TZB-info gratuluje

Když si člověk uvědomí, že mu je 70 let, tak to působí jistou rozmrzelost. Ale přirozenou obranou jsou mi životní nadhled, věčný optimismus a neutuchající smysl pro humor.

Začátky byly velice zajímavé. Vzpomínám si, že první dva roky jsem manželce nosil domů peníze z úspor a předstíral, že to jsou nové výdělky. Pak už to docela šlo, i když to byla dřina. Koupil jsem vodoměry, nechal je proclít, ověřit ve vodárnách a teprve potom jsem je mohl prodat. Každý týden jsem při tom najezdil kolem 3 500 kilometrů. Mým heslem se stalo: „Kdo nefakturuje, jako by nežil“ :-). Účty jsem ukládal do krabice od bot a jednou za rok se udělalo účetnictví. A pak přišel šok – zaplatit dvanáctimilionovou daň! Radost z podnikání vystřídala nálada ve stylu: „hodím si špagát“…

Především bych byl důslednější. Velká část vydělaných peněz přišla nazmar. Kdyby se to nestalo, firma by dnes mohla být větší a silnější.

Hodnoty mi po celou dobu zůstaly. Prioritou je člověk – zaměstnanec, kolega. Dále preciznost v obchodě a v chování vůči všem. Důležitý je klid a pohoda. I když se stále řídím heslem „Nic nečekej, všechno si vynuť“, které nebylo doposud překonáno a stále ještě účinně zajišťuje pohyb kupředu.

Ke všem funkcím – soudní znalectví, sektorová rada, prezident Asociace odborných velkoobchodů a distributorů TZB… Je toho hodně, ale když mám volno, rád lovím, loudám se po svém revíru v Moravském Krasu, chovám ryby v rybnících na Vlkově, sadařím, zahradničím, včelařím, chodím do přírody a k tomu si rád hraji na architekta svých mnoha staveb. Poslední ze jmenovaných koníčků mne vždy naplňoval velkou životní radostí a byl mou největší zálibou.

Věk nerozhoduje. Určující je vnitřní energie, síla a chuť. Do kdy tedy? Tak až mě to opustí.

Mám normální rodinu, dvě dcery a pánbůh doposud přál čtyři vnoučata, zdraví a štěstí. Drží se mě optimismus, vizionářství, a hlavně mám okolo sebe skvělé lidi. Vždyť jsem se celý život bavil a vlastně ani tolik nepracoval, tak co říct na závěr? Mám krásný život.

Děkujeme za rozhovor.