Vyhláška č. 21/1996 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 23.07.2001
| se změnami: | zrušena předpisem: 246/2001 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 7/1996 Sbírky zákonů na straně 0330 |
| schváleno: | 11.01.1996 |
| účinnost od: | 06.02.1996 |
| zrušeno: | 23.07.2001 |
| [Textová verze] |
21/1996 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 11. ledna 1996,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady
o požární ochraně
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) a d) zákona
České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb.
a zákona č. 203/1994 Sb.,1) (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PODROBNOSTI O POVINNOSTECH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY,
PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Zabezpečení požární ochrany u právnických osob,
podnikajících fyzických osob a ústředních orgánů státní správy
§ 1
Všeobecné podmínky
(1) Právnické osoby a fyzické osoby vykonávající podnikatelskou
činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické
osoby"), které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektu,
u nichž zahájení činnosti nebo užívání objektu podléhá stavebnímu
řízení, obstarávají, zabezpečují a instalují věcné prostředky
požární ochrany a zařízení požární ochrany v rozsahu, který je
obsažen v technickém řešení zabezpečení požární ochrany,2)
schváleném stavebním úřadem, a jde-li o činnost nebo objekt se
zvýšeným požárním nebezpečím, též v rozsahu stanoveném schváleným
posouzením požárního nebezpečí. Před schválením posouzení
požárního nebezpečí obstarávají, zabezpečují a instalují hasicí
přístroje nejméně v rozsahu uvedeném v odstavci 2.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, u nichž se
neprovádí posouzení požárního nebezpečí, při činnosti anebo
užívání objektů obstarávají, zabezpečují a instalují alespoň
přenosné hasicí přístroje, a to na každých započatých 400 m2
půdorysné plochy podlaží objektu
a) jeden přenosný hasicí přístroj o minimálním obsahu náplně 6 kg
hasicího prášku nebo
b) jeden přenosný hasicí přístroj o minimálním obsahu náplně 6 kg
halonu nebo
c) dva přenosné hasicí přístroje, každý o minimálním obsahu náplně
5 kg CO2, nebo
d) dva přenosné hasicí přístroje, každý o minimálním obsahu náplně
9 litrů vody nebo vodního roztoku pěnidla,
pokud schválené technické řešení zabezpečení požární ochrany
nestanoví rozsah větší.
(3) Volba druhu přenosných hasicích přístrojů se provede
v závislosti na charakteru předpokládaného požáru a na charakteru
používaných, zpracovávaných a skladovaných látek a materiálů nebo
na charakteru provozované činnosti. Přenosné hasicí přístroje se
umísťují v místech, kde je vyšší pravděpodobnost vzniku požáru,
a tak, aby se vyloučila možnost použití nevhodného hasiva.
(4) V případech, kde počet přenosných hasicích přístrojů
odpovídá požadavku podle odstavce 2, ale hasicí přístroje nejsou
dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení
prostoru na více místností), nebo nelze použít pouze jeden druh
hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro
každý takto stavebně oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný
hasicí přístroj s každou požadovanou náplní.
(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby
a) pečují náležitě o řádné, bezpečné a z hlediska požární ochrany
vhodné rozmístění hasicích přístrojů odpovídajících druhů
a náplně podle charakteru provozované činnosti nebo objektu,
b) chrání hasicí přístroje před poškozením a zneužitím
a zabezpečují k nim volný přístup,
c) zabezpečují pravidelnou kontrolu, opravy a plnění hasicích
přístrojů,
d) neodkladně zajistí nahrazení vyřazených a nefunkčních hasicích
přístrojů provozuschopnými hasicími přístroji.
------------------------------------------------------------------
1) Úplné znění č. 91/1995 Sb.
2) § 22 odst. 1 písm. b) vyhlášky Federálního ministerstva pro
technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější
úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky
Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č.
155/1980 Sb. a vyhlášky Federálního výboru pro životní
prostředí, Ministerstva životního prostředí České republiky
a Slovenské komise pro životní prostředí č. 378/1992 Sb.
§ 2
Elektrická požární signalizace,
zařízení pro odvod tepla a kouře,
zařízení pro zásobování požární vodou
a stabilní a polostabilní hasicí zařízení
(1) Projektování, montáž, opravy a revize elektrické požární
signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro
zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího
zařízení provádějí právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
prostřednictvím osoby způsobilé pro tyto činnosti (dále jen
"oprávněné osoby") na základě proškolení výrobcem. Způsobilost pro
tyto činnosti se dokladuje písemně.
(2) Revize elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod
tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního
a polostabilního hasicího zařízení se provádějí pravidelně
v jednoročních lhůtách, pokud výrobce nebo projektová dokumentace
nestanoví lhůtu kratší. Revize se provádějí podle návodu a pomocí
přístrojového vybavení dodaného výrobcem, pokud je výrobce dodal.
(3) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných
jednoročních revizí provádějí zkoušky činnosti elektrické požární
signalizace při provozu, a to
a) jedenkrát měsíčně u ústředen a doplňujících zařízení,
b) jedenkrát za půl roku u zařízení elektrické požární signalizace
(hlásiče požáru) včetně zařízení, které elektrická požární
signalizace ovládá,
pokud v projektové dokumentaci na základě doporučení projektanta
a s přihlédnutím k provozním podmínkám (druhu prostředí), ve
kterých je zařízení elektrické požární signalizace provozováno,
není určena lhůta kratší.
(4) Pokud termín provedení zkoušky činnosti elektrické požární
signalizace je totožný s termínem pravidelné jednoroční revize,
pak tato revize provedení zkoušky nahrazuje.
(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují
provádění zkoušek činnosti elektrické požární signalizace
prostřednictvím oprávněných osob uvedených v odstavci 1 nebo
prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení.
(6) Zkouška činnosti jednotlivých druhů hlásičů požáru se
provádí za provozu podle návodu a s pomocí speciálních zkušebních
přípravků dodaných výrobcem.
(7) O provedené kontrole, opravě nebo údržbě elektrické požární
signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro
zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího
zařízení se vystavuje doklad, který obsahuje
a) název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a jméno
oprávněné osoby podle odstavce 1 nebo osoby pověřené údržbou
podle odstavce 5,
b) typové označení výrobku a výrobní číslo,
c) základní údaje o kontrole, opravě nebo údržbě, jejich výsledek,
zjištěné závady a zda je zařízení schopno plnit svoji funkci,
d) datum a podpis osoby, která doklad vystavila.
(8) Je-li zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci,
musí se to zřetelně vyznačit na zařízení. Po dobu, než bude
zařízení uvedeno do stavu, kdy bude schopno plnit svoji funkci,
musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která
zařízení provozuje, zabezpečit požární ochranu jiným dostatečným
způsobem, např. stanovením organizačních opatření, zavedením
pravidelných kontrol nebo pochůzek, doplněním hasebních
prostředků.
(9) Při kontrole provozuschopnosti zařízení pro zásobování
požární vodou se vychází z doporučené technické normy.3)
------------------------------------------------------------------
3) ČSN 73 0873.
§ 3
Hasicí přístroje
(1) Vnější povrch nádoby přenosných, pojízdných a přívěsných
hasicích přístrojů (dále jen "hasicí přístroje") je červený.
Hasicí přístroje CO2 jsou doplněny pruhem černé barvy šíře 80 mm,
umístěným na horní zaoblené části láhve pod hrdlem.
(2) Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické
osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů
stanovených výrobcem a jen prostřednictvím oprávněných osob, které
se zúčastňují jednou za tři roky školení prováděného výrobcem
hasicího přístroje, podrobí se přezkoušení a vlastní doklad
opravňující k uvedeným činnostem.
(3) Při kontrole, opravách a plnění hasicích přístrojů je
v případě potřeby možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně
a příslušenství, např. typový štítek, hasivo, výtlačný plyn, jen
stejnými komponenty, s kterými byl typ hasicího přístroje
schválen.
(4) Na hasicí přístroje lze mimo typového štítku umístit pouze
kontrolní štítek tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný
hasicí přístroj. Na kontrolním štítku se vyznačují termíny
provedených periodických zkoušek, prohlídek vnitřku nádoby, termín
příští kontroly a údaje, podle nichž lze identifikovat právnickou
osobu nebo podnikající fyzickou osobu, která podle odstavce 2
kontrolu prováděla, a to název firmy, jméno oprávněné osoby, číslo
dokladu nebo osobní číslo uváděné na plombě.
(5) Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za
rok. Prohlídka vnitřku nádoby práškových hasicích přístrojů pod
stálým tlakem se provádí jednou za čtyři roky.
(6) Periodické zkoušky, při nichž se provádí povrchová
prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška
pevnosti a těsnosti nádoby a zkouška těsnosti spouštěcí armatury
nebo ventilu, se vykonávají u hasicích přístrojů
a) vodních a pěnových schválených po 1. lednu 1996 jednou za čtyři
roky,
b) vodních, pěnových a vzduchopěnových schválených do 31. prosince
1995 jednou za dva roky do doby, než bude provedeno nové
schválení,
c) práškových pod stálým tlakem jednou za osm let,
d) ostatních každých pět let.
(7) O provedené kontrole hasicích přístrojů vystaví osoba
uvedená v odstavci 2 záznam, ve kterém uvede základní údaje
o kontrole, a to svůj název, číslo dokladu a jméno osoby
provádějící kontrolu, typové označení a výrobní čísla nádob
hasicích přístrojů a výsledek kontroly.
(8) Hasicí přístroje, u nichž nebyly zjištěny závady, opatří
osoba provádějící kontrolu kontrolním štítkem a plombou.
Kontrolním štítkem a plombou se opatří hasicí přístroje i po
plnění a opravě.
(9) Hasicí přístroje rozmístěné podle § 1 odst. 5 písm. a),
které byly shledány vadnými, se odstraní a nesmí být používány,
pokud není vada odstraněna. Hasicí přístroje starší 25 let, hasicí
přístroje vadné, které nelze předepsaným způsobem opravit, hasicí
přístroje poškozené korozí a ty, u nichž nelze bezpečně zjistit
výrobní číslo a rok výroby, osoba provádějící kontrolu vyřadí
z používání a znehodnotí. Hasicí přístroje CO2 vyřadí z používání,
pokud jsou starší 40 let.
(10) Kontrolovat kvalitu oprav, plnění a kontrol hasicích
přístrojů je oprávněn výrobce. Zjistí-li při tom závažné
nedostatky, může odebrat doklad uvedený v odstavci 2.
§ 4
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární
ochrany a zařízení požární ochrany
(1) Vyhrazenými druhy požární techniky jsou
a) požární zásahové automobily (základní a speciální),
b) požární přívěsy, návěsy a kontejnery,
c) plavidla, vznášedla, letadla a vrtulníky.
(2) Vyhrazenými druhy věcných prostředků požární ochrany jsou
a) přenosné, pojízdné a přívěsné hasicí přístroje,
b) dýchací přístroje,
c) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
d) ochranné obleky protichemické, protiradiační a proti sálavému
teplu a ohni a osobní ochranné pracovní pomůcky,
e) analyzátory plynů, kapalin a škodlivých látek,
f) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro
dekontaminaci,
g) žebříky, záchranná zařízení, výzbroj (včetně osobní)
a nástroje,
h) spojovací prostředky,
i) stejnokrojové výstrojní součástky, pracovní a zásahová výstroj,
j) hasicí prostředky a hasiva,
k) požární příslušenství,
l) přenosné zásahové prostředky (agregáty).
(3) Vyhrazenými druhy zařízení požární ochrany jsou
a) elektrická požární signalizace, včetně pultů centrální ochrany,
b) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
c) zařízení pro odvod tepla a kouře.
§ 5
Posuzování požárního nebezpečí u právnických osob
a podnikajících fyzických osob
(1) Zhodnocení možnosti vzniku a šíření požáru obsahuje zejména
a) zjištění výskytu hořlavých látek a jejich požárně technických
charakteristik,
b) zjištění výskytu oxidačních prostředků (oxidovadel),
radioaktivních látek a jedů,
c) určení možných a vyskytujících se zdrojů zapálení,
d) zjištění možností přenosu tepla a výměny plynů,
e) posouzení charakteru stavby, posouzení konstrukčních systémů,
výškové polohy jednotlivých podlaží, plošné velikosti
jednotlivých prostorů ovlivňujících vznik a šíření požáru,
stavebních konstrukcí a jejich částí z hlediska skutečné
požární odolnosti,
f) posouzení hořlavých souborů, stanovení požárních rizik
a nahodilých požárních zatížení za předpokladu, že součinitel
odhořívání z hlediska charakteru hořlavých látek je větší než
1, stanovení ekvivalentní doby trvání požáru a teploty při
požáru,
g) určení stupně požární bezpečnosti rozhodujících prostorů
a požadavků na stavební konstrukce, včetně uzávěrů otvorů,
h) posouzení stavebně technických zařízení,
i) stanovení časového období od vzniku požáru do zahájení
hasebních prací,
j) stanovení převládajících meteorologických podmínek,
k) určení časových a plošných parametrů nejsložitější varianty
požáru,
l) posouzení možnosti výbuchu hořlavých plynů, par nebo prachů ve
směsi s oxidovadly a stanovení protivýbuchových opatření.
(2) Zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku obsahuje zejména
a) zjištění počtu evakuovaných osob nebo evakuovaných zvířat
a množství evakuovaného majetku,
b) určení únikových cest a stanovení jejich kapacity,
c) odhad času možného zahájení evakuace a posouzení jejího
průběhu.
(3) Stanovení způsobu účinné likvidace požáru obsahuje zejména
a) určení počtu a druhu hasicích přístrojů,
b) stanovení míst s nejzávažnějšími možnostmi vzniku a šíření
požáru,
c) posouzení technických zařízení a organizačních ustanovení pro
včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního
poplachu,
d) stanovení potřebných sil a technických prostředků pro likvidaci
nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich
připravenost k zásahu.
