Věda a výzkum stále s mnoha otazníky

Mohli bychom na úvod krátce popsat činnost tohoto orgánu?

Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů (KHV) je poradním orgánem RVVI, který je ustaven v souladu se Zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. KHV zasedá zpravidla jednou za měsíc a při svém jednání se řídí platným statutem a jednacím řádem. Komise plní úkoly zadávané RVVI související s procesem hodnocení výzkumu. Nejvýznamnějším úkolem, na kterém KHV v loňském roce pracovala, bylo vytvoření návrhu nové Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů platné pro léta 2013–2015. KHV se dále zabývala problematikou související s implementací tohoto dokumentu.

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací prošla za dobu svého trvání nesčetnou řadou polemik. Končí už éra takzvaného kafemlejnku, který procházel snad největší palbou kritiky?

Domnívám se, že hodnocení jakékoliv činnosti je a vždy bude podrobováno kritice. Je to pochopitelné a přirozené. Důležité je kritickým hlasům naslouchat, a pokud jsou konstruktivní, pak na ně reagovat – v tomto případě při úpravách systému hodnocení. K tomu samozřejmě průběžně dochází. Základní podstata bodování výsledků zůstává, je však uvážlivě doplněna dalšími prvky, které povedou k větší objektivitě, ale hlavně k výraznější podpoře skutečně kvalitních výsledků. Nelze tedy jednoznačně říci, zda již končí nějaká éra, podstatně více se bude přihlížet k oborovým zvyklostem.

V čem konkrétně byl podle vás největší problém a co nová Metodika platná pro roky 2013 až 2015 již reflektovala?

Ano, nová Metodika platná pro roky 2013 až 2015 již celou řadu věcí reflektovala. Například hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR bylo doposud založeno na bibliomterickém posuzování publikačních výsledků, kterým jsou přisuzovány určité bodové hodnoty podle kvality časopisu. Velmi podobně byly doposud posuzovány i tzv. nepublikační výsledky aplikovaného výzkumu. Obecně byla kritizována skutečnost, že v oblasti oborů spadajících do společenských a humanitních věd neprobíhá posuzování metodou peer-review. U aplikačních výsledků pak byl kritizován způsob přidělování paušálních hodnot určitým typům výsledků, který v některém případě mohl vést k účelovému chování některých výzkumných organizací. V Metodice hodnocení pro léta 2013–2015 jsou výrazněji posíleny prvky peer-review v těch oborech, kde je to opodstatněné. Spektrum posuzovaných časopisů bylo u řady oborů rozšířeno o časopisy indexované v databázi SCOPUS. Na druhé straně výsledky publikované v časopisech z tzv. seznamu recenzovaných časopisů ČR bude možné akceptovat pouze v některých oborech společenských a humanitních věd. Výzkumné organizace budou mít možnost vybrat určité množství výsledků výzkumu, které považují za kvalitní. Tento výběr bude posouzen expertním panelem, který vybere jednu pětinu skutečně nejkvalitnějších výsledků, které pak získají bodovou bonifikaci. Je třeba zdůraznit, že tyto kvalitní výsledky mohou být jakéhokoliv typu ze souboru všech typů uznatelných výsledků. Mohou to být například i výsledky zveřejněné v českých recenzovaných časopisech, mohu to být certifikované metodiky, užitné vzory nebo impaktované publikace. Jediné co rozhoduje je kvalita a samozřejmě též výsledné doporučení expertního panelu. Uvidíme, jaké výsledky považují výzkumné organizace za kvalitní a jak tento výběr obstojí v konkurenci ostatních výzkumných pracovišť.
Výsledky aplikovaného výzkumu budou posuzovány podle jiných principů než doposud. Bodování zůstává u patentů, odrůd a plemen, jejichž registrace podléhá náročným procesům posuzování. Dále bude zohledněna úspěšnost institucí v získávání projektů aplikovaného výzkumu ve veřejných soutěžích a rovněž se částečně započítají též finanční zdroje z tzv. smluvního výzkumu. Současný systém hodnocení založený na Metodice posuzuje výkonnost velmi různorodých výzkumných organizací, z nichž část je zaměřena převážně na základní výzkum a jiné zase na výzkum aplikovaný. Jsou zde velké veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, privátní výzkumné ústavy atd. Nejde o absolutně dokonalý systém, který dokáže postihnout všechny nuance v zaměření. Tento systém byl primárně vytvořen jako jeden z podkladů pro návrh rozpočtu na úrovni rozpočtových kapitol. Zákon umožňuje poskytovatelům prostředky dále rozdělovat na základě jiných, avšak předem definovaných pravidel. Totéž platí pro výzkumné organizace, které jsou příjemci institucionální podpory.

