Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 10.11.2021 do 24.1.2022


zpět na aktuální články

24.1.2022
Ing. Katarína Harčárová, Ústav environmentálneho inžinierstva, Stavebná fakulta, Technická univerzita v Košiciach

Recenzovaný Predkladaný príspevok sa zaoberá hodnotením kvality vnútorného prostredia (IEQ) v dvoch apartmánových jednotkách nachádzajúcich sa v rôznych štádiách interiérových úprav – v štádiu holobytu a vo finálnom štádiu zariadeného bytu. Výsledky monitoringu IEQ potvrdili minimálne rozdiely medzi holobytom a kompletne zariadeným bytom z hľadiska tepelno-vlhkostnej mikroklímy. Priemerné koncentrácie tuhých častíc dvoch reprezentatívnych frakcií (PM2,5 a PM10) boli vyššie v prípade holobytu. Naopak vyššie koncentrácie celkových prchavých organických zlúčenín (TVOC) boli zaznamenané v prípade zariadeného bytu.

10.1.2022
Ing. Nina Feber, Ing. Břetislav Židlický, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá chováním prutů z duplexní korozivzdorné oceli o otevřených svařovaných I-průřezech zatížených kombinací tlaku a ohybu k tuhé ose průřezu. Je uveden současný návrhový postup zmíněných prutů, včetně jeho nedostatků. Pro získání dat vystihujících reálné chování těchto prutů je popsána sada zhotovených zkoušek a numerický model vytvořený v softwaru Abaqus, včetně jeho validace. Dále je popsán vývin unikátního kloubového mechanismu pro provádění zkoušek prutů či prutových soustav.

© fotoember - Fotolia.com
27.12.2021
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Recenzovaný Nové Eurokódy pro zásady navrhování a zatížení jsou téměř dokončeny a probíhají závěrečné fáze jejich drobných úprav v rámci pracovních skupin technických subkomisí SC1 a SC10. Jejich národní disponibilita pro překlady a zpracování národních příloh je plánovaná v rozmezí let 2023 až 2025, konečné zavedení a zrušení současných Eurokódů na r. 2028. Pro operativní zavedení nové generace Eurokódů bude tedy zanedlouho potřebné zpracovat nové národní přílohy a optimálně nastavit hodnoty národně stanovených parametrů včetně kalibrací dílčích součinitelů pro zatížení a materiálové vlastnosti, aby byla zajištěna spolehlivost, bezpečnost a zároveň hospodárnost našich staveb. Znamená to využití potenciálu našich expertů a také nemalé finanční prostředky potřebné na národní zavedení nových Eurokódů a vydání nových příruček s praktickými aplikacemi.

Císařský špitál na Pražském hradě
22.12.2021
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Denisa Boháčová

Recenzovaný V článku je prezentován stavebně technický průzkum historického objektu Císařského špitálu svatého Antonína a svaté Alžběty na Pražském hradě. Cílem průzkumu bylo stanovení funkční způsobilosti a trvanlivosti objektu včetně posouzení jeho využitelnosti a zhodnocení stavu historických materiálů. Průzkum byl zaměřen především na problematiku nevhodných zásahů provedených v minulosti a s tím související zvýšená vlhkost konstrukcí.

Stěna porostlá zelení
19.12.2021
Ing. Jana Bartlová, VUT FAST v Brně, Ústav stavitelství

Recenzovaný Ozelenění měst patří k současným trendům ve vývoji především městské architektury. Vyjma systémových prvků fasád porostlých nebo osázených vegetací, které jsou otázkou současného století, patří k zelené architektuře i tradiční užití rostlin – přímá výsadba v blízkosti stavebních konstrukcí, s jejich vzájemným postupným spojením pomocí šplhavých a příchytných mechanismů rostlin. Dopady působení takového povrchu na tradiční i moderní povrchy budov nejsou zatím přesně definované. Příspěvek prezentuje výsledky měření vlhkosti u vnějšího povrchu stavební konstrukce za účelem zhodnocení vlivu vegetačního pokryvu na konstrukci.