(4) Návrh na opatření zahrnuje důležité skutečnosti směřující
k zajištění požární bezpečnosti při činnostech a v objektech
posuzovaných podle § 6 odst. 1 zákona, a to
a) opatření organizačního charakteru -- stanovení organizační
struktury pro plnění úkolů požární ochrany, zvláštní požadavky
na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu požárních
hlídek a jednotek požární ochrany se zaměřením na četnost,
určení rozsahu a tematických okruhů, na způsobilost zaměstnanců
určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrole technických
a požárně bezpečnostních zařízení, na zpracování a kontrolu
dokumentace požární ochrany, na způsob, rozsah a termíny
provádění vlastních kontrol dodržování předpisů o požární
ochraně a na zajištění požární ochrany v době pracovního klidu
nebo v době sníženého provozu, spojovací prostředky, vybavení
ohlašoven požárů (způsob, prověřování apod.),
b) opatření technického charakteru -- zvláštní požadavky na
provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů
a technických zařízení, stanovení technických parametrů, které
nelze překročit (teplota, tlak apod.), označení ochranných nebo
nebezpečných pásem, stanovení technických opatření na zlepšení
stávajícího stavu, na provedení různých úprav, využití
materiálů se sníženou hořlavostí, na únikové a zásahové cesty,
přístupové komunikace a nástupní plochy, na vybavení požárně
bezpečnostními zařízeními, na dodržování volného přístupu
k uzávěrům médií, na označení všech určených míst výstražnými
a bezpečnostními tabulkami, na doplnění a osazení požární
techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární
ochrany, na určení míst, kde se provozují činnosti, u nichž
hrozí nebezpečí vzniku požáru, a stanovení zvláštních
preventivních opatření s ohledem na požárnětechnické
charakteristiky látek a materiálů a na návody a technické
podmínky stanovené výrobci a obchodními organizacemi, úklid
pracoviště (rozsah, lhůty apod.),
c) jiná opatření -- zvláštní požadavky vyplývající z dalších
důležitých skutečností ovlivňujících požární bezpečnost
u činnosti nebo objektů se zvýšeným požárním nebezpečím,
vymezení zvláštních povinností apod.
(5) Skutečnosti stanovené k účinné likvidaci požáru, uvedené
v odstavci 3, se mohou nahradit dokumentací zdolávání požárů
uvedenou v § 12.
(6) Při stanovení požadavků na únikové cesty se zvláštní
pozornost věnuje osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově
nebo mentálně, těhotným ženám, osobám starším 60 let, rodičům,
případně osobám pečujícím nebo dohlížejícím na děti do tří let
a dětem do šesti let věku (dále jen "osoby se sníženou schopností
pohybu").
(7) Zjistí-li orgán vykonávající státní požární dozor uvedený
v § 6 odst. 3 zákona, že posouzení požárního nebezpečí předložené
ke schválení vykazuje nedostatky, vrátí jej právnické osobě nebo
podnikající fyzické osobě uvedené v § 6 odst. 1 zákona
k odstranění nedostatků ve lhůtě, kterou určí. Jeden výtisk
schváleného posouzení požárního nebezpečí si ponechá pro vlastní
potřebu, zejména pro výkon státního požárního dozoru.
§ 6
Ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení
(1) Komise podle § 11 odst. 1 zákona (dále jen "komise") se
ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České
republiky (dále jen "příslušník") a z dalších odborníků z oblasti
požární ochrany. Komise má lichý počet členů, zpravidla tři.
(2) Přihlášku ke zkoušce podává uchazeč komisi. Komise při
jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky vyhotoví
písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.
(3) Při ověřování odborné způsobilosti podle § 11 zákona komise
zjišťuje
a) znalost právních předpisů a technických předpisů na úseku
požární ochrany,
b) základní znalosti požární bezpečnosti staveb a technologií,
c) znalost posuzování požárního nebezpečí a rizika činností
a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím,
d) znalost funkcí a parametrů požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a zařízení požární ochrany,
e) základní znalosti fyzikálních a chemických procesů hoření,
výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.
(4) Těm, kteří úspěšně vykonali zkoušku, se vydá osvědčení
o odborné způsobilosti. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 1,
která je součástí této vyhlášky. Absolventům vysokých škol ve
studijním oboru požární ochrana a absolventům střední školy
požární ochrany se vydá osvědčení o odborné způsobilosti na jejich
žádost.
(5) Ten, kdo neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo
ten, komu bylo osvědčení o odborné způsobilosti odňato, se může
podrobit ověření odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí tří
měsíců ode dne, kdy neuspěl při ověřování odborné způsobilosti,
nebo ode dne odnětí osvědčení o odborné způsobilosti.
§ 7
Dokumentace požární ochrany ústředních orgánů státní správy
(1) Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu státní správy
ve vztahu k právnickým osobám, které řídí nebo u nichž je
zakladatelem nebo zřizovatelem, tvoří
a) pokyn pro organizaci, řízení a kontrolu požární ochrany, včetně
zaměření školení zaměstnanců o požární ochraně a zaměření
odborné přípravy zaměstnanců zařazených do jednotek požární
ochrany a do požárních hlídek,
b) zprávy o stavu požární ochrany zjištěném vlastními kontrolami,
c) přehled o druzích jednotek, jejich početních stavech
a základním vybavení,
d) zjištěné údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, výsledky
prováděných rozborů a údaje o provedených preventivních
opatřeních.
(2) Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu státní správy
pro zajištění požární ochrany v objektech, které vlastní nebo
užívá, tvoří dokumentace uvedená v § 8 odst. 1; ustanovení § 8
odst. 2, 3 a 4 platí obdobně.
§ 8
Dokumentace požární ochrany u právnických osob a podnikajících
fyzických osob
(1) Dokumentaci požární ochrany u právnických osob
a podnikajících fyzických osob tvoří
a) posouzení požárního nebezpečí,
b) požární řád pracoviště,
c) požární poplachové směrnice,
d) požární evakuační plán,
e) dokumentace zdolávání požárů,
f) požární kniha,
g) dokumentace o činnosti jednotky požární ochrany,
h) přehled pracovišť s místy, kde se provozují činnosti, u nichž
hrozí nebezpečí vzniku požáru, a přehled zaměstnanců
dohlížejících na požární bezpečnost na těchto místech,
i) dokumentace o školení zaměstnanců o požární ochraně,
dokumentace o odborné přípravě zaměstnanců zařazených do
požárních hlídek a jednotek požární ochrany,
j) doklady o pravidelných kontrolách dodržování předpisů o požární
ochraně,
k) přehled o požární technice, věcných prostředcích požární
ochrany, zařízeních požární ochrany a doklady o jejich kontrole
a použití,
l) zápisy o požárních kontrolách a dohlídkách provedených podle
§ 31 odst. 1 písm. a), f) a g) zákona,
m) příkazy, zákazy a pokyny vydané na úseku požární ochrany,
n) směrnice pro činnost požárních hlídek,
o) údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, výsledky prováděných
rozborů a provedená opatření na úseku požární ochrany,
p) řád ohlašovny požárů a určení ohlašoven požárů,
r) požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných,
zpracovávaných, přepravovaných a skladovaných látek a materiálů
podle přílohy č. 2, která je součástí této vyhlášky, a jejich
bezpečnostní datové listy,
s) přehled o umístění výstražných a bezpečnostních tabulek.
(2) Schválené posouzení požárního nebezpečí může určit, že
některé druhy dokumentace právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba nezpracovává.
(3) Dokumentaci požární ochrany uvedenou v odstavci 1 písm. b),
c), d) a e) schvaluje statutární orgán právnické osoby,
podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce. Kontrola
této dokumentace, včetně vyhodnocení její účinnosti se zápisem
výsledku do požární knihy, se provádí jednou za rok nebo po každém
požáru anebo po každé změně, která má vliv na obsah dokumentace.
(4) Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby
byla dostupná zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům
vykonávajícím státní požární dozor nebo připravujícím podklady pro
výkon státní správy na úseku požární ochrany (dále jen "orgány
státního požárního dozoru").
§ 9
Požární řád pracoviště
(1) Požární řád pracoviště upravuje základní zásady
zabezpečování požární ochrany na místech, kde se provozují
činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru.
(2) Požární řád pracoviště obsahuje
a) stručný popis technologického postupu výroby a charakteristiky
požárního nebezpečí pracoviště,
b) požárně technické charakteristiky zpracovávaných surovin,
meziproduktů, finálních výrobků a materiálů a jejich nejvýše
přípustné množství na pracovišti,
c) požadavky na zabezpečení požární ochrany pracoviště,
d) uvedení míst s nebezpečím vzniku požáru nebo výbuchu a opatření
k zamezení jejich vzniku a šíření,
e) zvláštní úkoly zaměstnanců vyplývající z požárního nebezpečí
pracoviště,
f) jméno a příjmení vedoucího zaměstnance odpovědného za požární
ochranu na pracovišti.
(3) Přílohou požárního řádu je seznam členů požární hlídky na
pracovišti a jejich úkoly.
(4) Požární řád pracoviště se umísťuje na dobře viditelném místě
trvale přístupném pro všechny zaměstnance na pracovišti.
§ 10
Požární poplachové směrnice
(1) Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců
v případě vzniku požáru.
(2) Požární poplachové směrnice obsahují
a) postup zaměstnance, který zpozoruje požár, způsob a místo
ohlášení požáru,
b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a jednotku
hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru
dobrovolných hasičů podniku,
c) postup zaměstnanců při vyhlášení požárního poplachu (evakuace,
pomoc při zdolávání požáru),
d) místo a telefonní číslo ohlašovny požáru a jednotek požární
ochrany podle požárního poplachového plánu okresu,
e) místo a telefonní číslo nejbližší stanice hasičského
záchranného sboru okresu, Policie České republiky
a zdravotnického zařízení,
f) místo a telefonní číslo pohotovostní služby dodavatele
elektrické energie, plynu a vody.
(3) Požární poplachové směrnice se umísťují tak, aby byly dobře
viditelné a trvale přístupné všem zaměstnancům.
(4) Účinnost opatření upravených v požárních poplachových
směrnicích se prověřuje formou cvičného požárního poplachu, a to
jednou ročně, neurčí-li posouzení požárního nebezpečí dobu kratší.
Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro celý objekt právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby nebo pro jeho jednotlivé
části a pro všechny zaměstnance. Vyhlášení cvičného požárního
poplachu se předem oznámí příslušnému okresnímu operačnímu
středisku.
§ 11
Požární evakuační plán
(1) Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob,
zvířat a materiálů z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.
(2) Požární evakuační plán obsahuje
a) jméno zaměstnance, který bude řídit evakuaci, a místo, ze
kterého bude evakuace řízena,
b) jména zaměstnanců a určení prostředků, s jejichž pomocí bude
evakuace prováděna,
c) určení cest a způsobu evakuace, zejména u osob s omezenou
schopností pohybu,
d) určení místa, kde se evakuované osoby, případně zvířata budou
soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu
počtu evakuovaných osob,
e) způsob poskytnutí první pomoci postiženým osobám,
f) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný
materiál, a určení způsobu jeho střežení,
g) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých
podlažích.
(3) Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se ověřuje
v rámci cvičného požárního poplachu vyhlášeného podle § 10 odst.
4.
(4) Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského
záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je
požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě. Schéma
směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale
přístupném místě v jednotlivých podlažích.
§ 12
Dokumentace zdolávání požárů
(1) Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání
požárů (dále jen "operativní plán") a operativní karta zdolávání
požárů (dále jen "operativní karta"), které upravují zásady
rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat
a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických
osob.
(2) Operativní plán se zpracovává pro objekty nebo zařízení, ve
kterých jsou složité podmínky pro zdolávání požáru. Podle
schváleného posouzení požárního nebezpečí může být stanoveno, že
operativní plán se zpracovává i pro jednotlivé objekty se zvýšeným
požárním nebezpečím. Operativní plán tvoří
a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii,
nejsložitější variantu požáru a výpočty pro stanovení sil
a prostředků jednotek požární ochrany,
b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při
zdolávání požáru, která obsahuje
1. textovou část s operativně taktickou charakteristikou
objektu, např. údaje o objektu, stručný popis technologie
výroby, zdroje vody, technická zařízení včetně hasicích
zařízení, přístupové komunikace, únikové cesty,
2. grafickou část s plánem objektu, včetně okolních objektů,
zdrojů vody a komunikací.
Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.
(3) Operativní karta se zpracovává pro objekty, u kterých jsou
méně složité podmínky pro zdolávání požáru. Operativní kartu tvoří
a) textová část, která obsahuje charakter objektu, konstrukční
zvláštnosti objektu, evakuační cesty, vnitřní rozvod požární
vody, popis míst uzávěru plynu, vypnutí elektrické energie,
zapojení nouzového osvětlení,
b) grafická část, která obsahuje plán objektu, podle potřeby
i vedlejší objekty, komunikace, zdroje vody.
(4) Dokumentace zdolávání požáru je uložena u jednotky
hasičského záchranného sboru okresu a u jednotky hasičského
záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného
sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požáru uložena na
trvale přístupném místě.
(5) Jestliže dokumentace zdolávání požárů obsahuje utajované
skutečnosti, jednotky hasičských záchranných sborů okresů,
právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo jejich odpovědní
zástupci při jejím zpracovávání a používání dodržují ustanovení
zvláštních předpisů.4)
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění
zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.
§ 13
Požární kniha
(1) Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých
skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených
kontrolách dodržování předpisů o požární ochraně, zjištěných
nedostatcích a způsobu jejich odstranění, o školení zaměstnanců
o požární ochraně, o odborné přípravě zaměstnanců zařazených do
jednotek požární ochrany a do požárních hlídek, o vzniklých
požárech, o uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole
dokumentace požární ochrany. Požární knihu vede osoba určená
statutárním orgánem právnické osoby, podnikající fyzickou osobou
nebo jejím odpovědným zástupcem prokazatelně seznámená se způsobem
vedení požární knihy. Počet požárních knih a určení, pro který
objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba.
(2) Záznam o údajích uvedených v odstavci 1 obsahuje datum,
označení objektu, zjištěné skutečnosti, případně provedení akce,
navrhovaná opatření, podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného
pracoviště a osoby, která záznam provedla. Jestliže k odstranění
zjištěných nedostatků je třeba rozhodnutí statutárního orgánu
právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo jejího odpovědného
zástupce, osoba uvedená v odstavci 1, která požární knihu vede,
jim příslušný záznam neodkladně předloží.
§ 14
Dokumentace o školení zaměstnanců o požární ochraně a
dokumentace o odborné přípravě členů požárních hlídek
a zaměstnanců zařazených v jednotkách požární ochrany
(1) Dokumentaci o školení zaměstnanců o požární ochraně tvoří
tematický plán školení, časový rozvrh školení a záznam
o provedeném školení, který obsahuje název právnické nebo fyzické
osoby, datum, náplň a dobu trvání školení, seznam zaměstnanců
s podpisy proškolených osob a jméno a podpisy osob, které školení
provedly.
(2) Dokumentaci o odborné přípravě členů požárních hlídek tvoří
tematický plán odborné přípravy, časový rozvrh odborné přípravy
a záznam o provedené odborné přípravě, který obsahuje datum, náplň
a dobu trvání odborné přípravy, seznam členů požárních hlídek
s podpisy těch, kteří se zúčastnili odborné přípravy, a jméno
a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.
(3) Obsah dokumentace o odborné přípravě zaměstnanců zařazených
do jednotek požární ochrany je uveden v § 37 odst. 3.
