Vyhláška č. 205/2009 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.09.2012
| se změnami: | 17/2010 Sb., od 1.9.2012 zrušeno 201/2012 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 60/2009 Sbírky zákonů na straně 2854 |
| schváleno: | 23.06.2009 |
| účinnost od: | 18.07.2009 |
| zrušeno: | 01.09.2012 |
| [Textová verze] |
205/2009 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 23. června 2009
o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých
dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Změna: 17/2010 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 2 zákona č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č.
695/2004 Sb., zákona č. 385/2005 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č.
180/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb. a zákona č. 483/2008 Sb., (dále jen
"zákon") k provedení § 5 odst. 12, § 9 odst. 10, § 11 odst. 4, § 15
odst. 22 a § 17 odst. 11 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Touto vyhláškou se stanoví
a) obecné emisní limity znečišťujících látek a jejich stanovených
skupin,
b) rozsah a způsob měření emisí znečišťujících látek u stacionárních
zdrojů znečišťování ovzduší (dále jen "zdroje") a jejich vyhodnocování,
c) zjišťování množství znečišťujících látek výpočtem, postup výpočtu a
emisní faktory,
d) měření účinnosti spalování u malých spalovacích zdrojů včetně
množství a rozsahu vypouštěných látek,
e) přípustná tmavost kouře a způsob jejího zjišťování,
f) podmínky a požadavky pro vydání rozhodnutí o autorizaci podle zákona
a seznam metod a postupů, u kterých je podle § 15 odst. 3 písm. f)
zákona vyžadována akreditace,
g) náležitosti žádosti o povolení a závazné stanovisko podle § 17
zákona,
h) náležitosti, forma a postup vedení provozní evidence zdrojů a
zpracování souhrnné provozní evidence zdrojů a jejího ohlašování,
i) náležitosti, forma a postup zpracování provozního řádu,
j) náležitosti, forma a postup při hlášení havárií na zdrojích.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při
poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel
pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) hmotnostním tokem podíl hmotnosti znečišťující látky nebo stanovené
skupiny látek odváděných ze zdroje do ovzduší a času, po který je tato
látka nebo skupina látek odváděna, vyjádřený v hmotnostních jednotkách
za jednotku času,
b) měrnou výrobní emisí podíl hmotnosti znečišťující látky nebo
stanovené skupiny látek odváděných ze zdroje do ovzduší a vztažné
veličiny; vztažnou veličinou je například hmotnost spáleného paliva,
množství tepla přivedeného palivem, hmotnost vstupní suroviny, množství
nebo hmotnost jednotek produkce na jednotlivém měřeném zdroji, případně
u ustáleného provozu časový úsek,
c) emisním faktorem měrná výrobní emise typická pro určitou skupinu
zdrojů.
§ 3
Obecné emisní limity znečišťujících látek a jejich stanovených skupin
Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené
skupiny jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 4
Rozsah a způsob měření emisí znečišťujících látek u zdrojů včetně
jejich vyhodnocení
(1) Měřením se zjišťují emise znečišťujících látek nebo jejich
stanovených skupin, pro něž má daný zdroj stanoveny emisní limity, a
dále v případech stanovených v § 12.
(2) Měření emisí znečišťujících látek se provádí v místě před vyústěním
odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě, jestliže je v něm
složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo je přesně
definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku tak, aby
výsledky měření byly porovnatelné s hodnotami emisních limitů. Hodnota
emisního limitu se vztahuje ke každému výduchu zdroje.
(3) Od měření emisí znečišťujících látek lze upustit a emise zjišťovat
výpočtem v případech, kdy
a) nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření odráží
skutečný stav znečišťování ovzduší, nebo
b) zdroj je provozován jako záložní a není v kalendářním roce
provozován více než 300 hodin; toto ustanovení se nevztahuje na
jednorázové měření emisí znečišťujících látek podle § 5 odst. 2 písm.
a) a na spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším,
na spalovny odpadů a na zařízení schválená pro spoluspalování odpadů.
(4) U spalovacích zdrojů podle jiného právního předpisu^1) se neprovádí
měření emisí
a) tuhých znečišťujících látek, jde-li o zdroj spalující výlučně zemní
plyn nebo zkapalněný zemní plyn, vodík, propan a butan či jejich směsi
a bioplyn; toto ustanovení se nevztahuje na spalovací zdroje o
jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším,
b) tuhých znečišťujících látek, jde-li o zdroj do jmenovitého tepelného
výkonu 5 MW spalující výhradně nízkosirná kapalná paliva, zejména lehký
topný olej, naftu nebo zkapalněné ropné plyny, pokud tmavost kouře
zjišťovaná po dobu měření emisí ostatních znečišťujících látek
nepřekročí stupeň 1 Bacharachovy stupnice,
c) oxidu siřičitého, jde-li o zdroj spalující plynné nebo kapalné
palivo, pokud dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na
takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit; toto
ustanovení se nevztahuje na spalovací zdroje o jmenovitém tepelném
příkonu 100 MW a vyšším. V těchto případech se pro zjištění emisí
tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého použije hodnot emisních
faktorů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 5
Jednorázové měření emisí znečišťujících látek
(1) Jednorázové měření emisí znečišťujících látek (dále jen
"jednorázové měření") se provádí manuálními metodami se samostatnými
odběry dílčích vzorků, nebo přístroji konstruovanými pro kontinuální
měření; v rámci jednorázového měření se za jednotlivé měření považuje
odběr dílčího vzorku a jeho vyhodnocení.
