Vyhláška č. 380/2006 Sb. kterou se stanoví požadavky na bubnové vodoměry

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.08.2010

   380/2006 Sb.

   VYHLÁŠKA

   ze dne 11. července 2006,

   kterou se stanoví požadavky na bubnové vodoměry

   Ministerstvo  průmyslu a obchodu stanoví podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1
   a  §  27  zákona  č.  505/1990  Sb.,  o  metrologii, ve znění zákona č.
   119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.:

   § 1

   Tato vyhláška stanoví požadavky na bubnové vodoměry používané na měření
   proteklého  množství  vody  o teplotě do 90 st.C (dále jen "vodoměry"),
   postup  při jejich schvalování typu a postup při jejich ověřování. Tato
   vyhláška  byla  oznámena  v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a
   Rady  98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v
   oblasti  technických  norem a předpisů a pravidel pro služby informační
   společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

   § 2

   Terminologie, požadavky na vodoměry, postup při schvalování jejich typu
   a postup při jejich ověřování jsou stanoveny v příloze.

   § 3

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2006.

   Ministr:

   Ing. Urban v. r.

   Příl.

   1 TERMINOLOGIE

   1.1  Doba  trvání zkoušky je čas trvání jednoho měření (časový interval
   mezi okamžikem začátku a ukončení jednoho měření).

   1.2 Etalonová nádoba je míra objemu používaná k realizování, uchovávání
   a  reprodukování  jednotky  objemu  kapaliny a přenosu této jednotky na
   jiná měřidla.

   1.3   Etalonový   průtokoměr  je  měřidlo  používané  k  realizování  a
   reprodukování  jednotky  proteklého objemu a k přenosu této jednotky na
   jiná měřidla.

   1.4  Hmotnostní  metoda  zkoušení  je způsob zjišťování relativní chyby
   vodoměru, při kterém se proteklý objem určuje nepřímo na základě měření
   hmotnosti proteklé vody a její hustoty.

   1.5 Jmenovitý průtok (Q

   n
   )  je  průtok,  při kterém musí být vodoměr schopen pracovat při běžném
   použití   za   souvislých   i  přerušovaných  provozních  podmínek  bez
   překročení dovolených relativních chyb.

   1.6  Koeficient  rozšíření  k  =  2  pro  normální (Gaussovo) rozdělení
   znamená,   že   interval  spolehlivosti  odpovídá  hodnotě  koeficientu
   spolehlivosti  0,95  (tzn.  že skutečná hodnota leží s pravděpodobností
   0,95 v hranicích daných hodnotou rozšířené nejistoty).

   1.7  Metoda  zkoušení s pevným startem je způsob zkoušení vodoměru, při
   kterém  se  v čase zahájení a ukončení měření stav počitadla zkoušeného
   vodoměru nemění (kapalina ve vodoměru je v klidu).

   1.8  Nejistota  je odhad přiřazený k výsledku měření a charakterizující
   interval hodnot, o němž se tvrdí, že uvnitř něho leží správná hodnota.

   1.9  Objemová  metoda  zkoušení  je  způsob  zjišťování relativní chyby
   vodoměru,  při kterém se proteklý objem určuje pomocí etalonové odměrné
   nádoby nebo podle etalonového měřidla.

   1.10 Proteklý objem (V

   E
   ) je celkový objem vody, který protekl vodoměrem za danou dobu.

   1.11  Průtok  (Q) je množství vody, které proteče vodoměrem za jednotku
   času.

   1.12  Relativní chyba vodoměru (delta) je rozdíl mezi údajem vodoměru a
   proteklým objemem vztažený k proteklému objemu vyjádřený v procentech.

   1.13  Údaj  vodoměru  (VV)  je  hodnota  objemu  daná jako rozdíl údaje
   počitadla vodoměru na začátku a na konci měření.

   1.14 Velikost vodoměru se udává jako hodnota maximálního průtoku Qmax v
   m

   3
   /h.

   1.15  Vodoměr  je  zařízení  vestavěné  do uzavřeného potrubí, které se
   skládá  z  komor  o  známém  objemu a z mechanizmu poháněného prouděním
   vody,   přičemž   tyto   komory  se  postupně  plní  vodou  a  následně
   vyprazdňují.