§ 15
Školení zaměstnanců o požární ochraně
(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně podle § 16 zákona
obsahuje seznámení
a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními
povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech a v objektech
se zvýšeným požárním nebezpečím a s opatřením ze schváleného
posouzení požárního nebezpečí,
c) s požárním řádem pracoviště, s požárními poplachovými
směrnicemi a s požárním evakuačním plánem,
d) se zvláštními požadavky na provoz, údržbu a obsluhu zařízení
v případě požáru,
e) s požadavky požární ochrany při výkonu požárně nebezpečných
činností,
f) se zajištěním požární ochrany v době pracovního klidu nebo
v době sníženého provozu,
g) s rozmístěním hasebních prostředků umístěných na pracovišti
a se zacházením s nimi včetně praktické ukázky.
(2) Školení zaměstnanců o požární ochraně se provádí zvlášť pro
zaměstnance a zvlášť pro vedoucí zaměstnance.5)
(3) Školení zaměstnanců o požární ochraně provádí vedoucí
pracoviště při nástupu do práce a při každé změně pracoviště nebo
pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah
skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být zaměstnanec
seznámen. Školení se opakuje jednou za dva roky, nevyplývá-li
z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba školení.
(4) Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně se provádí
do tří měsíců po nástupu do funkce. Školení provádí odborně
způsobilá osoba a opakuje se jednou za tři roky, nevyplývá-li
z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba školení.
(5) Pro fyzické osoby, které se zdržují na pracovištích
právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení
o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají
požárně nebezpečné činnosti nebo přicházejí do styku s těmito
činnostmi na pracovištích nebo v objektech.
(6) Rozsah školení o požární ochraně stanoví právnická osoba
a podnikající fyzická osoba. Školení musí obsahově odpovídat
konkrétnímu postavení a pracovnímu zařazení zaměstnanců.
------------------------------------------------------------------
5) § 9 zákoníku práce.
§ 16
Odborná příprava zaměstnanců zařazených do požárních hlídek
(1) Požární hlídky se zřizují na dobu trvalou nebo na dobu
trvání požárně nebezpečné činnosti.
(2) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do požárních hlídek
podle § 16 zákona se provádí nejméně jednou za rok. U požární
hlídky zřízené na dobu trvání požárně nebezpečné činnosti se
odborná příprava zaměstnanců provede před započetím této akce nebo
činnosti. Jestliže jde o opakovanou akci nebo činnost a v požární
hlídce jsou zařazeni stejní zaměstnanci, provádí se jejich odborná
příprava též nejméně jednou za rok.
(3) Teoretická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do
požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím
pracoviště nebo objektu, se způsobem vyhlášení poplachu
a přivolání pomoci a s hasebními prostředky pro případ vzniku
požáru. Teoretická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do
požárních hlídek zřízených na dobu určité akce nebo činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím obsahuje též seznámení s předpisy
upravujícími zabezpečení této akce nebo činnosti.
(4) Praktická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do
požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím
hasicích přístrojů a dalších hasebních prostředků, se způsobem
a místy evakuace osob, zejména u osob s omezenou schopností
pohybu, způsobem a místy evakuace majetku a se způsobem
součinnosti s jednotkami požární ochrany. Praktická část odborné
přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek zřízených na
dobu určité akce nebo činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku
požáru, obsahuje též seznámení se specifickými podmínkami této
akce nebo činnosti.
Oddíl druhý
Podrobnosti o povinnostech fyzických osob při předcházení požárům
a při jejich zdolávání
§ 17
(1) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona
počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zahrnuje
dodržování předpisů o požární ochraně uvedených v § 2 odst. 1
zákona, návodů a pokynů upravujících požadavky požární ochrany
dodávaných výrobci nebo obchodními organizacemi k materiálům,
látkám nebo výrobkům a dále
a) při používání tepelných, elektrických, plynových nebo jiných
spotřebičů pečovat o to, aby v blízkosti těchto spotřebičů se
nenacházely snadno hořlavé látky včetně paliva, dbát na to, aby
roztopená kamna, zapnuté elektrické nebo plynové spotřebiče,
pokud to návod k obsluze vyžaduje, nebyly ponechávány bez
dozoru, ukládat popel na bezpečné místo, dodržovat bezpečné
vzdálenosti určené návodem na instalaci a užívání spotřebičů od
stavebních konstrukcí, podlahové krytiny a zařizovacích
předmětů z hořlavých hmot. Pokud tento návod není dodán spolu
se spotřebičem, lze za bezpečnou vzdálenost považovat
u spotřebičů na pevná paliva vzdálenost 800 mm ve směru
hlavního sálání a 200 mm v ostatních směrech, u spotřebičů na
kapalné a plynné palivo a elektřinu vzdálenost 500 mm ve směru
hlavního sálání a 100 mm v ostatních směrech,
b) při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných
látek používat ke skladování hořlavých kapalin jen přenosné
obaly k tomu určené, odstraňovat bezpečným způsobem hořlavé
kapaliny, které uniknou z obalů při manipulaci s nimi, při
používání spotřebiče na propan-butan umísťovat provozní kovové
tlakové nádoby na lehko přístupném, dostatečně větratelném
místě, kde se nenachází zdroj otevřeného ohně, zásobní kovové
tlakové nádoby chránit před povětrnostními a jinými vlivy
a neukládat je v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve
světlících, na půdách, v garážích, kotelnách, šachtách bytových
jader, v místnostech tvořících bytová příslušenství,
v místnostech určených ke spaní a v jiných společných
prostorách, dbát zvýšené opatrnosti při skladování látek
majících sklon k samovznícení, odděleně skladovat tuhé palivo
od jiných druhů paliv a dbát zvýšené opatrnosti při skladování,
používání hořlavých nebo jiných látek, které mohou způsobit
požár nebo jej dále rozšiřovat apod.,
c) při manipulaci s otevřeným ohněm dbát zvýšené opatrnosti
v topném období a v době sucha, při spalování odpadu zřizovat
ohniště jen v bezpečné vzdálenosti od budov a hořlavých
materiálů, spalovat pod dozorem dospělé osoby, po skončení
spalování uhasit oheň a popel uložit na bezpečné místo apod.
(2) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 1 písm. b) až f)
zákona zahrnuje udržovat topeniště, komíny a kouřovody v řádném
stavu, nepoužívat komíny a spotřebiče paliv, u nichž byla zjištěna
závada bránící jejich bezpečnému užívání až do jejího odstranění,
obstarávat a instalovat ruční hasicí přístroje a jiná hasicí
zařízení podle předpisů o požární ochraně, udržovat pořádek na
půdách, ve sklepích a na jiných místech, ve kterých může dojít ke
vzniku požáru a ke ztížení zásahu jednotky požární ochrany,
neskladovat různý materiál a předměty tak, aby znemožnily přístup
k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody nebo
ztížily záchranné práce, udržovat volné chodby, schodiště a další
únikové cesty a východy, poskytovat součinnost kontrolním skupinám
při preventivních požárních kontrolách apod.
(3) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 2 zákona zahrnuje
pečovat o řádný dozor nad dětmi, dbát o to, aby jim byl zamezen
volný přístup k zápalkám a k hořlavým látkám, a obdobně dohlížet
na osoby, které nemohou posoudit následky svého jednání.
(4) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 3 zákona zahrnuje
dodržování ustanovení zvláštních předpisů vyžadujících splnění
určitých podmínek při činnostech, které mohou způsobit vznik
požáru. Jinými věcnými prostředky požární ochrany se rozumí
především požární hydranty, prostředky elektrické požární
signalizace, hasicí zařízení a další prostředky a zařízení
sloužící ke zjištění vzniklých požárů, jejich ohlášení
a k provedení hasebního zásahu.
ČÁST DRUHÁ
STÁTNÍ POŽÁRNÍ DOZOR, PREVENTIVNÍ POŽÁRNÍ KONTROLY,
DOKUMENTACE OKRESNÍCH ÚŘADŮ A OBCÍ NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 18
Požární kontroly
(1) Požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), f) a g)
zákona jsou
a) komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav
organizačního zabezpečení a plnění povinností na úseku požární
ochrany,
b) tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení
požární ochrany u vybraných objektů nebo činností.
(2) Plnění opatření uložených k odstranění nedostatků zjištěných
požárními kontrolami se prověřuje kontrolními dohlídkami.
(3) Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se zjišťuje
a) dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
b) zda posouzení požárního nebezpečí podle § 6 odst. 1 zákona
odpovídá skutečné situaci a plnění opatření podle § 6 odst. 3
zákona,
c) stav a úroveň zabezpečení požární ochrany při činnostech
a v objektech, a zda stavby a technická zařízení, jejich provoz
a údržba, vyhovují požadavkům požární ochrany,
d) provádění školení zaměstnanců o požární ochraně a odborná
způsobilost osob plnících úkoly na úseku požární ochrany,
e) zřízení jednotky požární ochrany a požárních hlídek, jejich
připravenost a akceschopnost a provádění odborné přípravy
v nich zařazených zaměstnanců,
f) vybavení požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany
a zařízeními požární ochrany, zda jejich provoz, údržba
a kontroly odpovídají požadavkům požární ochrany,
g) zabezpečení požární ochrany v mimopracovní době nebo v době
sníženého provozu,
h) úroveň opatření a jejich provádění při činnostech, u nichž
hrozí nebezpečí vzniku požáru,
i) dokumentace požární ochrany a její vedení.
(4) Termín provedení komplexní požární kontroly se oznamuje
právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě nejméně sedm dní
předem.
§ 19
Posuzování dokumentace staveb a technologií
(1) Při posuzování dokumentace staveb a technologií podle § 31
odst. 1 písm. b) zákona se zjišťuje
a) možnost bezpečné evakuace osob, zejména osob s omezenou
schopností pohybu, a zvířat z hořící nebo požárem ohrožené
stavby, popřípadě její části na volné prostranství nebo do
jiného požárem neohroženého prostoru,
b) zachování stability a nosnosti konstrukcí po určenou dobu,
c) rozdělení objektu do požárních úseků, stanovení jejich
velikosti a stanovení požárně bezpečnostních zařízení
a opatření,
d) zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi
jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti
šíření požáru mimo stavbu,
e) stanovení požárního, případně ekonomického rizika a stanovení
stupňů požární bezpečnosti,
f) požární odolnost konstrukcí a druhy konstrukcí podle
stanoveného požárního rizika nebo stupňů požární bezpečnosti,
g) vymezení požárně nebezpečného prostoru a stanovení odstupových
vzdáleností,
h) vymezení zásahových cest, přístupových komunikací, nástupních
ploch a technického vybavení pro zásah jednotek požární ochrany
a opatření sledujících bezpečnost těchto jednotek při zásahu,
i) vybavení objektů věcnými prostředky a zařízeními požární
ochrany a zajištění zdrojů vody pro hašení.
(2) Splnění požadavků požární bezpečnosti staveb a technologií
se prokazuje v projektové dokumentaci, která obsahuje
a) rozdělení objektu do požárních úseků,
b) stanovení požárního, popř. ekonomického rizika s eventuálním
stanovením stupňů požární bezpečnosti,
c) stanovení požárně bezpečnostních zařízení a požárně
bezpečnostních opatření včetně posouzení velikosti požárních
úseků,
d) posouzení druhů stavebních konstrukcí a posouzení jejich
požární odolnosti,
e) určení počtu a druhů únikových cest a jejich posouzení
v závislosti na počtu evakuovaných osob, výšce objektu a účelu
využití objektu,
f) stanovení odstupových vzdáleností a vymezení požárně
nebezpečného prostoru,
g) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení pro
účinný zásah jednotek požární ochrany,
h) způsob zásobování vodou pro hašení požáru,
i) řešení přístupových komunikací a nástupních ploch.
(3) Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy (stohů)
od vybraných druhů objektů účelové a bytové výstavby, od lesů,
komunikací apod. jsou uvedeny v příloze č. 3, která je součástí
této vyhlášky.
(4) Při posuzování dokumentace staveb a technologií se využívají
technické podklady výrobce, odborné posudky specializovaných
pracovišť, požárně technické charakteristiky používaných,
zpracovávaných a skladovaných látek a další podklady podle typu
a rizikovosti technologie. Jsou-li součástí technologie výrobky,
posuzují se podle § 20.
Posuzování výrobků a činností a posuzování požárně
bezpečnostních zařízení
§ 20
(1) Při posuzování výrobků podle § 31 odst. 1 písm. c) zákona se
zjišťuje, zda jsou podle míry požárního nebezpečí vybaveny
potřebnými údaji k bezpečnému používání. U požárně bezpečnostních
zařízení podle § 31 odst. 1 písm. d) zákona se sleduje, zda jsou
vybavena náležitými údaji, které vyjadřují požadavky na jejich
požárně bezpečnostní funkci.
(2) Při posuzování výrobků a požárně bezpečnostních zařízení se
sleduje zejména
a) popis konstrukce a funkce, doklady o identifikaci,
b) návod k použití, resp. k obsluze,
c) u výrobku požárně technické charakteristiky, u požárně
bezpečnostních zařízení funkční vlastnosti,
d) odborné posudky specializovaných pracovišť,
e) oblast použití a provozní podmínky.
(3) Při posuzování výrobků se technické řešení srovnává
s požadavky na požární bezpečnost a při posuzování požárně
bezpečnostních zařízení s požadovanou funkcí; přitom se vychází
z doporučených technických norem, které obsahují hodnocení úrovně
a požadavky potřebné pro zabezpečení požární ochrany. Pro
posouzení souladu výrobků a požárně bezpečnostních zařízení
s předepsanými požadavky se použijí především výsledky zkoušek
a vyhodnocení pro výrobek jako typ, zpracovaný nezávislým
akreditovaným pracovištěm.6Á)
(4) Průkazem požárně bezpečnostní funkce zařízení je zejména
a) doklad o typovém schválení zařízení,
b) doklad o dokončené montáži systému nebo zařízení, doklady
o kompletnosti zařízení nebo systému a splnění předepsaných
nebo projektovaných vlastností a parametrů systému nebo jeho
prvků, protokol o uvedení do provozu a protokoly o výchozích
revizích zařízení a jejich částí,
c) praktické ověření funkce zařízení nebo hlavních komponentů
systému u zařízení, kde lze toto ověření provést.
(5) Projektování, montáž, opravy, zkoušky, kontrolu a údržbu
požárně bezpečnostních zařízení mohou provádět jen oprávněné
osoby, které splňují podmínku proškolení výrobcem, jehož
potvrzením splnění uvedené podmínky prokazují.
(6) Změny hlavních komponentů a změny mající vliv na funkci
zařízení se řeší změnou projektu a projednáním dokumentace podle
zvláštních předpisů.7)
(7) Kontrola požárně bezpečnostních zařízení se provádí jednou
za rok, pokud výrobce nestanovil lhůtu kratší. O provozu, obsluze,
kontrolách a zkouškách zařízení se vedou písemné záznamy.
(8) Pokud řešení není obsaženo v předpisech uvedených v odstavci
3, lze využít pro posouzení jiné technické předpisy, například
předpisy profesních společenstev, vydané podle právních
předpisů,8) ke kterým bylo dáno kladné stanovisko orgánu státní
správy na úseku požární ochrany.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona ČNR č.
20/1993 Sb.
