Zákon č. 367/2021 Sb. o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice

367/2021 Sb.
ZÁKON
ze dne 15. září 2021
o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
OPATŘENÍ K PŘECHODU ČESKÉ REPUBLIKY K NÍZKOUHLÍKOVÉ ENERGETICE

§ 1

Předmět a účel úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) práva a povinnosti spojené s přechodem České republiky k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím zajištění výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách a její dodávky do elektrizační soustavy České republiky a
b) opatření k zajištění běžně přijatelné vnitřní míry návratnosti investic do nízkouhlíkových výroben vynaložených oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny.
(2) Účelem tohoto zákona je
a) v zájmu ochrany klimatu přispět k dekarbonizaci výroby elektřiny a
b) zajistit energetickou bezpečnost České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšit podíl elektřiny z nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie v České republice při současném zohlednění zájmu zákazníků na minimalizaci dopadů opatření na ceny energií pro zákazníky v České republice.

§ 2

Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nízkouhlíkovou výrobnou výrobna elektřiny¹⁾ na území České republiky s jaderným reaktorem s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 MW připojená po roce 2030 do elektrizační soustavy²⁾ , jejíž výstavba a údržba není přímo či nepřímo závislá na technologiích od dodavatele, který je státním příslušníkem státu, který nepřistoupil k Dohodě Světové obchodní organizace o vládních zakázkách, nebo od osob takového dodavatele ovládajících nebo jím ovládaných,
b) smlouvou o výkupu smlouva uzavřená mezi Českou republikou zastoupenou Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") a oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny upravující vzájemná práva a povinnosti k zajištění výroby a dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a k zajištění návratnosti investic do nízkouhlíkové výrobny vynaložených oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny,
c) oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny osoba, která je držitelem státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona, a
d) realizační cenou cena za elektřinu vyrobenou v nízkouhlíkové výrobně a dodanou do elektrizační soustavy České republiky, kterou obdrží oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny od ministerstva na základě smlouvy o výkupu.

§ 3

Smlouva o výkupu
(1) Ministerstvo předloží oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny návrh na uzavření smlouvy o výkupu nejpozději do 4 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona.
(2) Účelem smlouvy o výkupu je
a) úprava vzájemných práv a povinností k zajištění výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny,
b) zajištění dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a
c) zajištění podpory příjmů oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny během provozní fáze nízkouhlíkové výrobny s cílem dosáhnout návratnosti investic vynaložených tímto investorem.
(3) Smlouva o výkupu vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat alespoň
a) identifikační údaje oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny,
b) povinnost České republiky zajistit výkup elektřiny od oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny z jím provozované nízkouhlíkové výrobny za realizační cenu po stanovenou dobu,
c) zajišťovací mechanismy pro případ jejího neplnění, pravidla pro její změnu a ukončení,
d) povinnost oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny zajišťovat výrobu a dodávku elektřiny z jím provozované nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky po stanovenou dobu,
e) výši a způsob stanovení realizační ceny, pravidla prověření její přiměřenosti ministerstvem nejpozději do 5 let od začátku dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 5 let,
f) povinnost oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny zajistit do stanoveného termínu v jím provozované nízkouhlíkové výrobně dosažení instalované kapacity v určené výši, nejméně však 100 MW,
g) povinnosti oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny v případě změny vlastnictví jím provozované nízkouhlíkové výrobny,
h) stanovení odpovědnosti za odchylku v předávacím místě připojení nízkouhlíkové výrobny k přenosové soustavě,
i) stanovení základního časového úseku pro výkup elektřiny z nízkouhlíkové výrobny,
j) stanovení základního časového úseku pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a
k) smluvní pokuty za nedodržení povinností podle písmen b), d), f) a g).
(4) Smlouva o výkupu se uzavírá nejméně na dobu 30 let s možností jejího prodloužení o nejméně 10 let, a to i opakovaně, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny. K uzavření smlouvy se vyžaduje schválení vládou.
(5) Práva a povinnosti ze smlouvy o výkupu může Česká republika přenést na jinou osobu, která bude vytvořena na základě zákona.
(6) Ministerstvo návrh na uzavření smlouvy o výkupu oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny nepředloží, pokud by plnění smlouvy mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem České republiky. Při posuzování této otázky si ministerstvo vyžádá závazná stanoviska od Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V případě nesouhlasného závazného stanoviska nejméně jedné výše jmenované instituce vláda předloží plný text návrhu na uzavření smlouvy o výkupu k vyslovení souhlasu současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Není-li souhlas oběma komorami Parlamentu dán do 60 dnů poté, kdy jim byl návrh na uzavření smlouvy o výkupu předložen, nelze takový návrh předložit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny.

