Vyhláška č. 293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.06.2012
| poznámka: | přílohy č. 1 a 4 jsou ve formátu PDF k dispozici u vyhlášky č. 110/2005 Sb. (novela) |
| se změnami: | 110/2005 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 107/2002 Sbírky zákonů na straně 6156 |
| schváleno: | 14.06.2002 |
| účinnost od: | 02.07.2002 |
| zrušeno: | 01.06.2012 |
| [Textová verze] |
293/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 14. června 2002
o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Změna: 110/2005 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 91 odst. 3,
§ 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1 a § 96 odst. 8 zákona č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví:
a) bližší vymezení zdroje znečišťování,
b) postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách,
metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné
koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních
vod,
c) provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 6 vodního
zákona,
d) provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod
a náležitosti provozní evidence,
e) způsob sledování znečištění odpadních vod a měření objemu
vypouštěných odpadních vod,
f) požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních
laboratoří a měřicích skupin k provádění rozborů ke zjištění
koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro
kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod,
g) vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání,
h) náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup pro jejich
posuzování a povolování odkladu Českou inspekcí životního
prostředí (dále jen "Inspekce").
§ 2
Bližší vymezení zdroje znečišťování
(K § 91 vodního zákona)
(1) Zdrojem znečišťování se pro účely této vyhlášky rozumí
území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně
odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál
průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí
samostatně odpadní vody do vod povrchových; za odpadní vody se
v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud
funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem.
(2) Za samostatný zdroj znečišťování se považuje i část
areálu průmyslového podniku či jiného objektu, ze kterého se
odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních
turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových.
§ 3
Postup pro určování znečištění obsaženého
v odpadních vodách a zjišťování průměrné
koncentrace znečištění odpadních vod
(K § 91 vodního zákona)
(1) Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních
vodách zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, rozbory vzorků
a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Technické požadavky na
předběžnou úpravu vzorků jsou uvedeny v příloze č. 1 k této
vyhlášce.
(2) Odběr vzorků se řádně dokumentuje. Základem dokumentace
je písemné zpracování programu vzorkování a standardního
pracovního postupu pro odběr vzorků. Program i standardní pracovní
postup vzorkování se sestavuje s využitím statistických metod
a příslušných technických norem uvedených v příloze č. 2 k této
vyhlášce. O odběrech vzorků se provádí písemný záznam.1) Písemné
záznamy se vedou také o výsledcích vnitřní a vnější kontroly
dodržování programu vzorkování a standardního pracovního postupu
pro odběr vzorků. Vzorky se neodebírají v době tání sněhu,
dlouhotrvajících nebo intenzivních srážek a bezprostředně po nich.
(3) Minimální roční četnost odběrů vzorků a typy vzorků jsou
stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Pro výpočet množství
znečištění se použijí výsledky rozborů ze všech odběrů vzorků
zpracovaných podle této vyhlášky. Odběry vzorků musí být
rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to
i v případě, že právnická nebo fyzická osoba, která vypouští
odpadní vody do vod povrchových, (dále jen "znečišťovatel")
odebírá větší než minimálně stanovený počet vzorků podle této
vyhlášky; to se nevztahuje na nepravidelné vypouštění odpadních
vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob.
(4) Odběry vzorků zabezpečují odborně způsobilé osoby
oprávněné k podnikání (dále jen "oprávněná laboratoř"), které při
těchto odběrech umožní účast znečišťovateli. Vzorky se odebírají
v místě, které stanovil vodoprávní úřad v povolení k vypouštění
odpadních vod [§ 8 odst. 1 písm. c) a § 38 odst. 3 vodního
zákona]; jestliže toto místo vodoprávní úřad nestanovil, odebírají
se v místě, v němž lze zajistit maximální objektivitu měření
znečištění.
(5) Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodách
se zjišťuje:
a) u znečištění vypouštěného kontinuálně jako aritmetický průměr
z výsledků všech rozborů těchto vzorků, jestliže jejich počet
je menší než 24 v příslušném kalendářním roce,
b) u znečištění vypouštěného kontinuálně, a jestliže počet vzorků
odebraných v příslušném kalendářním roce je rovný nebo větší
než 24, tímto postupem:
1. z výsledků všech rozborů vzorků provedených znečišťovatelem
v kalendářním roce se stanoví aritmetický průměr a vypočte
se směrodatná odchylka sigma n,
2. k aritmetickému průměru vypočtenému podle předchozího bodu
se připočte a odečte hodnota dvojnásobku sigma n a stanoví
se takto rozmezí hodnot výsledků rozborů vzorků,
3. výsledky rozborů vzorků překračující rozmezí hodnot podle
předchozího bodu se vyloučí a stanoví se nový soubor
výsledků rozborů vzorků,
4. z tohoto souboru výsledků rozborů vzorků se stanoví
aritmetický průměr,
c) u znečištění vypouštěného z kampaňové výroby nebo v případech
řízeného nebo nepravidelného vypouštění se průměrná roční
koncentrace stanoví výpočtem, jehož způsob projedná
znečišťovatel bezodkladně s Inspekcí.
(6) Jsou-li odpadní vody u jednotlivého zdroje znečišťování
vypouštěny z více výpustí, vypočte se roční průměrná koncentrace
vypouštěného znečištění ze všech výpustí zdroje znečišťování pro
účel porovnání s limity zpoplatnění jako podíl součtu množství
znečištění vypouštěného ze všech výpustí zdroje znečišťování
a součtu objemů odpadních vod vypouštěných ze všech výpustí zdroje
znečišťování.
