Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2007
| se změnami: | 137/1982 Sb., ..., 186/2006 Sb., zrušeno 183/2006 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 9/1976 Sbírky zákonů na straně 0145 |
| schváleno: | 27.04.1976 |
| účinnost od: | 01.10.1976 |
| zrušeno: | 01.01.2007 |
| [Textová verze] |
50/1976 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. dubna 1976
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Změna: 137/1982 Sb.
Změna: 103/1990 Sb.
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 519/1991 Sb.
Změna: 262/1992 Sb.
Změna: 262/1992 Sb. (část)
Změna: 43/1994 Sb.
Změna: 19/1997 Sb.
Změna: 83/1998 Sb.
Změna: 96/2000 Sb.
Změna: 151/2000 Sb.
Změna: 95/2000 Sb., 132/2000 Sb., 239/2000 Sb.
Změna: 59/2001 Sb.
Změna: 254/2001 Sb.
Změna: 405/2002 Sb.
Změna: 422/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 218/2004 Sb.
Změna: 300/2004 Sb.
Změna: 437/2004 Sb.
Změna: 127/2005 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo
na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Územní plánování
ODDÍL 1
Cíle a úkoly územního plánování
§ 1
(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území,
stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a
jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.
(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu
všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se
zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek -
půdy, vody a ovzduší.
§ 2
(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:
a) stanoví limity využití území,
b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,
c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do
území a stanoví způsob jeho dalšího využití,
d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná
pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje
ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a
ochranných pásem,
e) určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně
soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,
f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a
jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření,
které podmiňují jejich plné využití,
g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a
architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,
h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky
nejefektivnější urbanistický rozvoj,
i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení
území,
j) navrhuje pořadí výstavby a využití území,
k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení
optimálního uspořádání a využití území,
l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.
(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a
společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož
i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.
(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací
podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.
ODDÍL 2
Územně plánovací podklady
§ 3
Druhy územně plánovacích podkladů
(1) Územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu
územně plánovací dokumentace, a není-li tato dokumentace zpracována,
pro územní rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a
možností rozvoje území.
(2) Územně plánovací podklady tvoří
a) urbanistická studie, která řeší územně technické, urbanistické a
architektonické podmínky využití území,
b) územní generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje
jednotlivých složek osídlení a krajiny,
c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého
rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu
životního prostředí území, demografických a sociologických podkladů a
ekonomických předpokladů rozvoje území,
d) územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně
doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území.
§ 4
zrušen
§ 5
zrušen
§ 6
zrušen
§ 7
zrušen
ODDÍL 3
Územně plánovací dokumentace
§ 8
nadpis vypuštěn
Územně plánovací dokumentaci tvoří
a) územní plán velkého územního celku,
b) územní plán obce,
c) regulační plán.
§ 9
Územní plán velkého územního celku
(1) Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání a limity
řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory
dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability
a další území speciálních zájmů.
(2) Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro vymezené území
více obcí, popřípadě okresů.
§ 10
Územní plán obce
(1) Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné,
nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich
uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice
zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí hranice
současně zastavěného území obce.
(2) Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě
schvalujících orgánů společně pro území více obcí; může být zpracován
pro vymezenou část území hlavního města Prahy a územně členěných
statutárních měst.
§ 11
Regulační plán
(1) Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje
regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. V případě, že pro
řešené území není schválen územní plán obce, stanoví regulační plán
hranice zastavitelného území a vyznačí se hranice současně zastavěného
území obce.
(2) Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro celé
území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými
podmínkami.
ODDÍL 3a
Orgány územního plánování
§ 12
nadpis vypuštěn
Orgány územního plánování jsou
a) obce,
b) kraje,
c) Ministerstvo pro místní rozvoj,
d) Ministerstvo obrany.
§ 13
nadpis vypuštěn
Obec pořizuje v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány
a územně plánovací podklady.
§ 14
nadpis vypuštěn
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností pořizuje na žádost obce
územní plán obce, regulační plán a územně plánovací podklady.
(2) Krajský úřad
a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obce,
b) pořizuje územní plány velkých územních celků,
c) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost.
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj
a) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost;
územně technické podklady pravidelně prověřující stav a záměry
uspořádání území pořizuje pro celé území České republiky,
b) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní
město Prahu a pro kraje.
§ 15
nadpis vypuštěn
Ministerstvo obrany pořizuje územně plánovací podklady a územně
plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů.
ODDÍL 4
Pořizování územně plánovací dokumentace
nadpis vypuštěn
§ 16
zrušen
§ 17
(1) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací
dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území.
(2) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje z vlastního nebo
jiného podnětu ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení.
§ 18
zrušen
§ 19
Náklady pořízení
Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace a územně
plánovacích podkladů hradí orgán územního plánování, který je pořizuje,
nebo obec, na jejíž žádost jsou pořizovány. Orgán územního plánování
však může požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů na pořízení
územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů od
fyzických nebo právnických osob, jejichž výhradní potřebou bylo
pořízení vyvoláno.
§ 20
Zadání
(1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací
dokumentaci, (dále jen "pořizovatel") navrhne její hlavní cíle a
požadavky pro její vypracování v zadání na základě přípravných prací,
vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů
území.
(2) Místo a den projednávání návrhu zadání územně plánovací dokumentace
oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Návrh zadání územně plánovací
dokumentace musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších ve
vyhlášce uvedených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Do 15
dnů od posledního dne vystavení může každý uplatnit své podněty.
(3) Návrh zadání zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní správy vždy
jednotlivě. Tyto orgány do 30 dnů po obdržení návrhu uplatní svá
stanoviska. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Návrh
zadání musí být s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily svá
stanoviska ve stanovené lhůtě, dohodnut.
(4) S návrhem zadání územně plánovací dokumentace pořizovatel vždy
seznámí orgány územního plánování sousedních územních obvodů a na
základě jejich požadavků je informuje o dalším průběhu pořizování
územně plánovací dokumentace.
(5) Návrh zadání územního plánu velkého územního celku zašle
pořizovatel vždy jednotlivě dotčeným orgánům územního plánování, které
mohou do 30 dnů po obdržení podat své připomínky.
(6) Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být projednán s
nadřízeným orgánem územního plánování.
(7) Návrh zadání schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně
plánovací dokumentaci.
Projednávání
§ 21
Koncept
(1) Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí
pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace.
(2) Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Jeho součástí je
odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Místo a dobu konání
veřejného jednání pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou nejméně 30 dnů
předem a zajistí, aby byl v této lhůtě koncept řešení vystaven k
veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány státní správy a nadřízený orgán
územního plánování vyrozumí pořizovatel o veřejném jednání ve stejné
lhůtě jednotlivě a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do
30 dnů ode dne veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit
své připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám podaným po této lhůtě se
nepřihlíží.
(3) Oznámení o veřejném jednání při projednávání konceptu řešení
územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel každému
dotčenému orgánu územního plánování, který může podat své námitky do 30
dnů ode dne veřejného jednání.
(4) Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem
řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými
stavbami, které jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého
územního celku, mohou podat své námitky do 30 dnů od veřejného jednání.
K námitkám podaným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.
(5) Na základě výsledků projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel
souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací
dokumentace. Souborné stanovisko dohodne s dotčenými orgány státní
správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Pořizovatel je
předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování ke
schválení (§ 26). Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o
podaných námitkách. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky,
sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo
námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.
(6) Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce a regulačního
plánu může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno,
jestliže bylo řešení prověřeno urbanistickou studií projednanou podle
odstavců 2 a 4. Od zpracování konceptu řešení územního plánu velkého
územního celku může být na návrh pořizovatele při schválení zadání
upuštěno, jestliže řešení bylo prověřeno územní prognózou projednanou
podle odstavců 2, 3 a 4. Zadání musí splňovat v těchto případech funkce
souborného stanoviska podle odstavce 5.
§ 22
Návrh
(1) Návrh územně plánovací dokumentace musí být vystaven u
pořizovatele, popřípadě na dalších určených místech po dobu 30 dnů k
veřejnému nahlédnutí, což oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Ve
lhůtě do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu může každý uplatnit
své připomínky.
(2) O vystavení návrhu vyrozumí pořizovatel písemně dotčené orgány
státní správy vždy jednotlivě nejméně 15 dnů přede dnem vystavení. Tyto
orgány mohou uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu své
stanovisko. Návrh územně plánovací dokumentace pořizovatel dohodne s
dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené
lhůtě. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136.
(3) Oznámení o vystavení návrhu územního plánu velkého územního celku
zašle pořizovatel každému dotčenému orgánu územního plánování 15 dnů
přede dnem vystavení. Dotčený orgán územního plánování může uplatnit
námitky k návrhu nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke
konceptu řešení do 30 dnů od posledního dne vystavení.
(4) K návrhu regulačního plánu, územního plánu obce a k vymezení
veřejně prospěšných staveb v návrhu územního plánu velkého územního
celku mohou vlastníci dotčených pozemků a staveb uplatnit do 15 dnů od
posledního dne vystavení návrhu námitky nebo nesouhlas s vyřízením
svých námitek podaných ke konceptu řešení.
(5) Pokud dotčené orgány státní správy nesdělí své stanovisko ve lhůtě
podle odstavce 2, vyzve je pořizovatel ke splnění této povinnosti.
Pokud ani do 15 dnů po doručení výzvy neobdrží pořizovatel stanovisko
dotčeného orgánu státní správy, platí, že proti návrhu územně plánovací
dokumentace nemá námitek.
§ 23
(1) Pořizovatel předloží schvalujícímu orgánu zprávu o projednání
územně plánovací dokumentace spolu s vyhodnocením všech stanovisek a
připomínek a s návrhem na rozhodnutí o námitkách a o nesouhlasech s
vyřízením námitek.
(2) Dotčeným orgánům územního plánování a vlastníkům, kteří uplatnili
námitky k návrhu územně plánovací dokumentace nebo nesouhlas s
vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení, sdělí pořizovatel
do 30 dnů po schválení, že jim bylo vyhověno, nebo důvody, pro které
jim vyhověno nebylo.
§ 24
zrušen
§ 25
(1) Návrh územně plánovací dokumentace posuzuje před schválením
nadřízený orgán územního plánování s ohledem na uplatnění zájmů
přesahujících území kraje nebo obce, koordinaci využívání navazujících
území a z hlediska souladu obsahu návrhu a postupu při jeho projednání
s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy^1) včetně prověření
souladu
a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,
b) regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého
územního celku.