§ 4

Financování výstavby nízkouhlíkové výrobny
(1) Na základě žádosti oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny může být poskytnuta ze státního rozpočtu z kapitoly ministerstva návratná finanční výpomoc na výstavbu nízkouhlíkové výrobny. Ministerstvo nevyhlašuje výzvu k podávání žádostí o poskytnutí návratné finanční výpomoci. Návratná finanční výpomoc může být poskytnuta v korunách českých, v měně euro, případně v jiné měně, ve které bude stanovena realizační cena.
(2) Výroková část rozhodnutí o poskytnutí návratné finanční výpomoci obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem a zákonem upravujícím rozpočtová pravidla také určení výše úrokové sazby návratné finanční výpomoci pro období ode dne nabytí právní moci povolení podle § 9 odst. 1 písm. f) atomového zákona, přičemž po dobu výstavby nízkouhlíkové výrobny úrok nevzniká. Roční úroková sazba je určena jako fixní do dne splatnosti návratné finanční výpomoci ve výši nákladů na financování státního dluhu stanovené v procentním vyjádření Ministerstvem financí v daném roce a navýšené o 1 procentní bod, přičemž roční úroková sazba bude určena minimálně ve výši 2 %.
(3) Splátky jistiny návratné finanční výpomoci jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly ministerstva. Úroky z návratné finanční výpomoci vypočtené podle odstavce 2 placené oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Státní dluh.
(4) Cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj, spojené s poskytnutím a splácením návratné finanční výpomoci jsou zprostředkovány účty Ministerstva financí pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v bankách v zahraničí vedené v měně euro, případně v dalších měnách podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla.
(5) Pro účely zprostředkování cizoměnové platby ze státního rozpočtu za účelem poskytnutí návratné finanční výpomoci se použije kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou platný pro 30. červen roku předcházejícího roku, ve kterém dojde k zahájení poskytování návratné finanční výpomoci. Pro účely zprostředkování cizoměnové platby do státního rozpočtu za účelem splácení návratné finanční výpomoci se použije stejný kurz jako pro platbu ze státního rozpočtu pro účely poskytnutí návratné finanční výpomoci.
(6) K financujícím operacím v cizích měnách pro poskytnutí návratné finanční výpomoci se k omezení z nich plynoucích měnových rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů.
(7) Peněžní prostředky, které jsou oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny poskytovány ze státního rozpočtu, přijímá oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny na své účty podřízené státní pokladně a vedené u České národní banky podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. Na těchto účtech podřízených státní pokladně Česká národní banka vede i další peněžní prostředky, které na tyto účty oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny převede nebo na ně přijme.
(8) Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle odstavce 7 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně a oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny nemůže tyto peněžní prostředky ukládat nebo investovat do finančních nástrojů na finančním trhu.

§ 5

Pravidla stanovení realizační ceny a její změna
(1) Realizační cena se určí tak, aby pokrývala ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného, potřebného a efektivního výkonu licencované činnosti výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a nákladů spojených s vyřazováním nízkouhlíkové výrobny z provozu, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující v dotyčném odvětví v souladu s běžně přijatelnou vnitřní mírou přiměřenou míru návratnosti návratnost realizovaných investic do nízkouhlíkové výrobny podle smlouvy o výkupu. Realizační cena se určí na základě rozpočtové ceny výstavby nízkouhlíkové výrobny.
(2) Změna realizační ceny je možná v případě zjištění její nepřiměřenosti při prověření podle § 3 odst. 3 písm. e) nebo po vzájemné dohodě ministerstva a oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny i dříve.

