Sluneční ceny, které každoročně uděluje sdružení Eurosolar.cz, byly za rok 2004 slavnostně uděleny na půdě Senátu České republiky. Cenu za sluneční čin získal Petr Kramoliš a cenu za sluneční slovo Dr. Neela Winkelmann-Heyrovská.

Rozhovor s Ing. Josefem Fiřtem, nově jmenovaným předsedou Energetického regulačního úřadu.

Jak již bylo bezpočtukrát v předchozích měsících řečeno a napsáno, implementace systému obchodování s emisemi skleníkových plynů představuje asi nejvýznamnější výzvu pro environmentální politiku posledních let. Rozhodně však představuje výzvu nejkontroverznější. Důvodů je hned několik.

V říjnu 2001 vyšla vyhláška č. 372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Dne 19. prosince 2002 vydalo MMR k této vyhlášce metodický pokyn čj. 28203/2002, který podrobněji rozpracovává a komentuje jednotlivé paragrafy a odstavce výše uvedené vyhlášky.

Článek podrobně rozebírá ty odstavce platné vyhlášky, které odporují fyzikálním zákonům a mnohdy i zdravému rozumu. Tím je samozřejmě vyhláška v rozporu i se současnou legislativou platnou a vynutitelnou v zemích EU. Tu se naše republika zavázala zavést do naší legislativy ještě před vstupem ČR do EU.

Autor srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s úrovní naší legislativy a stavu rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění. Upozorňuje na úskalí spojená s nesplněnou harmonizací našich předpisů s předpisy EU.

Společnost pro techniku prostředí organizuje seminář věnovaný novinkám a nejaktuálnějším problémům současnosti z oblasti ZTI - tentokrát kanalizaci a likvidaci odpadních vod, což je problém, který je vzhledem k závazkům k EU skutečně "horký".

Rada Evropského společenství přijala již v roce 1993 směrnici 93/76/EHS, která mimo jiné zavazuje k tomu, aby vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu teplé vody bylo prováděno podle skutečné spotřeby. Vzhledem k závazkům ČR z přístupových rozhovorů ke vstupu do EU a ke skutečnosti, že zákon č. 406/2000 Sb. tuto povinnost neobsahuje, se připravuje jeho novela.

Správně sestavené vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu a dodávku teplé vody v přiměřeném poměru ke skutečné spotřebě energie budov přispívá k úsporám energie v oblasti bydlení. Cílem je, aby obyvatelům takových budov bylo umožněno, aby si mohli regulovat svoji vlastní spotřebu tepla na vytápění, studené a teplé vody sami. V mnoha členských státech EU se podstatná část nákladů na vytápění a dodávku teplé vody vyúčtovává podle jiných faktorů než podle skutečné spotřeby energie. A právě proto RADA ES vydala tuto směrnici.

Seznam evropských směrnic včetně odkazů na jejich český překlad a odkazů na aproximované české předpisy.

Odkazy na přehled platných a připravovaných předpisů, na jejich překlady do češtiny a další informace.

Energetický štítek má sloužit jako základní orientační pomůcka při nákupu elektrospotřebičů a jejich prodejci mají zákonnou povinnost je v prodejnách vystavovat přímo na spotřebičích. V příspěvku jsou uvedeny informace o povinném štítkování elektrospotřebičů uváděných na trh v ČR stanovených vyhláškou 442/2004 Sb. s ukázkou štítku pro klimatizační jednotky určené k přímému prodeji, které nově pod tuto povinnost spadají.

Na veletrhu a doprovodném programu se očekává na praxi zaměřená výměna informací o dosavadních kooperačních zkušenostech. Poznatky z českého hospodářství jsou zde velmi žádané. Na řadu přijdou především otázky související s tím, jak by mohly vypadat úspěšné kooperační modely. Důležitý materiál na téma zásobování pitnou vodou a odpadní vody předloží na kongresu 9. září Max Hammerer. Na konkrétních příkladech z Rakouska se zde budou prezentovat různé kooperační modely z oblasti vodního hospodářství.

Jak jste na tom s vědomostmi o DPH? Víte například, kde si ověřit platné daňové identifikační číslo kterékoliv evropské firmy? Každý rok se účastním jednodenního semináře o změnách DPH. Nebylo tomu letos jinak, s tím rozdílem, že letos byl sál úplně plný. Poutavá rozprava se totiž konala v prvních dnech vstupu ČR do EU.....

Hlavním smyslem Směrnice je stanovení jednotných kritérií, platných pro všechny členské země EU, za kterých mohou jednotlivé státy podpořit kogeneraci tepla a elektřiny. Členské státy musí přijmout zákony, které převádí Směrnici do národního právního řádu, a administrativně zajistit naplnění těchto předpisů nejpozději do 21. února 2006.

Na takto položenou otázku si asi málokdo dokáže odpovědět. Při hledání odpovědi se nám totiž hned vybavují další otázky. Potřebujeme vůbec státní energetickou koncepci (SEK)? V čem by se měla lišit od těch předchozích "socialistických" nebo od poslední koncepce zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu za ministra Grégra a přijaté vládou v roce 2000? Měla by být koncepce závazným, právně vynutitelným dokumentem, nebo jen seznamem představ a zbožných přání autorů?

Cílem metodiky, která vychází z požadavků evropské legislativy je poskytnutí informací a návodů postupů, které povedou ke zkvalitnění práce vodohospodářských orgánů a zprostředkovaně i projektantů, dodavatelů a výrobců. Základním cílem je ale ochrana spotřebitele a ochrana životního prostředí při dodávkách stavebních výrobků. Obsahem metodiky je zařízení pro odlučování lehkých kapalin (např. oleje a motorového benzínu), tj. kapalin s hustotou do 0,95 g/cm³, z odpadních vod pomocí gravitace, shlukování a sorpce. Přičemž tyto odpadní vody jsou odváděny veřejnou kanalizací na čistírnu odpadních vod.

Z rozboru uvedeného v minulém čísle je zřejmé, že je zde zásadní rozpor mezi telekomunikačním zákonem a elektrotechnickými normami ČSN EN na jedné straně proti vládnímu nařízení o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č. 480/2000 na straně druhé. Jak se tato nekompatibilita promítá do legislativy a jak se můžeme bránit před nevhodným umísťováním antén vysílačů v husté městské zástavbě?

Stát by neměl plánovat a stavět energetické zdroje. Stát by měl pouze definovat priority z pohledu zájmů, které chrání (dostupnost energií všech druhů, ochrana životního prostředí). Stát má vytvářet příslušnou legislativu, stabilní podnikatelské prostředí s co možná nejrychlejší deregulací trhu.

Česko-německý seminář "Daň z energie - součást ekologické daňové reformy v EU, SRN a ČR" se konal 7. listopadu 2003 v areálu University Karlovy v pražských Jinonicích, v rámci projektu "Česko-německá iniciativa pro dialog o ekologické daňové reformě v ČR". Hlavním pořadatelem byla na české straně firma Ecoconsulting, s. r. o. spolu s Centrem University Karlovy pro otázky životního prostředí, na německé straně Svobodná universita Berlín.