   2 POŽADAVKY NA VODOMĚRY

   2.1 METROLOGICKÉ POŽADAVKY

   2.1.1 Dovolené relativní chyby

   Dovolená relativní chyba přesnosti vodoměrů je

   a) +/- 1 % měřené hodnoty při prvotním ověření,

   b) +/- 2 % měřené hodnoty při následném ověření.

   2.2 TECHNICKÉ POŽADAVKY

   2.2.1 Konstrukce

   2.2.1.1 Materiály

   Vodoměr  musí  být  vyroben  z materiálů, jejichž vlastnosti odpovídají
   účelu,  pro  který  bude  používán, a které jsou odolné proti vnitřní i
   vnější  korozi.  Změny  teploty vody od 0 st. C do 90 st. C jej nesmějí
   nepříznivě ovlivňovat.

   2.2.1.2 Těsnost, teplotní odolnost

   Vodoměr  musí  být  schopen  po  neomezenou  dobu při zachování správné
   funkce,  bez  propouštění,  prosakování  stěnami a bez trvalé deformace
   vydržet spojitě působící teplotu vody 90 st. C.

   2.2.1.3 Indikační zařízení

   Indikační  zařízení  musí  umožnit  snadné  a  jednoznačné čtení objemu
   měřené vody vyjádřeného v metrech krychlových.

   Metr krychlový a jeho násobky jsou zobrazeny černou barvou a díly metru
   krychlového jsou v červené barvě.
   Optická výška číslic nesmí být menší než 4 mm.

   Na  číslicových  indikátorech  musí  být  viditelný  posun všech číslic
   svisle  nahoru.  Posun kterékoliv číslice musí být dokončen v okamžiku,
   kdy se číslice nejbližší nižší dekády mění z 9 na 0.

   Indikátory  s  ukazateli  se  musí  otáčet ve směru hodinových ručiček.
   Hodnota  pro  každý  dílek  stupnice  v  metrech  krychlových  musí být
   vyjádřena jako 10

   n
   ,  kde  n  je  kladné  nebo  záporné celé číslo nebo nula, čímž vznikne
   systém  po  sobě  jdoucích dekád. V blízkosti každé části stupnice musí
   být zobrazeny údaje x 1000 x 100 x 10 x 1 x 0,1 x 0,01 x 0,001.

   Značka jednotky m

   3
   musí  být  zobrazena  buď  na  číselníku nebo v bezprostřední blízkosti
   číslicové indikace.

   Nejrychleji  se  otáčející  čitelný  očíslovaný prvek (dále jen "řídicí
   prvek")  se musí pohybovat spojitě. Jeho dílek se považuje za ověřovací
   dílek stupnice.

   Délka  ověřovacího  dílku stupnice nesmí být menší než 1 mm a nesmí být
   větší než 5 mm.

   2.2.1.4 Počet číslic a hodnota ověřovacího dílku stupnice

   Indikační  zařízení musí být schopno bez návratu na nulu zobrazit objem
   vyjádřený  v  metrech  krychlových, který odpovídá alespoň 1999 hodinám
   provozu při jmenovitém průtoku.

   Hodnota ověřovacího dílku stupnice musí odpovídat hodnotě 1 x 10

   n
   nebo 2 x 10

   n
   nebo 5 x 10

   n
   .

   2.2.1.5 Justovací zařízení

   Vodoměr  musí být vybaven zařízením, pomocí něhož je možné změnit vztah
   mezi indikovaným objemem a objemem, který ve skutečnosti protekl.

   2.2.1.6 Doplňková zařízení

   Vodoměr  může obsahovat zařízení pro generování impulsů za předpokladu,
   že takové zařízení neovlivňuje nepříznivě jeho metrologické vlastnosti.

   2.2.2 Nápisy a značky

   Vodoměry musí mít štítek s těmito údaji:

   a)  obchodní  firmu  nebo  název,  sídlo  a  identifikační číslo, je-li
   výrobce právnickou osobou, jméno (jména) a příjmení, popřípadě obchodní
   firmu, pokud ji má, adresu místa podnikání a identifikační číslo, pokud
   bylo přiděleno, je-li výrobce podnikající fyzickou osobou,

   b) označení velikosti - Q

   max
   [m

   3
   /h],

   c) objem bubnu odpovídající jedné otáčce - V [m

   3
   ],

   d) maximální pracovní přetlak - p

   max
   [kPa],

   e) maximální pracovní teplota - t

   ma
   x [st. C],

   f) výrobní číslo, rok výroby.