Recenzovaný portál TZB-info se věnuje stavebnictví a právě stavební fakulty pociťovaly zásadní nedostatek informací. Asi nejvíce rozporů bylo v mechanismu provádění kontrol výsledků zařazených do databáze Rejstříku informací o výsledcích (RIV) a v bodovém hodnocení odborných publikací. Jak si vedly české stavební fakulty v mezinárodním auditu VaVaI, a které problémy se tam nejčastěji objevují?

Kontroly výsledků zařazených do databáze RIV se provádějí průběžně a průběžně se též případně nesrovnalosti řeší s poskytovateli a jejich prostřednictvím i s konkrétními výzkumnými organizacemi. Bodové hodnocení výsledků bylo v nové Metodice přepracováno. Obecně je u publikací evidovaných v mezinárodně akceptovaných databázích kladen větší důraz na kvalitu. U publikací v knihách a českých recenzovaných časopisech je pak více akcentováno posouzení metodou peer-review. Ohledně výsledků stavebních fakult v mezinárodním auditu VaVaI v ČR doporučuji podívat se do veřejně přístupné zprávy na stránkách MŠMT (http://audit-vav.reformy-msmt.cz).

Mohl byste blíže popsat nový způsob hodnocení formou panelů. V čem spočívá?

Jsou navrženy dva typy panelů. Oborové verifikační a hodnotící panely budou posuzovat všechny publikace v knihách, knižních kapitolách a českých recenzovaných časopisech. Bodové hodnoty nebudou paušální, ale budou záviset na kvalitě výsledků, podobně, jak tomu již dříve bylo u zahraničních impaktovaných časopisů. Expertní panely se budou zabývat hodnocením výsledků, které výzkumné organizace vyberou jako své nejlepší. Tento princip je podrobně popsán v Metodice a ve zjednodušené podobě též v mých odpovědích na výše položené otázky.

V oblasti stavebnictví jsou na českém trhu pouze recenzovaná neimpaktovaná média. Jejich význam spočívá hlavně v tom, že mohou v českém jazyce zprostředkovat výsledky výzkumu českým firmám. V některých případech jde o popularizaci výsledků. Jak se to promítá v bodových hodnotách?

Ano, popularizace výsledků výzkumu je nesporně velmi důležitá a záslužná činnost. Nejde však o původní výsledky vědeckého výzkumu podle zákona, a proto nemůže být zahrnuta do systému hodnocení obsaženého v Metodice. Zákon 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací umožňuje každému poskytovateli návazně definovat vlastní systém hodnocení, který zohlední například tento nebo další aspekt. Každá instituce může při nakládání s institucionálními prostředky nakládat tak, že podpoří aktivity, které jsou pro podporu výzkumu důležité.

Není potom pro autora i katedry výhodnější zaměřit se pouze na recenzovaná zahraniční média?

Nikoli. Důležité jsou též kvalitní knihy, projekty aplikovaného výzkumu a hlavně kvalita vědecké práce obecně. Očekávám, že v návaznosti na řešení projektu IPN „Metodika“, který v rámci MŠMT (http://metodika.reformy-msmt.cz) řeší projektový tým, bude vytvořen oborově specifický systém hodnocení konkrétních výzkumných týmů, kde budou hrát roli i další faktory včetně popularizace, spolupráce s aplikační sférou a podobně. Tento typ individualizovaného hodnocení založený na informovaném peer-review a autoevaluačních zprávách bude však výrazně dražší než současný poměrně jednoduchý systém.

Vy sám jste recenzentem několika zahraničních odborných časopisů; nelze prostě převzít nějaký zahraniční model, kde to již dobře funguje? A navíc systémy je asi nutné nějak sladit, nemýlím se?

