Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 24.4.2017 do 29.5.2017


zpět na aktuální články

29.5.2017
Ing. Jiří Matějček, CSc.

Recenzovaný Rozbor znalce odhaluje příčinu mechanického porušení solárního kolektoru následkem nepřizpůsobení ovládání regulačních armatur provozním stavům soustavy. Souběžné přestavování regulačních armatur vyřadilo z funkce bezpečnostní zařízení, kdy nadměrně vzrostl tlak a jeho působením se až narušila těsnost kolektoru.

29.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Recenzovaný Příspěvek pojednává o problematice statických poruch, resp. vzniku trhlin ve zdivu, které jsou zapříčiněny účinky technické seismicity. Dále je zde pojednáno o konstrukčních zásadách, které je možno uplatnit při projektování rekonstrukcí u objektů, které se nacházejí v dosahu účinků technické seismicity. Taktéž je zde zmíněna problematika historických a památkově chráněných objektů.

22.5.2017
Ing. Martin Postupa, KASTT, spol. s r.o.,

Recenzovaný Díky legislativnímu tlaku EU na snižování energetické náročnosti budov, prožívají systémy ZZT doslova převrat. Výměníky tepla s nízkou účinností přenosu energie se nahrazují účinnějšími typy. Např. dříve velice oblíbený deskový křížový výměník se dnes kvůli své nízké účinnosti téměř nepoužívá.

22.5.2017
doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Recenzovaný Pro srovnání výrobků z pohledu výkonu a účinnosti se používají parametry a charakteristiky získané ze zkoušky v laboratoři. Výsledky slouží i pro správný návrh a vyhodnocení celoročního chování prvku zabudovaného v celé tepelné soustavě.

22.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., Ing. František Lužica, Ing. Tomáš Klas, PhD.

Recenzovaný Moderné spojovacie prostriedky otvárajú nové možnosti v navrhovaní drevených nosných konštrukcií. Tradičné kĺbové pôsobenie prípojov pri navrhovaní drevených konštrukcií je postupne nahrádzané polotuhým pôsobením prípojov. Priama spätná väzba reálnej stavby, resp. prípoja na statický výpočet je zriedkavá. Preto sa autori článku rozhodli odskúšať jeden prípoj a porovnať s výpočtovými modelmi. Článok predstavuje experimentálne overenie prípoja rámového rohu, v ktorom sa kombináciou hliníkovej koncovky od firmy Sherpa a celozávitových skrutiek Rothoblaas vytvoril polotuhý prípoj. Drevené vzorky boli dodané firmou Latti Extra.

22.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Recenzovaný Pro sanaci nadměrně vlhkého zdiva bývá používáno, kromě jiných metod, také vzduchových dutin, které mohou být jak stěnové, tak také podlahové. Stěnové dutiny pak mohou být situovány na vnější i vnitřní straně sanované zdi. Dutiny na vnitřní straně mohou být z výškového hlediska umístěny pod podlahou, nebo nad úrovní podlahy. V rámci tohoto příspěvku je pojednáno pouze o dutinách situovaných nad úrovní podlahy. V projekční praxi jsou vzduchové dutiny navrhovány zpravidla pouze empiricky. Pro jejich správnou funkci je však třeba provést jejich tepelnětechnické posouzení. Jeho náplň je těžištěm následujícího příspěvku.

15.5.2017
Ing. Zdeněk Lyčka

Recenzovaný Snaha dosáhnout nejvyšší účinnost spalovacího zdroje tepla je spojena se snižováním komínové ztráty, a tedy snižováním teploty spalin. Důsledkem je kondenzace par v kotli a napojené spalinové cestě. Neúměrné zvýšení účinnosti, se kterým je spojována úspora paliva, se pak projeví zvýšenými provozními náklady.

15.5.2017
Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Daniel Adamovský, Ph.D., Bc. Jan Mrňa, Ing. Aleš Vodička, Ing. Marek Maška

Recenzovaný Technologie pro monitoring vnitřního prostředí se stávají cenově dostupnými a mohou být nasazovány jako autonomní monitorovací a indikativní systémy nebo přímo v návaznosti na systémy v budovách. Článek shrnuje nejdůležitější měřené parametry vnitřního prostředí, uvádí technologie senzorů pro jejich měření a představuje senzorovou platformu pro komplexní monitoring a případné řízení kvality vnitřního prostředí.

15.5.2017
Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení společnosti ista Česká republika, ista Česká republika s.r.o.

