Vyhláška č. 324/1990 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2007
se změnami: | 363/2005 Sb., zrušeno 601/2006 Sb. |
uveřejněno v: | č. 51/1990 Sbírky zákonů na straně 1142 |
schváleno: | 31.07.1990 |
účinnost od: | 01.11.1990 |
zrušeno: | 01.01.2007 |
[Textová verze] |
324/1990 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
ze dne 31. července 1990
o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích
Změna: 363/2005 Sb.
Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č.
174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Český
báňský úřad podle § 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988
Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v
dohodě s odborovými orgány stanoví:
ČÁST PRVNÍ
Všeobecná ustanovení
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti práce a
technických zařízení (dále jen "bezpečnost práce") při přípravě a
provádění stavebních, montážních a udržovacích prací a při pracích s
nimi souvisejících (dále jen "stavební práce").
(2) Vyhláška se vztahuje na právnické a fyzické osoby,^1) které
provádějí stavební práce (dále jen "dodavatel stavebních prací") a
jejich pracovníky.
(3) Vyhláška se nevztahuje na stavební práce prováděné při hornické
činnosti v podzemí a činnosti prováděné hornickým způsobem v
podzemí.^2)
(4) Vyhláška se nevztahuje na zemní práce prováděné za použití strojů a
výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemisťuje více než 100 000 m3
horniny.^3)
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) bezpečnostním opatřením takové opatření, které zajišťuje
organizačním nebo technickým způsobem bezpečný výkon práce nebo
bezpečný provoz zařízení,
b) nebezpečnou prací činnost, která při použití všech stanovených
bezpečnostních opatření představuje zvýšené úrazové riziko pracovníka,
c) nebezpečnou překážkou taková překážka, která ohrožuje svou polohou,
pohybem nebo působením bezpečný průběh pracovní činnosti nebo pohybu,
d) nebezpečným prostředím a nebezpečným prostorem prostor se zvýšeným
nebezpečím vzniku úrazu při práci nebo poškození technického zařízení
(ochranná pásma rozvodných a dopravních sítí, staré uzavřené prostory,
provozy s výskytem škodlivin v prostředí apod.),
e) nebezpečným dosahem stroje maximální dosah pracovního zařízení
stroje zvětšený o bezpečnostní pásmo v šíři 2 m,
f) odpovědným pracovníkem pracovník pověřený řízením práce na svěřeném
úseku s pravomocí samostatně rozhodovat,
g) ohroženým prostorem pracovní prostor se zvýšeným úrazovým rizikem
vyvolaným umístěním a činností pracovníka, stroje nebo zařízení,
nebezpečím pádu předmětů z výšky, zřícením konstrukce apod.,
h) prací nad sebou taková práce, kdy pracovník může být ohrožen pádem
předmětů nebo materiálu z pracoviště nad ním,
i) seznámením pracovníkem podepsaný záznam o seznámení s předpisy o
bezpečnosti práce v rozsahu potřebném k výkonu jeho práce,
j) stálým dozorem nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a
stavu pracoviště, při němž pracovník určený dodavatelem stavebních
prací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným
než dozorem,
k) udržovací prací taková práce na provozovaných objektech, budovách,
konstrukcích a jejich částech, kterou se udržují ve stavu schopném
užívání,
l) dodavatelskou dokumentací dokumentace zpracovaná dodavatelem
stavebních prací v rámci přípravy výroby,
m) zábranou přírodní nebo umělá překážka vymezující nebo dělící prostor
určený pro pohyb osob (vozidel apod.) nebo tomuto pohybu nežádoucím
směrem zabraňující a to z bezpečnostních nebo provozních důvodů,
přičemž nemusí splňovat požadavky na zatížení jako zábradlí,
n) inženýrskými sítěmi dopravní sítě (silniční, železniční a vodní),
rozvodné sítě (vodovodní, energetické a telekomunikační), kanalizace a
jejich zařízení,
o) prací za ztížených podmínek stavební práce ve stísněném prostoru,
extrémních klimatických nebo mikroklimatických podmínkách,
p) instruktorem lešenářské techniky pracovník oprávněný provádět
školení a ověřování vědomostí a dovedností potřebných pro montáž a
demontáž pomocných stavebních konstrukcí,
r) instruktorem horolezecké (speleologické) techniky pracovník
oprávněný provádět školení a ověřování vědomostí a dovedností
potřebných pro provádění výškových prací pomocí horolezecké
(speleologické) techniky,
s) horolezeckou (speleologickou) technikou praktické používání
vědomostí, dovedností, technických prostředků a zařízení sportovního
lezectví pro provádění stavebních prací ve výškách a nad volnou
hloubkou,
t) horolezeckou (speleologickou) kvalifikací soubor vědomostí a
dovedností, které umožňují bezpečné používání horolezecké
(speleologické) techniky.
§ 3
Základní povinnosti dodavatele stavebních prací
(1) Dodavatel stavebních prací je povinen vést evidenci pracovníků od
jejich nástupu do práce až po opuštění pracoviště.
(2) Dodavatel stavebních prací je povinen vybavit všechny osoby, které
vstupují na staveniště (pracoviště) osobními ochrannými pracovními
prostředky, odpovídajícími ohrožení, které pro tyto osoby z provádění
stavebních prací vyplývá.
§ 4
Příprava staveb
(1) Dodavatel stavebních prací musí v rámci dodavatelské dokumentace
vytvořit podmínky k zajištění bezpečnosti práce.
(2) Součástí dodavatelské dokumentace je technologický nebo pracovní
postup, který musí být po dobu stavebních prací k dispozici na stavbě.
(3) Technologický postup musí stanovit
a) návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací,
b) pracovní postup pro danou pracovní činnost,
c) použití strojů a zařízení a speciálních pracovních prostředků,
pomůcek apod.,
d) druhy a typy pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěrných
konstrukcí, plošin apod.),
e) způsoby dopravy (svislé i vodorovné) materiálu včetně komunikací a
skladovacích ploch,
f) technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků,
pracoviště a okolí,
g) opatření k zajištění staveniště (pracoviště) po dobu, kdy se na něm
nepracuje,
h) opatření při pracích za mimořádných podmínek.
(4) Pracovní postup musí stanovit požadavky na provedení stavební práce
při dodržení zásad bezpečnosti práce.
(5) Pokud v typových podkladech nejsou pro stavební práce stanoveny
způsoby zajištění bezpečnosti práce, musí být stanoveny v dodavatelské
dokumentaci.
(6) V dodavatelské dokumentaci musí být rovněž stanovena opatření pro
případ ohrožení přírodními živly (záplavy, sesuvy půdy apod.), dále
opatření při stavebních pracích za provozu a při souběhu prací několika
dodavatelů a rovněž opatření při postupném odevzdávání staveb a objektů
do provozu a užívání.
(7) Dodavatelská dokumentace nemusí obsahovat opatření na zajištění
bezpečnosti práce v rozsahu podle odstavců 1 až 4, pokud se jedná o
stavební práce malého rozsahu (drobné a jednoduché stavby, jednoduché
stavební úpravy a udržovací práce) nebo jde-li o stavební práce,
jejichž bezpečné provádění je upraveno technickými normami. ^4)
Odpovědný pracovník určí v těchto případech nezbytná opatření k
zajištění bezpečnosti práce před započetím jednotlivých prací (skládky,
rozmístění a použití strojů, zařízení, pracovní postupy apod.) a učiní
o tom záznam ve stavebním deníku.
(8) Pracovníci musí být seznámeni s dodavatelskou dokumentací v
rozsahu, který se jich týká.
§ 5
Povinnosti při odevzdání staveniště (pracoviště)
(1) Vzájemné vztahy, závazky a povinnosti v oblasti bezpečnosti práce
musí být mezi účastníky výstavby dohodnuty předem a musí být obsaženy v
zápise o odevzdání staveniště (pracoviště), pokud nejsou zakotveny v
hospodářské smlouvě. Shodně se postupuje při souběhu stavebních prací s
pracemi za provozu.
(2) Dodavatel stavebních prací je povinen seznámit ostatní dodavatele s
požadavky bezpečnosti práce obsaženými v projektu stavby a v
dodavatelské dokumentaci.
(3) Při stavebních pracích za provozu je provozovatel povinen seznámit
pracovníky dodavatele se zásadami bezpečného chování na daném
pracovišti a s možnými místy a zdroji ohrožení. Obdobně je povinen
dodavatel stavebních prací seznámit určené pracovníky provozovatele s
riziky stavební činnosti.
§ 6
Přerušení stavebních prací
(1) Pracovník, který zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví
nebo životy osob nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu
technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen,
pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, přerušit práci a oznámit to ihned
odpovědnému pracovníkovi a podle možnosti upozornit všechny osoby,
které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy. Obdobně pracovník
postupuje při podezření, že je na pracovišti osoba pod vlivem alkoholu
nebo jiných omamných látek.
(2) Práce musí být přerušeny při ohrožení pracovníků, stavby (její
části) nebo okolí vlivem zhoršených povětrnostních podmínek,
nevyhovujícího technického stavu konstrukce, stroje nebo zařízení,
vlivem přírodních živlů, případně jiných nepředvídaných okolností.
Důvody k přerušení práce posoudí a o přerušení práce rozhodne odpovědný
pracovník dodavatele stavebních prací. Práce mohou být také přerušeny
za podmínek stanovených zvláštními předpisy.^5)
(3) Při přerušení práce je nutno provést nezbytná opatření k ochraně
zdraví a majetku a musí být o tom vyhotoven zápis.
ČÁST DRUHÁ
Stavební práce v mimořádných podmínkách
§ 7
Základní ustanovení
(1) Za stavební práce v mimořádných podmínkách se považují práce za
provozu, práce za ztížených podmínek a práce v nebezpečném prostředí a
v nebezpečném prostoru.
(2) Pro provádění stavebních prací za mimořádných podmínek musí být v
projektu stavby stanoveny zásady technických, organizačních a případně
dalších opatření k zajištění bezpečnosti práce.
(3) Vyskytnou-li se mimořádné podmínky v průběhu stavebních prací, určí
dodavatel stavebních prací, případně ve spolupráci s projektantem,
potřebná opatření k zajištění bezpečnosti práce. S určenými opatřeními
musí dodavatel stavebních prací seznámit pracovníky, kterých se tato
opatření týkají.
§ 8
Stavební práce v nebezpečném prostředí a v nebezpečném prostoru
(1) Při provádění stavebních prací v nebezpečném prostředí a v
nebezpečném prostoru je investor povinen zajistit pro pracovníky
dodavatele stavebních prací další osobní ochranné pracovní prostředky a
zařízení u dodavatele stavebních prací neobvyklé.
(2) Zajištění bezpečnosti práce v ochranných pásmech ^6) inženýrských
sítí musí být provedeno předem na základě písemné dohody s vlastníky,
správci nebo provozovateli těchto sítí, pokud zvláštní předpisy
nestanoví jinak.^6)
(3) Jakékoliv poškození inženýrských sítí musí být ihned ohlášeno
jejich provozovateli a dodavatel stavebních prací musí vykonat opatření
k zamezení vstupu nepovolaných osob do ohroženého prostoru do doby
odstranění zdroje nebezpečí, pokud zvláštní předpisy nestanoví
jinak.^6)
(4) Při stavební práci v blízkosti zařízení pod napětím se musí učinit
opatření proti dotyku nebo přiblížení k částem s nebezpečným
napětím.^7)
(5) Pracovník nesmí pracovat osamoceně na pracovištích, kde není v
dohledu nebo doslechu další pracovník, který v případě nehody poskytne
nebo přivolá pomoc, nebo pokud není zajištěna jiná účinná forma
kontroly nebo spojení (dále jen "odlehlé pracoviště") a v místech s
nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky a v dalších
případech, které stanoví odpovědný pracovník.
(6) Vstup do šachet, studní, vrtů, žump, kanálů, nádrží nebo jiných
uzavřených prostorů je zakázán, pokud výskyt zdraví škodlivých a
výbušných látek přesahuje přípustnou koncentraci.^8) Jejich případný
výskyt musí být pomocí technických opatření snížen a musí být
zabezpečeno signalizační zařízení a záchranné prostředky. Do uzavřených
prostorů musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu.
ČÁST TŘETÍ
Způsobilost pracovníků a jejich vybavení
§ 9
Povinnosti dodavatelů stavebních prací
(1) Dodavatel stavebních prací je povinen pracovníky, kteří stavební
práce projektují, řídí, provádějí a kontrolují, vyškolit z předpisů k
zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ^9) popřípadě
prakticky zaučit a to v rozsahu potřebném pro výkon jejich práce a
ověřovat jejich znalosti nejméně jednou za tři roky, pokud zvláštní
předpisy^10) nebo tato vyhláška nestanoví jinak.
(2) Dodavatelé stavebních prací jsou povinni zajišťovat školení,
popřípadě zaučení pracovníků a ověřování jejich znalostí z předpisů
uvedených v odstavci 1 nejméně jedenkrát za 12 měsíců, pokud provádějí
nebo řídí stavební práce
a) ve výškách nad 1,5 m, kdy pracovníci nemohou pracovat z pevných a
bezpečných pracovních podlah,
b) na pohyblivých pracovních plošinách,
c) na žebřících ve výšce větší než 5 m,
d) pomocí horolezecké (speleologické) techniky,
e) ve výškách při montáži a demontáži pomocných konstrukcí.
(3) Školení, zaučení a ověřování znalostí pracovníků, kteří provádějí
nebo řídí práce uvedené v odstavci 2 písm. d) mohou vykonávat jen
instruktoři horolezecké (speleologické) techniky a práce uvedené v
odstavci 2 písm. e) jen instruktoři lešenářské techniky.
(4) Stavební práce, k jejichž provádění je požadována odborná
způsobilost, ^11) mohou dodavatelé stavebních prací a jejich pracovníci
vykonávat jen po jejím získání.
(5) Dodavatelé stavebních prací nesmí pověřit pracovníky prováděním
stavebních prací, pokud nesplňují podmínky odborné a zdravotní
způsobilosti.^12)
(6) Dodavatelé stavebních prací jsou povinni vést evidenci o školení,
zaučení, zkouškách, odborné a zdravotní způsobilosti pracovníků.
(7) Dodavatelé stavebních prací jsou povinni vybavit pracovníky vhodným
nářadím a ostatními pomůckami potřebnými k bezpečnému výkonu práce,
potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky jakož i
dokumentací, návody a pravidly v rozsahu potřebném pro výkon jejich
práce.
(8) Dodavatelé stavebních prací jsou povinni vybavit pracovníky
pověřené řízením a kontrolou nad prováděním stavebních prací též
právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce v rozsahu
potřebném pro výkon jejich práce.
§ 10
Povinnosti pracovníků
(1) Pracovníci při provádění stavebních prací jsou povinni^13)
a) dodržovat technologické nebo pracovní postupy, návody, pravidla a
pokyny,
b) obsluhovat stroje a zařízení a používat nářadí a pomůcky, které jim
byly pro jejich práci určeny; neměnit bez souhlasu odpovědného
pracovníka nic na provozních, bezpečnostních a požárních zařízeních,
c) dodržovat bezpečnostní označení, výstražné signály a upozornění a
pokyny pracovníků pověřených střežením ohroženého prostoru,
d) provádět práci na určeném pracovišti, ze kterého se nesmí vzdálit
bez souhlasu odpovědného pracovníka, kromě naléhavých důvodů
(nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.) a odchod jsou povinni ohlásit
odpovědnému pracovníkovi.
(2) Při změně podmínek v průběhu prací, které mohou nepříznivě ovlivnit
bezpečnost práce (geologické, hydrogeologické, povětrnostní nebo
provozní) jsou odpovědní pracovníci povinni zajistit bezpečnost práce.
Se změnou technologických nebo pracovních postupů musí seznámit
příslušné pracovníky.
ČÁST ČTVRTÁ
Staveniště (pracoviště)
§ 11
Vymezení a příprava staveniště (pracoviště)
(1) Staveniště v zastavěném území obce nebo organizace musí být
souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m, aby byla zajištěna ochrana
stavby, zařízení a osob. Při vymezení staveniště se musí přihlížet k
dosavadním přilehlým prostorám a komunikacím s cílem tyto komunikace,
prostory a celkový provoz co nejméně narušit. Náhradní chodníky a
komunikace nutno řádně vyznačit a osvětlit.
(2) U liniových staveb nebo u stavenišť (pracovišť) na kterých se
provádějí krátkodobé práce postačí ohrazení dvoutyčovým zábradlím ve
výši 1,1 m. Toto ohrazení může být nahrazeno podle § 19 odst. 1.
(3) U prací podle odstavce 2 prováděných na veřejných komunikacích, kde
z provozních nebo technologických důvodů nelze ohrazení provést, musí
být zajištěna bezpečnost provozu a osob jiným způsobem, např. řízením
provozu nebo střežením.
(4) Staveniště (pracoviště) kde se pracuje pouze z lešení, bednění,
pracovních plošin nebo s osobním zajištěním proti pádu z výšky musí být
vymezeno nebo zajištěno podle § 52.
(5) Ohrazení nebo oplocení zasahující do veřejných komunikací musí být
v noci a za snížené viditelnosti osvětleno výstražným červeným světlem
v čele překážky a dále podél komunikace ve vzdálenosti minimálně
každých 50 m.
