Je všeobecným mýtem, že neustále dochází k prudkému zvyšování nároků na tepelné izolace. Pokud se podíváme na předpisy od roku 1992 zjistíme, že ke zvyšování nároků příliš nedochází, zejména v oblasti měrné potřeby tepla na vytápění. Pro přehlednost shrnujeme starší i nové požadavky norem na tepelně izolační vlastnosti staveb.
Recenzovaný Další článek věnovaný problematice denostupňů ukazuje využití algoritmů výpočetní pomůcky Denostupně pro stanovení základních informací o průběhu a charakteru otopného období 2004/2005 v Praze. Hlavním kladem použitého systému je velká rychlost zpracování. Vyhodnocení uplynulého otopného období je možné již 14 dnů po jeho ukončení.
Vzhledem k rostoucím cenám energií se stále více do popředí zájmu dostávají energetické vlastnosti staveb. Energeticky úsporná opatření sama o sobě však nemusí přinést vždy nejlepší výsledky. Jedná se zde o souhrn mnoha různých faktorů. V článku je v krátkosti představen princip celoživotní analýzy budovy tak, jak byla vytvořena firmou Cityplan spol. s r.o. v rámci projektu Evropské komise LCC - Refurb. Analýza budovy by měla sloužit k vyhodnocení všech faktorů ovlivňujících energetickou náročnost budovy po dobu její životnosti a následnému vybrání nejvýhodnější varianty k realizaci.
Příspěvek byl přednesen na odborné konferenci TZB-2004 v rámci doprovodného programu Aqua-therm Praha 2004 - Zemní plyn pro vytápění - správné řešení. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňuje porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelných izolací a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění, ovšem za předpokladu, že jsou zpracovávány podle jednotných kritérií.
Příspěvek byl přednesen na semináři, který pořádal Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR u příležitosti 11. ročníku mezinárodního odborného veletrhu Aqua-therm Praha 2004 - téma: Vliv energeticky úsporných opatření na vlastnosti staveb. Přednáška je věnována projektu LCC - optimalizaci výdajů za celou dobu životnosti. LCC umožňuje určit roční náklady budovy či inženýrského díla již v plánovací fázi, zajistí nejnižší roční náklady ve zvolené kvalitě nebo optimalizaci mezi náklady a kvalitou.
Existuje řada metod a mnoho využití pro energetické audity. Přestože tato oblast získala značnou pozornost, jsou stále oblasti, kde není problematika úplně dořešena. Snad nejvíce opomíjenou částí je hodnocení dopadů na životní prostředí. Tento článek se snaží o korekci zažitého pohledu na tuto oblast, který je úzce zaměřen na redukci emisí plynoucí z energeticky úsporných opatření, pomocí užití dat z hodnocení životního cyklu výrobku.
Článok sa zaoberá vplyvom tepelnotechnických vlastností okien najmä zasklení na potrebu tepla pri vykurovaní budov. Porovnanie tradičného dvojnásobného zasklenia s modernými nízkoemisnými izolačnými zaskleniami robí okno hlavným šetriacim prvkom na fasáde spomedzi stien, striech, podláh a transparentných častí.
Energetický průkaz a energetický štítek budovy by měl sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií. Pod pojmem "potřeba energií" je v dnešní době chápána především potřeba energií na vytápění. Je to v podstatě správné pro většinu budov, pro pasivní budovy je nutné tento pohled zpřesnit rozčleněním na jednotlivé dílčí potřeby energií.
Od 1.8.2004 platí novela prováděcí vyhlášky č. 213/2001 Sb. podrobnosti náležitostí energetického auditu předpisem 425/2004 Sb. Tato vyhláška v sobě zahrnuje upřesnění a doplnění metodiky zpracování energetických auditů. Stručný výtah s upozorněním na zásadní změny prováděcí novelizované vyhlášky 213/2001 Sb. zákona 406/2000 Sb. o hospodaření s energií je určen jak pro odbornou veřejnost, tak pro vlastníky a provozovatele budov, které pod povinnost energetických auditů spadají.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru