Odborné recenzované články

Příspěvek popisuje stavbu a provedení nově realizovaného zemního výměníku tepla (ZVT), který byl s podporou projektu FRVŠ 3206/2011/G1 „Zemní výměník tepla jako nový prvek v technice prostředí“ vybudován jako doplněk experimentálního nízkoenergetického domu FSI VUT v Brně. Instalovaná měřicí aparatura monitoruje parametry potřebné pro vyhodnocení jeho provozu (včetně teplotního rozvrstvení okolní zeminy).

Pomocou hydrogeologického prieskumu projektant môže jednoznačne predpokladať či vsakovanie je v danej lokalite vôbec možné vzhľadom na geologický profil a poskytne mu údaje o hydrologických pomeroch taktiež potrebných pre návrh, umiestnenie a dimenzovanie vsakovacieho zariadenia.

V minulém díle tohoto článku jsem rozebral některé z pozoruhodných změn obsažených v novelizované normě [2]. V tomto pokračování uvedu zbývající. Rozhodně nebudou popsány všechny novinky, protože to by vydalo nejméně na další díl. Ale věřím, že neopomenu alespoň ty nejdůležitější.

Dodatečné tepelně izolační vrstvy instalované kontaktně na libovolnou stěnu radikálně zlepšují tepelný odpor, ale zároveň snižují neprůzvučnost na specifických kmitočtových pásmech. V hlučných lokalitách (okolí frekventovaných silnic, železnic) však může jít o významný problém.

Ve dvou dílech představujeme moderní velkoformátové obklady. V první části to byly možnosti jejich použití včetně způsobů pokládání, v druhé části problematika dilatací.

Okno je z hlediska izolací stále nejslabším článkem obvodových konstrukcí. Proto zde probíhá a lze očekávat, že ještě dlouho bude probíhat, překotný vývoj. Jeho směry lze vysledovat i na zahraničních výstavách. Zde si lze i povšimnout, jak se vyvíjejí tepelné izolace a co je v celkem běžné nabídce různých firem.

Na zkušebně Výzkumného energetického centra bylo provedeno v různých typech kotlů a kamnech více než tisíc spalovacích zkoušek s tuhými palivy. Na základě jejich výsledků se autoři v tomto článku snaží definovat čtyři základní parametry, které nejvíce ovlivní kvalitu spalování a množství emisí znečišťujících látek.

1. dubna vstoupila v platnost technická norma ČSN EN 12464-1 [2]. I tato norma se zdravým světlem úzce souvisí, stanoví pravidla pro správné (a zdravé) osvětlování pracovišť. V normě došlo k řadě změn. Drobným, ale i zásadním. Protože rozbor celé normy by byl neskutečně rozsáhlý, budu předpokládat, že čtenáři „starou“ verzi znají, a budu se věnovat především oněm změnám.

Poměrně častým požadavkem v rámci stavebně-technických průzkumů historických konstrukcí je zjištění původu a stáří cihel, a současně stanovení fyzikálně-mechanických vlastností cihel v kontextu se statickým posouzením cihelného zdiva. Příspěvek se věnuje této problematice na příkladu průzkumu historické zděné mostní konstrukce.

Ve dvou dílech představíme moderní velkoformátové obklady. V první části to budou možnosti jejich použití včetně způsobů pokládání, v druhé části pak problematika dilatací, lepidel a spárovacích hmot.

Vyznat se v informacích oboru vytápění není lehké. Uživatelé otopných soustav jsou vystavení nástrahám komerce a snaha uspořit drahé teplo nutí lidi podstupovat názorové střety v prostředí fám, mýtů a chimér. Ten, kdo nás klame, to může činit záměrně, nebo být sám obětí nesprávných úvah, protože obor vytápění není snadný. Pokusme se alespoň trochu celou situaci zprůhlednit.

Příspěvek je zaměřen na klíčové aspekty optimalizace návrhu VZT jednotek z hlediska jejich energetické náročnosti a nákladů životního cyklu. Na několika případech VZT jednotek demonstruje a porovnává výsledky výpočtu nákladů životního cyklu s vazbou na návrh jednotek, včetně doporučení k optimalizaci těchto nákladů. Závěr příspěvku se věnuje další klíčové a dosud zásadně opomíjené oblasti, kterou je průběžné a vhodně vizualizované sledování spotřeb energie VZT jednotky v reálném provozu a průběžné porovnání s projektovanými hodnotami. To pak umožňuje efektivní zásahy provozního personálu a sledování ze strany vlastníka či managementu.

Odpadní voda obsahuje organické látky, tepelnou a kinetickou energii, jejíž množství je zhruba 9× vyšší než je potřeba na její čištění. Největšími zdroji tepelné energie jsou mimo čistíren odpadních vod, hotely, školy, restaurace, ubytovny, administrativní budovy a další veřejná zařízení. Také wellness centra, bazény, lázně a nemocnice.

Novela stavebního zákona se dotkne stavebních úřadů, odborné veřejnosti i soukromých osob. V textu jsou vybrány nejpodstatnější změny stavebního zákona (dále i SZ), zejména z oblasti umisťování staveb a povolování staveb. Vybrány jsou takové změny stavebního zákona, které mohou mít podstatné dopady na praxi. Text je svou strukturou a zaměřením primárně určen pro pracovníky ve stavebnictví.

Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.

Jedním z nejdůležitějších parametrů, který ukazuje na kvalitu jakéhokoliv zařízení, je jeho účinnost. Pokud hovoříme o účinnosti spalovacího zařízení, které používáme pro vytápění domácností, je zřejmé, že s rostoucí účinností bude klesat spotřeba paliva, a tedy také náklady na palivo. Obdobně můžeme konstatovat, že se snižující se účinností musíme do spalovacího zařízení přiložit více paliva, abychom se stejně ohřáli.

Srovnání vývoje cen v 8 zemích EU ukazuje velmi zajímavá fakta. Např. pro běžnou českou domácnost se spotřebou 2,5-5 MWh/rok vzrostla cena elektřiny v roce 2011 na 229 % ceny roku 2001. Zatímco pro stejnou německou domácnost jen na 115 %. Přičemž současné ceny se velmi přiblížily (ČR 3,07, Německo 3,50 Kč/kWh).

Při posuzování požární bezpečnosti staveb je třeba se zaměřit nejen na požáry, ale také na výbuchy. Účinky výbuchu patří do kategorie mimořádného zatížení stavebních konstrukcí. V průběhu užívání stavby nebo při její výstavbě se mohou vyskytovat jen ve výjimečném případě. ČSN EN 1991‑1‑7 (73 0035) požaduje takové zatížení uvažovat a tedy řešit stavební konstrukce tak, aby tomuto havarijnímu zatížení odolávaly.

Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.

Nepříznivý trend v oblasti vývoje počtu otrav oxidem uhelnatým při provozu plynových spotřebičů kategorie B nemá i přes zvyšující se technické provedení těchto spotřebičů klesající tendenci. Jaká je odpovědnost výrobců, provozovatelů, montážních a servisních firem, revizních techniků a občanů – uživatelů při provozu plynových spotřebičů v případě otravy?