Odborné recenzované články

Velké logistické a výrobní haly se začaly v České republice stavět od poloviny devadesátých let minulého století, boom jejich výstavby vrcholil v letech 2000–2009. Některé ploché střechy těchto staveb vykazují mnoho defektů a je nutné přistupovat k rozsáhlým opravám i celkovým rekonstrukcím.

Kvalita dynamických otopných soustav je dána přesností seřízení armatur, na které závisí správná funkce i účinnost regulačních procesů, a proto i celková úspornost vytápění. Článek shrnuje faktory, které mají na přesnost seřízení vliv, a předkládá výsledky získané novými pracovními pomůckami.

Studie porovnává použití tepelného čerpadla se solárními soustavami na přípravu teplé vody pro bytový dům v Praze. Pro porovnání je použito meteorologických údajů ze stanice Praha-Karlov a programu vyvinutého v rámci diplomové práce. Srovnání je provedeno jak energeticky, tak orientačně ekonomicky.

Přebytky energie je možné skladovat ve formě zjevného tepla. Prezentovaný koncept využívá horninový materiál a tepelně vodivý geopolymer ke konstrukci tepelného úložiště pracujícího s teplotami do 400 °C. Článek popisuje modelové vyhodnocení vlivu vybraných materiálů úložiště.

Moderní budovy umožňují sjednotit sledování a ovládání různých automatizačních a elektronických systémů do jednoho prostředí, nazývaného BMS (Building Management System). Zatímco v mnohých instalacích BMS hraje roli doplňku, který zejména zvyšuje pohodlí práce, od určité velikosti systému se BMS stává nepostradatelnou součástí provozu budovy.

Článek popisuje schodiště z pohledu konstrukčního, designového, architektonického a v neposlední řadě i vnímání schodiště jako podstatného konstrukčního celku u vícepodlažních stavebních celků z pohledu uživatelů jednotlivých bytů, rodinných domů návštěvníků nákupních center.

Při stavebních úpravách bytových domů se společenství vlastníků bytových jednotek rozhodují dle svých finančních možností. Nezřídka nastává situace, kdy se vymění výplně okenních otvorů a zateplí se fasády obytných pater. Soklová část budovy a střecha je často v ústraní zájmů a následné zateplení střechy pak přináší řadu projekčních i realizačních problémů.

Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu. Zabývá se fyzikálním principem měření a také odkazuje na normované postupy zabývající se touto problematikou. Dále je v krátkosti pojednáváno o principech měření teplot a tlaků, které jsou pro měření průtoku nezbytnými stavovými veličinami.

Jedna z častých projekčních chyb při zapojení vzduchotechnických jednotek do otopné soustavy bývá způsobena rozporem mezi snahou o "jednoduché" řešení od projektanta topného systému a obchodním zájmem dodavatele vzduchotechniky, který nezná hydraulické souvislosti topného systému.

Hlavní potřeba vrtání dřeva ve stavebnictví je u prací tesařských, betonářských – na bednění, kolejářských – na pražce apod. Na trhu je větší množství druhů vrtáků do dřeva a k orientaci ve výběru jejich správného typu je vhodné znát některé jejich vlastnosti. Zopakujeme si je a zamysleme se nad tím, proč se vrtáky do pražců nevyrábí sériově.

Při měření emisí znečišťujících látek je obvykle potřeba mimo vlastní emise znečišťujících látek stanovovat také vztažné fyzikální veličiny, kterými jsou zejména průtok nosného plynu znečišťujících látek včetně jeho teploty a tlaku. Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu rychlostními sondami a stručně principům měření teplot a tlaků.

Norma stanovuje požadavky a poskytuje doporučení pro montáž vnitřních vodovodů a potrubí vně budov, nacházejícího se ale podle EN 806-1 v rámci nemovitosti. Platí jak pro nové instalace, tak pro výměny a opravy. K souboru norem ČSN EN 806 1-5 patří rovněž nová tzv. zbytková národní norma ČSN 75 5409 „Vnitřní vodovody“.

K využití zásobníků pro účely dlouhodobé akumulace tepla dochází až v posledních dvou desetiletích. Většinou slouží zásobníky k ukládání tepelné energie zachycené solárními termickými kolektory. Energie takto uložená do zásobníků v letním období zajišťuje v období zimním dodávku tepla pro obsluhované objekty.

První možností ochrany proti poškození technologie při výbuchu je její návrh, aby vydržela tlak, který vzniká při výbuchu, tj. bude odolná výbuchu. Konstrukce odolné výbuchu můžeme rozdělit na dvě základní skupiny. První skupina jsou konstrukce, jež jsou odolné výbuchovému tlaku, a druhou skupinou jsou konstrukce odolné výbuchovému rázu.

Jedním z klíčových problémů efektivního používání dřeva jako konstrukčního materiálu je garance jeho technických parametrů. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů (oceli, betonu, plastů), jejichž jakost lze při výrobě ovlivnit podle účelu použití, lze u dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Přitom se rozlišuje třídění konstrukčního řeziva (v praxi dřevěných konstrukcí je převládající) a třídění výřezů/kulatiny pro nosné účely.

Koncepce střechy s opačným pořadím vrstev přináší ve srovnání se skladbou s klasickým pořadím vrstev určité výhody. Především se jedná o příznivější difuzní tok skladbou střechy a ochranu hydroizolační vrstvy před teplotním namáháním a možným mechanickým poškozením jak při realizaci, tak při užívání. Materiálové řešení střech s opačným pořadím izolačních vrstev umožňuje spektrum kombinací použitých materiálů a typu stabilizační a provozní vrstvy.

Neurčitosť vnútorných tepelných ziskov v dôsledku správania sa obyvateľov môže byť interpretovaná dvoma spôsobmi: neurčitosťou celkového počtu obyvateľov, ktorá bude inklinovať k trojuholníkovému rozdeleniu a neistotou metabolizmu. Naša analýza neurčitosti vnútorných tepelných ziskov vychádza z predpokladu, že domácnosť využíva výhradne elektrickú energiu (P1.14/BA).

Mezi hlavní požadavky při návrhu systému vzduchotechniky patří odvod vodní páry a odvodu trichloraminu (NCl₃) z oblasti výskytu plavců. Cílem článku je poukázat na problém s uvolňujícím se trichloraminem z vodní hladiny a na možnosti stanovení množství odpařené vodní páry z vodní hladiny.

Řeší se tvrdost vody, způsobená obsahem rozpuštěných minerálů, a železo a mangan, které způsobují zejména technologické závady. Voda je přirozené místo výskytu mikroorganismů, mezi které patří i bakterie, a dusičnany, které jsou častým a nebezpečným problémem především ve vodě čerpané ze studní.

V předešlých článcích byly prezentovány závěry z literatury a veřejného průzkumu a byl představen pilotní model auditu Facility Managementu. Tento článek je zaměřen na prezentaci výsledků testování pilotního modelu FMA ve středně velké strojírenské společnosti. Testování modelu odhalilo několik komplikací.