(2) Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgán územního plánování
pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky z hledisek
uvedených v odstavci 1, lze územně plánovací dokumentaci schválit
teprve na základě potvrzení nadřízeného orgánu územního plánování, že
zjištěné nedostatky pořizovatel odstranil.
(3) Pokud nadřízený orgán nesdělí své stanovisko ve lhůtě uvedené v
odstavci 2, platí, že s posuzovanou dokumentací souhlasí.
ODDÍL 5
Schvalování územně plánovací dokumentace
§ 26
(1) Územní plány velkých územních celků pro svá území schvaluje kraj.
(2) Územní plány obcí a regulační plány pro svá území schvaluje obec.
(3) Územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů schvaluje
Ministerstvo obrany.
(4) Vláda si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace
uvedené v odstavci 3.
§ 27
zrušen
§ 28
Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace a územně
plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
ODDÍL 6
Závaznost územně plánovací dokumentace
§ 29
(1) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části
řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho
využití, vyjádřené v regulativech; ostatní části řešení jsou směrné.
(2) Schvalující orgán vymezí závaznou část územně plánovací dokumentace
včetně veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a
práva k nim vyvlastnit [§ 108 odst. 2 písm. a) a odst. 3].
(3) Závaznou část územně plánovací dokumentace a její změny, které
schvaluje kraj nebo obec v samostatné působnosti, vyhlašují jejich
orgány obecně závaznou vyhláškou. Závazná část územně plánovací
dokumentace je závazným podkladem pro zpracování a schvalování
navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území.
§ 30
Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení územně
plánovací dokumentace, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na
základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li
ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně
plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud
vymezeného zastavitelného území. Orgán územního plánování je povinen
uvést do souladu územní plán obce s následně schváleným územním plánem
velkého územního celku nebo regulační plán s následně schváleným
územním plánem obce a územním plánem velkého územního celku. Do té doby
nelze rozhodovat podle těch částí navazující územně plánovací
dokumentace, které jsou v rozporu s následně schválenou územně
plánovací dokumentací.
§ 31
(1) Změnu závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán,
který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace.
(2) Na návrh pořizovatele schvalující orgán schvaluje pořízení změn
územně plánovací dokumentace, jejich zadání a stanoví postup při jejich
pořízení. V odůvodněných případech může spojit zpracování a projednání
konceptu řešení a návrhu změn územně plánovací dokumentace. Na obsah
zadání, konceptu a návrhu změn územně plánovací dokumentace stejně jako
na jejich projednávání se přiměřeně vztahují ustanovení § 20 až 29.
Před schválením změn územně plánovací dokumentace si pořizovatel vždy
vyžádá stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.
(3) O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán,
který je příslušný tuto územně plánovací dokumentaci pořídit.
§ 31a
(1) V případě vzniku záplav může orgán územního plánování, který je
příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace, zrušit územně
plánovací dokumentaci pro území dotčené záplavami (dále jen "vymezené
dotčené území"). Orgán územního plánování současně rozhodne o pořízení
změny územně plánovací dokumentace, která ve vymezeném dotčeném území
zohlední důsledky záplav. Na zrušení územně plánovací dokumentace pro
vymezené dotčené území se ustanovení § 31 odst. 2 nepoužije.
(2) Pokud nadřízený orgán územního plánování má za to, že orgán
územního plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací
dokumentace, měl podle odstavce 1 zrušit územně plánovací dokumentaci,
a neučinil tak, vyzve jej, aby do 30 dnů územně plánovací dokumentaci
zrušil a současně rozhodl o pořízení její změny. Pokud tak orgán
územního plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací
dokumentace, v uvedené lhůtě neučiní, nadřízený orgán územního
plánování platnost územně plánovací dokumentace pozastaví. Na základě
toho orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně
plánovací dokumentace, neprodleně rozhodne o pořízení změny územně
plánovací dokumentace.
ODDÍL 7
Územní řízení
§ 32
Umísťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území
(1) Umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v
území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je
a) rozhodnutí o umístění stavby,
b) rozhodnutí o využití území,
c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
d) rozhodnutí o stavební uzávěře,
e) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
(2) Územní rozhodnutí nevyžadují
a) stavební úpravy a udržovací práce,
b) drobné stavby,
c) stavby umísťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud
se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,
d) informační, reklamní a propagační zařízení,
e) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny
jiným rozhodnutím nebo opatřením.
(3) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby či
nástavby a staveb rozvodů inženýrských sítí může stavební úřad sloučit
se stavebním řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k
poměrům v území jednoznačné; u jiných staveb a jejich změn lze tak
postupovat jen tehdy, je-li pro dané území schválen územní plán zóny
nebo územní projekt zóny anebo regulační plán.
§ 33
Příslušnost
(1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití
území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle
zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v
odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se
stavebním úřadem.
(3) Obec a kraj může chráněné území nebo stavební uzávěru vyhlásit
nařízením obce nebo nařízením kraje.
§ 34
Účastníci územního řízení
(1) Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je
navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům
nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou
být rozhodnutím přímo dotčena.
(2) Účastníky územního řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování pozemků jsou navrhovatel a
osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na
nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena.
(3) Účastníkem každého územního řízení je obec. Účastníkem územního
řízení je dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává;^1b) to
neplatí v případech, kdy se postupuje podle § 137a.
(4) Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.
Zahájení územního řízení
§ 35
(1) Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu
stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh se doloží
dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě
doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu se uvede seznam osob,
které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli
známé.
(2) Pokud navrhovaná stavba nebo jiné opatření v území bude svými
negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené právními
předpisy, předloží navrhovatel též návrh na vydání rozhodnutí o
ochranném pásmu.
(3) Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení
umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména
vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh
v přiměřené lhůtě, maximálně však 12 měsíců, doplnil potřebnými údaji
nebo podklady, a upozorní jej, že jinak územní řízení zastaví.
Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným
způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví. Lhůtu
o přerušení územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím.
§ 36
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům
státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené
zpravidla s místním šetřením. Místo a den ústního jednání, případně
místního šetření sdělí stavební úřad jeho účastníkům nejméně 15 dnů
předem. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou
uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude
přihlédnuto.
(2) Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro
území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je
možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od
ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou účastníci uplatnit námitky,
a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; tato
lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
(3) Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě,
v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního
řízení. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení
návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před
jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. Pokud dotčený orgán státní správy,
jehož rozhodnutí či opatření vyžadované zvláštním předpisem bylo k
návrhu získáno před oznámením zahájení územního řízení, nesdělí ve
stanovené nebo prodloužené lhůtě stanovisko k návrhu, platí, že z
hlediska jím sledovaných veřejných zájmů se stavbou či jiným opatřením
v území souhlasí.
(4) Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v
odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem
účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, o chráněném
území a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého
území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou
vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou
vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou
známi.
Podklady územního rozhodnutí
§ 37
(1) Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací
dokumentace. Nebyla-li pro území zpracována územně plánovací
dokumentace, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro
územní rozhodnutí, například územně plánovací podklady, skutečnosti
zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.
(2) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska
péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho
důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a
předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným
technickým požadavkům na výstavbu a obecným technickým požadavkům
zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a
orientace,^1a) popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické,
protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní,
ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního
fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným
orgánům.
(3) Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených
stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními
předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. S
dotčenými orgány státní správy, jejichž rozhodnutí nebo opatření k
podanému návrhu byla získána před oznámením zahájení územního řízení,
omezí stavební úřad projednání návrhu podle míry, v jaké byly jejich
požadavky splněny.
§ 38
Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez
souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí
o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel
pozemek vyvlastnit, nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku
podle zvláštního předpisu.
§ 38a
S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo
nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k umístění
stavby nebo k určení využití území.
Územní rozhodnutí
§ 39
V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a
stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí
zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně
architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou
koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k
ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků
řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v
odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů,
projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit
dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního
povolení.
§ 40
(1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva
roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v
odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla
v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k
terénním úpravám a pracím podle tohoto zákona (§ 71 odst. 1), nebo
bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu. Rozhodnutí o
umístění stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá platnosti též
dnem, kdy bylo stavebnímu úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo
jeho právního nástupce o tom, že upustil od záměru, k němuž se
rozhodnutí vztahuje.
(2) Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad. Jestliže
nelze platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad
o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo územní
rozhodnutí vydáno.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na
žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty.
(4) Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho
navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.
§ 41
Změna územního rozhodnutí
(1) Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní
rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže
se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní
rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných okolností může stavební
úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu.
(2) Stavební úřad projedná návrh na změnu územního rozhodnutí s
účastníky řízení v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká jejich práv,
právem chráněných zájmů nebo povinností, a s dotčenými orgány státní
správy v rozsahu, v jakém se změna dotýká zájmů chráněných těmito
orgány podle zvláštních předpisů.
(3) Stavební úřad může z rozhodnutí o chráněném území, o ochranném
pásmu a o stavební uzávěře v odůvodněných případech a po dohodě s
dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze stavebního zákazu
nebo z omezení některých činností v území.
§ 42
Oznámení územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného
vyhotovení.
(2) Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové
stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť
rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o
využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu a
rozhodnutí o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se
provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě
obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
(3) Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.
ČÁST DRUHÁ
Stavební řád
ODDÍL 1
Oprávnění k projektové a inženýrské činnosti a k provádění staveb
§ 43
zrušen
§ 44
Oprávnění k provádění staveb
(1) Stavbu a její změnu může provádět jen právnická osoba nebo fyzická
osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako
předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů;^2) při provádění
stavby musí být zabezpečeno odborné vedení realizace stavby [§ 46a
odst. 1 a § 46a odst. 3 písm. b)].
(2) Jednoduché stavby a jejich změny, s výjimkou staveb uvedených v §
139b odst. 5 písm. b), c) a d), včetně jejich změn, může stavebník
provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborné vedení
jejich realizace oprávněnou osobou [§ 46a odst. 1, odst. 3 písm. b)].
(3) Jednoduché stavby uvedené v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d),
drobné stavby, změny těchto staveb a udržovací práce na stavbě může
stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborný
dozor nad prováděním stavby osobou, která má odborné vysokoškolské nebo
středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a
alespoň tři roky praxe v oboru, (dále jen "kvalifikovaná osoba"), pokud
sám není odborně způsobilý dozor provádět.
ODDÍL 2
Zvláštní způsobilost k některým činnostem ve výstavbě
§ 45
zrušen
§ 46
zrušen
§ 46a
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných
zájmů ve výstavbě (dále jen "vybrané činnosti ve výstavbě"), mohou
vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto
činností podle zvláštního předpisu.2a)
(2) Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen
pokud zabezpečí jejich výkon osobami uvedenými v odstavci 1.
