Odborný TZB-info doporučuje Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.
Recenzovaný Je výhodné uplatnit zónovou regulaci v jednotlivých v místnostech, zejména v rodinných domech? V příspěvku je výsledek analýzy vlivu zónového vytápění při dvou různých typech předávání tepla na vnitřní operativní teplotu v jednotlivých analyzovaných zónách, které mají společnou dělicí konstrukci.
Recenzovaný Jednou z aktuálních strategií akciové společnosti Brněnské vodárny je zavedení technologie dálkového odečtu, v níž bude plně zakomponována spolupráce s městem. Společným přístupem k rozvoji systému dálkových odečtů je tak naplňována vize zvaná Smart City. V tomto případě s cílem pokrytí všech odběrných míst na území města Brna dálkovým odečtem spotřeby vody.
Recenzovaný Drenáže se dnes obvykle navrhují v kombinaci s hydroizolačními konstrukcemi, jako součást hydroizolační koncepce ochrany stavby před negativním působením vody. Hlavní funkcí drenáže je snížit namáhání stavby vodou. Přestože jsou drenáže jednou z nejstarších metod hydroizolační ochrany staveb, stále je mnoho nezodpovězených otázek, týkajících se především účinnosti, spolehlivosti a životnosti. Na základě mnoha podnětů z praxe vznikla na půdě České hydroizolační společnosti směrnice zabývající se problematikou úpravou hydrofyzikálního namáhání stavby vodou ČHIS: 06.
Recenzovaný Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.
Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.
Odborný Problematiku svařování betonářské výztuže a specifika mající vliv na kvalitu svarových spojů výztuže včetně procesního přístupu ke svařování betonářské výztuže jsme v rozhovoru řešili s ředitelem exekutivy České svářečské společnosti CWS ANB Ing. Václavem Minaříkem, CSc. Autorizované sdružení se stará též o certifikace svářečů.
Recenzovaný První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.
Odborný Level of detail (LOD) byl původní název konceptu, který vzniknul v USA ve firmě VicoSoftware. AIA (American Institute of Architects) jej převzala a přejmenovala jej na Level of Development (LOD), který tento pojem vystihuje lépe a obsahuje jak grafickou, tak informační podrobnost modelu. Level of detail je totiž nejčastěji interpretován pouze jako grafická podrobnost modelu. Naopak v Anglii NBS (National Building Specification) sestavila vlastní systém a nazvala jej Level of Definition (LOD), který je velmi podobný, ale komplexnější. Velmi často dochází k záměně těchto pojmů a je doporučeno zkratku LOD využívat pouze pro Level of Development nebo Level of Definition.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
