Vysavače do extrémních podmínek

Pro profesionální použití domácí vysavač nestačí. Pro profesionální použití v náročných podmínkách silně znečištěných průmyslových provozů nestačí ani vysavač profesionální, pokud byl stavěn s tím, že se bude prohánět po kobercích v kancelářských budovách. Tady je prostor pro mašiny zcela jiného kalibru – průmyslové vysavače, které dokáží pracovat i v těch nejnáročnějších podmínkách.

Průmyslový vysavač je díky své konstrukci, použitým materiálům a také díky schopnostem filtrace dost odlišný od běžných komerčních vysavačů. Oproti nim poskytuje nejen podstatně větší účinnost vysávání, ale také zaručuje podstatně větší odolnost a životnost. V podmínkách, kde se tyto stroje nasazují, je to potřeba. Zvláště tam, kde je normální, že se stroje obsluhují kladivem – v ocelárnách, slévárnách či cementárnách. Vysavače si tu také musí umět poradit s nečistotami, na které komerční vysavače určené do kanceláří či hotelů nikdy nenarazí – ocelové špony a podobně. Pro průmyslové provozy je zkrátka třeba volit průmyslový vysavač. V této kategorii je nutné dobře vybírat. I mezi průmyslovými vysavači jsou různě výkonní a odolní pracanti.

Profesionální ještě nemusí být průmyslový

Jak vůbec poznat, zda je vysavač, označovaný jako průmyslový, skutečně hoden tohoto označení? Pro laika, který se v problematice zase tak moc neorientuje, to může být dost obtížné. „Pojem „průmyslový vysavač“ byl degradován celou řadou výrobců a dodavatelů, kteří do tohoto segmentu zahrnuli i vysavače, které později potkáte v hotelovém provozu, ve větší domácí garáži a podobně. Já osobně je nazývám dílenské nebo technické,“ potvrzuje Tomáš Juříček ze společnosti Nilfisk.
Průmyslový vysavač není jen „O něco odolnější“ druh komerčního vysavače.

„V zásadě jde o zcela odlišnou konstrukci stroje,“ říká Jiří Rozmahel ze společnosti Walmsley enterprises international.
Základním parametrem, který odděluje svět komerčních a průmyslových vysavačů, je kvalitní filtrace. „Komerční vysavače nebo i vysavače, které jsou označované jako průmyslové, ale ve skutečnosti jde o výkonnější komerční vysavače, se mohou pochlubit filtrační plochou maximálně do rozměru 1 m² a jde o filtry kloboukovitého tvaru, které kopírují stěny zásobníku. Oproti tomu u průmyslových vysavačů se velikost filtrační plochy pohybuje od 1,5 m² až po 7 m², jde o skládané filtry s kapsami, které poskytují mnohem vyšší úroveň filtrace,“ vysvětluje Rozmahel.
Kromě kvalitní filtrace jsou tu i další základní parametry. „Odpadní nádoba by měla umožňovat jednoduchou manipulaci i při objemech přes 100 litrů,“ podotýká Tomáš Juříček.
Jiří Rozmahel uvádí ještě jedno poznávací znamení průmyslových vysavačů. „Průmyslové vysavače na rozdíl od komerčních nemají v základní výbavě žádné příslušenství, protože se používají v různých typech provozů a různých odvětvích. Hadice, nástavce a další příslušenství si zákazník volí podle potřeb svého provozu.“

Jednoduchý recept na výběr? Neexistuje

Průmyslové vysavače nacházejí své uplatnění v rozličných typech provozů. Od dílen až po obří průmyslové haly.
„Naše průmyslové vysavače nacházejí využití skutečně v široké škále provozů – v potravinářském průmyslu, v papírenství, ale třeba i ve slévárnách nebo v ocelárnách,“ potvrzuje Jiří Rozmahel z Walmsley enterprises international. „Používají je ale i malí živnostníci – malé výrobny, klempíři nebo například kominíci pro odsávání prachu a suti při frézování komínů,“ dodává.

Vzhledem k různorodosti prostředí, kde jsou využívány, je paleta průmyslových vysavačů velmi široká – od menších a lehčích přístrojů určených sice do náročných provozů, ale konstruovaných s ohledem na dostatečnou mobilitu, až po obří „monstra“ určená nepřetržitého vysávání prachu nebo pevných materiálů ve výrobních závodech. Liší se svou výkonností, hmotností, mobilitou i cenou.
Jednoduchý recept, jak mezi nimi vybrat ten pravý, sestavit nelze. Vždy jde o posouzení podmínek konkrétního provozu, v němž bude průmyslový vysavač pracovat.
„Určit, jaký průmyslový vysavač bude nejlépe odpovídat potřebám zákazníka, není možné po telefonu nebo po e-mailu, vždy je nutné zajít se podívat do provozu, kde bude vysavač sloužit,“ říká Jiří Rozmahel ze společnosti Walmsley enterprises international.
Jednoznačné ideální řešení platné pro všechny neexistuje. „Každý výrobce průmyslových vysavačů musí mít v portfoliu celou řadu vysavačů, se kterou je schopen pokrýt potřeby uživatele. Já bych to přirovnal k výběru automobilu. Ten, kdo bude jezdit každý den z Prahy do Brna, si nekoupí Fiata Pandu, a paní, která jezdí jen „přes ulici“ do kanceláře a nakoupit si nepořídí Hummera. Stejné je to u výběru vysavače,“ vysvětluje Tomáš Juříček ze společnosti Nilfisk.

Parametry úspěchu

Při výběru vhodného vysavače je nutné brát v potaz druha množství vysávaného materiálu, velikost prachových zrn a také to, zda bude v provozu jen občas nebo zda bude v zápřahu prakticky nepřetržitě. Různé potřeby znamenají i různé parametry.
Zatímco v provozech, kde potřebují vysávat těžký materiál z obtížně dostupných míst, musí hledět na dostatečný podtlak, tam, kde jde především o vysávání velkého množství lehkých nečistot, zase spíše než obří podtlak potřebují dostatečně velký průtok vzduchu.
Maximální množství odsávaného vzduchu se u průmyslových vysavačů pohybuje od cca 300 m³/h po 8000 m³/h. Maximální podtlak, jaký jsou schopny průmyslové vysavače vyvinout, se pohybuje od 200 mbar po 900 mbar podtlaku (90% vakuum).
Důležitá je i doba provozu. „Pokud půjde o vysavač, který bude používán jen nárazově nebo bude v provozu vždy hodinu po ukončení směny, stačí mu turbína s jednofázovým motorem. V případě, že jde o stroj, který musí běžet v nepřetržitém provozu, je nutná turbína s třífázovým motorem, protože jednofázový motor nemá tak dlouhou životnost, aby takový zápřah dlouhodobě zvládl,“ vysvětluje Jiří Rozmahel.
Důležitá je třeba i propustnost filtru. „Základní propustnost filtrů u našich vysavačů je na úrovni tří mikronů, což jsou nečistoty o hrubosti mouky. Používají se ale i filtry o propustnosti jednoho mikronu – využívají je například sádrokartonáři k odsávání jemného prachu, který vzniká při broušení sádrokartonů,“ podotýká Rozmahel.
Důležité je také, jaký prach se bude odsávat. Nebezpečný prach vzniká při téměř každé pracovní činnosti v průmyslu, stavebnictví i opravárenství. Průmyslové vysavače se dodávají ve třech základních provedeních dle třídy prašnosti. Třída L - nízké riziko pro běžný prach ve stavebnictví. Třída M - střední riziko, použití převážně na nebezpečný prach vznikající při broušení dřeva. Třída H - vysoké riziko nebezpečného, karcinogenního prachu. Samostatnou kategorií je pak azbestový prach.
Univerzální recept na výběr průmyslového vysavače zkrátka neexistuje.
„Správný model vysavače je kompromis všech důležitých parametrů a ve finále i celkové ceny. Jistě, každý provoz potřebuje jiný model. V papírenské výrobě nepotřebujete žádné vysoké podtlaky, spíše větší průtoky vzduchu, naopak ve slévárně potřebujete spíše vyšší podtlak. Vždy při diskuzi s potenciálním zákazníkem nalezneme několik různých řešení a z nich se pak vybírá to nejlepší,“ říká Tomáš Juříček ze společnosti Nilfisk.
„Ty nejdůležitější parametry jdou ruku v ruce: Podtlak, průtok vzduchu, celkový příkon, plocha filtru a velikost odpadní nádoby. Jejich správný kompromis vám dá jasnou odpověď, který model z nabídky je nejvhodnější,“ dodává.

Specialisté pro výbušné zóny

Samostatnou kapitolou mezi průmyslovými vysavači jsou ty, které mohou být použity do prostředí, kde hrozí zvýšené riziko výbuchu. Při „vhodné“ konstelaci pak stačí iniciační jiskra a dochází k výbuchu. Technologie používané pro tyto prostory musí být navržené tak, aby riziko výbuchu eliminovaly.

Prostory s nebezpečím výbuchu rozdělujeme do tří skupin: prostory s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů (BE3N1), prostory s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par (BE3N2) a prostory s nebezpečím výbuchu výbušnin (BE3N3). Podle míry rizika, že dojde k výbuchu, se pak výbušné prostory rozdělují na zóny s číselným označením, které určuje míru rizika vzniku výbuchu. Čím vyšší číselné označení, tím nižší riziko výbuchu. Zóny 0, 1 a 2 označují prostředí, kde hrozí vznik výbušné atmosféry vytvořené směsí vzduchu s plyny, parami nebo mlhami.
Na riziko vzniku výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu a prachu odkazují zóny 20 – 22. Zóna 20 zahrnuje místa, kde se nebezpečné množství výbušné směsi prachu se vzduchem vyskytuje často nebo dlouhodobě (nejvíce nebezpečná zóna). Jde obvykle o vnitřní prostory zařízení (mlýnské stolice, míchací zařízení, sušárny, dopravní vedení, odlučovače, odsávací zařízení, sila atd.), v nichž se mohou často nebo dlouhodobě vytvářet výbušné směsi.
Zóna 21zahrnuje místa (uvnitř nebo vně zařízení), kde je nutno počítat s tím, že se při normálním provozu rozvířením usazeného prachu krátkodobě vytváří nebezpečné množství výbušné směsi. Sem patří obvykle prostory v okolí zařízení, v němž se pracuje s prachem. Prach uniká netěsnostmi nebo nedokonalou manipulací.
Zóna 22 pak zahrnuje místa uvnitř nebo vně zařízení, kde je nepravděpodobné, že se při normálním provozu vytvoří výbušná směs. Vytvoří-li se výjimečně při normálním provozu výbušná směs, pak jen po krátkou dobu. Sem patří prostory, kde usazené vrstvy mohou způsobit vznik výbušné koncentrace při jejich náhodném rozvíření, nebo prostory, které nejsou zařazeny do zóny 21, nebo prostory, které navazují na zónu 21.
„Máme v nabídce vysavače jak pro méně nebezpečné zóny 22, tak pro podstatně nebezpečnější zóny 21, které kladou na vysavače i jiná elektrická zařízení mnohem vyšší požadavky z hlediska ochrany před výbuchem,“ říká Jiří Rozmahel ze společnosti Walmsley enterprises international.
„V takových prostředích už nesmí v žádném případě být vysavač s jednofázovým motorem, který snadno zajiskří, ale s třífázovým, další možností, jak eliminovat riziko zajiskření, je pohon vzduchem z kompresoru umístěného mimo výbušnou zónu. Proud vzduchu z kompresoru je přiváděn hadicí do výbušné zóny k vysavači a roztáčí turbínu vysavače,“ vysvětluje Rozmahel.
Určení, zda jde o výbušnou zónu a jaké kategorie, je odpovědností zákazníka. „My coby prodejci nejsme schopni určit, zda jde o výbušnou zónu a jaké kategorie, to je úkol pro zákazníka, respektive jeho bezpečnostního technika,“ říká Jiří Rozmahel.