(6) Staveniště mimo zastavěné území musí být oploceno nebo ohrazeno jen
v případě, že sousedí s veřejnou komunikací ve vzdálenosti do 30 m.
(7) Staveniště mimo zastavěné území, kde se nepředpokládá veřejný
přístup (pole apod.) se nemusí ohradit nebo oplotit, je-li s uživateli
pozemku dohodnuto, jakým způsobem bude provedeno po obvodu staveniště
upozornění na nebezpečí. Možné zdroje ohrožení života a zdraví osob
(otvory, jámy, nestabilní konstrukce a stavební díly, stroje) je
povinen dodavatel stavebních prací zajistit tak, aby takové ohrožení
bylo vyloučeno.
(8) Veškeré vstupy na staveniště, montážní prostory a přístupové cesty,
které k nim vedou, musí být označeny bezpečnostními značkami a
tabulkami ^14) se zákazem vstupu na staveniště nepovolaným osobám.
Oplocení staveniště musí mít uzamykatelné vstupy a výstupy mimo
stavenišť (pracovišť) podle odstavců 2, 4, 6 a 7.
(9) Na staveništích (pracovištích) kde pracují i zahraniční pracovníci
musí být pro výstražná nebo nařizující bezpečnostní sdělení použito
vhodného symbolu.
(10) Po celou dobu výstavby musí být účinným způsobem udržován bezpečný
stav pracovních ploch i přístupových komunikací na staveništi
(pracovišti).
(11) Při stavebních pracích za snížené viditelnosti se musí zajistit
dostatečné osvětlení.^15)
§ 12
Vnitrostaveništní komunikace
(1) Před zahájením staveništní dopravy a při každé její podstatné změně
musí být provedena kontrola komunikací, průjezdných profilů, provozních
podmínek a provedena úprava nevyhovujících komunikací.^16)
(2) Je zakázána jízda vozidla pod podjezdem nebo jinou pevnou
překážkou, pokud výška vozidla včetně nákladu není nižší podjezdu nebo
překážky nejméně o 0,3 m. Podjezdy, které mají světlou výšku nižší než
4,3 m, musí být označeny jako na veřejných komunikacích.
(3) Minimální šířka komunikace pro pěší na staveništi musí být 0,75 m,
při obousměrném provozu 1,5 m. Komunikace s větším sklonem než 1:3 musí
mít alespoň na jedné straně jednotyčové zábradlí o výšce 1,1 m.
(4) Podchodné výšky musí být minimálně 2,1 m, ve výjimečném případě lze
tuto výšku snížit na 1,8 m, přičemž je nutno provést potřebná
bezpečnostní opatření např. vyznačením nebo nátěrem.
(5) Překážky na komunikacích ovlivňující bezpečný průjezd, jakož i
zákaz vjezdu a konec cesty, musí být označeny příslušnými
bezpečnostními značkami a tabulkami.^17)
(6) Všechny překážky na komunikacích vyšší než 0,1 m, kudy přecházejí
osoby nebo slouží dopravě, musí být opatřeny přechody a přejezdy o
odpovídající únosnosti.
(7) Na komunikacích, kde hrozí zvýšené nebezpečí pádu osob, vyjetí nebo
sjetí vozidel nebo mechanizačních prostředků, musí být provedeno
bezpečnostní opatření (ohrazení, svodidla apod.). Obdobně se musí
postupovat u konců cest a zakázaných vjezdů.
§ 13
Zajištění otvorů a jam
(1) Všechny otvory a jámy na staveništích (pracovištích) nebo
komunikacích, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty nebo
ohrazeny.
(2) Zakrytí souvislým poklopem musí být provedeno tak, aby ho nebylo
možno při běžném provozu odstranit nebo poškodit. Poklop musí mít
únosnost odpovídající předpokládanému provozu.
(3) Nezakrývají se pouze ty otvory a jámy, v nichž se pracuje.
Zdržují-li se v bezprostřední blízkosti další pracovníci, musí být
otvory a jámy ohrazeny nebo střeženy.
(4) Jámy na vápno a podobné látky, které by mohly poškodit zdraví
pracovníků při pádu do nich, musí být vždy ohrazeny pevným dvoutyčovým
zábradlím vysokým 1,1 m i v případě, když jsou mimo pracovní prostor.
§ 14
zrušen
Skladování
§ 15
Základní ustanovení
(1) Při skladování materiálu musí být zajištěn jeho bezpečný přísun a
odběr v souladu s postupem stavebních prací.
(2) Zařízení skládek a opěrné konstrukce musí být řešeny tak, aby
umožňovaly skladování, odebírání nebo doplňování dílců a prvků v
souladu s požadavky výrobce, bez nebezpečí poškození.
(3) Skládky, skladiště a jednotlivá místa k uskladnění materiálu
nesmějí být umísťovány v prostorách trvale ohrožovaných dopravou
břemen, prací ve výšce, na komunikacích, kde by bránily provozu
motorových a jiných vozidel, popřípadě používání komunikací chodci,
pokud není v projektu stavby stanoveno jinak. Umístění skládek a
skladišť v ochranných pásmech musí být řešeno podle zvláštních
předpisů.^20)
(4) Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a
použité mechanizaci. Prostor, kde se pracovníci pohybují a pracují,
musí mít výšku nejméně 2,1 m.
(5) Skladovací plochy musí být urovnány, odvodněny, zpevněny a označeny
bezpečnostními tabulkami zakazujícími vstup nepovolaným osobám.
(6) Rozmístění skladovaných materiálů a šířka a únosnost komunikací
musí odpovídat používané mechanizaci.
(7) Pracovníci, kteří pracují v prostorách skladů, musí být seznámeni s
rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy materiálu a s
podmínkami bezpečného provozu.
(8) Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu
skladování zajištěna jeho stabilita a nedošlo k jeho znehodnocení.
Podložkami, zarážkami, opěrami, stojany, klíny a provázáním musí být
zajišťovány všechny prvky, které by se mohly převrátit, sklopit,
posunout, kutálet apod.
(9) Konstrukční prvky, které na sebe při skladování těsně doléhají a
nemají části, které by umožnily bezpečné uchopení (oka, držadla apod.)
musí být vždy uloženy na podkladech. Jako podkladů je zakázáno používat
kulatiny nebo vrstvené podklady.
(10) Dílce lze skladovat jen podle podmínek stanovených výrobní
dokumentací nebo v takové poloze, ve které budou zabudovány.
(11) Dílce manipulací snadno poškoditelné a dílce pro letmou montáž se
odebírají přímo z dopravních prostředků. Zřizování meziskládek je
dovoleno v technologicky zdůvodněných případech, přičemž uskladněné
dílce, jejichž statické vlastnosti mohou být sníženy povětrnostními
vlivy, musí být před jejich účinky vhodně chráněny.
(12) Místa určená pro odběr dílců z dopravních prostředků musí mít
rovný a dostatečně únosný povrch a jejich spojení s příjezdovými
komunikacemi musí zajišťovat bezpečné nájezdy a sjezdy.
§ 16
Způsoby skladování
(1) Sypký materiál může být ukládán plně mechanizovaným způsobem do
jakékoliv výšky, za předpokladu, že i odběr bude proveden
mechanizovaným způsobem. Při odebírání materiálu musí být zamezeno
vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, musí být odběr upraven tak, aby
výška stěny nepřesáhla 9/10 dovoleného dosahu nakládacího stroje.
(2) Při ručním ukládání a odebírání může být sypký materiál navršen
pouze do výšky 2 m. Musí-li být sypký materiál odebírán ručně nebo
mechanickou lopatou z hromad vyšších než 2 m, musí být místo odběru
upraveno tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.
(3) Na skládce sypkých materiálů se spodním odebíráním se pracovníci
nesmí zdržovat v nebezpečné blízkosti místa odběru.
(4) Sypké materiály v pytlích se mohou ručně skladovat do výšky 1,5 m,
při mechanizovaném skladování do výšky 3 m. Okraje hromad musí být
zajištěny pomocným zařízením (opěry, stěny apod.) nebo musí být pytle
uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, při které nemůže dojít k jejich
sesunu.
(5) Tekutý materiál uskladněný v uzavřených nádobách musí být uložen
tak, aby plnící (vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Otevřené nádrže
musí být zajištěny proti pádu osob do nich. Sudy, barely a podobné
nádoby se skladují nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato se mohou
skladovat ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou
vzájemně stabilizovány proklady, popřípadě budou uloženy v konstrukci
zajišťující jejich stabilitu.
(6) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně jen do
výšky 2 m při zajištění jeho stability (provázáním apod.). Kusový
materiál nepravidelných tvarů (lomový kámen, nepravidelné tvarovky
apod.) smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do výšky 1,5 m.
(7) Tabulové sklo musí být skladováno nastojato v rámech s měkkými
podložkami.
(8) Křehký materiál (umyvadla, záchodové mísy apod.) lze ručně
skladovat pouze v jedné vrstvě nebo do výšky 1,5 m v nosných rámech.
(9) Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s
označením druhu látky. Bezpečný způsob skladování určí dodavatel
stavebních prací podle druhu obalu.
(10) Oblé předměty (plechovky apod.) při zajištění stability se mohou
ručně na sebe ukládat do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina musí být
zajištěny proti rozvalení.
(11) Prvky a dílce pravidelných tvarů při ukládání nebo odebírání
mechanizačními prostředky možno skladovat až do výšky 4 m, pokud
výrobce nebo zvláštní předpis nestanoví jinak a jsou-li v místě
skladovací plochy dodrženy požadavky na dostatečnou únosnost podloží,
bezpečnou manipulaci a dostatečnou světlou výšku.
(12) Sklady hořlavých materiálů nesmí být umísťovány blíže než 60 m od
místa nasávání vzduchu do podzemní stavby nebo důlního díla.
(13) Upínání a odepínání dílců se musí provádět ze země nebo z
bezpečných plošin nebo podlah tak, aby nebyly upínány nebo odepínány ve
větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínání a odepínání dílců za použití
žebříků musí být podrobně stanoveno dodavatelem stavebních prací v
technologických nebo pracovních postupech.
(14) Poškozené, popřípadě kazové dílce a materiál musí být výrazně
označeny a uloženy zvlášť. Dodavatel stavebních prací určí způsob
jejich skladování a manipulace.
(15) Vyložený materiál nebo materiál připravovaný k naložení podél
kolejí musí být uložen a zajištěn tak, aby byl zachován průjezdný
profil a volný schůdný prostor podél kolejí.
ČÁST PÁTÁ
Zemní práce
§ 17
Průzkum staveniště
(1) Průzkum staveniště musí být řešen v rámci projektu stavby.^21)
(2) Na podkladě výsledků geologického průzkumu a průzkumu překážek na
stavbě je projektant zemních prací povinen stanovit třídu hornin a ve
spolupráci s dodavatelem opatření k zajištění bezpečnosti práce.
(3) Průzkum přírodních podmínek se nevyžaduje pro zemní práce do objemu
100 m
3
výkopu a hloubky maximálně 2 m a při opravách podzemních vedení, pokud
jsou známé geologické a hydrogeologické poměry a fyzikálně mechanické
vlastnosti zemin z předcházejícího provádění zemních prací.
(4) Před zahájením zemních prací musí dodavatel stavebních prací ověřit
na staveništi (pracovišti) inženýrské sítě, podzemní prostory,
prosakování nebo výron škodlivých látek a ve spolupráci s projektantem
stanovit opatření k zajištění bezpečnosti práce.
§ 18
Vyznačení inženýrských sítí
(1) Při projektování zemních prací je povinností investora, aby zjistil
všechny inženýrské sítě a jiné překážky (stará nebo opuštěná důlní
díla, podzemní prostory apod.) z hlediska směrového a hloubkového
uložení. Projekt stavby musí obsahovat vyznačení všech inženýrských
sítí a jiných překážek pod zemí, na povrchu a nad zemí. Vyznačení všech
inženýrských sítí v projektu stavby musí být ověřeno a potvrzeno jejich
provozovateli z hlediska směrového i hloubkového uložení.
(2) Před odevzdáním staveniště investor písemně odevzdá a dodavatel
stavebních prací převezme vyznačení inženýrských sítí a jiných
překážek. V případě, že nebyly zjištěny žádné inženýrské sítě nebo jiné
překážky, potvrdí toto investor dodavateli stavebních prací.
(3) Před započetím zemních prací musí být odpovědným pracovníkem
zajištěno na terénu vyznačení tras podzemních vedení inženýrských sítí
a jiných překážek. S druhem inženýrských sítí, jejich trasami a
hloubkou uložení a s jejich ochrannými pásmy musí být seznámeni
pracovníci, kteří budou zemní práce provádět. Toto platí i pro trasy
inženýrských sítí v blízkosti staveniště, které by mohly být stavební
činností narušeny.
(4) Při odstraňování poruch, při haváriích, při jednoduchých ručních
pracích, u kterých se nezpracovává výkresová část projektové
dokumentace, určí způsob zajištění inženýrských sítí a bezpečnost práce
odpovědný pracovník dodavatele stavebních prací.
§ 19
Zajištění výkopových prací
(1) Výkopy^22) v obydleném území, na veřejných prostranstvích a v
uzavřených objektech, kde se současně provádějí i jiné práce, musí být
zakryty nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu do výkopu, musí být
zajištěny. Je-li zajištění ve větší vzdálenosti než 1,5 m od hrany
výkopu, považuje se za vyhovující zábranu jednotyčové zábradlí vysoké
1,1 m, nápadná překážka nejméně 0,6 m vysoká nebo materiál z výkopu
uložený v kyprém stavu do výše nejméně 0,9 m.
(2) Výkopy přiléhající k veřejným komunikacím nebo zasahující do nich,
musí být opatřeny výstražnou dopravní značkou. V noci a za snížené
viditelnosti musí být označeny červeným výstražným světlem na začátku a
na konci výkopu, případně v jiných nebezpečných místech podle místních
podmínek. V mezilehlém prostoru mohou být výstražná světla od sebe
vzdálena nejvýše 50 m.
(3) Přes výkopy hlubší než 0,5 m se musí zřídit bezpečné přechody o
šířce nejméně 0,75 m, na veřejných prostranstvích bez ohledu na hloubku
výkopu, musí být přechody široké nejméně 1,5 m. Přechody nad výkopem
hlubokým do 1,5 m musí být vybaveny oboustranným jednotyčovým zábradlím
o výšce 1,1 m, na veřejných prostranstvích oboustranným dvoutyčovým
zábradlím se zarážkou. Přechody nad výkopy o hloubce nad 1,5 m musí být
vybaveny oboustranným dvoutyčovým zábradlím se zarážkou.
(4) Pro pracovníky pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný
sestup (výstup). Ve výkopech hlubších než 1,5 m musí být zřízeny
sestupy (výstupy) od sebe vzdálené nejvýše 30 m.
(5) Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany
výkopu. Hranice smykového klínu stanoví projekt. Prostor smykového
klínu výkopu se nesmí na povrchu terénu zatěžovat stavebním provozem,
objekty zařízení staveniště, stroji, materiálem apod. kromě případů,
kdy způsob zabezpečení stability stěny výkopu je řešen projektem na
základě výpočtu.
(6) Při přerušení zemních prací nesmí být ohrožena bezpečnost práce.
Odpovědný pracovník musí zajistit pravidelnou odbornou kontrolu údržby
zábran, pažení, lávek, přechodů, přejezdů, výstražných a osvětlovacích
těles apod.
(7) Před započetím zemních prací se musí okolní objekty ohrožené
výkopem zabezpečit. Způsob zabezpečení objektů musí být stanoven v
projektu stavby.
§ 20
Výkopové práce
(1) Před prvním vstupem pracovníků do výkopu nebo po přerušení práce
delším než 24 hodin, musí odpovědný pracovník provést prohlídku stavu
stěn výkopu, pažení a přístupů.
(2) Výkopové práce na odlehlých pracovištích (§ 8 odst. 5) nesmí od
hloubky 1,3 m provádět pracovník osamoceně.
(3) O použití strojů nebo pneumatických nástrojů v blízkosti podzemních
tras inženýrských sítí rozhodne dodavatel stavebních prací v dohodě s
provozovatelem těchto sítí a současně provede nezbytná opatření k
zajištění bezpečnosti práce.
(4) Provádět zemní práce v ochranném pásmu elektrických, plynových a
jiných nebezpečných vedení, je možné pouze za předpokladu, že budou
učiněna opatření zabraňující nebezpečnému přiblížení pracovníků nebo
strojů k těmto vedením. Opatření se projedná s jejich provozovatelem.
(5) Při souběžném strojním a ručním provádění zemních prací je zakázáno
se zdržovat v nebezpečném dosahu stroje.
(6) Nemá-li obsluha stroje dostatečný výhled na všechna místa
ohroženého prostoru, nesmí pokračovat v souběžném strojním a ručním
těžení na jednom pracovním záběru.
(7) Při ručním provádění výkopových prací musí být pracovníci při práci
rozmístěni tak, aby se vzájemně neohrožovali.
(8) Při dopravě materiálu do výkopu nebo z výkopu se nesmí pracovníci
zdržovat v ohroženém prostoru.
(9) Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny, musí být
práce zastaveny až do doby odstranění těchto předmětů.
§ 21
Zajištění stability stěn výkopů
(1) Stěny výkopů musí být zajištěny proti sesutí. Zajištění stěn se
navrhuje a provádí podle zvláštních předpisů^22) a způsob zajištění
musí být uveden v projektu stavby.