15.12.2021
Ing. Jan Moštěk, VUT FAST Brno

Recenzovaný Přinášíme poznatky z výzkumu doby trvání špičkového průtoku vody v bytovém domě při všech dnech měření. V první části příspěvku je popsáno měření průtoků v bytovém domě. V druhé části příspěvku je provedeno vyhodnocení naměřených dat v jednotlivých dnech v bytovém domě. V třetí části článku bude provedena diskuse vyhodnocených výsledků a v závěru příspěvku je provedeno shrnutí autorem.

14.12.2021
doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., doc. Ing. Kristián Sógel, PhD.

Recenzovaný Článok pojednáva o diagnostike drevenej nosnej konštrukcie pred plánovanou obnovou obalových konštrukcií. Zmena skladieb strešného a obvodového plášťa môže priniesť so sebou aj zmenu zaťažovacích podmienok, preto je kontrolný statický výpočet v tomto prípade potrebný. Pripravovaná obnova objektu je vhodným časom pre vypracovanie diagnostickej prehliadky nosnej konštrukcie.

13.12.2021
Ing. Martina Mudrá, prof. Ing. Ján Takács, PhD.

Recenzovaný Tepelný komfort je zajišťován soustavami zásobování tepelnou energií prakticky dvě tisíciletí. Novodobé řešení se na Slovensku objevilo okolo roku 1930. Současnost vyžaduje přechod na dvoutrubkové soustavy a maximalizaci využití zdrojů odpadního a přírodního tepla.

6.12.2021
Ing. Mária Kurčová, PhD., STU Stavebná fakulta, Bratislava

Recenzovaný Nevytápěný byt způsobuje nadměrnou potřebu tepla v sousedním bytě, ve kterém nemusí být ani možné dosáhnout tepelného komfortu. Výpočty jsou provedeny pro teploty 15 °C, případně i 10 °C, které mohou nastat v dlouhodobě nevytápěných bytech při jejich nevýhodném umístění v objektu.

3D tisk
6.12.2021
Ing. arch. Roman Bolcek, Bc. Dominik Lehnert, Ing. arch. Viktor Schwab, Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D., Ing. et Ing. Petr Hlavsa, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o aditivní výrobě ve stavebnictví z pohledu definice pojmů, technologie nanášení, strojního vybavení a používaných materiálů. Uvádí příklady realizovaných staveb a zabývá se možnostmi využití přírodních materiálů pro 3D tisk staveb. V příspěvku je prezentován současný výzkum a výhledy v oblasti aditivní výroby do budoucna. Příspěvek byl vytvořen v rámci specifického výzkumu na Fakultě architektury VUT v Brně, kde budou možnosti 3D tisku z přírodních materiálů dále analyzovány.

30.11.2021
Ing. Veronika Singrová, VUT FAST Brno

Recenzovaný Které faktory ovlivňují množství kyslíku v odpadní vodě a tím její celkovou kvalitu? Existují tři prostředí, která charakterizují odpadní vodu z hlediska množství kyslíku. Po využití veškerého kyslíku z odpadní vody často dochází k negativním jevům. Jedná se například o porušení cementové části stok, vznik nadměrného zápachu v okolí nebo je negativně ovlivněno samotné čistění odpadních vod. Podíváme se i na naměřené hodnoty oxidačně-redukčního potenciálu v reálné čerpací stanici na jednotné stokové síti.

29.11.2021
Sandi Plaskan, Technical center team Schiedel

Recenzovaný Obecný pojem nerezová ocel nevystihuje rozdíly, které mezi různými druhy ušlechtilých ocelí jsou. Proto je v oblasti komínových systémů nutné věnovat zvýšenou pozornost výběru vhodné oceli. Jak na straně výrobců, tak kominických firem při zhotovování různých doplňků komínových systémů a se zvýšenou měrou i u provozovatelů spotřebičů paliv.

29.11.2021
Ing. Lenka Švancerová, Ing. Jaroslav Lev, Ph.D., Ing. Marek Holba, Ph.D., Ing. Daniel Polášek, Ing. Jan Polášek, Ing. Martin Vlček

Recenzovaný Článek se zabývá aplikací nanofiltrace realizované pomocí modulů z dutých vláken v textilním průmyslu za účelem čištění odpadní vody a jejího znovuvyužití v procesu. K čištění odpadní vody byl použit nový typ nanofiltrační membrány, který nemá v České republice prozatím aplikaci. Cílem testování bylo ověřit provozní a návrhové parametry technologie v reálném provozu při dlouhodobých pilotních testech. V článku jsou shrnuty výsledky zahrnující dosaženou kvalitu separace a provozní parametry z testování v textilním průmyslovém podniku.

