Odborné recenzované články

Tepelnou stabilitu místností ovlivňuje lokální charakteristika území, geometrie budovy, orientace ke světovým stranám, akumulační schopnost konstrukcí, způsob a intenzita větrání, ale především velikost a vlastnosti transparentních ploch a s nimi spojené jejich stínění. Nejefektivnějším způsobem, jak tedy zabránit přehřívání místnosti, je omezit zisky přes průsvitné konstrukce, a to zastíněním.

Recenzovaný Mikrofiltrační a ultrafiltrační membránové procesy představují jednu z možných alternativ ke klasickým technologickým postupům úpravy vody. Rovněž lze o těchto technologiích uvažovat pro případ intenzifikace stávajících úpraven vody.

Méně zkušení provozní manažeři oboru TZB mívají někdy potíže při identifikaci příčin technických problémů, které někdy běžná praxe přináší. Tabulku v článku lze používat obousměrně – tedy s její pomocí hledat zdroj problému, nebo ji použít jako podklad k plánu údržby, směřující k vyloučení výskytu poruch a závad zařízení.

Článek pojednává o možnosti využití upraveného konstrukčního a demoličního odpadu jako částečné náhrady kameniva při výrobě betonových prvků. Platná legislativa upravuje použití tzv. recyklovaného kameniva do betonu a předepisuje jeho vlastnosti.

Měření krátkodobé nasákavosti a součinitele tepelné vodivosti proběhlo na vzorcích klasické izolace a na vzorcích izolace z přírodních vláken. Dále byla změřena změna tepelné vodivosti po nasáknutí a následném vysušení na původní hmotnost. Výsledky ukázaly, že tepelné izolace z přírodních materiálů si zachovávají původní vlastnosti – součinitel tepelné vodivosti, tvar, oproti klasickým izolacím.

Výsledky spalovacích zkoušek uskutečněných na akreditované zkušebně Výzkumného energetického centra ukazují na zásadní vliv typu spalovacího zařízení a druhu spáleného paliva na množství emisí znečišťujících látek.

Při tvorbě inovací u PZTS byl kladen důraz na co nejjednodušší a nejlevnější řešení, především z důvodu minimalizování nákladů na úpravu již používaných technologií. Zároveň byla snaha co nejvíce zvýšit bezpečnost stávajících technologií nebo usnadnit jejich montáž.

Pro ztužení štíhlých vysokých ocelových konstrukcí byl vyvinut obručový ztužující systém, který využívá předpětí pro zvýšení tuhosti, kterou je možné měnit, a tím získat požadované vlastnosti ztužujícího prvku. Zmenšené modely 1/20 jsou podrobovány statickým a později i dynamickým zatěžovacím zkouškám, které mají prokázat nebo vyvrátit teoretické předpoklady funkčnosti ztužujícího prvku a stanovit nejvhodnější způsoby předpínání.

Nároky na akustické vlastnosti budov se mění s vývojem lidstva a jeho technických aktivit. Jde zejména o požadavky na potlačení nežádoucích účinků zvuku a v určitých případech též naopak, o požadavky na zajištění slyšitelnosti a srozumitelnosti zvuku. Článek seznamuje s měřením neprůzvučnosti R [dB] u stěn v laboratorních podmínkách bez vedlejších cest šíření zvuku.

Článek se zabývá vlivem typu střešní krytiny na tepelnou zátěž stájí pro chov skotu v závislosti na vnějších tepelných ziscích a vlivem tepelné zátěze na užitkovost dojnic. Metodika výpočtu tepelné zátěže vychází z ČSN 73 0543 – 2 Vnitřní prostředí stájových objektů – Část 2: Větrání a vytápění.

Z diskuse v posledních 2-3 letech vyplývá, že finanční plány obnovy nejsou vesměs připraveny s odpovídající pečlivostí. Uplatnění teoretického procentuálního vyjádření roční potřeby („odpisu“) z hodnoty infrastrukturního majetku je obvykle zavádějící a vede ke zkresleným názorům.

Termoelektrická přeměna odpadního tepla v elektřinu je považována za slibnou technologii pro zvýšení elektrické účinnosti stávajících energetických procesů, úsporu paliv a redukci emisí. Předkládaný článek popisuje konstrukci termoelektrických generátorů, stávající termoelektrické aplikace a jejich možná využití.

V minulém roce ztratil Gazprom v dodávkách plynu pozici světové exportní jedničky. Nová, nekonvenční produkce břidlicového plynu v USA v roce 2012 přesáhla ruskou těžbu.

Každé stavební dílo prochází svým životním cyklem, od počáteční myšlenky, přes jeho projektování, realizaci, případně změnu stavby a užívání až po jeho odstranění. Článek upozorňuje na provázanost životního cyklu staveb s životností a opotřebením staveb a neopomíjí ani nejdůležitější pohled na tuto problematiku, což je ekonomické vyjádření podílů jednotlivých nákladových položek, které v průběhu životního cyklu vznikají.

Pod pojmem „příslušenství ETICS“ se nachází značné množství výrobků (lišty, profily apod.), které mají významný vliv na kvalitu konečného díla. Jelikož legislativa obvykle žádné ověřování parametrů nevyžaduje a relevantní normy prakticky neexistují, ověřování a deklarace parametrů se neprávem opomíjejí. Reakcí na to je vytipování parametrů a metod ověřování pro konzistentní a přiměřené ověřování vlastností v rámci nepovinné certifikace.

Na příkladu konkrétního bytového domu jsou porovnány Průkazy energetické náročnosti budovy zpracovány dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. Výpočty jsou dále porovnány se skutečnou spotřebou posuzovaného bytového domu.

Pro pobytové místnosti legislativa udává požadavky na větrání a na vytápění s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání je dáno minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu na osobu, nebo minimální intenzita větrání a jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO₂.

Příspěvek popisuje zkušenosti získané při projektování, návrhu a provádění sanace železobetonové konstrukce, která je tvořena ve spodní části železobetonovým skeletem, od 3.NP stěnovou soustavou T06B s ohledem na přitížení dalším nadzemním podlažím.

Od 1. januára 2013 nadobudli účinnosť nové právne a technické predpisy, ktoré majú dopad ma zvýšenie požiadaviek na potrebu energie na vykurovanie a tým aj na zvýšenie požiadaviek na potrebu tepla na vykurovanei a chladenie. Tieto požiadavky nie sú prísnejšie iba na nové budovy, ale aj na významne obnovované budovy.

Účelem revize ČSN 73 6660 bylo uvést národní normu pro vnitřní vodovody do souladu s normami evropskými (především ČSN EN 806-1 až 5 a ČSN EN 1717) a vytvořit z ní zbytkovou normu k těmto evropským normám, která by obsahovala požadavky, jež nejsou v evropských normách zpracovány dostatečně podrobně nebo vůbec.