Zákon ČNR č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy
v oblasti technické normalizace, metrologie a státního
zkušebnictví.
7) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb., zákona
č. 103/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona č.
262/1992 Sb. a zákona č. 43/1994 Sb.
8) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České
republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č.
121/1993 Sb. a zákona č. 223/1994 Sb.
§ 21
(1) Při posuzování činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku
požáru, se postupuje obdobně jako při posuzování požárního
nebezpečí podle § 5. Posuzují se místa prací a okolí místa prací.
Pro posouzení potřebné úrovně a účinnosti opatření přijatých
právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou k zajištění
požární bezpečnosti při činnostech, u nichž hrozí nebezpečí vzniku
požáru, se postupuje způsobem uvedeným v § 18 odst. 3 a v § 19
odst. 1.
(2) Při činnostech, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru,
právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která činnost
vykonává, stanoví organizační a technická opatření k zajištění
požární ochrany (v případě zahraničního dodavatele též v jazyce
českém), která obsahují
a) popis činnosti s uvedením možného nebezpečí,
b) požadavky na osoby provádějící danou činnost (včetně
kvalifikace),
c) požadavky na osoby k zajištění odborného dohledu (asistence)
v průběhu činností,
d) skutečnosti týkající se technologie, místa činností včetně
stavu okolních prostor a odborné posudky,
e) stanovení písemného příkazu pro dané činnosti s určením požárně
bezpečnostních podmínek v průběhu a po skončení činností,
f) doklad o předání a převzetí pracoviště před zahájením a po
skončení činností a doklad o provedení kontroly splnění
stanovených opatření před zahájením činnosti a po skončení,
g) další skutečnosti a požadavky, které závisejí na druhu činností
a požárním nebezpečí.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která
vykonává činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, odpovídá
za zajištění požární bezpečnosti při těchto činnostech.
Vykonává-li tyto činnosti u jiných právnických osob nebo
podnikajících fyzických osob, odpovídá též za dodržování
povinností vyplývajících z charakteru činností nebo objektů těchto
právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, pokud smlouvou
není stanoveno jinak.
Zjišťování příčin vzniku požárů a zpracování rozborů požárů
§ 22
(1) Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje
a) místo a čas vzniku požáru,
b) příčina vzniku požáru včetně možných verzí,
c) okolnosti mající vliv na šíření požáru,
d) následky požáru, jako jsou způsobená škoda, usmrcené a zraněné
osoby,
e) porušení předpisů o požární ochraně,
f) ostatní důležité okolnosti mající vliv na zjištění příčiny.
(2) Při zjišťování příčin vzniku požárů okresní úřady
a Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") spolupracují
s příslušnými orgány, zejména s orgány činnými v trestním řízení
a orgány státního odborného dozoru. Rovněž spolupracují
s právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a fyzickými
osobami.
§ 23
(1) Rozbory požárů obsahují
a) počet požárů,
b) výši škod způsobených požáry,
c) příčiny vzniku požárů, iniciátory vzniku požáru,
d) hořlavé látky, které se podílely na vzniku požáru,
e) druh (charakter) objektu nebo provozu, kde požár vznikl,
f) počet usmrcených, zraněných, zachráněných a evakuovaných osob
při požárech,
g) zhodnocení porušení předpisů v souvislosti se vznikem
a rozšířením požáru,
h) činnost jednotek požární ochrany při zdolávání požárů,
i) další důležité údaje potřebné ke stanovení protipožárních
opatření.
(2) Rozbory požárů vycházejí z údajů obsažených v dokumentaci
o požáru zpracovávané okresním úřadem.
(3) Rozbory obsahují také údaje o činnosti jednotek požární
ochrany při technických zásazích.
§ 24
Dokumentace požární ochrany okresního úřadu
Dokumentaci požární ochrany okresního úřadu tvoří
a) dokumentace o výkonu státního požárního dozoru a plán požárních
kontrol,
b) požární poplachový plán okresu,
c) dokumentace o plošném pokrytí území okresu jednotkami požární
ochrany,
d) dokumentace o činnosti jednotky hasičského záchranného sboru
okresu včetně jeho materiálně technického vybavení,
e) dokumentace o odborné přípravě preventistů požární ochrany
obcí, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků,
velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí
a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,
f) dokumentace o podmínkách stanovených k zabezpečení požární
ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů, v budovách
zvláštního významu, při akcích, kterých se zúčastňuje větší
počet osob, a dokumentace o vodních zdrojích pro hašení požárů
na území okresu,
g) dokumentace o požárech,
h) dokumentace o přestupcích na úseku požární ochrany.
§ 25
Dokumentace o výkonu státního požárního dozoru
Dokumentaci o výkonu státního požárního dozoru u právnických
osob a podnikajících fyzických osob určených podle § 35 zákona
tvoří
a) zápisy o požárních kontrolách a kontrolních dohlídkách podle
§ 18 odst. 1 až 3 a způsob řešení nedostatků zjištěných těmito
kontrolami,
b) posouzení požárního nebezpečí,
c) doklady o posuzování dokumentace staveb a technologií,
d) doklady o posuzování výrobků,
e) doklady o posuzování činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku
požáru,
f) doklady o posuzování požárně bezpečnostních zařízení,
g) doklady o zjišťování příčin vzniku požárů,
h) doklady o správním řízení.
§ 26
Požární poplachový plán okresu
(1) Požární poplachový plán okresu vydaný podle § 28 odst. 4
písm. a) zákona upravuje zařazení požární ochrany, speciálních
služeb (vodárny, plynárny, energetické závody, zdravotnická
záchranná služba apod.) a speciálních pohotovostních služeb
orgánů, právnických osob a podnikajících fyzických osob a jejich
povolávání v rámci operačního řízení ke zdolávání požárů
a záchranným pracím. Požární poplachový plán okresu slouží rovněž
pro potřeby integrovaného záchranného systému okresu. Podklady pro
jeho zpracování připravuje hasičský záchranný sbor okresu.
(2) Požárním poplachovým plánem okresu je stanoven stupeň
požárního poplachu, způsob jeho vyhlašování a činnost ohlašoven
požáru a okresního operačního střediska. Stupeň požárního poplachu
vychází z potřeby nasazení sil a prostředků jednotek požární
ochrany a dalších speciálních služeb potřebných ke zdolávání
požárů a záchranným pracím.
(3) Požární poplachový plán okresu je uložen na okresním
operačním středisku a výpis z něj obdrží pro svoji potřebu
ohlašovny požárů obcí, právnických osob a podnikajících fyzických
osob, které zřizují jednotku požární ochrany.
(4) Požární poplachový plán okresu vychází z plošného pokrytí
území okresu jednotkami požární ochrany, z předurčenosti některých
jednotek požární ochrany pro speciální činnosti (likvidace
následků dopravních nehod a následků mimořádných událostí
s nebezpečnými látkami) a zabezpečuje vzájemnou pomoc a součinnost
jednotek požární ochrany se sousedními okresy podle § 73 odst. 2
zákona.
§ 27
Dokumentace o odborné přípravě
Dokumentaci o odborné přípravě organizované podle § 28 odst. 1
písm. d) zákona tvoří
a) seznamy preventistů požární ochrany obcí, seznamy velitelů
jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů
a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek
sborů dobrovolných hasičů podniků,
b) tematické plány a časové rozvrhy odborné přípravy,
c) záznamy o absolvování odborné přípravy.
Dokumentace požární ochrany obce
§ 28
Dokumentaci požární ochrany obce tvoří
a) požární řád obce,
b) doklad o ustavení preventisty požární ochrany obce,
c) přehled o kontrolních skupinách a o odborných předpokladech
jejich členů,
d) plán preventivních požárních kontrol,
e) zápisy o provedených preventivních požárních kontrolách
a způsob řešení nedostatků, zjištěných při těchto kontrolách,
podle § 41 odst. 2 zákona,
f) dokumentace o zřízení a činnosti jednotky požární ochrany,
g) přehled o zdrojích požární vody ve vztahu ke katastru obce
a jejich stavu,
h) přehled o zřízených ohlašovnách požárů v obci a řád ohlašovny
požárů,
i) dokumentace o přestupcích na úseku požární ochrany.
§ 29
Požární řád obce
(1) Požární řád obce upravuje organizaci požární ochrany v obci
a obsahuje
a) úkoly osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v obci
a v jejich místních částech,
b) úkoly právnických osob, podnikajících fyzických osob
a fyzických osob na úseku požární ochrany, určené se zřetelem
na místní podmínky,
c) druh, velikost a vybavení jednotky požární ochrany,
d) přehled zdrojů požární vody,
e) seznam ohlašoven požárů, jejich označení a způsob vyhlášení
požárního poplachu v obci,
f) způsob trvalého zabezpečení požární ochrany v obci a v jejích
místních částech se zřetelem na denní a noční dobu,
g) výpis z požárního poplachového plánu okresu.
(2) K ověření požárního řádu obce, zejména akceschopnosti
jednotky požární ochrany, věcných prostředků požární ochrany,
použitelnosti zdrojů požární vody, spojení, zařízení pro vyhlášení
požárního poplachu a připravenosti fyzických osob pro případ
vzniku požáru se vyhlašuje nejméně jednou ročně prověřovací
cvičení.
§ 30
Řád ohlašovny požárů
(1) Řád ohlašovny požáru upravuje způsob přijímání hlášení
o vzniku požáru v obci nebo podniku, vyhlášení požárního poplachu
místní jednotce požární ochrany a její vyslání na místo události
(na výzvu občana nebo okresního operačního střediska) a oznámení
požáru na okresní ohlašovnu požáru.
(2) Řád ohlašovny požáru obsahuje výpis z požárního poplachového
plánu okresu, seznam důležitých telefonních čísel okresního
operačního střediska, nejbližší jednotky požární ochrany,
pohotovostních služeb a pravidla pro vyhlášení požárního poplachu.
Řád ohlašovny požáru musí být pravidelně aktualizován v souladu se
skutečným stavem. Okresní ohlašovna požáru obsluhuje nepřetržitě
linku tísňového volání s telefonním číslem 150.
(3) Řádem ohlašovny požárů jsou vybaveny ohlašovny požárů nebo
místa pro hlášení požárů, které nemají úplný charakter ohlašovny
požárů, ale lze z nich ohlásit požár na místní nebo okresní
ohlašovnu požárů. Ohlašovny jsou pro veřejnost označeny tabulkou
"Ohlašovna požárů" a místa pro hlášení požárů tabulkou "Zde hlaste
požár" nebo symbolem telefonního čísla 150.
(4) Ohlašoven požárů nebo míst pro hlášení požáru musí být
takový počet, aby občan v kterékoliv části obce nebo podniku měl
možnost ohlásit požár nejdéle do 15 minut od jeho zjištění. Místa
pro hlášení požárů mohou být, po projednání s vlastníky
(uživateli) telefonní stanice, zřizována u právnických i fyzických
osob, u kterých je zaručena dostupnost zařízení pro hlášení
požáru, nebo jimi mohou být veřejné telefonní automaty.
§ 31
Provádění preventivních požárních kontrol
Okresní úřad oznamuje obci, které právnické osoby a podnikající
fyzické osoby z území obce určil k výkonu státního požárního
dozoru podle 35 zákona; u těchto právnických osob a podnikajících
fyzických osob obec neprovádí preventivní požární kontroly podle
§ 39 zákona.
ČÁST TŘETÍ
JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
Vnitřní organizace, zřizování a vybavení
jednotek požární ochrany
§ 32
(1) Jednotku požární ochrany tvoří čety, družstva, družstva ve
zmenšeném početním stavu a skupiny. Složení jednotek je uvedeno
v přílohách č. 4 a 5, které jsou součástí této vyhlášky.
(2) Četa se skládá z velitele čety a dvou nebo tří družstev.
(3) Družstvo se skládá z velitele a dalších pěti osob. Družstvo
ve zmenšeném početním stavu se skládá z velitele a dalších tří
osob. Družstvo je základní organizační jednotkou a lze je rozdělit
na skupiny.
(4) Skupinu tvoří nejméně dvě osoby. Skupina se zřizuje pro
činnosti v operačním řízení a musí mít určeného vedoucího.
(5) Jestliže obec zřizuje místo jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce požární hlídku, má tato hlídka velitele a nejméně
další tři členy.
(6) Výkon služby v jednotce hasičského záchranného sboru okresu
a v jednotce hasičského záchranného sboru podniku je organizován
ve směnách. Směnu tvoří nejméně jedno družstvo ve zmenšeném
početním stavu a další nezbytný počet příslušníků nebo zaměstnanců
podniku zařazených v hasičském záchranném sboru podniku (dále jen
"zaměstnanec podniku") ze speciálních služeb a odborných pracovišť
těchto jednotek požární ochrany.
(7) Organizaci a početní stav jednotky hasičského záchranného
sboru okresu určuje vrchní požární rada České republiky podle §
46 odst. 2 zákona. Početní stav příslušníků směny na stanici
hasičského záchranného sboru okresu a kritéria pro jeho určení
jsou uvedeny v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.
(8) Potřebný početní stav zaměstnanců podniku v jednotce
hasičského záchranného sboru podniku je stanoven posouzením
požárního nebezpečí. Potřebný početní stav členů jednotky sboru
dobrovolných hasičů podniku a členů jednotky sboru dobrovolných
hasičů obcí (dále jen "člen") je stanoven u jednotky sboru
dobrovolných hasičů podniku posouzením požárního nebezpečí,
u jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí je uveden v příloze č.
5, která je součástí této vyhlášky.
§ 33
Speciálními službami v jednotce hasičského záchranného sboru
okresu a v jednotce hasičského záchranného sboru podniku jsou
služby
a) chemicko-technická, která zabezpečuje akceschopnost prostředků
a zařízení pro ochranu hasiče při zásahu (např. dýchací
přístroje, osobní ochranné pomůcky, dekontaminační zařízení,
detekční přístroje) a akceschopnost záchranných
a vyprošťovacích pneumatických zařízení a hasiv, prostředky pro
práci ve výškách a nad volnými hloubkami a vybavení
potápěčských skupin,
b) strojní, která zabezpečuje akceschopnost požární techniky,
dalších strojních věcných prostředků požární ochrany a jejich
příslušenství a akceschopnost hydraulických vyprošťovacích
zařízení,
c) spojová a informační, která zabezpečuje činnost v těchto
oblastech a činnost spojové, výpočetní a záznamové techniky.
§ 34
Operační středisko
Pro plnění úkolů operačního řízení jednotek požární ochrany,
organizování spolupráce orgánů, právnických osob, podnikajících
fyzických osob a fyzických osob při zdolávání požárů a záchranných
pracích při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,
pro jejich koordinovaný postup podle § 70 odst. 3 a § 73 odst. 2
zákona a pro potřeby integrovaného záchranného systému9) se
zřizují operační střediska, a to okresní operační střediska
u hasičských záchranných sborů okresů a operační a informační
středisko u ředitelství Hasičského záchranného sboru České
republiky.
