Vyhláška č. 441/2012 Sb. o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
uveřejněno v: | č. 162/2012 Sbírky zákonů na straně 5677 |
schváleno: | 05.12.2012 |
účinnost od: | 01.01.2013 |
[Textová verze] [PDF verze (1746 kB)] |
441/2012 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 5. prosince 2012
o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a
tepelné energie
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č.
406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb. a
zákona č. 318/2012 Sb., k provedení § 6 odst. 1 a podle § 53 odst. 1
písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o
změně některých zákonů:
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie pro výstavbu nové
výrobny elektřiny nebo tepla nebo pro výrobnu elektřiny nebo tepla, u
které se provádí změna dokončené stavby, podle § 6 odst. 1 zákona o
hospodaření energií
a) při výrobě tepelné energie pro
1. kotle,
2. spalinové kotle a
3. solární kolektory,
b) při výrobě elektřiny pro
1. parní turbosoustrojí s kondenzační turbínou,
2. plynovou turbínu,
3. paroplynové zařízení,
4. spalovací motor,
c) při kombinované výrobě elektřiny a tepla pro
1. paroplynové zařízení s dodávkou tepla,
2. parní protitlakou turbínu,
3. kondenzační odběrovou turbínu,
4. plynovou turbínu,
5. spalovací motor,
6. mikroturbínu,
7. Stirlingův motor,
8. palivový článek,
9. parní stroj,
10. organický Rankinův cyklus, nebo
11. kombinace technologií uvedených v bodech 1 až 10.
(2) Minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1 zákona o
hospodaření energií se nestanoví pro výrobny elektřiny nebo výrobny
tepla
a) se spalovacími motory do celkového elektrického výkonu výrobny
energie 90 kW,
b) využívající jaderné palivo,
c) využívající odpadní tepelnou energii z chemických procesů, nebo
d) určené jako náhradní nebo nouzové zdroje provozované pouze při
řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energie a
zdroje sloužící k uvádění výrobny tepla nebo výrobny elektřiny do
provozu, které jsou takto navrženy a specifikovány v dokumentaci pro
umístění a povolení stavby.
(3) Vyhláška dále stanoví minimální účinnost užití energie pro splnění
nároku na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů podle § 4
odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nároku na podporu
elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů podle § 5 odst. 3 zákona o
podporovaných zdrojích energie a nároku na podporu tepla z
obnovitelných zdrojů podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o
podporovaných zdrojích energie
a) při výrobě tepelné energie pro
1. kotle,
2. technologie uvedené v odstavci 1 písm. c) do celkového elektrického
instalovaného výkonu 7,5 MW, při jejich instalaci do stávající výrobny
tepla však jen do výše odpovídající možnému využití jejího dosavadního
tepelného výkonu pro výrobu elektřiny,
3. výrobny tepla využívající geotermální energii s výkonem nad 200 kW,
b) při výrobě elektřiny pro technologie uvedené v odstavci 1 písm. c).
(4) Vyhláška stanoví dále
a) způsob stanovení účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny,
výrobnách tepla nebo v kombinované výrobě elektřiny a tepla,
b) četnost vyhodnocování skutečné účinnosti užití energie a její
porovnání s hodnotami minimální účinnosti užití energie.
§ 2
Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě
tepelné energie
(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu
nové výrobny tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o
hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na provozní podporu tepla
z podporované biomasy se jmenovitým tepelným výkonem nad 200 kW podle §
24 a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 25 zákona
o podporovaných zdrojích energie.
(2) Účinnost užití energie při výrobě tepelné energie a) v palivovém a
spalinovém kotli se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem,
který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) v solárním kolektoru
se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v
příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla se stanoví
postupem, který je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Minimální účinnost výroby tepla při provozu kotlů v závislosti na
druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze
č. 15 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou
turbínou je uvedena v příloze č. 16 k této vyhlášce. Minimální účinnost
dodávky tepelné energie z výrobny tepla je uvedena v příloze č. 17 k
této vyhlášce.
(5) Jestliže je ve výrobně tepla instalováno více kotlů, nevztahuje se
minimální účinnost výroby tepelné energie na kotel, který byl v daném
roce z provozních důvodů využíván opakovaně jen v časových intervalech
kratších než 168 hodin a nepřekračujících celkovou dobu provozu 2 000
hodin/rok nebo jde-li o kotel provozovaný s výkonem sníženým na 60 %
jmenovité hodnoty nebo méně. Tím není dotčeno dodržení minimální
účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této
vyhlášce.