Analýza mobilního laserového skenování ve stavebnictví
29.11.2021
Ing. Jakub Nosek, Ing. Petr Kalvoda, Ph.D., Ing. Michal Kuruc, Ph.D.

Recenzovaný Mobilní laserové skenování (MLS) je v současné době běžně využíváno v řadě geodetických aplikací. Zpřesnění bodových mračen MLS se obvykle provádí zvyšováním počtu vlícovacích bodů (VB), které jsou rovnoměrně rozmístěné v rámci mapovaného území. Přesnost bodových mračen lze vylepšit také vícenásobnými průjezdy mobilního mapovacího systému (MMS). Cílem tohoto článku je navrhnout vhodný postup, kterým by bylo možné odstranit lokální deformace bodových mračen MLS. Navržený postup je založený na porovnání bodových mračen z vícenásobných průjezdů MMS. Do míst, kde rozdíly mezi bodovými mračny dosahují větších hodnot, jsou pak cíleně přidávány další VB.

Stavba mostu z předpjatého betonu © Stock Adobe Miroslav Doubrava
28.11.2021
Ing. Jakub Kralovanec, doc. Ing. Martin Moravčík, PhD.

Recenzovaný Sú prípady, v ktorých je potrebné určiť stav predpätia v konkrétnom čase na existujúcich konštrukciách. Vtedy môžeme výhodne použiť nepriame metódy zisťovania predpätia. Tieto pozostávajú z pozorovania vybraných veličín na predmetnej konštrukcii, na základe ktorých je následne možné analyticky prepočítať aktuálnu úroveň predpätia. Medzi pozorované veličiny patria napr. pomerné pretvorenia, deformácie, šírka trhlín a iné. Tento príspevok sa venuje prehľadu možných nepriamych metód na určenie predpätia v konštrukcii.

22.11.2021
Ing. Daniela Pitelková, doc. Ing. Vladimír Mózer, Ph.D., Ing. arch. at Bc. Petr Hejtmánek, Ph.D.

Recenzovaný Návrh především velkých staveb za pomocí požárně inženýrského přístupu se pravděpodobně stane běžnou součástí projekční praxe. Pro zjištění chování požáru je možné využít softwaru, který rozvoj požáru modeluje pomocí různých přístupů (zónové a CFD modely). Pokročilé hodnocení je dnes při návrzích objektů používáno především v případě, kdy nelze postupovat podle norem ČSN 73 08xx a je nutné provést expertizní posouzení v souladu s normami a požadavky HZS.

Teplotní koeficient deskových otopných těles závisí na výšce (Ilustrativní obrázek: Korado)
15.11.2021
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Jindřich Boháč, Ph.D., Časopis Vytápění, větrání, instalace

Recenzovaný Norma EN 442-2 předpokládá lineární závislost teplotního exponentu na výšce deskového otopného tělesa. Závislost však není lineární pro daný typ otopného tělesa, jak ukazuje vyhodnocení dat od výrobců.

Poškození zemědělské stavby při tornádu
15.11.2021
doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D., Ing. Jiří Strnad, Ph.D., Ing. Petr Šimůnek, Ph.D., Ing. Jan Koláček, Ph.D.

Recenzovaný Článek shrnuje poznatky z účasti statiků na stavbách poškozených tornádem na jižní Moravě. Uvádí zkušenosti autorů v rámci prvotní pomoci statiků. Popisují poruchy jednotlivých objektů různých typů, konstrukčních systémů i různého stáří a hledají možná řešení pro budoucnost.

10.11.2021
Ing. Zdeněk Poloprutský, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra geomatiky

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnostmi využití moderních měřických metod a technologií, tj. např. pozemního laserového skenování (TLS) a Image Based Modeling and Rendering (IBMR), geografických informačních systémů (GIS) a informačního modelování budov (BIM) pro zpracování, distribuci a archivaci dat nashromážděných při stavebněhistorickém průzkumu (SHP). Příspěvek se snaží stručně shrnout dosavadní stav autorova poznání a jeho praktické zkušenosti s danou problematikou.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama