Vyhláška č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody

409/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 30. září 2005
o hygienických požadavcích na výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou a na úpravu vody
Změna: 352/2013 Sb.
Změna: 339/2015 Sb.
Změna: 446/2021 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 5 odst. 1, 2, 5 až 9 zákona:

§ 1

Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky na
a) složení a značení výrobků určených k přímému styku s pitnou nebo teplou vodou nebo surovou vodou (dále jen "voda") a úpravu jejich povrchů,
b) složení a značení chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě na vodu pitnou nebo teplou (dále jen „chemické látky nebo chemické směsi“),
c) způsob ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody, a náležitosti záznamu o jeho provedení,
d) vodárenské technologie k vodárenské úpravě surové vody a chemické látky nebo chemické směsi, které lze používat k úpravě vody.
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na
a) obaly balených vod, zařízení ke stáčení balených vod, zařízení sloužící k ohřevu, chlazení nebo čepování balených vod; zařízení na akumulaci, chlazení, ohřev nebo čepování pitné vody u spotřebitele, v potravinářském průmyslu při výrobě potravin nebo v provozovnách společného stravování při přípravě pokrmů, která nejsou do vnitřního vodovodu trvale zabudována nebo na něj vůbec napojena,
b) výrobky pro zdravotně technické vybavení staveb, uvedené v příloze č. 2 tabulce 12 položce 1 zvláštního právního předpisu¹⁾ .

§ 2

Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) odborným stanoviskem - soubor činností směřující k vyjádření souladu výsledku zkoušky s jednotlivými technickými požadavky podle této vyhlášky,
b) ověřením - provedení zkoušky výrobku a formulace odborného stanoviska prováděné zkušební laboratoří,
c) záznamem o ověření - dokument vydaný zkušební laboratoří ve formě protokolu o zkoušce, obsahující výsledky zkoušky a stanovení souladu či nesouladu výsledků zkoušky s jednotlivými technickými požadavky podle této vyhlášky,
d) zkouškou - soubor odborných činností spočívající ve stanovení jedné nebo více charakteristik vzorku daného výrobku,
e) zkušební metodou - specifikovaný zkušební postup podle této vyhlášky vedoucí ke stanovení hodnoty sledované charakteristiky vzorku výrobku,
f) zkušební laboratoří - autorizovaná nebo akreditovaná laboratoř provádějící jak zkoušku výrobku, tak formulující odborné stanovisko,
g) výrobkem - vyrobený předmět v konečné podobě či část vyrobeného předmětu, která přichází do styku s vodou; jedná se zejména o výrobky používané k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky pitné, teplé nebo surové vody,
h) nestejnorodým výrobkem - výrobek, u kterého povrch přicházející do styku s vodou je z jednoho nebo více materiálů, které se liší od materiálů tvořících zbytek výrobku a jejichž oddělené samostatné zkoušení není technicky možné,
i) zkušebním vzorkem - výrobek, sestava výrobků nebo část výrobku, odebraných ke zkoušce a vyhovující podmínkám zkoušky,
j) zkušební vodou nebo upravenou zkušební vodou - voda vyhovující technickým požadavkům podle této vyhlášky pro provedení zkoušky,
k) vyluhováním - postup pro migraci složek ze zkušebního vzorku za použití zkušební vody a specifikovaných podmínek,
l) výluhem - zkušební voda po vystavení zkušebního vzorku vyluhování,
m) migrací - přesun látky či látek ze zkušebního vzorku výrobku do zkušební vody,
n) migračním číslem - číslo udávající hmotnost složky či složek migrujících ze zkušebního vzorku o stanovené ploše do stanoveného objemu zkušební vody, za stanovenou dobu a při stanovené teplotě,
o) konverzním faktorem - faktor používaný k přepočtu migračního čísla na modifikovanou koncentraci zohledňující podmínky použití výrobku ve stavbě,
p) TOC - celkový obsah organického uhlíku,
q) CHSKMn - chemická spotřeba kyslíku manganistanem,
r) krátkodobým stykem s vodou - stav, kdy za obvyklých podmínek dochází během 24 hodin nejméně jedenkrát k obměně celého objemu vody uvnitř výrobku nebo výrobek není ve styku s vodou po celých 24 hodin; jako výrobky pro krátkodobý styk lze hodnotit vodovodní armatury, montážní materiál, těsnicí kroužky a vodoměry. Za výrobky pro krátkodobý styk s vodou se nepovažují vnitřní vystýlky potrubních rozvodů ani potrubí vnitřního vodovodu, vystýlky vodojemů a jiných akumulačních nádrží a výrobky trvale ponořené,
s) surovou vodou - voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou a voda v průběhu úpravy,
t) chemickou látkou a chemickou směsí - chemické látky nebo chemické směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí⁴⁾ v konečné podobě určené k použití pro úpravu na vodu pitnou nebo teplou,
u) tvarovkou - součást potrubí vyjma trubek, umožňující odbočení, změnu směru nebo průměru; patří sem též přírubové kusy s hrdlem a hladkým koncem a hrdlové přesuvky,
v) armaturou - součást umožňující uzavření nebo regulaci průtoku a tlaku vody, například uzavírací armatura, regulační armatura, redukční ventil, zavzdušňovací a odvzdušňovací ventil, zpětná klapka a hydrant,
w) plasty - organické makromolekulární sloučeniny získané polymerací, polykondenzací, polyadicí nebo jiným obdobným postupem z molekul o nižší molekulové hmotnosti, nebo chemickou přeměnou přírodních makromolekul; k těmto makromolekulárním sloučeninám mohou být přidány další látky,
x) správnou výrobní praxí - dodržení souboru hygienických, technických a technologických postupů, nezbytných k zajištění zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a funkčnosti výrobků se zřetelem na jejich druh, vlastnosti a určení.

§ 3

Obecné hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s vodou
(1) Výrobky přicházející do přímého styku s vodou musí být vyrobeny v souladu se správnou výrobní praxí tak, aby za obvyklých a předvídatelných podmínek používání nedocházelo k přenosu jejich složek do vody v množství, které by mohlo být nebezpečné pro lidské zdraví, nebo způsobit nežádoucí změny ve složení vody, popřípadě ovlivnit její senzorické vlastnosti; nesmějí obsahovat patogenní mikroorganismy, být zdrojem mikrobiálního nebo jiného znečištění vody a obsahovat radioaktivní látky nad limity stanovené zvláštním právním předpisem²⁾ .
(2) Výluhovou zkouškou provedenou za podmínek a podle postupů stanovených v příloze č. 1 může zjištěný podíl na znečištění vody způsobený výrobkem přicházejícím do přímého styku s vodou, který je určen k trvalému styku s pitnou vodou, dosáhnout nejvýše 10 % hygienického limitu sledovaného ukazatele pitné vody, stanoveného zvláštním právním předpisem³⁾ , s výjimkou ukazatelů TOC, CHSKMn a rtuť, kde podíl může dosáhnout u TOC nejvýše 20 % a u CHSKMn a rtuti nejvýše 30 % hygienického limitu, a ukazatele hliník u výrobků na bázi cementu, kde podíl může dosáhnout hygienického limitu. Podílem se rozumí příspěvek výrobku na znečištění vody ve třetím výluhu vyjádřený jako koncentrace migrované složky K72 nebo příspěvek výrobku na znečištění vody ve třetím výluhu modifikovaný konverzním faktorem podle přílohy č. 1 bodu 11 vyjádřený jako modifikovaná koncentrace C3. U ukazatelů barva, pach a chuť musí být splněn hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem³⁾ .
(3) Výluhovou zkouškou provedenou za podmínek a podle postupů stanovených v příloze č. 1 zjištěný podíl na znečištění vody způsobený
a) výrobkem přicházejícím do přímého styku s vodou, určeným ke krátkodobému styku s pitnou vodou,
b) výrobkem přicházejícím do přímého styku s vodou, jehož plocha ve styku s pitnou vodou nepřesahuje 100 cm2 nebo poměr jeho plochy ku ploše všech ostatních výrobků (materiálů) ve vodojemu nebo v rozvodné vodovodní síti je menší než 1 : 1000, resp. je menší než 1 : 100 u vnitřního vodovodu, nebo
c) výrobkem přicházejícím do přímého styku s vodou, určeným pro přímý styk s teplou nebo surovou vodou,
může dosáhnout nejvýše hygienického limitu sledovaného ukazatele pitné vody, stanoveného zvláštním právním předpisem³⁾ . Podílem se rozumí příspěvek výrobku na znečištění vody ve třetím výluhu vyjádřený jako koncentrace migrované složky K72 nebo příspěvek výrobku na znečištění vody ve třetím výluhu modifikovaný konverzním faktorem podle přílohy č. 1 bodu 11 vyjádřený jako modifikovaná koncentrace C3. U ukazatelů barva, pach a chuť musí být splněn hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem³⁾ .
(4) Ve výluhu se zjišťuje přítomnost a koncentrace složek, které jsou charakteristické jako přirozená součást nebo možná nečistota pro zkoušený výrobek a jsou rizikové z hlediska ochrany zdraví obyvatelstva. Minimální rozsah sledovaných složek pro jednotlivé okruhy výrobků je uveden v příloze č. 1 bodě 15. Přítomnost a koncentrace dalších složek se stanoví na základě přesného chemického složení výrobku, respektive výčtu všech chemických látek použitých při výrobě výrobku, předloženého žadatelem o provedení výluhové zkoušky.
(5) Zkušební laboratoř musí při ověřování výrobku zohlednit a uznat výsledky výluhových zkoušek provedených ve zkušební akreditované laboratoři jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Turecka a neprovádět stanovení těch složek, u kterých je z předloženého zkušebního protokolu zřejmé, že při použití srovnatelné metody vyluhování s podmínkami výluhové zkoušky uvedené v příloze č. 1 byly splněny požadavky této vyhlášky.
(6) Pro účely této vyhlášky se pro ukazatele neuvedené ve vyhlášce, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, stanoví tyto další hygienické limity pro pitnou vodu:

a) ftaláty (DEPH)                                0,008 mg/l,
b) fenoly (těkající s vodní parou)               0,05 mg/l,
c) baryum                                        0,7 mg/l,
d) cín (anorganický)                             3,0 mg/l,
e) cín (tributylcínoxid)                         0,002 mg/l,
f) zinek                                         3,0 mg/l,
g) sloučeniny s NH2 skupinou                     0,3 mg/l,
h) primární aromatické aminy                   < 0,01 mg/l (mez detekce),
i) styren                                        0,02 mg/l,
j) ethylbenzen                                   0,02 mg/l,
k) xyleny                                        0,2 mg/l,
l) toluen                                        0,2 mg/l,
m) vanad                                         0,05 mg/l,
n) kobalt                                        0,01 mg/l.

§ 4

Požadavky na analytické metody a testování nestejnorodých výrobků a výrobků určených pro styk s pitnou i teplou vodou
(1) Při určování koncentrace sledovaných ukazatelů ve výluzích pro porovnání s hygienickými limity stanovenými touto vyhláškou a zvláštním právním předpisem³⁾ se používá jen takových metod, které splňují požadavky na metody stanovené ve zvláštním právním předpisu³⁾ , s výjimkou meze detekce, která musí být nejvýše na úrovni 10 % hygienického limitu sledovaných ukazatelů stanoveného ve zvláštním právním předpisu³⁾ , a které jsou dostatečně citlivé pro stanovované látky a pro způsob interpretace výsledků výluhové zkoušky vyplývající z přílohy č. 1.
(2) Nestejnorodé výrobky určené pro styk s vodou se hodnotí jako celek ve stavu určeném pro konečné užití, přičemž vyluhování musí být vystaveny pouze ty povrchy výrobku, které přicházejí do přímého styku s vodou.
(3) Je-li výrobek určen pro styk s pitnou i teplou vodou, musí být výluhová zkouška provedena ve zkušební vodě při teplotách (23 ± 2) st.C a zároveň (60 ± 2) st.C. Výjimkou jsou vodovodní baterie a vodoměry, které se zkouší pouze při teplotě (23 ± 2) st.C.

§ 5

Označení výrobků
(1) Výrobky určené pro styk s vodou musí být při uvádění na trh označeny
a) obchodní firmou a sídlem výrobce, distributora, oprávněného zástupce nebo dovozce, jde-li o právnickou osobu, jménem, popřípadě jmény a příjmením, popřípadě dodatkem, a místem podnikání, jde-li o fyzickou osobu podnikající,
b) slovy "pro trvalý styk s pitnou vodou", "pro krátkodobý styk s pitnou vodou", "pro styk s teplou vodou" nebo "pro styk se surovou vodou" podle § 3 odst. 2 nebo 3 a
c) podmínkou nutnou s ohledem na specifickou povahu výrobku a jeho používání; podmínkou se rozumí například omezení použití výrobku na vodu o určitém složení podle § 9.
(2) Označení podle odstavce 1 musí být provedeno tak, aby uváděné údaje byly dobře viditelné a snadno čitelné, a to
a) na výrobku nebo jeho obalu,
b) na štítku připojeném k výrobku nebo k jeho obalu, nebo
c) na příbalovém letáku s uvedením jednoznačné identifikace výrobku.
(3) Na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu na použití se označí údaje podle odstavce 1 písm. a) a c).

§ 6

zrušen

§ 7

Barvení, potiskování a dekorace
(1) K barvení, potiskování a dekoraci výrobků pro styk s vodou lze použít jen barviv a pigmentů, které budou ve výrobcích pevně zabudovány a budou vyhovovat požadavkům čistoty upraveným čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.
(2) Výrobky pro styk s vodou mohou být potištěny jen na plochách, které nepřicházejí do styku s vodou. U výrobků tvořených několika vrstvami může být potisk v mezivrstvě, nesmí však pronikat plochami, které přijdou do styku s vodou. Avšak výrobky, které nemají žádné viditelné povrchy nepřicházející do styku s vodou, smí být potiskovány i na plochách přicházejících do styku s vodou, jestliže použité potiskovací barvy splňují požadavky § 3 odst. 2 nebo 3 a § 7 odst. 1, 3 a 4. Rozpouštědla barev musí být dokonale odvětraná.
(3) Pro barvení a potisk výrobků pro styk s vodou nelze používat barvicích prostředků na základě sloučenin antimonu, arsenu, šestimocného chromu, kadmia, olova, rtuti a selenu.
(4) Pro barvení a potisk výrobků pro styk s vodou se nesmí použít azobarviva, jejichž rozkladem vznikají tyto aromatické aminy: 4-amino-bifenyl, benzidin, 4-chlor-o-toluidin, 2-naftylamin, o-aminoazotoluen, 2-amino-4-nitro-toluol, p-chlor-anilin, 2,4-diamino-anisol, 4,4'-diamino-difenylmetan, 3,3'-dichlor-benzidin, 3,3'-dimetoxy-benzidin, 3,3'-dimetyl-benzidin, 3,3'dimetyl-4,4'-diaminodifenylmetan, p-keresidin, 4,4'-metylen-bis(2-chloranilin), 4,4'oxy-dianilin, 4,4'-thio-dianilin, o-toluidin, 2,4-toluylendiamin, 2,4,5-trimetyl-anilin, 4-aminoazobenzen nebo o-anisidin.
(5) Saze používané jako přísada do výrobků pro styk s vodou musí odpovídat požadavkům čistoty upraveným zvláštním právním předpisem⁵⁾ .

§ 8

Povrchová úprava výrobků
(1) Povrchová úprava výrobků, zejména nátěrem, pocínováním nebo povlakem z plastů, musí být souvislá, stejnoměrně provedená, s minimálním množstvím mikroskopických pórů a dobře lpící na výrobku a musí po dobu životnosti zařízení bezpečně chránit plochu, která je v kontaktu s pitnou vodou. Po dobu používání výrobku pro styk s vodou se při předepsaných podmínkách používání povrchová úprava nesmí odlupovat a mít zjevné rýhy, trhliny, puchýřky nebo jiná porušení.
(2) K úpravě povrchů výrobků přicházejících do přímého styku s vodou lze podle této vyhlášky použít pouze
a) metalizaci kovem nebo slitinou za podmínek uvedených v § 9,
b) pocínování povrchů výrobků za předpokladu, že použitý cín neobsahuje více než 0,01 % olova, 0,01 % arsenu, 0,01 % bismutu, 0,01 % antimonu, 0,01 % kadmia, 0,01 % chromu a 0,01 % niklu; že výrobek splňuje požadavky § 3 odst. 2 nebo 3 písm. a) až c) a že vrstva cínu je ≥ 1 mikrometru (v případě chemického pocínování), resp. ≥ 4 mikrometrům (v případě žárového pocínování),
c) pokrytí povrchu nitridem titaničitým nebo oxidem zirkoničitým,
d) chromování,
e) plasty vyhovující hygienickým požadavkům podle § 10,
f) pryže a elastomery vyhovující hygienickým požadavkům podle § 11,
g) nátěrové hmoty splňující požadavky § 3 odst. 2 nebo 3 písm. a) až c) a § 7, nebo
h) cementaci (pokrytí povrchu maltovou hmotou na bázi písku a cementu) splňující požadavky § 3 odst. 2 nebo 3 písm. a) až c).

§ 9

Výrobky z kovových materiálů
(1) Požadavky pro výrobu výrobků z kovových materiálů přicházejících do přímého styku s vodou splňují pro jednotlivé druhy výrobků následující kovy a slitiny:
a) korozivzdorné ocele (nerez ocele): 1.4401 (X5CrNiMo17-12-2), 1.4404 (X2CrNiMo17-12-2), 1.4571 (X6CrNiMo17-12-2), 1.4521 (X2CrMoTi18-2), 1.4462 (X2CrNiMoN22-5-3), 1.4301 (X5CrNi18-10), 1.4307 (X2CrNi18-10), 1.4510 (X3CrTi17), 1.4520 (X2CrTi17), 1.4539 (X1NiCrMoCu25-20-5),
b) stříbro, zlato, platina, iridium, rhodium, titan a jejich vzájemné slitiny,
c) měď obsahující nejméně 99,90 % Cu+Ag a fosfor (P) v rozmezí 0,015 - 0,040 %. Výrobky z mědi smějí být použity jen tehdy, když rozváděná voda má stabilní pH v rozmezí 6,5 až 9,5 a není jinak agresivní - musí splňovat minimálně hodnotu kyselinové neutralizační kapacity KNK4,5 ≥ 1,0 mmol/l, CO₂ (celkový) ≤ 44 mg/l; dokladem je statistické hodnocení příslušné lokality sítě formou údajů minimum, maximum, průměr, a to minimálně ze šesti analýz, rovnoměrně rozložených v jednom roce nebo protokol o jakosti vody z individuálního zdroje,
d) slitiny mědi, a to mosaz a mosaz odolná vůči odzinkování jako například CuZn39Pb3 (CW614N), CuZn40Pb2 (CW617N), CuZn36Pb2As (CW602N) neobsahující více než 2,2 % olova a 0,1 % arsenu; dále bronz jako např. CuSn10-C (CC480K), CuSn3Zn8Pb5-C (CC490K), CuSn5Zn5Pb5-C (CC491K) neobsahující více než 3,0 % olova a 0,6 % niklu, které však mohou být použity jen pro výrobu tvarovek a armatur,
e) slitiny zinku, pokud neobsahují vyšší množství příměsí (prvků) než 0,01 % arsenu, 0,01 % antimonu, 0,005 % beryllia, 0,01 % bismutu, 5 % chromu, 0,01 % kadmia, 2,5 % mědi, 1 % niklu, 0,25 % olova, 5 % hliníku, ostatní prvky jednotlivě do 0,1 %, úhrnně však do 0,8 %; hořčík, vápník, křemík, titan, stříbro, zlato, iridium a rhodium mohou být přítomny bez omezení množství.
(2) U výrobků splňujících podmínky uvedené v odstavci 1 se nemusí provádět výluhová zkouška. Výrobce, dovozce nebo distributor těchto výrobků musí mít ověření o chemickém složení ve formě zkušebního protokolu vydaného zkušební laboratoří.
(3) V případě vyššího obsahu látek ve výrobcích uvedených v odstavci 1 nebo jiného složení výrobku je rozhodující splnění požadavků uvedených v § 3 odst. 2 nebo 3. K výluhové zkoušce lze použít zkušební vodu podle přílohy č. 1 bodu 3 písm. b) nebo upravenou zkušební vodu podle přílohy č. 1 bodu 3 písm. c). V případě použití pouze upravené zkušební vody lze při splnění požadavků uvedených v § 3 odst. 2 nebo 3 uvést takový výrobek na trh pouze s uvedením omezujících podmínek uvedených v odstavci 4.
(4) Tyto výrobky lze použít jen tehdy, když rozváděná pitná voda:
a) má stabilní pH v rozmezí 7,0 až 9,5 (dokladem je protokol o jakosti vody z dané zásobované oblasti nebo individuálního zdroje) a
b) není vůči výrobku jinak agresivní podle specifikace výrobce.
(5) Litiny, oceli vyjma korozivzdorných ocelí a slitiny železa musí být opatřeny vhodnou povrchovou úpravou zabraňující korozi podle § 8 vyhovující požadavkům § 3 odst. 2 nebo 3.
(6) Povrch výrobků přicházející do přímého styku s vodou musí být bez makroskopicky zjištěných poškození: trhlin, skvrn, zjevných rýh, známek koroze, otřepků, zalisovaných předmětů, promáčklin, vydutin, ostřin nebo ostrých přelisků. Je přípustný jen takový stupeň deformace kovových výrobků, který neovlivní nepříznivě jejich funkci.

§ 10

Výrobky z plastů
Pro výrobu plastů a výrobků z plastů pro styk s vodou lze použít pouze monomery a jiné výchozí látky a přísady uvedené v seznamu monomerů a jiných výchozích látek podle článku 11 nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, v platném znění.

§ 11

Výrobky z pryží a elastomerů
Výrobky z pryží a elastomerů určené pro styk s vodou musí splňovat požadavky uvedené v § 3 odst. 2 nebo 3. V případě těsnění o celkové ploše menší než 100 cm2 lze pro styk s vodou použít též výrobky odpovídající kategoriím I až III podle § 15 a 16 zvláštního právního předpisu⁵⁾ .

§ 12

Vodovodní potrubí a vodojemy opatřené na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu
(1) Vodovodní potrubí do průměru DN 300 včetně, které bylo opatřeno na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu, může být uvedeno do provozu až poté, kdy bylo 7 dní ve styku s pitnou vodou, která byla minimálně třikrát obměněna po minimální stagnaci 24 hodin, a když bylo po nejméně 24hodinové stagnaci pitné vody v potrubí zkouškou ověřeno, že kvalita této vody odpovídá vodě pitné³⁾ , a to provedením rozboru této vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 zvláštního právního předpisu³⁾ a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.
(2) Vodovodní potrubí většího průměru než DN 300, které bylo opatřeno na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu, může být uvedeno do provozu až poté, kdy po proplachu bylo zkouškou ověřeno, že kvalita pitné vody po 24hodinové stagnaci odpovídá vodě pitné³⁾ , a to provedením rozboru této vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 zvláštního právního předpisu³⁾ a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.
(3) Nový nebo rekonstruovaný vodojem, který má plochy stěn přicházejících do styku s pitnou vodou z betonu nebo kryté vystýlkou na bázi cementu, může být uveden do provozu až poté, kdy jeho stěny byly dostatečně opláchnuty pitnou vodou, a když bylo po nejméně 24hodinové stagnaci pitné vody ve vodojemu zkouškou ověřeno, že kvalita této vody odpovídá vodě pitné³⁾ , a to provedením rozboru vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 zvláštního právního předpisu³⁾ a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.

§ 13

Chemické látky a chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou
(1) Chemické látky a chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou nesmí v množství přesahujícím detekční limit metody, uvedený v příloze č. 6 písm. B zvláštního právního předpisu³⁾ , obsahovat žádné cizorodé látky typu pesticidů, polyaromatických uhlovodíků nebo kyanidů, které nejsou přirozenou součástí výchozí suroviny nebo nevznikají ze suroviny během výroby chemické látky nebo chemické směsi. Chemické látky a chemické směsi nesmějí dále obsahovat patogenní mikroorganismy, být zdrojem mikrobiálního nebo jiného znečištění vody a obsahovat radioaktivní látky nad limity stanovené zvláštním právním předpisem²⁾ . Požadavky na čistotu a bezpečnost základních chemických látek nebo chemických směsí používaných k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou jsou obsaženy v příloze č. 2.
(2) Pro aplikaci ostatních chemických látek nebo chemických směsí k úpravě vody, k jejichž dovozu či výrobě obdržel výrobce, prodejce, oprávněný zástupce nebo dovozce souhlas orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 5 odst. 5 a 6 zákona, je nutno dodržet podmínky uvedené v příloze č. 3. Stejné podmínky platí i pro neuvedené přirozené příměsi chemických látek nebo chemických směsí uvedených v příloze č. 2.
(3) Účinnost dezinfekčních a algicidních chemických látek nebo chemických směsí⁶⁾ určených k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se ověřuje postupem uvedeným v příloze č. 4.

§ 14

Vodárenské technologie
(1) Technologický postup úpravy vody musí odpovídat jakosti upravované vody a nesmí být příčinou vnesení cizorodých, zdraví škodlivých látek do pitné vody. Musí co nejvíce respektovat přírodní složení vody a zachovávat biologickou hodnotu pitné vody.
(2) Zavedení nové technologie úpravy vody nesmí přímo či nepřímo vést ke zhoršení stávající chemické, fyzikální nebo mikrobiologické jakosti vody a jejích organoleptických vlastností. Za zhoršení se považuje zvýšení původních hodnot koncentrací chemických ukazatelů o více než 10 % při překročení 50 % hygienického limitu stanoveného zvláštním právním předpisem³⁾ . Technologie snižující obsah rozpuštěných látek nebo obsah vápníku a hořčíku lze použít jen v těch případech, kdy je obsah vápníku a hořčíku ve vodě vyšší než doporučená hodnota stanovená ve zvláštním právním předpise³⁾ a kdy voda po úpravě nebude mít obsah těchto prvků nižší než dolní mez doporučené hodnoty a obsah rozpuštěných látek nebude nižší než 150 mg/l. Pokud je zvýšení hodnoty koncentrace chemického ukazatele nedílnou součástí technologie určené ke snížení koncentrace jiné nežádoucí součásti pitné vody, orgán ochrany veřejného zdraví na základě hodnocení zdravotních rizik a s přihlédnutím k jiným dostupným technologiím posoudí přijatelnost navrhované technologie.
(3) Podle jakosti surové vody v konkrétní lokalitě se musí aplikovat postup úpravy ověřený zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou, jejíž trvání musí být prokázáno požadovanou účinností úpravy vody. Pro úpravu vody lze použít tyto technologické postupy:
a) odstraňování organismů na mikrosítech,
b) provzdušňování vody,
c) filtrace na vhodném materiálu,
d) stabilizace vody pomocí filtrace vody přes vápenec nebo jinou odkyselovací hmotu nebo dávkováním vápna, případně dávkováním oxidu uhličitého,
e) jedno nebo dvoustupňové odželezování a odmanganování vody,
f) jednostupňová separace, zejména filtrací přes vrstvu zrnitého materiálu,
g) dvoustupňová separace zařazením prvního separačního stupně před filtraci vrstvou zrnitého materiálu,
h) membránová separace za podmínky dodržení požadavků uvedených v odstavci 2,
i) adsorpce na práškovém nebo granulovaném aktivním uhlí a jiných sorpčních materiálech,
j) oxidace anorganických složek s použitím chloru, chlornanu sodného, chlornanu vápenatého, oxidu chloričitého, manganistanu draselného, peroxidu vodíku nebo ozonu,
k) oxidace organických složek s použitím ozonu, manganistanu draselného nebo jejich kombinací v pokročilých oxidačních procesech s peroxidem vodíku, Fentonovým činidlem, katalyzátory nebo UV zářením; po těchto procesech musí kvůli zachování biologické stability vody následovat sorpce oxidačních produktů na aktivním uhlí nebo pomalá biologická filtrace,
l) pomalá biologická filtrace,
m) úprava pH,
n) dezinfekce vody s použitím chloru, chlornanu sodného, chlornanu vápenatého, oxidu chloričitého, chloraminu nebo ozonu,
o) ozařování ultrafialovým zářením o vlnové délce 250 - 270 nm a minimální dávce 400 J/m² v celém objemu vody s tím, že 85 % radiačního výkonu musí být při vlnové délce 253,7 nm u monochromatické nízkotlaké lampy, nebo o vlnové délce v rozmezí 200 - 400 nm a minimální dávce 400 J/m² u polychromatické středotlaké lampy a při dodržení ostatních podmínek uvedených v ČSN 75 5050-3 Hospodářství pro dezinfekci vody ve vodohospodářských provozech - Část 3: Dezinfekce prováděná UV zářením,
p) úprava na principu iontové výměny, nebo
q) protikorozní ochrana dávkováním inhibitorů koroze za podmínky dodržení požadavků uvedených v části F přílohy č. 2.
(4) Pro úpravu teplé vody, nikoliv však pitné vody, lze kromě technologických postupů uvedených v odstavci 3 použít rovněž magnetickou a elektromagnetickou úpravu vody.

