Pokud na trhu nenacházíte optimální hardware, vývoj vlastního může být vhodnou cestou, říká Miro Hachlinec z BeiT
Proč bych kdykoli nemohl vědět, kolik jsem utratil za energie? Tuto otázku jsem si často kladl, když jsem přes mobilní aplikaci spravoval svůj bankovní účet nebo si objednával taxi. Možná jste si stejnou otázku položili i vy, když jste několik měsíců netrpělivě čekali, až vám správa vaší budovy zašle roční vyúčtování, a přitom přemýšleli, jak vysokým nedoplatkem vás překvapí tentokrát.
Proto jsem se rozhodl zamrzlé ledy správy nemovitostí prolomit a přijít s inovacemi, které by lidem umožnily mít svůj domov a náklady za energie každý den pod palcem. Naplnit takovou vizi však vyžadovalo nejen kvalitní software, ale i velice specifický hardware. A přestože IoT technologie na trhu existují nějaký čas, ne všechny jsou dostatečně univerzální. Proto jsme se v BeiT pustili také do vývoje vlastních zařízení, které doplní některé nároky, jež jsme na technologii měli. Rád bych vám ukázal, co nám vývoj vlastního hardwaru dal a proč se nám sázka na vlastní schopnosti nakonec vyplatila.
Když se řekne správa bytových domů, asi každému z vás se vybaví nespočet procesů, na které musíte myslet nebo se jich osobně účastnit – příspěvky do fondu společných oprav, řešení havárií a zejména nekonečné bytové schůze, tak věrně vykreslené filmem Vlastníci. Nejspíš si také vzpomenete na složenku s vyúčtováním spotřeby energií, kterou rok co rok najdete v poštovní schránce. Když jsem před lety dokončoval jeden developerský projekt, tváří v tvář jsem se střetl se stavem, v jakém se tyto služby nachází. Tehdy jsem hledal nástroj, který by mi pomohl tyto procesy jednoduše a moderně řídit. Brzy mi došlo, že bych snadněji našel jehlu v kupce sena.
Nadité šanony, nepřehledné excelové tabulky a čistě manuální práce – taková byla každodenní realita správcovských firem. Zjistil jsem, že toto řemeslo doslova zamrzlo před padesáti lety a nikam se od té doby neposunulo. Člověk se při takovém přístupu nemůže divit, že se svou útratu za energie dozví jednou ročně z nepřehledného papíru. Na ten si však ještě několik měsíců počkáme a troufám si tvrdit, že mezi vámi nenajdu nikoho, kdo by na něj v současné době dnem a nocí nemyslel.
Účet za energie každý den
Možná si proto kladete stejnou otázku, jakou jsem si položil před lety – proč bychom svou energetickou spotřebu nemohli kontrolovat stejně snadno jako například stav svého internetového bankovnictví? Proč musíme celý rok čekat v nevědomí a nemít žádnou možnost na svou spotřebu reagovat? Možná si říkáte, že případný nedoplatek není částka, která by otřásla vašimi úsporami. Jenže já už slyšel několik historek o lidech, kteří se o rozbitém potrubí a úniku vody dozvěděli až po roce z šestimístné sumy. Pokud by však mohli svou spotřebu sledovat každý den, havárii by včas odhalili. Tak či onak, zřejmě každý z nás tuší, že letošní nedoplatek nikomu z nás úsměv na tváři nevykouzlí.
Bylo mi jasné, že jsem narazil na oblast, která nutně potřebuje radikální změnu. A protože jsem na trhu neviděl nikoho, koho by tento problém štval podobnou měrou jako mne, rozhodl jsem se ho vyřešit sám a v roce 2016 založil BeiT. Moje myšlenka byla jasná – digitalizovat všechny procesy, které se správou nemovitostí souvisí, a sjednotit je pod jeden přehledný systém. V něm bych nenašel jen zápis z poslední domovní schůze, ale také se každou hodinu mohl přesvědčit, kolik jsem utratil za energie.
Tyto myšlenky nás dovedly k prvním obrysům našeho řešení. Co kdyby se každý byt mohl spolehnout na dálkový odečet skrze rádiový přenos? Díky pravidelnému vysílání bychom spotřebu znali téměř okamžitě a především věděli, kde vznikla. Protékal celou noc záchod? A kolik mne stálo, že jsem v noci spal při otevřeném oknu? O tom všem by nás mohlo den co den informovat několik rádiových modulů a jednoduchá mobilní aplikace. A tak jsme se pustili nejen do vývoje softwarové, ale i hardwarové části.