   3 SCHVALOVÁNÍ TYPU

   3.1 Postup při schvalování typu

   Z  předložené dokumentace^1) se zjišťuje, zda vodoměr splňuje technické
   požadavky  (bod  2.2).  V  případě,  že  jsou  tyto  požadavky splněny,
   přistoupí se k provedení dalších zkoušek.

   3.1.1 Počet zkoušených vodoměrů

   Žadatel  předloží  k  vykonání  zkoušek jeden vodoměr každé schvalované
   velikosti.  V  závislosti  na  průběhu  zkoušek  je  Český metrologický
   institut oprávněn si vyžádat od žadatele další vodoměry.

   3.1.2 Zkušební zařízení

   Zkušební zařízení se sestává:

   a)  ze  zásobní  nádrže  o  objemu  rovném alespoň dvojnásobku množství
   kapaliny, která proteče vodoměrem při maximálním průtoku za 60 sekund,

   b)  z čerpadla s celkovým dopravním množstvím odpovídajícím maximálnímu
   průtoku zkoušeného vodoměru,

   c)  z  výškové nádrže vybavené přepadovou hranou a přepážkou oddělující
   vstup a výstup nádrže,

   d)  z  přívodního  potrubí, které musí mít takový spád, aby protékající
   voda  překonala  odpory  v  tomto potrubí a volně vtékala do zkoušeného
   vodoměru,

   e)  z  odtokového  potrubí,  které musí mít takový spád a světlost, aby
   nenastalo přehlcení vodoměru (jedná se o beztlakové měřidlo),

   f)  z  regulačního  ventilu  v  kombinaci  s  vhodným  průtokoměrem pro
   nastavení zkušebního průtoku,

   g)  z  měřicí  tratě  s vnitřním průměrem odpovídajícím rozměru vtokové
   části vodoměru s maximálním rozdílem 2 mm,

   h) z dělicího bodu (přepadu),

   i) z kontrolního průzoru,

   j)  z  etalonu (etalonové nádoby, váhy, etalonového průtokoměru), který
   musí být schopen měřit proteklé množství zkušební kapaliny s nejistotou
   nepřesahující 1/4 maximální dovolené chyby zkoušeného vodoměru,

   k)  z  teploměru  s  rozsahem odpovídajícím teplotě zkušební kapaliny s
   nejistotou  měření  +/- 0,5 st. C pro objemovou metodu měření a +/- 0,1
   st. C pro hmotnostní metodu měření,

   l)  z  hlavního uzávěru, filtru a dalších prvků sloužících pro ovládání
   zkušebního zařízení.

   Zkušební  zařízení podléhá pravidelné funkční zkoušce, která se provádí
   formou kruhového porovnání.

   3.1.3 Zkušební postup

   Zkoušky se provádějí v následujícím pořadí:

   a) zkouška správnosti - určení křivek chyb v závislosti na průtoku,

   b) zrychlená zkouška dlouhodobé stálosti,

   c) zkouška těsnosti a odolnosti při teplotním zatížení.

   3.1.4 Zkouška správnosti

   Zkouška  správnosti  -  určení  křivek  chyb v závislosti na průtoku se
   provádí  při schvalování typu minimálně při těchto průtocích: Qmax, 0,5
   Qmax a 0,1 Qmax.

   Doba   zkoušky   musí   být   při  zkoušce  pevným  startem  delší  než
   desetinásobek  doby  otvírání (zavírání) hlavního uzávěru; nejméně však
   120 sekund.

   Minimální  zkušební  množství  zkušební kapaliny při zkoušce se vypočte
   podle vztahu

                  400 . s . v
           V
min
 = ----------- , kde
                   delta
dov


           delta
dov
 - dovolená chyba vodoměru v %
           v        - hodnota dílku počitadla v dm
3

           s        - čitelnost dílku,  která   má při   vizuálním
                      odečítání hodnotu 0,5



   3.1.5 Zrychlená zkouška dlouhodobé stálosti

   Pro  zjištění  dlouhodobé  stálosti  se  vodoměr  zkouší  100 hodin při
   jmenovitém průtoku a teplotě 50 st. C. Chyby vodoměru před a po zkoušce
   se  nesmí  lišit  o více než 0,5 % a nesmí překročit dovolené relativní
   chyby  uvedené  v  bodu  2.1.1.  Podle potřeby laboratoře může být tato
   zkouška rozdělena do intervalů v délce alespoň šesti hodin.