(2) Svislé stěny (boky) ručních výkopů musí být zajištěny pažením od
hloubky větší než
a) 1,3 m v zastavěném území,
b) 1,5 m v nezastavěném území.
Vstupují-li do těchto výkopů pracovníci, musí mít výkopy světlou šířku
nejméně 0,8 m, pokud nestanoví zvláštní předpisy jinak.^22) V zeminách
nesoudržných, podmáčených nebo jinak náchylných k sesutí a v místech,
kde je nutno počítat s opakovanými otřesy, musí být stěny zabezpečeny i
při menších výškách stěn.
(3) Je zakázáno sestupovat nebo vystupovat z výkopů po konstrukci
pažení, vstupovat do strojem vyhloubených výkopů, které nejsou
zajištěny podle odstavce 2, bez vhodné ochrany pracovníků (ochranný
rám, bezpečnostní klec, rozpěrné konstrukce apod.).
(4) Zjistí-li se ve stěnách výkopů větší balvany, zbytky stavebních
konstrukcí a jiných nesoudržných materiálů, které by mohly svým tlakem
uvolnit zeminu, musí se tyto zajistit proti uvolnění nebo odstranit.
Obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu musí být ihned zajištěno proti
průhybu, vybočení a rozpojení.
(5) Při ručním odstraňování pažení se musí postupovat zespodu za
současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby byla zajištěna
bezpečnost práce.
(6) Hrozí-li nebezpečí sesutí stěn výkopu nebo poškození blízko
stojících konstrukcí při přepažování a odstraňování pažení, ponechá se
pažení v potřebné výšce ve výkopu.
§ 22
Svahování výkopů
(1) Sklony svahů výkopů^22) určuje projektant.
(2) Při změně geologických a hydrogeologických podmínek oproti projektu
je povinen pracovník odpovědný za provádění zemních prací po konzultaci
s projektantem upřesnit určený sklon svahu.
(3) Podkopávání svahů je zakázáno. Vzniknou-li pochybnosti o stabilitě
svahu, musí pracovník odpovědný za provádění zemních prací určit a
zajistit opatření k zamezení sesutí svahu a vzniku úrazu.
(4) Při nepříznivých povětrnostních podmínkách, při kterých může dojít
k ohrožení stability svahu, se nesmí pracovníci zdržovat na svahu ani
pod svahem.
(5) Při práci na svazích se sklonem nad 1:1 a výšce větší než 3 m musí
být provedena opatření proti sklouznutí pracovníků nebo sesunutí
materiálu.
(6) Pracovat současně na více stupních ve svahu nad sebou je dovoleno,
pokud jsou vytvořeny bezpečné podmínky pro zajištění pracovníků na
nižších stupních.
§ 23
Podzemní práce
(1) Podzemní práce musí být prováděny v souladu s projektem stavby, s
podmínkami stanovenými při povolování prací a s technologickým
postupem. Projekt nebo technologický postup musí řešit technologii
ražení, výztuž, dopravu hmot a materiálu, větrání, odvodňování,
popřípadě osvětlení a ochranu před povrchovými vodami.
(2) Podzemní práce musí být prováděny tak, aby se zabránilo nežádoucímu
uvolnění horninového masivu a vypadávání horniny a aby byla zajištěna
potřebná ochrana povrchových objektů a veřejných zájmů.
(3) Profil a vyztužení podzemních prostor musí odpovídat životnosti a
účelu, kterému bude objekt sloužit.
(4) Velikost záběru a technologie ražení musí odpovídat místním
podmínkám, zejména vlastnostem horniny a použitému zařízení.
(5) Vstup z povrchu do vodorovných a úklonných podzemních prostorů musí
být zabezpečen proti pádu uvolněných částí horniny, předmětů a proti
pádu osob do nich.
(6) Vyústění podzemních prostorů na povrch musí být zajištěno proti
pádu osob a předmětů.
(7) Každé pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ
dosažitelný z kteréhokoli místa práce.
(8) Pro práce v blízkosti jiných podzemních prostor stanoví dodavatel
stavebních prací potřebná bezpečnostní opatření.
(9) Pro bezpečné zajištění pracovišť v případě mimořádné události
(průvaly zvodnělých hornin, ujetí okolních hornin apod.) musí být k
dispozici potřebné množství materiálu. Druh, množství a místo jeho
uskladnění musí být určeno v technologickém postupu.
(10) Narušená část horniny se musí včas strhnout nebo jinak řádně
zabezpečit. Stržení a odtěžení musí být provedeno z bezpečného místa
vhodnými pracovními pomůckami, které musí být k dispozici na
pracovišti.
(11) Při podzemních pracích musí být stále přítomen na povrchu další
pracovník.
§ 24
Vrtné práce
(1) Pro vrt nebo skupinu obdobných vrtů musí být zpracován
technologický postup, který musí obsahovat zejména vlastní technologii
práce, bezpečnostní, protipožární, hygienická a další potřebná
opatření.
(2) Při výběru místa vrtu je nutno dbát, aby nebyla narušena povrchová
a podpovrchová zařízení, jakož i podzemní prostory a rozvody. Ochrana
veřejných zájmů musí být řešena už v projektu stavby.
(3) Před zahájením vrtných prací musí být pracovníci seznámeni s
technologickým postupem, který musí být na pracovišti.
(4) Ustavení vrtné soupravy a jejího příslušenství musí být provedeno
tak, aby zajišťovalo bezpečný provoz.
(5) Při vrtání musí dodavatel stavebních prací určit bezpečnostní okruh
z hlediska pádu věže nebo materiálu. Musí být vyloučen kontakt
pracovníků s pohybujícími se nebezpečnými částmi zařízení.
(6) Po dokončení vrtu o průměru 0,2 m a více musí být jeho ústí až do
zahájení betonáže případně jiné navazující činnosti zakryto poklopem
nebo jiným vhodným způsobem.
(7) Při nutném vstupu pracovníka do vrtu musí být vrt zapažen v celé
délce a provedeno opatření podle § 8 odst. 6. V okolí ústí vrtu se musí
provést opatření proti pádu materiálu a předmětů. Pracovník sestupující
do vrtu musí být vybaven osobním zajištěním proti pádu. Po celou dobu
činnosti ho musí zajišťovat nejméně dva pracovníci.
§ 25
Protlačování
(1) Při uvedení protlačovacího zařízení do chodu se smí v blízkosti
hydraulických částí stroje zdržovat jen pracovník, který stroj řídí.
(2) Při posunu protlačované roury se nesmějí ve vstupní jámě vykonávat
žádné jiné práce.
(3) Pokud při protlačování vstupují za účelem odtěžení nebo z jiného
důvodu do protlačované roury pracovníci, platí zvláštní předpisy.^23)
§ 26
Zemní práce v zimě
(1) Způsob těžby, dopravy zmrzlé zeminy a případného rozmrazování musí
být stanoven již ve výrobní přípravě a musí zajistit požadavek
bezpečnosti práce pracovníků a ochranu dotčených podzemních
inženýrských sítí.
(2) Prostor, v němž je prováděno rozmrazování a kde by mohlo vzniknout
nebezpečí (propadnutí, popálení apod.), musí být zřetelným způsobem
vymezen.
(3) Při rozmrazování chemickými látkami nesmí být použity látky,
jejichž působením by se zemina stala nebezpečnou zdraví nebo nastala
kontaminace povrchových a podzemních vod i dalších složek životního
prostředí těmito látkami v nepřípustných a zdraví škodlivých
koncentracích.^24)
§ 27
Ruční doprava zemin
(1) Házečky pro dočasné uskladnění vykopané zeminy musí být připevněny
tak, aby neohrožovaly bezpečnost pracovníků a stabilitu pažení nebo
výkopu. V případě, že se házečky připevňují na části pažení, musí být
pažení k tomuto účelu přizpůsobeno.
(2) Pro dopravu zeminy kolečkem nebo japonkou musí být zřízena
dostatečně široká a pevná dopravní cesta se sklonem nejvýše 1:5, bez
prudkých přechodů a s neklouzavým povrchem.
(3) Pro zásyp dopravovaný do výkopu hlubšího než 1,5 m kolečkem musí
být zřízena při okraji výkopu pevná zarážka.
§ 28
Doprava kolejovou (polní) drahou
(1) Kolejová trať se považuje za vodorovnou do úklonu 35 mm.m-1. Ruční
doprava je dovolena jen na vodorovných tratích; na tratích do úklonu 50
mm.m-1 je dovolena jen do vzdálenosti 50 m, na tratích do úklonu 85
mm.m-1 jen, nepřesáhne-li délka tohoto úseku 20 m. Doprava lokomotivami
je přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami výrobce.
(2) Pro stavbu trati musí dodavatel stavebních prací stanovit podmínky
v technologickém postupu, ve kterém musí být uvedeny základní stavební
prvky, způsob spojení, vzdálenost pražců, rozchod kolejí včetně
tolerance, únosnost terénu, provedení kolejového lože a odvodnění.
(3) Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať znivelována a
trať označena tabulkami a návěštími a schválena pro daný druh dopravy.
Dodavatel stavebních prací je povinen
a) pověřit pracovníka, který schvaluje zavedení strojní dopravy,
b) určit pracovníky odpovědné za montáž, provoz a údržbu kolejových
tratí,
c) vydat pro strojní dopravu dopravní řád, kterým určí podmínky
bezpečnosti provozu dopravního zařízení.
(4) Kolejová trať a její vybavení musí být prohlédnuty pracovníkem
určeným dodavatelem stavebních prací před zahájením provozu na trati a
dále ve lhůtách, které dodavatel stavebních prací stanoví.
(5) Kolejová trať musí být udržována tak, aby odpovídala provozním
podmínkám a přeprava po ní byla bezpečná. Mezery mezi objekty,
zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla musí být
nejméně 0,25 m a mezi vozidly navzájem nejméně 0,20 m. Konec trati musí
být zabezpečen proti ujetí vozidel.
(6) Je zakázáno vstupovat nebo se naklánět mezi vozíky při spínání,
rozepínání a za jízdy, vyklápět vozíky rozhoupáváním, stoupat na
vozidla nebo jejich části při vyklápění.
(7) Při nakládání a vykládání nebo vyklápění musí být vozidlo zajištěno
proti nežádoucímu pohybu nebo převrácení.
(8) Při ruční dopravě je povoleno vozíky přepravovat jen jednotlivě.
Vzdálenost mezi vozíky při dopravě mimo výhybnu musí být nejméně 20 m.
Vozík se smí pouze tlačit, při dopravě do svahu pouze táhnout. Je
zakázáno vozit se na vozících, chodit před nimi nebo je nechat volně
jet. Správná poloha točnic, výhybek a přestavníků musí být
zajistitelná.
ČÁST ŠESTÁ
Betonářské práce a práce související
§ 29
Bednění, podpěrné konstrukce a podpěrná lešení
(1) Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé.
(2) Podpěrné konstrukce (stojky, rámové podpěry apod.) musí vykazovat
pro konkrétní případ použití dostatečnou únosnost a musí být úhlopříčně
ztuženy ve všech rovinách.^25)
(3) Na podpěrná lešení pro bednění, jejich montáž, užívání, údržbu a
demontáž se vztahují zvláštní předpisy.^25) Lešení pod bedněním se musí
zatěžovat tak, aby nedocházelo k excentrickému či jinému zatížení,
které nebylo při statickém řešení uvažováno.
(4) Podpěrné konstrukce musí být postaveny a konstruovány tak, aby je
bylo možno při odbedňování postupně bezpečně odstraňovat a uvolňovat
bez nežádoucích otřesů budované konstrukce.
(5) Nejmenší průměr, popřípadě nejmenší velikost strany dřevěné podpěry
je 70 mm.
(6) Podpěry několika pater nad sebou musí být půdorysně rozděleny tak,
aby stály v ose nad sebou.
(7) Materiál, užitý ke stavbě bednění, podpěrných konstrukcí a lešení
pro bednění musí odpovídat zvláštním předpisům.^25)
(8) Bednění z dílců a bednění sestav do velkoplošných panelů musí být v
každém stadiu montáže i demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a
částí.
(9) Při použití dílcových bednění, kde zařízení pro provádění betonáže
jsou součástí těchto bednění, musí tato zařízení být montována před
betonáží souběžně se stavbou dílcových bednění.
(10) Únosnost podpěrných konstrukcí a bednění musí být doložena
statickým výpočtem v dodavatelské dokumentaci s výjimkou prvků bez
konstrukčního rizika.
(11) Podpěry musí být opatřeny patkami, hlavicemi nebo jinou úpravou
pro rozložení zatížení, aby spolehlivě přenesly zatížení na podloží a
zamezily posunutí podpěr.
(12) Podpěrná lešení pro bednění se kontrolují pravidelně jednou za
měsíc a dále před betonáží a v jejím průběhu.
(13) Před započetím betonářských prací musí být celé bednění a jeho
části, zejména podpěry, řádně prohlédnuty a závady odstraněny. Převzetí
a kontrola bednění musí být zapsány do stavebního deníku odpovědným
pracovníkem.
(14) Při užití nafukovacího bednění musí být v průběhu betonáže
kontrolován stanovený vnitřní tlak.
§ 30
Posuvné a speciální bednění
(1) Posuvné bednění pro betonáž staveb musí být montováno, provozováno,
kontrolováno a demontováno podle technické dokumentace, pokynů výrobce
a technologického postupu.
(2) Manipulovat s hydraulickými prvky smí pouze pracovníci určení
dodavatelem stavebních prací a zaškolení pro tuto práci.
(3) Nastavování vodicích a vzpěrných tyčí musí provádět minimálně dva
pracovníci. Při nastavování musí být tyče zabezpečeny proti pádu.
(4) Zařízení posuvného bednění se smí čistit jen po odpojení od zdroje
energie.
(5) Bednění nebo jeho části se smí rozebírat a posouvat až po dosažení
požadované pevnosti betonu.
(6) Pracovníci na pracovních podlahách posuvných a speciálních bednění
musí mít možnost dorozumívat se s obsluhou dopravního zařízení.
(7) Prohlídky celého zařízení posuvného bednění musí provádět denně
odpovědný pracovník a o výsledku prohlídek musí vést záznamy.
(8) Zatížení konstrukcí posuvného bednění v průběhu betonáže nahodilým
zatížením nesmí překročit hodnoty stanovené v technické dokumentaci.
§ 31
Zvedané stropy
(1) Montáž zvedaných stropů je možno zahájit a provádět jen podle
zpracovaného technologického postupu a pod stálým dozorem.
(2) Zvedací zařízení při používání technologie zvedaných stropů musí
obsluhovat pracovníci určení dodavatelem stavebních prací.
(3) Do prostoru pod zvedanými stropy je po dobu jejich montáže zakázán
vstup pracovníků.
(4) Před montáží zvedacího zařízení a v průběhu zvedání musí být
stropní deska vyklizena a zbavena všech předmětů, které nesouvisí se
zvedáním.
(5) Po zvednutí stropní desky do požadované výšky musí být ihned
provedeno zajištění všech stropních otvorů a prostupů. Na volných
okrajích po celém obvodu musí být deska opatřena ochranným zábradlím
dvoutyčovým, vysokým 1,1 m, pokud tuto funkci nenahrazuje jiná
konstrukce.
(6) Při zvedání stropní desky je nutno průběžně sledovat svislost
konstrukce zdvihacího zařízení ve dvou vzájemně kolmých směrech a
případné výchylky přesahující předepsané hodnoty musí být ihned
upraveny.
(7) Při přerušení práce podle § 6 musí být zvedaná deska osazena do
nejbližší mezipolohy a zajištěna zaklínováním nebo jiným bezpečným
způsobem.
§ 32
Předpínání výztuže
(1) Pracovní prostor předpínacího zařízení musí být vyznačen. Vstupovat
do tohoto prostoru mohou pouze pracovníci, vykonávající předpínací
práce nebo dozor.
(2) Předpínací zařízení musí dodavatel stavebních prací přezkoušet ve
lhůtách stanovených výrobcem, nejméně však jedenkrát za rok. O zkoušce
musí být vystaveno osvědčení. Dodavatel stavebních prací musí dále
přezkoušet předpínací zařízení před jeho prvním použitím, při dalším
používání pak jednou za dva měsíce a dále vždy po opravě a přemístění.
(3) Stanoviště obsluhy musí být vedle předpínacího zařízení, mimo směr
tahu napínacího drátu, s možností bezpečně ustoupit v případě jeho
vychýlení.
(4) Obsluha vrátku pro vytahování trubek nebo zatahování kabelů musí
být chráněna zástěnou pro případ porušení tažného lana závěsu kabelu
nebo trubky.
(5) Vysokotlaké hadice napínacího zařízení nesmí být ohnuty poloměrem
zakřivení menším než 150 mm.
(6) Čerpadla, hadice, trysky, spoje a manometry musí být denně
prohlédnuty pracovníkem určeným dodavatelem stavebních prací.
(7) Je zakázáno napínat prasklé nebo vytržené dráty nebo pruty. Pruty s
důlkovou korozí a prvky mechanicky poškozené se nesmí napínat. Při
odvíjení předpínací oceli dopravované ve svazcích nebo kotoučích se
musí používat vhodného odvíjecího nebo stahovacího přípravku s
ochranným krytem, aby bylo vyloučeno vylétnutí konce odvíjeného drátu.
