Odborné recenzované články

Spotřeba vody v roce 2009 výrazně poklesla. Cena vody v ČR v 2011 je už v některých regionech stejná jako v Německu. Šest z deseti vodárenských podniků dostalo v r. 2009 při kontrolách pokutu za špatně kalkulovanou cenu vodného a stočného. Zdražení se nevyhneme.

Článek otevírá seriál o projektování a realizaci energeticky úsporných staveb v České republice. Obsahovat bude příspěvky autorů staveb a také vlastní reportáže TZB-info. První z prezentovaných domů vyrostl v náročných podmínkách CHKO. Jeho měrná roční potřeba tepla na vytápění je 20 kWh/(m².a).

Kotelny se zařízeními na plynná paliva jsou bezesporu pracovišti, kterým je především z hlediska ochrany veřejného zájmu (bezpečnost, ochrana životů a zdraví osob apod.) nezbytné věnovat pozornost již ve stadiu projektování a zřizování. Potažmo pak zajistit jejich bezpečný a spolehlivý provoz.

Poměr nákladů hrazených za dodávku pitné vody a odkanalizování k průměrnému příjmu domácnosti by měl být pod 2 %. Z pohledu dlouhodobého financování je a zůstává prioritním zdrojem financování z vodného a stočného. Cena za vodu a odkanalizování je usměrňována Ministerstvem financí.

Článek upozorňuje na zrušení patentu na výrobu pelet a briket z rostlin a na skutečnost, že zrušení patentu nebo výmaz užitného vzoru má zpětné účinky, tj. vzniká právo vymáhat vrácení doposud zaplacených licenčních poplatků.

Ochrana před bleskem je něco jiného, než hromosvod. Hromosvod má jen zachytit blesk, pokud možno bezpečně jej svést a prostřednictvím uzemňovací soustavy jej rozptýlit do okolí, tj. zabránit úrazu lidí a zapálení domu. Bude-li to vše, co na domku učiním, mohu se rozloučit s veškerou elektronikou.

V odborně zpracovaném článku autor na praxí ověřených výsledcích ukazuje, že správná funkce vytápění s úsporami tepla až 40 % při vzestupu vnitřní teploty o 1,3°C, může být zajištěna jen při správné aktivaci teplotních čidel a při projektovaném seřízení kompletu TRV + hlavice.

Jedním z efektivních způsobů, vedoucích ke snížení energetické náročnosti chladicích systémů, je aplikování principů pasivních chladicích technik. Budovy mohou být chlazeny pasivními systémy za použití několika přirozených způsobů odvodu tepla.

Pokud střešní krytina z plátovaných trapézových plechů nevykazuje větší prokazatelná poškození, zdá se být výhodné jak z finančních důvodů, tak z hlediska pracnosti, délky trvání a rizika zatékání v průběhu oprav, vyměnit pouze žlaby se zajištěním sousedních konstrukcí proti zatékání a vnikání sněhu dovnitř.

Dnem 1. 1. 2011 vstoupí v platnost nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Tímto dnem bude zrušena vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů. Následující text je zaměřen především na ustanovení týkající se odvodu spalin od plynových spotřebičů.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.

Podle Evropské rámcové směrnice o vodě - Water Framework Directive a dalších dokumentů je ohrožených 20 % evropských povrchových vod a 60 % podzemních vod je nadměrně využívaných. Využívání dešťové vody z povrchového odtoku je jednou z cest jak ochránit vzácnou a kvalitní pitnou vodu.

Poruchy dřeva zabudovaného ve stavbách zpravidla začínají jako drobná poškození, která rostou úměrně s naší nevšímavostí. Brzké odhalení a zákrok v pravou chvíli vyřeší problém na dlouhou dobu a za přijatelnou cenu. V případě, že závady zůstávají bez povšimnutí, prudce stoupá nebezpečí znehodnocení interiérových částí budov nebo dokonce narušení statiky nosných konstrukcí, čímž se rapidně zvedá cena záchranných prací.

Příspěvek popisuje význam a princip řídicích systémů a regulátorů, které se využívají v systémech automatizace budov. V článku jsou uvedeny softwarové a hardwarové možnosti integrace systémů.

Nové znění směrnice (1) mimo jiné požaduje další výrazné snižování energetické náročnosti budov – k roku 2020 postupně až na úroveň téměř nulových domů. Takové budovy se zřejmě neobejdou bez vysoce efektivních větracích systémů, jejichž správná funkce je podmíněna vynikající vzduchotěsností obálky. Zajištění podmínek pro postupné zlepšování úrovně vzduchotěsnosti v běžné stavební praxi chápou příslušní odborníci z celé Evropy jako společnou výzvu a úkol.

Dodatečné zasklení lodžií panelového domu může značně ovlivnit energetickou bilanci i vnitřní mikroklima jednotlivých bytů. Efekty zasklení nejsou zcela jednoznačné a budou se odvíjet od konkrétního konstrukčního řešení, původních vlastností budovy, ale i způsobu jejího provozu a chování uživatelů. Uvedená studie analyzuje pomocí podrobných simulačních metod několik modelových případů zasklených lodžií a snaží se vyjádřit potenciální úspory energií a některé vlivy na vnitřní mikroklima přilehlých obývaných prostor.

Nelze říci univerzální optimální cenu vody. V cenách jsou značné rozdíly, ale zvýšení ceny je nutné, vodné a stočné musí zajistit finance na obnovu infrastruktury a provoz. Někde dojde ke skokovému zdražení.

V současné době se připravuje změna požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [2]. Budeme se věnovat části kapitoly 7 zabývající se průvzdušností obálky budovy a těsnosti spár, kde se zřejmě dle dosavadního průběhu tvorby revize normy, provedou na rozdíl od jiných kapitol změny pouze "kosmetické". Domníváme se, že hodnota intenzity výměny vzduchu n₅₀ pro objekty s přirozeným větráním by se měla nejenom z doporučení změnit na požadavek, ale také snížit nejméně na v zahraničí obvyklou hodnotu n_50,N ≤ 3,0 h^-1.

Autor se ve svém článku zabývá rotujícími větracími hlavicemi, které jsou s oblibou dodávány jako náhrada za nástřešní ventilátory pro systémy centrálního odsávání bytových jader. Na základě provedených měření prokazuje, jaká mohou být reálná očekávání uživatelů po instalaci tohoto větracího systému.

V panelových domech žije téměř třetina občanů ČR a přes 30% domů již prošlo rekonstrukcí, přičemž téměř žádná rekonstrukce nevyužívá skvělý potenciál změny na moderní bydlení s nejvyšším užitným komfortem bydlení 21. století, tedy změny na domy pasivní.