(7) Skutečnost, že zpoplatněné znečišťující látky v odpadních
vodách, uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce (dále jen
"ukazatele znečištění"), vypouštěných ze zdroje znečišťování
nepřekračují hmotnostní, popřípadě koncentrační limity
zpoplatnění, se prokazuje především sledováním množství a jakosti
vypouštěných odpadních vod v místě a způsobem, který stanovil
rozhodnutím vodoprávní úřad (§ 8 vodního zákona). Nejsou-li
v rozhodnutí vodoprávního úřadu místo a způsob měření stanoveny,
prokazuje se tato skutečnost buď rozborem odpadních vod provedeným
z odebraného typu vzorku b) podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
nebo dokladem, že provozovaná technologie vstup těchto látek do
odpadních vod vylučuje. Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy
č. 3 k této vyhlášce a měřit objem vypouštěných odpadních vod
s dostatečnou věrohodností, zjišťuje se množství znečištění
teoretickým výpočtem. Podrobnosti výpočtu projedná znečišťovatel
s Inspekcí.
(8) Kontrola správnosti sledování znečištění odpadních vod
a stanovení koncentrací znečištění v ukazatelích znečištění podle
§ 112 odst. 1 písm. f) vodního zákona zahrnuje zejména:
a) přezkoumání podkladů, které vede znečišťovatel v rámci provozní
evidence a dokumentace o odběru vzorků a které oprávněná
laboratoř vede o jejich úpravě a analýze; předmětem přezkoumání
je i doklad odborné způsobilosti laboratoře ke stanovení
ukazatelů znečištění vod podle § 7,
b) odběr a rozbor kontrolních vzorků, který se provádí zejména až
po analýze možných příčin nepřijatelných výsledků zjištěných
podle písmene a); v případě zjištění nedostatků se po realizaci
opatření k nápravě provede odběr a rozbor kontrolního vzorku
jako kontrola účinnosti přijatých opatření. Odběry a rozbory
pro účely kontroly sledování znečištění odpadních vod provádějí
oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí
(dále jen "kontrolní laboratoř") v souladu s podmínkami
stanovenými touto vyhláškou. Kontrolní laboratoř vyrozumí
znečišťovatele o kontrole bezprostředně před jejím započetím.
Na jeho žádost mu předá předem dohodnutou část odebraného
vzorku po jeho předběžné úpravě podle přílohy č. 1 k této
vyhlášce, oznámí mu konec kontroly a vyhotoví protokol
o kontrole. Kontrolní laboratoř oznámí Inspekci nejpozději do
20 dnů po provedení kontroly její výsledky. Kontrolní laboratoř
sdělí znečišťovateli bez odkladu výsledky kontroly.
(9) Výsledky rozborů odpadních vod podle jednotlivých
ukazatelů znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru včetně
nejistot; podrobnosti pro jejich stanovení při porovnávání
výsledků jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Pro výpočet
průměrné roční koncentrace a množství znečištění se hodnoty
připuštěných nejistot měření neberou v úvahu.
(10) Při rozdílných výsledcích rozborů stejného vzorku
provedených současně oprávněnou laboratoří znečišťovatele
a kontrolní laboratoří se vychází z požadavků příslušné technické
normy.2) Při identifikaci příčin rozdílných výsledků rozborů
stejného vzorku a při jejich odstranění oprávněná i kontrolní
laboratoř vzájemně spolupracují a informují Inspekci. Zjistí-li se
však, že u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti se
odchyluje výsledek stanovení koncentrace ukazatele znečištění
u dvou kontrolních vzorků analyzovaných současně kontrolní
laboratoří a oprávněnou laboratoří znečišťovatele o více než 30
%, přičemž za základ se bere výsledek kontrolní laboratoře, a je
zjištěno, že chyba je na straně znečišťovatele, použije se
k výpočtu poplatků aritmetický průměr koncentrací znečištění
v příslušném ukazateli znečištění, které zjistí rozbory v daném
kalendářním roce kontrolní laboratoř; tímto způsobem se stanoví
roční průměrná koncentrace znečištění v příslušném ukazateli
znečištění i v případě, kdy oprávněná laboratoř neanalyzuje
současně s kontrolní laboratoří podíl vzorku odebraný kontrolním
odběrem a odchyluje-li se průměrná koncentrace ukazatele
znečištění u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti
stanovená podle odstavce 5 písm. a) a b) za posledních 12
kalendářních měsíců o více než 30 % od dvou kontrolních vzorků
analyzovaných kontrolní laboratoří v jednom kalendářním roce;
v případě vypouštění podle odstavce 5 písm. c) se postup stanovení
koncentrace ukazatele znečištění zvolí po projednání s Inspekcí.
Nesleduje-li znečišťovatel množství znečištění ve vypouštěných
odpadních vodách způsobem stanoveným touto vyhláškou, může
Inspekce použít k výpočtu poplatku za znečištění vypouštěných
odpadních vod výsledky stanovení koncentrací ukazatelů znečištění
zjištěné v daném roce kontrolní laboratoří.
------------------------------------------------------------------
1) Protokol o odběru vzorku dle ČSN ISO 5667-10, Příloha A.
2) ČSN ISO 5725.
§ 4
Zjišťování ročního objemu vypouštěných odpadních
vod a provádění měření jejich objemu
(K § 91 vodního zákona)
(1) Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjišťuje jako
objem odpadních vod vypuštěných za kalendářní rok.
(2) Místo, způsob a případně četnost měření objemu
vypouštěných odpadních vod zajistí znečišťovatel v souladu
s podmínkami uvedenými v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění
odpadních vod pro příslušnou výpust. Pokud tyto podmínky
v povolení stanoveny nejsou, zvolí znečišťovatel místo, způsob
a případně četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod tak,
aby objem vypouštěných odpadních vod byl zjištěn co
nejobjektivněji.