§ 15

Záznam o ověření
(1) Zkušební laboratoř provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko vydá o svých zjištěních záznam o ověření, v němž uvede, zda vlastnosti výrobku, vlastnosti chemické látky nebo chemické směsi nebo vodárenské technologie stanovené zkouškou odpovídají požadavkům na tyto vlastnosti podle zákona a této vyhlášky. Záznam se skládá ze dvou částí:
a) informace o zkoušce, včetně výsledku zkoušky, název protokolu o zkoušce; název a adresa laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko, jednoznačnou identifikaci protokolu na každé jeho stránce; název, adresa zákazníka, adresa výrobce a země jeho původu nebo oprávněného zástupce, popřípadě adresa prodejce nebo dovozce; obchodní název výrobku, jeho popis a typové označení; materiály použité pro kompletaci výrobku včetně jejich výrobce; rámcové chemické složení výrobku; deklarované použití výrobku zejména pro krátkodobý styk s pitnou vodou, pro styk s teplou vodou; způsob vzorkování a označení odebraných vzorků; popis zkušebního vzorku, popřípadě zkušební sestavy; identifikaci a popis zkušební metody; uvedení výsledku zkoušky; uvedení nejistoty stanovení; jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za provedení zkoušky. Konkretizaci technických údajů uvádí příloha č. 1, a
b) odborného stanoviska a vyjádření souladu nebo nesouladu výsledku zkoušky s jednotlivými technickými požadavky podle zákona a této vyhlášky; v odborném stanovisku se dále uvede výčet veškerých podkladů použitých pro formulaci stanoviska; hodnocení výsledků zkoušky; uvedení požadavku na hodnoty vlastností a identifikaci předpisu stanovující požadavky; uvedení omezujících podmínek interpretace a vyjádřeného souladu či nesouladu; uvedení výsledku šetření - vyjádření souladu či nesouladu daných vlastností výrobků stanovených zkouškou s požadavky na tyto vlastnosti podle zákona a vyhlášky; jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za interpretaci a stanovení souladu.
(2) Zkušební laboratoř provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko může o svých zjištěních vedle záznamu o ověření podle odstavce 1 vydat na žádost zákazníka zkrácený protokol o zkoušce, který je stručným shrnutím zjištění zkušební laboratoře a obsahuje nejméně:
a) název protokolu o zkoušce,
b) název a adresu laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko,
c) jednoznačnou identifikaci protokolu na každé jeho stránce,
d) název, adresu zákazníka, adresu výrobce a zemi jeho původu nebo oprávněného zástupce, popř. adresu prodejce nebo dovozce,
e) obchodní název výrobku, jeho stručný popis a typové označení; deklarované použití výrobku (například pro krátkodobý styk s pitnou vodou, pro styk s teplou vodou),
f) odkaz na nezkrácený protokol podle odstavce 1,
g) uvedení omezujících podmínek interpretace a vyjádřeného souladu či nesouladu,
h) uvedení výsledku šetření a vyjádření souladu či nesouladu daných vlastnosti výrobků stanovených zkouškou s požadavky na tyto vlastnosti podle zákona a vyhlášky,
i) jméno, funkci a podpis odpovědné osoby za provedení zkoušky, interpretaci a stanovení souladu.

§ 16

Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.

§ 17

Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 2005.
Ministryně:
doc. MUDr. Emmerová, CSc. v. r.