(8) Po ukončení napínání a po odstranění napínací pistole se musí
odstranit přečnívající konce předpínané výztuže.
(9) Při ovíjení výztuže se zakazuje současně provádět ochranu ovíjení
(torkretováním apod.).
§ 33
Doprava a ukládání betonové směsi
(1) Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků, zásobníků nebo při
přímém ukládání do konstrukce se musí pracovat z bezpečných míst, kde
jsou pracovníci chráněni proti pádu z výšky, do hloubky, proti zavalení
či zalití betonovou směsí apod. Pokud taková místa nelze zajistit, musí
být pracovník chráněn jiným způsobem (osobním zajištěním proti pádu,
ochranným košem apod.).
(2) Pro pohyb pracovníků a pro ruční přepravu směsi na místo určení
musí být vybudovány bezpečné komunikace (pracovní lešení, podlahy
apod.). Pracovníci ani dopravní prostředky se nesmí pohybovat přímo po
armatuře.
(3) Postup ukládání betonové směsi musí být v souladu s technologickými
postupy a zvláštními předpisy. ^26) Betonáž v mimořádných podmínkách
musí po celou dobu provádění řídit odpovědný pracovník.
(4) V průběhu betonáže se musí stále sledovat stav konstrukce bednění.
Závady musí být ihned odstraňovány.
(5) Čerpací potrubí na přepravu a ukládání betonových směsí musí být
bezpečně provedeno, zakotveno a napojeno na nástavec čerpadla. Zařízení
musí umožňovat odvzdušnění. Musí být zajištěn způsob dorozumění s
obsluhou čerpadla.
(6) Přístupy z pevných částí objektů a konstrukcí na pracovní podlahy
bednění musí odpovídat požadavkům zvláštních předpisů.^25)
(7) Beton nosných konstrukcí, který nedosáhl projektem požadované
nosnosti, nesmí být vystaven nárazům, otřesům, zatížení a dalším
škodlivým účinkům.^26)
(8) Jestliže se tuhnutí a tvrdnutí betonu urychluje zvláštními metodami
(proteplování elektroohřevem apod.), musí dodavatel stavebních prací
pro tuto technologii zpracovat technologický postup, který zajistí
požadované vlastnosti betonu a bezpečnost práce.
§ 34
Prefabrikáty
(1) Při výrobě prefabrikátů nebo při provádění jiných betonářských
prací s použitím forem, musí být formy a jejich části bezpečně uloženy
a používány tak, aby pracovníci nebyli ohroženi (pádem, překlopením,
uvolněním apod.). Pro jejich přemísťování musí být stanoven způsob
přepravy a určena místa uchycení nebo zavěšení.
(2) Značení prefabrikátů musí být provedeno podle zvláštních
předpisů.^27)
(3) Je zakázáno používat poškozených forem a poškozených spojovacích
prvků.
§ 35
Odbedňování a uvolňování konstrukcí
(1) Odbedňovací práce nosných prvků, konstrukcí nebo jejich částí, u
nichž po předčasném odbednění hrozí nebezpečí zřícení nebo poškození
konstrukce, mohou být zahájeny jen na příkaz odpovědného pracovníka.
(2) Při odbedňování konstrukcí ve výškách se musí používat bezpečná
technická zařízení a pomůcky. Žebříku lze použít pouze při
odbedňovacích pracích do výše 3 m odbedňované konstrukce nad pracovní
podlahou, kdy se neuvolňují nebo neodstraňují nosné části bednění.
Stabilita žebříků nesmí být závislá na demontovaných částech bednění a
podpěr.
(3) Prostor odbedňovacích prací musí být zajištěn proti vstupu
nepovolaných osob.
(4) Bezprostředně po odbedňování je nutno odbedněný materiál
odstraňovat a ukládat na určená místa tak, aby nepřekážel a
nepřetěžoval konstrukci. Prvky a dílce musí být upraveny tak, aby se
nestaly zdrojem úrazu.
§ 36
Práce železářské
(1) Zařízení pro výrobu armatury (stroje, přípravky apod.), objekty a
zařízení související musí být řešeny tak, aby pracovníci nebyli
ohroženi pohybem materiálu a jeho ukládáním.
(2) Na stroji na přípravu armatury nesmějí být stříhány a ohýbány pruty
průměru, který neodpovídá jeho konstrukci a pruty kratší než 0,3 m,
pokud není instalováno zařízení, které bezpečně chrání pracovníka před
úrazem. Ruce pracovníka se nesmí přiblížit místu střihu, ohybu a jiným
nebezpečným místům blíže než 0,15 m. Při střihu a v době chodu stroje
musí pracovník odstraňovat odpad z ustřihovaných prutů pouze pomocí
vhodné pomůcky.
(3) Při stříhání několika prutů současně musí být pruty zajištěny v
pevné poloze (svěrkami, konstrukcí stroje, vhodnými přípravky apod.).
Přidržovat pruty přitom volně rukama je zakázáno.
(4) Ohýbačky s motorickým pohonem musí být na přední straně stolu
vybaveny vypínací tyčí nebo stop tlačítky zajišťujícími v případě
nebezpečí okamžité zastavení chodu stroje.
(5) Stříhání a ohýbání více prvků současně je dovoleno jen za
předpokladu, že tím není přetěžován stroj. Pruty musí být tak upevněny
nebo zajištěny, aby nebyl ohrožen pracovník obsluhy nebo okolí stroje.
(6) Armatura po konečném uložení nesmí být deformována.
(7) Před započetím betonáže musí zhotovenou armaturu převzít odpovědný
pracovník zápisem do stavebního nebo montážního deníku s výjimkou
jednoduchých prvků, kde nehrozí poškození konstrukce z důvodu
nesprávného uložení výztuže.
(8) Způsob zavěšování a dopravy hotových výrobků (prostorových
konstrukcí) stanoví výrobce.
ČÁST SEDMÁ
Zednické práce
§ 37
Výroba, zpracování a doprava malt
(1) Zařízení pro výrobu, zpracování a dopravu malt musí být umístěna
tak, aby při provozu neohrožovala obsluhu ani pracovníky provádějící
další pracovní činnosti.
(2) V případě použití chemických přísad do malt musí být při práci
dodržena bezpečnostní opatření stanovená výrobcem.
(3) Při strojním čerpání malt musí být zabezpečeno účinné dorozumívání
mezi pracovníkem v místě nanášení (ukládání) a obsluhou čerpadla.
(4) Pracovníci musí při činnostech, kdy hrozí nebezpečí ohrožení
odstříknutím vápenné malty nebo mléka, používat určené osobní ochranné
pracovní prostředky. Hašení vápna v sudech, v úzkých a hlubokých
nádobách je zakázáno.
§ 38
Zdění
(1) Materiál pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci zůstal volný
pracovní prostor nejméně 0,6 m široký.
(2) Zděné konstrukce musí být provedeny podle zvláštních předpisů.^28)
(3) Při zdění pod úrovní terénu musí být stěny výkopů^22) zabezpečeny
proti sesutí. Zabezpečovací konstrukce lze odstraňovat souběžně s
postupem vyzdívky, pokud není ohrožena pevnost a stabilita zdiva.
(4) U izolačních zdí, opěrných zdí a podobných konstrukcí se nesmí
zasypávat nebo přihrnovat materiál z vnější strany zdí do té doby, než
zdivo vykazuje dostatečnou pevnost.
(5) Pokud se k dopravě materiálu použijí pomocné skluzové žlaby, musí
se umístit a zabezpečit tak, aby doprava materiálu neohrožovala
pracovníky a okolí.
(6) Zdění musí být prováděno tak, aby nemohlo dojít ke ztrátě stability
zdiva nebo jeho porušení.
(7) Zdění komínů, pilířů, sloupů a jiných konstrukcí se musí provádět
podle technologického postupu po částech tak, aby nebyla ohrožena
nosnost a stabilita spodní části zdiva.
(8) Při zakončení, stykování, křížení zdí, při vyzdívání rohů a pilířů
musí být vrstvy zdících materiálů převázány. Příčky musí být vždy do
zdiva zakotveny.
(9) Kontrola svislosti zdiva a vázání rohů nesmí být prováděna přímo z
vyzdívané stěny.
(10) Provádět drážky nebo otvory v pilířích a tenkostěnných příčkách
lze jen za předpokladu, že nebude narušena stabilita konstrukcí nebo
zdiva.
(11) Osazování konstrukcí, předmětů a technologických zařízení musí být
z hlediska stability zdiva řešeno v projektu stavby s výjimkou předmětů
o malé hmotnosti, které stabilitu zdiva nemohou narušit. Osazené
předměty musí být tak připevněné nebo ukotvené, aby se nemohly uvolnit
nebo posunout.
(12) Pohybovat se nebo dopravovat materiál po stropech z tenkostěnných
materiálů se smí až po provedení opatření, které znemožní jejich
poškození nebo propadnutí pracovníků.
(13) Po osazených prefabrikovaných vodorovných nosných konstrukcích se
lze pohybovat až tehdy, když jsou zabezpečeny proti uvolnění a
sesunutí.
(14) Kameny uložené ve zdivu je možno opracovávat až po dosažení
požadované pevnosti zdiva.
§ 39
Stavební práce na vysokých komínech
(1) Vnitřní lešení musí být bezpečně uchycena nebo zakotvena k nosným
součástím komína. Na posuvné zavěšené vnitřní lešení se nevztahují
požadavky zvláštních předpisů o pohyblivých plošinách.^29)
(2) Pod vnějším zavěšeným lešením musí být zřízena záchytná konstrukce
(§ 49) nebo musí pracovníci používat osobní zajištění proti pádu (§
50). Místo upevnění nebo ukotvení nesmí být závislé na konstrukci
zavěšeného lešení.
(3) Používají-li pracovníci pro výstup a sestup stupadel umístěných na
vnější straně komínu, musí být zajištěn bezpečný přechod ze stupadel na
podlahu lešení.
(4) Pro zakotvení nebo uchycení krakorců a kladek vrátků a zdvihacích
zařízení se musí používat takové nosné prvky, které bezpečně přenesou
jejich zatížení a zatížení vzniklé jejich provozem. Způsob a místo
zakotvení nebo uchycení určí dodavatel stavebních prací v
technologickém postupu.
(5) Při dopravě materiálu v komíně musí být v jeho spodní části zřízena
záchytná konstrukce s otvorem opatřeným bezpečným uzávěrem nebo jiným
technickým řešením, které zamezuje přístupu pracovníků do prostoru
vymezeného pro vertikální dopravu.
(6) Pro práci na vysokých komínech platí tato vyhláška, pokud zvláštní
předpisy nestanoví jinak.^30)
ČÁST OSMÁ
Montážní práce
§ 40
Příprava montáže
(1) Dodavatel stavebních prací musí zpracovat technologický postup
montáže jím montovaných stavebních a technologických konstrukcí, který
musí obsahovat časový sled montážních záběrů, podmínky nasazení a pohyb
mechanizačních prostředků, zásadní řešení přístupu pracovníků ke
stykovým uzlům včetně jejich ochrany a zabezpečení dotčených pracovišť.
Pro opakované montáže lze zpracovat technologické postupy jako typové.
(2) Při zpracování technologického postupu montáže je nutno volit sled
jednotlivých prací tak, aby v různých výškových úrovních (etážích) bylo
možno využít trvalého zastropení jako výchozí úrovně pro navazující
montážní operace.
(3) Při zpracování technologického postupu montáže musí být stanoveny
podmínky pro osobní nebo kolektivní zajištění pracovníků proti pádu.
(4) Při změně montážních podmínek musí odpovědný pracovník dodavatele
stavebních prací postupovat v souladu s ustanovením § 5, 6, 7, 8 a 10.
§ 41
Montážní pracoviště
(1) Montážní pracoviště musí být odevzdáno (§ 5) ve smluvně dohodnutém
stavu tak, aby montážní práce probíhaly nerušeně bez ohrožení
pracovníků a konstrukcí a v souladu s předpisy o bezpečnosti práce.
(2) Montáž je možno provádět z trvalých nebo prozatímních konstrukcí,
dílců a prvků dostatečně únosných, stabilních a zajištěných proti
posunutí při splnění požadavků § 48.
§ 42
Dílce pro montáž
(1) Dílce pro montáž musí všemi parametry odpovídat zvláštním
předpisům.^31)
(2) Všechny dílce musí být při převzetí vizuálně zkontrolovány
odpovědným pracovníkem. O použití poškozených nebo opravených dílců
rozhodne odpovědný pracovník.
§ 43
Montážní a bezpečnostní přípravky a vázací prostředky
(1) Při montáži musí být použity předepsané montážní a bezpečnostní
přípravky.
(2) Montážní a bezpečnostní přípravky a vázací prostředky musí být před
a v průběhu použití kontrolovány, po použití očištěny, řádně uloženy a
konzervovány.
(3) Každá montážní četa musí být pro montáž vybavena příslušným počtem
montážních a bezpečnostních přípravků a zařízení, které jsou specifické
pro různé konstrukční systémy (ochranná zábradlí, poklopy apod.).
Jejich skladba a rozsah použití musí být stanoveny v technologickém
postupu.
(4) Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečné
montáže, zejména bezpečnosti pracovníků při montáži ve výšce, je třeba
upevňovat k dílcům ještě na zemi (výchozí úrovni) před jejich zdvihem,
pokud to nevylučuje technologický postup montáže.
(5) Na nejvyšší pracovní kótě při postupu montáže, demontáže a opravě
konstrukcí, musí být od výšky 20 m zabezpečeno měření rychlosti větru.
(6) Pro zvedání dílců musí být použito vázacích prostředků, které
odpovídají příslušným (např. statickým) parametrům jednotlivých druhů
dílců.
(7) Vázací prostředky musí být vždy voleny tak, aby zajišťovaly
zavěšení dílců podle výrobní dokumentace.
(8) Způsob upevnění, místa upevnění a seřízení vázacích prostředků musí
být voleny tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo být
provedeno bezpečně.
§ 44
Komunikace při montáži
(1) Současně s postupem montáže musí být do objektu zabudovány
projektovaná trvalá schodiště, rampy a žebříky, aby se mohly v průběhu
prací používat. Z technologických důvodů je možno použít pro výstup
nebo sestup pracovníků prozatímní komunikační konstrukce. Tyto
požadavky musí být uplatněny již v technologickém postupu montáže.
(2) Svislá doprava osob na konstrukci vyšší než 30 m musí být zajištěna
výtahem nebo montážním košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup
práce nevylučuje.
(3) Doprava osob pomocí montážního koše musí být v souladu s
technologickým postupem a schválena odpovědným pracovníkem dodavatele
stavebních prací.
§ 45
Manipulace s břemeny
(1) Při odebírání dílců ze skládky nebo z dopravního prostředku musí
být zbývající dílce vždy řádně zajištěny proti překlopení nebo sesutí.
(2) Pracovníci pověření vázáním a zavěšováním břemen musí mít
kvalifikaci vazače nebo musí být pro tuto práci zacvičeni a jejich
způsobilost musí být pravidelně ověřována.^32)
(3) Před uvázáním musí být dílce i závěsná oka (háky, šrouby apod.)
znovu vazačem prohlédnuty. Vázací prostředky musí být v zimě očistěny
od sněhu a námrazy. Je zakázáno zvedat břemena zasypaná, upevněná,
přimrzlá nebo přilnutá vytahováním a odtrhováním, pokud není možno
bezpečně zjistit sílu k tomu potřebnou, nebo pokud zařízení není
vybaveno přetěžovací pojistkou.
(4) Břemeno musí být před zdvihem a další manipulací upevněno a
zajištěno tak, aby nemohlo dojít k jeho pádu, popřípadě pádu jeho
části. Břemeno se nesmí uvazovat nebo zavěšovat v místech, kde by mohlo
dojít k vysmeknutí nebo vzájemnému poškození vázacího nebo závěsného
prostředku a břemene. Ostré hrany břemene, které by mohly poškodit
vázací prostředek, musí být chráněny vhodným způsobem.
(5) Před vlastním zdvihem břemene musí být prověřena bezpečnost
zavěšení břemene nadzvednutím a kontrolou způsobu zavěšení břemene a
závěsných prostředků. Teprve po této kontrole může být dán pokyn ke
zdvihu.
(6) Pod dopravovanými břemeny, ani v jejich blízkosti se nesmí nikdo
zdržovat. Pracovníci se smějí k břemenu přiblížit až po jeho ustálení v
místě, kde bude osazeno nebo složeno.
(7) Pracovník, který upevnil břemeno, řídí jeho zdvih až do úrovně
místa, kde bude uloženo. Další pokyn pro pohyb břemene nad úroveň
osazení a k osazení břemene dává určený pracovník montážní čety.
(8) Před dopravou břemene, jehož dráhu až na místo osazení nebude moci
z místa uvázání sledovat pracovník, který břemeno zavěsil, musí být
mezi tímto pracovníkem, jeřábníkem a pracovníkem určeným k osazení
břemene dohodnut způsob dorozumívání.
(9) Určený pracovník montážní čety se musí vždy přesvědčit o správném
osazení břemene.
(10) Není-li možno dosáhnout při dopravě břemene k místům montáže jeho
klidného pohybu, musí být vedeno pomocnými lany.
(11) Pomocnými lany se smějí břemena vést jen z bezpečného a pevného
místa. Lana musí být upevněna způsobem vylučujícím nebezpečí úrazu
pracovníka při jejich odepínání. Vodící lano nesmí být omotáno nebo
jinak upevněno na částech těla pracovníka.