(2) Jednorázové měření se u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů
provádí tak, aby byly stanoveny emise každého zdroje
a) po uvedení zdroje do zkušebního nebo trvalého provozu,
b) po každé záměně paliva nebo suroviny, pokud tato změna není
schválena v provozním řádu,
c) po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení
zdroje, který by mohl vést ke změně emisí,
a to nejpozději do tří měsíců od vzniku některé ze skutečností
uvedených pod písmeny a) až c) nebo ve lhůtě stanovené orgánem ochrany
ovzduší v povolení podle § 17 zákona nebo podle zákona o integrované
prevenci^2).
(3) Jednorázové měření se dále provádí, pokud není stanoveno orgánem
ochrany ovzduší v povolení podle jiného právního předpisu^2) odlišně,
a) u zvláště velkých zdrojů dvakrát za kalendářní rok, ne dříve než po
uplynutí tří měsíců od data předchozího jednorázového měření, pokud
provozovatel nemá povinnost měřit kontinuálně nebo pokud tato povinnost
není stanovena jiným právním předpisem^3) jinak,
b) u velkých zdrojů jedenkrát za kalendářní rok, ne dříve než po
uplynutí šesti měsíců od data předchozího jednorázového měření, pokud
provozovatel nemá povinnost měřit kontinuálně, nebo pokud není
stanoveno jiným právním předpisem^3) jinak,
c) u středních zdrojů jednou za tři kalendářní roky, ne dříve než po
uplynutí osmnácti měsíců od data předchozího jednorázového měření, a to
u spalovacích zdrojů o jmenovitém tepelném výkonu rovném nebo vyšším
než 1MW a dále u zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů
dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím
zařízení k čištění odpadního plynu,
d) u středních zdrojů nespadajících pod písmeno c) jednou za pět
kalendářních let, ne dříve než po uplynutí třiceti měsíců od data
předchozího jednorázového měření.
(4) Pro jednorázové měření lze použít pouze těch měřicích metod, které
umožní stanovit koncentrace znečišťujících látek alespoň v intervalu od
10 % do 200 % emisního limitu.
§ 6
Provedení jednorázového měření
(1) Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádí
a) nejméně tři jednotlivá měření u zdrojů s neměnnými provozními
podmínkami,
b) nejméně šest jednotlivých měření u zdrojů s proměnlivými provozními
podmínkami, nebo
c) technickými podmínkami provozu a emisními koncentracemi
znečišťujících látek určený počet jednotlivých na sebe navazujících
měření u zdrojů s periodickým, přerušovaným, šaržovitým způsobem výroby
tak, aby měření postihlo celý časový interval cyklu nebo šarže; doba
odběru dílčích, na sebe navazujících vzorků se přizpůsobí očekávaným
koncentracím v souladu s technickými postupy pro jednorázové měření a
požadavky této vyhlášky, určenými technickými normami^4) pro
jednorázové měření a podmínkami stanovenými v rozhodnutích orgánů
ochrany ovzduší.
(2) Minimální doba jednorázového měření podle § 5 odst. 2, s výjimkou
zdrojů uvedených v odstavcích 4 a 7, je
a) šest hodin u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů při
jmenovitém výkonu zdroje, nebo
b) u zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby
stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání
jednoho nebo více cyklů nebo šarží při jmenovitém výkonu zdroje;
trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4 hodiny včetně, zahrnuje
jednorázové měření nejméně měření třech cyklů nebo šarží, pokud je tato
měření možné provést během jednoho dne; trvá-li jeden cyklus nebo šarže
déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést měření třech cyklů nebo
šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po dobu trvání jednoho
cyklu nebo šarže.
Pokud nelze u zdroje dosáhnout z technických důvodů jmenovitého výkonu,
provede se jednorázové měření při maximálním dosažitelném výkonu
zdroje.
(3) Minimální doba jednorázového měření podle § 5 odst. 3, s výjimkou
zdrojů uvedených v odstavcích 4 a 7, je
a) šest hodin u středních zdrojů při obvyklých provozních podmínkách
tohoto zdroje, kterými se rozumí výkon za nepřetržitého využití zdroje
s dosažením produkce, která je z hlediska ekonomických a obchodních
podmínek provozovatele v období od posledního autorizovaného měření
průměrná a obvyklá,
b) šest hodin u zvláště velkých a velkých zdrojů s neměnnými provozními
podmínkami při obvyklém provozním výkonu zdroje,
c) dvanáct hodin u zvlášť velkých a velkých zdrojů s proměnlivými
provozními podmínkami při obvyklém provozním výkonu tohoto zdroje, nebo
d) u zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby
stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání
jednoho nebo více cyklů nebo šarží při obvyklém provozním výkonu
zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4 hodiny včetně,
zahrnuje jednorázové měření nejméně měření třech cyklů nebo šarží,
pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li jeden
cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést měření
třech cyklů nebo šarží, během jednoho dne, měří se emise pouze po dobu
trvání jednoho cyklu nebo šarže.