Příl.1

Výluhová zkouška
1. Touto přílohou se specifikuje postup ke stanovení migrace látek z průmyslově vyráběných nebo užívaných výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, např. potrubí, drobný montážní materiál (např. fitinky), těsnicí kroužky, nátěry, povlaky, membrány a další.
2. Princip výluhové zkoušky - po předčištění zkušebního vzorku přesně stanoveným postupem podle bodu 8. je povrch zkušebního vzorku přicházející do přímého styku s vodou uveden do styku se zkušební vodou během tří po sobě následujících časových intervalů:
a) zkušební vzorek výrobku určený pro styk s pitnou vodou se zkouší postupně ve třech po sobě následujících 72 hodinových intervalech při teplotě zkušební vody (23 ± 2) st. C,
b) zkušební vzorek výrobku určený pro styk s teplou vodou se zkouší postupně ve třech po sobě následujících 24 hodinových intervalech při teplotě zkušební vody (60 ± 2) st. C.
Chemické rozbory se provádějí z výluhů (extraktů) každého časového intervalu zvlášť a stanovují se hodnoty koncentrací sledovaných ukazatelů.
3. Používané reagencie:
a) čerstvá voda z vodovodu, nebo jiná voda vyhovující následujícím požadavkům - pitná voda³⁾ s obsahem volného chloru menším než 0,2 mg/l a obsahem vápníku větším než 30 mg/l a hořčíku větším než 10 mg/l; používá se k ověření funkce zařízení na úpravu pitné vody v místě spotřeby. Pro předčištění zkušebních vzorků podle bodu 8 je možné použít i čerstvou vodu z vodovodu s nižším obsahem vápníku a hořčíku,
b) zkušební voda - voda bez chloru, s konduktivitou menší než 2 mS/m a obsahem TOC menším než (0,2 ± 0,1) mg/l vyjádřeno jako uhlík, připravená pomocí reversní osmosy, deionisací nebo destilací s následnou filtrací aktivním uhlím; používá se k provedení výluhových zkoušek,
c) upravená zkušební voda - zkušební voda podle podbodu b) s přídavkem 50 mg NaCl, 50 mg Na2SO4 a 37 mg Ca(OH)2 na 1 litr zkušební vody /roztok je do vyčeření okyselen probubláním oxidem uhličitým na hodnotu pH méně než 5 a poté upraven probubláním vzduchem čištěným přes vhodný filtr zachycující látky, které jsou předmětem výluhové zkoušky na hodnotu pH (7,5 ± 0,1)/; používá se k provedení výluhových zkoušek pro vybrané kovové výrobky s omezeným použitím (např. výrobky z mědi),
d) porovnávací voda pro senzorické hodnocení - voda, která je popsána zkušebním panelem jako zcela prostá pachu a chuti a která se používá při senzorickém hodnocení vody pitné. Porovnávací voda může být vodovodní voda, balená pitná, pramenitá nebo kojenecká voda, popřípadě balená přírodní minerální voda s nízkým obsahem minerálních látek nebo voda připravená podle přílohy D v ČSN EN 1622:2007,
e) karbonatační roztok - zkušební voda s přídavkem (222 ± 2) mg chloridu vápenatého bezvodého a (336 ± 2) mg hydrogenuhličitanu sodného na 1 litr zkušební vody; hodnota pH musí být upravena na 7,4 ± 0,1 probubláváním vzduchem a/nebo CO₂ podle ČSN EN 14944-1; používá se pro simulaci stárnutí výrobků na bázi cementu.
4. Laboratorní vybavení:
a) laboratorní sklo vhodné pro chemické zkoušky včetně stopové analýzy, pro mikrobiologické zkoušky a pro určení pachu a chuti,
b) nádoby, nádržky, zátky a spojky musí být z materiálu, který je stálý v průběhu zkoušky, jako je sklo, PET, PTFE či nerezová ocel,
c) vybavení, které je schopno zajistit požadovanou zkušební teplotu pro vyluhování při (23 ± 2) st. C nebo (60 ± 2) st. C po dobu trvání zkoušky beze změny objemu zkušební vody, nebo upravené zkušební vody.
5. Příprava zkušebních vzorků a požadavky na zkoušení:
a) zkušební vzorky se připraví tak, aby zkušební vodě (bod 3 podbod b) nebo c)) byl vystaven pouze povrch, který je určený ke styku s vodou. U zcela homogenních zkušebních vzorků je možno vystavit celý zkušební vzorek zkušební vodě, včetně povrchů, které nejsou určeny pro přímý styk s vodou,
b) zkušební vzorky výrobků na bázi cementu musí být připraveny ve formě trámků (40 x 40 x 160 mm) a musí se uchovávat způsobem stanoveným v ČSN EN 196-1 Metody zkoušení cementu - Část 1: Stanovení pevnosti; maximální doba zrání, neurčí-li výrobce kratší dobu zrání, je 28 dní, z toho posledních 8 dní se zkušební vzorky musí uložit do karbonatačního roztoku; uložení do karbonatačního roztoku neplatí pro zkušební vzorky materiálů vysprávkového typu (stěrky, torkrety), u kterých výrobce předpokládá kratší dobu mezi aplikací a uvedením do provozu. Po uplynutí této doby je nutné ihned začít s předčištěním a se zkoušením vzorků; zkušební vzorky stěrkových hmot na bázi cementu se musí připravit nanesením stěrkové hmoty na trámky připravené podle ČSN EN 196-1 nebo destičky s pískem matovaného skla nebo kompaktně odlité destičky ze stěrkové hmoty. Přísady do výrobků na bázi cementu se musí zkoušet tak, že se porovná hodnota koncentrací stanovovaných složek z referenčních vzorků, připravených podle ČSN EN 196-1, s hodnotou koncentrací stanovovaných složek ze stejně připravených vzorků, do kterých byla přidána přísada,
c) zkušební vzorky lepidel a pájek pro spojování trubek se nezkouší samostatně, ale po aplikaci podle návodu k použití; vzorky pro zkoušení se připraví tak, že se slepí (spájí) dva kusy (nebo více kusů) trubek pomocí spojky (fitinku) ze stejného materiálu a takto připravený zkušební vzorek trubky se - po předčištění podle bodu 8 - naplní zkušební vodou a provede se výluh vnitřní části zkušebního vzorku (sloupec vody v trubce musí dosahovat maximálně 5 cm na každou stranu od krajních spojů); průměr použitých trubek musí být zvolen tak, aby se poměr S : V co nejvíce přiblížil poměru 1 cm2 / 1 cm3; vzdálenost jednotlivých spojů na zkušebním vzorku má být maximálně 5 cm; pro zkoušku se použije takový počet spojů, aby byl dosažen vhodný objem zkušební kapaliny pro stanovení všech sledovaných ukazatelů; výsledky hodnot koncentrací sledovaných ukazatelů stanovené ze 3. výluhu se porovnávají s výsledky stejně provedeného výluhu referenčního zkušebního vzorku, kterým je část stejné trubky bez aplikovaného lepidla (pájky); objem vody u obou typů zkušebních vzorků musí být stejný,
d) zkušební vzorky nátěrů nebo povlaků se připraví natřením nebo nanesením zkoušeného nátěru nebo povlaku na destičky z nerezové oceli či pískem matovaného skla postupem podle údajů výrobce; průmyslově provedené nátěry nebo povlaky potrubí, včetně povlaků na bázi cementu, se zkouší podle bodu 7 podbod d) nebo e),
e) zkušební vzorky filtračních tkaniv a membrán musí obsahovat všechny materiály používané pro hotový výrobek,
f) zkušební vzorky nestejnorodých výrobků nebo výrobků s povrchovou úpravou musí mít stejnou skladbu jako hotové výrobky; vzorky se zkouší takovým způsobem, že se vystavují zkušební vodě /bod 3 podbod b)/ pouze zkušební vzorky těch částí výrobků, jejichž povrch přichází do přímého styku s vodou,
g) není-li k dispozici postup pro specifický druh výrobku, nebo nemůže-li z technických důvodů být zkušební vzorek zkoušen za zmíněných podmínek, jsou možné odchylky od zkušebního postupu; tyto výjimky musí být řádně zdůvodněny a vyznačeny ve zkušebním protokolu.
6. Doprava a skladování vzorků výrobků: vzorky výrobků musí být dopravovány a skladovány takovým způsobem, aby během dopravy a skladování nedošlo k negativnímu ovlivnění vzorků výrobků. Skladování se děje za nepřístupu světla, při teplotě (21 ± 4) st. C, s výjimkou případů kdy dodavatel výrobků přiloží jiné instrukce pro skladování, tj. zachování takových podmínek, kterým je výrobek vystaven v praxi.
7. Stanovení poměru povrchu zkušebního vzorku k objemu zkušební vody:
a) plocha povrchu zkušebního vzorku, který má přijít do styku se zkušební vodou, má být vůči objemu zkušební vody v poměru 1 : 1 (1 cm2 / 1 cm3), ale může být, pokud to vyžadují technické parametry zkušebního vzorku, akceptován i jiný poměr povrchu zkušebního vzorku k objemu zkušební vody s tím, že tato skutečnost musí být zohledněna při vyhodnocení zkoušky; velikost plochy zkušebního vzorku a z ní vyplývající objem zkušební vody se musí zvolit tak, aby byly splněny požadavky na množství výluhu požadovaného pro chemický rozbor,
b) jestliže nemá zkušební vzorek hladký povrch přicházející do styku s vodou, nebo tvar zkušebního vzorku je takový, že nelze provést přesný výpočet povrchu přicházejícího do styku se zkušební vodou, pak se použije pro určení objemu zkušební vody odhadnutá plocha povrchu zkušebního vzorku spolu s dostatečně podrobným popisem výrobku (výrobků), aby bylo možno připravit další zkušební vzorky v rozmezí ± 10 % ploch povrchu původního zkušebního vzorku; poměr plochy zkušebního vzorku ve styku s vodou vůči objemu zkušební vody by se měl blížit hodnotě 1 : 1 (1 cm2 / 1 cm3), nesmí však být menší než 1 : 2 (1 cm2 / 2 cm3); hodnota poměru včetně odhadnuté plochy vzorku musí být vždy zaznamenána do protokolu o zkoušce,
c) migrace stanovovaných látek z materiálů používaných na vnitřní cementové vystýlky potrubí a vodojemů se musí stanovit za použití zkušebních vzorků a zkušební vody tak, aby byl zachován následující poměr povrchu vzorku k objemu testovací vody S (cm2): V (cm3):
1 : 1 u potrubí o průměru menším než 80 mm;
1 : 2 u potrubí o průměru od 80 mm do 300 mm;
2 : 8 u potrubí o průměru větším než 300 mm nebo vnitřních cementových
vystýlek vodojemů,
d) výrobky v sypkém stavu (vyjma aktivního uhlí), u kterých není možné přesně definovat velikost povrchu přicházejícího do styku s vodou, se vyluhují v poměru 100 ml zkušebního vzorku k 1 litru zkušební vody; testování aktivního uhlí se provádí podle metody uvedené v ČSN EN 12902,
e) migrace stanovovaných látek z přívodního potrubí a potrubí pro vnitřní vodovod (potrubí o průměru 80 mm) se stanoví za použití zkušebních vzorků o délce, která poskytuje dostatečný objem výluhu (extraktu) pro chemické rozbory; zkušební vzorky se naplní zkušební vodou /bod 3 podbod b)/ a uzavřou na obou koncích zátkou /bod 4 podbod c)/; pokud nelze vzhledem k technickým parametrům potrubí použít zkušební vzorek potrubí o vnitřním průměru 40 mm (S : V = 1 : 1), je akceptován i jiný poměr povrchu zkušebního vzorku přicházejícího do styku s vodou k objemu zkušební vody s tím, že tato skutečnost musí být zohledněna při vyhodnocení výluhové zkoušky,
f) migrace stanovovaných látek z přívodního potrubí a potrubí vodovodu (potrubí o průměru > 80 mm), není-li k dispozici jako potrubí o malém průměru, se stanoví ponořením segmentů potrubí do zkušební vody /bod 3 podbod b)/ v celoskleněných nádobách /bod 4 podbod b)/; poměr plochy zkušebního vzorku potrubí ve styku s vodou vůči objemu zkušební vody by měl být 1 : 1 (1 cm2 / 1 cm3),
Poznámka: Není-li možné ponořovat segmenty celého potrubí, pak může být zkušební vzorek zkoušen podle alternativních uspořádání zkoušky, např. podle ČSN EN ISO 8795 Plastové potrubní systémy pro rozvod pitné vody - Stanovení migrace - Stanovení migračních hodnot plastových trubek, tvarovek a jejich spojů.
g) migrace stanovovaných látek z nátěrů nebo povlaků se stanoví ponořením destiček natřených zkoušeným nátěrem nebo povlakem /bod 5 podbod d)/ do zkušební vody /bod 3 podbod b)/ ve víkem uzavřených nádobách /bod 4 podbod b)/; destičky se nesmějí při louhování navzájem dotýkat ani být položeny na dně nebo se celou plochou dotýkat stěny nádoby; musí být zvoleno takové množství zkušebních vzorků a zkušební vody, aby byl splněn požadavek S : V = 1 cm2 : 1 cm3.
8. Předčištění zkušebních vzorků:
v případě, že výrobce v návodu k použití uvádí způsob předúpravy, je zkušební vzorek laboratoří takto upraven před vlastním předčištěním vzorku. Pokud je zkušební vzorek mastný nebo je jeho povrch znečištěn jiným způsobem a není to jeho přirozená vlastnost, ošetří se před působením stojaté vody neagresivním odmašťovacím prostředkem. Poté se zkušební vzorek vystaví postupně působení stojaté vody a předběžnému proplachování takto:
a) působení stojaté vody:
zkušební vzorky, určené pro styk s pitnou vodou, se ponoří do čerstvé vody z vodovodu a nechají se stát po dobu (24 ± 0,5) hodin při teplotě prostředí (23 ± 2) st. C. Zkušební vzorky, určené pro styk s teplou vodou, se ponoří do čerstvé vody z vodovodu vytemperované na zkušební teplotu (60 ± 2) st. C a nechají se stát po dobu (7,5 ± 0,5) hodin při teplotě prostředí (60 ± 2) st. C. Po této době se voda odstraní a nahradí čerstvou vodou z vodovodu vytemperovanou na teplotu (60 ± 2) st. C a vzorky se nechají stát (16 ± 0,5) hodin při teplotě prostředí (60 ± 2) st. C.
Zkušební vzorky výrobků na bázi cementu používaných k vnitřní vystýlce potrubních rozvodů vodovodní sítě nebo vodojemů se před začátkem zkoušení opláchnou zkušební vodou a následně se při zachování předepsaného poměru plochy ku objemu vody uloží třikrát na 24 hodin, jedenkrát na 72 hodin a jedenkrát na 24 hodin do vždy čerstvé vody z vodovodu při teplotě prostředí (23 ± 2) st. C. Po ukončení této předběžné úpravy a po proplachu podle bodu 8 podbodu b) je u zkušebních vzorků na bázi cementu nutné ihned zahájit zkoušku.
Ve všech případech se poté voda odstraní a zkušební
b) předběžné proplachování:
Zkušební vzorky se buď umístí do vhodné nádoby, kterou protéká čerstvá voda z vodovodu /bod 3 podbod a)/ ze dna nádoby nahoru po dobu (60 +/-¹⁰⁾ minut tak, aby rychlost na horním otevřeném povrchu nádoby byla (5 ± 2) cm/s; nebo se zkušební vzorek připojí vhodnou přípojkou k vodovodu tak, aby byl při proplachování čerstvou vodou z vodovodu /bod 3 podbod a)/ po dobu (60 +/-¹⁰⁾ minut zkušební povrch úplně pokryt vodou a proplachuje se pod stálým proudem vody o rychlosti (5 ± 2) cm/s. Poté se zkušební vzorky oplachují zkušební vodou nebo upravenou zkušební vodou /bod 3 podbod b)/ o teplotě (23 ± 2) st. C aspoň po dobu 2 minut.
Poznámka: Není-li z časových důvodů možné provést v laboratoři zkušební postupy bez přerušení, je dovoleno práci přerušit v průběhu postupu přípravy vzorků, s výjimkou zkušebních vzorků výrobků na bázi cementu. Avšak migrační intervaly musí následovat po sobě bez přerušení.
9. Zkušební postup:
a) každá zkouška se provede dvojmo, tj. paralelně se dvěmi stejnými zkušebními vzorky výrobku. Vyluhování se provedou bezprostředně po předčištění zkušebních vzorků, a to ponořením povrchu zkušebního vzorku určeného pro styk s vodou (nebo celých zkušebních vzorků) do zkušební vody o předepsané zkušební teplotě za statických podmínek (bez míchání zkušební vody). Vyluhování se provádějí buď při (23 ± 2) st. C - výrobky pro styk s pitnou vodou, nebo (60 ± 2) st. C - výrobky pro styk s teplou vodou. Vyluhování probíhá třikrát po sobě, vždy po dobu (72 ± 1) hodin, pokud jde o výrobek určený pro styk s pitnou vodou, nebo po dobu (24 ± 1) hodin, je-li výrobek určen pro styk s teplou vodou. Je nutno dodržet zkušební teploty. Po prvním a druhém vyluhovacím intervalu se vždy odlije veškerý výluh (extrakt) do vhodných nádob (v souladu s analytickými požadavky) a ihned se nahradí stejným objemem čerstvé zkušební vody o předepsané zkušební teplotě.
Rozbor se provádí z výluhů každé vyluhovací doby zvlášť.
Specifické podmínky pro zkoušení některých typů výrobků jsou popsány v bodech 5 a 7,
b) nádoby či nádržky, v nichž se provádí vyluhování, je nutno uzavírat tak, aby nedošlo k úniku stanovovaných těkavých látek či ke kontaminaci výluhu,
c) senzorická zkouška se provede s jedním zkušebním vzorkem a jednou kontrolou. Vyluhování se provedou bezprostředně po předčištění zkušebních vzorků, a to ponořením povrchu zkušebního vzorku určeného pro styk s vodou nebo celých zkušebních vzorků do porovnávací vody pro senzorické hodnocení o předepsané zkušební teplotě podle písmene a). Po prvním a druhém vyluhovacím intervalu se vždy odlije veškerý výluh do odpadu a ihned se nahradí stejným objemem čerstvé porovnávací vody pro senzorické hodnocení o předepsané zkušební teplotě. Senzorické hodnocení se provádí pouze ze třetího výluhu.
10. Analýza:
a) stanovení koncentrace sledovaných ukazatelů ve výluhu se provádí na konci každé doby vyluhování u obou paralelních výluhů; stanovení ukazatelů vinylchlorid, epichlorhydrin a akrylamid se provádí pouze po třetím vyluhování; stanovení pachu a chuti se provádí jen u třetího výluhu (u prvního a druhého výluhu se stanovení neprovádí),
b) kontrolní zkouška (slepý pokus) se provádí zároveň s každým zkušebním vzorkem, a to za použití stejných podmínek zkoušky (zkušební voda, zkušební teplota, doba vyluhování, zátky, atd.) jak je popsáno v bodu 9, ale s vynecháním zkušebního vzorku. Na konci každé doby vyluhování se stanoví koncentrace K0,n (n je pořadové číslo doby vyluhování) každé stanovované složky (nebo interferující látky) s požadovanou citlivostí a přesností. Jestliže kterýkoliv výsledek kontrolních zkoušek je větší než nejnižší zjištěná koncentrace stanovované složky ve výluhu, pak je nutno zjistit zdroj kontaminace, odstranit jej a celý postup zkoušky zopakovat s novým zkušebním vzorkem.
Poznámka: Kontrolní zkoušky se provádějí dvojmo, ale při současném zkoušení většího množství zkušebních vzorků (to znamená více než 2), pak stačí jedna dvojice slepých pokusů s dostatečným množstvím zkušební vody k provedení všech analýz, pokud je použito jedné šarže zkušební vody. Stanovení K0;n se provede na konci každé doby vyluhování u obou paralelních kontrolních zkoušek.
Vyjádření výsledků: Pro výpočty a hodnocení se používají střední hodnoty z naměřených hodnot koncentrací migrované složky Kn zmenšené o střední hodnoty hodnot koncentrací získaných analýzou kontrolní zkoušky K0,n pro každou dobu vyluhování zvlášť. Migrační číslo M24 pro migrovanou složku se vypočítá z výsledné střední hodnoty koncentrace migrované složky třetího výluhu (extraktu) za použití jedné z těchto rovnic:
a) pro vyluhování prováděném při teplotě (23 ± 2) st. C M24 = 1/3 • K72 • V/S [mg • dm^-2 • 24 h-1]
b) pro vyluhování prováděném při teplotě (60 ± 2) st. C M24 = K24 • V/S [mg • dm^-2 • 24 h-1]
kde:
M24 je migrační číslo v miligramech na čtvereční decimetr za 24 hodin,
K72 je koncentrace stanovované složky ve výluhu v miligramech na litr za dobu 72 hodin /při zkoušení zkušební vodou o teplotě (23 ± 2) st. C/; K72 = Kn - K0;n,
K24 je koncentrace stanovované složky ve výluhu v miligramech na litr za dobu 24 hodin /při zkoušení zkušební vodou o teplotě (60 ± 2) st. C/; K24 = Kn - K0;n,
V je objem výluhu v litrech,
S je plocha povrchu zkušebního vzorku přicházející do přímého styku se zkušební vodou v decimetrech čtverečních.
Výsledná migrační čísla migrovaných složek se vyjádří jako MTt,n a výsledné koncentrace migrovaných složek se vyjádří jako KTt;n přičemž:
T je zkušební teplota ve stupních Celsia,
t je doba vyluhování v hodinách,
n je pořadové číslo doby vyluhování.
Poznámka: Z praktických důvodů se předpokládá, že migrace stanovované složky je lineární s časem. V důsledku toho se používá faktor 1/3 v rovnici a) pro výpočet migračního čísla M24 za 24 hodin, z hodnoty koncentrace stanovené při 72 hodinové době vyluhování.
11. Modifikace konverzním faktorem:
konverzní faktor (F) se používá k přepočtu migračního čísla na modifikovanou koncentraci zohledňující podmínky použití výrobku ve stavbě.
Modifikovaná koncentrace (C) se vypočte podle následující rovnice: CTt,3 = F x MTt,3
kde:
F je konverzní faktor,
MTt,3 je migrační číslo (v miligramech na čtvereční decimetr za 24 hodin) vypočítané z výsledné střední hodnoty koncentrace migrované složky ve třetím výluhu za použití jedné z rovnic bodu 10 b),
T je zkušební teplota ve stupních Celsia,
t je doba vyluhování v hodinách.
Konverzní faktor (F) se vypočte podle následující rovnice: F = Fg Fo
kde:
Fg je geometrický faktor (vztah mezi plochou výrobku, která je ve styku s vodou a objemem vody obsaženém ve výrobku v praxi),
Fo je operační faktor (předpokládaná doba zdržení vody ve výrobku v praxi).
Geometrický faktor (Fg) se vypočte podle jedné z následujících rovnic: (a) Fg = S/V
kde:
S je vnitřní povrch potrubí, tvarovky armatury nebo vodoměru (v dm² ), který je v praxi ve styku s vodou vztažený na jednotku délky,
V je objem vody v potrubí, tvarovce, armatuře nebo vodoměru (v litrech) vztažený na jednotku délky v praxi
(b) Fg = 400/DN
kde:
DN je jmenovitý průměr potrubí, tvarovky, armatury nebo vodoměru (v milimetrech).
Operační faktory (Fo)⁷⁾ pro jednotlivé kategorie výrobků jsou uvedeny v následující tabulce:

