Po zveřejnění státem regulovaných cen oznámili i dodavatelé nové ceny energií na rok 2015. Polepší si zákazníci nebo zaplatí příští rok více? Dotkne se změna cen všech zákazníků?

V roce 2012 činil rozdíl mezi průměrnými cenami tepelné energie pro konečné spotřebitele z domovní plynové kotelny a domovní předávací stanice z převážně uhelného centrálního zdroje tepla už jen cca 1 %, v roce 2013 vyjde teplo z domovní plynové kotelny dokonce levněji.

ERÚ oznámil snížení regulované složky ceny elektřiny. Konečnou cenu ale určí až dodavatelé. Podrobnosti k cenám elektřiny a plynu v pořadu Ekonomika ČT24 řekl Ing. Jan Schindler, analytik Kalkulátoru cen energií TZB-info.

Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v roce 2015 poklesne v průměru o 1,2 procenta. Celkové náklady na plyn se naopak zvýší, a to o 1,18 procenta až 4,74 procenta. Podmínky pro určování cen tepla se nemění.

Příští rok se skoro pro čtvrtinu domácností napojených na soustavy zásobování teplem ceny tepla většinou nezmění, nebo bude nárůst zcela minimální. Teplárny, které spalují domácí hnědé uhlí, očekávají cenový růst do 5 %. Díky letošnímu teplému počasí lidé dostanou při vyúčtování záloh zpět vysoké přeplatky.

Jako vstřícný krok na základě četných žádostí výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) a obchodníků s elektřinou z obnovitelných zdrojů vydal Energetický regulační úřad (dále jen ERÚ) v předstihu cenové rozhodnutí, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie (POZE).

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh státem regulovaných cen elektřiny a zemního plynu. Oficiální verze bude k dispozici pravděpodobně, tak jako v minulých letech, ke konci listopadu. Jak se změní ceny distribuce a jak to ovlivní platby domácností? Co zdraží a naopak, co bude levnější?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje zásadní změnu systému výběru poplatku od spotřebitelů elektrické energie na podporu obnovitelných zdrojů energie. Podstatou změny je výběr poplatku založený na rezervovaném příkonu. Výše poplatku tedy nebude odvislá od množství spotřebované elektřiny.

Připravovaná novela energetického zákona se pro své „revoluční změny“ stává častým předmětem diskuzí. Hovoří se o změnách ve vedení Energetického regulačního úřadu, o větší svobodě distributorů při tvorbě cen za distribuci. Jak je to ale s právy spotřebitelů?

Konec roku je spojen se změnou státem regulovaných cen elektřiny a plynu. Na tuto změnu navazuje vyhlášení prodejních cen dodavatelů energií. Co lze očekávat? Bude cenový vývoj podobný tomu loňskému? Zaplatí zákazníci méně nebo si budou muset připlatit?

V Praze 8. 10. 2014 se za účasti předních představitelů české energetiky konala konference, která přinesla pohled na to, kde se naše energetika nachází a co by měla v budoucnu řešit.

V hlavní zpravodajské relaci ČT Události se 10.10.2014 opět s blížící se topnou sezónou objevilo téma vytápění a ceny za teplo. Podle ČT1 nastávající topnou sezónu můžeme očekávat spíše teplotně nadnormální. Plyn podle ČT využívá necelých 1,5 mil. domácností.

Rusko je dlouhodobým partnerem v dodávkách zemního plynu pro Evropu. Vlivem událostí kolem Ukrajiny, zejména vzájemných sankcí, se však diskutuje možnost úplného přerušení toku zemního plynu do Evropy. Jaké jsou argumenty proti přerušení dodávek? Je to reálná hrozba? Co by to znamenalo pro Rusko?

Kalkulátor umožňuje porovnat individuální nabídky s odlišnou cenou, než je ceníková. Objevily se filtry, které umožňují rychleji a přehledněji vybrat nejčastěji hledaná srovnání. Přidání filtrů nabízí porovnání například pouze nabídek, které jsou na dobu neurčitou apod. Novinkou je i možnost cenového porovnání plynu s výpočtem celkové sumy bez DPH a nebo s daní z plynu.

Agentura IBRS se zaměřila na analýzu úspor spojených se změnou dodavatele elektrické energie. Vyplývá z ní, že lidé nedokážou posoudit výhodnost změny dodavatele. Výsledkem této neznalosti je 71 % odběratelů, kteří změnou dodavatele elektřiny prodělali, a to průměrně 314 Kč. Přitom nejčastějším důvodem změny (pro 89 % respondentů) byla právě touha po nižší ceně elektřiny.

Dle výpočtů Krajské energetické agentury Moravskoslezského kraje se při ceně dálkového tepla do 600 Kč/GJ nevyplatí přecházet na tepelná čerpadla či další alternativní formy vytápění.

Energetická chudoba je i u nás skutečností, část domácností v ní musí žít. Pro zlepšení situace bylo však zatím uděláno jen velice málo. Přitom podle slov předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové nesmíme dopustit, aby počet ohrožených domácností dosáhl třicet procent. Co hrozí ohroženým lidem na našem trhu? Jak chudobě předcházet a co by naše společnost pro tyto zákazníky mohla udělat?

V Česku se začíná diskutovat o novém tématu, je jím energetická chudoba. A netýká se to jen nás, je to celoevropský a celosvětový fenomén. Ale jen v několika málo státech mají v boji s ní zkušenosti. Co vůbec pojem energetická chudoba znamená? Jak se dá měřit? A jak s ní bojují jinde?

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková na tiskové konferenci, která se konala 7. července, představila hlavní výhrady proti novele zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a zároveň uvedla konkrétní příklad dopadů do regulačních vyhlášek ERÚ ještě před přijetím tohoto zákona.

Ceny energií obecně rostou, jejich regulace a fixace, vytváří na uživatele velký tlak. Povědomí o tom, jak a kde ušetřit začíná být stále těžší. Jak má tedy rodina ušetřit co nejvíce a co má pro to udělat?