(4) U spalovacích zdrojů o jmenovitém tepelném výkonu do 5 MW včetně
spalujících výhradně lehký topný olej, zemní plyn, vodík, propan, butan
či jejich směsi, bioplyn, naftu, zkapalněný zemní plyn nebo zkapalněné
ropné plyny lze hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého a oxidů dusíku
zjišťovat také potenciometricky přímým měřením přístroji s
elektrochemickými články.
(5) Při jednorázovém měření přístroji s elektrochemickými články podle
odstavce 4 se provádí nejméně
a) tři jednotlivá měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě
s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u
zdroje s neměnnými provozními podmínkami, provedená v časovém intervalu
minimálně 45 minut,
b) šest jednotlivých měření, každé v trvání minimálně 15 minut
nepřetržitě s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než
30 sekund u zdroje s proměnnými provozními podmínkami, provedených v
časovém intervalu minimálně 90 minut.
(6) Při jednorázovém měření za použití přístrojů pro kontinuální měření
se měření provádí za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3.
(7) Na zdrojích vybavených látkovým filtrem pro omezování znečišťování
ovzduší s výstupní koncentrací tuhých znečišťujících látek nižší než 50
mg.m-3 za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným
pro tuhé znečišťující látky se provádí tři jednotlivá měření
koncentrace tuhých znečišťujících látek. Doba odběru dílčích, na sebe
navazujících vzorků se přizpůsobí očekávaným koncentracím, v souladu s
požadavky této vyhlášky, určenými technickými normami^4) pro
jednorázové měření a podmínkami stanovenými v rozhodnutích orgánů
ochrany ovzduší, minimálně však v trvání nepřetržitě 30 minut pro každé
jednotlivé dílčí měření.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nepoužijí, pokud jiný právní
předpis^3) stanoví odlišně.
§ 7
Vyhodnocení jednorázového měření
(1) Výsledky jednorázového měření se zpracují tak, aby je bylo možno
porovnat s emisními limity. Emisní limit se považuje za dodržený, pokud
průměr jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky za celé
jednorázové měření vypočítaný podle odstavců 3 až 5 je menší nebo roven
hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota koncentrace
znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší než 120 %
emisního limitu. Obdobně se hodnotí dodržení emisního limitu, je-li
vyjádřen jinou měřitelnou veličinou než koncentrací znečišťující látky.
(2) U jednorázového měření prováděného přístroji pro kontinuální měření
se emisní limit považuje za dodržený, je-li aritmetický průměr
třicetiminutových středních hodnot vypočtený podle odstavce 5 menší
nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá třicetiminutová
střední hodnota zjištěné koncentrace znečišťující látky je menší než
120 % emisního limitu.
(3) Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaj o hmotnostní
koncentraci znečišťující látky, jejím hmotnostním toku a měrné výrobní
emisi a podmínky jejich platnosti pro jednotlivé měřené zařízení nebo
technologický proces. Je-li hodnota měrné výrobní emise současně
stanovena u zdroje jako emisní limit, je její případné překročení
prokázané na základě výsledků jednorázového měření považováno za
překročení emisního limitu.
(4) Jednorázové měření manuálními metodami se vyhodnotí jako střední
hodnota váženým průměrem, podle doby odběru jednotlivých vzorků, za
celé měření z výsledků jednotlivých měření.
(5) Jednorázové měření přístroji pro kontinuální měření se vyhodnotí
jako střední hodnoty za každých 30 minut měření vyjádřené po přepočtu
na stanovené podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé
měření.
(6) Jednorázové měření emisí oxidu uhelnatého nebo oxidů dusíku
provedené přístroji s elektrochemickými články na spalovacích zdrojích
podle § 6 odst. 4 se vyhodnotí jako střední hodnoty za každých 15 minut
měření při provozu hořáku kotle vyjádřené po přepočtu na stanovené
podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé měření.
(7) Součinem měrné výrobní emise a počtu jednotek vztažné veličiny,
nebo součinem hmotnostního toku znečišťující látky a doby provozu
zdroje v průběhu kalendářního roku se vypočte roční emise znečišťující
látky do ovzduší.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 8 se nepoužijí, pokud jiný právní
předpis^3) stanoví odlišně.
§ 8
Kontinuální měření
(1) Kontinuální měření se provádí u zvláště velkých a velkých zdrojů v
těch případech, kdy se dodržení emisního limitu dosahuje úpravou
technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k
čištění odpadního plynu a u nichž je překračován hmotnostní tok
vybraných znečišťujících látek podle odstavce 2.
(2) U zdrojů uvedených v odstavci 1 se kontinuálním měřením zjišťuje
dodržování emisního limitu pouze té znečišťující látky, jejíž roční
hmotnostní tok překračuje při projektovaném výkonu zdroje a při
hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající emisnímu limitu
hodnoty
a) 200 t tuhých znečišťujících látek,
b) 1000 t oxidu siřičitého,
c) 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin chloru
vyjádřených jako chlor,
d) 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický
uhlík,
e) 200 t oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý,
f) 1 t sulfanu,
g) 2 t plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluor,
nebo
h) 50 t oxidu uhelnatého.