Lepší i levnější
Brzy nám došlo, jak velké sousto jsme si ukousli. Představte si běžný panelák – ten pojme i stovky bytů a v každém z nich najdeme hned několik měřičů spotřeby různého druhu. Vyvinout jsme ale museli nejen rádiové moduly, kterými bychom každý z nich osadili. Potřebovali jsme i datovou sběrnici, která by z těchto měřičů vstřebávala velké objemy dat a každou hodinu je odesílala našemu klientovi. IoT už dnes není žádné sci-fi, a proto si možná říkáte, že takové zařízení muselo na trhu existovat. A taky že ano.
Objevil se však zásadní problém. Měřicí zařízení od různých výrobců spolu nekomunikovala. Komplikaci představovalo i snímání různých druhů energií. Na trhu dostupné produkty se také vyznačovaly neúnosně vysokou cenou. Koupit tedy hardware a nainstalovat ho do kterékoli budovy bez ohledu na její stáří a typ měřičů se ukázalo jako nerealistický plán. Proto jsme začali hledat univerzální řešení, které by všechny tyto mouchy zabilo jednou ranou. Pátrali jsme natolik dlouho, až se pustili do vývoje vlastní technologie, konkrétně datové sběrnice, která by sbírala data z jednotlivých měřičů v budově.
Problémem bylo i napájení těchto sběrnic s pomocí baterií. Vzpomeňte na to, že naše sběrnice měla odesílat data každou hodinu. Při takové frekvenci by se rychle vybila a správce sítě by musel baterie často vyměňovat. To by zvýšilo obsluhu a již zmiňované náklady. A tak jsme se pustili do výroby vlastního hardwaru. Když se za tímto rozhodnutím ohlédnu, soudím, že ušetřilo spoustu úsilí a peněz především našim klientům.
Pokud jste někdy něco ručně vyráběli, určitě víte, že prototypem vaše práce nekončí. Abyste mohli být se svým produktem spokojení, musíte ověřit, zda splňuje to, co jste si předem stanovili. V ten okamžik se většinou objeví první potíže. Stejný scénář potkal i naši datovou sběrnici. Hned při prvním testu jsme totiž zjistili, že v porovnání s konkurenčním produktem má náš prototyp až o 20 % menší dosah. Nedostatečný dosah znamenal i omezený přenos dat. Takový rozdíl byl pro naše řešení kruciální, a my proto začali hledat způsob, jak dosah prodloužit. Pomohl až rádiový specialista. Díky jeho návrhu v bezdrátové části se nám podařilo nejen srazit rozdíl v dosahu, ale dokonce jej o dalších 20 % oproti nejlepšímu konkurenčnímu řešení zvýšit. A my rázem drželi v rukou technologii, která byla lepší a výrazně univerzálnější než všechny dosavadní produkty na trhu.
Nebojte se pustit do vývoje
Nebudu vám lhát – vyvíjet hardware je v mnoha ohledech poměrně náročné. V prvé řadě se musíte obklopit schopným a zkušeným týmem. Na rozdíl od práce na softwarovém řešení uděláte při budování hardwarového snáze chybu a její oprava může vést ke stahování produktů z trhu. Výdaje za opravy pak mohou i převýšit příjmy, které jste díky vývoji technologie získali.
Na druhou stranu se říká, že co si sami neuděláte, to nemáte. Nás vývoj vlastního hardwaru o pravdivosti tohoto rčení dostatečně přesvědčil. Mohli jsme si tuto práci ulehčit a hardware si jednoduše koupit od některého z výrobců. Ukázalo se ale, že by nám takové rozhodnutí nakonec přineslo více škody než užitku. Přestože vývoj vlastního „železa“ není zrovna jednoduchou disciplínou a spolykal nemálo našeho času a zdrojů, s odstupem soudíme, že se nám tato investice vyplatila. Vlastní vývoj nám především umožnil, abychom si technologii vytvořili kompletně k obrazu svému a v případě potřeby ji dle libosti měnili. Takto jsme například do sběrnice mohli nainstalovat kontrolní technologii „Watch dog“, která zařízení v pravidelných intervalech kontroluje a v případě chyby zajistí, aby se automaticky restartovalo. Vynaložené úsilí se odrazí nejen na spolehlivosti technologie, ale i na loajalitě vašich zákazníků, kteří nemusí kvůli našemu řešení měnit měřiče ve svých bytech.
Pokud budujete vlastní technologickou firmu a přemítáte nad tím, zda se do vývoje hardwaru pustit, rád bych vám předal svou radu – nebojte se vsadit na vlastní zkušenosti a přiveďte k životu technologii, která bude splňovat takové nároky, jaké sami potřebujete. Nakonec se vám taková investice může velmi vyplatit.