(12) Při zvedání dílců pomocí čepů musí být závěsná lana rozepřena
rozpěrkou, aby při zdvihu prošla část dílce (např. hlava sloupu) volně
mezi lany závěsu. Čep musí být stále ve vodorovné poloze a zajištěný
proti vypadnutí.
(13) Při manipulaci není dovoleno vstupovat na zavěšené dílce, ani se
na ně nesmí odkládat pracovní nářadí a materiál.
(14) Vázání břemen se řídí zvláštními předpisy.^32)
§ 46
Osazování dílců
(1) Při osazování dílců je nutno vycházet z technologického postupu.
(2) Během postupu montážních prací se musí na konstrukci průběžně
provádět vyztužení, vzepření, kotvení a jiná stabilizační zajištění.
Současně se musí průběžně montovat trvalé části konstrukce, jako jsou
zábradlí, plošiny apod.
(3) Při osazování a po uložení stropních nebo střešních plošných dílců
musí být zajištěna dostatečná únosnost místa práce vzhledem k
předpokládanému způsobu montáže. Na tyto dílce lze vstupovat bez
zvláštního zajištění pouze v případě, kdy jednotlivé dílce jsou
bezpečné proti prolomení. Na zaklopené ploše, jako jsou patra nebo
střechy, nesmí dojít k takovému soustředění pracovníků a materiálu na
jednom dílci, při kterém by bylo překročeno jeho normové zatížení.
Zásady pro zajištění pracovníků při práci s ohledem na navrhovaný druh
plošných dílců musí být na základě statických výpočtů stanoveny již v
projektu stavby.
(4) Otvory ve stropech (montážní otvory apod.) je nutno současně s
montáží zajistit tak, aby jimi pracovníci nepropadli (poklopem
zajištěným proti posunutí, bezpečnostní sítí, zábradlím).
(5) Při manipulaci s dílcem musí být pracovníci v bezpečné vzdálenosti.
Teprve po jeho ustálení nad místem montáže se mohou k němu přiblížit a
z bezpečné plošiny nebo podlahy provést jeho osazení a zajištění proti
vychýlení. Dílec může být odvěšen ze závěsu zdvihacího prostředku
teprve po tomto zajištění.
(6) Svislé dílce musí být po osazení bezpečně zajištěny (šrouby,
montážními stolicemi, vzpěrami, zaklínovány v základové patce apod.).
Uvolnění vázacích prostředků ze svislých dílců musí být provedeno z
bezpečného místa (pracovní plošiny, montážního koše, dálkového
odepínání ze země apod.). Stejné zásady je nutno uplatnit při osazování
prvních vodorovných dílců montovaného podlaží.
(7) Po zajištění a uvolnění dílců z vázacích prostředků se musí
pokračovat v jejich konečném upevnění (svařováním, zabetonováním,
šroubovaným spojem apod.). Následující dílec smí být osazován teprve
tehdy, až je předcházející dílec bezpečně uložen a upevněn podle
technologického postupu.
(8) Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců nesmějí být
odstraňovány před konečným upevněním a prostorovým ztužením montované
konstrukce.
(9) U dílců zavěšených na závěsu zdvihacího zařízení se smí provést
montážní svar elektrickým obloukem pouze za předpokladu, že je
vyloučena možnost zasažení pracovníků a poškození zdvihacího zařízení
elektrickým proudem.
(10) Zmonolitňování uzlů a styčných spár se smí provádět až po zjištění
správnosti osazení dílců, po přejímce svařovaných spojů a splnění
dalších požadavků projektu. Práce spojené se zaléváním styků a spár se
provádí způsobem předepsaným technologickým postupem.
(11) Dílce, které mohou být po osazení do konstrukce rozkmitány větrem,
musí být okamžitě vyztuženy navazujícími prvky tak, aby konstrukce
tvořila tuhý celek.
(12) Při zvedání, vztyčování a ukládání jednotlivých vysokých
konstrukcí nebo jejich částí (příhradových konstrukcí, stožárů apod.)
se prostor ohrožený pádem břemene, zvedacími prostředky nebo konstrukcí
musí zabezpečit (§ 52).
(13) Je-li nebezpečí, že při montáži konstrukce nebude možno dodržet
předepsané bezpečné vzdálenosti od elektrických vedení, ^33) musí se
dohodnout předem s příslušným provozovatelem elektrického vedení
podmínky pro montáž.
(14) Ocelové konstrukce musí být v průběhu montáže uzemněny.
(15) Jsou-li na ocelové konstrukci připevněna kabelová vedení silového
rozvodu nízkého napětí, musí se konstrukce vodivě spojit s ochrannou
soustavou příslušné rozvodné sítě.
(16) Při blokové montáži se musí bloky ocelové konstrukce sestavovat z
jednotlivých prvků na tuhých, nepoddajných podporách tak, aby byl
dodržen tvar, statické působení, případně nadvýšení předepsané v
dodavatelské dokumentaci, přičemž nesmí být překročeny povolené mezní
úchylky.
(17) Při montážních pracích ve výšce se zakazuje montáž a přecházení
pracovníků po konstrukci bez zajištění proti pádu.
ČÁST DEVÁTÁ
zrušena
§ 47
zrušen
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
§ 52
zrušen
§ 53
zrušen
§ 54
zrušen
§ 55
zrušen
§ 56
zrušen
§ 57
zrušen
§ 58
zrušen
§ 59
zrušen
§ 60
zrušen
§ 61
zrušen
ČÁST DESÁTÁ
Bourací a rekonstrukční práce
§ 62
Základní ustanovení
(1) Technologický postup musí být zpracován na základě zevrubné
prohlídky bouraného (rekonstruovaného) objektu a jeho statického
posouzení tak, aby v průběhu prací nedošlo k nekontrolovanému porušení
stability objektu nebo jeho části.
(2) Bourání objektů vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání
svislých konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí,
rekonstrukce a bourání, při kterém dochází ke změně konstrukční
bezpečnosti objektu, strojní bourání, bourání speciálními metodami
(řezání kyslíkem apod.) a bourací práce nad sebou, mohou provádět jen
kvalifikovaní pracovníci pod stálým dozorem odpovědného pracovníka.
(3) Při bourání, které provádí dvě nebo více čet současně, musí být
zajištěn stálý dozor odpovědného pracovníka.
(4) Ustanovení desáté části se vztahuje i na bourání a rekonstrukci
vyzdívek rotačních, kruhových a šachtových pecí, stožárů
technologických zařízení apod.
(5) Ustanovení desáté části se nevztahuje na rozebírání (demontáže)
lešení a podobných konstrukcí, na vyklizování vnitřního zařízení budov
a staveb před bouráním a na práce malého rozsahu (bourání nenosných
prvků, ohrad, přízemních objektů apod.). Pro tyto práce stanoví
pracovní postup odpovědný pracovník.
§ 63
Průzkum stavu objektů
(1) Před započetím bouracích nebo rekonstrukčních prací se musí
uskutečnit průzkum stavu objektu a jeho okolí, zjistit inženýrské sítě
a stav dotčených sousedních objektů. K průzkumu musí být využity
stávající podklady o objektu a podklady o objektech sousedních. O
provedeném průzkumu musí být vyhotoven zápis.
(2) Na základě průzkumu podle odstavce 1 dodavatel stavebních prací
zajistí před zahájením bouracích nebo rekonstrukčních prací vypracování
technologického postupu těchto prací.
(3) Při změně podmínek v průběhu bouracích a rekonstrukčních prací se
musí technologický postup upravit tak, aby byla vždy zajištěna
bezpečnost při práci.
§ 64
Přípravné práce
(1) Před započetím bouracích nebo rekonstrukčních prací se musí vymezit
ohrožený prostor podle technologie prováděných prací, zajistit ho proti
vstupu nepovolaných osob, bezpečně zajistit vstupy do objektů i ochranu
veřejného zájmu ohroženého těmito pracemi. Ustanovení § 52 tím nejsou
dotčena.
(2) Průzkumem zjištěné podzemní prostory (dutiny, studně a jiné
podzemní objekty) se musí před započetím prací zasypat nebo jiným
bezpečným způsobem zajistit.
(3) Rozvodné sítě a kanalizace nebo zařízení instalované v bouraných a
rekonstruovaných objektech se musí před započetím prací odpojit a
zajistit, aby se nedaly použít. Podle potřeby se musí zajistit před
poškozením i sítě, do kterých ústí přípojky z bouraných objektů. Pokud
z provozních důvodů nelze u rekonstruovaných objektů odpojit rozvodné
sítě a kanalizace, musí dodavatel stavebních prací stanovit opatření k
zajištění práce a provozu.
(4) Pro odběr elektrického proudu pro potřebu provádění bouracích prací
v objektu se musí zřídit samostatné vedení. Pro snížení prašnosti
bouracích prací kropením musí být zajištěn zdroj vody. Tyto přípojky
musí být zabezpečeny proti poškození po dobu provádění bouracích prací.
(5) Zahájení bouracích prací se může uskutečnit jen na základě
písemného příkazu odpovědného pracovníka dodavatele stavebních prací a
po vybavení pracoviště pomocnými konstrukcemi, materiálem a pomůckami
určenými v technologickém postupu.
§ 65
Zajištění místa bourání
(1) Při bourání se musí zajistit ohrožený prostor, ve kterém se bourací
práce provádí.
(2) Ohrožený prostor v zastavěném území se musí vymezit plným oplocením
do výšky 1,8 m, pokud tomu technologie bourání nebrání. Není-li možno
prostor oplotit, musí se zajistit jiným vhodným způsobem (střežením,
vyloučením provozu).
(3) Bourat se musí tak, aby nedošlo k ohrožení vedlejších objektů,
zejména těch, které rozebíráním přiléhajících staveb ztratily oporu.
Způsob statického zajištění okolních objektů ohrožených bouracími
pracemi musí být zahrnut v projektu stavby.
(4) Pomocné konstrukce^25) vybudované uvnitř objektů nebo na jeho
vnějších stranách se nesmí zatěžovat vybouraným materiálem a nesmí se
přes ně strhávat materiál z bouraného objektu, pokud nejsou k tomu
účelu navrženy.
(5) Materiál z bourané části objektu se musí odstraňovat tak, aby
nedošlo k přetížení podlah nebo stropů.
(6) Vybouraný materiál musí být skladován tak, aby neomezoval další
průběh bouracích prací.
(7) Tlakové nádoby k řezání kyslíkem musí být uloženy mimo dosah
nebezpečí, které při bourání vzniká.
(8) Skleněné a jiné nebezpečné ostrohranné předměty musí být při ručním
bourání odstraňovány, aby nebyly zdrojem úrazu.
(9) Bourání nesmí být přerušeno, pokud není zajištěna stabilita bourané
konstrukce nebo její části. Tento požadavek platí i v případě nutného
přerušení bourání z důvodu náhlého zhoršení povětrnostních podmínek.
Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z ustanovení § 6.
(10) Při částečném bourání, rekonstrukci a modernizaci budov, které
zůstávají v provozu nebo jsou obydleny, musí být v technologických
postupech zakotveno bezpečnostní zajištění včetně kontroly pracovišť z
hlediska ochrany pracovníků a jiných osob.
§ 66
Vstupy a vjezdy do bouraného objektu
Vstupy, výstupy, sestupy a vjezdy do prostoru bouraného objektu i do
jednotlivých pracovišť musí být zajištěny od zahájení prací až do
jejich ukončení a viditelně označeny.
§ 67
Bourání střešních konstrukcí
(1) Bourání střešní konstrukce nebo krovů strháváním pomocí lan a
tažných strojů je dovoleno, pokud jsou učiněna opatření ke
stabilizování zůstávající části konstrukce.
(2) Výbušninami se nesmí strhávat plechové krytiny a krytiny položené
na plném bednění.
(3) Při ručním bourání střechy musí být postup volený tak, aby nebyla
narušena pevnost ostatních částí konstrukce.
(4) Pokud není zajištěna únosnost bourané konstrukce, musí být bourání
prováděno ze samostatné pomocné konstrukce.
§ 68
Bourání svislých konstrukcí
(1) Konstrukční prvky mohou být odstraněny při ručním bourání jen
tehdy, nejsou-li zatíženy.
(2) Při bourání zdí, které stabilizují vystupující konstrukce (balkóny,
arkýře apod.), musí být tyto konstrukce zajištěny, aby nedošlo k
nežádoucí ztrátě jejich stability.
(3) Ruční bourání nosných konstrukcí se provádí zásadně vertikálním
směrem shora dolů.
(4) Při bourání pomocí strojů se venkovní zdi strhávají vždy z vnější
strany objektu. U přízemních objektů bez podsklepení se může bourání
provádět z vnitřku objektu, jsou-li odstraněny vodorovné prvky nad
místem stroje. Je zakázáno strhávat zdi rozhoupáváním.
(5) Před bouráním příček pod vodorovnými konstrukcemi je nutno ověřit,
zda nemají nosnou funkci.
(6) Únosnost vodorovných konstrukcí, na které se bude strhávat
materiál, se v případě potřeby zvyšuje podpěrami.
(7) Ruční strhávání stěn a pilířů pomocí pák nebo zvedáků je zakázáno.
(8) U konstrukcí, u kterých není zajištěna jejich stabilita, je
zakázáno používat jednoduchých žebříků k uvazování lan a háků ke
strhávané části konstrukce.
(9) Postupné bourání panelových objektů je možno provádět až po
rozpojení jednotlivých panelů a zajištění jejich stability.
§ 69
Bourání podlah, stropů a jednotlivých vodorovných prvků
(1) Ruční bourání stropů s nosnou dřevěnou konstrukcí je dovoleno
pouze, když jsou zdi nad ní zbourané, jsou odkryté nosné prvky a ze
stropů je odstraněn bouraný materiál.
(2) Stropní části se musí před uvázáním na zvedací zařízení uvolnit od
ostatních konstrukcí.
(3) Bourat klenbu uvolněním části konstrukce, která ji zajišťuje, se
smí jen při strojním bourání.
(4) Při ručním bourání v případě, že hrozí prolomení nebo se prolomí
podlahy, musí se práce přerušit a podlahy se musí spolehlivě podepřít
nebo úplně odstranit.
(5) Při bourání jednotlivých poschodí pomocí stroje musí být stropy v
nejblíže nižším poschodí, případně dalších poschodích, podepřeny
konstrukcí podle statického výpočtu pro zatížení stropu materiálem,
který na něj bude dopadat.
§ 70
Práce nad sebou
(1) Bourací práce nad sebou jsou zakázány, pokud nejsou stanoveny
podmínky zabezpečení pracovníků v technologickém postupu.
(2) V případě ohrožení musí odpovědný pracovník, který přímo řídí
bourací práce, dát dohodnutým znamením pokyn k okamžitému opuštění
pracoviště.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Stroje a strojní zařízení
§ 71
Základní ustanovení
(1) Používat lze jen stroje a strojní zařízení (dále jen "stroje"),
které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají
předpisům k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
(2) Stroje lze používat pouze k účelům, pro které jsou technicky
způsobilé v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem a technickými
normami.
(3) Dodavatel stavebních prací je povinen vydat pokyny pro obsluhu a
údržbu stroje, které obsahují požadavky pro zajištění bezpečnosti práce
a provozu. Pokyny pro obsluhu a údržbu musí podle druhu stroje
obsahovat
a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu stroje ve směně,
b) povinnosti obsluhy při provozu stroje,
c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby, včetně revizí,
d) způsob zajištění stroje při jeho provozu, přemísťování, odstavování
z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,
e) způsob dorozumívání a dávání návěští,
f) umístění a zajištění stroje po ukončení provozu,
g) zakázané úkony a činnosti,
h) způsob a rozsah záznamu o provozu a údržbě stroje.
(4) Pokyny pro obsluhu a údržbu stroje se nemusí vydávat, pokud
požadavky uvedené v odstavci 3 jsou stanoveny v technických normách
nebo v návodu výrobce k obsluze a údržbě. Návod výrobce k obsluze a
údržbě musí být v českém nebo slovenském jazyce.
(5) Pokyny pro obsluhu a údržbu stroje nebo návod k obsluze a provozní
deník musí být umístěny na určeném místě, aby byly obsluze kdykoliv k
dispozici.
§ 72
Obsluha
(1) Stroje může samostatně obsluhovat pouze pracovník, který má pro
tuto činnost příslušnou odbornou způsobilost.^38)
(2) Obsluha stroje musí být nejméně jednou za 24 měsíců školena a
přezkoušena z předpisů k zajištění bezpečnosti práce.
(3) Má-li stroj charakter vyhrazeného technického zařízení, musí
obsluha splňovat i požadavky stanovené k jeho obsluze.
(4) Stroj obsluhuje jeden pracovník, pokud výrobce v technických
podmínkách nebo v návodu na obsluhu stroje nestanoví jinak. Vyžaduje-li
to bezpečnost práce, dodavatel stavebních prací určí vícečlennou
obsluhu.
(5) Obsluhuje-li stroj více než jeden pracovník, musí být určen
odpovědný pracovník.
