Recenzovaný Druhá část článku shrnuje výsledky terénního pozorování provozních chyb domácích kotlů na pevná paliva a jejich souvislost se skutečnými emisemi a účinností. Na základě 111 měření bylo hodnoceno chování kotlů při běžném provozu, kvalita obsluhy, údržby i používaného paliva. Mezi nejčastější zjištěné problémy patřily opotřebené trysky, netěsnost dvířek, použití negarantovaného nebo vlhkého paliva, nedostatečné čištění, nesprávné přikládání a poruchy hořáků či podavačů. Výsledky potvrzují, že reálný provoz se může výrazně lišit od laboratorních certifikačních podmínek a že emise i účinnost jsou výrazně ovlivněny uživatelským chováním. Významného zlepšení lze dosáhnout lepší údržbou, správnou obsluhou a vyšší informovaností uživatelů.

Recenzovaný Článek sleduje požadavky na vlastnosti materiálů pro 3D tisk betonu a jejich složení, klíčové fyzikální a reologické parametry, jako jsou viskozita, mez kluzu a tixotropie definující chování tiskové směsi během průchodu tiskovým zařízením a po jeho extruzi; věnuje se také vlastnostem čerstvého materiálu nezbytným pro úspěšný tisk, kterými jsou čerpatelnost, vytlačovatelnost a vystavitelnost. Uvedeny jsou též možné problémy, které v průběhu tiskového procesu mohou nastat, například segregace složek směsi, vznik trhlin či nedostatečná přilnavost navazujících vrstev. Článek také představuje jednotlivé složky tiskové směsi: kamenivo, pojiva a různé přísady, jako jsou superplastifikátory, modifikátory viskozity, urychlovače a zpomalovače tuhnutí zajišťující požadované vlastnosti. Informuje též o využití vláken pro vyztužení a výzvách souvisejících s orientací vláken ve filamentu a jejich vlivem na čerpatelnost směsi. Závěrem je představen koncept víceúrovňového materiálového designu pro návrh směsi a uvedena tabulka složení vhodného materiálu pro 3D tisk betonu.