Hledání vhodného řešení

Zákazník obvykle má určitou představu o tom, co by asi tak potřeboval – případně představu o tom, co bude jeho potřebám dostačovat.
„Dost často však zjistíte, když se přijedete na daný provoz podívat, že tyto představy zákazníků se dost rozcházejí s realitou provozu,“ říká Jiří Rozmahel. Někdy může zkušený prodejce přivést zákazníka k řešení, které je sice značně odlišné od jeho původní představy, ale přinese mu podstatně větší užitek.
„Několikrát jsem se setkal se zákazníkem, který ani netušil, že by se jeho problém dal vyřešit centrálním vysavačem. Příklad: bylo potřeba vysávat v prostoru výrobní linky, ale protože nebylo příliš prostoru kolem, hledal zákazník „malý“ vysavač s dlouhou hadicí, který sice nebude ideální z pohledu výkonů, ale prostor je zásadní problém. Když se ale podíváme na tuto situaci z druhé strany, někde „v rohu“ se jistě najde dostatek prostoru pro sací jednotku i manipulaci s odpadní nádobou, kolem výrobní linky navrhneme potrubí s připojovacími místy a problém je vyřešen s naprostou elegancí a výsledkem takovým, který byl od prvopočátku očekáván. A velmi často nemusí jít o složité systémy, a zdrojem sání mohou být větší průmyslové vysavače,“ říká Tomáš Juříček ze společnosti Nilfisk.

Optika nejnižší ceny

Velká část zákazníků hledá řešení optikou nejnižší možné ceny – což nemusí vést k dobrým výsledkům. „Zákazníci si většinou vybírají něco, co bude stát co nejméně, velice si tím ale škodí. Protože pokud si pořídí „rádoby“ průmyslový vysavač v ceně kolem 10 000 korun, většinou zjistí, že jim v provozu dlouho nevydrží – a pokud pak kupují každého půl roku nový vysavač, dost se jim takové „levné“ řešení prodraží. Určitě je mnohem smysluplnější a ekonomičtější investovat do skutečných průmyslových vysavačů. Jejich ceny sice začínají někde na úrovni 35 000 korun, tato investice se ale určitě vzhledem k jejich živostnosti i dalším vlastnostem vyplatí,“ vysvětluje Jiří Rozmahel.
Zákazníci jsou však často ochotni slevit spíše ze svých představ o tom, co by měl vysavač dokázat, než ze své představy nízké ceny.
„Setkávám se bohužel s tím, že zákazník má zhruba představu, co by měl vysavač dokázat. Jeho první dotaz je na cenu a ta je velmi často sice odpovídající požadavkům na vysavač, ale pro zákazníka příliš vysoká. A tak se začne ubírat na technických požadavcích, až se zákazník dostane na cenovou úroveň, jakou si představoval. V tom okamžiku ale dobrý prodejce ví, že je celý obchod spatně,“ potvrzuje Tomáš Juříček ze společnosti Nilfisk.
„Někdy se stane, že je kupující limitován – například nosí vysavač do patra, vozí jej sebou v autě…pak je často výběr uskutečňován podle tohoto omezení a ne podle toho, co se od vysavače očekává. A to jsou pak ty situace, kdy slyšíme uživatele, jak si stěžují, že ten a ten vysavač je ale krám, nic to nevydrží – no alespoň to nebylo drahé… V této situaci ale není pomoci,“ dodává.
Jiří Rozmahel už má pro podobné situace jasnou strategii. „Pro situace, kdy zákazník požaduje sice levné, ale pro něj zcela nevyhovující řešení, mám připravenou jednoduchou větu: To vám neprodám,“ říká s úsměvem.
„A zároveň vysvětlím proč – že vysavač brzy přestane fungovat, protože nevydrží podmínky provozu nebo že nebude zvládat dostatečně vysávat, a pak budu pro zákazníka tím, kdo mu prodal „zmetek“. Někteří zákazníci si nenechají poradit, a pokud jim odmítnu prodat vysavač podle jejich představ, koupí si ho u konkurence. Většinou se pak ale po čase vrací s tím, že udělali chybu, protože jim stroj po půlroce používání shořel, a chtějí něco pořádného,“ dodává Jiří Rozmahel.