Odborné recenzované články

Článek je aktualizací textu publikovaného v roce 2003. Nové poznatky se týkají například kondenzátu z kotlů, problematiky teplých odpadních vod, vlivu toxických látek a výběru vhodné technologie používané k biologickému čištění.

Diskusní seminář s tímto názvem uspořádaly Liga ekologických alternativ a Calla, sdružení pro záchranu prostředí, dne 11. listopadu 2005 v Českých Budějovicích v rámci veletrhu ForArch. Následující článek dokládá, že byl opravdu zajímavý.

Po úvodní úvaze porovnání evakuačních možností v budovách a na lodích je k dispozici krátký přehled několika desítek snah modelování evakuace pomocí výtahů a schodišť jednotlivě i ve vzájemné kombinaci.

Většina majitelů bytů v panelových domech si neuvědomuje, že v domě je mnoho částí, které potřebují rekonstrukci. Argumentem obvykle je, že tato část slouží, tak proč se jí vůbec zabývat. Níže uvádíme stručný přehled podstatných součástí domů, které je obvykle nutné dříve či později rekonstruovat.

Tepelné čerpadlo (vzduch-voda, voda-voda) zapojené v monoenergetickém provozu - dimenzování, možnosti užití a požadavky na instalaci.

Na Ústavu techniky prostředí byla řešena instalace velkoplošných obrazů při dodržení podmínek, které vyžadoval Státní ústav památkové péče. Praktickým využitím znalostí bude možno dosáhnout úspor vzhledem k vynaložené energii na výrobu chladu (vytváření tzv. vzduchových oáz chladu, bez nutnosti chladit celý prostor).

Z našich zkušeností lze doložit, že kolonizované jsou zejména nové nebo rekonstruované systémy přípravy a distribuce PWH. Jednotlivé druhy materiálů, používaných k výrobě potrubních rozvodů, však nemají stejné vlastnosti ve vztahu k bakteriím, které se ve vodě - ať již teplé nebo studené - mohou vyskytnout. U PWH pak ještě přichází další skutečnost - je zde technologie ohřevu.

Využití solárních soustav s fasádními velkoplošnými kolektory v panelové zástavbě lze u nás přiřadit k nevídaným prozatím spíše ojedinělým jevům. Článek je výtahem z bakalářské práce s možností zajímavého potenciálu využití takovéto soustavy v panelové zástavbě konkrétně pražského sídliště Barrandov. Zajímavá je i myšlenka v opakovatelnosti v panelových sídlištích u nás.

Rekonstrukce panelových domů je současné velké téma stavebnictví. Majitelé jsou však často laici, kteří se nechají velmi ovlivnit výřečnými prodejci čehokoliv a tak se stále ještě lze setkat s nekomplexně prováděnou rekonstrukcí, na kterou ve svém důsledku doplatí majitel.

Článek navazuje na první díl, který byl věnován obecnému popisu stavby. Druhý díl popisuje koncepci řešení vytápění, větrání a regulace. Teplovzdušné vytápění doplňuje originální sálavá plocha přizpůsobená podmínkám nízkoenergetického domu.

Provoz vodovodních systémů v budově je proces, který nemůže probíhat samovolně, musíme jej řídit. Nezbytné je stanovení kritických bodů, technická revize i pravidelný monitoring. Článek přináší seznam otázek, které je třeba si klást v době před realizací systému a v době před rekonstrukcí nebo v rámci hodnocení systému.

Druhá kotelna na biomasu u nás, která využívá unikátní technologii ORC, byla slavnostně spuštěna do provozu dne 3.11.2005 za účasti ministra životního prostředí. Jak si stojí tato realizace ve srovnání s již spuštěnou kogenerací v Třebíči nebo v rakouském Lienzu?

V článku jsou soustředěny informace, které se váží k legislativě při dodávání a instalaci nových výtahů. Je v něm zdůrazněna vazba na evropské předpisy a samostatně jsou zmíněny okolnosti při projednávání stavebních úprav při provádění podstatných změn výtahů.

Ministr pro místní rozvoj ČR Mgr. Radko Martínek převzal záštitu nad odbornou celostátní konferencí Regenerace panelové výstavby, která se koná ve dnech 7. - 8. 12. 2005 v Hradci Králové a pořádá ji společnost Stavokonzult.

Okna jako součást vnějšího pláště budovy prošla v posledních letech zásadním vývojem motivovaným snahou o minimalizaci tepelných ztrát. Současně se zvyšování tepelného odporu oken vzrostla jejich vzduchová nepropustnost. Článek rozebírá možnosti eliminace negativních dopadů tohoto trendu na vnitřní prostředí budov

Od října 2005 platí v ČR nová norma ČSN EN 806-2, "Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 2: Navrhování". V článku jsou zdůrazněny především odlišnosti a novinky oproti našim dosavadním předpisům. V souvislosti se zavedením EN 806-2 nebude zatím stávající ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody revidována. O její revizi se uvažuje až po zavedení všech pěti částí EN 806. V současné době se připravuje pouze změna 2 ČSN 73 6660.

Momentálně největší fotovoltaická elektrárna u nás s instalovaným výkonem 40 kWp byla uvedena do zkušebního provozu v květnu r. 2005. Článek poukazuje i na další podstatná zjištění využitelná k uplatnění FV panelů v blízké budoucnosti. Zajímavé jsou např. identické křivky spotřeby el. energie školní budovy s křivkou výroby FV systému.

Stěny jsou jednou z nejrozmanitějších stavebních konstrukcí. Požadavky na stěny i možnosti různých materiálů a jejich kombinací jsou neuvěřitelně rozsáhlé, a proto nelze očekávat jednoduché shrnutí. Postupně se v rubrice věnované materiálům pro stěny budeme věnovat požadavkům a různým konstrukcím stěn z různých pohledů.

Druhá část seriálu článků Snížení energetické spotřeby v budovách s využitím alternativních zdrojů energie je věnována biomase. Příspěvek se věnuje schématu zapojení se směšovacím ventilem a akumulačním zásobníkem, technický popis, použití s upozorněním na výhody a nevýhody jednotlivých zapojení.

V nové bytové výstavbě i v rekonstruovaných domech se setkáváme s mnoha negativními důsledky nedostatečného větrání vnitřních prostor. Z důvodu minimalizace tepelných ztrát infiltrací jsou vyráběna a osazována okna s téměř nulovou spárovou průvzdušností. Článek rozebírá následky tohoto trendu na provoz a bezpečnost plynových spotřebičů.