Kategorie výrobku	Operační faktor (ve dnech)
tvarovky, armatury, vodoměry	0,05
potrubí - vnitřní vodovody o průměru 12 - 25 mm	0,5
potrubí - přípojky o průměru 32 - 90 mm	0,5
potrubí - zásobní řady o průměru 100 - 280 mm	1,5
potrubí - hlavní a rozváděcí řady o průměru 300 mm a více	1,5

12. Hodnocení výsledků:
pro hodnocení zdravotní bezpečnosti zkoušeného výrobku dle § 3 odstavec 2 nebo 3 písm. a) až c) vyhlášky se použije
A) v případě potrubních systémů (a jejich výstelek), tvarovek, armatur a vodoměrů vypočítaná modifikovaná koncentrace migrovaných složek C2372,3 (C6024,3) podle bodu 11,
B) v případě ostatních výrobků, u kterých nelze pro praxi jednoznačně určit poměr plochy výrobku a objemu vody v kontaktu s výrobkem, výsledná střední koncentrace migrovaných složek ve 3. výluhu K2372,3 (K6024,3).
Nejistota měření se do hodnocení nezahrnuje. Současně je nutno přihlédnout k hodnotám koncentrací stanovované složky v prvním až třetím výluhu, nedochází-li k vzestupu migrace. Pokud dojde ve třetím výluhu k vzestupu koncentrace stanovované složky o více než 20 % hygienického limitu oproti hodnotě v prvním výluhu a přesáhne 75 % hygienického limitu, výsledek výluhové zkoušky se považuje za nevyhovující. Pokud byl při zkoušení výrobku z objektivních důvodů použit jiný, přesně známý poměr povrchu zkušebního vzorku a objemu zkušební vody než 1 : 1 (1 cm2/1 cm3) (netýká se výrobků na bázi cementu, které mají předepsaný odlišný poměr), provede se pro účely hodnocení přepočet výsledku koncentrace migrované složky na poměr S : V = 1 cm2 : 1 cm3 za pomoci vzorce pro výpočet migračního čísla M24 (viz bod 10).
Stanovení pachu a chuti se provádí způsobem uvedeným v ČSN EN 1622 Jakost vod - Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN). Jednotky pachu (TON) se označují jako prahová čísla (č. 1, 2, 3, ...) a požadavkům vyhlášky vyhovují prahová čísla 1 a 2. Jednotky chuti (TFN) se označují slovně, pro TFN 1 a 2 se chuť udává jako přijatelná, pro vyšší TFN jako nepřijatelná.
13. Protokol obsahuje tyto náležitosti:
a) název a adresu laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko,
b) identifikační číslo (značku) a datum vystavení protokolu,
c) obchodní název (jméno) a bydliště žadatele o ověření,
d) obchodní název výrobku,
e) jméno výrobce výrobku, jeho sídlo, jde-li o právnickou osobu nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, a datum výroby (kde to je účelné),
f) číslo přidělené každému zkušebnímu vzorku,
g) datum přijetí zkušebního vzorku,
h) datum začátku zkoušky,
i) předčištění zkušebního vzorku (zkušební sestavy) podle bodu 8,
j) úplný popis zkušebního vzorku včetně velikostí plochy povrchu přicházející do styku s vodou a objemu zkušební vody,
k) u nátěrů podrobný popis zahrnuje:
ka) názvy použitých primerů a podkladových nátěrů,
kb) úplný popis přípravy a nanášení nátěru (nátěrů) včetně metody nanášení (aplikace) na zkušební destičky a podmínky úplného vysychání / vytvrzení,
l) údaj o počtu zkušebních vzorků výrobku, počtu provedených výluhů u každého zkušebního vzorku a druhu zkušební vody,
m) jakákoliv odchylka od zkušebního postupu s jejím zdůvodněním,
n) metoda analýzy, její zdroj, včetně nejistoty měření,
o) hodnoty koncentrací KTt;n a KT0;n v miligramech na litr zkušební vody u každé stanovované složky stanovené po první, druhé a třetí době vyluhování pro každý z dvojice zkušebních vzorků a střední hodnotu KTt;n zmenšenou o střední hodnotu kontrolní zkoušky KT0;n,
p) v případě potrubních systémů (a jejich výstelek), tvarovek, armatur a vodoměrů dále hodnoty modifikované koncentrace CTt,3 migrovaných složek ve 3. výluhu; migrační čísla MT24;3; použitý konverzní faktor, geometrický faktor a operační faktor, a
q) pro ukazatele vinylchorid, epichlorhydrin a akrylamid hodnotu migračního čísla MT24;3 v miligramech na decimetr čtvereční za 24 hodin (mg • dm^-2 • 24 h-1) po třetí době vyluhování; údaj slouží osobám uvedených v § 3 odst. 2 zákona k výpočtu koncentrace těchto látek v pitné vodě a ověření, zda je splněn hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem³⁾ .
14. Zařízení na úpravu pitné vody v místě spotřeby se zkouší a posuzují následujícím způsobem:
a) jednotlivé materiály, které jsou v kontaktu s vodou, musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu⁵⁾ ,
b) zařízení se dále zkouší jako celek při provozu, a to při průtoku vody za výrobcem stanovených podmínek a s použitím čerstvé vody z vodovodu podle bodu 3 písm. a), aby se ověřilo, zda
ba) zařízení nezhoršuje kvalitu vstupní vody v mikrobiologických a základních chemických ukazatelích - za tímto účelem se porovnává kvalita vstupní a výstupní vody; zkouška musí být provedena u zařízení po nejméně dvoutýdenním provozu; pro stanovení stříbra nebo jiného použitého bakteriostatického prostředku se odebírá první podíl vody (cca 100 ml) po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz; pro stanovení počtu kolonií při 22 °C a 36 °C se odebírá první podíl upravené vody (100 ml) po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz a odtočení 1 litru vody, hned poté se provede další odtočení vody po dobu 1 minuty a zařízení se nechá 2 hodiny mimo provoz, poté se opět odebere první podíl upravené vody (100 ml) po odtočení 1 litru vody na stanovení počtu kolonií při 22 °C a 36 °C; výsledky počtů kolonií pří 22 °C ve vstupní vodě nesmí přesáhnout 200 KTJ/ml a počty kolonií při 36 °C 40 KTJ/ml, jinak je nutné zkoušku opakovat; popsaný způsob odběru se provádí u průtočných zařízení, ale pokud je součástí zařízení nádrž, ve které se upravená voda akumuluje a odtud se podle potřeby odebírá, provede se odběr vzorku vody na výtoku z akumulační nádrže a to po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz,
bb) zařízení má požadovaný 99,99 % dezinfekční účinek; ověřuje se pouze v případě, že výrobcem je dezinfekční účinek deklarován.
Hodnocení: Hodnoty počtů při 22 °C a 36 °C ve vodě na výstupu ze zařízení nesmí být vyšší než 1000 KTJ/ml. Přídavek cizorodých látek nesmí být větší než 10 % hygienického limitu sledovaného ukazatele pitné vody stanoveného zvláštním právním předpisem³⁾ . Obsah vápníku a hořčíku nesmí být nižší o více než 10 % vůči hodnotě ve vstupní vodě. V případě použití technologie snižující obsah rozpuštěných látek a tvrdost vody, která může být použita jen v případě, kdy obsah vápníku a hořčíku je výrazně vyšší než horní hranice doporučeného rozmezí hodnot stanovených zvláštním právním předpisem³⁾ , musí být dodržena minimální hodnota obsahu vápníku a hořčíku ve vodě stanovená zvláštním právním předpisem³⁾ a obsah rozpuštěných látek musí být větší než 150 mg/l.
15. Minimální rozsah stanovovaných ukazatelů pro jednotlivé okruhy nejpoužívanějších druhů materiálů (výběr ostatních stanovovaných ukazatelů se provádí na základě předloženého specifického složení každého výrobku; v případě, že laboratoř nezařadí do vyšetření některou ze složek minimálního rozsahu, uvede v protokolu důvod):
a) Litina, železo:
Cr, Ni, Mn, Fe, Pb, As, Cd, pH, barva, zákal

b) Galvanizovaná (pozinkovaná) ocel:
Pb, Cr, Cd, Ni, Zn, pH, barva, chuť

c) Nerezová ocel:
Pb, Cr, Cd, Ni, Mn, pH, chuť

d) Měď:
Pb, As, Cu, Cr, pH, chuť, TOC (u měděných trubek)

e) Mosaz:
Pb, Zn, Cd, Sb, Cu, Ni, Sn, pH, chuť

f) Bronz:
Pb, Zn, Cu, Cr, Cd, Ni, Sn, pH, chuť, Al (u hliníkového bronzu)

g) Pryž:
TOC, CHSKMn, Cd, Pb, Zn, Ba, fenoly, pH, primární
aromatické aminy, pach, chuť, barva, zákal, PAU v případě použití sazí jako
plniva
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

h) Polyethylen:
TOC, CHSKMn, pH, Pb, Cd, Ni, V, fenoly, pach, chuť,
barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých
pigmentů), PAU v případě použití sazí jako plniva, Ba, Co, Cu, Mn, Zn,
primární aromatické aminy
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

i) Polyuretan:
TOC, primární aromatické aminy, CHSKMn, pH, chuť,
pach, barva, Cr, Pb, Cd, Ni, fenoly, další ukazatele dle aditiv
(u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn,
primární aromatické aminy
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

j) Polystyren:
TOC, CHSKMn, chuť, pach, barva, styren, Pb, Cd, pH,
další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých
pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

k) Polypropylen:
TOC, CHSKMn, pH, Pb, Cd, chuť, pach, barva, další
ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), PAU
v případě použití sazí jako plniva, Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické
aminy
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

l) Polyvinylchlorid:
TOC, CHSKMn, pH, Pb, Cd, vinylchlorid, ftaláty
(u měkčeného PVC), chuť, pach, barva, další ukazatele dle aditiv
(u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn,
primární aromatické aminy
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

m) Polyamid:
TOC, CHSKMn, Pb, Cd, primární aromatické aminy, pH,
chuť, pach, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle
použitých pigmentů)
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

n) Epoxidové pryskyřice:
TOC, CHSKMn, primární aromatické aminy, Cd, Pb, Ba,
Hg, PAU, fenoly, pH, epichlorhydrin, barva, zákal, chuť, těkavé organické
látky (hlavně benzen, toluen, styren, ethylbenzen, xyleny)
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

o) Nátěrové hmoty:
TOC, CHSKMn, Cd, Pb, fenoly, pH, barva, zákal, pach,
chuť, těkavé organické látky (hlavně benzen, toluen, styren, ethylbenzen,
xyleny)
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

p) Cementové hmoty:
Cr, Pb, Ni, pH, Cd, Al, As, TOC, CHSKMn, amonné
ionty, konduktivita, zákal, barva, pach, chuť

q) Keramika, silikáty:
pH, barva, pach, chuť, zákal, Pb, Cd, As, Ni, Cr, Al, TOC

r) Iontoměniče:
- ve výluhu: pH, konduktivita, CHSKMn, TOC, Pb, Cd,
Cr, pach, chuť, barva, epichlorhydrin, styren,
- doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním
vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768),
- ověření mikrobiologické čistoty,
- zkouška při průtoku vodovodní vodou (porovnání hodnot ve vstupní vodě s
hodnotami ve vodě po průchodu filtračním ložem): tvrdost, chloridy, sodík,
dusičnany, dusitany, pH, CHSKMn.
Poznámka: U výrobků určených pro styk s teplou vodou se neprovádí stanovení chuti. Hodnota pH se stanovuje za účelem kontroly, že nedošlo k externímu ovlivnění zkušební vody během výluhu.

Příl.2

Požadavky na čistotu a bezpečnost základních chemických látek a chemických směsí používaných k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou.
A. KOAGULANTY NA BÁZI HLINÍKU
1. Chlorid hlinitý, chlorid-hydroxid hlinitý, chlorid-hydroxid-
síran hlinitý (monomery)

Relativní molekulová hmotnost: 133,3 (AlCl3)
Chemický vzorec:
a) AlCl3
b) Al(OH)aClb, (a+b)=3
c) Al(OH)aClb (SO4)c, (a+b+2c)=3
CAS Nr.: AlCl3 7446-70-0
Al(OH)aClb, (a+b)=3 1327-41-9, 14215-15-7
Al(OH)aClb (SO4)c, (a+b+2c)=3 39290-78-3

Popis: pevná látka: bílý až lehce zahnědlý prášek, krystaly,
pelety nebo hrudky; roztok: viskozní, bezbarvá až žlutavá
tekutina, typické hodnoty koncentrací Al ve výrobku mohou
být mezi 42 g až 124 g Al na kilogram výrobku.