(6) Samostatně obsluhovat stroje mohou jen pracovníci duševně a tělesně
způsobilí, starší 18 let, pokud pro obsluhu stroje není stanovena vyšší
věková hranice, kteří jsou
a) pověřeni výrobcem strojů, kteří montují, ověřují, zkoušejí a
předvádějí stroje, případně zaučují obsluhu, přičemž musí být seznámeni
s předpisy k zajištění bezpečnosti práce platnými na pracovišti, nebo
b) určeni dodavatelem stavebních prací k obsluze (údržbě), prokazatelně
zaškoleni a zacvičeni, případně podle zvláštních předpisů mající
odbornou způsobilost k obsluze nebo řízení (topičský, jeřábnický,
řidičský průkaz apod.).
(7) Obsluha se musí plně věnovat ovládání stroje tak, aby nedošlo k
ohrožení bezpečnosti osob, stroje a konstrukcí.
(8) Obsluha je povinna seznámit se před zahájením provozu se záznamy a
provozními odchylkami zjištěnými v průběhu předchozí pracovní směny.
(9) Zjistí-li obsluha závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit
bezpečnost práce a provozu a které není schopna sama odstranit, nesmí
stroj uvést do provozu a musí závadu ohlásit odpovědnému pracovníkovi.
Zjistí-li takovou závadu během provozu, musí stroj ihned zastavit a
bezpečně zajistit proti nežádoucímu spuštění. Během provozu musí
obsluha sledovat chod stroje a zjištěné závady zaznamenat do provozního
deníku a tam, kde je to předepsáno, zaznamenávat i další určené údaje.
(10) Obsluha před zahájením práce musí podle návodu výrobce prohlédnout
stroj a příslušenství a překontrolovat, zda jsou ovládací, sdělovací a
bezpečnostní zařízení funkčně činná.
§ 73
Provozní podmínky strojů
(1) Stroje musí být před uvedením do provozu vybaveny
a) provozními doklady a označeny evidenčním číslem a názvem
provozovatele stroje,
b) bezpečnostními sděleními, bezpečnostními nátěry, značkami, tabulkami
a nápisy v českém nebo slovenském jazyce,
c) předepsaným zařízením pro zvukovou výstrahu (houkačka), jehož
hladina hlasitosti musí v místech měření vnějšího hluku zdroje
převyšovat hladinu hluku stroje alespoň o deset dB (A); při součinnosti
více strojů musí být hladina hlasitosti houkačky v rozmezí 93-104 dB
(A),
d) ochranným zařízením v místech, kde může dojít k ohrožení pracovníků;
u obslužných plošin strojů, popřípadě výrobního zařízení, musí být
obsluha chráněna proti pádu od výšky 0,5 m; ovladače strojů musí být
zajištěny proti náhodnému spuštění.
(2) Provozními doklady jsou
a) provozní deník, který je určen k vedení záznamu o převzetí a předání
stroje obsluze, o závadách a opravách během provozu, k evidenci
závažných událostí při pracovní směně apod.,
b) revizní kniha stroje, zpravidla dodávaná výrobcem, která obsahuje
technické údaje o stroji (záznamy o zkouškách, generálních a jiných
opravách a rekonstrukci stroje apod.) a jejíž přílohou je technická
dokumentace.
(3) Stanoviště obsluhy, plošiny, stupadla, příčle, nášlapné patky apod.
musí být trvale udržovány v čistotě.
(4) Odpovědný pracovník musí před nasazením stroje seznámit obsluhu s
místními provozními a pracovními podmínkami, které ovlivňují bezpečnost
práce.
(5) Při provozu stroje musí být zajištěna jeho stabilita v průběhu
všech pracovních operací. Je-li stroj vybaven opěrami, táhly nebo
závěsy, musí být během provozu nastaveny v souladu s návodem výrobce v
pracovní poloze a zajištěny proti zaboření, posunutí nebo uvolnění.
(6) Výsuvné, sklopné a podobné části strojů a zařízení, včetně hadic,
elektrických přívodů a vedení musí být zabezpečeny tak, aby nemohlo
dojít k jejich styku s pohyblivými částmi stroje.
(7) Pokud stroj je vybaven tlakovými zařízeními s měřením tlaku, musí
obsluha dbát na to, aby nebyly překročeny stanovené provozní tlaky.
(8) Pokud je u stroje předepsáno signalizační zařízení, musí být každé
uvedení stroje do chodu oznámeno zvukovým, případně světelným
výstražným znamením.
(9) Po výstražném znamení smí obsluha uvést stroj do chodu až tehdy,
když všichni pracovníci opustili ohrožený prostor. U nepřehledných
pracovišť je možné uvedení do provozu až po uplynutí doby nezbytně
nutné k opuštění ohroženého prostoru.
(10) Při práci stroje za provozu na veřejných komunikacích musí
dodavatel stavebních prací zajistit stálý dozor určeným pracovníkem.
Tento pracovník je zejména povinen vydávat pokyny k zajištění
bezpečnosti práce.
(11) Ručně vedené válce se musí při práci ve svahu ovládat tak, aby
obsluha byla stále nad válcem.
(12) Vibrační válce a pěchy musí být používány jen takovým způsobem a
na takových pracovištích, kde nehrozí nebezpečné přenášení vibrací a
způsobení škod na blízkých objektech, výkopech apod.
(13) Stroje musí být při přerušení nebo ukončení provozu zajištěny tak,
aby nemohly být zdrojem ohrožení nebo neoprávněného užití.
§ 74
Opravy a údržba
(1) Údržba, opravy a čištění se musí provádět v souladu s dokumentací
strojů a s technickými normami. Za včasné zajištění údržby a oprav
strojů v souladu s dokumentací odpovídá dodavatel stavebních prací.
(2) Opravy musí být prováděny jen nepoškozeným nářadím, odpovídajícím
účelu použití.
§ 75
Zakázané činnosti
Je zakázáno
a) uvádět do chodu a používat stroj, jsou-li kromě obsluhy na stroji
nebo v jeho nebezpečném dosahu další pracovníci,
b) uvádět do chodu a používat stroj, je-li odmontováno nebo poškozeno
některé ochranné zařízení,
c) odstraňovat za chodu stroje odpad z nebezpečných míst, pokud to není
technicky řešeno nebo návodem k obsluze povoleno,
d) dotýkat se pohybujících částí stroje tělem nebo předměty a nářadím
drženými v rukou, kromě případů, které připouští návod k obsluze,
e) pracovat se strojem za snížené viditelnosti a v noci, není-li
pracovní prostor stroje a pracoviště dostatečně osvětlen,
f) pracovat se strojem, v jehož nebezpečném dosahu jsou jiné stroje
nebo dopravní prostředky s výjimkou těch, které pracují ve vzájemné
součinnosti se strojem,
g) přemisťovat a přepravovat pracovníky na stroji nebo v jeho pracovním
zařízení, pokud to není výrobcem povoleno,
h) pohybovat pracovním zařízením nad pracovníky nebo nad obsazenou
kabinou řidiče dopravních prostředků,
i) pracovat se strojem a pracovním nástrojem v místě, na které není z
místa obsluhy vidět a kde by mohlo nastat ohrožení pracovníků nebo
jiného zařízení,
j) ovládat stroj nebezpečným způsobem vyvolávajícím nežádoucí
rozhoupání pracovního zařízení,
k) pohybovat se se strojem nebo s jeho pracovními zařízeními nebo
jinými vyčnívajícími částmi v ochranném pásmu elektrického vedení,
nejsou-li dodrženy předepsané bezpečnostní požadavky,
l) přejíždět elektrické kabely, nejsou-li vhodně chráněny proti
mechanickému poškození,
m) opustit místo obsluhy stroje, je-li stroj nebo jeho pracovní
zařízení v chodu,
n) provádět údržbu, čištění a opravy, není-li stroj a jeho pracovní
zařízení zabezpečeno proti samovolnému pohybu a náhodnému spuštění a
není-li vyloučen styk pracovníka s pohybujícími se částmi stroje,
o) provádět opravy na pásech strojů s pásovým podvozkem, pokud není
stroj zajištěn proti samovolnému pohybu,
p) pohybovat se po stroji mimo určené přístupy,
r) vyřazovat z činnosti bezpečnostní, ochranné a pojistné zařízení a
měnit jejich předepsané parametry,
s) kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm při kontrole a čerpání
pohonných hmot a při používání lehce vznětlivých čistících prostředků,
t) používat k usnadnění spuštění motoru otevřeného ohně,
u) umísťovat do kabiny kromě osobních potřeb obsluhy jakékoliv další
věci (nářadí, lana, schránky na maziva, čistící prostředky apod.),
pokud pro tento účel není v kabině vyhrazena uzavřená schránka,
v) zavěšovat břemena na špičku háku zdvihacích zařízení.
§ 76
Stroje pro zemní práce
(1) Stroj může pojíždět nebo pracovat podle únosnosti půdy v takové
vzdálenosti od okraje svahů a výkopů, aby nedošlo ke zřícení stroje.
Pokud tato vzdálenost není stanovena v technologickém postupu, stanoví
ji odpovědný pracovník.
(2) Je-li stroj v pohybu, nesmí se nikdo zdržovat v nebezpečném dosahu
stroje, před strojem ve směru jízdy, ani mezi tahačem a vlečeným
strojem.
(3) Pod stěnou (svahem) může stroj pojíždět nebo pracovat v takové
vzdálenosti, aby nevzniklo nebezpečí jeho zasypání.
(4) Při práci strojů vybavených více pracovními zařízeními musí být
nepoužívané pracovní zařízení v přepravní poloze a mechanicky
zajištěno.
(5) Při práci více strojů na jednom pracovišti musí být mezi nimi
zachována taková vzdálenost, aby nedošlo k ohrožení provozu druhého
stroje.
(6) Při nakládání materiálu na dopravní prostředky se smí manipulovat s
pracovním zařízením stroje pouze nad ložnou plochou tak, aby do
dopravního prostředku nenaráželo. Je-li nutné při nakládání manipulovat
pracovním zařízením stroje nad kabinou řidiče dopravního prostředku,
nesmí se v ní zdržovat pracovníci. Ložná plocha musí být nakládána
rovnoměrně.
(7) Při jízdě s naloženým materiálem musí být pracovní zařízení
zajištěno v přepravní poloze, aby nedošlo k nebezpečné ztrátě stability
stroje a omezení viditelnosti v kabině.
(8) Stroj musí být vybaven
a) zařízením pro kontrolu sklonu pojezdové roviny se signalizací nebo
ukazovatelem až do maximálního dovoleného sklonu,
b) signalizací zapojení stroje na vnější elektrickou síť v kabině a u
vstupu na stroj, jedná-li se o stroj s elektrickým pohonem,
c) světlomety k osvětlení pracovního prostoru stroje za snížené
viditelnosti a v noci; stroje, které pojíždí při práci též směrem vzad,
musí být vybaveny i světlomety osvětlujícími pracovní prostor za
strojem,
d) nejméně dvěma zakládacími klíny, jedná-li se o stroj na kolovém
podvozku nebo o silniční válec.
(9) Obsluha stroje nesmí opustit své místo, aniž by bylo pracovní
zařízení spuštěno na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v
předepsané přepravní poloze a mechanicky zajištěno.
(10) Při hrnutí horniny dozerem nesmí břit jeho radlice přesáhnout přes
okraj svahu nebo výkopu.
§ 77
Lopatová rypadla, nakladače a univerzální dokončovací stroje
(1) Výložník lanových rypadel je možno přestavovat jen s nezatíženým
pracovním zařízením, nestanoví-li výrobce u výložníku, u něhož to
konstrukční řešení umožňuje, jinak.
(2) Při spouštění a zdvihání výložníku při práci na svahu musí být
výložník v ose stroje proti svahu vždy tak, aby nedošlo k nebezpečnému
posunutí těžiště stroje a ztrátě jeho stability.
(3) Pokud vzniknou při rýpání převisy, musí být neprodleně odstraněny.
(4) Při použití přídavného zdvihacího zařízení dodaného výrobcem, musí
být dodrženy požadavky zvláštních předpisů.^32)
(5) Není-li v pokynech výrobce nebo v technických podmínkách výrobce
stanoveno jinak, je při provozu strojů zakázáno
a) roztloukat horninu dnem lopaty,
b) urovnávat terén otáčením lopaty,
c) vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje.
(6) Lopata rypadla může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na
místě, kde nehrozí sesuv hmot. Lopata se musí přitom položit a mít
uzavřenou klapku. Obsluha je povinna po vyčištění lopaty se přesvědčit
před uvedením stroje do provozu, zda pracovník, který čistil lopatu, je
v bezpečné vzdálenosti.
§ 78
Skrejpry
(1) Před zahájením zemních prací musí být provedena potřebná opatření,
aby stroj nenarazil radlicí na vyčnívající pevné překážky (kameny,
pařezy, silné kořeny apod.), které se musí předem odstranit, narušit,
případně viditelně označit. Požární hydranty, vodní a plynové uzávěry,
kanalizační poklopy apod. musí být označeny, aby nedošlo k jejich
poškození.
(2) Je-li skrejpr v pohybu, nesmí nikdo v nebezpečném pracovním
prostoru před strojem ve směru jízdy odstraňovat kameny, kořeny a
provádět jiné práce.
(3) Je zakázáno vstupovat do prostoru mezi skrejpr a tahač a přecházet
přes jakoukoli část taženého skrejpru.
(4) Při přesunu naloženého i prázdného skrejpru musí být korba vždy
zvednuta a uzavřena.
§ 79
Stroje a zařízení pro výrobu, dopravu a zpracování směsi
(1) Před uvedením do provozu se musí míchačky zajistit v horizontální
poloze.
(2) Mísící zařízení (buben, válec) musí dosedat v kterékoliv poloze na
všechny nosné kladky, přičemž kladky musí být zajištěny proti posunu.
(3) Při opravách, údržbě a čištění je u míchaček vybavených násypným
košem dovoleno vstupovat pod koš jen tehdy, kdy je koš zajištěn
bezpečně v horní poloze řetězem, hákem, vzpěrou apod.
(4) Vstupovat na konstrukci míchačky lze jen v případě, je-li stroj
odpojen od přívodu elektrické energie.
(5) U betonáren musí být dráha násypného koše zajištěna ohrazením nebo
zakrytováním.
(6) Přepravníky směsí lze plnit jen směsí předepsané konzistence a jen
do užitného objemu nádob nástavby (bubny, vany, korby) tak, aby byla
zaručena správná funkce a jízdní vlastnosti vozidla, nebylo překročeno
jeho dovolené zatížení a nedocházelo k samovolnému unikání přepravované
směsi.
(7) Po naplnění přepravníku směsí musí obsluha zkontrolovat, zda je
výsypné zařízení bezpečně zajištěno v přepravní poloze.
(8) Při ovládání přepravníku ze zadního panelu nesmí být motor vozidla
v chodu, pokud není v návodu pro obsluhu uvedeno jinak.
(9) Dodavatel stavebních prací provozující přepravníky betonových
směsí, musí mít zajištěny podle návodu výrobce prostředky k nouzovému
vyprázdnění směsi pro případ poruchy přepravníku.
§ 80
Čerpadla směsi a strojní omítačky
(1) Čerpadly může být přepravována jen směs předepsaného složení podle
pokynů výrobce nebo návodu k obsluze.
(2) Provedení potrubí, velikost a počet oblouků, zajištění (podepření,
podložení nebo kotvení potrubí a hadic), směrové a spádové poměry musí
odpovídat pokynům výrobce nebo návodu k obsluze. Neobsahuje-li návod k
obsluze uvedené požadavky, stanoví je dodavatel stavebních prací.
(3) Potrubí, hadice, dopravníky, vibrační žlaby a jiná zařízení pro
dopravu směsí musí být vedeny a zajištěny tak, aby nezpůsobily
přetížení nebo nadměrné namáhání lešení, bednění, výkopu, konstrukčních
částí stavby apod.
(4) Potrubí a hadice lze spojovat jen nepoškozenými a očištěnými
spojkami. Ke spojování hadic se nesmí používat dráty.
(5) Pojistné a řídící ventily musí být seřízeny na tlak odpovídající
jejich správné funkci. Tlak musí být průběžně kontrolován.
(6) Strojní zařízení pro povrchové úpravy je zakázáno čistit a
rozebírat pod tlakem.
(7) Konec potrubí na čerpání malty se musí spolehlivě zajistit, aby
jeho neočekávaný pohyb vlivem dynamických účinků nezpůsobil zranění
pracovníků.
(8) Pro přísun směsí čerpaných stabilními čerpadly nebo autočerpadly
musí být zajištěn bezpečný příjezd vylučující složité a opakované
couvání vozidel.
(9) Autočerpadlo musí být umístěno tak, aby obslužné místo bylo
přehledné a aby se v prostoru manipulace s výložníkem a potrubím
nenacházely překážky ztěžující tuto manipulaci.
(10) Při provozu je zakázáno
a) přehýbat hadice,
b) manipulovat se spojkami a ručně přemísťovat hadice a potrubí,
nejsou-li pro to konstruovány,
c) vstupovat na konstrukci stroje a do nebezpečného prostoru u koncovky
hadice.
§ 81
Přepravníky a zásobníky volně loženého cementu
(1) Před připojením dopravního potrubí (hadic) k potrubnímu řadu pro
tlakové zásobníky volně loženého cementu se musí obsluha přesvědčit,
zda není trubní řad pod tlakem.
(2) Dopravní hadice a potrubí se musí před přečerpáváním volně loženého
cementu prohlédnout, funkčně poškozené zařízení nesmí být používáno.
