Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Povodně
Archiv článků od 22.7.2018 do 26.6.2021

Archiv recenzovaných článků

zpět na aktuální články

Na jižní Moravu míří balená voda od PVK
26.6.2021
PVK, a.s.

PVK využívají balenou vodu také při haváriích či dlouhodobých výlukách jako náhradní zdroj zásobování pitnou vodou. Přednostně jsou kontejnery přistavovány před školky, školy, sociální a zdravotní zařízení nebo domovy seniorů.

18.4.2021
Ing. Lubomír Petrula, VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství obcí

Recenzovaný Další z oceněných prací studentské konference JUNIORSTAV s komentářem redakce se věnuje vnitřní erozi. Zvláštním případem je vznik průsakové cesty v základové spáře objektu, ke kterému dochází v případě překročení kritického hydraulického gradientu na okraji základové spáry. Zvláště nebezpečný je tento jev v případě, kdy je objekt založen na písku či na písčité zemině, která je velice snadno erodovatelná. Článek popisuje experimentální zařízení pro stanovení rychlosti eroze vybraného písku, včetně postupu jejího stanovení, a též postup odvození koeficientu eroze, který je nejčastěji používán pro vyjádření erodibility. Práce dále obsahuje kritické hydraulické gradienty, při nichž došlo v průběhu experimentů k erozi materiálu.

13.11.2020
Ing. Tomáš ŠIMEK, Institut ochrany obyvatelstva

Neměli bychom zapomínat, že „klasické“ hrozby pro životy, zdraví a majetek obyvatelstva i pro další hodnoty „nejsou v karanténě“ a kdykoli se mohou projevit.

Postupy při sanaci studní postižených povodněmi, povodně, foto redakce
4.7.2020
MUDr. František Kožíšek, CSc., RNDr. Jaroslav Šašek

Při povodních může být individuální zdroj pitné vody (studna) postižen, pokud hladina záplavové vody dosáhne zhlaví studny nebo se dokonce přes něj přelije, ale i v případech, že povodňová vlna ke studni zdaleka nedosahuje. Vše záleží na propustnosti podloží.

23.3.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová

Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

18.1.2020
Vlastimil Růžička, redakce

Konference s názvem Hydroizolace oslavila v Mikulově již své 27. výročí. Tentokrát zahrnovala komplexní problematiku včetně hydroizolace mostů, tunelů i dalších inženýrských staveb a samozřejmě hydroizolace pozemních a průmyslových staveb.

21.12.2019
Vlastimil Růžička, redakce

Řada měst i obcí chce zvýšit svoji odolnosti vůči projevům změn klimatu a hledá způsob, jak zlepšit kvalitu veřejných prostor. Ptáte se, jak zapojit prvky modro-zelené infrastruktury při plánovaných revitalizacích, jak podpořit zadržování dešťové vody? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších praktických informací přinesl 5. ročník mezinárodní konference Počítáme s vodu.

© Fotolia.com
12.8.2019
JUDr. Jan Tryzna, Ph. D.; Mgr. Jiří Víšek Katedra veřejnoprávních disciplin, Fakulta bezpečnostního managementu Policejní akademie České republiky v Praze

Odborný Příspěvek analyzuje problematiku omezování lidských práv v souvislosti s krizovými stavy, a to jednak v pasivní podobě (povinnost strpět určitá omezení), tak v podobě aktivní (povinnost poskytnout věcné prostředky či osobní pomoc).

5.8.2019
Ing. Jitka VÁVROVÁ, Policejní akademie České republiky v Praze; Fakulta bezpečnostního managementu, katedra managementu a informatiky

TZB-info doporučuje Povodně v roce 1997 a 2002 zapříčinily značné škody, ale současně byly zdrojem nových poznatků o funkčnosti krizových plánů a připravenosti obyvatelstva. Autorka ve svém textu věnuje pozornost podzemní vodě, která v souvislosti s povodněmi ovlivňuje rozsah škod a potenciálních škod.

22.5.2019
redakce podle informací MŽP

Odborný Povodňové mapy slouží pojistitelům jako primární zdroj pro tarifikaci rizika povodně a záplavy na území České republiky. Vodoprávním úřadem stanovená záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně dané doby opakování zaplavena vodou.

11.10.2018
redakce

Obce, kraje a další subjekty mohou od října čerpat z Operačního programu Životní prostředí 350 milionů korun na dokonalejší varovné systémy před povodněmi a na zabezpečení nestabilních svahů. Žádosti o dotace bude SFŽP ČR přijímat do 20. 12. 2018.

Ilustrační foto, povodně 2002 Praha, foto D. Kopačková, redakce
10.9.2018
RNDr. Radek Čekal, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Recenzovaný Srovnáme-li povodně z roku 1997 a 2002 z hlediska povodňové služby, pak mezi největší klady patří dobré fungování napojení Předpovědní a výstražné služby (PVS) ČHMÚ na systém krizového řízení a integrovaný záchranný systém v souladu se souborem nových krizových zákonů platných od počátku roku 2000.

6.8.2018
RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav

Recenzovaný Podíl obyvatel vystavených povodňovému riziku spíše mírně rostl. Ve srovnání se světem je však podíl obyvatel ohrožených povodněmi v ČR velmi malý. Do budoucna při nastavení správné politiky ochrany před povodněmi je bezpochyby možné dosáhnout ještě větší míry adaptace (resilience) vůči povodním.

22.7.2018
Člověk v tísni, Jan Jelínek, Monika Ticháčková, nevládní nezisková organizace Člověk v tísni

Od posledních povodní v r. 2013 si stále více uvědomujeme spojitost dešťů, sucha a stavu naší krajiny s průběhem mimořádných událostí. Stav lesů i zemědělské půdy není dobrý. Schopnost půdy zadržet vodu, což je nejlepší protipovodňové opatření, se spíš zhoršuje, než zlepšuje.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama