Odborné recenzované články

Tento článek popisuje výsledky projektu, který ověřoval možnost použití rychlé orientační zkoušky umožňující rychlé prvotní zařazení testovaného betonu s ohledem na jeho mrazuvzdornost. Použitá orientační zkouška vychází z ČSN 73 7325 Stanovení mrazuvzdornosti betonu zkrácenými zkouškami, která byla bez náhrady zrušena.

Základním předpokladem pro správný návrh konstrukcí provětrávaných fasád je znalost vlivu konstrukčních detailů na problematiku přirozeného větrání. Komparací lokálního zúžení u různých tlouštěk větrané mezery byl zjištěn zásadní vliv tohoto detailu na proudění a teploty v provětrávané mezeře.

V posledním článku na téma regenerace bytových domů jsem uvedl, že se v dalších příspěvcích budu podrobněji věnovat tématům, která jsou pro efektivní funkci otopné soustavy klíčová, anebo jsou mezi veřejností vnímána rozporuplně. Prvním tématem, které bezezbytku naplňuje obě kritéria, je přestup tepla mezi jednotlivými bytovými jednotkami objektů hromadného bydlení.

Příspěvek se zabývá dodatečnou izolací stavebních konstrukcí na styku se zeminou. Je prezentován postup sanačních prací, kde nám významným pomocníkem jsou směrnice WTA tuto problematikou popisující a řešící. Jsou zde komentovány jednak injektáže, tlakové i beztlakové, stejně jako dodatečné vodorovné izolace. Významnou roli sehrává vhodný materiál a dodržování předepsané technologie. Zapomínat se nesmí ani na odstřikující vodu a kondenzační vlhkost. Na vysoce odborném provedení detailů je závislá úspěšnost sanace. Řada konkrétních řešení je ilustrována v přiložených obrázcích.

Článek na základě zkušeností a s uvedením konkrétního příkladu popisuje možnost ekonomicky dostupné výstavby energeticky úsporných objektů za současného získání podpory z programu Nová zelená úsporám. Účelem je vyvrátit některé mylné interpretace a mýty, které v této souvislosti kolují. Snahou je poukázat na dobré příklady zajištění přípravy kvalitního projektu, jeho úspěšného podání v programu NZÚ a následnou realizaci. Článek je určen jak stavebníkům, tak odborné veřejnosti.

Návrh větrání garáží musí řešit i požární větrání a ovládání, provozní režimy, detekci a monitoring škodlivin.

Předmětem tohoto článku je analytická, numerická a experimentální analýza šikmého středního čepovaní s krátkým zhlavím a konfrontace zjištěných napětí s charakteristickými pevnostmi, používanými při posuzování napjatosti tesařských spojů podle Eurokódu 5.

Článek přibližuje principy návrhu a provádění protiradonových opatření ve stávajících stavbách. Uvedeny jsou typické účinnosti jednotlivých opatření a schémata nejpoužívanějších opatření.

Z pohledu provozovatele nestačí, jak jsme často svědky, tvrdit, že „voda teče“. Vedle ekonomicko-provozních problémů jde o dopady na zdraví i život osob a také zde je třeba se orientovat.

Základní data, která jsou potřeba pro výpočet PENB, jsou data z dokumentace stavby. Neexistuje-li dokumentace, je nutné dokumentaci pořídit. Specialista zhotoví zjednodušenou elektronickou dokumentaci, obsahující veškeré informace nutné pro vypočet PENB.

U betonů vzhledem k možnému vzniku vad v daném provozním zatížení a klimatických podmínkách je nutné navrhovat, testovat a během užívání sledovat rozsáhlý soubor fyzikálních, mechanických či deformačních vlastnosti. Mimo základní pevnostní charakteristiky jsou to také vodotěsnost, vzlínavost, nasákavost, mrazuvzdornost, objemové změny teplotní roztažnost atd.

Zeptáte-li se hygienika, jak by definoval pojem „kvalita vnitřního prostředí budov“, označí ho jako soubor fyzikálních, chemických a biologických faktorů prostředí. Pro všechny tyto faktory by měly být – pokud je to možné a stav současného poznání to umožňuje – stanoveny hygienické limity, jako nepřekročitelné hodnoty, chránící zdraví lidí.

Metódu Monte Carlo môžme aplikovať na citlivostnú analýzu ako aj na analýzu neurčitosti. Metóda Monte Carlo je založená na náhodnom výbere vygenerovaných náhodných veličín všetkých vstupných parametrov X.

Teorie a návrh havarijního větrání garáží.

Článek se věnuje velmi málo známému jevu Potential Induced Degradation. Jde o fyzikální jev, který způsobuje zdánlivě nevysvětlitelné snížení výkonu u fotovoltaických panelů.

Problematice energetické náročnosti a úspor elektrické energie je pozornost věnována již řadu let. V posledním desetiletí se v důsledku diskuze o globálním oteplování a jeho dopadech zvýšil tlak na rychlejší zavádění postupů týkajících se snižování energetické náročnosti budov a jejího hodnocení do praxe. Příspěvek se věnuje vztahu mezi světelně technickými parametry a energetickou náročností osvětlení a popisuje možné směry v hledání energeticky účinných osvětlovacích soustav.

Přesné určení emisivity a následné zjištění povrchové teploty u lesklých materiálů je možno provést například za pomoci opatření jejich povrchu materiálem se známou hodnotou emisivity (například samolepicí folií nebo nástřikem barvou ve spreji). Příspěvek pojednává o další možnosti určení povrchové teploty a vlivu emisivity lesklých materiálů pomocí kovového štítu, který eliminuje negativní vliv odraženého záření při termografickém měření.

Článek se snaží poukázat na reálném bytovém domě analýzou chování tepelného čerpadla v soustavě vytápění a přípravy teplé vody na úskalí energetické efektivity takových instalací. Běžná tepelná čerpadla pracují do přípravy teplé vody s nízkými topnými faktory. Struktura potřeby tepla v bytových domech, kdy velká část je tvořena právě přípravou teplé vody, ovlivňuje pak celkovou energetickou efektivitu provozu tepelného čerpadla. Kombinace s vytápěním pak znamená navíc vysoký instalovaný výkon zařízení, který se během roku významně neuplatní.

Po zpracování se vodárenské kaly mohou využívat např. v zemědělství, lesnictví, průmyslu, při čištění spalin nebo odpadních vod. V ČR je zatím využívání vodárenských kalů velmi ojedinělé. Příkladem úpravny vody, která se snaží vodárenské kaly využívat, je úpravna Ostrava – Nová Ves.

Vývoj prototypu fotovoltaicko-tepelného systému (FVT) byl popsán v předešlém článku. Tento druhý díl se věnuje následné integraci FVT panelů do systému TZB soutěžního domu „FOLD“, v rámci soutěže Solar Decathlon Europe 2012. Při návrhu integrace byl uvažován vliv FVT systému na celkovou energetickou bilanci domu, jednoduchost realizace a snadná údržba.