(3) Je-li instalováno měřidlo, vypočte se objem vypouštěných
odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla. Jednotnost
a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu
jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný
způsob či metoda. Zajištění jednotnosti a správnosti měřidel
a měření je stanoveno zvláštním právním předpisem.3)
(4) Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla
se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo v provozu,
a z průměrného hodinového průtoku za období od počátku roku do
vzniku poruchy. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, odvodí se objem
z údajů minulého roku.
(5) Není-li instalováno měřidlo splňující podmínky uvedené
v odstavci 3, stanoví se objem odpadních vod na základě
jednorázových měření, minimálně na základě jednoho týdenního
měření za kalendářní rok. Roční objem vypouštěných odpadních vod
se vypočte jako součin naměřeného objemu za dané časové období
a počtu časových období za rok. Jednorázová měření se provedou při
průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených při
dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo bezprostředně po
nich. Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy č. 3 k této
vyhlášce a měřit objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou
věrohodností, lze určit roční množství znečištění u výpustí nebo
zdroje znečišťování teoretickým výpočtem. Podrobnosti výpočtu
projedná znečišťovatel s Inspekcí.
(6) Pokud je jako měřidlo objemu odpadních vod instalováno
stanovené měřidlo, podléhá režimu státní metrologické kontroly
měřidel.3) Státní metrologickou kontrolu měřidel provádí Český
metrologický institut, ověřování stanovených měřidel mohou
provádět i autorizovaná metrologická střediska.
(7) Kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních
vod provádějí odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání
pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřicí
skupina"). Kontrola zahrnuje ověření správnosti měření zjištěním
a osvědčením objemu nebo průtoku vypouštěných odpadních vod.
(8) Výsledky kontroly předává měřicí skupina po ukončení
kontroly do 30 dnů Inspekci.
(9) Pokud je rozdíl naměřeného objemu u kontrolovaného zdroje
znečišťování nebo výpusti mezi objemem naměřeným ve stejné době
znečišťovatelem a měřicí skupinou u dvou kontrolních měření větší
než 10 % oproti výsledkům měřicí skupiny, použije se k výpočtu
ročních poplatků aritmetický průměr objemů z kontrolních měření.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993
Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č.
13/2002 Sb.
Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost
a správnost měřidel a měření.
§ 5
Náležitosti provozní evidence
(K § 91 odst. 1 vodního zákona)
Náležitostmi provozní evidence jsou originály nebo ověřené
kopie:
a) protokolů o rozborech odpadních vod s doložením osvědčení
o způsobilosti oprávněné laboratoře,
b) protokolů o rozborech odebrané vody, je-li uplatňován odečet,
s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,
c) protokolů o odběru vzorků,
d) registračních výstupů měření průtoků, pokud jsou instalovány,
záznamů pravidelných odečtů měřidel průtoku a objemu,
e) protokolů o provedených jednorázových měřeních průtoku
a objemu,
f) záznamů a protokolů o provedených ověřováních či kalibracích
měřidel,
g) evidence údajů a způsobu výpočtu všech hodnot uvedených
v poplatkovém hlášení a poplatkovém přiznání včetně podkladů
k výpočtům poplatků za každý zdroj znečišťování a jeho výpust
či výpusti,
h) evidence údajů o objemu odebrané vody,
i) záznamů v provozním deníku vodního díla o provedení odběrů
vzorků pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod
do vod povrchových včetně provedení kontrolních odběrů.
§ 6
Způsob sledování znečištění odpadních vod
a měření objemu vypouštěných odpadních vod
(K § 92 vodního zákona)
Způsob sledování znečištění odpadních vod a měření objemu
vypouštěných odpadních vod jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 3
k této vyhlášce.
§ 7
Požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních
laboratoří a měřicích skupin k provádění rozborů ke zjištění
koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro
kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod
(K § 91 odst. 2 a § 92 vodního zákona)
(1) Odborná způsobilost oprávněných a kontrolních laboratoří
se pro rozbory odpadních vod prokazuje:
a) osvědčením o akreditaci,4) nebo
b) osvědčením o správné činnosti laboratoře, které vydává Výzkumný
ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (tj. nezávislým posouzením
jakosti práce a zavedeného systému dodržování jakosti práce
v laboratoři).
(2) Odborná způsobilost měřicích skupin se prokazuje:
a) autorizací k výkonu úředního měření průtoku aplikovatelnou pro
daný účel,5) nebo
b) osvědčením o způsobilosti k měření průtoku dané prověřením
odborné způsobilosti k tomu pověřenou organizací v souladu
s podmínkami zvláštního právního předpisu.3)
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993
Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č.
13/2002 Sb.
Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost
a správnost měřidel a měření.
4) § 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona
č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
5) § 21 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
§ 8
Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání
(K § 93 a 94 vodního zákona)
Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání je uveden
v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 9
Náležitosti žádostí o povolení odkladu placení poplatků
(K § 96 vodního zákona)
(1) Žádost o povolení odkladu placení poplatků (dále jen
"odklad") se podává Inspekci v souvislosti se stavbou čistírny
odpadních vod nebo s rekonstrukcí nebo rozšířením již vybudované
čistírny odpadních vod (dále jen "stavba"), v souvislosti
s výstavbou jiného zařízení investičního charakteru, kterým je
jiná stavba nebo zařízení ke snížení množství vypouštěného
znečištění do vodního toku, než je čistírna odpadních vod, např.
retenční nádrž, zařízení k separaci vod (dále jen "jiné
zařízení"), nebo v souvislosti s investičním technologickým
opatřením ve výrobě, jehož důsledkem je snížení množství
znečištění vypouštěného do povrchových vod. Možnost poskytnutí
odkladu se nevztahuje na údržbu a opravy stavby, opravy jiného
zařízení, opravy technologie a případy omezení výroby.
(2) Žádost o odklad znečišťovatel doloží
a) v případě zahájení prací na stavbě nebo na jiném zařízení:
1. pravomocným rozhodnutím o povolení stavby nebo výstavby
jiného zařízení (§ 15 vodního zákona),
2. pravomocným rozhodnutím o povolení k vypouštění odpadních
vod z příslušného zdroje znečišťování či jeho výpusti pro
dobu realizace stavby nebo jiného zařízení ke snížení
vypouštěného znečištění s uvedením hodnot znečištění, jichž
má být stavbou nebo jiným zařízením dosaženo,
3. dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění
v ukazatelích znečištění v odpadních vodách ze zdroje
znečišťování s uvedením hodnot před realizací stavby nebo
jiného zařízení,
4. rozpočtovými náklady na provedení stavby nebo jiného
zařízení,
5. kopiemi zápisu ze stavebního deníku,6) z něhož vyplývá, že
stavba byla skutečně zahájena, tj. že zhotovitel převzal
staveniště a začal provádět stavební práce,
6. časovým harmonogramem výstavby,
7. uzavřenou smlouvou o převedení finančních prostředků na
financování předmětné stavby nebo jiného zařízení,
převedl-li znečišťovatel na tyto práce prostředky,
b) v případě zahájení prací na investičním technologickém opatření
ve výrobě:
1. pravomocným rozhodnutím o povolení stavby investičního
technologického opatření ve výrobě, vydaným příslušným
stavebním úřadem, nebo v případě, že tohoto povolení není
třeba, tomu odpovídajícím prohlášením znečišťovatele
doloženým vyjádřením vodoprávního úřadu podle § 18 vodního
zákona, ve kterém bude uveden i předpokládaný termín
dokončení stavby, popřípadě jiných prací,
2. rozpočtovými náklady na provedení investičního
technologického opatření ve výrobě,
3. dokladem, že práce byly skutečně zahájeny, vydaným
znečišťovatelem s uvedením data zahájení prací a časovým
harmonogramem výstavby,
4. pravomocným rozhodnutím o povolení vypouštění odpadních vod
z příslušného zdroje znečišťování či jeho výpusti pro dobu
stavby či prací na investičním technologickém opatření ve
výrobě, jímž bude sníženo množství vypouštěného znečištění,
s uvedením hodnot, jichž má být investičním technologickým
opatřením ve výrobě dosaženo,
5. dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění
v ukazatelích znečištění v odpadních vodách s uvedením
hodnot před realizací investičního technologického opatření
ve výrobě.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č.
103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb.,
zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č.
19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb.,
zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č.
132/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb.
a zákona č. 254/2001 Sb.
§ 10
Postup Inspekce pro posuzování žádostí o povolení
odkladu a pro povolování odkladu
(K § 96 a 97 vodního zákona)
(1) Odklad lze povolit i v případě, že znečišťovatel zahájil
práce na jednotlivé etapě stavby.
(2) Odklad začíná dnem, který stanoví Inspekce v rozhodnutí
o odkladu, a to nejdříve prvním dnem měsíce následujícího po dni
skutečného zahájení stavby, výstavby jiného zařízení nebo stavby,
popřípadě prací na investičním technologickém opatření ve výrobě,
doloženého zápisem ve stavebním deníku, nebo v případě převedení
finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení,
nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření
smlouvy o převedení finančních prostředků. Začátek odkladu může
Inspekce stanovit ve vazbě na tyto skutečnosti i zpětně.
(3) Doba trvání odkladu se stanoví podle 96 odst. 2 vodního
zákona takto:
a) v případě stavby nebo jiného zařízení:
1. pokud v rozhodnutí o povolení stavby nebo výstavby jiného
zařízení není stanoven zkušební provoz, odklad trvá do
posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby nebo
jiného zařízení v tomto rozhodnutí,
2. pokud v rozhodnutí o povolení stavby nebo výstavby jiného
zařízení není stanoven zkušební provoz a stavební úřad
kladně rozhodne o zkušebním provozu před vydáním
kolaudačního rozhodnutí, odklad trvá i po dobu zkušebního
provozu, nejdéle však po dobu 24 měsíců od jeho zahájení.
V tomto případě odklad končí posledním dnem měsíce
stanoveného pro ukončení zkušebního provozu nebo posledním
dnem 24. měsíce od termínu zahájení zkušebního provozu,
3. pokud v rozhodnutí o povolení stavby nebo výstavby jiného
zařízení je stanoven zkušební provoz, odklad trvá i po dobu
zkušebního provozu. Pokud doba zkušebního provozu
nepřekračuje dobu 24 měsíců, odklad končí posledním dnem
měsíce stanoveného pro ukončení zkušebního provozu
v rozhodnutí o povolení stavby nebo výstavby jiného
zařízení; pokud překračuje dobu 24 měsíců, odklad končí
posledním dnem 24. měsíce od termínu zahájení zkušebního
provozu podle rozhodnutí o povolení stavby,
b) v případě investičního technologického opatření ve výrobě
odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení
investičního technologického opatření ve výrobě v rozhodnutí
o povolení stavby, popřípadě o povolení prací na investičním
technologickém opatření ve výrobě,
c) k dodatečným změnám rozhodnutí v průběhu povoleného odkladu,
týkajícího se stavby, jiného zařízení nebo investičního
technologického opatření ve výrobě, stanovujícím prodloužení
lhůt k jejich dokončení, se nepřihlédne; tím není dotčeno
ustanovení odstavce 3 písm. a) bodu 2.
(4) Výpočet roční výše záloh na poplatky za zdroj
znečišťování, na který byl povolen odklad, se provede tak, že
Inspekce:
a) na základě poplatkového hlášení vypočte předpokládanou celkovou
výši poplatků na celou dobu trvání odkladu,
b) z rozpočtových nákladů na provedení stavby, jiného zařízení
nebo investičního technologického opatření ve výrobě
a z vypočtené celkové výše poplatků za dobu trvání odkladu
stanoví procento odložené části poplatků z celkové výše
poplatků, maximálně však do 80 % celkové výše poplatků,
c) pro kalendářní roky, ve kterých je doba trvání odkladu kratší
než 12 měsíců, stanoví odklad pouze pro měsíce, ve kterých trvá
doba odkladu.
(5) Výslednou výši odložené části poplatků stanoví Inspekce
podle skutečných nákladů stavby, jiného zařízení nebo investičního
technologického opatření ve výrobě prokázaných znečišťovatelem
a podle skutečně vypuštěného znečištění a objemu odpadních vod za
dobu trvání odkladu.
(6) O prominutí odložené části poplatků se rozhoduje na
základě samostatné žádosti znečišťovatele.
(7) Doklady o tom, že byly splněny podmínky odkladu, předloží
znečišťovatel Inspekci do 90 dnů po termínu stanoveném k ukončení
odkladu podle odstavce 3. Nezbytnými doklady jsou
a) v případě stavby nebo jiného zařízení:
1. kolaudační rozhodnutí, z něhož je patrný i den jejich
dokončení,
2. vyhodnocení zkušebního provozu splňujícího podmínku, že
ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod
z příslušného zdroje znečišťování nepřekračují úroveň
stanovenou v rozhodnutí vodoprávního úřadu o povolení
k vypouštění odpadních vod [§ 9 odst. 2 písm. a) bod 2] ani
nepřesahují úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem,7)
3. skutečné náklady na stavbu nebo jiné zařízení,
b) v případě investičního technologického opatření ve výrobě:
1. kolaudační rozhodnutí, z něhož je patrný den jeho dokončení,
nebo pravomocné povolení příslušného stavebního úřadu
k zahájení provozu po ukončení stavby nebo prací na
investičním technologickém opatření ve výrobě, a v případě,
že tohoto rozhodnutí není třeba, prohlášení znečišťovatele
o zahájení provozu po ukončení stavby, popřípadě prací na
investičním technologickém opatření ve výrobě, s uvedením
termínu jeho zahájení,
2. vyhodnocení realizovaného investičního technologického
opatření ve výrobě a doklad o splnění podmínky, že ukazatele
znečištění vypouštěných odpadních vod z příslušného zdroje
znečišťování nepřekračují úroveň stanovenou v rozhodnutí
o povolení k vypouštění odpadních vod [§ 9 odst. 2 písm. b)
bod 4] ani nepřesahují úroveň stanovenou zvláštním právním
předpisem,7)
3. skutečné náklady investičního technologického opatření ve
výrobě.
(8) Rozpočtovými náklady stavby, jiného zařízení nebo
investičního technologického opatření ve výrobě se rozumějí
náklady spojené s výstavbou nebo realizací stavby, jiného zařízení
nebo investičního technologického opatření ve výrobě, včetně
nákladů vyvolaných stavbou, kromě nákladů na projektovou
dokumentaci.
(9) Skutečnými náklady stavby, jiného zařízení nebo
investičního technologického opatření ve výrobě, na které byl
přiznán odklad, se rozumějí náklady uvedené v odstavci 8, které
prokazuje znečišťovatel fakturami, popřípadě jinými věrohodnými
doklady.
------------------------------------------------------------------
7) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele
a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.
§ 11
Provádění odečtů množství znečištění v odebrané vodě
(K § 90 odst. 6 a § 91 odst. 3 vodního zákona)
(1) Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných
ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu
odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené
jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní
rok.
(2) Průměrnou roční koncentraci znečištění v odebrané vodě
doloží znečišťovatel:
a) výsledky sledování z kontrolního profilu státní sítě sledování
jakosti vod ve vodních tocích, pokud je tento profil
v blízkosti odběru povrchové vody, nebo
b) výsledky rozborů vzorků odebrané vody provedených oprávněnými
laboratořemi. Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně
v průběhu kalendářního roku s výjimkou nepravidelných odběrů
vody, kde termíny odběru projedná znečišťovatel s Inspekcí.
Minimální četnost odběrů vzorků u podzemních vod je 4 prosté
vzorky v kalendářním roce a u povrchových vod 12 prostých
vzorků v kalendářním roce. Vzorky se neodebírají v době, kdy je
jakost povrchové či podzemní vody ovlivněna v důsledku
neobvyklých situací, například při dlouhotrvajících nebo
intenzivních srážkách nebo tání sněhu. Při odběrech vzorků
povrchových nebo podzemních vod odebíraných znečišťovatelem pro
účely odečtu množství znečištění ve zvolených ukazatelích
znečištění uvedených v příloze č. 2 B vodního zákona se
vztahuje povinnost vedení dokumentace a záznamů uvedená v § 3
odst. 2 i na toto vzorkování. Při sestavování programu
a stanovení standardního postupu se vychází z požadavků
obsažených v technických normách pro vzorkování povrchových vod
a vod podzemních, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k této
vyhlášce.
(3) Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů
znečišťování, rozdělí se množství znečištění v ukazatelích
znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních
vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Při odběru vody pro úpravu
na pitnou vodu se odečítá množství znečištění v odebrané surové
vodě vstupující do tohoto systému; k případné předané užitkové
a pitné vodě do jiných vodohospodářských systémů se nepřihlíží.
(4) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku odečíst
množství znečištění obsažené pouze v takovém množství jím odebrané
vody, které odpovídá množství odpadních vod vypouštěných tímto
znečišťovatelem z jeho zdroje (zdrojů) znečišťování.
(5) Pokud průměrná koncentrace znečištění v odečítaném
ukazateli znečištění v odebrané vodě nepřesáhne dvojnásobek meze
stanovitelnosti uvedené pro daný ukazatel znečištění v analytické
metodě stanovení, množství znečištění se v tomto ukazateli
znečištění neodečítá.
§ 12
Ustanovení přechodná
(1) U odkladů přiznaných před 1. lednem 1999 se postupuje
podle předpisů platných v době přiznání odkladu.
(2) Odklady placení úplat za vypouštění odpadních vod do vod
povrchových, které byly přiznány podle nařízení vlády č. 35/1979
Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších
předpisů, trvají podle § 10b odst. 3 tohoto nařízení do posledního
dne měsíce stanoveného pro dokončení výstavby v pravomocném
rozhodnutí příslušného orgánu. Prominutí, respektive zaplacení
části úplat závisí na tom, zda kolaudační rozhodnutí nabylo v této
lhůtě právní moci. Pro účely stanovení záloh na poplatky podle
vodního zákona se v případě odkladů placení úplat za vypouštění
odpadních vod do vod povrchových, které byly přiznány podle
nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství,
ve znění pozdějších předpisů, odložená částka vypočte ve výši
60 %.
§ 13
Ustanovení zrušující
Zrušuje se vyhláška č. 47/1999 Sb., kterou se provádí zákon
č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod
povrchových.
§ 14
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příl.1
Podrobnosti k předběžné úpravě vzorků
Předběžná úprava vzorků
Nutnou podmínkou dosažení srovnatelných analytických výsledků je
homogenní vzorek. Normalizované analytické metody obsahují různé
způsoby úpravy vzorku, volba závisí na účelu analýzy. Pro účely
této vyhlášky je způsob úpravy vzorku určen v tabulce č. 1.
Za přítomnosti hrubých nečistot se první krok úpravy provádí již
při odběru vzorku a pro všechny ukazatele znečištění. Je to cezení
vzorku přes síto z inertního materiálu (průměr ok 1 mm), které
zabrání vzniku hrubých chyb stanovení v důsledku přítomnosti
nehomogenizovatelných částic tuhé fáze. Další kroky určuje pro
jednotlivé ukazatele tabulka č. 1.
Tabulka č. 1 Předběžná úprava vzorků
+--------------------+--------------------+----------------------+
|Ukazatel znečištění | Předběžná úprava | Konzervace3)4) |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| CHSKCr | homogenizace1) | H2SO4 na pH 1 až 2 |
| | | zmrazení na -20 st.C |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| RAS | filtrace2) | 1 st.C - 5 st.C |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| NL | ruční roztřepání | 1 st.C - 5 st.C |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| Pcelk | homogenizace1) | H2SO4 na pH 1 až 2 |
| | | zmrazení na -20 st.C |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| N-NH4 | filtrace2) | H2SO4 na pH 1 až 2 5)|
| | | 1 st.C - 5 st.C |
| | | zmrazení na -20 st.C |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| N-NO2 | filtrace2) | 1 st.C - 5 st.C |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| N-NO3 | filtrace2) | H2SO4 na pH 1 až 2 6)|
| | | 1 st.C - 5 st.C |
| | | zmrazení na -20 st.C |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| AOX | filtrace2) | HNO3 na pH 1 až 2 |
| | | 1 st.C - 5 st.C, tma |
| | | zmrazení na -20 st.C |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| Hg | homogenizace1) | HNO3 na pH 1 až 2 |
| | | + K2Cr2O7 |
| | | (na konc. 0,05 %) |
+--------------------+--------------------+----------------------+
| Cd | homogenizace1) | HNO3 na pH 1 až 2 |
+--------------------+--------------------+----------------------+
Odkazy k tabulce č. 1 - indexy:
1) Homogenizace desintegrátorem (velikost částic < 40 mikrometrů)
před konzervací, doporučuje se homogenizovat celý objem
vzorkovnice.
2) Filtrace filtrem ze skleněných vláken střední velikosti pórů
1 mikrometr +/- 0,3 mikrometru před konzervací, doporučuje se
experimentálně ověřit vliv filtrace na koncentraci analytu ve
vzorku, je-li významný, vzorek se místo filtrace odstředí, dle
ČSN EN ISO 5667 3:2004 se nedoporučuje sedimentace.
3) Je uvedena konzervace dle ČSN EN ISO 5667-3:2004, použije-li se
zmrazení na -20 st.C, je nutno experimentálně ověřit, že se po
rozmrazení obnoví původní vlastnosti vzorku.
4) Účinnost konzervace a maximální doba uchování konzervovaného
vzorku se stanoví pro konkrétní typ odpadní vody a konkrétní
způsob konzervace experimentálně.
5) Je-li hodnota pH > 7,5 vzorek se konzervuje H2SO4 na pH 1 až
2 k omezení úniku NH3.
6) V ČSN EN ISO 5667-3:2004 je uvedena HCl místo H2SO4.
Postup stanovení nejistot výsledků měření ukazatelů znečištění je
stanoven v příručce Kvalimetrie 11 "Stanovení nejistoty
analytického měření", editor M. Suchánek, EURACHEM-ČR, Praha 2001
a KVALIMETRIE 13 "Odhad nejistot chemických a mikrobiologických
měření", editor M. Suchánek, Eurachem-ČR, Praha 2003.