-----------------------------------------------------------------
9) § 5 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě
jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím
souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
§ 35
Zřizování a vybavení jednotek požární ochrany
(1) Kategorii a dislokaci jednotky hasičského záchranného sboru
okresu určuje vrchní požární rada České republiky podle § 46 odst.
2 zákona. Kategorii a dislokaci ostatních jednotek požární ochrany
a území, které zajišťují v rámci plošného pokrytí území okresu,
určuje okresní úřad po projednání s jejich zřizovateli. Zařazení
jednotek požární ochrany do kategorií je uvedeno v příloze č. 6,
která je součástí této vyhlášky.
(2) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany
včetně dislokace jednotlivých kategorií jednotek požární ochrany
musí být voleny tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí
zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků a aby byla
splněna požadovaná doba jejich dojezdu na místo zásahu podle
základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze č. 6, která je
součástí této vyhlášky.
(3) Jednotky hasičského záchranného sboru okresu a jednotky
hasičských záchranných sborů podniků jsou dislokovány na
stanicích. Kromě centrální stanice mohou být s přihlédnutím
k odstavci 2 zřízeny pobočné stanice. Minimální vybavení stanic
hasičského záchranného sboru okresu základní požární technikou je
uvedeno v příloze č. 7, která je součástí této vyhlášky.
(4) Fyzický stav zaměstnanců podniku ve směně nebo členů
jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku připravených k zásahu
nesmí být menší než jedno družstvo ve zmenšeném početním stavu.
Posouzením požárního nebezpečí mohou být stanoveny počty vyšší.
Při zřízení společné jednotky požární ochrany podle § 69a zákona
se stav sil a prostředků stanoví podle posouzení požárního
nebezpečí všech účastníků smlouvy.
(5) S přihlédnutím ke zvýšenému požárnímu nebezpečí podniku může
okresní úřad určit, že jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku
bude zřízena i vedle jednotky hasičského záchranného sboru
podniku.
(6) Minimální vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí
vybranou požární technikou uvádí příloha č. 5, která je součástí
této vyhlášky. Dokumentaci o zřízení jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce tvoří listina o zřízení, jmenovací dekret velitele
jednotky, seznam členů jednotky požární ochrany a dokumentace
o jejich zdravotní a odborné způsobilosti pro výkon služby
v operačním řízení.
§ 36
Používání požární techniky a věcných prostředků požární ochrany
(1) Požární techniku a věcné prostředky požární ochrany uvedené
v § 4 odst. 1 a 2 lze do vybavení jednotek požární ochrany zařadit
jen za předpokladu, že splňují stanovené technické podmínky (§ 24
odst. 2 zákona).
(2) K používání vyhrazené požární techniky a věcných prostředků
požární ochrany musí být u jednotky požární ochrany zajištěno
a) způsobilost příslušníků, zaměstnanců podniku a členů pro výkon
služby a evidence těch, kteří jsou určeni pro používání
izolačních dýchacích přístrojů a ochranných obleků
protichemických, obleků protiradiačních, obleků proti sálavému
teplu nebo ohni,
b) bezpečné používání dýchací techniky včetně úpravy zevnějšku
uživatelů tak, aby bylo zajištěno její bezpečné nasazení,
c) barevné provedení všech zásahových požárních automobilů,
přívěsů, návěsů a kontejnerů v barvě červené s bílými
zvýrazňujícími prvky, případně bílými reflexivními prvky,
d) dodržování podmínek radioprovozu na kmitočtech požární ochrany
uvedených v souhlasu s používáním kmitočtů požární ochrany
vydaného ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České
republiky,
e) řádný technický stav a použitelnost vyhrazené požární techniky,
věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany
prováděním pravidelných kontrol před zařazením k používání
u jednotek požární ochrany, před použitím, po použití
a periodicky. Periodické kontroly se provádějí
1. u izolačních dýchacích přístrojů, obleků protichemických,
obleků protiradiačních, obleků proti sálavému teplu
a ohni a křísicích přístrojů nejméně jedenkrát za šest
měsíců,
2. u výškové techniky a prostředků pro práci ve výškách
a nad volnými hloubkami nejméně jedenkrát za 12 měsíců,
pokud výrobce nestanovil lhůtu kratší.
O kontrolách se vedou záznamy, které se uchovávají po dobu pěti
let.
§ 37
Dokumentace o činnosti jednotek požární ochrany
(1) Dokumentací o činnosti jednotek požární ochrany je strážní
kniha, záznamy o odborné přípravě jednotky požární ochrany, zpráva
o zásahu, případně dílčí zpráva o zásahu, taktické postupy pro
jednotlivé druhy zásahů a dokumenty pro orientaci v hasebním
obvodu.
(2) Strážní knihu vedou jednotky hasičských záchranných sborů
okresů a jednotky hasičských záchranných sborů podniků a také
jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků a jednotky sborů
dobrovolných hasičů obcí, pokud jsou v nich zařazeny osoby
vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. Strážní kniha
obsahuje záznamy o výkonu služby. Strážní knihu vede velitel
jednotky požární ochrany, který odpovídá za výkon služby směny.
Strážní kniha se uchovává po dobu pěti let.
(3) Dokumentace o odborné přípravě jednotky požární ochrany
obsahuje
a) roční plány odborné přípravy rozpracované u jednotek hasičských
záchranných sborů okresů a jednotek hasičských záchranných
sborů podniků po jednotlivých měsících,
b) záznamy o odborné přípravě obsahující seznam a podpisy hasičů,
kteří se odborné přípravy zúčastnili, jména a podpisy osob,
které odbornou přípravu provedly, téma a datum odborné
přípravy.
(4) Dílčí zpráva o zásahu obsahuje časové údaje o činnosti
jednotky u zásahu, jmenovitý seznam hasičů jednotky požární
ochrany u zásahu, údaje o technickém vybavení a postupu na místě
zásahu. Dílčí zprávu o zásahu zpracovává velitel jednotky požární
ochrany a odevzdává ji před odjezdem z místa zásahu veliteli
zásahu.
(5) Zpráva o zásahu zpracovávaná podle dílčích zpráv o zásahu
obsahuje zejména údaje o druhu, počtu a vybavení jednotek požární
ochrany na místě zásahu, hodnocení místa zásahu v době nasazení
první jednotky požární ochrany a popis nasazení jednotek požární
ochrany. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu a odevzdává ji
okresnímu operačnímu středisku nejpozději do šesti dnů ode dne
ukončení zásahu.
ČÁST ČTVRTÁ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PŘÍSLUŠNÍKŮ, ODBORNÁ ZPŮSOBILOST VELITELŮ,
STROJNÍKŮ A TECHNIKŮ SPECIÁLNÍCH SLUŽEB
OSTATNÍCH JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 38
Obsah odborné způsobilosti
(1) Obsah odborné způsobilosti příslušníků a odborné
způsobilosti velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb
ostatních jednotek požární ochrany podle § 72 odst. 4 zákona,
specifikovaný s ohledem na zastávanou funkci, zahrnuje znalosti
a) předpisů o požární ochraně,
b) organizace a řízení požární ochrany,
c) funkce, použití a parametrů požární techniky, věcných
prostředků a zařízení požární ochrany,
d) o posuzování požárního nebezpečí činností a objektů se zvýšeným
požárním nebezpečím,
e) taktických postupů jednotek požární ochrany při zásazích.
(2) Příslušníci a velitelé, strojníci a technici speciálních
služeb ostatních jednotek požární ochrany jsou povinni prokázat
odbornou způsobilost při ustanovení do funkce. Jestliže se v tomto
období připravují na ověření odborné způsobilosti, mohou odbornou
způsobilost prokázat nejpozději do šesti měsíců od ustanovení do
funkce.
(3) Odborná příprava k dosažení odborné způsobilosti příslušníků
a velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb hasičských
záchranných sborů podniků se provádí v odborných kurzech
vzdělávacích zařízení ministerstva v rozsahu a podle osnov
stanovených ministerstvem.
(4) Odborná příprava k dosažení odborné způsobilosti velitelů
a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek
sborů dobrovolných hasičů podniků se provádí v odborných kurzech
vzdělávacích zařízení ministerstva, vzdělávacích zařízení sdružení
občanů působících na úseku požární ochrany nebo u hasičských
záchranných sborů okresů podle osnov vydaných ministerstvem.
(5) Přípravou k prodloužení platnosti odborné způsobilosti
příslušníků ve funkci hasič a velitelů a strojníků jednotek sborů
dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů
podniků je odborná příprava organizovaná hasičským záchranným
sborem okresu. Příprava k prodloužení platnosti odborné
způsobilosti ostatních funkcí u příslušníků a velitelů, strojníků
a techniků speciálních služeb hasičských záchranných sborů podniků
se provádí ve vzdělávacích zařízeních ministerstva nebo
u hasičských záchranných sborů okresů podle osnov vydaných
ministerstvem.
§ 39
Ověřování odborné způsobilosti
(1) Ověřování odborné způsobilosti se provádí před nejméně
tříčlennou komisí, kterou zřídí orgán provádějící ověřování
odborné způsobilosti podle § 72 odst. 5 zákona. O zkoušce a jejím
výsledku se vyhotoví protokol. Osvědčení o odborné způsobilosti se
vydává s platností na dobu pěti let.
(2) Pokud příslušníci a velitelé, strojníci a technici
speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany při
ověřování odborné způsobilosti neuspěli a podrobí se novému
ověření odborné způsobilosti nejpozději do tří měsíců, prodlužuje
se platnost jejich stávajícího osvědčení o tuto lhůtu. Podrobit se
ověření odborné způsobilosti lze v této lhůtě jen jedenkrát.
(3) Ten, komu bylo osvědčení o odborné způsobilosti odňato, může
se podrobit novému ověření odborné způsobilosti nejpozději do
šesti měsíců ode dne odnětí osvědčení o odborné způsobilosti. Tato
lhůta má odkladný účinek pro případ odvolání z funkce.
(4) Ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce velitele
a strojníka jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a jednotky
sboru dobrovolných hasičů podniku se nepodrobují absolventi
středních škol požární ochrany nebo vysokých škol ve studijním
oboru požární ochrana, pokud od ukončení tohoto studia neuběhla
doba delší než pět let.
§ 40
Odborná příprava jednotek požární ochrany
(1) Obsah a rozsah odborné přípravy podle § 72 odst. 4 zákona
vychází z předpokládaného rozsahu výkonu služby, činnosti jednotky
požární ochrany a jejího vybavení.
(2) Odborná příprava se provádí podle plánů odborné přípravy
zpracovaných na výcvikové období kalendářního roku. Odbornou
přípravu příslušníků, zaměstnanců podniků a členů řídí, organizují
a vyhodnocují velitelé jednotek požární ochrany. Hlavní zaměření
odborné přípravy jednotek požární ochrany pro kalendářní rok
vydává ministerstvo. Součástí odborné přípravy mohou být
i instrukčně metodická zaměstnání. Na konci výcvikového období se
provádí hodnocení odborné přípravy příslušníků, zaměstnanců
podniků a členů a jednotky požární ochrany jako celku.
(3) Základní odbornou přípravou příslušníků, zaměstnanců podniku
a osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných
hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako
své povolání je nástupní odborný výcvik, který zabezpečuje
ministerstvo.
(4) Základní odbornou přípravu členů provádějí velitelé jednotek
požární ochrany. Základní odborné přípravy v minimálním rozsahu
40 hodin se musí zúčastnit každý člen nejpozději do konce prvního
roku od zařazení do jednotky požární ochrany. Obsahem základní
odborné přípravy členů jsou základy cvičebního řádu a bojového
řádu jednotek požární ochrany a používání ochranných pracovních
prostředků při zásahu s přihlédnutím k předpokládané činnosti
jednotky požární ochrany v operačním řízení a jejím vybavení.
(5) Příslušníci, zaměstnanci podniků a osoby vykonávající službu
v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů
dobrovolných hasičů podniků jako svoje povolání se podrobují
jedenkrát za dva roky zkoušce z oblasti ochrany zdraví a života
hasičů při zásazích, pokud předpisy o bezpečnosti práce neurčují
jinak.
(6) Tělesná příprava zahrnuje všeobecnou tělesnou přípravu
a speciální tělesnou přípravu zaměřenou na udržení fyzické
zdatnosti a rozvoj pohybových vlastností odpovídajících charakteru
činnosti při zásahu jednotek požární ochrany. V rámci tělesné
přípravy mohou být v jednotkách požární ochrany organizovány
sportovní soutěže. Fyzická zdatnost příslušníků a zaměstnanců
podniku se prověřuje hodnocením jedenkrát ročně způsobem uvedeným
v příloze č. 8, která je součástí této vyhlášky.
(7) Soutěží v požárním sportu a v tělesné přípravě pro zvýšení
fyzické zdatnosti a praktických dovedností potřebných k výkonu
služby se zúčastňují příslušníci, zaměstnanci podniku a členové
jednotek požární ochrany. Náklady spojené s organizováním soutěží
nese ten, kdo soutěž organizuje.
(8) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové určení
k používání dýchacích izolačních přístrojů je musí nejméně
jedenkrát za tři měsíce prakticky použít v rámci odborné přípravy,
pokud se tak ve stanovené lhůtě nestalo u zásahu. Příslušníci,
zaměstnanci podniku a členové určení k používání protichemických
obleků, protiradiačních obleků a obleků proti sálavému teplu
a ohni je musí prakticky použít nejméně jedenkrát za šest měsíců
za stejných podmínek.
(9) Řidiči požárních vozidel se světelným a zvukovým výstražným
zařízením, kteří v průběhu čtyř týdnů neřídili požární automobil
nebo jiný automobil stejné nebo vyšší hmotnostní kategorie,
absolvují v rámci odborné přípravy kondiční jízdu v délce nejméně
10 km v průběhu následujícího týdne.
§ 41
Prověřovací cvičení
(1) Prověřovací cvičení slouží k prověrce připravenosti jednotek
požární ochrany k zásahu pro případ zejména velkých a složitých
zásahů, k prověření požárního řádu obce nebo dokumentace zdolávání
požárů a k ověření součinnosti mezi jednotkami požární ochrany,
složkami integrovaného záchranného systému10) a ostatními službami
(energetická, plynárenská, vodárenská apod.). Součástí tohoto
cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu.
(2) Prověřovací cvičení je oprávněn nařídit vrchní požární rada
České republiky a ve své územní působnosti přednosta okresního
úřadu, primátor hl. m. Prahy a primátoři měst Brna, Ostravy
a Plzně, starosta obce, statutární zástupce právnické osoby nebo
podnikající fyzická osoba, kteří jednotku požární ochrany zřídili,
jejich pověření zástupci, ředitel hasičského záchranného sboru
okresu, jeho zástupce a velitel jednotky požární ochrany.
Prověřovací cvičení se předem oznámí příslušnému okresnímu
operačnímu středisku.
