Provozování objektu a v něm instalovaných TZB je každodenní úkolem provozovatele. Tento článek se klade za cíl přiblížit v obecné rovině situace a úkony, které při provozování objektu a TZB vznikají.

Vývoj je zaměřen na co nejvyšší míru digitalizace pro dosažení bezproblémové integrace jednotlivých systémů do komplexních celků. Kamerové systémy nejsou vyjímkou. IP kamery se proti starším analogovým liší možností využití funkcí digitální úpravy obrazu a prostředků inteligentní videoanalýzy.

Provozní směrnice obsahují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků. Provozní předpisy obsahují návody k obsluze jednotlivých agregátů a pokyny pro údržbu.

Obvyklým způsobem provozování technických zařízení velkých budov byla v minulosti nepřetržitá přítomnost obsluhovatelů v objektech. Dispečerský způsob řízení je jedním ze základních pracovních nástrojů společností facility managementu pro více než jeden zákaznický subjekt.

Rozličné elementy zařízení vzduchotechniky při své funkci generují nežádoucí hluk, který je příčinou stížnosti uživatelů, i když předepsané mikroklima je zajištěno. Mimo užití aktivních prvků útlumu hluku aplikovaných přímo na vzduchotechnická zařízení lze také využít pasivních prvků.

Méně zkušení provozní manažeři oboru TZB mívají někdy potíže při identifikaci příčin technických problémů, které někdy běžná praxe přináší. Tabulku lze používat obousměrně – tedy s její pomocí hledat zdroj problému, nebo ji použít jako podklad k plánu údržby, směřující k vyloučení výskytu poruch a závad zařízení.

Elektrické instalace a elektrické spotřebiče musí být provedeny tak, aby je mohli užívat laici, aniž by byli vystaveni riziku úrazu elektrickým proudem nebo jiných škod na zdraví.

Méně zkušení provozní manažeři oboru TZB mívají někdy potíže při identifikaci příčin technických problémů, které někdy běžná praxe přináší. Tabulku v článku lze používat obousměrně – tedy s její pomocí hledat zdroj problému, nebo ji použít jako podklad k plánu údržby, směřující k vyloučení výskytu poruch a závad zařízení.

Při tvorbě inovací u PZTS byl kladen důraz na co nejjednodušší a nejlevnější řešení, především z důvodu minimalizování nákladů na úpravu již používaných technologií. Zároveň byla snaha co nejvíce zvýšit bezpečnost stávajících technologií nebo usnadnit jejich montáž.

Článek se zabývá vlivem typu střešní krytiny na tepelnou zátěž stájí pro chov skotu v závislosti na vnějších tepelných ziscích a vlivem tepelné zátěze na užitkovost dojnic. Metodika výpočtu tepelné zátěže vychází z ČSN 73 0543 – 2 Vnitřní prostředí stájových objektů – Část 2: Větrání a vytápění.

Každé stavební dílo prochází svým životním cyklem, od počáteční myšlenky, přes jeho projektování, realizaci, případně změnu stavby a užívání až po jeho odstranění. Článek upozorňuje na provázanost životního cyklu staveb s životností a opotřebením staveb a neopomíjí ani nejdůležitější pohled na tuto problematiku, což je ekonomické vyjádření podílů jednotlivých nákladových položek, které v průběhu životního cyklu vznikají.

Problematika zajištění těsnosti přírubových spojů vznikla již při zavádění nových měkkých bezazbestových těsnicích materiálů začátkem 80. let minulého století. Zcela nové materiály těsnění ještě po více než 30 letech přinášejí nové problémy do jejich navrhování, výpočtů jak zpracování, tak i montáže přírubového spoje.