(6) Není-li ve výrobně tepla instalováno měření vyrobené tepelné
energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se dodržení
minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U
ostatních kotlů se dodržení minimální účinnosti výroby zjišťuje za část
roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel
v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti
dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.
(7) Při rekonstrukci kotle nemusí být dodržena minimální účinnost
výroby tepelné energie podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nebo přílohy
č. 16 k této vyhlášce nebo minimální účinnost dodávky tepelné energie
podle přílohy č. 17 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo
energetický posudek, že její dodržení není technicky možné nebo je
ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují veškerá dostupná
technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud
dosahované účinnosti užití energie.
(8) Minimální účinnost podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nemusí
splňovat za provozu parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny,
jestliže účinnost výroby elektřiny splňuje požadavky přílohy č. 18 k
této vyhlášce.
(9) Minimální účinnost výroby tepelné energie ze solárního kolektoru je
uvedena v příloze č. 22 k této vyhlášce.
§ 3
Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě
elektřiny
(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu
nové výrobny elektřiny nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o
hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny
vyrobené z degazačního nebo důlního plynu podle § 5 odst. 3 zákona o
podporovaných zdrojích energie.
(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny
a) v parním soustrojí s kondenzační turbínou se účinnost výroby
elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 4 k této
vyhlášce,
b) v soustrojí se spalovacím motorem se účinnost výroby elektřiny
stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce,
c) v plynové turbíně se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem,
který je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce,
d) v paroplynovém zařízení se účinnost výroby elektřiny stanoví
postupem, který je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(3) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního
turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Je-li ve
výrobně elektřiny více parních turbosoustrojí, vztahuje se minimální
účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce na
průměrnou hodnotu celé výrobny elektřiny.
(4) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této
vyhlášce se nevztahuje na parní kondenzační soustrojí, které odebírá
páru z rozvodu o nižším tlaku, než je na výstupu z kotlů, a slouží
zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry.
(5) Při rekonstrukci parního kondenzačního turbosoustrojí nemusí být
dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této
vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro
její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo
zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné
nebo ekonomicky neefektivní.
§ 4
Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při kombinované
výrobě elektřiny a tepla
(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují na výstavbu nové výrobny
pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro její změnu podle § 6
odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na
podporu elektřiny vyrobené z biomasy nebo biokapalin nebo bioplynu
podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nárok na
podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů jiných, než je degazační
nebo důlní plyn podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích
energie, a nárok na provozní podporu tepla vyrobeného z biomasy s
instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MWe podle § 24 odst. 3 a § 25
odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie.
(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla
a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla se účinnost výroby energie
stanoví postupem podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,
b) v parní protitlaké turbíně nebo v kondenzační odběrové turbíně se
účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 4 k této
vyhlášce,
c) v plynové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle
přílohy č. 5 k této vyhlášce,
d) ve spalovacím motoru se účinnost výroby energie a v kombinaci s
kotli stanoví postupem podle přílohy č. 7 k této vyhlášce,
e) v palivovém článku se účinnost výroby energie stanoví postupem,
který je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, a v kombinaci s kotli
se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,
f) v organickém Rankinově cyklu se účinnost výroby energie stanoví
postupem, který je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, a v
kombinaci se spalovacím motorem se stanoví postupem, který je uveden v
příloze č. 11 k této vyhlášce,
g) v mikroturbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je
uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce,
h) ve Stirlingově motoru se účinnost výroby energie stanoví postupem,
který je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce,
i) v parním stroji se účinnost výroby energie stanoví postupem, který
je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(3) Minimální účinnost výroby elektřiny a tepla
a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla je uvedena v příloze č. 19
k této vyhlášce,
b) v parní protitlaké turbíně a v kondenzační odběrové turbíně je
uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce,
c) v plynové turbíně je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,
d) ve spalovacím motoru je uvedena v příloze č. 20 k této vyhlášce a v
kombinaci s kotli v příloze č. 21 k této vyhlášce,
e) v palivovém článku, v mikroturbíně, ve Stirlingově motoru, v parním
stroji a v kombinaci spalovacího motoru s palivovým článkem nebo s ORC
cyklem navrhuje na základě výpočtu podle odstavce 2 písm. e), g), h) a
i) stavebník nebo vlastník uvedené výrobny elektřiny nebo výrobny
tepla. Navržené hodnoty minimální účinnosti odsouhlasuje ministerstvo,
f) v organickém Rankinově cyklu je uvedena v příloze č. 18 k této
vyhlášce.
(4) Je-li ve výrobně energie více stejných technologií uvedených v
odstavci 1, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny a tepelné
energie na průměrnou hodnotu celé výrobny energie.