(3) Hadice musí být spojovány navzájem i k pevnému potrubí jen
nepoškozenými a k tomu určenými spojkami a koncovkami.
(4) V průběhu přečerpávání musí obsluha sledovat stavoznak zásobníků,
aby nedošlo k jeho přeplnění.
(5) Při čištění, údržbě a vstupu do vnitřního prostoru přepravníků
volně loženého cementu se musí postupovat jako u stabilních zásobníků
sypkých hmot.
§ 82
Mechanické lopaty
(1) Prostor, po kterém má být sypký materiál přihrnován mechanickou
lopatou, musí být upraven tak, aby nemohlo dojít k jejímu zachycení o
nerovnosti, pevné překážky, větší předměty apod.
(2) Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením musí být jištěno
pojistkou proti přetížení.
(3) Přenášení prázdné lopaty do záběru musí být prováděno jen jejím
tažením, nikoliv tlačením nebo přenášením před sebou.
(4) Při provozu se nesmí nikdo zdržovat mezi navijákem a lopatou.
Obsluha musí dbát, aby se na laně nevytvořila smyčka a lopatu musí v
záběru přidržovat oběma rukama. Při odebírání sypkého materiálu se musí
postupovat podle § 16 odst. 2.
(5) Spojování tažného lana uzly je zakázáno, spojení lana v místě
uchycení lopaty musí být provedeno spolehlivě minimálně dvěma lanovými
spojkami.
§ 83
Vibrátory
(1) Elektrické vibrátory se smí připojit pouze na zdroj o napětí a
frekvenci podle údajů na výrobním štítku nebo návodu k obsluze.
(2) Pohyblivé přívody vibrátorů musí být kladeny a zajištěny tak, aby
nemohly být mechanicky poškozeny.
§ 84
Strojní beranidla
(1) Při zatloukání prvků (štětovnice, piloty apod.) se nesmějí v okruhu
odpovídajícím 1,5 násobku výšky věže nebo výložníku jeřábu provádět
jiné práce.
(2) Příprava prvků se provádí ve vzdálenosti alespoň dvojnásobku délky
věže nebo výložníku.
(3) Pro beranidlo musí dodavatel stavebních prací zajistit zpevněnou
rovnou manipulační podlahu o šířce nejméně 5 m, podle typu beranidla.
Beranidlo musí být zajištěno proti převržení.
(4) Přitahování nebo stavění prvku šikmým tahem je dovoleno pouze k
tomu uzpůsobeným zařízením.
(5) Zarážený prvek musí být při zarážení spolehlivě stabilizován tak,
aby byla zaručena jeho správná poloha a nemohlo dojít k jeho vychýlení.
(6) Při beranění se nesmí vstupovat pod zavěšené prvky. K navádění
prvku se musí používat bezpečné a spolehlivé přípravky. Ruční navádění
je dovoleno pouze u zdvihacího zařízení vybaveného mikrozdvihem. U
zavěšeného prvku se může na nezbytně dlouhou dobu zdržovat pouze
pracovník pověřený naváděním a stabilizováním polohy prvku.
(7) Pro volně zavěšená beranidla (pneumatická a vibrační) musí být
zpracován podrobný technologický postup včetně stanovených všeobecných
podmínek k zajištění bezpečnosti práce.
(8) Pokud není pracovník při výstupu na vodící věž beranidla zajištěn
ochranným košem, musí používat prostředky osobního zajištění proti
pádu.
(9) V průběhu pracovní směny se musí provádět prohlídky beranů a horní
části zaráženého prvku (piloty apod.).
§ 85
Stavební elektrické vrátky
(1) Stanoviště obsluhy musí být vždy umístěno tak, aby nebylo ohroženo
břemenem nebo lanem. Vrátek se musí umístit 3 až 5 m od svislé dráhy
dopravovaného břemene a musí být chráněn před ostatním provozem stavby.
(2) Při osazování a instalaci vrátku musí být osa kladky kolmá na směr
navíjení lana.
(3) Vrátek se musí řádně ukotvit nebo zatížit prvky o hmotnosti
rovnající se dvojnásobné nosnosti vrátku.
(4) Největší nosnost vrátku a největší hmotnost dopravovaného břemene
musí být vyznačena na dobře viditelném místě.
(5) Vrátek musí být vybaven koncovým vypínačem elektrického proudu,
který samočinně zastaví chod vrátku, jakmile závěsný hák je vzdálen od
spodní hrany kladky nejméně 0,30 m.
(6) Stanoviště obsluhy vrátku musí být voleno tak, aby z něj bylo vidět
na všechna nakládací a vykládací místa nebo musí být vzájemné
dorozumívání mezi obsluhou a pracovníkem na nakládacím (vykládacím)
místě zajištěno signalizačním zařízením.
(7) V místě odebírání nebo nakládání materiálu ve výšce musí být
pracovníci chráněni proti pádu alespoň jednotyčovým zábradlím bez
zarážky u podlahy.
(8) Nosná konstrukce kladky včetně závěsu musí být technicky
dokumentována včetně statického posouzení. Její pevnost a stabilita
musí být zajištěna kotvením nebo protizávažím.
(9) Před uvedením vrátku do provozu musí být provedeno jeho písemné
převzetí se zápisem do stavebního deníku nebo jiného dokladu.
(10) Na bubnu vrátku musí při přepravě břemene zůstat nejméně 3 závity
lana.
(11) Při provozu vrátku je zakázáno
a) zvedat břemena o hmotnosti převyšující nosnost vrátku,
b) dopravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolí, pokud nejsou
provedena vhodná bezpečnostní opatření,
c) zvedat břemena šikmým tahem,
d) opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li ponecháno břemeno zavěšené
na háku,
e) zavěšovat břemeno na špičku háku,
f) zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti,
g) usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku,
h) pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel
a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky,
i) dopravovat břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo
zdvihacích prostředků (namáháním přes ostré hrany apod.),
j) způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene,
k) zvedat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá,
l) provádět změny na brzdách, které by mohly ohrozit bezpečnost.
(12) U vrátků upravených pro vlečení
a) musí být přizpůsoben kryt navíjecího bubnu,
b) musí být zařízení pro správné ukládání lana,
c) se nesmí používat samodržná tlačítka.
(13) Jednou za čtrnáct dní musí být prokazatelně provedena odborná
prohlídka vrátku, lana a úvazku určeným pracovníkem. Rozsah této
prohlídky stanoví návod k obsluze (pokyny).
§ 86
Jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen
(1) Používání ručního zvedání jednoduchou kladkou je dovoleno do
nejvyšší výšky 15 m.
(2) Hmotnost dopravovaného břemene nesmí přesáhnout 60 kg. Břemeno o
větší hmotnosti než 50 kg musí zvedat dva pracovníci současně.
(3) Nejmenší průměr nosného textilního lana musí být 10 mm. Poškozené
lano se nesmí používat.
(4) Provedení nosné konstrukce kladky musí být schváleno odpovědným
pracovníkem.
§ 87
Řetězové zvedáky a kladkostroje
(1) Místo zavěšení zvedáků musí být předem ověřeno, zda je spolehlivé a
dostatečně únosné a musí být schváleno odpovědným pracovníkem.
(2) Nosnost závěsného prvku (ocelového nebo textilního lana, řetězu
apod.) musí odpovídat nosnosti zvedáku.
§ 88
Stavební výtahy
(1) Požadavky na stavební plošinové výtahy s vyloučenou dopravou osob
stanoví zvláštní předpisy.^39)
(2) Stavební plošinové výtahy musí být před uvedením do provozu a v
jeho průběhu zkoušeny. Za provedení montážní zkoušky odpovídá pracovník
určený organizací montující výtah, za provedení přejímací a revizní
zkoušky odpovídá dodavatel stavebních prací a provádí je provozní
technik stavebních plošinových výtahů.^39)
(3) Požadavky na výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, stanoví
zvláštní předpisy.^40)
(4) Pro provoz stavebních výtahů, kterými se dopravují také osoby,
platí technické podmínky výrobce a návod k používání.
§ 89
Zabezpečení stroje při přerušení a ukončení práce
(1) Obsluha je povinna zaznamenat závady stroje nebo provozní odchylky
zjištěné v průběhu předchozího provozu stroje do provozního deníku. Po
skončení směny, po přestávce, při níž se střídají obsluhy, musí být se
závadami seznámena i střídající obsluha.
(2) Proti samovolnému pohybu musí být mobilní stroj po ukončení práce
zajištěn zakládacími klíny nebo pracovním zařízením spuštěným na zem
nebo zařazením nejnižšího rychlostního stupně a zabrzděním parkovací
brzdy, pokud to konstrukce stroje umožňuje. Rovněž při přerušení práce
musí být mobilní stroj zajištěn proti samovolnému pohybu alespoň
zabrzděním parkovací brzdy nebo pracovním zařízením spuštěným na zem.
(3) Proti samovolnému pohybu musí být zajištěno i pracovní zařízení
stroje po ukončení práce a při jejím přerušení spuštěním na zem nebo
umístěním do přepravní polohy, ve které se mechanicky zajistí.
(4) Mobilní stroj musí být odstaven na vhodné stanoviště, kde
nezasahuje do pozemních komunikací, není ohrožena stabilita stroje a
není ohrožen padajícími předměty.
§ 90
Výměna a nastavení pracovních nástrojů
(1) Výměna nebo nastavení pracovních nástrojů se musí provádět podle
pokynů a postupu uvedených v návodu na obsluhu stroje.
(2) Pracovní nástroje nebo jejich části, které mohou při montáži,
demontáži a seřizování způsobit úraz, musí být bezpečně zajištěny proti
samovolnému pohybu a ztrátě stability.
§ 91
Přeprava strojů
(1) Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo
jeho pracovního zařízení se musí provádět podle pokynů a postupů
uvedených v návodu na obsluhu stroje. Není-li postup při přepravě
stroje a jeho pracovních zařízení uveden v návodu na obsluhu stroje,
musí jej stanovit dodavatel stavebních prací a do návodu na obsluhu
stroje jej doplnit.
(2) Při přepravě strojů se nesmí v kabině přepravovaného stroje, na
stroji ani na ložné ploše dopravního prostředku zdržovat osoby, pokud
není v návodech na obsluhu nebo v pokynech stanoveno jinak.
(3) Vozidla pro přepravu strojů musí být při nakládce a vykládce
bezpečně zabrzděna a mechanicky zajištěna proti nežádoucímu pohybu.
(4) Při přepravě strojů na pozemních komunikacích po vlastní ose musí
být pracovní a ostatní zařízení v přepravní poloze mechanicky zajištěna
proti samovolnému pohybu podle návodu pro obsluhu stroje.
(5) Při přepravě strojů na dopravních prostředcích musí být pracovní a
ostatní zařízení podle návodu na obsluhu stroje umístěna na ložné ploše
dopravního prostředku a připevněna k němu nebo umístěna v přepravní
poloze a mechanicky zajištěna proti podélnému i bočnímu posuvu a proti
převržení.
(6) Přípojné stroje musí být při připojování zabrzděny a bezpečně
založeny zakládacími klíny.
(7) Řidič smí dokončit couvání na doraz závěsného zařízení teprve na
dohodnuté dorozumívací znamení navádějícího pracovníka. Po dorazu tažný
stroj nebo vozidlo zabrzdí.
(8) Pracovník navádějící stroj na dopravní prostředek musí stát mimo
stroj i mimo dopravní prostředek a být v zorném poli řidiče stroje po
celou dobu najíždění a sjíždění stroje.
ČÁST DVANÁCTÁ
Práce související se stavební činností
§ 92
Manipulace
(1) Jeden pracovník smí ručně přenášet, nakládat nebo vykládat jenom
břemena do 50 kg hmotnosti, pokud zvláštní předpisy nestanoví hodnotu
nižší.^41)
(2) Je-li hmotnost břemene větší než 50 kg provede ruční manipulaci
pracovní četa s příslušným počtem pracovníků.
(3) Je-li hmotnost břemene větší než by odpovídalo celkovému počtu
pracovníků čety a u břemen nevhodných rozměrů nebo tvarů, je nutno při
manipulaci s nimi použít mechanizačních prostředků. Tyto práce musí
provádět četa pro tento účel vyškolená.
(4) Jestliže manipulaci provádí četa, která není pro tuto práci trvale
určena, musí řídit manipulaci odpovědný pracovník.
(5) Odpovědný pracovník, který řídí manipulaci, je zejména povinen
a) poučit členy pracovní čety o pracovním postupu a o použití osobních
ochranných pracovních prostředků a mechanizačních prostředků podle
druhu a způsobu manipulace,
b) upozornit na nebezpečné úkony nebo místa při manipulaci, dbát na
správný a bezpečný provoz mechanizačních prostředků používaných při
manipulaci a na správné používání vázacích prostředků.^32)
(6) Ruční manipulace se provádí vždy s použitím pracovních pomůcek.
Pracovní pomůcky (sochory, lyžiny, můstky, vrátky, navijáky apod.) musí
být náležitě dimenzovány a v dobrém stavu, zakotveny proti sklouznutí
nebo překlopení. Lyžiny nesmějí mít větší sklon než 30ř od vodorovné
roviny. Nosníky lyžin musí být upevněny na dopravním prostředku pomocí
háků nebo jiného upevňovacího zařízení.
(7) Pracovníkům, kteří se nepodílejí na manipulaci, je zakázáno
zdržovat se na pracovišti, kde se manipulace provádí.
§ 93
Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce
(1) Lepení krytin z plastových, pryžových, korkových a jiných materiálů
se musí provádět podle stanoveného pracovního nebo technologického
postupu.
(2) Pracovníci provádějící lepení musí být prokazatelně seznámeni s
vlastnostmi používaných lepidel a s jejich bezpečným zacházením.
(3) Lepení v uzavřených prostorech se smí provádět, je-li zajištěno
větrání, které zaručuje, že přípustná koncentrace škodlivin nebude
překročena.^8)
(4) Pracovní prostor včetně přilehlého okolí v případě užití lepidel,
jejichž páry mohou tvořit výbušnou směs, musí být vymezen, označen
bezpečnostními značkami a příslušně vybaven (zábranami, hasicím
přístrojem apod.).
(5) Pracovní prostor zahrnuje obvykle podlaží, kde se lepí, podlaží pod
ním i nad ním, případně i další prostory, kde může dojít ke koncentraci
škodlivin vyšší nežli je přípustné. Pracovní prostor určí odpovědný
pracovník. Vstup nepovolaných pracovníků do označeného prostoru je
zakázán.
(6) Po celou dobu lepení a nejméně 24 hodin po ukončení lepení musí být
v pracovním prostoru odpojen elektrický proud, plyn a platí zákaz
přerušovat větrání a zákaz manipulace s otevřeným ohněm (kouření,
svařování, topení lokálními topidly apod.). Pokud se práce provádějí v
prostorách bez denního osvětlení, musí být zajištěno bezpečné umělé
osvětlení.
(7) Zbytky hořlavin a použitých materiálů musí být uskladněny a
likvidovány předem stanoveným způsobem podle pracovního nebo
technologického postupu.
(8) Před započetím prací při lepení podlahovin musí být seznámeny s
termínem zahájení práce všechny osoby v objektu, kde se tyto práce
budou provádět a musí být poučeny o bezpečném chování během těchto
prací.
§ 94
Podlahy ze syntetických pryskyřic
(1) Míchání směsi pro podlahy ze syntetických pryskyřic se musí
provádět mimo vlastní pracovní prostor a na větraném místě.
(2) Pro vymezení, označení a vybavení pracovního prostoru a pro větrání
platí opatření podle § 93.
§ 95
Práce se živicemi
(1) Dodavatel stavebních prací musí stanovit v technologickém nebo
pracovním postupu pro práce se živicemi opatření k zajištění
bezpečnosti práce a požární ochrany při jednotlivých pracovních
úkonech.
(2) Při pracích se živicemi v uzavřených prostorách musí být zajištěna
nucená výměna vzduchu a práce musí provádět alespoň dva pracovníci.
(3) Při práci se živicemi se musí dbát, aby do zásobníků a cisteren
nebo jiných nádob na uskladnění a rozehřívání živic nevnikala voda.
Pokud se tak stalo, musí se voda před rozehřátím živice odstranit.
Nádoby musí být zajištěny proti převrácení.
(4) Rozehřívat živice otevřeným plamenem je dovoleno jen v nádobách k
tomu určených, za přítomnosti alespoň dvou pracovníků. Rozehřívat
živici otevřeným plamenem přímo v obalech je zakázáno.
(5) Tavné nádoby na rozehřívání živice otevřeným plamenem musí být
upraveny tak, aby rozehřívaná živice nemohla přijít do styku s ohněm.
(6) Ve výškách je povoleno rozehřívat živice otevřeným plamenem jen v
zařízeních k tomu upravených (v krytých topeništích s hořáky na plynná
nebo tekutá paliva).
(7) Ohřívat živici za jízdy je dovoleno jen v dopravních prostředcích
nebo strojích k tomu konstruovaných.
(8) Kladení izolačních pásů pomocí natavovacích agregátů se nepovažuje
za rozehřívání živic otevřeným plamenem.
(9) Doprava pracovníků na zařízeních pro přepravu živice je dovolena
jen v prostorách k tomu určených.
(10) Při prohlídkách technického stavu stroje pro postřik živic a u
obalovacích souprav se kontroluje vždy stav tavné nádoby, těsnost
spojů, průchodnost potrubí, těsnost a neporušenost hadic rozvodů.
