Změny ve vyúčtování služeb v roce 2016

Rok 2016 přinesl některé legislativní změny v právních předpisech upravujících pravidla a postupy platné pro vyúčtování služeb:

1. pod č. 104/2015 vyšla ve sbírce zákonů novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (zákona o službách),
2. ode dne 1. 1. 2016 se ruší dosavadní vyhláška č. 366/2010 Sb., a to vyhláškou Ministerstva obchodu a průmyslu ČR č. 405/2015 Sb., o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie, která provádí energetický zákon,
3. dne 31. 12. 2015 pak skončila platnost a účinnost vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, a ode dne 1. 1. 2016 je platná a účinná nová vyhláška MMR ČR č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

1. Zákon o službách

Novela zákona přinesla některé terminologické změny – místo „vlastnictví bytů“ se užívá „bytové vlastnictví“, nově se uvádí pojem „teplá voda“ (původně „teplá užitková vody), hlavně však byl v § 6 nově definován způsob rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody:

• v domech, kde není stanovena povinnost instalace měřidel, se náklady rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb (pronajímatele, družstva, společenství vlastníků) se všemi nájemci, resp. vlastníky jednotek v domě; pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po skončení zúčtovacího období),
• při instalaci měřidel se rozdělí náklady na vytápění v jednotce na složku základní (je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce) a spotřební složku (je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou); přitom platí, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období; v případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody.

Nové ustanovení dále stanoví, že neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Náklady na společnou přípravu teplé vody (náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody + náklady na spotřebovanou vodu) se opět rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. I zde platí, že neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m² podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Novelou dále došlo ke změně ust. § 13 zákona o službách, který upravuje sankce při porušování povinností uložených tímto zákonem. Nově jsou tyto povinnost v zákoně přímo uvedeny (oznámení změny počtu osob, nedodání vyúčtování, nahlížení do podkladů, vypořádání námitek) a je snížena výše maximální možné pokuty na 50 Kč za den.

2. Vyhláška č. 405/2015 Sb., o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření

Tato vyhláška upravuje způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů, a dále rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.

3. Vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům

Tato vyhláška upravuje rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

Nejdůležitější změny oproti staré vyhlášce jsou následující:

1. základní složka nákladů na vytápění činí 30–50 % (původně 40–50 %),
2. limitní hodnoty nákladů na vytápění vztažené na 1 m² započitatelné podlahové plochy jsou nyní 80 % (tj. -20 % od průměru) a 200 % (tj. +100 % od průměru) – (původně 60, resp. 75 % a 140% od průměru),
3. u rozúčtování nákladů na teplou vodu k zásadním změnám nedochází.

Při překročení některé stanovené hranice provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody způsobem uvedeným ve vyhlášce, ale pouze u těch příjemců služeb, u nichž k překročení došlo. U ostatních příjemců služeb se vychází z náměrů.

I zde platí, že neumožní-li příjemce služeb instalaci měřidel, postupuje se při výpočtu spotřební složky na vytápění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, což představuje navýšení nákladů.

Na byty a nebytové prostory, které jsou odpojené od vnitřního rozvodu vytápění, se rozúčtovává základní složka nákladů na vytápění podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů; započitatelná podlahová plocha jednotky se přepočte na nepřímo vytápěnou započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 části A bodu 2 této vyhlášce. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé vody rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

V ust. § 6 vyhlášky jsou pak uvedeny další náležitosti vyúčtování služeb, vyjma těch, které stanovuje zákon o službách.

Při vyúčtování služeb za rok 2015 se bude ještě postupovat dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Dle nové legislativy se bude postupovat při vyúčtování služeb za rok 2016, pro který musí shromáždění vlastníků či členská schůze odsouhlasit způsob rozúčtování tepla a teplé vody – procentuální poměr základní a spotřební složky ÚT a TV, sankce při neumožnění odečtu a minimální a maximální výši korekčních koeficientů ÚT.