(3) Za vybrané činnosti se pro účely tohoto zákona považují
a) projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací
dokumentace a dále zpracování dokumentace staveb pro vydání územního
rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických
výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou staveb pro bydlení, staveb
podzemních, opěrných zdí a změn těchto staveb se za vybrané činnosti
nepovažuje zpracování dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb
a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná
osoba,
b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých
staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobných staveb a
změn těchto staveb.
(4) Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena,^2a) jsou povinny
při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy.
§ 46b
(1) Osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm. a) (dále
jen "projektant") odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost
zpracované projektové dokumentace. Statický výpočet musí být zpracován
v takové formě, aby byl kontrolovatelný. Projektant odpovídá za
správnost a úplnost zpracování konceptu a návrhu územně plánovací
dokumentace. Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí
projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou
specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace
zpracovat sám.
(2) Osoba, která vede realizaci stavby, je v rozsahu předmětu svého
podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s
dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení
podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob
a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních právních předpisů.
Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací
odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou
odborně způsobilou osobu.^2a)
ODDÍL 3
Výrobky pro stavbu
§ 47
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a
konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro
navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě
po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou
pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a
životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s
omezenou schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na
úsporu energie a ochranu tepla.
(2) Vlastnosti výrobků pro stavbu mající rozhodující význam pro
výslednou kvalitu stavby musí být ověřeny podle zvláštních předpisů^3)
z hledisek uvedených v odstavci 1.
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
§ 52
zrušen
§ 53
zrušen
ODDÍL 4
Povolování staveb, změn staveb a udržovacích prací
Stavby, jejich změny a udržovací práce
§ 54
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle
stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu.
§ 55
(1) Stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon a prováděcí
předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho
druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu
trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změn dokončených staveb.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí
a) u drobných staveb,
b) u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se
do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby.
(3) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují udržovací práce, jejichž
provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost
stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce
na stavbě, která je kulturní památkou.
§ 56
Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje
a) u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových
lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní
báňské správy podle horních předpisů,
b) u nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě včetně
opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek, s výjimkou nosných
konstrukcí anténních systémů (včetně anténních systémů) o celkové výšce
nad 15 m,
c) u krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce
a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov,
d) u scénických staveb pro film a televizi,
e) u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a
pyramid,
f) u konstrukcí chmelnic a vinic,
g) u stavebních úprav elektrických vedení bez omezení napětí a
stavebních úprav nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě,
pokud se nemění jejich trasa,
h) u stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,
i) u udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55
odst. 3,
j) u staveb do 20 m2 zastavěné plochy a 4 m výšky, pokud jsou součástí
nebo příslušenstvím vedení telekomunikační sítě,
k) u nosných konstrukcí anténních systémů (včetně anténních systémů) do
celkové výšky 15 m.
§ 57
Ohlášení stavebnímu úřadu
(1) Stavebník [§ 139 písm. d)] drobných staveb, stavebních úprav a
udržovacích prací uvedených v § 55 odst. 2 a 3 je povinen jejich
provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební úřad může
stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací
práce lze provést jen na základě stavebního povolení.
(2) Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu a udržovací práce může
stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že
proti jejich provedení nemá námitek. Pokud toto sdělení nebude
stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení anebo stavební úřad v
téže lhůtě nestanoví, že ohlášená drobná stavba, stavební úprava či
udržovací práce podléhá stavebnímu povolení, může ji stavebník provést.
(3) Za den ohlášení se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno u
stavebního úřadu.
(4) Mají-li být prováděny stavební úpravy nebo udržovací práce na
stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení
stavebnímu úřadu stanovisko orgánu státní památkové péče. Totéž se týká
objektů na územích vyhlášených ochranných pásem a chráněných území
podle příslušného zákona.^3a)
§ 58
Žádost o stavební povolení
(1) Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává
stavebník u stavebního úřadu.
(2) Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo
že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na
pozemku požadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce
na ní.
(3) Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě,
může být stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, která je nájemcem
stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby.
(4) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje
vlastnické nebo jiné právo k pozemku či stavbě na něm, jde-li o stavby,
které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku
ani s provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití
pozemku k účelu, pro který je určen.
(5) Žádá-li stavebník o povolení stavby, která má zčásti spočívat na
stavbě ve vlastnictví jiné osoby, musí připojit k žádosti o povolení
stavby písemnou smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřenou s
vlastníkem stavby, na jejíž části má spočívat; totéž platí i v
případech, kdy se obě stavby mají provádět současně.
§ 59
Účastníci stavebního řízení
(1) Účastníky stavebního řízení jsou
a) stavebník,
b) osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na
nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním
pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením
přímo dotčena,
c) další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává,^1b)
nejedná-li se o stavební řízení vedené podle § 137a odst. 3.
(2) U staveb prováděných svépomocí je účastníkem stavebního řízení též
osoba, která na návrh stavebníka bude odborně vést realizaci stavby
nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).
(3) Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat i jiné osoby,
zejména projektanta a zhotovitele stavby; ty však nejsou účastníky
stavebního řízení.
(4) Účastníky stavebního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových
prostor.
Stavební řízení
§ 60
(1) Neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení, zejména
dokumentace, dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby nebo
udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky
územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad stavebníka, aby žádost v
přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do souladu s podmínkami
územního rozhodnutí, a upozorní jej, že jinak stavební řízení zastaví.
(2) Stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla
zpracována oprávněnou osobou, popřípadě stavebník nedoplnil žádost ve
lhůtě stanovené podle odstavce 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s
podmínkami územního rozhodnutí.
(3) Stavební úřad zastaví též stavební řízení, nebude-li dokumentace
stavby zajišťovat podmínky pro její užívání osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace ^1a) a nebude-li dokumentace ve lhůtě
podle § 60 odst. 1 doplněna.
§ 61
(1) Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům
státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s
místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své námitky mohou
uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude
přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly být
uplatněny v územním řízení nebo při projednávání regulačního plánu,
jakož i územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží.
(2) Od místního šetření, popřípadě též od ústního jednání, může
stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a
žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby.
(3) Stavební úřad oznámí účastníkům zahájení stavebního řízení nejméně
7 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání.
Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí do kdy mohou účastníci
uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude
přihlédnuto; určená lhůta nesmí být kratší než sedm dní.
(4) U liniových staveb nebo v odůvodněných případech též u staveb
zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, stavební úřad
uvědomí účastníky o zahájení stavebního řízení veřejnou vyhláškou
nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního
jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené
podle odstavce 3.
(5) Obec a dotčené orgány státní správy uvědomí stavební úřad vždy
jednotlivě. Dotčené orgány jsou povinny sdělit své stanovisko ve stejné
lhůtě, ve které mohou uplatnit své námitky účastníci řízení.
(6) Pokud dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí nebo opatření
vyžadované zvláštním předpisem bylo k projektové dokumentaci připojené
k žádosti o stavební povolení získáno před oznámením zahájení
stavebního řízení, nesdělí ve stanovené lhůtě stanovisko k navrhované
stavbě, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů se stavbou
souhlasí.
§ 62
(1) Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda
a) dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí,
b) dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především
ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života, a odpovídá
obecným technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu,^1a)
c) je zajištěna komplexnost a plynulost výstavby, zda je zajištěno
včasné vybudování technického, občanského nebo jiného vybavení
potřebného k řádnému užívání,
d) bude stavba prováděna oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou
osobou podnikající podle zvláštních předpisů nebo zda je u staveb a
prací na nich, které budou provádět právnické osoby nebo fyzické osoby
podnikající podle zvláštních předpisů samy pro sebe nebo které budou
prováděny svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3), zajištěno odborné vedení a
provádění stavby nebo je zajištěn odborný dozor.
(2) Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z
hledisek uvedených v odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího provozu;
technicko-ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení
nepřezkoumává.
(3) Stavební úřad ve stavebním řízení zajistí vzájemný soulad
předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných
zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich
námitky.
(4) Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy
zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a
zvláštními předpisy, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne.
§ 63
zrušen
§ 64
(1) S orgány státní správy a s účastníky, jejichž stanoviska a
vyjádření k dokumentaci předložené při stavebním řízení byla opatřena
před jeho zahájením, omezí stavební úřad projednání žádosti podle míry,
v jaké byly jejich požadavky splněny.
(2) Stavební řízení o liniových stavbách, k nimž byla před stavebním
řízením opatřena kladná vyjádření účastníků řízení, omezí stavební úřad
v části trasy, která probíhá nezastavěným územím, na zajištění souladu
stanovisek dotčených orgánů státní správy a na zjištění, zda žádost
odpovídá podmínkám územního rozhodnutí.
§ 65
Se stavebním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo
nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k uskutečnění
stavby.
Stavební povolení
§ 66
Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro
provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení.
Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména ochranu
veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby,
dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných
předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených
dotčenými orgány státní správy , především vyloučení nebo omezení
negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí.
§ 67
Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do
dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, pokud stavební úřad v
odůvodněných případech nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu.
§ 68
(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka v odůvodněných případech
povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením.
(2) V rozsahu, v jakém se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů
nebo povinností účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných
dotčenými orgány státní správy, projedná stavební úřad žádost a vydá
rozhodnutí, jímž buď změnu stavby povolí, přičemž rozhodne i o
případných námitkách účastníků a stanoví podle potřeby další závazné
podmínky, nebo žádost zamítne. Na řízení o změně se vztahují přiměřeně
ustanovení o stavebním řízení.
(3) Závaznou podmínkou podle předchozího odstavce je u staveb
občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností zajištění
přístupu a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.^1a)
§ 69
(1) Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti se
oznámí stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení a vyrozumění o
ústním jednání; tato rozhodnutí, týkající se jednoduchých a drobných
staveb, se oznámí též orgánům státní správy, které si vyhradily
posouzení dokumentace.
(2) Oznamuje-li se stavební povolení veřejnou vyhláškou, vyvěsí se
stavební povolení po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední
den této lhůty je dnem doručení.
§ 70
Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti jsou
závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
ODDÍL 5
Terénní úpravy, práce a zařízení
§ 71
(1) Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny
podle zvláštních předpisů jiné orgány, terénní úpravy, kterými se
podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry a dále též těžební
a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o činnost
prováděnou hornickým způsobem.^4) Povolení se nevydává, jestliže
stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují informační, reklamní a
propagační zařízení (dále jen "zařízení") o ploše větší než 0,6 m2,
která jsou umísťována na pozemku nebo stavbě a jsou viditelná z
veřejných prostorů. Zařízení v obvodu dráhy^4a) podléhá souhlasu
speciálního stavebního úřadu.
(3) Umísťování reklamních a propagačních zařízení na stavbách, které
jsou kulturní památkou, a v jejich prostorech je možné pouze se
souhlasem příslušného orgánu památkové péče.
(4) Ohlášené zařízení lze provést jen na základě písemného sdělení
stavebního úřadu, že proti jeho provedení nemá námitek. Stavební úřad
může stanovit, že zařízení lze provést jen na základě povolení; má-li
být zařízení umístěno v ochranném pásmu pozemní komunikace, stavební
úřad stanoví, že zařízení lze provést jen na základě povolení.
(5) Ohlášení se nevyžaduje u označení budov státních nebo samosprávných
orgánů a jiných veřejných institucí, veřejně prospěšných staveb, u
návěstí v zájmu veřejné bezpečnosti a pořádku, u uličních, požárních,
dopravních a vodohospodářských značek, u označení zvláště chráněných
území, geodetických bodů, veřejných telefonních automatů, hovoren a
stanic apod. Ohlášení se nevyžaduje též u označení budov právnických
osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů.
(6) Obec může obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti
stanovit své požadavky pro umísťování zařízení ve svém územním obvodu z
hlediska místních podmínek.
§ 72
K podání žádosti o povolení nebo k ohlášení terénních úprav, prací a
zařízení podle § 71 je oprávněn vlastník pozemku nebo stavby anebo ten,
kdo prokáže jiné právo k použití pozemku nebo stavby pro požadovaný
účel.
§ 73
Na řízení o povolení terénních úprav, prací a zařízení podle § 71 odst.
1 a 4 se vztahují přiměřeně ustanovení oddílu 4.
§ 74
zrušen
ODDÍL 6
Vytyčování staveb
§ 75
(1) Před zahájením stavby, přístavby, terénních úprav a těžebních prací
na povrchu musí stavebník zajistit vytyčení prostorové polohy odborně
způsobilými osobami. Výsledky vytyčení musí být ověřeny úředně
oprávněnými zeměměřickými inženýry.^8)
(2) Způsob vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných staveb,
terénních úprav a těžebních prací na povrchu stanoví obecně závazný
právní předpis.
(3) Vytyčování se provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s
územním rozhodnutím a stavebním povolením.
ODDÍL 7
Užívání staveb
Kolaudace staveb
§ 76
(1) Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného
užívání nebo tu část stavby, na které byla provedena změna nebo
udržovací práce (dále v oddílu 7 jen "stavba"), pokud tyto stavby
vyžadovaly stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního
rozhodnutí.
(2) Dokončené terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi
související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení
se kolaudují pouze v případě, že to stavební úřad stanovil při jejich
povolení.
§ 77
Kolaudační řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení
nebo povolil terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi
související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení.
§ 78
(1) Účastníky kolaudačního řízení jsou
a) stavebník,
b) vlastník stavby,
c) uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám,
d) vlastník pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud
jeho vlastnické právo může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) Sloučí-li stavební úřad s kolaudačním řízením řízení o změně
dokumentace ověřené ve stavebním řízení, jsou účastníky řízení i ti
účastníci stavebního řízení, jichž by se změna mohla dotknout.
§ 79
(1) Kolaudační řízení se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh může podat
i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu úřadu předložit
písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby.
(2) Návrh na kolaudaci stavby se podává písemně. V návrhu musí být
uveden předpokládaný termín dokončení stavby.
§ 80
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní
správy zahájení kolaudačního řízení nejméně 7 dnů před ústním jednáním
spojeným s místním šetřením. U liniových staveb s velkým počtem
účastníků řízení stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení
kolaudačního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním
místního šetření.
(2) V oznámení o zahájení kolaudačního řízení upozorní stavební úřad
účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky a stanoviska mohou
uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude
přihlédnuto.
(3) Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke kolaudačnímu řízení
projektanta, popřípadě zhotovitele stavby.
§ 81
(1) V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba
provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním
řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve
stavebním povolení. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo
její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy, především z hlediska
ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a
technických zařízení.
(2) Dojde-li během provádění stavby ke změně státních technických norem
nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována
projektová dokumentace, přihlíží k nim stavební úřad jen tehdy, pokud
se jejich ustanovení vztahují i na stavby projektované a prováděné před
jejich účinností.
(3) Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady
bránící jejímu užívání, zejména nejsou-li splněny podmínky územního
rozhodnutí a stavebního povolení k zabezpečení užívání staveb osobami s
omezenou schopností pohybu a orientace,^1a) stanoví lhůtu pro jejich
odstranění a přeruší řízení.
(4) S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby (§
68), pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace
ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.
§ 82
(1) Kolaudačním rozhodnutím se povoluje užívání stavby k určenému
účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.
(2) V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky
vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu, odstranění
drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při
kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může
tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují
zdraví a bezpečnost osob a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému
užívání stavby k určenému účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.
(3) Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí
zároveň osvědčením, že provozovna je způsobilá k provozu.
(4) Kolaudační rozhodnutí se oznámí stejným způsobem, jakým bylo
oznámeno zahájení kolaudačního řízení.
§ 83
Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k
předčasnému užívání stavby i před jejím úplným dokončením, pokud to
nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a předčasné užívání
neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Stavebník musí k žádosti připojit
dohodu se zhotovitelem stavby obsahující sjednané podmínky předčasného
užívání. Nejpozději do 15 dnů po dokončení stavby je stavebník nebo
budoucí uživatel povinen podat stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci
stavby.
§ 84
U staveb právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle
zvláštních předpisů, kde komplexní vyzkoušení přechází plynule do
zkušebního provozu, může být zkušební provoz zahájen se souhlasem
stavebního úřadu před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Je-li pro
posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh
zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v
dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke
zkušebnímu provozu a stanoví pro něj podmínky. Po ukončení a
vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového úseku vydá stavební
úřad na návrh stavebníka nebo uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.
§ 85
Změna v užívání stavby
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí,
popřípadě ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užívání stavby, v
jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby,
popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní
prostředí, jsou přípustné jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu o
změně v užívání stavby; na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení § 76
až 84.
(2) Změnu v užívání stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná
stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede
kolaudaci změny stavby.
(3) Změna v užívání stavby nemůže být povolena, pokud je v rozporu se
závaznou částí územně plánovací dokumentace.
ODDÍL 8
Údržba staveb a jejich odstraňování
§ 86
Údržba stavby
(1) Vlastník stavby je v souladu s dokumentací ověřenou stavebním
úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační
rozhodnutí) povinen udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, tak aby
nevznikalo nebezpečí požárních a hygienických závad, aby nedocházelo k
jejímu znehodnocení nebo ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce
prodloužila její uživatelnost.
(2) Neprovádí-li vlastník řádně údržbu stavby, může mu stavební úřad
nařídit, aby v určené lhůtě a za stanovených podmínek zjednal nápravu.
Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení
nařízené údržby stavby.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro terénní úpravy,
práce a zařízení podle tohoto zákona.
§ 87
Nezbytné úpravy
(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních,
požárních, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických,
nařídí stavební úřad provedení nezbytných úprav na stavbě vlastníku
stavby nebo na stavebním pozemku vlastníku tohoto pozemku. Nařízené
úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a
zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci
nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo
stavebního pozemku provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob, podmínky
a lhůtu jejich provedení.
(4) Vyžaduje-li provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo jiné
podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku
jejich předložení ve stanovené lhůtě a rozsahu; nesplní-li vlastník
tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou dokumentaci nebo jiné
podklady na jeho náklad. Po jejich předložení (opatření) stavební úřad
nařídí nezbytnou úpravu a stanoví podmínky a lhůtu jejího provedení.
Stavbu nebo její část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné
úpravy, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí, pokud
stavební úřad od jejich kolaudace neupustil.
Odstraňování staveb
§ 88
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění
a) závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji nelze
hospodárně opravit,
b) stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení
nebo v rozporu s ním. Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník
prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně
plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými
technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a
zájmy chráněnými zvláštními předpisy a jestliže stavebník v řízení o
odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží
podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v
rozsahu jako k žádosti o stavební povolení,
c) stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (§ 102 odst. 4),
d) dočasné stavby, u níž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo
pominul účel, pro který byla zřízena.
(2) Zjistí-li stavební úřad v průběhu stavebního řízení, že stavba již
byla zahájena bez stavebního povolení, řízení zastaví a bude postupovat
podle odstavce 1 písm. b).
(3) Podá-li stavebník proti rozhodnutí o odstranění zařízení vydanému
podle § 88 odst. 1 písm. b) odvolání, předmětné zařízení nemůže být
provozováno a reklamy budou odstraněny nebo zcela zakryty tak, aby
nebyly viditelné. Nesplní-li majitel zařízení tuto povinnost, vykoná ji
stavební úřad na náklady vlastníka sám.
(4) K odstranění stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení
stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby.
(5) Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění zařízení
staveniště, jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu
trvání výstavby, a k odstranění staveb a zařízení, jež nepodléhají
stavebnímu povolení. U drobných staveb [§ 55 odst. 2 písm. a)],
informačních, reklamních a propagačních zařízení postačí ohlášení
lhůty, do kdy budou odstraněny.
(6) Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním úřadem
možnost dalšího využití zařízení staveniště, jestliže po dokončení
výstavby je možné využít je pro jiné účely. Podle výsledku projednání
buď předloží stavebnímu úřadu návrh na změnu účelu užívání, popřípadě
stavební úpravy, nebo zařízení staveniště po dokončení výstavby
odstraní.
§ 89
(1) Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební úřad může
rozhodnout, že část skutečných nákladů na odstranění stavby uhradí
vlastník podle míry své odpovědnosti za stav stavby, a zbylá část se
uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek.
(2) Vlastník odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou na
sousedních stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným
stavem. Náklady zabezpečovacích prací, které je nutno souběžně provést
pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.
§ 90
(1) Řízení o odstranění stavby provádí stavební úřad, který by byl
příslušný vydat pro stavbu stavební povolení.
(2) V rozhodnutí, jímž se nařizuje nebo povoluje odstranění stavby,
stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění nezbytné dokumentace
odstraňované stavby, pro odborné vedení prací a bezpečnosti včetně
okolních staveb, dále podmínky vyplývající z obecných technických
požadavků na výstavbu a podmínky pro archivování dokumentace.
(3) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví
pouze podmínky podle odstavce 2.
