Premiéra Technologického fóra byla úspěšná

Témata diskusních bloků

V letošním roce mohli zájemci na premiérovém Technologickém fóru sledovat debatu ve dvou diskusních blocích: První se týkal dopadů novely č. 225/2017 stavebního zákona na firmy a státní správu a druhý blok pak nových technologií. V dopoledním panelu obhajovala novelu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a její náměstkyně Marcela Pavlová. Dalšími účastníky panelové diskuse byli vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová, právník odboru výstavby Úřadu městské části Praha 2 Jakub Srněnský, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Pavel Křeček, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS ČR) Václav Matyáš a výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková. V odpoledním bloku seznamovali s novými technologiemi ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP ČR) Petr Valdman, náměstek ministra životního prostředí Vladimír Smrž, ředitel odboru stavebnictví a stavebních hmot MPO ČR Petr Serafín, produktový specialista Desigo společnosti Siemens Jiří Tobolík, energetický manažer města Litoměřice Jaroslav Klusák a vedoucí oddělení VDC Skanska Josef Žák. Do diskuse vstupovali i lidé z publika – k problematice BIM Petr Vaněk z Odborné rady BIM a Jan Fibiger, prezident Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, ke strategii Stavebnictví 4.0. Debaty v obou blocích Technologického fóra 2017 řídila moderátorka České televize Daniela Písařovicová.

O čem se hovoří

Po úvodním stručném proslovu náměstka ministra průmyslu a obchodu Jiřího Koliby následoval nástin aktuálního vývoje ve stavebnictví s přihlédnutím k indexu stavební produkce, počtu stavebních zakázek a stavebních povolení, stavu bytové výstavby a makroekonomickému kontextu. Podle posledních zpráv ČSÚ je české stavebnictví v dobré kondici (podrobněji zde) a je připraveno postupně akceptovat mezinárodní koncepci Stavebnictví 4.0, která kromě jiného předpokládá sjednocení řízení všech procesů do jednoho místa a profesionální orgány státní správy.

„Doufejme, že připravované koncepce otevřou nové možnosti e-governmentu i v oblasti stavebního povolování a kontroly staveb, změní se kompetenční zákon a fungování státní správy,“ poznamenal Jan Fibiger a v druhé části bloku podrobněji představil vizi programu Stavebnictví 4.0. Zdůraznil, že pod tento pojem je třeba zahrnout nejenom úzké pojetí stavebního průmyslu, ale celý proces výstavby od podmínek pro umístění stavby do území a výběru lokality přes projektovou a investiční přípravu, vlastní výstavbu až po provozování a údržbu staveb. Podrobněji popsal svoji představu také na stránkách TZB-info (zde).

Ovšem nejvíce diskutovaným tématem Technologického fóra 2017 byla novela stavebního zákona, kterou představila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a její náměstkyně Marcela Pavlová. Bez výraznější oponentury panelistů se snažily odpovědět na dotazy, jak daná novela ovlivní současné postupy státní správy, projektantů a stavebních úřadů, jaký bude její přínos pro dodavatelské stavební firmy, jakým tlakům budou čelit stavební úřady a zda tato novela opravdu přinese slibované zrychlení a zjednodušení schvalovacích procesů. Počínaje 1. lednem 2018 se mění stavební zákon (č. 183/206 Sb.) a dalších 44 souvisejících právních předpisů. Na úseku územního plánování by mělo dojít ke zkrácení termínů při pořizování aktualizací zásad územního rozvoje stejně jako při pořizování změn územních a regulačních plánů. Bude možné vést společné řízení téměř u všech druhů staveb a integrovat proces posuzování vlivu na životní prostředí do územního, popřípadě společného řízení. K výrazným změnám dojde i u kolaudace staveb. „Jsem ráda, že mohu prezentovat přínosy novely, na níž jsme spolu s týmem odborníků pracovali téměř tři roky a která přinese změny k lepšímu větším i drobným stavebníkům,“ uvedla ve svém projevu Karla Šlechtová.

Nejčastější výhrady k novele

Přestože panelisté v zásadě s novelou souhlasili, upozornili na nepřipravenost úředníků stavebních úřadů a dotčených orgánů státní správy aplikovat změny v praxi. Jakub Srněnský se snažil ve svém příspěvku pečlivě srovnat pozitiva a negativa novely, poté však nepřímo dospěl k závěru, že neustálé novelizace zákonů úředníky i stavebníky pouze matou a nepřinášejí zpravidla kýžený výsledek. Diskutující z publika vznášeli nejvíce připomínek ke zrušení povinnosti veřejného projednávání vlivu velkých staveb na životní prostředí. Karla Šlechtová ovšem přítomné ubezpečila, že se na vstupu veřejnosti nic nemění, a to díky zákonu o posuzování vlivu na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb.).