Mám samozřejmě osobní zkušenosti nejen z práce v redakčních radách, ale i z četných pobytů v zahraničí. Domnívám se však, že zahraniční zkušenosti jsou obecně velmi obtížně přenositelné. Jistě se můžeme inspirovat (jak k tomu ostatně průběžně dochází), nakonec však musíme mít svůj vlastní systém, který bude do rozumné míry zohledňovat naše národní specifika, historický vývoj, strukturu a poslání výzkumných institucí a samozřejmě též adaptabilitu prostředí. Čtenáři jistě pochopí, co mám v tomto směru na mysli.

Nevím jak čtenáři, ale já nechápu. Ta kritéria bude stejné nutné nějak sladit, jsme již delší dobu součástí širšího společenství…

Jistě. I v ostatních zemích se však systémy hodnocení a financování výzkumu postupně vyvíjejí. Základ hodnocení je většinou založen na bibliometrických indikátorech, které bývají doplněny individuálním posuzováním vybraných výsledků. V Metodice hodnocení pro léta 2013–2015 jsou proto výrazněji posíleny prvky peer-review v těch oborech, kde je to opodstatněné. Výzkumné organizace mají též možnost vybrat určité množství libovolných výsledků výzkumu, které považují za kvalitní. Následně budou takto vybrané výsledky posouzeny expertním panelem. Toto jsou nepochybně prvky, které jsou inspirovány zahraniční praxí.

Který ze zahraničních modelů je vám nejbližší, jakožto mezioborový souhrnný systém v oblasti vědy a inovací, včetně transparentního hodnocení a také vzhledem k transferu technologií a znalostí?

Obávám se, že transfer technologií nelze nadiktovat shora. Musí být výhodný pro techniky a badatele na straně jedné a podniky na straně druhé. Měl jsem možnost navštívit mnohá centra pro technologický transfer (CTT) v Japonsku, Spojených státech i v Evropě. Mohu-li definovat nějaký společný jmenovatel, pak je to relativně malé procento skutečně úspěšných projektů, ale hlavně ochota jít do rizika a nebát se právě toho neúspěchu. Takto komplexní věci se většinou nedají řešit z centrální úrovně. Velmi důležitou roli mohou sehrát v současnosti budované CTT centra, osvěta o problematice průmyslového vlastnictví, ale hlavně odvaha konkrétních jednotlivců a institucí jít tímto směrem.

Možná ty problémy souvisejí i se stavem naší státní správy a s prioritami naší vlády?

Jednou z klíčových věcí je celkový vývoj objemu finančních prostředků, které jsou z veřejných i soukromých zdrojů investovány do rozvoje výzkumu. Tato čísla v posledních letech poněkud stagnují. Ani sebelepší systém hodnocení vědeckých prací nemůže přinést zásadní změnu, pokud bude dále klesat úspěšnost v grantových soutěžích a stagnovat objem institucionálního financování. Školství a výzkum jsou přitom dlouhodobě státními prioritami.

Děkuji za rozhovor,
Vlastimil Růžička

Tabulka bodového hodnocení časopisů a publikací, přehled recenzovaných časopisů
Rada pro výzkum, vývoj a inovace

Internetový portál TZB-info je od roku 2010 na seznamu recenzovaných periodik
Rady pro vědu, výzkum a inovace

Prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. (1959)

Bývalý rektor Univerzity Pardubice. Absolvoval obor anorganická chemie na VŠCHT Pardubice. Střídavě působil několik let na zahraničních školách po celém světě. V roce 2002 mu byl udělen titul profesora na Univerzitě Pardubice v oboru fyzikální chemie. Od roku 2003 byl třikrát jmenován prorektorem pardubické univerzity a od roku 2006 zde působil jako rektor. Je členem několika zahraničních odborných společností, vědeckých rad a dalších organizací. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů. Aktivně vědecky pracuje a publikuje.

Graf 1. Výdaje státního rozpočtu na VaV 2009 až 2014 – plán a skutečnost (mld. Kč/r)

Graf 2. Podíly výdajů na základní výzkum a na aplikovaný výzkum z veřejných zdrojů v hlavních světových ekonomikách (v %). Zdroj: High-Level Expert Group on Status Implementation Report – Key Enabling Technologies, European Commission, July 2013