§ 91
Jsou-li závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy osob a
není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně vydat ústní
příkaz k odstranění stavby a zabezpečit odstranění stavby bez
projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději do 3 dnů oznámí
písemně rozhodnutí vlastníku stavby a důvody, pro které byl příkaz
vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstranění stavby.
§ 92
(1) Rozhoduje-li stavební úřad o odstranění památkově chráněné stavby,
opatří si předem souhlas příslušného orgánu státní památkové péče.
Obdobně si stavební úřad opatří souhlas orgánu uvedeného ve zvláštních
předpisech, je-li to v nich přímo stanoveno.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vydání příkazu k odstranění
stavby podle § 91; stavební úřad však oznámí orgánům uvedeným v
odstavci 1 důvody, které vedly k vydání příkazu k odstranění stavby,
pokud možno ještě před započetím odstraňovacích prací.
§ 93
(1) Stavební úřad zjednoduší postup podle § 88 až 92 při odstraňování
provedených změn staveb, terénních úprav, těžebních a jim podobných
nebo s nimi souvisejících prací, jakož i informačních, reklamních a
propagačních zařízení.
(2) Stavební úřad nařídí odstranění informačních, reklamních a
propagačních zařízení, jestliže splnila účel, pro který byla povolena,
nebo pro opotřebení přestala sloužit původnímu účelu. Stavební úřad
nařídí odstranění takových zařízení jejich zřizovateli, popřípadě jeho
právnímu nástupci, nebo jejich uživateli; nelze-li je zjistit, nařídí
odstranění tomu, kdo má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě nebo
pozemku, na nichž bylo zařízení umístěno.
§ 94
Nařízení zabezpečovacích prací
(1) Ohrožuje-li stavba svým stavem život nebo zdraví osob, popřípadě
značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné
stavbu ihned odstranit, nařídí stavební úřad provedení neodkladných
zabezpečovacích prací vlastníku stavby.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nezajistí-li provedení
zabezpečovacích prací vlastník stavby, stavební úřad ve spolupráci s
obcí zajistí jejich okamžité provedení prostřednictvím právnické osoby
nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů, která je k
provedení prací odborně vybavena; takové osobě může stavební úřad
provedení prací nařídit.
(3) Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na
náklad vlastníka stavby. Zajistí-li stavební úřad provedení prací podle
odstavce 2, uhradí náklady s tím spojené a vymáhá jejich zaplacení na
vlastníku stavby obec.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně, nařizují-li se
zabezpečovací práce pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto
zákona.
§ 95
Státní stavební příspěvek
(1) Stavební úřad může poskytnout vlastníku stavebního pozemku nebo
stavby na jeho žádost státní stavební příspěvek ke krytí účelně
vynaložených nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav,
zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby, pokud byly nařízeny
výlučně ve veřejném zájmu a pokud důvodem takového nařízení nebylo
porušení povinností vlastníka stavebního pozemku nebo stavby.
(2) Stavební úřad si vyhradí vrácení příspěvku, popřípadě jeho části,
pro případ, že dojde k úplatnému převodu stavby, která byla provedenými
pracemi zhodnocena.
(3) Státní stavební příspěvek podle odstavce 1 nelze poskytnout, je-li
možno zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav
podle jiných právních předpisů.
§ 96
Vyklizení stavby
(1) Je-li stavba v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo
zdraví osob, nařídí stavební úřad uživatelům stavby její vyklizení;
odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) Rozhodnutí o vyklizení stavby podle odstavce 1 lze oznámit ústně;
písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být doručeno neprodleně.
(3) Stavební úřad také nařídí vyklizení stavby, je-li to nutno k
provedení neodkladných zabezpečovacích prací, které sám nařídil.
(4) Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad obec. Při
zajištění bytové náhrady se postupuje přiměřeně podle zvláštního
předpisu.^8a)
§ 96a
Rozhodnutí stavebního úřadu vydaná podle § 85, 86, 87, 88, 94 a 96 jsou
závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
§ 97
Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení podle § 85 až 96 jsou osoby, které mají vlastnická
nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků
a staveb na nich, a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo
povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, a dále osoby, které na
návrh stavebníka budou odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat
odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).
(2) Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky
řízení jen tehdy, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě
mohou být přímo dotčena opatřeními, která mají být v řízení podle
odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.
(3) Účastníkem řízení je i právnická osoba nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů, popřípadě její organizační
složka, která bude provádět neodkladné zabezpečovací práce.
ODDÍL 9
Státní stavební dohled
§ 98
Státní stavební dohled zajišťuje ochranu veřejných zájmů, jakož i práv
a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob, vyplývajících z
tohoto zákona, z předpisů vydaných k jeho provedení, ze zvláštních
předpisů, z územně plánovací dokumentace, z územních rozhodnutí, z
provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím
užívání, z odstranění stavby a z provádění terénních úprav, prací a
zařízení podle tohoto zákona.
§ 99
Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci
a) stavebního úřadu,
b) obcí, které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle §
122 a 124, a jiných orgánů státní správy oprávněných zvláštními
předpisy dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb v mezích
těchto předpisů.
§ 100
(1) Stavebník, oprávněná osoba či právnická osoba nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů provádějící nebo odstraňující
stavbu, jakož i vlastník stavby, jsou povinni
a) umožnit orgánům státního stavebního dohledu a jimi přizvaným znalcům
vstupovat na staveniště a do stavby, nahlížet do její dokumentace a
vytvářet předpoklady k výkonu dohledu,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují
její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné
národohospodářské škody.
(2) Při realizaci staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na
staveništi k dispozici dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem v
řízení o jejím povolení a všechny doklady týkající se prováděné stavby
nebo její změny, popřípadě jejich kopie. Stavebník je povinen před
zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště
štítek o povolení stavby se stanovenými identifikačními údaji a
ponechat jej tam až do kolaudace stavby. Rozsáhlé stavby se mohou
označit jiným vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze
štítku.
(3) Při realizaci staveb a jejich změn, jejichž stavebníkem nebo
zhotovitelem je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle
zvláštních předpisů, musí být veden stavební deník. Při realizaci
ostatních staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na
staveništi veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Stavební deník a
jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. Stavebník
má právo nahlížet do stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným
připojovat svá stanoviska.
(4) Vedle osob uvedených v odstavci 3 mají oprávnění činit záznamy do
stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě též orgány
státního stavebního dohledu (§ 99), osoba určená k odbornému vedení
realizace stavby nebo k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby
(§ 44 odst. 2 a 3), popřípadě osoby, které na základě smlouvy se
stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor.
(5) Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu deseti let od
právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby,
pokud kolaudaci nepodléhá.
(6) Náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě,
podrobnosti jejich vedení a využití upraví prováděcí předpis.
§ 101
Je-li důvodná obava z ohrožení veřejných zájmů, je orgán státního
stavebního dohledu oprávněn nařídit na náklad stavebníka nebo vlastníka
stavby sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a přizvat znalce
pro posouzení technicky obtížných nebo neobvyklých staveb.
§ 102
(1) Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve
podle povahy věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo právnickou osobu
nebo fyzickou osobu podnikající podle zvláštních předpisů provádějící
stavbu, aby zjednali nápravu, nebo upozorní jiný odpovědný orgán, aby
učinil potřebná opatření.
(2) Nedbá-li osoba výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá
stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy; při provádění
stavby může stavební úřad práce na stavbě zastavit. Odvolání proti
rozhodnutí o zastavení prací nemá odkladný účinek. Po zjednání nápravy
lze v pracích na stavbě pokračovat jen na základě nového rozhodnutí
stavebního úřadu.
(3) V rozhodnutí podle odstavce 2 může stavební úřad uložit fyzické
nebo právnické osobě podle povahy věci též povinnost zdržet se takové
činnosti, která nad přípustnou míru stanovenou zvláštními předpisy
poškozuje životní prostředí, nebo povinnost provést taková opatření,
která sníží nepříznivé účinky jejich činnosti na životní prostředí na
přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních předpisů není
dotčena.
(4) Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě
neodstranitelnou závadu vzniklou při provádění stavby, která brání
pokračování v pracích na stavbě, zruší stavební úřad na jeho podnět
stavební povolení a určí další postup.
(5) Orgán státního stavebního dohledu
a) zjistí-li nepovolenou stavbu, oznámí to stavebnímu úřadu; jde-li o
stavbu rozestavěnou, vyzve bezodkladně stavebníka, aby zastavil práce
na stavbě;
b) upozorní příslušný orgán nebo právnickou osobu nebo fyzickou osobu
podnikající podle zvláštních předpisů, že některý z odpovědných
pracovníků na stavbě nevykonává svou činnost v souladu s veřejnými
zájmy, a vyzve je, aby mu sdělily, jaká opatření k nápravě přijaly;
c) u fyzických osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě (§
46a), které tyto činnosti řádně nevykonávají, dá příslušnému orgánu
podnět k přezkoumání jejich způsobilosti.
(6) Právo dalších orgánů státní správy vydávat podle zvláštních
předpisů rozhodnutí o nápravě závad stavby zůstává nedotčeno; je-li
však pro nápravu nutný zásah do stavebně technického řešení stavby,
rozhodne o něm stavební úřad.
§ 103
(1) Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby
uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně vlastnictví stavby ji
odevzdá novému nabyvateli a při odstranění stavby stavebnímu úřadu.
(2) Vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních liniových
podzemních staveb a zařízení jsou povinni vést o nich evidenci a z té
poskytovat osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, ověřené
údaje o jejich poloze.
§ 104
(1) Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z
nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena,
platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně
technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje
několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému
se užívá bez závad.
(2) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, aby pořídil
dokumentaci skutečného provedení stavby v případech, kdy nebyla vůbec
pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu. Pokud není
nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby, uloží
stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).
ČÁST TŘETÍ
Sankce
§ 105
Přestupky občanů proti stavebnímu řádu
(1) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kč bude potrestán
ten, kdo
a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které
je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu
s ním,
b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení či ohlášení,
pokud je podle tohoto zákona předepsáno, nebo v rozporu s ním,
c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání v
jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo
neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu,
d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního
dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní,
informační a propagační zařízení bez ohlášení,
f) znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo do ní
(§ 134),
g) byl určen k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a přes
výzvu orgánu státního stavebního dohledu neplní své povinnosti,
h) užívá drobnou stavbu provedenou bez ohlášení nebo užívá informační,
reklamní a propagační zařízení, které je třeba ohlásit stavebnímu
úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním.