(3) U zvláště velkých spalovacích zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu
100 MW a vyšším se zjišťují kontinuálním měřením emise tuhých
znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku vyjádřeného jako
oxid dusičitý a oxidu uhelnatého, a to bez ohledu na ustanovení
odstavců 1 a 2. Pokud tyto zdroje spalují výlučně zemní plyn, zjišťují
se u nich emise tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého pouze
jednorázovým měřením.
(4) Metody měření a technické požadavky pro kontinuální měření upravují
určené technické normy^4). Technické požadavky vztahující se k použité
metodě musí splňovat i přístroje pro měření stavových, srovnávacích a
vztažných veličin. V případě, že technické normy neobsahují metodu
měření nebo technické požadavky pro kontinuální měření, může orgán
ochrany ovzduší při stanovení podmínek v povolení ke stavbě zdroje
stanovit jiné metody a technické požadavky pro kontinuální měření.
(5) Pro kontinuální měření se používá přístroj, který je schopen
stanovit hmotnostní koncentrace znečišťujících látek alespoň v
intervalu od 10 % do 250 % emisního limitu nebo od 10 % do 250 %
koncentrace garantované výrobcem technologického zařízení na snižování
emisí.
(6) Správnost údajů kontinuálního měření ověřuje jednorázovým měřením
autorizovaná osoba podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona nejméně jednou za
rok a dále při každém významném zásahu do emisního měřicího systému
nebo technologického procesu nebo významné změně zpracovávaných surovin
nebo spalovaného paliva, a to do 3 měsíců od vzniku některé z uvedených
změn. Přípustná tolerance pro ověření správnosti údajů kontinuálního
měření je 10 % z hodnoty emisního limitu měřené znečišťující látky,
pokud jiný právní předpis nebo orgán ochrany ovzduší nestanoví jinak.
Nejméně jednou za tři roky je provedena kalibrace emisního měřicího
systému.
(7) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí pro jmenovitě určené zdroje
podle § 12 a rovněž v případě, že je jiným právním předpisem^3)
povinnost kontinuálního měření upravena odchylně.
§ 9
Vyhodnocení kontinuálního měření
(1) Při vyhodnocování kontinuálního měření se použije tento postup
a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se
vypočte 30minutová střední hodnota koncentrace příslušné znečišťující
látky při stanovených stavových a vztažných podmínkách; za 30minutovou
střední hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních
hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného
30minutového intervalu,
b) 30minutové střední hodnoty se roztřídí do nejméně 20 tříd, na které
je rozdělen interval od nuly do dvojnásobku emisního limitu, a to
počínaje prvním dnem kalendářního roku nebo prvním dnem zahájení
provozu; zvlášť se zaznamená překročení 1,2násobku a dvojnásobku
emisního limitu,
c) z 30minutových středních hodnot se vypočte průměrná denní střední
hodnota koncentrace znečišťující látky a překročení emisního limitu se
zaznamená.
(2) Hodnoty naměřené a vypočtené podle odstavce 1 jsou kdykoliv
přístupné příslušným orgánům ochrany ovzduší, výstupy z nich se
zpracovávají denně. V poslední den kalendářního roku se zpracuje
souhrnný výstup za kalendářní rok, který je uchován v listinné podobě
jako výstupní tištěný produkt. Denní výstupy se ukládají na
elektronický nosič a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují
překročení hodnot podle odstavce 3 písm. b) a c).
(3) Při použití kontinuálního měření se emisní limit považuje za
dodržený, jestliže jsou v průběhu kalendářního roku současně splněny
tyto podmínky
a) roční průměr denních středních hodnot je nižší než hodnota emisního
limitu,
b) 95 % všech třicetiminutových středních hodnot je nižší než 120 %
hodnoty emisního limitu,
c) všechny 30minutové střední hodnoty jsou nižší než dvojnásobek
hodnoty emisního limitu,
d) pro zvláště velké spalovací zdroje žádná z měsíčních středních
hodnot nepřesáhne emisní limit a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující
látky 97 % a pro oxidy dusíku 95 % všech 48hodinových středních hodnot
nepřesáhne 110 % emisního limitu; 48hodinovou střední hodnotou se
rozumí aritmetický průměr dvou platných po sobě jdoucích denních
středních hodnot; pro výpočet 48hodinové střední hodnoty se použijí
denní střední hodnoty počínaje 1. lednem a konče 31. prosincem
kalendářního roku, přičemž pro výpočet 48hodinové střední hodnoty může
být každý ze dnů v roce použit pouze jednou; osamocené denní průměry v
průběhu roku se pro výpočet 48hodinové střední hodnoty nesčítají.
(4) Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží k výpadkům
kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby zdroje v
kalendářním roce. Pokud výpadek kontinuálního měření emisí překročí 10
dní v kalendářním roce, musí provozovatel spalovacího zdroje o
jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším bez zbytečného odkladu
oznámit inspekci způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce
kontinuálního měřicího systému. Neplatným dnem z hlediska měření se
rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z
důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření neplatné.
