Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 28.12.2015 do 25.1.2016


zpět na aktuální články

25.1.2016
Martin Jindrák

Recenzovaný Při realizaci většiny rekonstrukcí škol v ČR nejsou vytvořeny podmínky pro výměnu vzduchu, a tím pro pobyt osob, dětí. Doplněním o systém řízeného větrání, ideálně se zpětným ziskem tepla, je kromě dosažení úspory provozní energie zajištěno požadované vnitřní prostředí.

25.1.2016
Břetislav Koč

Recenzovaný Vysoké pokrytí našeho území rozvodem elektřiny a dostatek domácí fosilní energetické suroviny – uhlí – nenutil v Československu ve 20. století nikoho ke hledání energetických alternativ. Podle toho vypadal i rozvoj větrné energetiky, která se omezovala na několik pionýrských projektů.

25.1.2016
Ing. Václav Peer, Ing. Pavel Friedel

Recenzovaný Článek popisuje principy a reaktory používané při zplyňování. Jedná se o proces, při němž z tuhých paliv (uhlí, odpady a biomasa) získáváme plyn. Ten potom můžeme využít v kogenerační jednotce (pístový motor nebo spalovací turbína) k výrobě elektrické a tepelné energie s vyšší účinnosti, než klasickým spálením v kotlích.

25.1.2016
Ing. Radovan Nečas, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH)

Recenzovaný Vápenné kaše a suspenze hydrátů vápenatých od nepaměti používaly nejen pro přípravu malt a omítek, ale také jako krycí nátěry pro interiéry i exteriéry. Vápenné nátěry se vyznačují silnou zásaditostí. Proto lze pro jejich barvení použít pouze pigmenty, které jsou v silně zásaditém prostředí stálé. Další podmínkou je stálost na světle. Důležitou roli v tomto směru sehrál intenzivně modrý pigment ultramarin.

25.1.2016
Ing. Matěj Hodoušek, doc. Ing. Martin Böhm, Ph.D., Ing. Jitka Beránková, Ph.D., Ing. Jaromír Srba

Recenzovaný Uvedený text referuje o výsledcích zkoušky průvzdušnosti OSB desek. Byly zkoušeny dva typy a dvě tloušťky materiálu OSB ve vzduchotěsné komoře podle ČSN EN 12114. Výsledky ukázaly, že s rostoucím tlakovým rozdílem se lineárně zvyšuje průvzdušnost. Na hodnoty průvzdušnosti má prokazatelný vliv jak typ, tak i tloušťka materiálu.

18.1.2016
Ing. Vladimír Galád

Recenzovaný Článek se vrací k tématu měření spotřeby tepla. Jeho povinnost vyplývá ze Směrnice 2015/27/EU, nicméně při tvorbě našich národních pravidel jsme narazili na významný problém související se správným výkladem pojmů měření a indikace.

18.1.2016
MUDr. Ariana Lajčíková, CSc.

Recenzovaný Radon je po kouření druhou nejvýznamnější příčinou rakoviny plic v ČR a stát proto podniká kroky k omezení jeho vlivu. V rámci tzv. Radonového programu lze získat příspěvek na ozdravná opatření pro budovy i pro ozdravení vodovodu pro veřejnou potřebu se zvýšenou objemovou aktivitou radonu.

18.1.2016
Ing. Klára Machalická, Ph.D., Ing. Petr Sejkot, Ph.D., Ing. Pavel Nechanický

Recenzovaný Článek poskytuje základní přehled v problematice hybridních sklo-dřevěných konstrukcí včetně analýzy lepených spojů sklo-dřevo, která byla provedena na ČVUT v Praze.

18.1.2016
Ing. David Mareček

Recenzovaný Příspěvek je věnován návrhu a realizaci konstrukce zastřešení zimního stadionu ve Varnsdorfu. Nosná konstrukce je zrealizována v kombinaci oceli a lepeného lamelového dřeva.

11.1.2016
Ing. Jan Blažíček, redakce

Recenzovaný Trvalo to až neskutečně dlouho, ale konečně máme aktualizovaný předpis, na který netrpělivě čekali všichni vlastníci bytových domů. Doposud platná vyhláška č. 372/2001 Sb. se od ledna 2016 stává minulostí, nově se bude teplo pro jednotlivé jednotky rozpočítávat podle vyhlášky č. 269/2015 Sb.

11.1.2016
Ing. Olga Rubinová, Ph.D., Ing. Marcela Počinková, Ph.D., Ing. Pavel Raputa

Recenzovaný Otopná tělesa stejně jako jiná technická zařízení v budovách a obecně každé vybavení v budově vyžaduje občasnou údržbu a očištění. Cílem tohoto dílu je seznámení s výsledky měření provedených v rámci experimentů zaměřených na mikrobiální zatížení otopných těles různých konstrukčních provedení ve veřejných budovách a rodinných domech.

11.1.2016
Ing. Klára Machalická, Ph.D., Ing. Iva Pravdová, doc. Ing. Martina Eliášová, CSc.

Recenzovaný Při každém použití skla jako konstrukčního prvku je zapotřebí řešit spoj mezi jednotlivými skleněnými prvky, nebo sklem a prvkem z jiného materiálu. Klíčovou roli v těchto prvcích hraje spoj křehkého skla a výztužného prvku, neboť je zapotřebí zajistit nejen spolupůsobení spojovaných materiálů, ale umožnit například i různou teplotní roztažnost spojovaných materiálů.

11.1.2016
Ing. Lucia Borisová

Recenzovaný Príspevok nadväzuje na predchádzajúci článok: Problematika stanovenia nákladového optima – časť 1, v ktorom sú bližšie popísané dôvody stanovenia optimalizácie a stručné legislatívne postupy, ktoré členským štátom Európskej únie (EÚ), určujú povinnosť vypracovania kompletnej správy pre Komisiu EÚ o nákladovo optimálnych úrovniach danej krajiny.

4.1.2016
Ing. Jan Sedlář, ČVUT v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Recenzovaný Příspěvek shrnuje současnou legislativní problematiku chladiv podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady 517/2014. Jsou zde uvedeny nejdůležitější požadavky na provoz, servis a dodávku na trh v EU zařízení s chladivy. Na konci příspěvku je uveden výhled vývoje používání jednotlivých druhů chladiv v tepelných čerpadlech.

4.1.2016
Ing. Iva Pravdová, Doc. Ing. Martina Eliášová, CSc.

Recenzovaný Štíhlé prvky ze skla, jako jsou nosníky či výztužná žebra, bývají náchylné ke ztrátě stability, jsou-li namáhané ohybem. Článek se zabývá výzkumem zaměřeným na ztrátu příčné a torzní stability skleněných nosníků z jednovrstvého a vrstveného skla.

4.1.2016
Ing. Lucia Borisová

Recenzovaný Smernica 2010/31/EU o energetickej hospodárnosti budov určuje, že členské štáty majú požiadavky na minimálnu energetickú hospodárnosť budov určiť s cieľom dosiahnuť nákladovo optimálnu úroveň opatrení pre budovy a prvky budov. Nákladovo optimálne úrovne bolo treba stanoviť podľa rámca porovnávacej metodiky Európskej komisie.

28.12.2015
Břetislav Koč

Recenzovaný Druhý díl seriálu o větrných elektrárnách popisuje počátky větrné energetiky v Dánsku a v Německu, tedy v zemích, které se staly technologickými i uživatelskými lídry v tomto odvětví. Zároveň je uvedeno několik paralelních příběhů větrných elektráren, které byly pro vývoj tohoto oboru podstatné – ať už jako vývojové stupně nebo jako „slepé uličky“.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama