Odborné recenzované články

Příspěvek se zaměřuje na stavebně-technické průzkumy šikmých i plochých střešních plášťů postižených vlhkostními vadami a poruchami. Popisuje dostupné měřicí či diagnostické metody používané ke kontrole vodotěsnosti a k lokalizaci poruch v ploše, resp. defektoskopii plochy.

"Téměř stejně dlouho jako se vyvíjí vědomí o nutnosti ochrany životního prostředí trvá také diskuze o rozvoji. Na úkor toho podstatného je tato diskuze řízena ideologicky." Přinášíme našim čtenářům zamyšlení předního evropského propagátora pasivních domů a udržitelného rozvoje Prof. Dr. Wolfganga Feista.

Cílem projektu je snížení nákladů zejména na vytápění a přípravu TV v patnácti středních a vyšších odborných školách, ve čtyřech zdravotnických zařízeních, ve třech ústavech sociální péče, v jedné speciální základní škole a v jednom domově mládeže v majetku Pardubického kraje.

Vodní zásobník tepla je mezičlánkem mezi zdrojem tepla a odběrem tepla, který má řadu funkcí. Zásobník tepla dovoluje jednoduché, levné a účinné regulování výkonu zdroje. Složitá a náročná regulace spalovacího procesu v kotli je převedena na regulaci teploty otopné vody.

Aby mohly být dosaženy globální cíle ochrany klimatu, musí být v rámci EU sníženy emise CO₂ do roku 2050 o 80 - 95 %. V oblasti budov je na rozdíl od většiny ostatních oblastí možné při přijatelné náročnosti a při využití v současnosti dostupných technologií dosáhnout 100 % snížení. Rychlé udržitelné jednání je závazkem stejně jako příležitostí - v regionálním i v celostátním rámci.

Hlavní cíl této studie spočíval ve vytvoření a aplikaci výpočtového modelu, který by umožňoval přesnější a objektivnější řešení stěnových panelů namáhaných účinkem horizontálních sil. Z hlediska výztužné funkce panelů v nosných systémech konstrukcí jde o zásadní způsob zatížení.

V lednu letošního roku vyšla Změna Z1 normy ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky, která je v platnosti od června 2007. Změna Z1 nepřináší zásadní změny, zpřesňuje však znění některých článků, zvláště metodiku posuzování zastínění s ohledem na stínění předsazenými konstrukcemi vlastního objektu.

Příspěvek uvádí základní popis programovacích nástrojů a grafických centrál, které se v systémech automatizace budov nejčastěji používají. Čtenář bude především seznámen se současnými funkcemi softwarových nástrojů a jejich implementací do systémů automatizace budov.

Článek navazuje na 1. část věnovanou základním druhům snímačů měření různých škodlivin v ovzduší a jejich volbě. Žádaná přesnost regulace kvality vzduchu v interiéru však ve velké míře závisí na umístění snímače, který musí poskytovat co nejobjektivnější údaje o měřené veličině.

Článek popisuje problematiku praktického využití již známých technických zařízení pro nakládání s dešťovou vodou v průběhu zpracovávání jednotlivých projektových stupňů přípravy výstavby obytného areálu.

Dlažba jako vodivý povrch terasy velmi často podléhá objemovým změnám – smršťování a roztahování. Podívejme se, jaký mají vliv dilatační spáry na poruchy dlažeb.

V dnešní době roste zájem o kvalitní a energeticky co nejúspornější bydlení. V následujícím příspěvku představím a přiblížím neobvyklou rekonstrukci koncového řadového domu v Dánsku. Předpokládá se, že po rekonstrukci by se daná stavba měla stát CO₂ neutrální stavbou.

V květnu 2011 byla zveřejněna závěrečná zpráva z projektu monitorujícího chování tepelných čerpadel v reálných podmínkách, který prováděla německá agentura Fraunhofer ISE. Prezentované výsledky přesvědčivě ukazují, jaké reálné úspory mohou uživatelé od jednotlivých systémů tepelných čerpadel očekávat. V tomto článku shrnujeme celkové výsledky a doporučení, která z projektu vyplynula.

V článku je podána informace o činnosti mezinárodního centra AIVC (Air Infiltration and Ventilation Centre), které se v novém cyklu od roku 2011 do roku 2013 zaměří na strategii 20-20-20, která zavazuje členské země EU k úsporám energie v budovách. Je vysvětlena struktura AIVC a její úkoly jako mezinárodního informačního centra, které má napomoci nejenom členským zemím AIVC při řešení problematiky větrání v nově stavěných budovách, které budou muset splnit velmi přísné požadavky na těsnost.

Cílem Pilotního projektu I. bylo navrhnout, vybudovat, monitorovat a vyhodnotit separaci žlutých vod s ohledem na délku období, kdy byla žlutá voda uskladněna. Výsledkem je doporučení skladovat žluté vody v nádrži min. 6 měsíců, ideálně 9 měsíců před následujícím použitím v zemědělství.

Jedním ze zásadních bodů při navrhování dřevěných konstrukcí je oblast spojů. Volba vhodného typu spojů v přípojích, stycích a podporových detailech je důležitou součástí návrhu každé konstrukce, protože podstatným způsobem ovlivňuje skladbu konstrukce i dimenze nosných prvků. Únosnost a tuhost spojů je v řadě případů rozhodující pro návrh a působení konstrukce jako celku. Vyšetřování vlivu poddajnosti spojů na celkové působení konstrukcí patří proto k důležitým bodům při navrhování nosných konstrukcí.

Tento příspěvek je věnován požární odolnosti vícepodlažních budov s lehkým dřevěným skeletem. Výpočetní postupy udávané Eurokódem jsou aplikovatelné pouze zjednodušeně a na omezené množství stavebních prvků. Pro vědeckou činnost v této oblasti jsou nepostradatelné požární experimenty a jejich následné vyhodnocení pomocí numerických a analytických modelů.

Při řešení interiérů konkrétních místností obvykle dochází k řadě drobných změn, mezi něž často patří změna druhu nášlapné vrstvy podlahy. Přitom konečné skladby povrchů velice výrazně ovlivňují požadovaný výkon vlastního podlahového vytápění.

Základní úlohou řídicího systému větrání a klimatizace budov je zajistit dodávku takového množství čerstvého vzduchu do prostoru, která v daném okamžiku splňuje aktuální požadavky na kvalitu vnitřního prostředí. Při návrhu systému regulace podle kvality vnitřního vzduchu je velmi důležitá i volba snímače.

KČOV jsou často zvažovány pro rodinné domy, vhodné jsou však i pro menší obce a obvykle dobře zapadají do krajiny. Jsou nenáročné na údržbu, ale pokud je zanedbána, KČOV rychle ztrácí účinnost. Tento článek se zabývá tím, co by měl mít stavebník z právních předpisů na zřeteli, uvažuje-li o pořízení KČOV.