------------------------------------------------------------------
10) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
§ 42
Taktické cvičení
(1) Taktická cvičení slouží k odborné přípravě na prohloubení
schopností velitelů jednotek požární ochrany k řízení sil
a prostředků požární ochrany a k ověření znalosti hasebního
obvodu.
(2) Taktická cvičení organizují velitelé jednotek požární
ochrany. Dokumentaci taktického cvičení schvaluje ředitel
hasičského záchranného sboru okresu v případě, že se do taktického
cvičení zapojují dvě a více jednotek požární ochrany.
ČÁST PÁTÁ
STEJNOKROJ, HODNOSTI A FUNKČNÍ OZNAČENÍ ZAMĚSTNANCŮ
PODNIKŮ A ČLENŮ ZAŘAZENÝCH V JEDNOTKÁCH POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 43
Stejnokroj
(1) Stejnokrojem zaměstnanců podniku se rozumí pracovní
stejnokroj. Výstrojní součástky tohoto stejnokroje jsou shodné se
stejnokrojem příslušníků.11)
(2) Stejnokrojem členů se rozumí požárnický pracovní oblek
s úpravou pro nošení funkčního označení.
------------------------------------------------------------------
11) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 294/1995 Sb., kterou se
podrobněji upravují některé pracovněprávní vztahy, stejnokroj
a hodnosti příslušníků Hasičského záchranného sboru České
republiky.
§ 44
Nošení stejnokroje
(1) Zaměstnanci podniku
a) nosí stejnokroj při výkonu služby a společenských
příležitostech,
b) dodržují zásady výstrojní kázně, tzn. jednotnost úpravy,
úplnost a čistotu stejnokroje,
c) při společenských příležitostech mohou nosit ke stejnokroji
bílou košili. Zaměstnanci podniku zařazení do čestných stráží
nosí ke stejnokroji bílou přilbu, bílý opasek a bílé rukavice.
Při výkonu zaměstnání mohou někteří zaměstnanci podniku podle
pokynu velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku
nosit ke stejnokroji přilbu, holeňovou obuv a pás,
d) ženy mohou nosit ke stejnokroji kabelku tmavé barvy bez
nápadných ozdob; muži tašku tmavé barvy.
(2) Členové
a) nosí stejnokroj při výkonu služby. Tím není dotčeno právo členů
organizovaných ve sdružení občanů působících na úseku požární
ochrany nosit při jiných příležitostech stejnokroj těchto
občanských sdružení,
b) dodržují zásady výstrojní kázně, tzn. jednotnost úpravy,
úplnost a čistotu stejnokroje.
(3) Pro vystrojování zaměstnanců podniků se přiměřeně použijí
předpisy pro vystrojování příslušníků.11)
(4) Členům se obměna stejnokroje provádí na základě
individuálního posouzení opotřebení stejnokroje a ztráty ochranné
funkce s přihlédnutím k době životnosti.
§ 45
Vznik nároku na stejnokroj
(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj podle § 93 odst. 1
zákona prvním dnem kalendářního měsíce po uplynutí zkušební doby.
Není-li zkušební doba sjednána, náleží zaměstnancům podniku
stejnokroj dnem nástupu do práce. Nárok na stejnokroj zaniká
ukončením činnosti v jednotce hasičského záchranného sboru podniku
nebo ukončením pracovního poměru.
(2) Členům náleží stejnokroj podle § 93 odst. 2 zákona prvním
dnem jejich zařazení v jednotce požární ochrany. Nárok na
stejnokroj zaniká ukončením činnosti v jednotce požární ochrany.
§ 46
Hodnosti
(1) Zaměstnanci podniků nosí podle § 93 odst. 1 zákona na
náramenících stejnokroje, způsobem obdobným jako příslušníci, toto
označení hodnosti
a) praporčické - rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík,
praporčík, nadpraporčík,
b) důstojnické - podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major,
podplukovník.
(2) Po vzniku pracovního poměru je zaměstnanec podniku jmenován
do hodnosti rotného; jestliže má úplné střední vzdělání, do
hodnosti rotmistra, a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do
hodnosti podporučíka, pokud na funkci, kterou zastává, je
důstojnická hodnost plánována. Plánované hodnosti zaměstnanců
podniků jsou uvedeny v příloze č. 9, která je součástí této
vyhlášky.
(3) Po vzniku pracovního poměru lze zaměstnance podniku jmenovat
do vyšší hodnosti, než je uvedeno v odstavci 2, a to až do
hodnosti, kterou dosáhl v předchozím pracovním poměru v Hasičském
záchranném sboru České republiky, v jednotce hasičského
záchranného sboru podniku, ve služebním poměru vojáka z povolání,
příslušníka Policie České republiky nebo Vězeňské služby České
republiky, jestliže pro funkci, do které má být zařazen, je tato
hodnost plánována.
(4) Do hodnosti rotného až kapitána jmenuje a povyšuje
zaměstnance podniku příslušný ředitel hasičského záchranného sboru
okresu na návrh zaměstnavatele. Do hodnosti majora až
podplukovníka jmenuje a povyšuje zaměstnance podniku vrchní
požární rada České republiky na návrh zaměstnavatele a se
souhlasem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.
(5) Zaměstnanec podniku má nárok na povýšení, jestliže
a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena
hodnost vyšší,
b) dosahuje dobrých výsledků ve službě,
c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti,
d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek
tohoto vzdělání prominut.
(6) Doba výkonu funkce, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,
než kterou zaměstnanec podniku má, činí před povýšením nebo před
jmenováním do hodnosti
a) šest měsíců u funkce, pro kterou je stanovena praporčická
hodnost,
b) 12 měsíců u funkce, pro kterou je stanovena důstojnická
hodnost.
(7) Podmínka dosahování dobrých výsledků ve službě není splněna,
pokud zaměstnanec podniku byl zaměstnavatelem v posledních 12
měsících písemně vyzván k odstranění neuspokojivých pracovních
výsledků nebo byl zaměstnavatelem v posledních šesti měsících
písemně upozorněn na porušení pracovní kázně.
(8) Doba výsluhy let v hodnosti činí
a) u praporčických hodností
1. rotný - jeden rok,
2. rotmistr - dva roky,
3. nadrotmistr - tři roky,
4. podpraporčík - čtyři roky,
5. praporčík - pět let;
b) u důstojnických hodností
1. podporučík - jeden rok,
2. poručík - dva roky,
3. nadporučík - tři roky,
4. kapitán - čtyři roky,
5. major - pět let.
(9) Do doby výsluhy let v hodnosti se počítá doba trvání
pracovního poměru zaměstnance podniku, s výjimkou základní
(náhradní) vojenské služby, civilní služby, další mateřské
dovolené12) a doby pracovního volna bez náhrady mzdy trvající
nepřetržitě více než jeden rok.
(10) Požadovaným vzděláním pro hodnost je podle zastávané funkce
a) u praporčických hodností střední nebo úplné střední vzdělání,
b) u důstojnických hodností podporučík až kapitán úplné střední
vzdělání,
c) u důstojnických hodností major až podplukovník vysokoškolské
vzdělání.
(11) U zaměstnanců podniku, kteří dosáhli 45 let věku
a nesplňují podmínku požadovaného vzdělání pro hodnost podle
odstavce 10, může ve zvlášť odůvodněných případech povolit výjimku
ze vzdělání ředitel hasičského záchranného sboru okresu nebo
vrchní požární rada České republiky, kteří jsou oprávněni
zaměstnance jmenovat do hodnosti nebo povýšit.
(12) Zaměstnanec podniku v praporčické hodnosti má nárok na
jmenování do hodnosti podporučíka, jestliže po dobu 12 měsíců
úspěšně vykonává funkci, pro kterou je plánována důstojnická
hodnost a dosáhl úplného středního vzdělání. Jmenování do první
důstojnické hodnosti a povýšení do vyšší praporčické nebo
důstojnické hodnosti se provádí k prvnímu dni měsíce následujícího
po splnění poslední podmínky stanovené pro povýšení v odstavci 5.
Je-li tímto dnem první den měsíce, provede se jmenování nebo
povýšení již tímto dnem.
(13) Hodnost zaměstnance podniku zaniká skončením pracovního
poměru nebo ukončením činnosti v hasičském záchranném sboru
podniku.
(14) Opatření ve věcech hodností zaměstnanců podniků se vydává
písemně a oznamuje se zaměstnanci podniku, jehož se týká. Proti
opatření ředitele hasičského záchranného sboru okresu může
zaměstnanec podniku do 15 dnů ode dne oznámení podat námitku,
kterou řeší vrchní požární rada České republiky. Proti opatření
vrchního požárního rady České republiky ve věcech hodností může
zaměstnanec podniku ve stejné lhůtě podat stížnost, kterou řeší
vrchní požární rada České republiky po předchozím projednání
v komisi pro projednávání stížností ve věcech hodností zřízené
k tomuto účelu. Výsledek řešení se oznamuje zaměstnanci podniku
písemně.
------------------------------------------------------------------
12) § 157 odst. 2 zákoníku práce.
§ 47
Funkční označení
(1) Členové nosí podle § 93 odst. 2 zákona na výložkách
stejnokroje toto funkční označení
a) hasič po absolvování základní odborné přípravy,
b) starší hasič po pěti letech členství v jednotce požární
ochrany,
c) strojník, technik speciální služby,
d) velitel družstva,
e) velitel družstva - zástupce velitele jednotky sboru
dobrovolných hasičů obce,
velitel družstva - zástupce velitele jednotky sboru
dobrovolných hasičů podniku,
f) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku.
(2) Pro označení funkcí se používají
a) rozeta stříbrné barvy o průměru 14 mm,
b) kovový pásek stříbrné barvy šíře 5 mm a 30 mm dlouhý.
(3) Vzor umístění rozet a kovového pásku na stejnokroji členů
jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů
dobrovolných hasičů podniků je uveden v příloze č. 10, která je
součástí této vyhlášky.
(4) Členům náleží funkční označení po zařazení v jednotce
požární ochrany a splnění stanovených podmínek k označení pro
výkon funkce.
§ 48
Označení příslušnosti k jednotce požární ochrany
(1) K označení příslušnosti k jednotce hasičského záchranného
sboru podniku, jednotce sboru dobrovolných hasičů obce nebo
jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku se používá na
stejnokroji domovenka. Kromě domovenky může být na stejnokroji
umístěn i rukávový znak.
(2) Domovenka se nosí na levém rukávu blůzy stejnokroje
a požárnického pracovního obleku 20 mm pod ramenním švem. Na
domovence je uveden druh jednotky požární ochrany a název obce,
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které jednotku
požární ochrany zřídily. Šířka domovenky je 18 mm a tvarově
sleduje tvar švu. Barva podkladu je bleděmodrá s 2 mm tmavomodrým
lemováním, písmena jsou černá velikosti 10 mm.
(3) Rukávový znak se nosí na levém rukávu stejnokroje 90 mm pod
ramenním švem s vyobrazením znaku právnické osoby, podnikající
fyzické osoby nebo obce, které jednotku požární ochrany zřídily,
nebo znaku jednotky hasičského záchranného sboru podniku, jednotky
sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných
hasičů podniku. Rukávový znak je ve tvaru pavézy nepřesahující
půdorysný rozměr 70 x 90 mm nebo ve tvaru obdélníka rozměru 70
x 90 mm, popřípadě kruhu o průměru 90 mm.
§ 49
Znak na čepici
Na čepicích stejnokroje zaměstnanců podniku nebo členů se nosí
znak právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo obce, které
jednotku požární ochrany zřídily, nebo znak sdružení občanů
působícího na úseku požární ochrany, ve kterém je člen zapojen.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 50
(1) Příslušníci při plnění svých úkolů prokazují svá oprávnění
podle § 88 odst. 1 a 2 zákona služebním průkazem označujícím
příslušnost k Hasičskému záchrannému sboru České republiky
s vyznačením osobního čísla.
(2) Služební průkaz je opatřen státním znakem a obsahuje jméno
a příjmení, fotografii a rodné číslo příslušníka, číslo služebního
průkazu, místo zařazení příslušníka a text vyjadřující jeho
oprávnění. Vzor průkazu je uveden v příloze č. 11, která je
součástí této vyhlášky.
(3) Členové kontrolních skupin při plnění úkolů prokazují svá
oprávnění podle § 88 odst. 1 zákona pověřením obce, které platí
jen ve spojení s občanským průkazem. Pověřovací doklad obsahuje
jméno a příjmení člena a text vyjadřující jeho oprávnění včetně
uvedení ustanovení právního předpisu zakládajícího toto oprávnění.
(4) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků,
velitelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a velitelé
jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků při plnění úkolů
prokazují svá oprávnění podle § 88 odst. 2 zákona průkazem, který
vydává příslušný okresní požární rada. Vzor průkazu je uveden
v příloze č. 11, která je součástí této vyhlášky.
§ 51
Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí
hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat
anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za požár se považuje
i nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata nebo materiální
hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.
§ 52
Osvědčení o odborné způsobilosti techniků požární ochrany
a specialistů požární ochrany vydaná na základě ověření odborné
způsobilosti podle dosavadních předpisů jsou platná jen do 31.
prosince 1997.
§ 53
Dokumentace požární ochrany vedená podle dosavadních předpisů
musí být uvedena do souladu s touto vyhláškou nejpozději do šesti
měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; to neplatí
u posouzení požárního nebezpečí podle čl. II odst. 5 zákona č.
203/1994 Sb.
§ 54
Příslušníci a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb
ostatních jednotek požární ochrany, kteří tyto funkce zastávají ke
dni účinnosti vyhlášky bez odborné způsobilosti, musí prokázat
odbornou způsobilost do dvou let ode dne nabytí účinnosti této
vyhlášky.
§ 55
Zrušují se § 1 až 100, § 108 až 116 vyhlášky Ministerstva vnitra
České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
§ 56
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ruml v. r.
Příl.1
VZOR
OSVĚDČENÍ O ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
MINISTERSTVO VNITRA
Číslo v katalogu: ..................
OSVĚDČENÍ
Jméno, příjmení: ......................................
Rodné číslo: ..........................................
je osobou odborně způsobilou podle § 11 zákona České národní rady
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
V Praze dne ......................
kulaté razítko
vrchní požární rada
České republiky
Text je umístěn na ochranném podtisku se symbolem malého státního
znaku v šedozelené barvě.