   3.1.6 Zkouška těsnosti a odolnosti při teplotním zatížení

   Zkouška se provede při průtoku Qmax a změně teploty zkušební kapaliny z
   (85  +/-  5)  st.  C  na  teplotu  do  30 st. C v intervalu osm minut s
   přestávkou  jedna až dvě minuty. Po uskutečnění 25 cyklů se kontroluje,
   zda  nedošlo  k  porušení  těsnosti,  poškození  nebo  zablokování dílů
   vodoměru.

   3.2 Certifikát schválení typu

   Náležitosti  certifikátu  o  schválení  typu  stanoví  zvláštní  právní
   předpis.^2)

   4 OVĚŘOVÁNÍ

   4.1 Postup při prvotním a následném ověření vodoměru je shodný.

   4.1.1  Ověření  provádí  Český  metrologický institut nebo autorizované
   metrologické středisko na stanoveném zkušebním zařízení.

   4.1.2   Uspořádání  zkušebny  a  použité  zkušební  zařízení  musí  být
   bezpečné, spolehlivé a musí umožnit provádění zkoušek v rámci ověřování
   při  splnění požadavků na velikost relativní chyby vodoměru uvedených v
   bodu 4.2.3.

   4.1.3 Ověření vodoměrů se provádí studenou vodou.

   4.2 Zkoušky

   4.2.1 Všeobecně

   Zkoušení vodoměrů se sestává z

   a) vnější prohlídky,

   b) zkoušky správnosti.

   4.2.2 Vnější prohlídka

   Při vnější prohlídce se kontroluje:

   a) zda není vodoměr mechanicky poškozen,

   b) zda je vyhovující čitelnost číslic a stupnic indikačního zařízení,

   c)  čitelnost,  správnost  a  úplnost  nápisů a značek na vodoměru (bod
   2.2.2).

   Vodoměry, které při této zkoušce nevyhoví, se z dalších zkoušek vyřadí.

   4.2.3 Zkouška správnosti

   Zkouškou se zjišťuje relativní chyba vodoměru, kde

   VV - údaj zkoušeného vodoměru

   VE - proteklý objem v dm

   3

   4.2.3.1 Metody zkoušení

   Zkoušky  lze podle způsobu měření proteklého množství zkušební kapaliny
   provést:

   a) objemovou metodou nebo

   b) hmotnostní metodou.

   4.2.3.2 Zkušební zařízení

   Zkoušky se provádí na zkušebním zařízení podle bodu 3.1.2.

   4.2.3.3 Podmínky zkoušky:

   a) zkouška správnosti se provádí při průtocích Q

   max
   a Qn (0,5 Q

   max
   ),

   c)  minimální  doba  zkoušky  a  minimální  množství  proteklé zkušební
   kapaliny při zkoušce jsou stanoveny v bodu 3.1.4,

   c) hodnota zkušebního průtoku se v průběhu zkoušky může měnit maximálně
   o 4 %.

   4.2.4 Zjištěná relativní chyba
           Zjištěná relativní chyba nesmí překročit meze intervalu


           +/- (|delta
max
| - 2 |u|)   [%], kde

           delta
max
 - největší  dovolená chyba  bubnového vodoměru
                      (bod 2.1.1)
           u        - relativní standardní   kombinovaná nejistota
                      měření



   4.2.5 Nejistota měření

           Relativní  standardní kombinovaná  nejistota měření smí
           být

           u < +/- 0,25      [%]



   4.2.6 Označení ověřených měřidel

   Vodoměry,  které splňují požadavky stanovené touto vyhláškou, se opatří
   úřední značkou.^3)

   1) § 1 odst. 2 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost
   a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb.

   2) § 3 vyhlášky č. 262/2000 Sb.

   3) § 6 vyhlášky č. 262/2000 Sb.