Neplatnou hodinovou hodnotu tvoří dvě neplatné 30minutové střední
hodnoty v rámci jedné hodiny.
(5) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se
nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zdroje do provozu, v době jeho
odstavování z provozu nebo při odstraňování jeho poruchy, popřípadě
havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů musí být uvedena v
provozním řádu. Za uvádění zdroje do provozu a jeho odstavování z
provozu se nepovažují zahajování a ukončování cyklů u zdrojů s
periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby.
(6) Při vyhodnocování kontinuálního měření průtoku (objemového toku)
odpadního plynu
a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se
vypočte 30minutová střední hodnota objemového toku odpadního plynu při
stanovených stavových a vztažných podmínkách; za 30minutovou střední
hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot
zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového
intervalu a
b) z 30minutových středních hodnot objemového toku odpadního plynu a
denní doby provozu zdroje se vypočte celkový objem odpadního plynu při
stanovených stavových a vztažných podmínkách vypuštěného do ovzduší za
den.
(7) Roční emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny
znečišťujících látek se na základě výsledků kontinuálního měření
stanoví jako součet součinů výsledných hodnot podle odstavce 1 písm. c)
a odstavce 6 písm. b).
(8) Vyhodnocení kontinuálního měření se provede odlišně od postupu
podle odstavců 1 až 7, pokud tak stanoví jiný právní předpis^3).
§ 10
Zjišťování množství znečišťujících látek výpočtem
Emise se stanovují výpočtem v případech uvedených v § 4 odst. 3 a v
případech, kdy výpočet poskytuje přesnější údaje, zejména pokud výpočet
zahrnuje i fugitivní emise, a to
a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotností
znečišťující látky do procesu vstupující a hmotností znečišťující látky
z procesu vystupující jinými cestami než emisí do ovzduší a obsaženou
ve výrobku se zohledněním její chemické a fyzikální změny v procesu v
požadovaném časovém úseku, nebo
b) jako součin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu
zdrojů v příloze č. 2 k této vyhlášce nebo v jiném právním předpisu^3)
a počtu jednotek příslušné vztažné veličiny na zdroji v požadovaném
časovém úseku.
§ 11
Měření emisí azbestu
(1) Měřením jsou sledována azbestová vlákna o délce větší než 5 µm,
průměru menším než 3 µm a poměru délky vlákna k průměru vlákna vyšším
než 3 : 1.
(2) Odběr vzorku pro stanovení počtu vláken azbestu se provádí z
proudící vzdušiny prosáváním izokineticky odebrané vzdušiny přes
filtrační materiál. V ostatních případech se sledují depozice azbestu.
(3) Stanovení vláken azbestu v odebraných vzorcích se provádí metodou
optické mikroskopie pro počet vláken vyšší než 3.105.m-3 a metodou
elektronové mikroskopie pro počet vláken nižší než 3.105.m-3.
§ 12
Měření emisí znečišťujících látek u jmenovitě určených zdrojů
(1) Jmenovitě určené zdroje jsou
a) spalovací zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon je 50 MW
a vyšší, spalující tuhé nebo kapalné palivo; pro potřeby měření emisí
znečišťujících látek podle tohoto ustanovení jsou jimi pouze jednotlivé
kotle,
b) spékací pásy aglomerace pro pražení nebo slinování kovových rud
včetně sirníkové rudy s projektovanou výrobní kapacitou nad 150 t
aglomerátu denně pro železné rudy nebo koncentrát a nad 30 t aglomerátu
denně pro pražení rud mědi, olova nebo zinku nebo jakékoli zpracování
rud zlata a rtuti,
c) nístějové pece s intenzifikací kyslíkem, kyslíkové konvertory nebo
elektrické obloukové pece, pro výrobu oceli s projektovanou výrobní
kapacitou nad 2,5 t/hod,
d) slévárny železných kovů s projektovanou výrobní kapacitou nad 20
t/den,
e) výroba nebo tavení neželezných kovů s projektovanou výrobní
kapacitou nad 20 t/den,
f) výroba cementářského slínku v rotačních pecích s projektovanou
výrobní kapacitou nad 500 t/den.
(2) U jmenovitě určených zdrojů podle odstavce 1 se zjišťují
jednorázovým měřením
a) emise kadmia a jeho sloučenin vyjádřených jako kadmium, rtuti a
jejích sloučenin vyjádřených jako rtuť, olova a jeho sloučenin
vyjádřených jako olovo, arsenu a jeho sloučenin vyjádřených jako arsen,
b) emise polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných
dibenzofuranů v rozsahu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; množství se
stanoví jako součet ekvivalentních množství toxických kongenerů
vypočtených jako součin stanovené koncentrace individuálního toxického
kongeneru a příslušného koeficientu ekvivalentu toxicity podle přílohy
č. 1 k této vyhlášce,
c) emise polychlorovaných bifenylů, a to individuální kongenery v
rozsahu přílohy č. 1 k této vyhlášce; emise se vyjádří jako celková
hmotnost uvedených kongenerů,
d) emise polycyklických aromatických uhlovodíků, a to
benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indenol (1,2,3-c,d)pyren,
benzo(k)fluoranten.