Při sestavování programu odběru vzorků a vypracování standardního
postupu pro odběr vzorků se vychází z požadavků obsažených
v příslušných technických normách pro odběr vzorků.1)
------------------------------------------------------------------
1) ČSN EN 25667-1 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků Část 1:
Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků Část 2:
Pokyny pro způsoby odběru vzorků.
ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků Část 3:
Návod pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi.
ČSN ISO 5667-4 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků Část 4:
Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží.
ČSN ISO 5667-6 (75 07051) Jakost vod - Odběr vzorků Část 6:
Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků.
ČSN ISO 5667-10 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků Část 10:
Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod.
ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků Část 11:
Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod.
ČSN ISO 5667-14 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků Část 14:
Pokyny pro zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace
s nimi.
Příl.2
Analytické metody stanovení ukazatelů znečištění
pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod
do vod povrchových
Analytické metody (dále jen "normy") pro stanovení ukazatelů
znečištění odpadních vod podle vodního zákona jsou uvedeny v
tabulce ve sloupci 2 s přesnou citací, uvedenou v Odkazech k
tabulce.
Normy stanovení ukazatelů znečištění pro účely vodního zákona
(Rozhodčí analytické metody)
+-----------+-------------------------------------+--------------+
| Ukazatel | Analytické metody stanovení | Zveřejnění |
|znečištění | ukazatelů znečištění | normy |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
| 1 | 2 | 3 |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|CHSKCr | TNV 75 7520 1) | březen 2002 |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|RAS | TNV 75 7347 2) | únor 2003 |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|NL | ČSN EN 872 (75 7349) 3) | červenec 1998|
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|Pc | ČSN EN ISO 6878 (75 7465) čl. | únor 2005 |
| | 7 a 8 4) | |
| | TNV 75 7466 5) | únor 2000 |
| | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) 6) | únor 1999 |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|N-NH4+ | ČSN ISO 5664 (75 7449) 7) | červen 1994 |
| | ČSN ISO 7150-1 (75 7451) 8) | červen 1994 |
| | ČSN ISO 7150-2 (75 7451) 9) | červen 1994 |
| | ČSN EN ISO 11732 (75 7454) 10) | listopad 1998|
| | ČSN ISO 6778 (75 7450) 11) | červen 1994 |
| | ČSN EN ISO 14911 (75 7392) 12) | červenec 2000|
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|Nanorg | (N-NH4+)+(N-NO2-)+(N-NO3-) | |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|N-NO2- | ČSN EN 26777 (75 7452) 13) | září 1995 |
| | ČSN EN ISO 13395 (75 7456) 14) | prosinec 1997|
| | ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391) 15) | listopad 1998|
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|N-NO3- | ČSN ISO 7890-1 (75 7453) 16) | leden 1995 |
| | ČSN ISO 7890-2 (75 7453) 17) | leden 1995 |
| | ČSN ISO 7890-3 (75 7453) 18) | leden 1995 |
| | ČSN EN ISO 13395 (75 7456) 14) | prosinec 1997|
| | ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391) 15) | listopad 1998|
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|AOX | ČSN EN 9562 (75 7531) 19) | březen 2005 |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|Hg | ČSN EN 1483 (75 7439) 20) | srpen 1998 |
| | TNV 75 7440 21) | srpen 1998 |
| | ČSN EN 12338 (75 7441) 22) | říjen 1999 |
| | ČSN EN 13506 (75 7442) 23) | říjen 2002 |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
|Cd | ČSN EN ISO 5961 (75 7418) 24) | únor 1996 |
| | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) 6) | únor 1999 |
| | TNV 757389 25) | duben 2002 |
| | ČSN ISO 8288 (75 7382) 26) | únor 1995 |
+-----------+-------------------------------------+--------------+
Odkazy k tabulce: názvy norem (index ve sloupci 2):
1) "Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem
(CHSKCr)"
2) "Jakost vod - Stanovení rozpuštěných anorganických solí (RAS)
v odpadních vodách"
3) "Jakost vod - Stanovení nerozpuštěných látek - Metoda filtrace
filtrem ze skleněných vláken"
4) "Jakost vod - Stanovení fosforu - Spektrometrická metoda
s molybdenanem amonným"
5) "Jakost vod - Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou
a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách)"
6) "Jakost vod - Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií
s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)"
7) "Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po
destilaci"
8) "Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 1.: Manuální
spektrometrická metoda"
9) "Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 2.:
Automatizovaná spektrometrická metoda"
10) "Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku průtokovou
analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí"
11) "Jakost vod - Stanovení amonných iontů - potenciometrická
metoda"
12) "Jakost vod - Stanovení rozpuštěných kationtů Li+, Na+, NH4+,
K+, Mn2+, Ca2+, Mg2+, Sr2+, Ba2+ chromatografií iontů - Metoda
pro vody a odpadní vody
13) "Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulárně absorpční
spektrofotometrická metoda"
14) "Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového
dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se
spektrofotometrickou detekcí"
15) "Jakost vod - stanovení rozpuštěných aniontů metodou
kapalinové chromatografie iontů - Část 2.: Stanovení bromidů,
chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů
v odpadních vodách"
16) "Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 1: Spektrometrická
metoda s 2,6-dimethylfenolem"
17) "Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 2.: Spektrometrická
destilační metoda s 4-fluorfenolem"
18) "Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 3.: Spektrometrická
metoda s kyselinou sulfosalicylovou"
19) "Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných
halogenů (AOX)"
20) "Jakost vod - Stanovení rtuti"
21) "Jakost vod - Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým
absorpčním spektrometrem"
22) "Jakost vod - Stanovení rtuti - Metody po zkoncentrování
amalgamací"
23) "Jakost vod - Stanovení rtuti atomovou fluorescenční
spektrometrií"
24) "Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční
spektrometrií"
25) "Jakost vod - Stanovení rozpuštěné mědi, olova, kadmia,
selenu, thalia, kobaltu, niklu, chromu a rtuti rozpouštěcí
(stripping) voltametrií"
26) "Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia
a olova - Metody plamenové absorpční spektrometrie".