(2) Přestupku se dopustí a pokutou od 10 000 Kč do 25 000 Kč bude
potrestán ten, kdo
a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo činnosti územním rozhodnutím
zakázané,
b) jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v
rozporu s ním,
c) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě
stavebním povolením nebo v rozporu s účelem drobné stavby provedené na
základě ohlášení (§ 57) anebo umožní jiné osobě užívat stavbu v rozporu
s kolaudačním rozhodnutím,
d) odstraňuje nebo odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,
e) přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu dokončení
stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení,
f) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné
podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné
úpravy (§ 87) nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné
zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1).
(3) Přestupku se dopustí a pokutou od 25 000 Kč do 50 000 Kč bude
potrestán ten, kdo
a) jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v
rozporu s ním,
b) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud je takového
rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního
rozhodnutí,
c) přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo
rozhodnutí stavebního úřadu neudržuje stavbu do té míry, že její stav
ohrožuje život nebo zdraví osob,
d) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu
o odstranění stavby nebo zařízení,
e) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.
(4) Přestupku se dopustí a pokutou od 50 000 Kč do 100 000 Kč bude
potrestán ten, kdo bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním provádí
stavbu v chráněném území nebo v ochranném pásmu nebo na pozemku, který
není určen k zastavění, a kdo neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí
stavebního úřadu o odstranění takové stavby.
(5) O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za
přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné
předpisy. ^10)
§ 106
Pokuty právnickým osobám nebo fyzickým osobám podnikajícím podle
zvláštních předpisů
(1) Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a
fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které
je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu
s ním,
b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení nebo ohlášení,
pokud je podle tohoto zákona předepsáno nebo v rozporu s ním,
c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání
jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102
odst. 2) nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního
dohledu,
d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu státního stavebního dohledu
nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
e) užívá drobnou stavbu nebo informační, reklamní a propagační zařízení
provedené bez ohlášení nebo v rozporu s ním (§ 57, § 71 odst. 2),
f) provádí projektovou činnost bez oprávnění, pokud pro její provádění
zákon takové oprávnění požaduje.
(2) Stavební úřad uloží pokutu do 500 000 Kč právnické osobě a fyzické
osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
rozhodnutí nebo v rozporu s ním,
b) provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
c) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,
d) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby,
e) provádí projektovou činnost bez oprávnění,
f) provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti,
g) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné
podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné
úpravy (§ 87) nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné
zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1),
h) zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v
rozporu se stavebním povolením.
(3) Stavební úřad uloží pokutu do 1 000 000 Kč právnické osobě a
fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
a) provádí stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
b) neudržuje stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo zdraví
osob,
c) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo
umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v
rozporu s ním,
d) bez vážného důvodu neprovedla nařízené neodkladné zabezpečovací
práce,
e) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu
o odstranění stavby nebo zařízení,
f) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.
(4) Pokutu v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b) a v
odstavci 3 písm. a) může stavební úřad uložit i právnické osobě nebo
fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která provádí
stavbu jako dodavatel. Stejně postupuje stavební úřad vůči právnické
osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů,
provádějící práce pro stavebníka, který se dopustil přestupku podle §
105 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a), b) a d), odst. 3 písm. a)
a odst. 4.
(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne,
kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že právnická
osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů porušila
nebo nesplnila povinnost, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo
k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být splněna.
§ 107
Zvýšení pokut
(1) Horní hranice výše pokut se zvyšuje o polovinu,
a) byla-li za přestupek (§ 105) nebo jiný správní delikt (§ 106) téže
skutkové podstaty uložena stejné osobě v posledních dvou letech pokuta,
b) týká-li se protiprávní jednání stavby nebo prostoru, které jsou
předmětem státní ochrany památek, nebo jde o I. zónu národního parku či
chráněné krajinné oblasti nebo o národní přírodní rezervaci či národní
přírodní památku.^1b)
(2) Horní hranice výše pokut se zvyšuje na dvojnásobek v případech, kdy
protiprávní jednání podle § 105 a 106 trvá i po výzvě orgánu státního
stavebního dohledu nebo po rozhodnutí stavebního úřadu, jímž bylo
takové jednání zakázáno.
(3) Horní hranice výše pokut za přestupky se zvyšuje na desetinásobek,
provádí-li fyzická osoba stavbu nebo její změnu bez stavebního povolení
nebo v rozporu s ním pro účely podnikání anebo umožní-li fyzická osoba
právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních
předpisů užívat stavbu pro účely podnikání bez kolaudačního rozhodnutí
nebo v rozporu s ním [§ 105 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 písm. a) a
b)].
§ 107a
Vybírání, vymáhání a výnos pokut
(1) Výnos pokut ukládaných
a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem,^8b)
b) podle § 106 obecním úřadem je příjmem obce, jejíž orgán ve věci
rozhodoval v prvním stupni; pokuta uložená jiným správním orgánem je
příjmem státního rozpočtu.
(2) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních
předpisů.^8c)
ČÁST ČTVRTÁ
Vyvlastnění
§ 108
bez nadpisu
(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo
opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo
vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit^10a) rozhodnutím
stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit").
(2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro
a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací
dokumentace,
b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a
chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany,
c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle
schválené územně plánovací dokumentace,
d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,
e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní
pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí,
f) účely vymezené zvláštními zákony.^10b)
(3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí
být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm.
a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné
technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního
prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně
plánovací dokumentace.
§ 109
Cíl vyvlastnění
(1) Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu, popřípadě omezení
vlastnického práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení, zrušení,
popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a stavbám.
(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na
navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k
vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno
jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které
vyvlastněním nezaniká.
§ 110
Podmínky vyvlastnění
(1) Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout
dohodou nebo jiným způsobem.
(2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování,
který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který
se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad
s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení.
(3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno
dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout
v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo
pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či ke stavbě
a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části
pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl
užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na
zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.
§ 111
nadpis vypuštěn
(1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada
a) ve výši obvyklé ceny^20) pozemku nebo stavby, včetně všech jejich
součástí a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim,
nebo
b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu^21), došlo-li k
omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného
břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího
věcnému břemenu.
(2) Kromě náhrad uvedených v odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též
náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa
podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně
vynaloží v důsledku a v souvislosti s vyvlastněním.
(3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové
výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví
v důsledku vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena podle odstavce 1
písm. a) by byla nižší než cena zjištěná podle cenového předpisu,
náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné.
§ 111a
Místo náhrady uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) se vyvlastňovanému
poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na tom s
vyvlastnitelem; právo na vyrovnání rozdílu v obvyklé ceně vyvlastněného
pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby není dotčeno.
§ 111b
Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem
a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva
zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí
navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží.
Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k
tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.
§ 111c
(1) Náhradu v penězích je vyvlastnitel povinen poskytnout jednorázově,
a to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) V případě, že osoba oprávněná k náhradě není známa, že není znám
její pobyt nebo že je v prodlení^22), složí vyvlastnitel náhradu ve
lhůtě podle odstavce 1 do úschovy u soudu^23).
(3) Zemřela-li oprávněná osoba a není-li možné náhradu v průběhu
dědického řízení vyplatit správci dědictví a ani dědicům, složí ji
vyvlastnitel ve stanovené lhůtě u soudu příslušného k projednání
dědictví nebo u soudního komisaře pověřeného provést úkony v řízení o
dědictví po zemřelé oprávněné osobě.
Vyvlastňovací řízení
§ 112
(1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.
(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy,
právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k
účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný
k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební
úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.
§ 113
(1) K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní
jednání.
(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání
písemně nejméně 15 dnů předem.
(3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději
při ústním jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které
byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v
územním řízení podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost
musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.
§ 114
(1) Na základě výsledků vyvlastňovacího řízení vydá stavební úřad
rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze
vyloučit.
Užívání vyvlastněného pozemku a stavby
§ 115
(1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro které
byly vyvlastněny.
(2) S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny,
musí být započato nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o
vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než dva roky.
§ 116
(1) Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny,
zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k
pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s
jejich užíváním k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení
rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle §
115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro který byly
vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy,
jestliže územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro
daný účel pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí
stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten,
kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu
bylo vyvlastněno, nárok na náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne
podle obecných předpisů o náhradě škody ten, v jehož prospěch bylo
vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích a jejich výši,
rozhodují soudy podle obecných předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Stavební úřady
ODDÍL 1
Obecné stavební úřady
§ 117
(1) Stavebními úřady jsou
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
b) krajské úřady,
c) Magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí určené
statutem,
d) magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských
částí nebo městských obvodů určené statutem,
e) magistráty, městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost
stavebního úřadu ke dni 31. prosince 1997 nebo byla jejich působnost k
tomuto datu schválena.
(2) Ústřední orgán státní správy ve věcech územního plánování a
stavebního řádu uveřejňuje nejméně jednou ročně ve Sbírce zákonů seznam
stavebních úřadů podle krajů.
(3) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst a
obcí.
§ 118
(1) Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem krajského úřadu
uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni.
Jinak vykonává působnost stavebního úřadu pro obce, které stavebním
úřadem nejsou, obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2) Jestliže obec, která je stavebním úřadem, přestane vykonávat
působnost stavebního úřadu pro jinou obec, vykonává pro ni působnost
stavebního úřadu obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud
nedojde podle odstavce 1 k uzavření dohody o výkonu působnosti
stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem.
(3) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech
může správní obvod stavebního úřadu tvořit území dvou nebo více
městských obvodů nebo městských částí.
§ 119
Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu
dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí
nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit,
že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v
jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
§ 119a
zrušen
ODDÍL 2
Speciální, vojenské a jiné stavební úřady
§ 120
Speciální stavební úřady
(1) U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních
komunikací a vodohospodářských děl vykonávají působnost stavebního
úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a
vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích
podle zvláštních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud
zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby
mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání
územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se
územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souladu navrhované
stavby se záměry územního plánování.
§ 121
Vojenské a jiné stavební úřady
(1) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech
vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů
orgány Ministerstva obrany.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona
a) Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských
újezdů,
b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,
c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území
vyhrazeném pro tyto účely.
ODDÍL 3
Působnost obcí
§ 122
(1) Obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:
a) sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v
souladu se záměry územního plánování,
b) dozírají na stav staveb,
c) kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a
zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s
ustanoveními tohoto zákona.
(2) Zjistí-li obec při kontrole, že se stavba a její změny, terénní
úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním,
projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto jednání k
cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný
stavební úřad. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení stavby nemá
odkladný účinek.
ODDÍL 4
Vyhrazení a přenesení pravomoci stavebního úřadu
§ 123
Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc
stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo
neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky
na životní prostředí v jejich okolí.