(5) Při rekonstrukci parní kondenzační odběrové turbíny nemusí být
dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této
vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro
její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo
zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné
nebo ekonomicky neefektivní.
§ 5
Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv
(1) Při stanovení minimální účinnosti jednotlivých typů technologií na
výrobu energie se vychází z výhřevnosti jednotlivých druhů paliv
uvedené v příloze č. 23 k této vyhlášce a v případě biomasy také z
obsahu vody v palivu.
(2) Výhřevnosti jednotlivých druhů paliv jiné, než jsou uvedeny v
příloze č. 23 k této vyhlášce, doloží vlastník výrobny elektřiny nebo
tepelné energie protokolem vystaveným akreditovanou laboratoří nebo
jinou oprávněnou osobou.
(3) Výrobce energie ověřuje výhřevnost paliva alespoň jednou za 6
měsíců a při každé změně dodavatele paliva.
§ 6
Četnost vyhodnocování minimální účinnosti užití energie
(1) Účinnost výroby tepelné energie, účinnost výroby elektřiny včetně
účinnosti výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se
vyjma případů uvedených v odstavci 2 vyhodnocuje minimálně jednou
ročně.
(2) V případě uplatňování nároku na podporu podle § 4, 5, 24 a 25
zákona o podporovaných zdrojích energie se vyhodnocuje účinnost jednou
měsíčně.
(3) Výsledky porovnání vypočtené účinnosti užití energie s minimální
účinností užití energie se použijí
a) ve zprávě o pravidelné kontrole kotle a tepelných rozvodů podle
zákona o hospodaření energií,
b) ve výkazu o výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů a ve výkazu o
výrobě tepla z obnovitelných zdrojů podle zákona o podporovaných
zdrojích energie.
(4) Na vyžádání se předkládá výpočet, vyhodnocení účinnosti užití
energie a porovnání s minimální účinností užití energie za požadovaná
období ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.
§ 7
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie
při výrobě elektřiny a tepelné energie, se zrušuje.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Ministr:
MUDr. Kuba v. r.
Příloha 1
Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 2
Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z výrobny tepla
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 3
Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v solárním kolektoru
(1) Účinnost solárního kolektoru
Závislost účinnosti kapalinového solárního kolektoru na definovaných
okrajových podmínkách se stanovuje z křivky účinnosti (při kolmém úhlu
dopadu slunečního záření) ve tvaru
(tm - te) (tm - te)2
étask = éta0 - a1 * ----------- - a2 * ------------ [%]
G G
kde
éta0 [-] účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné
kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označovaná jako optická účinnost
a1 [W/m2K] lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru
a2 [W/m2K] kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru
G [W/m2] sluneční ozáření
Tři konstanty křivky účinnosti étao, a1, a2 vztažené k ploše apertury
zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních
podmínek.
(2) Účinnost kolektoru
Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:
a) sluneční ozáření G = W/m2
b) zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v
kolektoru tm a venkovním prostředím te podle typu kolektoru
c) minimální účinnost kolektoru étar pro instalace větších výkonů
Hodnoty éta0, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu
kolektoru.
Příloha 4
Stanovení účinnosti výroby energie v parním turbosoustrojí
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 5
Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a
spalinovým kotlem
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 6
Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 7
Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce se spalovacím
motorem a ve výrobně s více kogeneračními jednotkami
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 8
Stanovení účinnosti výroby energie v palivovém článku
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 9
Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně s palivovými články a
kotli
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 10
Stanovení účinnosti výroby energie v ORC turbosoustrojí
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 11
Stanovení účinnosti výroby energie v kombinovaném cyklu se spalovacím
motorem a ORC turbínou
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 12
Stanovení účinnosti výroby energie ve Stirlingově motoru
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 13
Stanovení účinnosti výroby elektřiny v kombinovaném cyklu s parním
strojem
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 14
Stanovení účinnosti výroby energie v plynové mikroturbíně
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 15
Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 16
Minimální účinnost výroby tepelné energie pro spalinové kotle za
plynovou turbínou
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 17
Minimální účinnost dodávky tepla z výrobny tepla
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 18
Minimální účinnost výroby energie v parním turbosoustrojí a v soustrojí
ORC
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 19
Minimální účinnost výroby elektřiny a výroby elektřiny a tepla v
kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v
paroplynovém cyklu
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 20
Minimální účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce se
spalovacím motorem
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 21
Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce se spalovacím
motorem a minimální účinnost výroby energie ve výrobně s kogeneračními
jednotkami a kotli
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 22
Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárním kolektoru
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF
Příloha 23
Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv
_________________
*) Pozn.: Příloha je k dispozici ve formátu PDF