Podrobnosti k normám uvedeným ve sloupci 2 tabulky
a) U stanovení fosforu ČSN EN 1189 (75 7465) je postup upřesněn
odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s
mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6
nebo podle ČSN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s
účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl.7
nebo podle TNV 75 7466.
b) U stanovení CHSKCr podle TNV 75 7520 lze použít koncovku
spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační.
c) U stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO
5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda
manuální podle ČSN ISO 7150-1 (75 7451) nebo automatizovaná
podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace.
Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1, ČSN
ISO 7150-2 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž
nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí
amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664.
d) U stanovení dusitanového dusíku před stanovením podle ČSN EN
ISO 10304-2 se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometrů.
Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku
mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle
ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395.
e) U stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO
7890-3, ČSN EN ISO 13395 a ČSN EN ISO 10304-2 vhodné pro méně
znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž
nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením
vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO
7890-2, který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice
destilací.
f) U stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 (75 7418) dvě metody
atomové absorpční bezplamenovou AAS s elektrotermickou
atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia.
Pravidla zveřejnění norem a jejich vstoupení v platnost
Normy vydávané Českým normalizačním institutem (normy ČSN):
a) oznámení o tom, že norma byla vydána tiskem, je uveřejněno ve
Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci metrologii a státní
zkušebnictví,
b) norma je obecně platná od prvního dne následujícího měsíce po
datu vydání, označeném na titulní straně normy (viz sl. 4
tabulky).
Normy vydávané Ministerstvem životního prostředí
(odvětvové technické normy vodního hospodářství (dále jen "TNV")):
a) norma vstupuje obecně v platnost datem zveřejnění ve Věstníku
Ministerstva životního prostředí,
b) na základě schválení normy Ministerstvem životního prostředí je
její schválení oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
c) tisk a distribuci TNV zabezpečuje Hydroprojekt, a.s., Táborská
31, 140 16 Praha 4.
Aktualizace norem
Seznam norem pro účely stanovení zpoplatněných ukazatelů
znečištění podle zákona bude aktualizován zveřejněním ve Věstníku
Ministerstva životního prostředí.
Příl.3
Minimální roční četnost odběrů vzorků vypouštěných
odpadních vod pro zjišťování koncentrace vypouštěného znečištění
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
Ukazatel znečištění |Roční množství znečištění |Počet odběrů vzorků a |
|přitékajícího do zdroje |typ vzorku u výpustí ze |
|znečišťování (t/rok) |zdroje znečišťování |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
CHSKCr |10 až 200 včetně |4 / a) nebo b) |
(chemická spotřeba kyslíku +-----------------------------------+------------------------+
dichromanovou metodou) |nad 200 až 1 000 včetně |6 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 1 000 až 4 000 včetně |12 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 4 000 |24 / c) |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
Nanorg |20 až 100 včetně |6 / b) |
(celkový anorganický dusík) +-----------------------------------+------------------------+
|nad 100 až 350 včetně |12 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 350 |24 / c) |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
Celkový fosfor |3 až 13 včetně (od 1.1.2005) |6 / b) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 13 až 60 včetně |12 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 60 | |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
RAS |20 až 100 včetně |4 / a) nebo b) |
(rozpuštěné anorganické +-----------------------------------+------------------------+
soli) |nad 100 až 5 000 včetně |12 / b) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 5 000 až 10 000 včetně |12 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 10 000 | |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
NL |10 až 50 včetně |4 / a) nebo b) |
(nerozpuštěné látky) +-----------------------------------+------------------------+
|nad 50 až 1 000 včetně |12 / b) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 1 000 až 2 000 včetně |12 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 2 000 |24 / c) |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
AOX |15 až 5 000 kg včetně |12 / b) |
(adsorbovatelné organické +-----------------------------------+------------------------+
halogeny) |nad 5 000 až 10 000 kg včetně |12 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 10 000 kg | |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
Hg |0,4 až 50 kg včetně |12 / b) |
(rtuť) +-----------------------------------+------------------------+
|nad 50 až 200 kg včetně |12 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 200 kg |24 / c) |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
Cd |2 až 200 kg včetně |12 / b) |
(kadmium) +-----------------------------------+------------------------+
|nad 200 až 1 000 kg včetně |12 / c) |
+-----------------------------------+------------------------+
|nad 1 000 kg |24 / c) |
----------------------------+-----------------------------------+------------------------+
a) dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků
stejného objemu v intervalu 15 minut. Tento typ vzorku se
použije pouze pro komunální odpadní vody čištěné na
čistírenském zařízení s dobou zdržení minimálně 24 hodin pro
roční množství 10 t až 200 t ročně v ukazateli CHSKCr
přitékající do zdroje
b) 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově
stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin
c) 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku
úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin
Poznámka: Pokud se analyzuje současně více ukazatelů znečištění,
lze použít typ vzorku nejvyšší kategorie [například pokud je
stanoveno použití vzorků typu a) pro jeden ukazatel a typu b) pro
druhý ukazatel analyzovaný současně, lze použít pro oba ukazatele
znečištění typ vzorku b)]. Použít typ vzorku vyšší kategorie lze
i v případě, je-li takový typ vzorku stanoven vodoprávním úřadem
v podmínkách povolení k vypouštění odpadních vod do vod
povrchových z předmětného zdroje znečišťování.
Příl.4
------------------------------------------------------------------
*) Pozn.: Text přílohy nebyl z technických důvodů zařazen.