(3) U zdrojů pro výrobu vápna, cementu a zpracování magnezitu se
provádí kontinuální měření nebo jednorázové měření, aniž by tím bylo
dotčeno ustanovení odstavce 1 písm. f) a odstavce 2, takto
a) při výpalu vápna, cementářského slínku a magnezitu se zjišťují
kontinuálním měřením emise tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku
přepočtené na oxid dusičitý a oxidu siřičitého u každé z těchto látek,
pokud hmotnostní tok emise znečišťující látky vypočtený z emisního
limitu při maximálním projektovaném výkonu zdroje překračuje 15 kg/hod,
b) u šachtových pecí s vnitřním topením se zjišťují emise tuhých
znečišťujících látek, oxidů dusíku přepočtené na oxid dusičitý a oxidu
siřičitého jednorázovým měřením tak, aby byly získány hodnoty
hmotnostních toků emisí odpovídající celému zavážecímu cyklu,
c) u mlecích zařízení a chladičů při výrobě vápna, cementu a zpracování
magnezitu se zjišťuje kontinuálním měřením emise tuhých znečišťujících
látek, pokud hmotnostní tok emise překračuje 15 kg/hod.
(4) Jednorázové měření podle odstavců 2 a 3 se provádí při obvyklém
provozním výkonu zdroje při prvním uvedení tohoto zdroje do provozu a
dále jednou za 3 kalendářní roky nebo po každé záměně paliva, suroviny
nebo druhu odpadu nad rámec schváleného provozního řádu nebo po každém
významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do
6 měsíců od vzniku jedné z výše uvedených skutečností.
§ 13
Měření účinnosti spalování, množství vypouštěných látek a kontrola
spalinových cest u malých spalovacích zdrojů
(1) Účinnost spalování pro účely této vyhlášky se vypočte z komínové
ztráty, přičemž ostatní kotlové ztráty se nezapočítávají. Tato ztráta
je vyhodnocována softwarovým vybavením měřicího systému z naměřených
veličin, kterými jsou obsah kyslíku, teplota spalin a teplota
spalovacího vzduchu měřených analyzátorem s elektrochemickými články.
Při měření těchto veličin, včetně měření množství vypouštěného oxidu
uhelnatého, musí být provedena nejméně 3 dílčí měření, přičemž interval
mezi dílčími měřeními nesmí být kratší než 10 minut.
(2) Měření veličin se provádí za těchto podmínek
a) měření je možno zahájit teprve v okamžiku, kdy je spalovací zdroj v
ustáleném provozním stavu, podle provozního předpisu výrobce nebo při
výstupní teplotě vody teplovodního spalovacího zdroje 80 +- 5 °C, a
vstupní teplotě vody 60 +- 5 °C; u tuhých paliv se měření provádí
nejdříve 30 minut po přiložení paliva,
b) u spalovacích zdrojů s atmosférickými hořáky a přerušovači tahu musí
být měřicí místo umístěno v přímé části kouřovodu ve vzdálenosti
rovnající se maximálně dvěma průměrům kouřovodu měřené od hrdla
spalovacího zdroje, případně může být měření veličin provedeno před
přerušovačem tahu,
c) u spalovacích zdrojů kategorie "C" dle ČSN EN 483 se měření veličin
nutných pro výpočet účinnosti měřeného spalovacího zdroje provádí
originálními měřicími otvory. Nejsou-li měřicí otvory k dispozici, je
možno měření veličin provádět v ústí odvodu spalin a sání spalovacího
vzduchu.
(3) Kontrola stavu spalinových cest se provádí podle ČSN 734201.
§ 14
Přípustná tmavost kouře
Přípustná tmavost kouře a metody zjišťování tmavosti kouře jsou uvedeny
v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 15
Rozsah znalostí, které jsou předpokladem pro vydání rozhodnutí o
autorizaci
(1) Rozsah znalostí podle § 15 odst. 9 a 10 zákona podmiňujících vydání
autorizace Ministerstvem životního prostředí se prokazuje
a) předložením dokladu o vzdělání a doložením délky praxe žadatele o
autorizaci nebo jeho odpovědného zástupce, který bude autorizovanou
činnost vykonávat, v činnosti, která je předmětem žádosti o autorizaci,
b) zkouškou před zkušební komisí zřízenou Ministerstvem životního
prostředí ověřující zejména znalosti právních předpisů upravujících
ochranu ovzduší a
c) dokladem o akreditaci metody nebo postupu, pokud je akreditace
metody nebo postupu vyžadována.
(2) Termín zkoušky podle odstavce 1 písm. b), rozsah požadovaných
znalostí a jednotný zkušební řád musí být žadatelům oznámen písemně
nejméně 14 dní předem. V den konání zkoušky oznámí komise ústně
žadateli výsledek zkoušky.
(3) V případě uložení rozdílové zkoušky jako kompenzačního opatření
osobě oprávněné k uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání
odborné kvalifikace^5) se použijí ustanovení o zkoušce podle odstavce 1
písm. b) obdobně.