Recenzovaný K nejčastějším otázkám patří dotaz na to, jak správně stanovit poměr spotřební a základní složky. Obecně je doporučováno použít poměr 50 % základní a 50 % spotřební složka, v případě měřičů tepla pak počítat spotřební složku 60 % a základní 40 %.

15.5.2017
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.

Recenzovaný V tomto příspěvku jsou prezentovány výpočetní modely pro stanovení chování tradičního tesařského lípnutého spoje pomocí analytických vztahů. Základem uváděných výpočetních postupů je metoda komponent, která se běžně využívá při výpočtu ocelových přípojů. Metoda komponent spočívá v rozložení celého spoje na jednotlivé komponenty, které jsou definovány tuhostí dílčích částí spoje. Analytické řešení zahrnuje poklesový efekt dřevní hmoty v blízkosti tlakového zatížení. Výsledky analytického výpočtu jsou srovnávány s experimentálními výstupy. V textu je také popsán normový návrhový postup výpočtu zatížení dřevěného prvku směrem kolmo k vláknům dřeva podle platné evropské normy Eurokód 5 pro názornost a další srovnání.

8.5.2017
Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení společnosti ista Česká republika, ista Česká republika s.r.o.

Recenzovaný Pro rozúčtování nákladů na přípravu teplé užitkové a případně dodávku studené vody potřebujeme fakturu dodavatele tepla, která obsahuje celkové náklady na objekt v Kč a množství odebraných GJ, a fakturu dodavatele vody, která obsahuje celkové náklady za vodné a stočné. Pro výpočet pak potřebujeme informaci o odečtených hodnotách na vodoměrech.

8.5.2017
Ing. Petr Svoboda, Eva Polatová

Recenzovaný V roce 2015 vydal Národní památkový ústav metodiku pro požární ochranu zpřístupněných památek. Od té doby ji využívají správci hradů a zámků nebo památkáři, širší odborná veřejnost s ní však zdaleka obeznámena není.

sklad dřeva © industrieblick - Fotolia.com
8.5.2017
Ing. Martin Keppert, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT v Praze

Recenzovaný Příspěvek si klade za cíl ilustrovat na několika materiálech možnost charakterizovat jejich pórový systém a kvantifikovat distribuci velikosti pórů ve dřevě a případně podnítit zájem o tuto jednoduchou a rychlou experimentální metodu.

1.5.2017
pplk. Ing. Marek Hütter, SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou požární ochrany památkově chráněných objektů, uvádí jejich specifika. Dále popisuje princip funkce vybraných druhů požárně bezpečnostních zařízení a všímá si současné legislativy, přičemž poukazuje na některé alternativní možnosti řešení problémů v oblasti požární ochrany u památkové chráněných staveb. V závěru je popsán způsob fungování zařízení zamezující iniciaci požáru.

1.5.2017
Ing. Tomáš Melichar, Ph.D., doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.

Recenzovaný Článek prezentuje výzkum zaměřený na vliv uhlíkových nanotrubiček ve směsné polymersilikátové matrici s obsahem surovin z alternativních zdrojů. Záměrem bylo testování několik variant složení receptur při laboratorních a dále také extrémních teplotních podmínkách. Hodnocení vhodnosti složení matrice probíhalo jednak pomocí základních fyzikálně-mechanických parametrů a dále pak mikrostrukturních analytických metod (na vybraných vzorcích).

24.4.2017
Ing. Roman Vavřička, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Univerzitní Centru energeticky Efektivních Budov ČVUT v Praze, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Recenzovaný Článek přibližuje problematiku instalace pojistných ventilů u ohřívačů vody. Zanedbání podmínek instalace způsobuje často škody na instalovaném zařízení, nebo (jak je ukázáno v příspěvku) škodu na vodném a stočném v případě pojistného ventilu instalovaného v pojistné skupině ohřívače vody.

24.4.2017
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., Ing. Jan Koller, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek stručně charakterizuje problematiku měření teploty při požárních zkouškách. K ověření požadavku normy byl realizován experiment se třemi termočlánky (TČ) typu K různých průměrů vnitřních drátků a délek připojených vodičů. TČ byly vkládány postupně do elektrické topné pícky vyhřáté na 800 °C se záznamem teplot v čase až do dosažení maximální ustálené teploty; následně byly TČ vyjmuty z pícky a opět se záznamem teplot při ochlazování na laboratorní teplotu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce a grafech. Pokusy potvrdily, že citlivost/reakce TČ na měnící se teplotu plynného prostředí závisí na průměru termočlánkových drátů. Je zřejmé, že tyto poznatky mohou mít praktické využití i v oblasti požární ochrany.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama