Odborné recenzované články

Článek pojednává o zajímavých možnostech instalace fotovoltaických systémů na panelových domech. Můžete se dozvědět vzájemné porovnání jednotlivých variant a výčet jejich předností, nevýhod a problémů se kterými se můžeme při instalaci fotovoltaiky setkat a na které bychom si při jejich realizaci měli dát pozor.

Hodnoty zatížení větrem určené na základě výpočtu podle ČSN EN 1991-1-4 mohou dosahovat především v okrajových pásmech panelových budov návrhových hodnot až přes 3 kN/m². Oproti zvyklostem aplikovaných na základě ČSN 73 00 35 se mění nejen výšková pásma zatížení, ale především délka okrajové oblasti (nároží), kde se projevují zvýšené účinky sání větru.

V předchozích částech bylo uvedeno, že difuzní tok vodní páry konstrukcí stěny je způsoben rozdílem částečných tlaků mezi oběma vzduchovými prostory. Pro zjišťování kondenzace vodní páry v konstrukci stěny se za kriteriální období považuje zimní období s nízkou teplotou venkovního vzduchu při nízké měrné vlhkosti.

Článek pojednává o solárních soustavách na panelových domech, o jejich účinnostech, energetických parametrech, o jejich architektonické integraci do objektu. V článku se dále dočtete o zajímavých aplikacích solárních kolektorů a o příkladech jejich umístění na objektu. Článek také přináší informace o realizaci solární soustavy na objektu SŠt Zelený pruh v Praze 4.

Článek navazuje na příspěvek [9] publikovaný na tzb-info v minulém roce, který se zabýval problematikou odhadu neprůzvučnosti jednoduchých stavebních prvků. Tentokrát se zaměřuje na víceprvkové stavební konstrukce, přesněji na dvojité konstrukce, které při stejné plošné hmotnosti jako jednoduché zpravidla poskytují větší míru zvukové izolace. Odhad neprůzvučnosti takových konstrukcí je však významně komplikovanější. Text vychází z disertační práce autora.

Jak bylo již v části 1 uvedeno, dochází k vlhkostnímu toku stěnou v důsledku rozdílu částečného tlaku v obou vzduchových prostředích, oddělených stěnovou konstrukcí. Vlhkost prostupuje stěnou z prostředí s vyšším částečným tlakem do prostředí s nižším částečným tlakem. V průběhu ročního období se měrná vlhkost vzduchu mění zejména u venkovního prostředí.

Tradičním a velmi oblíbeným materiálem je stále zdravotnická keramika, která patří k nejstarším materiálům používaným pro sanitární předměty, zejména umyvadla, klozety, bidety a pisoáry, ale i vany nebo sprchové vaničky. Z pohledu historie znovu objevenými materiály jsou kámen, dřevo a sklo.

Tepelnětechnické vlastnosti obvodových konstrukcí významně ovlivňují energetickou náročnost panelových domů. V současné praxi často dochází k podceňování dimenzování zateplovacích systémů. Článek se zabývá návrhem optimální tloušťky tepelné izolace z hlediska ekonomiky a energetické náročnosti.

Celkové vytápěcí náklady domu vycházející ze vstupního měření tepla a jednotkové ceny za GJ se rozdělují na konečné spotřebitele – uživatele bytů. Podíl konkrétního bytu na celkových vytápěcích nákladech domu je určen buď součtem ceny za vytápění jednotlivých místností bytu, nebo místností bytu přepočteným na celkovou úhradu bytu. Postupně se vytvořilo několik koncepcí jak po stránce technické, tak po stránce právní.

Současnost charakterizují aktuální témata spojená s ubývajícími zásobami surovinových a energetických zdrojů, s globálními klimatickými změnami a s nadměrným znečišťováním půd, vody a ovzduší. Tyto procesy významně ovlivňují produkty stavební výroby. Je známo, že výstavba a vlastní provoz budov patří mezi hlavní spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí, a to nejen v období realizace, ale v průběhu všech fází jejich existence. Podívejme se na některé přírodní materiály.