(11) Nádoby na rozehřívání a dopravu živičných směsí musí mít
přiléhající ochranné víko a smí se naplňovat nejvýše do 3/4 obsahu.
(12) Hořlavý materiál musí být vzdálený od otevřeného ohně nejméně 4 m.
Tekuté palivo se musí skladovat v prostorech k tomu určených.
(13) Po dobu rozehřívání živic otevřeným plamenem se obsluha nesmí
vzdalovat od kotle.
(14) Ruční svislá doprava roztaveného asfaltu je dovolena jen pomocí
kladky v asfaltérských vědrech do výšky 8 m. Při přepravě musí být
možnost sledovat nádoby po celé dopravní dráze.
(15) Vařič živičné směsi musí být umístěn v bezpečné vzdálenosti od
objektu a zařízení a na rovné ploše s vhodným příjezdem.
(16) Prostor, kde se provádí postřik horkou živicí, musí být zajištěn
proti vstupu nepovolaných osob.
§ 96
Natavovací zařízení na propan-butan
(1) Při používání ručních hořáků a natavovacích vícehořákových
přístrojů musí být obsluha zařízení na propan-butan odborně
způsobilá.^42)
(2) Při manipulaci s lahvemi nesmí docházet k nárazům na ně, jejich
převržení a přehřátí. Pokládání lahví do ležaté polohy a jakékoliv
urychlování vypařování propan-butanu je zakázáno.
(3) Obsluze není dovoleno provádět opravy na tlakových lahvích, je
zakázáno vypouštění zbytků plynu z lahví do ovzduší.
(4) Netěsné nebo poškozené lahve se nesmí používat.
(5) Při práci s natavovacími agregáty, kde obsluha při práci couvá, je
ve výšce zakázáno pracovat touto technologií blíže než 1,5 m od
nezajištěného okraje pracoviště.
§ 97
Sklenářské práce
(1) Při ruční manipulaci se sklem musí být manipulační plocha upravena,
zpevněna a musí být rovná.
(2) Přepravníky tabulového skla musí být při odebírání skla zajištěny
proti převržení a nežádoucímu pohybu.
(3) Na venkovních prostranstvích je zakázáno ručně manipulovat s
tabulovým sklem o ploše větší nad 1 m
2
při větru o rychlosti nad 8 m.s-1 a nižší teplotě než -5ř C.
(4) Zasklívání oken, výkladů, světlíků a podobných konstrukcí ve výšce
se může provádět jen z pevných a bezpečných pracovních podlah nebo
pohyblivých pracovních plošin.
(5) Při ploše skla přes 3 m2 musí zasklívání a přesun provádět nejméně
tři pracovníci.
(6) K nošení tabulí delších než 2 m musí být použity přípravky.
(7) Jednotlivé tabule se nesmí stavět přímo na podlahu nebo terén, ale
musí být vhodně podloženy a zajištěny proti překlopení. Pro skladování
skla platí zvláštní předpisy.^43)
(8) Skleněný odpad musí být ukládán do zvláštních přepravních nádob
(beden).
§ 98
Malířské a natěračské práce
(1) Malířské práce ve schodišťových prostorách musí být prováděny z
pracovních podlah nebo ze žebříků k tomu upravených.
(2) Je zakázáno používat ruční postřikovače, je-li vadný tlakoměr,
pojistný ventil, poškozen závit pumpy nebo zjištěno jeho jiné
poškození.
(3) Při používání ručních postřikovačů je nutno řídit se návodem k
obsluze a zvláštními předpisy.^44)
(4) Při provádění úprav povrchů stavebních i jiných konstrukcí
nátěrovými systémy musí být stanoven pracovní postup s přihlédnutím k
návodu výrobce a určen způsob ochrany pracovníků před škodlivinami
vznikajícími při dané práci.^45)
§ 99
Svařování
(1) Postup práce při řezání velkých celků musí vyloučit převrácení nebo
pád oddělených částí takovým způsobem nebo směrem, který by vedl k
ohrožení zdraví pracovníků a jiných osob.
(2) Při svařování ve výškách musí mít svářeč zajištěnu stabilní a
bezpečnou polohu. Osobní zajištění proti pádu svářeče musí být chráněno
proti propalu.
(3) Před svařováním ve výšce je třeba svářečské hadice nebo vodiče
upevnit k pevnému předmětu, aby nedošlo k jejich náhlému sesunutí s
následným pádem svářeče.
(4) Vedení svářečských hadic nebo vodičů musí vyloučit průhyby, možnost
poškození v uchycení nebo poškození žhavým rozstřikem.
(5) Svářečské hadice nebo vodiče nesmí mít svářeč obtočeny kolem těla
ani položeny přes rameno.
(6) Svářeči nesmí pracovat nad sebou, nejsou-li odděleni pevným stropem
bez otvorů.
(7) Souprava lahví s plyny nebo svařovací zdroj musí být umístěny a
ochráněny tak, aby nebyly ohroženy padajícím žhavým rozstřikem.
(8) Ochrana prostoru pod místem svařování musí být zabezpečena (§ 52).
(9) Při svařování elektrickým obloukem v mokrém prostředí musí být
zdroj umístěn na suchém místě.
(10) Při svařování elektrickým obloukem musí svářeči nedopalky elektrod
ukládat do nehořlavých krabic.
(11) Při svařování elektrickým obloukem je nepřípustné používat
improvizované přívody proudu.
(12) Svařovat elektrickým obloukem na nechráněných pracovištích, za
deště, husté mlhy, sněžení nebo silného větru je zakázáno. Místo
svařování musí být chráněno před povětrnostními vlivy.
(13) Při svařování elektrickým obloukem na nechráněných pracovištích je
nutné poučit pracovníky pohybující se v blízkosti svářečů o riziku
záření oblouku a okolí je nutno chránit.
(14) Svařování v uzavřených prostorách bez dostatečné výměny vzduchu je
zakázáno. Při svařování v ochranných atmosférách plynu musí být výměna
vzduchu na pracovišti zajištěna nuceným způsobem.
§ 100
Práce s lasery
(1) Dodavatel stavebních prací, který provozuje lasery, je povinen
vymezit a označit prostor, kde se laser používá. Musí vypracovat
provozní řád pro práci s lasery s určením odpovědnosti pracovníků, druh
zaškolení a požadavky na zdravotní způsobilost.
(2) V prostoru, kde se lasery používají, nesmí být látky, z nichž by
vlivem záření mohly vznikat škodliviny nebo výbušné směsi plynů. Ve
speciálních prostředích musí být lasery pro tato prostředí uzpůsobeny.
Konstrukce laserů musí vždy odpovídat prostředí, v němž se použijí.
(3) Lasery musí být zabezpečeny proti manipulaci nepovolanými osobami a
pevně fixovány, aby nemohlo dojít k působení paprsku na nezaměřené
objekty vlivem otřesů země, vlivem zemních prací apod.
(4) Do provozu mohou být lasery uvedeny jen na pokyn odpovědného
pracovníka.
(5) Laserový paprsek nesmí zasahovat do oblasti vidění pracovníků. Tam,
kde nelze vyloučit riziko expozice pracovníků nad limitní hodnoty, musí
být pracovníci chráněni (ochrannými brýlemi odpovídajícími dané vlnové
délce laseru apod.).
§ 101
Potápěčské práce
(1) Před začátkem potápěčských prací musí být v bezprostřední blízkosti
pracoviště vytvořen uzavřený prostor určený pro odpočinek a ohřátí
potápěčů.
(2) Pro práce v hloubce větší než 13 m musí být v bezprostřední
blízkosti pracoviště instalována přetlaková komora s příslušenstvím,
která musí mít rozměry odpovídající počtu potápěčů pracujících na
pracovišti pod vodou.
(3) Potápěčské přístroje a jejich příslušenství musí být přezkoušeny
před každým použitím.
(4) Před začátkem prací pod vodou s použitím jeřábu musí vedoucí
potápěčských prací stanovit pracovní postup, seznámit s ním zúčastněné
pracovníky a určit dorozumívací znamení.
(5) Při potápěčských pracích konaných s použitím jeřábu nesmí potápěč
vstoupit do vody, dokud zavěšené břemeno nebo prázdný hák zdvihacího
zařízení není spuštěn na určené pracoviště pod vodou. Zvedání
zavěšeného břemena nebo háku zdvihadla nesmí začít dříve, dokud potápěč
nedojde na bezpečné místo a nedá určené znamení.
(6) Po celou dobu manipulace jeřábu s břemenem nebo s jeřábovým hákem
pod vodou musí být potápěč spojen telefonem s obsluhou jeřábu; je
zakázáno dorozumívání s pracovištěm nad hladinou pomocí signálního
lana.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Společná a závěrečná ustanovení
§ 102
Kde se v této vyhlášce hovoří o pracovnících, rozumí se tím osoby v
pracovněprávním nebo jiném obdobném poměru.^46)
§ 103
Výjimky
(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytně nutnou
dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo
při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena
nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může dodavatel stavební
práce odchýlit od ustanovení druhé až dvanácté části jen se souhlasem
Českého úřadu bezpečnosti práce nebo Českého báňského úřadu. Návrh na
odchylku, doložený potřebnými náhradními opatřeními k zajištění
bezpečnosti práce, předkládá dodavatel stavební práce prostřednictvím
příslušného inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodního báňského
úřadu.
(3) Na dodavatele stavební práce, který tuto práci provádí jako
podnikatel^47) sám nebo se skupinou do pěti pracovníků, kterou při
výkonu práce osobně řídí, se nevztahují ustanovení § 3 odst. 1, § 4, §
7 odst. 2, § 10 odst. 1 písm. d) a § 71 odst. 3.
§ 104
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. šestá část (Stavební a montážní práce) vyhlášky Českého úřadu
bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky
k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
2. vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 86/1971 Sb., k zajištění
bezpečnosti práce a technických zařízení při práci se živicemi,
3. výnos B1 ministerstva stavebnictví ze dne 1. února 1964, kterým se
vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti při práci ve výškách (reg. v
částce 30/1964 Sb.), ve znění článků I, VII a IX výnosu Českého úřadu
bezpečnosti práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975
Sb.),
4. výnos ministerstva stavebnictví č. 25 ze dne 23. května 1965 o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na lehkých střešních pláštích
(reg. v částce 41/1967 Sb.), ve znění článků II a IX výnosu Českého
úřadu bezpečnosti práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce
37/1975 Sb.),
5. výnos B2 ministerstva stavebnictví ze dne 2. února 1965, kterým se
vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti práce při bourání (reg. v
částce 42/1967 Sb.), ve znění článků III a IX výnosu Českého úřadu
bezpečnosti práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975
Sb.),
6. výnos B3 ministerstva stavebnictví ze dne 13. července 1965, kterým
se vydávají předpisy pro předvýrobní přípravu, přípravu práce a
pracoviště při provádění stavebních prací z hlediska bezpečnosti a
ochrany zdraví pracujících (reg. v částce 42/1967 Sb.), ve znění výnosu
č. 8/1968 (reg. v částce č. 49/1968 Sb.), ve znění článků IV a IX
výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR
(reg. v částce 37/1975 Sb.),
7. výnos B4 ministerstva stavebnictví ze dne 31. srpna 1967, kterým se
vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při zemních
pracích (reg. v částce 49/1968 Sb.), ve znění článků V a IX výnosu
Českého úřadu bezpečnosti práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v
částce 37/1975 Sb.),
8. výnos B5 ministerstva stavebnictví ze dne 20. září 1966, kterým se
vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících
při pracích betonářských a zednických, při montážích prefabrikovaných
prvků a při pracích, které s nimi bezprostředně souvisí (reg. v částce
42/1967 Sb.), ve znění článků VI a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti
práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),
9. výnos B6 ministerstva stavebnictví ze dne 2. března 1967, kterým se
vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na
strojích, se stroji a strojním zařízením (reg. v částce 42/1967 Sb.),
ve znění článků VII a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z
10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),
10. výnos Českého úřadu bezpečnosti práce č. 18/1971 Ú. v. ČSR, kterým
se vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických
zařízení při stavbě tunelů a jiných podzemních objektů,
11. výnos ministerstva stavebnictví č. 6/1967, kterým se vydávají
pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při lepení podlahových povlaků
(reg. v částce 42/1967 Sb.),
12. směrnice ministerstva stavebnictví ze dne 1. března 1965 č. 13 o
zajištění bezpečnosti práce při používání elektrického prohřívání
betonu uveřejněná ve Věstníku ministerstva stavebnictví částka 14 ze
dne 12.4.1965.
§ 105
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990.
Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce:
Ing. Gerner v.r.
Předseda Českého báňského úřadu:
Ing. Bartoš v.r.
1) Např. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, zákon č. 105/1990
Sb., o soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových
společnostech, nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky
č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání
občanů,
§ 3 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad
bezpečností práce.
2) § 2 a 3 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem v podzemí.
3) § 3 písm. g) zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu
č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
na povrchu.
4) Např. ČSN 73 8101 Lešení. Společná ustanovení, ČSN 73 3050 Zemné
práce. Všeobecné ustanovenia.
5) § 285 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
6) Např. § 24 zákona č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití
topných plynů (plynárenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 31
až 35 vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona, ve
znění vyhlášky č. 18/1986 Sb., § 30 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě,
rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), oddíl II. vládního
nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o
výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, §
12 a 13 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974
Sb., § 9 a 10 vyhlášky ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se
provádí zákon o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 22 zákona č.
89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla, § 9 až 11 zákona č.
110/1964 Sb., o telekomunikacích, § 10 a 11 vyhlášky ústřední správy
spojů č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.
7) ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na
elektrických zařízeních.
ČSN 34 3108 Bezpečnostní předpisy o zacházení s elektrickým zařízením
pracovníky seznámenými.
8) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č.
46/1978 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce
21/1978 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České
socialistické republiky č. 66/1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.), ve
znění výnosu ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České
socialistické republiky č. 74/1989 (reg. v částce 9/1989 Sb.).
9) § 273 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
10) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 103/1989 Sb., o ověřování
odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem, ČSN 27 7012 Lopatová rypadla a nakladače.
Provoz, údržba a opravy.
11) Např. ČSN 27 0143 Zdvihací zařízení. Provoz, údržba a opravy.
12) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
č. 49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění
směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č.
17/1970 o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci.
Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č.
8/1986 Ústředního věstníku České socialistické republiky pro posuzování
zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, trolejbusů a
tramvají.
Výnos federálního ministerstva dopravy č.j. 5095/85-ÚÚŽZ ze dne
20.6.1985, kterým se vydává směrnice o zdravotní způsobilosti
pracovníků na železnicích (reg. v částce 16/1985 Sb.).
13) § 135 zákoníku práce.
14) Např. ČSN 01 8010 Bezpečnostní barvy a značky. Všeobecná
ustanovení, ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, ČSN 01 8020
Dopravní značky na pozemních komunikacích.
15) Např. ČSN 36 0450 Umělé osvětlení vnitřních prostorů, ČSN 36 0451
Umělé osvětlení průmyslových prostorů.
16) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o
bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních
vozidel, ve znění vyhlášky č. 62/1981 Sb.
17) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o
pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního
provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb.
ČSN 01 8012.
ČSN 01 8020.
20) Např. zákon č. 79/1957 Sb.
21) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č.
43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
22) ČSN 73 3050.
23) Vyhláška č. 22/1989 Sb.
24) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se
stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod.
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
25) ČSN 73 8101
ČSN 73 8108 Podpěrná lešení.
26) ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí.
27) ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců.
28) ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí.
29) ČSN 27 5003 Pohyblivé pracovní plošiny. Výpočet, konstrukce a
výroba.
ČSN 27 5004 Pohyblivé pracovní plošiny. Montáž, provoz, zkoušení a
údržba.
30) Teplotechna PNT 73 0710 Bezpečnostní předpisy pro stavební práce na
vysokých komínech.
31) Např. ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců,
ČSN 72 3565 Betonové stenové dielce. Spoločná ustanovenia, ČSN 72 3800
Betonové stropní a střešní dílce. Společná ustanovení.
32) ČSN 27 0143.
ČSN 27 0144 Zdvihací zařízení. Prostředky pro vázání, zavěšení a
uchopení břemen.
33) Vládní nařízení č. 80/1957 Sb.
ČSN 34 3108.
.
38) Např. § 133 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, § 141 odst. 1 zákoníku
práce, vyhláška ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb. , o výcviku,
způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.
39) ČSN 73 8120 Stavební plošinové výtahy.
40) ČSN 27 4002 Výtahy. Montáž, zkoušení a provoz elektrických výtahů.
41) § 150 zákoníku práce.
§ 167 zákoníku práce.
42) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví
některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
43) ČSN 26 9030 Skladování. Zásady bezpečné manipulace.
44) ČSN 07 8122 Tlakové nádoby ručních postřikovačů.
ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky.
45) ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady.
ČSN 67 0810 Úprava nátěrových hmot pro nanášení.
ČSN 67 0811 Skladování nátěrových hmot.
ČSN 67 5801 Ředidla pro nátěrové hmoty. Základní a společná ustanovení.
46) Např. zákoník práce, zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském
družstevnictví, zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním
a jiném družstevnictví.
47) Zákon č. 105/1990 Sb.