Užití: ke koagulaci, jako srážecí činidlo

Maximální dávka: do 15 mg vyjádřeno jako Al na litr upravované
vody

Poznámka: Koncentrace hliníku v upravené pitné vodě nesmí
přesáhnout hodnotu 0,2 mg/l.

Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
1 kg Al obsaženého ve výrobku:

As 14 Cd 3 Cr 30 Hg 4

Ni 20 Pb 40 Sb 20 Se 20


2. Síran hlinitý

Synonymum: technický síran hlinitý

Chemický vzorec: Al2(SO4)3 • n H2O
Relativní molekulová hmotnost: 342,14 (Al2(SO4)3)

CAS Nr.: Al2(SO4)3 10043-01-3
Al2(SO4)3 • 16 H2O 16828-11-8
Al2(SO4)3 • 18 H2O 7786-31-8

Popis: Vyrábí se v pevné hydratované formě s různě velikými
částicemi nebo jako vodní roztoky; lehce kyselá sůl nebo
roztok, agresivní na kovy, (především Al, Cu, Zn
a slitiny těchto kovů). Používaná koncentrace ve výrobku
vyjádřená v Al je obvykle od 10 g/l do 40 g/l. Je
použitelný v různých druzích zahrnujících druh prostý
železa a druh s nízkým obsahem železa.

Užití: ke koagulaci

Poznámka: Koncentrace hliníku v upravené pitné vodě nesmí
přesáhnou hodnotu 0,2 mg/l

Maximální dávka: do 15 mg vyjádřeno jako Al na litr upravované
vody

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
1 kg Al obsaženého ve výrobku:


As 14 Cd 3 Cr 30 Hg 4

Ni 20 Pb 40 Sb 20 Se 20

železo: 1,6 g/kg Al (prostý železa)

115 g/kg Al (s malým obsahem železa)

nerozpuštěné látky: 23 g/kg Al



3. Chlorid hlinito-železitý (monomer), chlorid-hydroxid hlinito-
železitý (monomer)

Chemický vzorec: proměnný Relativní molekulová hmotnost:
proměnná

CAS Nr.: AlCl3 7446-70-0
FeCl3 7705-08-0
Al(OH)Cl2 14215-15-7
Al(OH)aClb, kde (a+b)=3 a kde a je menší než 1,05
1327-41-9

Popis: žlutý až hnědý roztok

Užití: ke koagulaci, jako srážedlo

Maximální dávka: od 1,0 mg/l do 15 mg/l upravované vody
vyjádřeno jako Al + Fe

Poznámka: Koncentrace hliníku v upravené pitné vodě nesmí
přesáhnout hodnotu 0,2 mg/l.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
l kg Al obsaženého ve výrobku:


As 14 Cd 3 Cr 30 Hg 4

Ni 20 Pb 40 Sb 20 Se 20

nerozpuštěné látky: 25 g/ kg (Al + Fe)
4. Síran hlinito-železitý
Relativní molekulová hmotnost:
proměnná
Chemický vzorec: x Al2(SO4)3 • (1-x) Fe2(SO4)3 • n H2O , kde n
je proměnné a x se mění od 0,70 do 0,95
CAS Nr.: Al2(SO4)3 10043-01-3
Fe2(SO4)3 10028-22-5

Popis: granulovitá látka nebo vodný roztok, od žluté do hnědé
barvy. Ve výrobku se musí koncentrace aktivní látky
vyjádřená v gramech hliníku a gramech železa na kilogram
výrobku pohybovat v rozmezí ± 3 % od hodnoty
deklarované výrobcem.

Užití: ke koagulaci

Maximální dávka: od 1,0 mg/l do 15 mg/l upravované vody
vyjádřeno jako Al + Fe

Poznámka: Koncentrace hliníku v upravené pitné vodě nesmí
přesáhnout hodnotu 0,2 mg/l.

Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
1 kg Al obsaženého ve výrobku:

As 14 Cd 3 Cr 30 Hg 4

Ni 20 Pb 40 Sb 20 Se 20

nerozpuštěné látky: 25 g/kg (Al + Fe)
B. KOAGULANTY NA BÁZI ŽELEZA
1. Chlorid železitý

Chemický vzorec: FeCl3 Relativní molekulová hmotnost: 162,21

CAS Nr.: FeCl3 7705-08-0
FeCl3 • 6 H2O 10025-77-1

Popis: krystalický prášek: tmavě šedý zeleného lesku,
hygroskopický, výrobek musí obsahovat 99 % FeCl3 (tj. 34 %
vyjádřeno jako Fe (III))
krystalické granule: žluté, hygroskopické, výrobek musí
obsahovat 59 % FeCl3 (tj. 20,3 % vyjádřeno jako Fe (III))
vodné roztoky: tmavě hnědá kapalina, běžná koncentrace
výrobku je 40 % FeCl3 (tj. 13,7 % vyjádřeno jako Fe (III))

Užití: ke koagulaci.

Maximální dávka: dávka má odpovídat koncentraci železa 2 až 10
mg vyjádřeno jako Fe na litr upravované vody

Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
1 kg Fe (III):

As 20 Cd 1 Cr 50 Hg 0,3

Ni 60 Pb 35 Sb 10 Se 10

% obsahu Fe (III):
Fe (II) 2,5 Mn 0,5 nerozpuštěné látky 0,2

2. Síran železitý

Chemický vzorec: Fe2(SO4)3 Relativní molekulová hmotnost:
399,87

CAS Nr.: 10028-22-5

Popis: červenohnědý roztok o různé koncentraci železa
a acidity, označení roztoků A, B, C, D, E, F (mají
odlišnou koncentraci železa a zásadovou neutralizační
kapacitu); výrobky musí obsahovat nejméně 30 % síranu
železitého.

Užití: ke koagulaci

Maximální dávka: dávka má odpovídat koncentraci železa 4 až 10
mg vyjádřeno jako Fe na litr upravované vody.

Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
1 kg Fe (III):

As 1 Cd 1 Cr 100 Hg 0,1

Ni 300 Pb 10 Sb 10 Se 1

% obsahu Fe (III):
Fe (II) 2,5 Mn 0,5 nerozpuštěné látky 0,3


3. Síran železnatý

Chemický vzorec: Fe SO4 • 7 H2O Relativní molekulová hmotnost: 278,02

CAS Nr.: FeSO4 7720-78-7
FeSO4 • 7 H2O 7782-63-0

Popis: modrozelené krystaly nebo granule; ve vlhku a na vzduchu
oxidují za vzniku hnědých železitých solí; výrobek musí
obsahovat nejméně 82,1 % FeSO4 • 7 H2O (tj. nejméně 16 %Fe).

Užití: ke koagulaci.

Maximální dávka: dávka má odpovídat koncentraci železa 4 až 10
mg vyjádřeno jako Fe na litr upravované vody

Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
1 kg Fe (II):

As 1 Cd 1 Cr 100 Hg 0,1
Ni 300 Pb 10 Sb 10 Se 1

% obsahu Fe:

Mn 0,5

nerozpuštěné látky: 0,6 (vlhké krystaly);

3 (volně tekoucí krystaly)


4. Chlorid-síran železitý

Chemický vzorec: FeClSO4 Relativní molekulová hmotnost: 187,36

CAS Nr. 12410-649-0

Popis: tmavě hnědý roztok o obsahu od 39 % do 41 % FeClSO4;
výrobek musí obsahovat nejméně 36,9 % FeClSO4 (tj. nejméně
11 % Fe)

Užití: ke koagulaci

Maximální dávka: dávka má odpovídat koncentraci železa 4 až 10
mg vyjádřeno jako Fe na litr upravované vody

Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
kg Fe (III):

As 1 Cd 1 Cr 100 Hg 0,1
Ni 300 Pb 10 Sb 10 Se 1

% obsahu Fe (III):

Mn 0,5

nerozpuštěné látky 0,2

Fe (II) 2,5
C. CHEMICKÉ LÁTKY NEBO CHEMICKÉ SMĚSI K ÚPRAVĚ pH VODY
1. Hydroxid vápenatý

Chemický vzorec: Ca(OH)2

CAS Nr.: 1305-62-0 Relativní molekulová hmotnost: 74,09

Popis: bílý prášek obsahující nejméně 90 % Ca(OH)2; rozpustnost
ve vodě je přibližně 1,6 g/l při 20 st. C.

Užití: k úpravě pH a tvrdosti vody

Maximální dávka: 135 mg vyjádřeno jako Ca (250 mg Ca(OH)2) na 1
litr upravované vody.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistoty (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg hydroxidu
vápenatého:


As 5 Cd 2 Cr 20 Hg 0,3

Ni 20 Pb 25 Se 4 Sb 4

% suchého produktu: SiO2 2,0; Al2O3 0,5; Fe2O3 0,5; MnO2 0,15; CaCO3 7,0.


2. Oxid vápenatý

Chemický vzorec: CaO

CAS Nr.: 1305-78-8 Relativní molekulová hmotnost: 56,08

Popis: bílé pelety nebo prášek obsahující nejméně 87 % CaO;

Užití: k úpravě pH a tvrdosti vody

Maximální dávka: 135 mg vyjádřeno jako Ca (189 mg CaO) na 1
litr upravované vody.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistoty (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg oxidu vápenatého:

As 5 Cd 2 Cr 20 Hg 0,3

Ni 20 Pb 25 Sb 4 Se 4

% suchého produktu: SiO2 2,0; Al2O3 0,5; Fe2O3 0,5; MnO2 0,15; CaCO3 7,0.

3. Uhličitan vápenatý

Chemický vzorec: CaCO3

CAS Nr. 471-34-1 Relativní molekulová hmotnost: 100,09

Popis: bílá nebo šedá forma granulí, vloček nebo pelet;
obchodní forma: nepórovitý (více než 98 % CaCO3), pórovitý
(více než 97 % CaCO3); rozpustnost ve vodě 0,014 g /l při
10 st. C, reaguje alkalicky.

Užití: k úpravě pH, tvrdosti vody a jako náplň filtrů pro
odstranění agresivního CO2

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg uhličitanu
vápenatého:

As 3 Cd 2 Cr 10 Ni 10

Pb 10 Sb 3 Se 3 Hg 0,5

4. Polovypálený dolomit

Chemický vzorec: CaCO3 • MgO

CAS Nr.: CaCO3 471-34-1 Relativní molekulová hmotnost: 140,39
MgO 1309-48-4

Popis: bílý nebo šedý zrnitý materiál, měrná hmotnost 2,4
g/cm3. Obchodní výrobek musí obsahovat více než 23 % oxidu
a hydroxidu hořečnatého, vyjádřeno jako MgO a uhličitanu
vápenatého minimálně 68 %; rozpustnost ve vodě 0,02 g/l
při 10 st. C

Užití: k úpravě pH a tvrdosti vody

Požadavek na čistotu: - obsah oxidu a hydroxidu vápenatého
vyjádřeno jako CaO maximálně 2 %
- obsah křemíku vyjádřeno jako SiO2 maximálně 2 %
- obsah Al2O3 maximálně 2 %
- obsah Fe2O3 maximálně 2 %
- obsah síranů vyjádřeno jako SO42- maximálně 1 %
- maximální koncentrace nečistot (v mg), která smí být obsažena
v 1 kg výrobku:

As 3 Cd 2 Cr 10 Ni 10

Pb 15 Se 5 Sb 3 Hg 0,5

5. Kyselina chlorovodíková

Chemický vzorec: HCl

CAS Nr.: 7647-01-0 Relativní molekulová hmotnost: 36,46

Popis: bezbarvý až žlutý roztok, slabě až silně dýmavý
v závislosti na koncentraci; výrobek obsahuje 25 % až 38 %
(koncentrovaná kyselina) kyseliny chlorovodíkové.

Užití: k úpravě pH.

Poznámka: Koncentrace chloridů nesmí překročit 100 mg/l
upravené pitné vody.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg kyseliny
chlorovodíkové (100 %):

As 3 Cd 1 Cr 3 Hg 0,5

Ni 3 Pb 3 Sb 1 Se 5

Fe 170

halogenorganické sloučeniny (jako Cl) 17

6. Kyselina sírová

Chemický vzorec: H2SO4

CAS Nr.: 7664-93-9 Relativní molekulová hmotnost: 98

Popis: čirá, až slabě zakalená kapalina, dobře mísitelná
s vodou; obvyklá koncentrace 96 % nebo 98 %, (jiné
dostupné koncentrace od 25 % do 80 %). Výrobek musí
obsahovat udanou hmotnostní koncentraci kyseliny sírové
s přesností ± 1 %.

Vlastnosti: Je to silný oxidační prostředek. Koncentrovaná
kyselina prudce reaguje s hydroxidy, vodou, redukčními
činidly a hořlavými materiály; vždy je nutno přidávat
kyselinu do vody, nikdy naopak.

Poznámka: Maximální koncentrace síranů nesmí překročit 250 mg/l
upravené pitné vody.

Užití: k úpravě pH vody, k regeneraci iontoměničů

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v kg H2SO4:

As 0,4 Cd 0,1 Cr 4 Hg 0,1

Ni 4 Pb 4 Sb 1 Se 1

Fe 100 SO₂ 100

7. Hydroxid sodný

Chemický vzorec: NaOH

CAS Nr.: 1310-73-2 Relativní molekulová hmotnost: 40

Popis: pevný: bílé pelety nebo prášek, výrobek musí obsahovat
minimálně 96 % NaOH

roztoky: bezbarvé nebo slabě zakalené, slabě viskózní, typická
koncentrace výrobku je buď 30 % nebo 50 % NaOH

Dobře rozpustný při teplotách nad 20 st. C, silně
exothermický, roztoky jsou silně alkalické.