Příl.2
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY HOŘLAVÝCH LÁTEK
A METODY JEJICH STANOVENÍ
Základní požárně technické charakteristiky (PTCH)
hořlavých látek
------------------------------------------------------------------
Poř. Hořlavá látka PTCH zkušební/definiční
čís. norma+
------------------------------------------------------------------
1. Kapaliny Bod vzplanutí (stupeň C) ČSN EN 57
ČSN ISO 3679
ČSN 65 6064
ČSN 65 6065
ČSN 65 6212
ČSN 67 3015
Bod hoření (stupeň C) ČSN 65 6212
Třída nebezpečnosti ČSN 65 0201
Teplota vznícení
(stupeň C) ČSN 33 0371
Teplotní třída ČSN 33 0371
Konc. meze výbušnosti
(% obj.) ČSN 65 0322
Skupina výbušnosti ČSN 33 0371
Mezní experim. bezpečná
spára ČSN 33 0371
Výhřevnost (MJ/kg) ČSN 65 6169
Hustota (kg/m3) ČSN 65 6010
Mísitelnost s vodou ++
Vhodné hasivo +++
2. Plyny Teplota vznícení
(stupeň C) ČSN 33 0371
Teplotní třída ČSN 33 0371
Konc. meze výbušnosti
(% obj.) ČSN 65 0322
Skupina výbušnosti ČSN 33 0371
Mezní experim. bezpečná
spára ČSN 33 0371
Výhřevnost (MJ/kg) ČSN 38 5521
Relativní hustota
(vzduch=1) ČSN 38 5522
Vhodné hasivo +++
3. Prachy Teplota vzplanutí a
teplota vznícení
usazeného prachu ČSN 01 5140
- aerogelu (stupeň C) ČSN 64 0149
Teplota vznícení
rozvířeného prachu
- aerosolu (stupeň C) ČSN 01 5140
Dolní mez výbušnosti
(g/m3) ČSN 01 5140
Výhřevnost (MJ/kg) ČSN 44 1352
Vhodné hasivo +++
4. Tuhé hmoty
(vyjma hmot
5 - 11) Teplota vzplanutí a
vznícení ČSN 64 0149
Výhřevnost (MJ/kg) ČSN 44 1352
Hustota (kg/m3) ČSN 64 0111
Vhodné hasivo +++
5. Stavební hmoty Nehořlavost staveb. hmot ČSN 73 0861
Stupeň hořlavosti staveb.
hmot ČSN 73 0862
Požární výhřevnost/
výhřevnost (MJ/kg) ČSN 73 0864/
44 1352
Rychlost povrchového
šíření plamene (m/s) ČSN 73 0863
6. Čalouněný
nábytek Hořlavost a zapalitelnost ČSN ISO 8191-1
ČSN EN 1021-1
ČSN ISO 8191-2
ČSN EN 1021-2
7. Plošné textilie
-závěsné,
dekorativní Hořlavost a zapalitelnost ČSN 80 0824
ČSN EN 6940
ČSN EN 6941
Výhřevnost (MJ/kg) ČSN 44 1352
8. Hračky Hořlavost ČSN EN 71
9. Interiérové
materiály
automobilů,
traktorů,
lesnických
a zemědělských
strojů Hořlavost ČSN ISO 3795
10. Dopravní pásy
s textilní
vložkou Hořlavost ČSN 26 0372
Výhřevnost (MJ/kg) ČSN 44 1352
11. Elektrické
vodiče a
kabely Odolnost proti šíření
plamene ČSN 34 7007
ČSN 34 7010
ČSN IEC 332
Další požárně technické charakteristiky (PTCH) hořlavých látek
------------------------------------------------------------------
Poř. Hořlavá látka PTCH zkušební/definiční
čís. norma+
------------------------------------------------------------------
1. Kapaliny Maximální výbuchový
tlak (MPa) ČSN ISO 6184-3
Maxim. rychlost
nárůstu tlaku
(MPa/s) ČSN ISO 6184-3
Indukční perioda
výbuchu (s) ČSN ISO 6184-3
Nebezpečné chemické
reakce ++++
Toxicita zplodin
hoření ČSN 64 0758
ISO/TR 9122
2. Plyny Maximální výbuchový
tlak (MPa) ČSN ISO 6184-2
Maxim. rychlost nárůstu
tlaku (MPa/s) ČSN ISO 6184-2
Indukční perioda
výbuchu (s) ČSN ISO 6184-2
Nebezpečné chemické
reakce ++++
Toxicita zplodin hoření ČSN 64 0758
ISO/TR 9122
3. Prachy Maximální výbuchový
tlak (MPa) ČSN ISO 6184-1
Maxim. rychlost nárůstu
tlaku (MPa/s) ČSN ISO 6184-1
Indukční perioda
výbuchu (s) ČSN ISO 6184-1
Hustota (kg/m3) ČSN 73 1315
Nebezpečné chemické
reakce ++++
Vhodné hasivo +++
Toxicita zplodin hoření ČSN 64 0758
ISO/TR 9122
4. Plasty Hořlavost fólií z plastů ČSN 64 0757
Hořlavost lehčených
plastů ČSN 64 5464
Plasty. Stanovení
hořlaviny ČSN 64 0755
Hořlavost metodou
kyslíkového čísla ČSN 64 0756
Výhřevnost (MJ/kg) ČSN 44 1352
Hustota (kg/m3) ČSN 64 0111
Toxicita zplodin hoření
plastů ČSN 64 0758
ISO/TR 9122
5. Stavební hmoty Hustota (kg/m3) ČSN ISO 8840
Toxicita zplodin hoření ČSN 64 0758
ISO/TR 9122
6. Čalouněný nábytek Toxicita zplodin hoření ČSN 64 0758
ISO/TR 9122
7. Podlahové textilie Hořlavost a zapalitelnost ČSN 80 4413
ČSN 80 4414
ČSN 80 0848
Výhřevnost (MJ/kg) ČSN 44 1352
Toxicita zplodin hoření ČSN 64 0758
ISO/TR 9122
VYSVĚTLIVKY A POZNÁMKY
POZNÁMKA:
výrobci nebo dovozci zajišťují základní PTCH povinně (další
potřebné PTCH na vyžádání odběratele), a to v akreditovaných
zkušebních laboratořích podle platných zkušebních norem
a spolupracují s těmito laboratořemi při zadávání zkoušek a odběru
vzorků. Dále zajišťují zapracování PTCH spolu se zkušebními
normami do předmětových norem výrobků nebo materiálových
bezpečnostních datových listů anebo do průvodní technické
dokumentace výrobků.
VYSVĚTLIVKA:
- Plyny: látky, jejichž absolutní tlak (tenze) par při 50 stupních
C je vyšší než 294 kPa, nebo látky s kritickou teplotou nižší
než 50 stupňů C.
- Kapaliny: látky, které při 50 stupních C mají absolutní tlak
(tenzi) nasycených par nejvýše 294 kPa a při 50 stupních
C nejsou tuhé ani pastovité.
- Tuhé látky: hmoty s teplotou tání nebo odkapávání větší než 35
stupňů C a hmoty, které nemají bod tání, např. dřevo.
- Prachy: rozmělněné tuhé látky s velikostí částic menší než 0,5
mm.
+ ... v případě, že existuje ke stanovení PTCH více zkušebních
metod, akreditovaná zkušební laboratoř volí zkušební normu
s ohledem na vlastnosti testovaného výrobku a platnost zkušební
normy,
++ podle literatury se označuje látka jako ve vodě:
- nerozpustná: jestliže se jí rozpustí méně jak 10 g ve 100 ml
vody,
- málo rozpustná: jestliže se jí rozpustí od 10 do 24 g/100 ml
vody,
- rozpustná: jestliže se jí ve 100 ml vody rozpustí 25 g a více,
+++ vhodné hasivo se stanovuje odborným posouzením podle třídy
požáru, viz ČSN EN 2, vlastnosti hořlavé látky a hasiv,
++++ uvedou se všechny známé nebezpečné chemické reakce, které
mohou vést k výbuchu, samovznícení nebo prudkému uvolnění
tepla, např. při:
- samovolném rozkladu za normálních podmínek nebo za zvýšené
teploty nebo tlaku či působením mechanického/tepelného rázu,
- smíchání s jinými látkami, např. kyslíkem, vzduchem nebo jiným
oxidovadlem, vodou nebo vzdušnou vlhkostí, redukovadly apod.,
- polymerizační reakci spojené se silným vývinem tepla,
- kontaminaci aditivem majícím katalytický účinek se silným
vývinem tepla atd.
Velké množství nebezpečných chemických reakcí uvádí NFPA č. 491
M - 1975.
Příl.3
BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST VOLNÝCH SKLADŮ SENA A SLÁMY1) OD VYBRANÝCH
DRUHŮ OBJEKTŮ ÚČELOVÉ A BYTOVÉ VÝSTAVBY, LESŮ A KOMUNIKACÍ
Pol. Objekty nebo prostory Vzdálenost volného
skladu sena/slámy1)
v metrech
1. závody (sklady), v nichž se vyrábějí,
zpracovávají nebo uskladňují výbušné či
lehce vznětlivé látky (např. celuloid,
nitrocelulóza), nebo na volném
prostranství se uskladňují snadno hořlavé
kapaliny (např. benzin, sirouhlík, aceton) 300
2. ostatní průmyslové závody, zemědělské závody
a střediska, les 100
3. okrajové budovy souvislé zástavby obcí 50
4. veřejné komunikace 60
5. krajní koleje železničních tratí2) 100
6. elektrické vedení o vysokém napětí 30
7. tuhé domovní odpady3) 50
8. volný sklad sena a slámy4) 50
------------------------------------------------------------------
1) Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena
a slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN
73 0804.
2) Je-li kolej železniční trati na náspu, zvětšuje se vzdálenost
od volných skladů sena a slámy o dvojnásobek výšky náspu.
Je-li volný sklad položen alespoň o 6 m výše než kolej
železnice, smí se vzdálenost zmenšit až na 60 m.
3) Od činné hranice skládky.
4) Volný sklad sena a slámy může mít objem nejvýše 4000 m3. Jako
jeden volný sklad se posuzuje také souvislá skupina stohů,
jejichž celkový objem je nejvýše 4000 m3.
Příl.4
ZÁKLADNÍ POČETNÍ STAV PŘÍSLUŠNÍKŮ SMĚNY STANIC
HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU OKRESU
------------------------------------------------------------------
Typ stanice C1 C2 C3 P1 P2 P3 P4
------------------------------------------------------------------
Počet výjezdů jako JPO I 2 2 3 1 1 1 2
------------------------------------------------------------------
Celkový počet příslušníků
ve třech směnách1) 42 51 69 15 24 33 42
------------------------------------------------------------------
Počet v jedné směně 14 17 23 5 8 11 14
------------------------------------------------------------------
I. Funkční složení směny
------------------------------------------------------------------
Řídicí důstojník2) -- -- 1 -- -- -- --
------------------------------------------------------------------
Operační důstojník 1 1 1 -- -- -- --
------------------------------------------------------------------
Velitel čety 1 1 1 -- -- 1 1
------------------------------------------------------------------
Velitel družstva 2 2 3 1 1 1 2
------------------------------------------------------------------
Strojník3) 4 5 7 2 3 4 4
------------------------------------------------------------------
Hasič3) 3 4 6 1 2 3 5
------------------------------------------------------------------
Hasič-spojař3) 1 2 2 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Hasič-chemik, technik3) 2 2 2 -- 1 1 1
------------------------------------------------------------------
1) Základní početní stav příslušníků směny stanice jednotky
hasičského záchranného sboru okresu uvedených v příloze se
zvyšuje
a) u centrální stanice nebo pobočné stanice, pokud je
předurčena pro systém záchranných prací při dopravních
nehodách na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla,
o dva příslušníky ve směně,
b) u centrální stanice předurčené pro likvidaci havárií
s nebezpečnými látkami o tři příslušníky ve směně.
Pokud to odůvodňuje charakter požárního nebezpečí území nebo
dokumentace zdolávání požáru objektů, v jejichž prospěch
jednotka působí, potřeby operačního řízení, obsluha
speciální požární techniky a zařízení požární ochrany, může
být početní stav jednotlivých funkcí, které udává tato
příloha,
1. u měst s počtem obyvatel do 350 tisíc zvýšen až
jedenapůlkrát,
2. u měst s počtem obyvatel nad 350 tisíc zvýšen až
dvakrát,
přičemž se vypočítané číslo zaokrouhluje nahoru.
2) U centrálních stanic C1, C2 je služba ve funkci řídicí
důstojník obsazována zpravidla z příslušníků hasičského
záchranného sboru okresu s výkonem služby mimo směnu.
3) Není uvedeno dělení na techniky speciálních služeb
a specialisty (např. lezce apod.).
LEGENDA:
C1 -- centrální stanice ve městě s počtem obyvatel do 40
tisíc,
C2 -- centrální stanice ve městě s počtem obyvatel od 40
tisíc do 75 tisíc,
C3 -- centrální stanice ve městě s počtem obyvatel nad 75
tisíc.
P1 -- pobočná stanice v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc
nebo v městské části, kde jednotka hasičského
záchranného sboru okresu zabezpečuje výjezd družstva ve
zmenšeném početním stavu a je vybavena základní požární
technikou,
P2 -- pobočná stanice v případě, že jednotka hasičského
záchranného sboru okresu zabezpečuje výjezd družstva
a je vybavena základní požární technikou
a automobilovým žebříkem. Pobočná stanice je vybavena
požárním automobilovým žebříkem v obci s počtem
obyvatel
a) do 15 tisíc, pokud se zde vyskytuje více než 10 %
budov s více než pěti nadzemními podlažími a pokud
není zaručena doprava automobilového žebříku nebo
požární plošiny z jiné stanice nebo jednotky požární
ochrany do 15 minut,
b) nad 15 tisíc, pokud není zaručena doprava
automobilového žebříku nebo požární plošiny z jiné
stanice nebo jednotky požární ochrany do 15 minut,
P3 -- pobočná stanice v obci s počtem obyvatel nad 30 tisíc
nebo v městské části, kde jednotka hasičského
záchranného sboru okresu zabezpečuje výjezd družstva
a družstva ve zmenšeném početním stavu a je vybavena
základní požární technikou, automobilovým žebříkem
a další speciální technikou,
P4 -- pobočná stanice v obci s počtem obyvatel nad 15 tisíc
nebo v městské části, kde jednotka hasičského
záchranného sboru okresu zabezpečuje výjezdy dvou
družstev.
Uvedené hranice počtu obyvatel v obci nebo městě mohou být
překročeny v rozmezí + 10 %.
Příl.5
ZÁKLADNÍ POČETNÍ STAV ČLENŮ JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
OBCÍ A JEJICH MINIMÁLNÍ VYBAVENÍ VYBRANOU POŽÁRNÍ TECHNIKOU
A VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY
------------------------------------------------------------------
Vnitřní organizace Kategorie jednotky
II/1 II/2 III V/1 V/2
------------------------------------------------------------------
Celkem členů 12 1) 24 1) 19 9 13
------------------------------------------------------------------
Počet členů v pohotovosti
pro výjezd v dané kategorii 4 8 6 6 6
jednotky
------------------------------------------------------------------
Funkce
------------------------------------------------------------------
Velitel 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Velitel družstva 2 5 2 1 1
------------------------------------------------------------------
Strojník 3 6 4 2 4
------------------------------------------------------------------
Hasič 6 12 12 5 7
------------------------------------------------------------------
Vybraná požární technika4)
------------------------------------------------------------------
Cisternová automobilová
stříkačka CAS 1 1 1 1 2)
------------------------------------------------------------------
Dopravní automobil 1 1 1 1 2) 1 2)
------------------------------------------------------------------
Automobilový žebřík do 30 m 1 3) 1 3) 1 3)
------------------------------------------------------------------
Požární plošina do 30 m 1 2) 1 2)
------------------------------------------------------------------
Odsavač kouře 1 2) 1 1 2) 1 2)
------------------------------------------------------------------
Požární stříkačka 1 1
------------------------------------------------------------------
Izolační dýchací přístroj 4 8 4 4 2) 4 2)
------------------------------------------------------------------
1) Počet členů je uváděn bez ohledu na to, zda vykonávají své
zařazení v jednotce požární ochrany jako své povolání nebo je
s nimi uzavřena smlouva na výkon pohotovostní služby.
