Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 20.12.2010 do 24.1.2011


zpět na aktuální články

24.1.2011
akad. arch. Aleš Brotánek, AB Design Studio

V roce 2007 jsme v ateliéru zpracovávali návrh na energeticky pasivní stavbu mateřské školky a tělocvičny ve Slivenci (v současné době je vydáno stavební povolení a na stavbu mateřské školky probíhá výběr dodavatele) a návrh na propojení celého komplexu, kde mateřská školka i tělocvična bude součástí areálu stávající základní školy. Na jeden z pavilónů základní školy bylo v té době vydáno stavební povolení na dostavbu a rekonstrukci.

17.1.2011
RNDr. Jiří Svoboda, DSc., Ústav fyziky materiálů

Autor vyvolává diskusi a navrhuje změny v pravidlech energetického auditu. Upozorňuje na kritéria pro vyhodnocování variant a na malé požadavky na variantnost řešení. Přečtěte si polemiku autora a recenzentky, která považuje metodiku za dostatečnou a problém vidí ve zpracování auditů.

17.1.2011
Ing. Olga Rubinová, Ph.D.

Přirozené větrání bytových domů je v ČR běžné. Díky tomu, že pro přirozené větrání není nutný ventilátor a tudíž energie k jeho pohonu, lidé se domnívají, že takové větrání není energeticky náročné. Zapomíná se však, že každé větrání způsobuje tepelnou ztrátu větráním a je zapotřebí teplo pro ohřev vzduchu. Spotřeba energie neřízeného přirozeného větrání tak může být i vyšší, než u řízeného větrání s nuceným odvodem vzduchu.

17.1.2011
doc. Ing. Daniel Makovička, DrSc., Ing. Daniel Makovička, ČVUT v Praze

Cílem příspěvku je ukázat na problematiku navrhování podlahových konstrukcí v garážových podlažích budov. Zpravidla tyto konstrukce jsou poškozeny trhlinami a umožňují průsaky vody, které omezují jejich používání a životnost. Obvyklým důvodem pro vznik trhlin jsou nedostatečné rozteče dilatačních spár nebo nedostatečné vyztužení těchto konstrukcí. Na příkladu dvou konstrukcí je ukázán charakter poškození a analyzovány příčiny, které k němu vedly.

17.1.2011
Susanne Theumer, architektka, poradkyně pro energie, Passivhaus Institut Darmstadt

Pasivní domy poskytují velmi dobrou vnitřní pohodu kombinovanou s velmi nízkou spotřebou energie. Výborná realizovatelnost této koncepce byla prokázána na tisících postavených pasivních domech, nutné je ovšem pečlivé plánování, provedení i stavební dohled. Aby se zajistilo skutečné dosažení komfortu i úspor energie, nabízí Passivhaus Institut (PHI) certifikaci budov. Kromě toho vytvořil i NOVOU certifikaci, jež se právě nachází v pilotní fázi: certifikaci EnerPHit pro sanace starších objektů s komponenty pasivního domu.

17.1.2011
Ing. Tomáš Kupsa

V technické normalizační komisi č.43 se připravuje revize požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [1], která má v blízké době vejít v platnost. K návrhu revize normy se již v různých jejích fázích vyjadřovalo mnoho subjektů a připomínky byly podrobeny poměrně rozsáhlé diskuzi. Návrh revize normy je stále ještě ve stavu rozpracovaném, a není tedy určen široké veřejnosti. Směřuje ale již do své závěrečné fáze a je možné popsat alespoň některé očekávané změny.

10.1.2011
Ing. Petr Morávek, CSc., ATREA

V srpnu 2007 byl dokončen a předán k užívání pilotní obytný soubor dvanácti pasivních rodinných domů a školicího střediska v Koberovech, jako první hromadně realizované experimentální výstavby v ČR na bázi úsporné dřevoskeletové konstrukce.

10.1.2011
Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D.

Spotřeba vody v roce 2009 výrazně poklesla. Cena vody v ČR v 2011 je už v některých regionech stejná jako v Německu. Šest z deseti vodárenských podniků dostalo v r. 2009 při kontrolách pokutu za špatně kalkulovanou cenu vodného a stočného. Zdražení se nevyhneme.

10.1.2011
Ing. arch. Vladimír Balda

Článek otevírá seriál o projektování a realizaci energeticky úsporných staveb v České republice. Obsahovat bude příspěvky autorů staveb a také vlastní reportáže TZB-info. První z prezentovaných domů vyrostl v náročných podmínkách CHKO. Jeho měrná roční potřeba tepla na vytápění je 20 kWh/(m2.a).

3.1.2011
Ing. Zdeněk Valečko, člen předsednictva CZ Biom

Článek upozorňuje na zrušení patentu na výrobu pelet a briket z rostlin a na skutečnost, že zrušení patentu nebo výmaz užitného vzoru má zpětné účinky, tj. vzniká právo vymáhat vrácení doposud zaplacených licenčních poplatků.

3.1.2011
Dalibor Šalanský, Luma Plus s.r.o. člen ILPC

Ochrana před bleskem je něco jiného, než hromosvod. Hromosvod má jen zachytit blesk, pokud možno bezpečně jej svést a prostřednictvím uzemňovací soustavy jej rozptýlit do okolí, tj. zabránit úrazu lidí a zapálení domu. Bude-li to vše, co na domku učiním, mohu se rozloučit s veškerou elektronikou.

27.12.2010
doc. Ing. Václav Kupilík, CSc.

Pokud střešní krytina z plátovaných trapézových plechů nevykazuje větší prokazatelná poškození, zdá se být výhodné jak z finančních důvodů, tak z hlediska pracnosti, délky trvání a rizika zatékání v průběhu oprav, vyměnit pouze žlaby se zajištěním sousedních konstrukcí proti zatékání a vnikání sněhu dovnitř.

20.12.2010
Ing. Jiří Buchta, CSc.

Dnem 1. 1. 2011 vstoupí v platnost nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Tímto dnem bude zrušena vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů. Následující text je zaměřen především na ustanovení týkající se odvodu spalin od plynových spotřebičů.

20.12.2010
Ing. Vít Koverdynský, Ph.D.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.

20.12.2010
Ing. Daniela Očipová, doc. Ing. Zuzana Vranayová, PhD., Ing. Zuzana Karelová, Katedra TTPB SvF, TU v Košice

Podle Evropské rámcové směrnice o vodě - Water Framework Directive a dalších dokumentů je ohrožených 20 % evropských povrchových vod a 60 % podzemních vod je nadměrně využívaných. Využívání dešťové vody z povrchového odtoku je jednou z cest jak ochránit vzácnou a kvalitní pitnou vodu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama