Budovy dnes spotřebovávají 40 % veškeré elektrické energie a jsou zodpovědné za 37 % globálních emisí CO2. Tato čísla ale nejsou nezvratná. Podle nejnovějšího výzkumu společnosti Schneider Electric lze pomocí digitálních a elektrických řešení snížit uhlíkovou stopu v komerčních, průmyslových a administrativních budovách až o 70 %. S dosažením významných úspor pomůže trojice inovativních produktů od Schneider Electric – bezdrátové senzory PowerLogic PowerTag, komunikační brána EcoStruxure Panel Server a cloudová platforma EcoStruxure Energy Hub.
Recenzovaný Každá lokalita je specifická, a tak abychom našli nejvhodnější řešení, tak je obvykle nutné zvážit více variant. Přičemž cílem by mělo být najít variantu, která bude udržitelná – tj. nejlepší po stránce ekologické, ekonomické a sociální, odolná vůči možným rizikům a akceptovatelná obyvateli, a i dalšími stakeholdery. Ideální je se tak na objekt nebo celou lokalitu dívat jako na systém se vstupy (zdroji), procesy zahrnujícími úpravu a spotřebu a úpravu před výstupem a výstupy, a takto holisticky variantu posuzovat. Nově by součástí ekologického hodnocení vhodnosti měla být i uhlíková neutralita nebo schopnost adaptace na sucho.
Od teorie civilizací a mikro modulárních továren, přes malé modulární reaktory, až po futuristické vize chytrých měst a vesmírné architektury – konference „Modularita v našem životě II.“ ukázala, že modulární přístup není jen stavebnicí, ale zásadním konceptem pro řešení výzev budoucnosti. Zlín se stal centrem inovativního myšlení, které oslovilo odborníky i veřejnost.
Recenzovaný Navrhnúť slnečné energetické systémy (SES) so slnečnými kolektormi možno viacerými spôsobmi: ručne – výpočtom; pomocou softvéru – existuje viacero výpočtových programov pre návrh SES, napr. T*Sol od renomovanej nemeckej spoločnosti Valentin software na výpočet termálnych tepelných kolektorov, alebo PV*Sol na návrh a simuláciu fotovoltických elektrární akejkoľvek veľkosti; alebo podľa pokynov výrobcu – ak pri návrhu SES vieme výrobcu/dodávateľa zariadení, môžeme použiť odporúčané postupy výpočtu z projekčných podkladov danej spoločnosti za predpokladu, že takými disponuje.
Hluk nás obklopuje víc, než si uvědomujeme – nejen na ulici, ale také doma či v práci. Nepříjemné zvuky narušují náš klid, koncentraci, ale i běžnou komunikaci. Jejich zdrojem v budovách bývají často nejrůznější technická zařízení, včetně vodovodního a odpadního potrubí. Tiché systémy kanalizace však nabízejí řešení: výrazně snižují nepříjemné zvuky, čímž přispívají k většímu klidu, lepší koncentraci i spokojenějšímu spánku.
Moderní technická řešení vychází vstříc ochraně přírody, a to platí i pro skleněné plochy, které mohou představovat nebezpečí pro ptactvo. Odhadem každý rok v Česku zahyne téměř milion ptáků v důsledku nárazu do skla. Řešením jsou speciální skla, která ptáky upozorní na nebezpečí, a přitom nepůsobí rušivě z hlediska vzhledu.
Čerstvý, nevydýchaný vzduch s optimální teplotou je pro náš zdravý život nezbytný. Zatímco sledování teploty v interiéru bývá běžnou záležitostí, kontrola hladiny CO2 není příliš obvyklá. Přitom právě vysoká koncentrace znečištěného vzduchu v místnosti je spolu s prachem a pyly jedním z ukazatelů, negativně ovlivňujících náš život.
Recenzovaný Fyzikální faktory tepelného komfortu (teplota, vlhkost, rychlost proudění) ovlivňují jak fyziologické stavy člověka, tak i subjektivní pocity pohody či nepohody. V současné době jsou doporučené návrhové parametry tepelného komfortu založeny zejména na normách ČSN EN ISO 7730 (2006), ČSN EN 16798-1(2020), ASHRAE 55 (2010). Výsledkem aplikace těchto hodnot v praxi se zohledněním požadavků uživatelů jsou víceméně jednotné teploty vnitřního vzduchu v průběhu celého roku s minimálními odchylkami (v obytném a pobytovém prostředí budov) a tyto budovy jsou navržené víceméně pro homogenní uživatele se srovnatelnými preferencemi. Nabízí se tedy otázka, jestli tento přístup k zajištění tepelného komfortu je i nadále vhodný a zda zajišťuje zdravé vnitřní prostředí pro uživatele.
Recenzovaný Článek se věnuje analýze modelů požáru při posouzení požární odolnosti betonových prvků. Jsou zde popsány základní principy modelování požáru. V rámci ilustrativního příkladu stanovení rozvoje teplot ve vybraném požárním úseku je použito několik modelů požáru. Některé požární modely jsou implementovány do vlastního kódu MATLAB. Pro sofistikovanější modely požáru jsou použity externí softwarové nástroje, konkrétně CFAST – zónový model a FDS – CFD model (z angl. computational fluid dynamics).
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