(4) V případě žádosti o prodloužení platnosti autorizace podle § 15
odst. 12 zákona se znalosti prokazují namísto zkoušky podle odstavce 1
písm. b) předložením
a) nejméně tří protokolů o autorizovaném měření vydané autorizovanou
osobou v období od vydání stávající autorizace,
b) nejméně dvou rozptylových studií vydaných autorizovanou osobou v
období od vydání stávající autorizace, nebo
c) nejméně dvou odborných posudků vydaných autorizovanou osobou v
období od vydání stávající autorizace.
§ 16
Akreditované metody a postupy pro účely měření znečišťujících látek
Metody a postupy odběrů a stanovení znečišťujících látek a doplňkových
veličin, pro než je vyžadováno osvědčení o akreditaci podle § 15 odst.
3 písm. f) zákona, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 17
Náležitosti žádosti o povolení a závazné stanovisko
(1) Žádost o povolení a závazné stanovisko podle § 17 zákona obsahuje
a) jméno, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní
formu a sídlo žadatele, podpis osoby k tomu oprávněné v souladu s
výpisem z obchodního rejstříku (statutární zástupce), popřípadě
pověřené k jednání na základě plné moci vystavené statutárním
zástupcem, a dále IČ, bylo-li přiděleno,
b) údaje o dosavadních rozhodnutích příslušných správních orgánů podle
zákona a podle jiných právních předpisů, které souvisí s předmětem
žádosti,
c) projektovou dokumentaci nebo jinou obdobnou dokumentaci, kterou je
žadatel povinen předložit v rámci stavebního nebo jiného řízení podle
jiných právních předpisů^6), jež souvisí s předmětem žádosti,
c) projektovou dokumentaci nebo jinou obdobnou dokumentaci, kterou je
žadatel povinen předložit v rámci stavebního nebo jiného řízení podle
jiných právních předpisů^7), jež souvisí s předmětem žádosti,
d) popis zdroje, výrobku nebo materiálu, který je předmětem žádosti,
včetně uvedení identifikačního čísla provozovny, kde je zdroj umístěn,
pod kterým je provozovna vedena v registru emisí a zdrojů znečišťování,
pokud bylo přiděleno,
e) vyjádření obce, na jejímž katastrálním území bude zdroj umístěn,
obec pro potřeby svého vyjádření obdrží od žadatele údaje dle
předchozích písmen a) až d) v listinné a elektronické podobě.
(2) Žádost o závazné stanovisko podle § 17 odst. 1 písm. b) a povolení
podle § 17 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2 písm. c) nebo f) zákona u
spalovny odpadu nebo zařízení pro spoluspalování odpadu dále obsahuje
a) údaje dokládající, že spalovna odpadu nebo zařízení pro
spoluspalování odpadu jsou navrženy, vybaveny a budou provozovány pro
stanovené kategorie odpadů způsobem, který splňuje požadavky jiného
právního předpisu^2) a této vyhlášky,
b) údaje o využití tepla vznikajícího při procesech spalování nebo
spoluspalování,
c) údaje o minimalizaci odpadů vznikajících při provozu spalovny odpadu
nebo zařízení pro spoluspalování odpadu co do množství a škodlivosti, a
kde je to vhodné, o jejich recyklaci,
d) postup odstranění odpadů vznikajících při provozu spalovny, které
nelze recyklovat a nelze zabránit jejich vzniku ani snížit jejich
množství v souladu s jiným právním předpisem^7),
e) vyjádření vodoprávního úřadu k odpadním vodám z čištění odpadních
plynů, pokud budou vznikat^8),
f) kategorie a druhy odpadů podle jiného právního předpisu^9), které
budou spalovány,
g) celkovou jmenovitou provozní kapacitu spalovny odpadu nebo zařízení
pro spoluspalování odpadu a
h) specifikaci postupu vzorkování a měření stanovených pro kontinuální
i jednorázová měření emisí všech relevantních látek znečišťujících
ovzduší a vodu a způsobu registrace, vyhodnocení a prezentace měření
umožňující ověření splnění stanovených emisních limitů.
(3) Další náležitosti žádosti o závazné stanovisko a žádosti o povolení
jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 18
Provozní evidence
(1) Provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů vedou
průběžně evidenci o provozu zdrojů, a to včetně dokladů umožňujících
prokázat správnost těchto údajů. V provozní evidenci se zaznamenávají
stálé a proměnné údaje podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. Provozní
evidence je pro případy kontroly příslušným orgánem ochrany ovzduší
stále k dispozici v místě provozu zdroje.
(2) Provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů
zpracovávají souhrnnou provozní evidenci a předávají ji za uplynulý
kalendářní rok příslušným orgánům ochrany ovzduší prostřednictvím
integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí^10). Seznam údajů souhrnné provozní evidence je
uveden v bodech 1. až 5. přílohy č. 7 k této vyhlášce.
§ 19
Provozní řád
Provozovatelé zdrojů podle § 11 odst. 2 zákona zpracovávají provozní
řád v rozsahu uvedeném v příloze č. 8 k této vyhlášce.