2) Vybavení je doporučené. Jednotka sboru dobrovolných hasičů
obce je vybavena touto technikou, pokud to odůvodňuje
charakter požárního nebezpečí území nebo dokumentace zdolávání
požáru objektů, v jejichž prospěch jednotka požární ochrany
působí.
3) Vybavení požárním automobilovým žebříkem se řídí stejnými
zásadami jako vybavení pobočné stanice hasičského záchranného
sboru okresu kategorie P2 uvedené v příloze č. 7.
4) Kromě minimálního vybavení jsou jednotky sborů dobrovolných
hasičů obcí vybavovány další speciální technikou a věcnými
prostředky požární ochrany podle svého zařazení, pokud jsou
předurčeny pro systém záchranných prací při dopravních
nehodách a při haváriích s nebezpečnými látkami. Pokud to
odůvodňuje charakter požárního nebezpečí území nebo
dokumentace zdolávání požáru objektů, v jejichž prospěch
jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí působí, počty techniky
uvedené v příloze č. 5 mohou být zvýšeny až jedenapůlkrát
(zaokrouhluje se směrem nahoru). Podle výše uvedené zásady
jsou jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, kromě požární
techniky uvedené v příloze č. 5, vybavovány i zde
nespecifikovanou požární technikou a věcnými prostředky
požární ochrany schválenými do užívání v jednotkách požární
ochrany.
LEGENDA:
JPO II/1 -- jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie
JPO II, která zabezpečuje výjezd družstva ve
zmenšeném početním stavu, zřizuje se zpravidla ve
vybrané obci s počtem nad 1000 obyvatel,
JPO II/2 -- jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie
JPO II, která zabezpečuje výjezd dvou družstev ve
zmenšeném početním stavu, zřizuje se zpravidla ve
vybrané obci s počtem nad 1000 obyvatel,
JPO III -- jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie
JPO III, která zabezpečuje výjezd družstva,
zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem nad
1000 obyvatel,
JPO V/1 -- jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie
JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva, zřizuje
se zpravidla ve vybrané obci s počtem do 200
obyvatel; podle této kategorie se řídí také každá
jednotka sborů dobrovolných hasičů obcí
nezařazená do systému plošného pokrytí území
okresu,
JPO V/2 -- jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie
JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva, zřizuje
se zpravidla v obci s počtem více než 200
obyvatel.
Uvedené hranice počtu obyvatel v obci nebo městě mohou být
překročeny v rozmezí + 10 %.
Příl.6
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY
A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na
jednotky
a) s územní působností, zasahující i mimo území svého zřizovatele
1. JPO I -- jednotka hasičského záchranného sboru okresu
s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa
dislokace,
2. JPO II -- jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy,
kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší
povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy
z místa dislokace,
3. JPO III -- jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy,
kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany
dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy
z místa dislokace,
b) s místní působností, zasahující na území svého zřizovatele
1. JPO IV -- jednotka hasičského záchranného sboru podniku,
2. JPO V -- jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy,
kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany
dobrovolně,
3. JPO VI -- jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
------------------------------------------------------------------
Stupeň Kategorie Doba dojezdu,
nebezpečí nebezpečí množství sil a prostředků jednotek PO
objektu objektu na místě zásahu
------------------------------------------------------------------
A 2 JPO do 7 min další 1 JPO do 10 min
I ------------------------------------------------------
B 1 JPO do 7 min další 2 JPO do 10 min
------------------------------------------------------------------
A 2 JPO do 10 min další 1 JPO do 15 min
II ------------------------------------------------------
B 1 JPO do 10 min další 2 JPO do 15 min
------------------------------------------------------------------
A 2 JPO do 15 min další 1 JPO do 20 min
III ------------------------------------------------------
B 1 JPO do 15 min další 2 JPO do 20 min
------------------------------------------------------------------
IV A 1 JPO do 20 min další 2 JPO do 25 min
------------------------------------------------------------------
Legenda: 2 JPO - síly a prostředky dvou jednotek požární ochrany
1 JPO - síly a prostředky jedné jednotky požární ochrany
min - minut
Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí
jsou
a) pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo
zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo
družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou;
Poznámka:
U objektů zařazených do stupně a kategorie nebezpečí III A, III
B nebo IV může být první jednotkou požární ochrany jednotka,
která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena
alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu
800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud
v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za
podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany cisternovou
automobilovou stříkačku má.
b) pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví
na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu
nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další
technika podle složitosti zdolávání požáru.
Poznámka:
U všech objektů s výjimkou objektů zařazených do stupně
a kategorie nebezpečí I A, I B může být druhou nebo další
jednotkou požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou
automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo
přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším,
tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je
možné použít zdroj požární vody.
Příl.7
MINIMÁLNÍ VYBAVENÍ STANIC HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU OKRESU
POŽÁRNÍ TECHNIKOU A VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY
------------------------------------------------------------------
Druh vybrané Velikost požární stanice
požární techniky1) -----------------------------------
C1 C2 C3 P1 P2 P3 P4
------------------------------------------------------------------
Cisternová automobilová
stříkačka "CAS" -- celkem 4 4 5 2 2 2 3
------------------------------------------------------------------
Doporučené dělení CAS:
CAS základní 2 1 2 1 1 1 1
CAS speciální 1 2 2 1 1 1 2
CAS rezerva 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Technický aut. TA střední 1 1 1 2) 1 2)
------------------------------------------------------------------
Technický aut. TA těžký 1
------------------------------------------------------------------
Protiplynový automobil 1 1 1 1 2)
------------------------------------------------------------------
Autom. žebřík do 30 m 1 1 1 2) 1 2) 1 2)
------------------------------------------------------------------
Autom. žebřík nad 30 m 1
------------------------------------------------------------------
Požární plošina do 30 m 2) 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Požární plošina nad 30 m 1
------------------------------------------------------------------
Dopravní automobil 4) 1 1 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Velitelský automobil 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Kombinovaný has. automobil 2) 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Pěnový hasicí automobil 2) 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Sněhový hasicí automobil 2) 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Práškový hasicí automobil 2) 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Autom. jeřáb do 20 t 2) 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Zařízení pro odvod kouře 3) 1 1 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Osvětlovací agregát 3) 1 1 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Přívěsná lafetová proudnice
výkon minimálně 2400 l/min-1 1 1 1 1 2) 1 2)
------------------------------------------------------------------
Zařízení na hašení práškem
s minimálně 50 kg náplně 1 1 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Zařízení na hašení CO2
s minimálně 150 kg náplně 1 1 1 1 1 1 1
------------------------------------------------------------------
Hadicový přívěs
minimálně s 640 m hadic "B" 1 1 1 1 2)
------------------------------------------------------------------
Nepřetlakový protichemický
ochranný oblek 9 9 9 3 3 6 6
------------------------------------------------------------------
Přetlakový protichemický
ochranný oblek 9 9 9 3
------------------------------------------------------------------
Člun s motor. pohonem pro
minimálně 6 osob 2 2 2 2 2) 2 2) 2 2) 2 2)
------------------------------------------------------------------
Izolační dýchací přístroje
vzduchové 1,7 násobek počtu jedné směny
------------------------------------------------------------------
Náhradní láhve k izolačním
dýchacím přístrojům každý přístroj 1 náhradní láhev
------------------------------------------------------------------
1) Pokud to odůvodňuje charakter požárního nebezpečí území nebo
dokumentace zdolávání požáru objektů, v jejichž prospěch
stanice jednotky hasičského záchranného sboru okresu působí,
mohou být počty techniky zde uvedené zvýšeny u jednotlivých
druhů až jedenapůlkrát (zaokrouhluje se směrem nahoru). Podle
výše uvedené zásady jsou stanice jednotky hasičského
záchranného sboru okresu, kromě požární techniky uvedené
v příloze č. 7, vybavovány zde nespecifikovanou požární
technikou a věcnými prostředky požární ochrany schválenými do
užívání v jednotkách požární ochrany.
2) Vybavení je doporučené. Stanice je vybavena touto technikou,
pokud to odůvodňuje charakter požárního nebezpečí území nebo
dokumentace zdolávání požáru objektů, v jejichž prospěch
jednotka požární ochrany působí.
3) Zařízení není ve vybavení nástavby požárního auta.
4) Může být nahrazen jiným automobilem pro přepravu nejméně
jednoho družstva.
Příl.8
PROKAZOVÁNÍ FYZICKÉ ZPŮSOBILOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ
HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY
K prokazování fyzické způsobilosti příslušníků podle § 53 odst.
1 písm. b) zákona pro výkon práce v Hasičském záchranném sboru
České republiky slouží testování fyzické zdatnosti. Provádí se ve
čtyřech věkových kategoriích u mužů a ve třech věkových
kategoriích u žen.
muži ženy
1. kategorie 18 -- 30 let 18 -- 30 let
2. kategorie 31 -- 40 let 31 -- 40 let
3. kategorie 41 -- 50 let 41 -- 50 let
4. kategorie 51 -- 60 let
Pro testování je stanoveno 7 disciplín, z nichž se započítává
5 disciplín. Ve dvou případech jde o disciplíny alternativní.
č. 1 -- člunkový běh 4x10 metrů
č. 2a -- klik -- vzpor ležmo -- opakovaně
b -- shyb -- opakovaně
č. 3 -- leh -- sed -- opakovaně
č. 4 -- vícestupňový člunkový běh na 20 metrů
b -- běh na 12 minut
č. 5 -- plavání na 100 metrů
U disciplín č. 2 a č. 4 se volí jedna ze dvou alternativ.
Jde-li o neplavce, je možné disciplínu č. 5 nahradit druhou
(neplněnou) alternativou z disciplín č. 2 nebo č. 4.
Dosažené výkony se hodnotí podle tabulek s bodovými hodnotami od
jednoho do dvaceti bodů. Hodnotě bodů odpovídá hodnocení
dosažených výkonů takto:
0 -- 3 body velmi slabý
4 -- 6 bodů slabý
7 -- 10 bodů dobrý
11 -- 15 bodů velmi dobrý
16 -- 20 bodů výborný
Tabulky umožňují i hodnocení vynikajících výkonů přidělením
určitého počtu bodů nad výkon ohodnocený 20 body, a to připočtením
jednoho až dvou bodů za stanovený počet výkonů, dosažený čas nebo
uběhnuté metry nad uvedenou hranici.
Bodové výsledky z jednotlivých disciplín se sčítají pro celkové
hodnocení dosaženého výsledku takto:
34 a méně bodů nevyhovující
35 až 50 bodů dobrý
51 až 75 bodů velmi dobrý
76 a více bodů výborný
Dosáhne-li příslušník v některé z uvedených disciplín bodového
hodnocení 6 a méně bodů, je celkově hodnocen jako nevyhovující,
bez ohledu na dosažené výsledky v ostatních disciplínách.
Ženy ve věkové kategorii 51 let a starší se testování
nepodrobují. U mužů ve věkové kategorii 51 let a starší se hodnotí
jen splnění disciplíny, bez bodového hodnocení dosaženého výkonu.
Příl.9
PLÁNOVANÉ HODNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ FUNKCE ZAMĚSTNANCŮ
ZAŘAZENÝCH V JEDNOTKÁCH HASIČSKÝCH ZÁCHRANNÝCH SBORŮ PODNIKŮ
1. Jednotky s počtem 50 a více zaměstnanců
a) velitel jednotky podplukovník
b) zástupce velitele jednotky major
c) vedoucí oddělení major
d) velitel směny major
2. Jednotky s počtem do 50 zaměstnanců
a) velitel jednotky major
b) zástupce velitele jednotky major
c) vedoucí oddělení kapitán
d) velitel směny kapitán
3. Všechny jednotky
e) odborný referent1) kapitán
f) samostatný referent1) nadporučík
g) referent1) poručík
h) vedoucí technik specialista kapitán
i) hasič-technik specialista nadporučík
j) velitel požární stanice kapitán
k) velitel čety nadporučík
l) velitel družstva poručík
m) hasič-strojník nadpraporčík
n) hasič-specialista nadpraporčík
o) hasič podpraporčík
------------------------------------------------------------------
1) Výkon jiných funkcí než technických (např. ekonomické,
hospodářské, v oblasti prevence).
Příl.10
Funkční označení členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí
a jednotek sboru dobrovolných hasičů podniků
Příl.11
Vzor průkazu velitele hasičského záchranného sboru podniku,
velitele sboru dobrovolných hasičů obce,
velitele sboru dobrovolných hasičů podniku
k prokazování oprávnění podle § 88 zákona
Titulní strana průkazu
-------------------------------------------------
PRŮKAZ VELITELE JEDNOTKY
...........................
(název)
...........................
(sídlo)
Jméno a příjmení: ................
Rodné číslo:
Číslo průkazu:
Platné jen společně s občanským průkazem!
--------------------------------------------------
Druhá strana průkazu
--------------------------------------------------
Držitel průkazu je podle zákona ČNR č. 133/1985
Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů, oprávněn vyžadovat osobní a věcnou
pomoc, vstupovat na nemovitosti a ukládat
opatření v souvislosti se zásahem jednotek
požární ochrany při zdolávání požárů, záchranných
pracích při živelních pohromách a jiných
mimořádných událostech.
Vydal:
Dne: razítko a podpis
okresního požárního rady
-------------------------------------------------
Vzor průkazu příslušníka Hasičského záchranného sboru České
republiky k prokazování oprávnění podle § 88 zákona
--------------------------------------------------
..............................
Jméno a příjmení
..............
Rodné číslo
Hasičský záchranný sbor .......................
Držitel tohoto průkazu je podle zákona ČNR č.
133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, pověřen plněním úkolů na
úseku požární ochrany a v rozsahu pověření je
oprávněn vykonávat úkoly podle § 88 tohoto
zákona; zejména je oprávněn vstupovat do
objektů, požadovat potřebné údaje a součinnost
od vedoucích a ostatních pracovníků právnických
osob, podnikajících fyzických osob a vyzvat
fyzickou osobu, u níž je podezření, že porušila
předpisy o požární ochraně, aby prokázala svoji
totožnost; za podmínek stanovených zákonem je
oprávněn požadovat osobní a věcnou pomoc při
zdolávání požáru.
Datum:
------------------------------------------------