§ 124
(1) Krajský úřad může na žádost obce, která není stavebním úřadem a má
podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech,
určit, že obec bude vykonávat tuto část pravomoci stavebního úřadu:
a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb,
pokud nejde o kulturní památky,
b) určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací
práce (§ 55 odst. 2 a 3), s výjimkou stavebních úprav a udržovacích
prací na kulturních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto
případech stavební povolení vydávat,
c) přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení informačních,
reklamních a propagačních zařízení a nařizovat jejich odstranění,
d) přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba a
informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 5),
e) kolaudovat stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební
povolení,
f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104).
(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech
vykonává pravomoc podle odstavce 1 úřad městské části hlavního města
Prahy a úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného
statutárního města, stanoví-li tak statut.
(3) Pokud obec nemá podmínky pro odborné rozhodování o stavebně
technických záležitostech, krajský úřad obci odejme pravomoc přenesenou
na ni podle odstavce 1; výkon této pravomoci bude pro obec zajišťovat
příslušný stavební úřad (§ 117 a 118).
ČÁST ŠESTÁ
Ochrana zvláštních zájmů
§ 125
Zajištění zájmů obrany státu
(1) Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a
bezpečnosti státu.
(2) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit
stavebním úřadům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a
bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se
souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra; tyto orgány
mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění,
provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu
platí § 126 odst. 2.
(3) Vojenská správa nebo orgány Ministerstva vnitra mohou v územích
určených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky
na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám
stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek
vojenské správy nebo orgánu Ministerstva vnitra hradí tyto orgány.
(4) Ministerstvo obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a
schvalování územně plánovací dokumentace území určených vojenských
újezdů.^12)
Ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů
§ 126
(1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními
předpisy,^11b) rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se
souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí (dotčený
orgán státní správy). Dotčený orgán státní správy může svůj souhlas
vázat na splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí (stanovisku,
vyjádření, souhlasu, posudku apod.) v souladu se zvláštním zákonem, na
jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.
(2) Je-li tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání zájmů
chráněných zvláštními předpisy a při uplatňování stanovisek nebo
obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují podle něho
dotčené orgány státní správy uvedené v odstavci 1. Právo těchto
správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno,
jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.
(3) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení,
jakož i dodatečného povolení týkajícího se stavby, jejíž součástí je
jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího
záření, a kolaudačního rozhodnutí stavby, jejíž součástí je jaderné
zařízení nebo pracoviště s významným nebo velmi významným zdrojem
ionizujícího záření, je stavební úřad povinen si vyžádat u navrhovatele
nebo stavebníka povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydané
podle zvláštního předpisu.^12a)
(4) K návrhům na vydání územního rozhodnutí podle tohoto zákona se
nemusí předkládat vyjádření, souhlasy a stanoviska předepsaná
zvláštními předpisy,^12b) jestliže zájmy sledované těmito předpisy byly
již předmětem hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č.
17/1992 Sb., o životním prostředí, a zákona České národní rady č.
244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a příslušný
správní orgán od jejich vydání upustil ve svém vyjádření podle § 7
odst. 4 zákona České národní rady č. 244/1992 Sb.
§ 127
(1) Dojde-li při řízení nebo postupu podle tohoto zákona k
nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo
chráněných částí přírody, jakož i k archeologickým nálezům, stanoví
stavební úřad v dohodě s příslušným orgánem hájícím zvláštní zájmy
podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče, státní ochrany
přírody a archeologických nálezů.
(2) Stavebník a právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle
zvláštních předpisů provádějící stavbu nebo zabezpečující její přípravu
či provádějící jiné práce podle tohoto zákona, ihned nález ohlásí
stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, popřípadě
archeologickému ústavu nebo orgánu státní ochrany přírody, a učiní
nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm
nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče,
popřípadě archeologickým ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.
(3) Stavební úřad může vydané stavební povolení nebo dodatečné povolení
stavby změnit nebo zrušit ve veřejném zájmu, dojde-li během provádění
stavby k nálezu kulturně cenného předmětu, detailu stavby, jakož i k
archeologickému nálezu, jehož význam potvrdí Ministerstvo kultury,
které současně rozhodne, jak budou stavebníkovi uhrazeny prokázané
náklady a ztráty vzniklé v souvislosti se změnou nebo zrušením vydaného
stavebního povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z
důvodu nařízeného zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí
Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.
ČÁST SEDMÁ
Evidence a ukládání dokumentace
nadpis vypuštěn
§ 128
zrušen
§ 129
zrušen
§ 130
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 131
(1) Územně plánovací dokumentaci a všechny podklady k ní, jakož i
doklady o případných změnách územně plánovací dokumentace, je povinen
evidovat a jejich ukládání zabezpečovat orgán územního plánování, který
územně plánovací dokumentaci pořizuje.
(2) Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti týkající se územních
rozhodnutí a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném území a ochranném
pásmu, vydávané podle zvláštních předpisů, včetně případných změn a
doplňků je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat příslušný
stavební úřad.
§ 132
(1) Stavební povolení spolu s veškerými písemnostmi týkajícími se
stavebního povolení, kolaudační rozhodnutí a jiná opatření týkající se
staveb, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje příslušný stavební úřad a
místně příslušná obec.
(2) Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1, vydaná v rámci
přenesené pravomoci obcí, spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o
případných změnách a doplňcích, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje
obec.
§ 133
Orgány územního plánování a stavební úřady, které evidují, ukládají
územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou povinny umožnit
osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této
dokumentace a pořizovat z ní výpisy; přitom jsou povinny učinit
opatření, aby nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno státní,
hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná
povinnost mlčenlivosti.
ČÁST OSMÁ
Společná ustanovení
§ 134
Vstup na cizí pozemky a stavby
(1) Pověření zaměstnanci krajů a obcí, pověření členové komisí obecních
rad a pověření zaměstnanci dalších orgánů státní správy jsou oprávněni
vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do staveb s vědomím jejich
vlastníků, pokud plní úkoly vyplývající z tohoto zákona, které se
těchto pozemků a staveb dotýkají. Do obydlí však mohou vstupovat, jen
je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv
a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné
bezpečnosti a pořádku; toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno
také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti. Při
využití tohoto oprávnění jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili
užívání pozemků a staveb a aby jejich činností nevznikly škody, kterým
je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.
(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí
pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a
účastníci řízení touto osobou přizvaní.
(3) V případě úkonů podle § 91, 94 a 96 tohoto zákona k odvrácení
nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost,
životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby
oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce
1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny jej
neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.
(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých
případech stavební úřad.
(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být
omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k
poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do
původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy^12c).
(6) Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na
pozemky nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého
zájmu státu nejsou dotčeny.
§ 135
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Pro uskutečnění stavby nebo její změny a pro provedení nezbytných
úprav, udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro odstranění stavby a
informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad
uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům
či stavbám, aby trpěli provedení prací ze svých pozemků nebo staveb.
(2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce
1, je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků
nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno
zabránit; po skončení je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do
původního stavu, a není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout
jejímu vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.
§ 136
Řešení rozporů
(1) Dojde-li při pořizování územně plánovací dokumentace a nebo při
územním řízení, stavebním řízení nebo při jiných řízeních, která
provádějí správní orgány podle tohoto zákona nebo podle zvláštních
předpisů pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních
komunikací, vodohospodářská díla a telekomunikační stavby, k
protichůdným stanoviskům mezi orgány státní správy spolupůsobícími při
pořizování a v řízení, řeší takový rozpor orgány nadřízené těmto
orgánům dohodou.
(2) Nepodaří-li se vzniklý rozpor s výjimkou případů uvedených v
odstavci 4 odstranit do 60 dnů dohodou nadřízených orgánů podle
odstavce 1, rozhodne Ministerstvo pro místní rozvoj po projednání s
příslušnými správními úřady do 60 dnů od postoupení rozporu k
rozhodnutí. Jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle
zvláštních právních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední správní úřad
nadřízený těmto orgánům obdobným způsobem.
(3) Týká-li se rozpor území Natura 2000 podle zvláštního právního
předpisu,^12d) rozhodne o rozporu Ministerstvo pro místní rozvoj v
dohodě s Ministerstvem životního prostředí; nedojde-li k dohodě,
rozhodne o rozporu vláda.
(4) Nepodaří-li se rozpory odstranit dohodou nadřízených orgánů, z
nichž jedním je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo ústřední správní
úřad nadřízený orgánu, který provádí řízení o stavbách podle zvláštních
právních předpisů, předloží Ministerstvo pro místní rozvoj nebo
ústřední správní úřad do 60 dnů vládě ke schválení návrh rozhodnutí o
rozporu.
§ 137
Občanskoprávní a jiné námitky
(1) Stavební úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí
vždy též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z
vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují
rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní
správy.
(2) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce
1, která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnila uskutečnit
požadované opatření nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně
jiné míře či formě, odkáže stavební úřad navrhovatele nebo jiného
účastníka podle povahy námitky na soud a řízení přeruší.
(3) Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že
u soudu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li důkaz o
podání návrhu ve stanovené lhůtě předložen stavebnímu úřadu, učiní si
stavební úřad úsudek o námitce sám a rozhodne ve věci.
(4) V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje ve veřejném zájmu
opatření podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si
sám úsudek o námitce, u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.
§ 137a
Výjimky ze stavebního řádu
(1) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v
provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se
předchází důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelí jejich
účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným
škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle tohoto zákona,
nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí
být oznámeno, že jsou taková opatření prováděna.
(2) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené
živelní pohromou nebo náhlou havárií mají obnovit ve shodě s původními
povoleními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem
stavebnímu úřadu ohlášeno; pro tento postup platí ustanovení § 57 odst.
2 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu, že
proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou
údaje o stavbě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací
a dále právnická nebo fyzická osoba, která bude činnost provádět.
(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést
ke zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo náhlé havárie
stavby, může být
a) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti) a
jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního
rozhodnutí, popřípadě sloučeno územní řízení se stavebním řízením nebo
s jinými řízeními podle tohoto zákona anebo stanoveno, že stavbu nebo
terénní úpravy lze provést na základě jejich ohlášení,
c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k
návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené
lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se
stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se
provede řízení a vydá rozhodnutí,
e) zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení,
nejvíce však na polovinu tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem
stanovené lhůty; o zkrácení lhůt musí stavební úřad informovat
účastníky řízení při oznámení zahájení řízení.
(4) Odvolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 3
nemají odkladný účinek.
§ 138
Spolupráce orgánů státní správy a součinnost právnických osob nebo
fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů
(1) Orgány obcí nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují podle
tohoto zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací dokumentace,
přípravy územních rozhodnutí, stavebních povolení a jiných rozhodnutí a
opatření o dosažení nejúčinnější ochrany přírody a krajiny a
jednotlivých složek životního prostředí podle zvláštních předpisů a
spolupracují s orgány zabezpečujícími jeho ochranu.
