Odborné recenzované články

Po realizaci energeticky úsporných opatření (zateplení obvodového pláště, výměna oken, hydraulické vyregulování vytápění, atd.) se sníží spotřeba energií na vypočtenou úroveň, na které sa udrží několik roků. Vyhodnocením množství ENCON projektů se zjistilo, že po 1 roce až 2 letech spotřeba energie začne znovu stoupat.

Článek je výsledkem statistických zjišťování provedených v rámci činnosti Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Materiál vydaný v srpnu 2011 zahrnuje data o lisovaných (tvarovaných) palivech (brikety a pelety) z biomasy (dřevní i rostlinné), rašeliny, uhlí a papíru.

V článku je uveden základní popis řídicích systémů a vstupně/výstupních modulů a jejich dělení. Stručně jsou uvedeny příklady vybraných systémů pro různé aplikace. Součástí článku je i popis komunikačních protokolů, které se pro používají pro komunikaci jednotlivých periférií řídicích systémů.

V souvislosti s novým zněním Evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD (přepracování), 2010 [1]) je jistě potřebné diskutovat o další generaci budov s minimalizovanou potřebou energie. Je namístě připomenout vazbu mezi jasně popsanými kategoriemi nízkoenergetických a pasivních budov na straně jedné a budovami energeticky nulovými na straně druhé. Zmíněná směrnice ovšem obsahuje řadu dalších významných bodů, kterými je potřebné se bezodkladně zabývat.

Recenzovaný Otopné období let 2010/2011 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 219 dny vytápění poněkud kratší, a s průměrnou teplotou 4,8° C mírně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3114 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla poněkud nižší, než dlouhodobý průměr 3227 D°(19).

Výsledky EPC jsou v ČR velmi dobré. Navíc je poslední dobou metoda EPC stále více podporována. Vláda ČR přijala v říjnu usnesení ke Zprávě o možnostech financování energeticky úsporných projektů v objektech státní správy využitím metody EPC. TZB-info se EPC věnovalo po celý rok 2011.

Stavebníci jsou ve velkých sídlech nuceni využívat akumulaci a vsakování srážkových vod. Správným návrhem nivelity travnatých ploch se může zachytit veškerá dešťová voda. Legislativní požadavek na přednostní vsakování neznamená povinnost uplatnit vsakovací zařízení u všech nových staveb.

Kapitola z publikace Dřevní peleta popisuje, jaké jsou druhy biomasy, její zdroje, obchodní formy a základní vlastnosti.

Autor ve svém článku uvádí v praxi běžně používaný způsob ochrany proti úniku plynu, u kterého ale není zajištěna bezpečná funkce vypnutí. Na dvou příkladech poté popisuje řešení, která splňují požadavky aktivní bezpečnosti.

Zajistit ekologickou likvidaci a případnou recyklaci starého a poškozeného oblečení je v praxi poměrně problematické. Problémem při likvidaci textilního odpadu je skutečnost, že oděvní odpad je směsicí přírodních a syntetických vláken. Příspěvek se věnuje možnostem vývoje a výroby izolačních materiálů na bázi odpadních textilních vláken a jejich následného uplatnění v novodobých podlahových konstrukcích.

V posledních několika letech se stala tepelná čerpadla v České republice velmi populární. Jen v roce 2010 jich u nás bylo instalováno přibližně 6 500 s celkovým výkonem 82 MW. Zkušenosti s touto technologií jsou ale mnohem delší. V průmyslu se tepelná čerpadla využívala již před rokem 1989 a přesně před dvaceti lety bylo instalováno pravděpodobně první tepelné čerpadlo v rodinném domě v tehdejším Československu.

Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.

Příspěvek popisuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium reálného tepelně vlhkostního chování různých druhů pórobetonových výrobků určených pro zděné konstrukce, a to především z pohledu závislosti tepelněizolačních vlastností na teplotě a vlhkostním obsahu materiálu.

Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se zabývalo zjišťováním cen pevných paliv v roce 2009, a to zejména briket a pelet, na základě kterého vydalo v prosinci 2010 materiál, ve kterém je statistické vyhodnocení položek: pelety dřevěné a rostlinné, brikety dřevěné, rostlinné, papírové, hnědouhelné a rašelinové.

Součinitel prostupu tepla konstrukcemi přilehlými k zemině počítaný přibližnými metodami podle ČSN EN ISO 13370 je odlišně definovaný proti definicím v dalších normách, např. v ČSN EN ISO 6946, přitom s ohledem na stavební praxi nejsou přibližné výpočty uvedené v ČSN EN ISO 13370 příliš výstižné.

Autor se v článku zabývá problémovými oblastmi v aktuálních právních předpisech týkajících se problematiky odvodu spalin od tzv. turbospotřebičů. Druhá část je věnována požadavkům na vyústění spalin od turbokotlů a jejich dopadu do možnosti reálného využití těchto zařízení v praxi.

Při vysokých nárocích na neprůvzdušnost výplní stavebních otvorů, které jsou předpokladem pro splnění kritérií na energetickou náročnost budov, nelze větrání spárami oken použít. Řešením je nucené podtlakové větrání, nucené rovnotlaké větrání nebo hybridní větrání.

Již delší dobu začínám mít alergii na slovo ekologie i ekologická architektura. Za ta slova si dosazujeme mnoho věcí, podle toho co zrovna potřebujeme, a proto se pokusím zasadit své postoje do konkrétnějšího rámce. Co je vlastně ekologická architektura? Proč je současná architektura NENORMÁLNÍ tím, že normální je plýtvat? Jaká je v ČR situace pro využívání „POTENCIÁLU ÚSPOR“? Jak se daří v ČR architektuře k životnímu prostředí šetrné?

Autorka se ve svém příspěvku detailně zabývá jednotlivými kroky, ze kterých se skládá průběh výběrového řízení na poskytovatele energetických služeb. Zvláštní pozornost věnuje zejména oblasti hodnocení nabídek podaných ve výběrovém řízení.

Autor se v článku zabývá problémovými oblastmi v aktuálních právních předpisech týkajících se problematiky odvodu spalin od tzv. turbospotřebičů. První část je zaměřena především na definici spalinové cesty a požadované úkony z ní vyplývající.