Užití: k úpravě alkality a OH, k regeneraci iontoměničů

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v kg čistého NaOH:

As 2 Cd 1 Cr 1 Hg 0,1

Ni 2 Pb 5 Sb 5 Se 5

NaCl 2,4 %

Na2CO3 0,4 %

NaClO3 0,7 %

8. Uhličitan sodný

Synonymum: bezvodá soda

Chemický vzorec aktivní složky: Na2CO3

CAS Nr.: 497-19-8 Relativní molekulová hmotnost: 105,99

Popis: bílý, krystalický prášek, granule nebo krystalky,
obsahující nejméně 99,0 % Na2CO3, mírně hydroskopický,
rozpustnost 212 g/l při 20 st. C.

Užití: k úpravě alkality a pH.

Maximální dávka: 60 mg Na2CO3 na litr upravované vody.

Poznámka: Koncentrace sodíku nesmí překročit 200 mg/l upravené
pitné vody

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg uhličitanu
sodného:

As 2 Cd 2 Cr 2 Fe(II) 20

Hg 0,1 Ni 2 Pb 2

nerozpuštěné látky 200

9. Hydrogenuhličitan sodný

Synonymum: kyselý uhličitan sodný, bikarbonát sodný, zažívací
soda

Chemický vzorec: NaHCO3

CAS Nr.: 144-55-8 Relativní molekulová hmotnost: 84,01

Popis: bílý prášek nebo krystalky, mírně hydroskopický,
rozpustnost 95 g/l vody při 20 st. C, rozkládá se při 50
st. C. Výrobek musí obsahovat minimálně 98,5 % NaHCO3.

Užití: ke stabilizaci pH a zvýšení alkality

Poznámka: Koncentrace sodíku nesmí překročit 200 mg/l upravené
pitné vody.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg NaHCO3:

As 2 Cd 2 Cr 2 Fe(II) 5

Hg 0,1 Ni 2 Pb 2

nerozpuštěné látky 200

10. Oxid uhličitý

Chemický vzorec: CO2

CAS Nr.: 124-38-9 Relativní molekulová hmotnost: 44,011

Popis: v plynném, kapalném nebo pevném stavu, plyn je bezbarvý.
Pevná forma se pro úpravu vody nepoužívá. Rozpustnost 1,72
g/l při 20 st. C. Výrobek musí obsahovat alespoň 99,7 %
objemových CO₂.

Užití: ke stabilizaci balených vod, pro zvýšení tvrdosti
a alkality, k úpravě hodnoty pH, k regeneraci aniontových
iontoměničových pryskyřic

Požadavek na čistotu: stanoven vyhláškou č. 54/2002 Sb. kterou
se stanoví zdravotní požadavky na identitu
a čistotu přídatných látek (E 290). V plynné
fázi se anorganické toxické látky nenacházejí.

11. Siřičitan sodný

Chemický vzorec: Na2SO3

CAS Nr.: 7757-83-7

Relativní molekulová hmotnost: 126,04 g/mol

Popis: jemný krystalický prášek bílé barvy bez zápachu;
rozpustnost ve vodě: 250 g/l při 20 °C. Výrobek musí
obsahovat nejméně 95 % siřičitanu sodného.

Poznámka: Při 100 °C se rozkládá za vzniku oxidu siřičitého.
Koncentrace síranu sodného nesmí překročit 5 %.

Užití: k dezinfekci vody

Maximální dávka: 5 mg vyjádřeno jako SO32-na 1 litr upravované
vody a po dokončení úpravy maximálně 2 mg.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg)
na kg siřičitanu sodného:

As 1 Cd 1 Cr 1 Fe 25

Hg 0,5 Ni 1 Pb 2 Sb 2

Se 1

12. Dolomitické vápno

Chemický vzorec: a) oxid-hydroxid vápenato-hořečnatý: Ca(OH)2 . MgO
b) oxid vápenato-hořečnatý: CaOMgO

CAS Nr.: a) 58398-71-3
b) 37247-91-9

Relativní molekulová hmotnost: a) 114,40 g/mol
b) 96,39 g/mol

Popis: hrubý materiál (drcené dolomitické vápno) nebo
prášek (mleté dolomitické vápno) obsahující
nejméně 90 % CaO + MgO; rozpustnost ve vodě jako
oxid- hydroxid vápenato-hořečnatý: 1000 mg/l
nebo oxid vápenato-hořečnatý: 1385 mg/l při
20 °C.

Poznámka: Vodné suspenze jsou silně alkalické. Dolomitické
vápno reaguje s vodou za vzniku hydroxidu
vápenato-hořečnatého a s kyselinami za vzniku
vápenato-hořečnatých solí. Tyto reakce jsou exotermní.

Užití: k úpravě pH

Maximální dávka: 30 až 100 mg/l pro mineralizaci upravované
vody.

Požadavky na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg
dolomitického vápna:

As 5 Cd 2 Cr 20 Hg 0,3

Ni 20 Pb 10 Se 3 Sb 3

% suchého produktu: SiO2 2,5; Al2O3 1,5; Fe2O3 1,5; MnO2 0,5.
D. AKTIVNÍ UHLÍ

1. Aktivní uhlí granulované

Chemický vzorec: C

CAS Nr.: 7440-44-0 Molekulová hmotnost: 12,0

EINECS: 231-153-3

Popis: zrněné (nepravidelné) nebo tvarované (válečkové,
extrudované), černé, nerozpustné ve vodě, zrněné obsahuje
velikosti částic zpravidla v rozmezí 0,25 mm až 5,0 mm,
tvarované obsahuje velikosti částic zpravidla o průměru
0,5 mm až 4.0 mm a délky menší než 10,0 mm, jodové číslo
minimálně 600 mg/g výrobku.

Užití: k adsorpci převážně organických látek, filtraci,
k rozkladu silných oxidačních činidel (chlor, chlordioxid,
ozon), zlepšení organoleptických vlastností vody

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v l litru speciální
vyluhovací vody (ČSN EN 12902: Výrobky
používané pro úpravu vody určené k lidské
spotřebě - Pomocné anorganické materiály
a filtrační materiály - Metody zkoušení):

As 10 Cr 5 Hg 0,3 Pb 5 Cd 0,5 Ni 15 Sb 3 Se 3 PAH 0,02

kyanidy celkové (CN) 5
obsah nečistot v produktu: popel 15 %; voda při balení 5 %;
rozpustné látky 3 %; zinek 0,002 %

Požadavek na čistotu se vztahuje také na znovuaktivované
(přepracované) granulované aktivní uhlí (ČSN EN 12915-2:
Výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě -
Granulované aktivní uhlí - Část 2: Znovuaktivované granulované
aktivní uhlí).

2. Aktivní uhlí práškové

Chemický vzorec: C

CAS Nr.: 7440-44-0 Molekulová hmotnost: 12,0

EINECS: 231-153-3

Popis: černý prášek nerozpustný ve vodě, nejméně 95 % musí
tvořit částice menší než 150 mikrom, jodové číslo minimálně
600 mg/g výrobku.

Užití: k adsorpci převážně organických látek, zlepšení
organoleptických vlastností vody

Maximální dávka: 200 mg aktivního uhlí na litr upravované vody.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg práškového
aktivního uhlí při vyluhování do speciální
vyluhovací vody (ČSN EN 12902: Výrobky
používané pro úpravu vody určené k lidské
spotřebě - Pomocné anorganické materiály
a filtrační materiály - Metody zkoušení):

As 10 Cr 50 Hg 1 Pb 10 Cd 5 Se 10 Ni 20 Sb 5 PAH 0,2

kyanidy celkové (CN) 50

obsah nečistot v produktu: popel 15 %; voda při balení 5 %;

rozpustné látky 3 %; zinek 0,002 %.
E. DEZINFEKČNÍ A OXIDAČNÍ PROSTŘEDKY
1. Chlor

Synonymum: kapalný chlor

Chemický vzorec: Cl2

CAS Nr.: 7782-50-5 Relativní molekulová hmotnost: 70,91

Popis: kapalný chlor je čirá, jantarově zbarvená kapalina;
plynný chlor je žlutozelený, 2,5 krát těžší než vzduch, má
dusivý zápach. Rozpustnost 7,26 g/l při 20 st. C. Výrobek
musí obsahovat minimálně 99,5 % chloru.

Užití: k oxidaci a dezinfekci, k odstranění amonných sloučenin

Poznámka: v upravené vodě nesmí obsah volného chloru překročit
hodnotu 0,3 mg/l

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg výrobku:

Hg 0,1 Br 450

2. Chlornan vápenatý

Chemický vzorec: Ca(ClO)2

CAS Nr.: 7778-54-3 Relativní molekulová hmotnost: 142,99

Popis: bílé granule nebo tablety zapáchající po chloru. Výrobek
musí obsahovat nejméně 65,55 % chlornanu vápenatého
(ekvivalentních s obsahem využitelného aktivního chloru
nejméně 65 %). Rozpustnost 180 g/l vody při 25 st. C.
Roztoky jsou alkalické.

Užití: k oxidaci a dezinfekci, k odstranění amonných sloučenin

Poznámka: v upravené vodě nesmí obsah volného chloru překročit
hodnotu 0,3 mg/l

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
1 kg aktivního chloru:

As 5 Cd 5 Cr 15 Hg 5

Ni 8 Pb 15 Sb 15 Se 20

chlorid sodný 18 % výrobku

nerozpuštěné látky 4 % výrobku

3. Chlornan sodný

Chemický vzorec: NaClO

CAS Nr.: 7681-52-9 Relativní molekulová hmotnost: 74,44

Popis: žlutozelený čirý roztok se slabým zápachem po chloru,
dobře mísitelný s vodou, reaguje s kyselinami a solemi
kyselin za tvorby chloru. Výrobek obsahuje až 160 g
aktivního chloru v litru roztoku.

Užití: k oxidaci a dezinfekci, k odstranění amonných sloučenin

Poznámka: v upravené vodě nesmí obsah volného chloru překročit
hodnotu 0,3 mg/l

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
1 kg aktivního chloru:

As 1 Cd 2,5 Cr 2,5 Hg 3,5

Ni 2,5 Pb 15 Sb 20 Se 20

NaClO3 5,4 % aktivního chloru

bromičnany 30 mg/kg výrobku

4. Chloritan sodný

Chemický vzorec: NaClO2

CAS Nr.: 7758-19-2 Relativní molekulová hmotnost: 90,44

Popis: žlutozelený vodný roztok, dodává se jako vodný roztok
s obsahem chloritanu sodného od 24,5 do 35 %. Silné
oxidační činidlo.

Užití: k oxidaci, při úpravě vody k výrobě oxidu chloričitého
působením chloru nebo kyseliny chlorovodíkové.

Poznámka: v upravené vodě nesmí obsah volného chloru překročit
hodnotu 0,3 mg/l

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
kg chloritanu sodného 100 %:

As 1,1 Cd 1,5 Cr 1,1 Hg 1,1

Ni 1,1 Pb 1,1 Sb 1,1 Se 1,1

Maximální koncentrace nečistot (v g) na kg chloritanu sodného 100 %:
NaClO3 40 NaNO3 1

5. Chlorid amonný

Synonymum: salmiak

Chemický vzorec: NH4Cl

CAS Nr.: 12125-02-9 Relativní molekulová hmotnost: 53,5

Popis: prášek nebo krystalky bílé barvy, bez zápachu;
rozpustnost ve vodě: 374 g/l při 20 st. C, 504 g/l při
50 st. C. Výrobek musí obsahovat nejméně 99 % chloridu
amonného.

Poznámka: rozpouštění ve vodě je silně endotermní reakcí.
Reakcí se silnými kyselinami se může vytvářet plynný
chlorovodík; reakcí se silnými zásadami se může
vytvářet plynný amoniak.

Užití: k dezinfekci vody (tvorba chloraminů)

Maximální dávka: 0,5 mg vyjádřeno jako NH3 na 1 litr upravované
vody.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
kg chloridu amonného:

As 5 Cd 0,5 Cr 5 Fe 5

Hg 0,1 Ni 5 Pb 5 Sb 1

Se 1 SO42- 100

6. Síran amonný

Chemický vzorec: (NH4)2SO4

CAS Nr.: 7783-20-2 Relativní molekulová hmotnost: 132,14

Popis: jemný krystalický prášek bílé barvy; charakteristický
zápach; rozpustnost ve vodě: 767 g/l při 25 st. C.
Výrobek musí obsahovat nejméně 99 % síranu amonného.

Poznámka: Nad 235 st. C se rozkládá na plynný amoniak a oxidy
síry.

Užití: k dezinfekci vody

Maximální dávka: 0,5 mg vyjádřeno jako NH3 na 1 litr upravované
vody.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
kg síranu amonného:

As 5 Cd 0,5 Cr 5 Fe 10

Hg 0,1 Ni 5 Pb 5 Sb 1

Se 2

kyselina sírová (volná) 200

7. Ozon

Chemický vzorec: O3

CAS Nr.: 10028-15-6 Relativní molekulová hmotnost: 48

Popis: modravý plyn, zkapalněný je barvy tmavě modré; silné
oxidační činidlo.

Užití: k dezinfekci či oxidaci vody, k odstranění železa,
manganu, nežádoucí barvy pitné vody.

Požadavek na čistotu: toxické látky se nenacházejí v plynné
formě

Maximální dávka: 2 až 4 mg O3 na litr upravované vody při
působení 4-6 minut. Zbytková koncentrace 0,4 mg O3
na litr upravené vody.

8. Peroxid vodíku

Chemický vzorec: H2O2

CAS Nr.: 7722-84-1 Relativní molekulová hmotnost: 34,02

Popis: bezbarvá kapalina, mírně dráždivého pachu, dobře
mísitelná s vodou. Výrobek musí obsahovat 20 - 70 %
peroxidu vodíku.

Užití: jako oxidační a dezinfekční činidlo.