Vlhkostní tok stěnou konstrukce mezi rozdílným vzduchovým prostředím je způsoben dispozičním tlakem vodní páry, která je obsažená ve vzduchu. Nabízíme metodu výpočtu průchodu difúzní vlhkosti, z prostředí s vyšším částečným tlakem vodní páry do prostředí s nižším částečným tlakem vodní páry stěnou oddělující obě prostředí.

Požadavky na hospodaření s dešťovou vodou jsou správné, ale často jsou vyšší než je nutné a reálné. Vsakování dešťových vod, zdržení na pozemku, denní úhrn, svedení do vodního toku, do oddílné nebo jednotné kanalizace, to jsou jen příklady co vše je nutné řešit v souvislostech pro konkrétní situaci.

V posledních letech se čím dál více stavebních firem začíná zabývat projekcí a následnou výstavbou dřevostaveb, a to i vícepodlažních. Již při návrhu dělicích konstrukcí se však nesmí zapomínat na požadavky normy ČSN 73 0532 týkající se vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Problém spočívá v tom, že se v praxi užívají pouze metody sloužící ke zjištění hodnot vážené neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi, zatímco u konstrukcí na dřevěné bázi použití těchto metod selhává. V tomto příspěvku je uveden možný výpočtový postup.

V poslední době se hodně mluví o odpojení od centrálního zdroje tepla. A nejen to, některá bytová družstva a společenství vlastníků jednotek už tento krok učinila anebo se k němu chystají. Jsou ti, co se odpojili od centrálního zdroje tepla a mají vlastní domovní kotelnu, spokojeni a ušetřili?

V roce 2010 bylo vydáno přepracované znění směrnice pod označením 2010/31/EU, ve kterém jsou jednak úpravy původní směrnice, jednak jsou definovány nové administrativní nástroje ke snížení energetické náročnosti budov - mimo jiné se zavádí pojem "budova s téměř nulovou spotřebou energie".

Vyšší hodnota výtokové jednotky pro umyvadlo a umývátko v administrativních budovách a prodejnách přináší změna normy pro výpočet vnitřních vodovodů Důsledkem je větší průměr potrubí pro skupinu těchto zařizovacích předmětů.

Přebytky tepla získané při spalování biomasy lze ukládat do zásobníku tepla. Kromě klasického teplonosného média - vody - může nádrž obsahovat materiály s fázovou přeměnou - tzv. Phase Change Materials (PCM´s). Tyto látky pracují na principu akumulace / uvolňování fyzického a latentního tepla. Změnou skupenství materiál teplo pojme a následně při reverzním fázovém přechodu uvolní.

Využití dřeva v oblasti stavebnictví je velmi aktuálním tématem, zejména s ohledem na možnost realizace často diskutované nízkoenergetické či pasivní výstavby. Význam při využití stoupá také s ohledem na charakter dřeva jako poměrně bezproblémově dostupného obnovitelného a lehce recyklovatelného stavebního materiálu.Podívejme se na některé možnosti. Článek vznikl za podpory VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.

Využití dřeva v oblasti stavebnictví je velmi aktuálním tématem, zejména s ohledem na možnost realizace často diskutované nízkoenergetické či pasivní výstavby. Význam při využití stoupá také s ohledem na charakter dřeva jako poměrně bezproblémově dostupného obnovitelného a lehce recyklovatelného stavebního materiálu.Podívejme se na některé možnosti. Článek vznikl za podpory VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.

S rostoucími cenami energií čelí otopné soustavy s centrálním resp. ústředním zásobováním teplem řadě nežádoucích jevů spojených s užíváním bytových a nebytových prostor ve vytápěném domě se společným zdrojem tepla. Tato tendence je výrazná u bytových domů ve vlastnictví jednotek v péči SVJ, u nájemního bydlení je prakticky vyloučena a u družstevního bydlení, které je modifikací nájemního bydlení, je stávající praxe rozporná.