(2) Stavební úřady a jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají
rozhodnutí podle tohoto zákona, jakož i další orgány státní správy,
které ve věcech výstavby provádějí řízení, vydávají rozhodnutí nebo
stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny spolupracovat.
Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související správní řízení na
sebe pokud možno navazovala, využívat všestranně výsledků těchto
řízení, předávat včas a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické,
technické a jiné údaje a podklady.
(3) Vědecké instituce a jiné právnické osoby nebo fyzické osoby
podnikající podle zvláštních předpisů sdělují orgánům, které
zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost údaje a
výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.
§ 138a
Obecné technické požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby, fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při
navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudaci,
užívání a odstraňování staveb postupovat podle obecných technických
požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících
užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a
technických požadavků stanovených prováděcími předpisy (dále jen
"obecné technické požadavky").
(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit pouze z
těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování
výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a jen pokud se tím neohrozí
bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo
stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu
sledovaného obecnými technickými požadavky.
(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje stavební
úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který
hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení
dotýká.
§ 139
Obecné pojmy
Pokud se v tomto zákoně používá pojmu
a) "stavba", rozumí se tím i její část,
b) "vlastník", rozumí se tím též osoba, která na základě zákona nebo
písemné smlouvy je oprávněna ve věcech upravených tímto zákonem na
místě vlastníka jednat,
c) zrušeno
d) "stavebník", rozumí se tím též investor a objednatel stavby,
e) "nájemce", rozumí se tím též osoba užívající byt nebo nebytový
prostor z odvozeného právního důvodu,
f) "jiná práva k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím zejména právo
hospodaření s majetkem státu^17c) a právo odpovídající věcnému
břemeni.^17d)
§ 139a
Pojmy územního plánování
(1) Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují
umísťování staveb, využití území a opatření v území.
(2) Současně zastavěné území obce tvoří jedno nebo více oddělených
zastavěných území ve správním území obce. Při určování současně
zastavěného území obce se vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici
jednoho současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová čára
zahrnující soubor
a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových
parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby
zřízeny (povoleny a kolaudovány),
b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch obklopených parcelami
uvedenými pod písmenem a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně
jako lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují,
c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní
komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod
písmeny a) a b).
(3) Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené
schváleným územním plánem obce, případně regulačním plánem.
(4) Navazující územně plánovací dokumentace je územní plán obce a
regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační
plán vůči územnímu plánu obce.
§ 139b
Pojmy stavebního řádu
(1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich
stavebně technické provedení, účel a dobu trvání.
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně
provozně propojeny s dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové
ohraničení stavby.
(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti
stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním
úřadem.
(5) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2,
pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží
včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení
staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u
nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a
hloubka 3 m.
(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a
výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového
průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů19)
a stavby vodohospodářských děl.
(7) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke
stavbě hlavní, a to
a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha
nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a
hloubka 3 m.
(8) Za drobné stavby se považují též
a) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k
zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud
jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,
b) oplocení,
c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby
hlavní,
d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky,
propustky apod.
(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a
výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového
průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů^19)
a stavby vodohospodářských děl.
(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů12) se
považují stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti
Ministerstva obrany.
(11) Za stavby pro bezpečnost státu se považují stavby ve správě
Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní informační
služby užívané pro služební činnost a ostatní stavby těchto orgánů
určené pro služební potřebu.
(12) Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro služební činnost
Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této služby pro služební
účely jejích útvarů.
(13) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo
sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání
radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.
(14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené
zvláštními předpisy.^12a) V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení,
je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(15) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem
nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní
stavbou.
§ 140
Vztah ke správnímu řádu
Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto
zákona obecné předpisy o správním řízení.
§ 140a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části
hlavního města Prahy, magistrátu nebo úřadu městské části nebo úřadu
městského obvodu územně členěného statutárního města, městskému nebo
obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DEVÁTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
Přechodná ustanovení
§ 141
(1) Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se
podle něho upraví, projednají, popřípadě schválí. Na projednání a
schválení návrhu změny nebo doplňku schváleného územního plánu
pořízeného podle dosavadních předpisů se vztahují ustanovení tohoto
zákona. V odůvodněných případech může povolit výjimku ministerstvo
výstavby a techniky republiky.
(2) U staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
řízení provede podle dosavadních předpisů, pokud nejde o stavby, na
které se vztahovalo ustanovení bodu 119 vyhlášky Státního výboru pro
výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydávají prováděcí
předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb
nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu
(užívání).
(3) Místní národní výbory, které byly přede dnem nabytí účinnosti
zákona určeny za stavební úřady podle dosavadních předpisů, se považují
za stavební úřady určené podle tohoto zákona.
(4) Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností
tohoto zákona pro účely, pro něž by mohly být podle tohoto zákona
vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh
na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem musí podat organizace, která
pozemky užívá, do 31. prosince 1977.
(5) Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111
odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.
§ 142
zrušen
Závěrečná ustanovení
§ 143
(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy
k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3
tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví
a) obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace,
zadání územně plánovací dokumentace, způsob jejich pořizování,
zpracování, projednávání a schvalování,
b) obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací
dokumentace,
c) výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické
podklady,
d) podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a
jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných
nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a
propagačních zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a
odstraňování, náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a
obsah přikládané dokumentace,
e) podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,
f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,
g) úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních
pohrom a při náhlých haváriích staveb,
h) případy, kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se
stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze u jednoduchých staveb a
dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,
i) podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i
udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez
ohlášení,
j) podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti
obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,
k) obecné technické požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky
zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a
orientace,^1a)
l) rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování
oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.
(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2
tohoto zákona.
(3) Hlavní město Praha může nařízením vydaným v přenesené působnosti
stanovit obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a
v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vydat zásady pro
spolupůsobení orgánů státní správy hájících zvláštní zájmy při
pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, jakož i při
územním, stavebním a kolaudačním řízení.
(4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá
a) Ministerstvo dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví
technické požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby
pozemních komunikací,
b) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické
požadavky pro vodní díla,
c) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické
požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí lesa,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými stanoví
technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby
jaderných zařízení.
§ 144
Zrušují se:
1. vládní nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených
staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého
provozu (užívání), ve znění vládního nařízení č. 34/1958 Sb.;
2. zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění zákona Slovenské
národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1 až 6 přílohy), zákona České
národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3, 4 přílohy
B) a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb. (pol. 5, 6 přílohy
D);
3. zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;
4. § 9 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při
zajišťování socialistického pořádku;
5. vyhláška Ministerstva techniky č. 572/1950 Ú. l. (č. 544/1950 Ú.
v.), o zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při
výstavbě obce, ochranných pásmech a o vyvlastnění, ve znění zákona
České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 1, 2 přílohy A);
6. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.),
kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a
převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich
uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vyhlášky č. 144/1959 Ú.
l. (Ú. v.);
7. vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959
Ú. l. (Ú. v.), kterou se provádí zákon o stavebním řádu, ve znění
vyhlášky č. 108/1966 Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb. a zákona Slovenské
národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 7 přílohy);
8. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 153/1959 Ú. l. (Ú. v.), o
územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970
Sb. (pol. 1, 8 až 11 přílohy), vyhlášky č. 162/1970 Sb., vyhlášky č.
130/1971 Sb., zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4
přílohy A a pol. 3 přílohy B) a zákona Slovenské národní rady č.
159/1971 Sb. (pol. 5 přílohy C);
9. vyhláška ministra výstavby č. 143/1960 Sb., kterou se u některých
staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány Ministerstva národní
obrany;
10. vyhláška ministra výstavby č. 59/1961 Sb., kterou se u některých
staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na Ministerstvo vnitra;
11. vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb., o oprávnění k
projektové činnosti, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970
Sb. (pol. 12 přílohy), vyhlášky č. 137/1970 Sb. a zákona České národní
rady č. 146/1971 Sb. (pol. 2 přílohy D);
12. vyhláška ministra výstavby a techniky České socialistické republiky
č. 134/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší působnost
stavebního úřadu na Ministerstvo spravedlnosti České socialistické
republiky;
13. vyhláška ministra výstavby a techniky Slovenské socialistické
republiky č. 140/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší
pravomoc stavebního úřadu na Ministerstvo spravedlnosti Slovenské
socialistické republiky;
14. § 11, 15, 16, § 22 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního výboru pro
technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra Československé
socialistické republiky a ministerstev výstavby a techniky České
socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č. 162/1970
Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě;
15. vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
a Federálního ministerstva financí č. 66/1972 Sb., o opatřování pozemků
pro výstavbu rodinných domků.
§ 145
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 437/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Při pořizování a schvalování změny územního plánu velkého územního
celku schváleného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
postupuje podle stavebního zákona ve znění tohoto zákona.
2. Dnem nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje, kterou se
vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku
schváleného krajem, se pro jím řešené území nepoužije územní plán
velkého územního celku schválený vládou přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Dnem nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje, kterou se
vyhlašuje krajem schválená změna závazné části územního plánu velkého
územního celku, se pro měněnou část nepoužije územní plán velkého
územního celku schválený vládou před nabytím účinnosti tohoto zákona.
1) Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákon ČNR č.
130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), a zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se
stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami
s omezenou schopností pohybu a orientace.
1b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.
2) § 30 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 4 písm. d) a § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním
odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988
Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
3) Např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o
posuzování vlivů na životní prostředí.
3a) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb.
4a) § 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
8) Zákon č. 200/1994 Sb.
8a) Zákon ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky
související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje
a upravuje občanský zákoník, ve znění zákona č. 227/1997 Sb.
8b) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
8c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
10) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
10a) § 128 odst. 2 občanského zákoníku.
10b) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění
zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon ČNR č. 20/1987
Sb.
11b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č.
309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o
ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb.,
zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 20/1987 Sb. a zákon č.
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
12a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů.
12a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů.
12b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 309/1992 Sb., zákon č.
125/1997 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 20/ä1966 Sb., o péči o
zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.
12d) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
17c) Např. § 761 zákona č. 513/1991 Sb.
17d) Např. § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve
znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb., o
telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 1 zákona č.
13/1997 Sb.
19) § 2 zákona č. 125/1997 Sb.
20) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
21) § 18 zákona č. 151/1997 Sb.
22) § 522 občanského zákoníku.
23) § 185a až 185h občanského soudního řádu.