Maximální dávka: 17 mg/l upravované vody (vyjádřeno jako 100 %
peroxid vodíku)

Poznámka: maximální zbytková koncentrace v upravené vodě 0,1
mg/l.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg) na
kg 100 % H2O2:

As 0,5 Cd 0,5 Cr 0,5 Hg 0,5

Ni 1 Pb 0,5 Sb 0,5 Se 0,5

9. Manganistan draselný

Chemický vzorec: KMnO4

CAS Nr.: 7722-64-7 Relativní molekulová hmotnost: 158,04.

Popis: tmavě fialové krystaly s modrým kovovým leskem,
obsahující minimálně 97,5 % KMnO4. Rozpustnost ve vodě je
6,28 g na 100 ml při 20 st. C.

Užití: jako oxidační činidlo, k odstranění Fe, Mn, nepřijatelné
chuti a zápachu ve vodě, k regeneraci filtračního
materiálu.

Maximální dávka: 10 mg na 1 litr upravované vody.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg manganistanu
draselného:

Cd 50 Hg 10 Cr 50 Sb 50

As 20 Ni 50 Pb 50 Se 50
F. INHIBITORY KOROZE

1. Fosforečnan sodný

Chemický vzorec: Na3PO4

CAS Nr.: 7601-54-9 Relativní molekulová hmotnost: 164,0

Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: vodný čirý
roztok, rozpustnost ve vodě přibližně 120 g/l při 25 st.
C. Roztoky mají alkalickou reakci.

Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného
a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované
vody, vyjádřeno jako P2O5.

Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání
splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti
teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska
ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je
možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na
základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu.

Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat (41 ± 1) %
fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5 a (53 ± 1) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku:

Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3

As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3

Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10

2. Hydrogenfosforečnan sodný

Chemický vzorec: Na2HPO4

CAS Nr.: 7558-79-4 Relativní molekulová hmotnost: 142,0

Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: čirý roztok.
Rozpustnost ve vodě přibližně 80 g/l při 25 st. C.
Roztoky mají alkalickou reakci.

Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného
a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované
vody, vyjádřeno jako P2O5.

Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání
splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti
teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska
ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je
možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na
základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu.

Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat (50 ± 1,0) %
fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5 a (43 +/-
0,5) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku:

Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3

As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3

Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10

3. Dihydrogenfosforečnan sodný

Chemický vzorec: NaH2PO4

CAS Nr.: 7558-80-7 Relativní molekulová hmotnost: 120,0

Popis: pevný: bílý prášek, krystalky nebo granule,
kapalný: čirý roztok. Rozpustnost ve vodě přibližně 850 g/l
při 25 st. C. Roztoky mají kyselou reakci.

Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného
a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované
vody, vyjádřeno jako P2O5.

Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání
splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti
teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska
ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je
možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na
základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu.

Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat nejméně (59 ± 2) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5 a (26 ± 1) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku:

Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3

As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3

Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10

4. Difosforečnan sodný

Chemický vzorec: Na4P2O7

CAS Nr.: 7722-88-5 Relativní molekulová hmotnost: 266,0

Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: čirý roztok.
Rozpustnost ve vodě přibližně 850 g/l při 25 st. C.
Roztoky mají alkalickou reakci.

Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného
a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované
vody, vyjádřeno jako P2O5.

Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání
splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti
teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska
ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je
možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na
základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu.

Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat nejméně (53 +/-
1,0) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5
a (46,5 ± 1,0) % sodíku, vyjádřeno jako
Na2O.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku:

Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3

As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3

Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10

5. Dihydrogendifosforečnan sodný

Chemický vzorec: Na2H2P2O7

CAS Nr.: 7758-16-9 Relativní molekulová hmotnost: 222,0

Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: čirý roztok.
Rozpustnost ve vodě přibližně 130 g/l při 25 st. C.
Roztoky mají kyselou reakci.

Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného
a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr upravované
vody, vyjádřeno jako P2O5.

Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání
splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti
teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska
ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je
možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na
základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu.

Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat nejméně (64 +/-
1,0) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5 a (28
± 0,5) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku:

Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3

As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3

Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10

6. Polyfosforečnan sodný

Chemický vzorec: (NaPO3)n; kde n je převážně v rozmezí 4 až 40

CAS Nr.: 10361-03-02 Relativní molekulová hmotnost: proměnná

Popis: pevný: bílý prášek, granule nebo sklovitý, kapalný: čirý
roztok. Rozpustnost ve vodě přibližně 1000 g/l při 25 st.
C. Roztoky mají kyselou reakci.

Užití: k inhibici koroze litinového, ocelového, pozinkovaného
a měděného potrubí. Maximální dávka: 5 mg na litr
upravované vody, vyjádřeno jako P2O5.

Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání
splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti
teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska
ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je
možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na
základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu.

Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat 64 % až 69 %
fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5 a 34,5 % až
29 % sodíku, vyjádřeno jako Na2O.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku:

Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3

As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3

Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10

7. Tripolyfosforečnan sodný

Chemický vzorec: Na5P3O10

CAS Nr.: 7758-29-4 Relativní molekulová hmotnost: 368,0

Popis: pevný: bílý prášek nebo granule, kapalný: čirý roztok.
Rozpustnost ve vodě přibližně 850 g/l při 25 st. C.
Roztoky mají alkalickou reakci.

Užití: k inhibici tvorby kotelního kamene nebo koroze
litinového, ocelového, pozinkovaného a měděného potrubí.

Maximální dávka: 5 mg na litr upravované vody, vyjádřeno jako
P2O5.

Poznámka: lze použít na teplou vodu, pokud použití nebrání
splnění hygienických limitů mikrobiologických ukazatelů jakosti
teplé vody a pokud vodoprávní úřad nemá námitek z hlediska
ochrany recipientu odpadních vod; použití na pitnou vodu je
možné jen v odůvodněných a časově omezených případech na
základě souhlasu místně příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví a rovněž za podmínky souhlasu vodoprávního úřadu.

Požadavky na výrobek: Výrobek musí obsahovat nejméně (57 ± 2) % fosforečnanů, vyjádřeno jako P2O5 a (42 ± 1) % sodíku, vyjádřeno jako Na2O.

Požadavek na čistotu: maximální koncentrace nečistot (v mg),
která smí být obsažena v 1 kg suchého výrobku:

Cd 3 Hg 1 Cr 10 Sb 3

As 3 Ni 10 Pb 10 Se 3

Kyanidy 5 Sírany 500 Fluoridy 10

Příl.3

Výpočet povolené koncentrace nečistot pro aplikaci ostatních chemických látek nebo chemických směsí k úpravě vody
Pro výpočet povolené koncentrace nečistot nebo maximálně povolené dávky se postupuje podle vzorce:

                   LC (Mg/l). 106 (mg/kg)
              PC = ------------------------ , kde
                      MDCH (mg/l) . 10

- PC je povolená koncentrace nečistot v mg/kg chemické látky nebo chemické směsi,
- LC je limitní hodnota pro pitnou vodu příslušné nečistoty v mg/l vody stanovená zvláštním právním předpisem³⁾ nebo touto vyhláškou nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 5 odst. 5 zákona,
- MDCH je maximální povolená dávka chemické látky nebo chemické směsi v mg/l upravované vody (viz příloha č. 2) nebo podle § 5,
- 10 je bezpečnostní faktor.

Příl.4

Způsob ověřování účinnosti dezinfekčních a algicidních chemických látek nebo chemických směsí určených k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou
A. Dezinfekční přípravky
1. Princip:
Pro zkoušku dezinfekčního účinku chemických látek nebo chemických směsí se používají sbírkové kmeny Escherichia coli (E. coli) CCM 3954 a Enterococcus faecalis CCM 4224 vzhledem k jejich hygienickému významu a morfologické charakteristice. Zkouška se provádí v nedezinfikované podzemní vodě, která svou fyzikálně-chemickou kvalitou odpovídá požadavkům zvláštního právního předpisu³⁾ . U dezinfekčních přípravků určených pro speciální případy (povodně, lokální kontaminace, havárie apod.) je nutné provést zkoušku dezinfekčního účinku přípravku v nedezinfikované vodě se zvýšeným zatížením běžnými organickými látkami s CHSK-Mn (chemická spotřeba kyslíku manganistanem) 10 mg/l vody s tolerancí ± 15 %. Tato voda však nesmí být kontaminována biocidními látkami ve smyslu zákona č. 120/2002 Sb.
Při zkoušce dezinfekční účinnosti přípravku se postupuje dle návodu k použití pro spotřebitele, který musí být jednoznačný a musí mj. uvádět i obsah aktivní látky (látek) v koncentrovaném dezinfekčním přípravku i v jeho doporučeném účinném množství. Pro zkoušení se použije výrobcem doporučené účinné množství (koncentrace) dezinfekčního přípravku; v případě uváděného širšího rozmezí účinného množství dezinfekčního přípravku pak nejnižší doporučené množství (koncentrace) (popř. více koncentrací včetně nejnižší doporučené).
2. Potřeby:
Kmen E. coli CCM 3954, kmen Enterococcus faecalis CCM 7000, média předepsaná v normách pro stanovení E. coli (ČSN EN ISO 9308-1) a E. faecalis (ČSN EN 7899-2), nedezinfikovaná podzemní voda (viz bod 1.), pipety, sterilní skleněné vzorkovnice (Petriho misky o průměru 90 nebo 100 mm), zkumavky, Erlenmayerovy baňky (objem 2-3 litry), termostat. Kromě pomůcek dodávaných již ve sterilním stavu musí být laboratorní sklo sterilizováno podle pokynů uvedených v ČSN ISO 8199:1994 Jakost vod - Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami.
3. Postup zkoušky:
Odměřený objem (např. 1 litr) nedezinfikované podzemní vody nebo vody zatížené organickými látkami (viz bod 1.) se nalije do dvou Erlenmayerových baněk. Voda o teplotě (23 ± 2) st. C se v obou baňkách uměle kontaminuje kmeny E. coli a Enterococcus faecalis tak, aby výchozí počet kolonie tvořících jednotek (KTJ) obou kmenů dosahoval hodnoty 1000 - 3000 KTJ/ml (příprava pomocí RM materiálů). Před vlastní zkouškou se musí kontaminovaná voda dokonale promíchat (např. protřepáním), aby se dosáhlo stejnoměrného rozptýlení mikroorganismů.
Do první baňky se přidá odpovídající účinné množství dezinfekčního přípravku a obsah baňky se opět dokonale promíchá, aby se dosáhlo stejnoměrného rozptýlení dezinfekčního přípravku. Ve zkušebních intervalech - 0 min (tzn. těsně před nadávkováním dezinfekčního přípravku do baňky), 5 min, 10 min, 15 min, 20 min a 30 min se 1 ml takto připraveného vzorku roztoku naočkuje na povrch pevného kultivačního media (plotny) a po kultivaci po dobu 24 a 48 hodin při teplotě (36 ± 2) st. C se spočítají kolonie, které vyrostou na jeho povrchu. Během zkušební doby se zkušební roztok v baňce neustále promíchává. Délka trvání a teplota inkubace má být zvolena tak, aby vyhovovala odkazům na normalizované metody (ČSN EN ISO 7899- 2 Jakost vod - Stanovení intestinálních enterokoků - Část 2: Metoda membránových filtrů; ČSN EN ISO 9308-1 Jakost vod - Stanovení Escherichia coli a koliformních bakterií - Část 1: Metoda membránových filtrů). Zkouška musí být provedena paralelně.
Druhá baňka je použita jako kontrola. Ve zkušebních intervalech - 0 min a 30 min se 1 ml kontrolního vzorku kontaminované vody naočkuje na povrch pevného kultivačního media (plotny) v ředění 10-1 a 10 -2 a po kultivaci po dobu 24 a 48 hodin při teplotě (36 ± 2) st. C se spočítají kolonie, které vyrostou na jeho povrchu. Během zkušební doby se zkušební roztok v baňce neustále promíchává. Zkouška musí být provedena paralelně. Počet kolonie tvořících jednotek (KTJ) ve zkušebním intervalu 30 min se po kultivaci nesmí lišit od výchozího počtu kolonie tvořících jednotek (KTJ) o více než 10 %.
4. Hodnocení:
Plotny musí být vyhodnocovány ihned po kultivaci. Výsledek se vyjadřuje procentuálně ze vztahu výchozího počtu kolonie tvořících jednotek (KTJ) zkoušených kmenů E. coli a Enterococcus faecalis a počtu kolonie tvořících jednotek (KTJ) pro každý zkušební interval samostatně.
Požadavek na účinnost dezinfekčních přípravků určených k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou je dán počtem kolonií tvořících jednotek po zkušebním intervalu 30 min (popř. po kratší zkušební době, pokud ji výrobce udává v návodu k použití). V případě obou sbírkových kmenů E. coli CCM 3954 a Enterococcus faecalis CCM 4224 musí být splněn požadavek 0 KTJ/ml
.
B. Algicidní přípravky
1. Princip:
Ke zkoušení algicidních přípravků je používán standardní test podle ČSN EN ISO 8692 (757740).
2. Postup zkoušky:
Jednodruhové řasové kmeny se po několik generací kultivují v definovaném médiu, které obsahuje koncentrační řadu zkoušeného přípravku a které se připravuje smícháním odpovídajících objemů zásobního roztoku živin, vody, zásobního roztoku zkoušeného přípravku a inokula - exponenciálně rostoucích řasových buněk. Zkoušené roztoky se inkubují za konstantních fyzikálních podmínek nejméně 72 hodin. V době inkubace se v nich měří hustota buněk alespoň 1krát za 24 hodin. Zkoušené algicidní přípravky jsou přidávány v poměrech uvedených výrobcem v návodu k použití.
3. Hodnocení:
Inhibice se měří jako snížení růstu nebo růstové rychlosti v poměru k růstu kontrolních kultur pěstovaných za stejných podmínek. Pozitivní výsledek, indikující účinnost zkoušeného přípravku, je inhibice intenzity růstu zkoušené kultury o více než 30 % ve srovnání s kontrolou.