„Můžete zastavit jakoukoli stavbu. Existuje totiž takzvané navazující řízení a účastníkem je dotčená veřejnost, což je spolek existující minimálně tři roky,“ zdůraznila a dále připomněla, že mnoho spolků je zakládáno ryze účelově a s nejrůznějšími cíli pak vstupují do schvalovacích řízení a zcela nesmyslně prodlužují průběh stavby či řízení o stavbě. Auditorium i panelisté se v závěru shodli na tom, že novela přináší více kladů než nedostatků a že překážkou může být pouze nepřipravenost úředníků a návaznost na ostatní zákony a novely. Změnou by měl podle diskutujících konečně projít také kompetenční zákon (č. 2/69 Sb.). Stavebnictvím se v současné době zabývá hned několik ministerstev a důsledkem těchto rozptýlených pravomocí bývá povětšinou pouze chaos, boj o polické body, lobbistické tlaky a výnosné provize. Oborem jako celkem se nikdo nechce zabývat ani být za cokoli přímo odpovědný. Účastníci diskuse věří, že platforma Stavebnictví 4.0 by mohla tento odvěký problém, který se netýká pouze stavebnictví, vyřešit. Výrazně by pomohla i samotnému fungování státní a veřejné správy. Nejčastější výhrady k prezentované novele stavebního zákona byly zmíněny také na stránkách portálu TZB-info (zde).

Budoucnost je za dveřmi

Druhý diskusní blok Technologického fóra 2017 byl sice méně zastoupen posluchači (moderátorka je vtipně oslovila – drazí pozůstalí), měl ovšem daleko širší diskusní platformu (často až vizionářskou), včetně inspirativních debat v kuloárech. Diskutovalo se o Building Information Modeling (BIM), o koncepcích Smart Cities a Stavebnictví 4.0, prezentovaly se nové technologie pro inteligentní budovy, nechyběly ani konkrétní koncepty digitalizace ve stavební praxi (Siemens, Skanska), včetně aktuálních možností dotačních titulů. Ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman vytyčil jako prioritu energetické úspory, takzvanou čistou mobilitu, využívání dešťové a odpadní vody a rozšiřování zeleně ve městech.

Diskutující uvedli i takové pojmy, jako je biofilní architektura, vysokorychlostní telekomunikace, „chytré dálnice“ či globální sítě aerolinek. Takzvané „chytré město“ je v tomto případě chápáno jako jeden z konceptů v rámci širšího celku, jenž se opírá o moderní technologie ke zlepšení kvality života a životního prostředí, včetně zefektivnění veřejné a státní správy. Stavební firmy by podle diskutujících měly více spolupracovat s odborníky na informační a bezpečnostní technologie a vstoupit společně se svými zákazníky do 21. století v rámci mezinárodní koncepce Stavebnictví 4.0. Průmysl 4.0 má v Česku už svůj oficiální strategický dokument (MPO viz) a o podobnou vizi a strategii by měli usilovat dle závěrů Technologického fóra i podnikatelé ve stavebnictví, a to včetně nového stavebního zákona, který bude na digitalizaci pružně reagovat. Zároveň je nutné ve stavebnictví uplatňovat též technologie takzvané třetí platformy: cloud, mobilní řešení, analytika/big data a sociální média. Tyto změny vytvářejí dle analytiků příznivé podmínky na trhu služeb a poskytují mimo jiné i prostor pro vstup nových hráčů, malých společností, které nabízejí inovativní, často specializované řešení dodávané pomocí cloudu. Středem pozornosti novátorů jsou rovněž internet věcí (Internet of Things, IoT), užívání dronů, virtuální reality, robotů, GPS lokace či 3D tisku. Digitalizace stavebnictví by podle těchto teorií mohla k oboru přilákat více mladých schopných lidí, kteří s moderními technologiemi vyrůstali a práci s nimi již považují za zcela samozřejmou.

Novinky čekají stavebníky zcela jistě i v oblasti financování a dotací, které by měly v budoucnu nahradit například takzvané PPP projekty (Public Private Partnership) založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru. Principy PPP úspěšně naplňují projekty ve většině zemích OECD. Za vzor pro implementaci těchto principů je považována Velká Británie.

Letošní Technologické fórum na veletrhu FOR ARCH lze označit za vysoce inspirativní a přejme mu do dalšího ročníku rychlejší prosazování dobrých nápadů, které již v demokratickém světě fungují, a méně prospěchářských lobbistických tlaků, jež neprospívají společnosti jako celku, ale pouze některým vybraným jedincům či skupinám.

Technologické fórum bylo zahájeno a přicházejí první hosté…

Zástupce organizátora vítá ředitele odboru stavebnictví a stavebních hmot MPO ČR Petra Serafína

Do sálu vchází ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová v doprovodu generálního ředitele ABF Tomáše Kotrče

Ministryně Šlechtová v rozhovoru s prezidentem Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví Ing. arch. Janem Fibigerem. Přihlíží generální ředitel a místopředseda představenstva ABF Tomáš Kotrč