§ 6

Podmínky výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
(1) Ministerstvo pověří právnickou osobu se 100 % majetkovou účastí státu, která je držitelem licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona, (dále jen "pověřená osoba") plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o výkupu a povinností podle tohoto zákona s tím souvisejících.
(2) Vyúčtování elektřiny vykoupené z nízkouhlíkové výrobny se provádí na základě hodnot naměřených v souladu s právními předpisy³⁾ , evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.

§ 7

Předávání a evidence naměřených hodnot množství elektřiny z nízkouhlíkové výrobny
(1) Provozovatel přenosové soustavy je povinen předávat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty množství elektřiny dodané oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky v předávacím místě připojení nízkouhlíkové výrobny k přenosové soustavě a vést jejich evidenci.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů, termíny a způsob předávání a evidence naměřených hodnot elektřiny z nízkouhlíkové výrobny.

§ 8

Složka ceny služby přenosové soustavy a složka ceny služby distribuční soustavy
(1) Pověřená osoba účtuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny ve výši, v jaké je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen tyto složky účtovat účastníkům trhu s elektřinou a následně hradit pověřené osobě.
(2) Energetický regulační úřad (dále jen "Úřad") stanoví vyhláškou způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny mezi pověřenou osobou a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.

§ 9

Financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice
(1) Náklady na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice jsou hrazeny prostřednictvím ministerstva z peněžních prostředků, které jsou tvořeny
a) tržbami pověřené osoby z prodeje elektřiny vykoupené z nízkouhlíkové výrobny,
b) tržbami provozovatele přenosové soustavy z plateb složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny,
c) tržbami provozovatele distribuční soustavy z plateb složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a
d) příspěvkem z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 9.
(2) Úřad stanoví cenovým rozhodnutím složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny pro
a) předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení podle energetického zákona; rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo a
b) předávací místo s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě; pokud předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku.
(3) Při stanovení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny zohlední Úřad kladný nebo záporný rozdíl mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou; bude-li rozdíl kladný, kdy očekávaná tržní cena elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích bude vyšší než realizační cena, bude takovýto kladný rozdíl použit na pokrytí nákladů na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, přičemž o výši takového kladného rozdílu bude ponížena složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie.
(4) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy nebo jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích místech nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě.
(5) Provozovatel lokální distribuční soustavy⁴⁾ hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, nad rámec plateb vybraných od účastníků trhu s elektřinou za odběrné nebo předávací místo připojené k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny ve výši rozdílu plateb odpovídající hodnotě sjednaného příkonu v předávacím místě lokální distribuční soustavy a souhrnu plateb složky ceny služby distribuční soustavy hrazených účastníky trhu s elektřinou za odběrná a předávací místa připojená k této lokální distribuční soustavě.
(6) V případě, že odběrné místo zákazníka připojené k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se pro stanovení výše platby složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku.
(7) Složka ceny služby přenosové soustavy a složka ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny se účtuje v poměru počtu dní, kdy je odběrné místo nebo nízkouhlíková výrobna v daném měsíci připojena, k počtu dní v kalendářním měsíci.
(8) Peněžní prostředky určené na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice vede Česká národní banka pověřené osobě odděleně na zvláštním účtu podřízeném státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla.
(9) Vláda stanoví nařízením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí příspěvku určeného na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí příspěvku se stanoví na základě peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané peněžní prostředky na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice.
(10) Vláda stanoví nařízením nejvyšší přípustnou výši složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny v případě záporného rozdílu mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou nejpozději do 31. prosince 2035.
(11) Pověřená osoba uhradí operátorovi trhu nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku kladný rozdíl mezi celkovými příjmy pověřené osoby a náklady na krytí podpory nízkouhlíkové elektřiny za poslední účetně ukončený kalendářní rok stanovený Úřadem.

§ 10

Kontrola
Kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona provádí Úřad.

§ 11

Přestupek
(1) Provozovatel přenosové soustavy se dopustí přestupku tím, že nepředá naměřené hodnoty množství elektřiny nebo nevede jejich evidenci podle § 7 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Úřad.

ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O PODPOROVANÝCH ZDROJÍCH ENERGIE

§ 12
V zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 541/2020 Sb., se v § 28 odst. 1 na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
"e) kladným rozdílem mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou podle § 9 odst. 3 zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice.".

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST

§ 13
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.