§ 20
Postup při hlášení havárie zdroje
(1) Hlášení provozovatele o havárii bezprostředně po jejím zjištění,
nejdéle však do 24 hodin, předané České inspekci životního prostředí
obsahuje
a) název zařízení a určení místa a času vzniku, a pokud je to známo, i
předpokládanou dobu trvání havárie,
b) druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné množství a
c) opatření přijatá z hlediska ochrany ovzduší.
(2) Do 14 dnů po nahlášení havárie podle odstavce 1 provozovatelé
vypracují a České inspekci životního prostředí předají zprávu, která
vedle souhrnu všech dostupných podkladů pro stanovení množství uniklých
znečišťujících látek do ovzduší obsahuje
a) název zařízení, u něhož došlo k havárii,
b) časové údaje o vzniku a době trvání havárie,
c) druh a množství emisí znečišťujících látek po dobu havárie,
d) příčinu havárie,
e) přijatá konkrétní opatření k zamezení vzniku dalších případů
havárií,
f) časový údaj o hlášení havárie České inspekci životního prostředí.
(3) Provozovatel poskytuje na vyžádání České inspekce životního
prostředí doplňující údaje, které souvisejí se vznikem, průběhem,
zmáháním a s důsledky havárie.
§ 21
Přechodná ustanovení
(1) Požadavky na obsah provozního řádu podle této vyhlášky se vztahují
na zdroje, u nichž je provozní řád schvalován až po nabytí účinnosti
této vyhlášky.
(2) Souhrnná provozní evidence podle této vyhlášky se vykazuje poprvé
za rok 2009 v roce 2010.
§ 22
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se
stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob
předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných
znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování
zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na
vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich
uplatňování.
2. Vyhláška č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb.,
kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity,
způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných
znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování
zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na
vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich
uplatňování.
3. Vyhláška č. 570/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb.,
kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity,
způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných
znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování
zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na
vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich
uplatňování.
§ 23
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
doc. RNDr. Miko, Ph.D. v. r.
Příloha 1
OBECNÉ EMISNÍ LIMITY PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A JEJICH STANOVENÉ
SKUPINY
I.
Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené
skupiny platné do 31. prosince 2014
Obecné emisní limity uvedené v této příloze platí pro koncentrace ve
vlhkém plynu při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kPa a
teplotě 0 st. C).
Níže uvedené prvky resp. látky nesmí, a to i v případě přítomnosti více
prvků resp. látek téže skupiny, v případě překročení uvedených
hmotnostních toků překročit jim stanovené hmotnostní koncentrace v
odpadním plynu.
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
Název znečišťující látky Hmotnostní tok Hmotnostní
(v g/h) koncentrace
(v mg/m3)
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
1. Tuhé znečišťující látky
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
1.1 skupina
tuhé znečišťující látky =< 2500 200
> 2500 150
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
2. Prvky a jejich sloučeniny vyjádřené jako příslušný prvek
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
2.1 skupina
rtuť; thalium; kadmium; berylium >1 0,2
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
2.2 skupina
arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; šestimocný chrom >10 2
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
2.3 skupina
chrom (bez šestimocného chromu); olovo; zinek; měď; mangan; >50 5
vanad; cín
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3. Plynné anorganické sloučeniny
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3.1 skupina
kyanidy >50 5
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3.2 skupina
stiban; arsan; fosfan; chlorkyan; karbonyldichlorid (fosgen) >10 2
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3.3 skupina
kyanovodík; sulfan; silné anorganické kyseliny (kromě HCl) >100 10
vyjádřené jako H+ ; fluor a jeho anorganické sloučeniny
vyjádřené jako HF; brom a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené
jako HBr;
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3.4 skupina
chlor a plynné anorganické sloučeniny chloru (kromě chlorkyanu) >500 50
vyjádřené jako HCl
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3.5 skupina
amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak >500 50
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3.6 skupina
oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý >20000 2500
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3.7 skupina
oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý > 10000 500
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
3.8 skupina
oxid uhelnatý >5000 800
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
4. Organické sloučeniny vyjádřené jako celkový organický uhlík
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
4.1. skupina
2-naftylamin; >1 0,2
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
4.2. skupina
1,2-dibromethan; buta-1,3-dien; akrylonitryl; benzen; >50 5
epichlorhydrin
(1-chlor-2,3-epoxypropan); oxiran (epoxyethan); hydrazin;
2-methyloxiran (1,2-epoxypropan); vinylchlorid (chlorethen)
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
4.3. skupina
N-nitrosodimethylamin ;1,2-dichlorethan (ethylendichlorid); >100 20
toluidiny
(2-methylanilin, 3-methylanilin a 4-methyanilin);
tetrachlormethan; trichlormethan (chloroform); 1,1-
dichlorethylen (vinylidenchlorid); benzylchlorid;
tetrachlorethylen; trichlorethylen; 1,2-dichlorethylen;
acetaldehyd (ethanal); kyselina akrylová (kyselina propenová);
ethylakrylát, methylakrylát; diethylamin; dimethylamin;
methylamin; formaldehyd (methanal); kyselina mravenčí; 3-
nitrotoluen; 4-nitrotoluen; pyridin; sirouhlík; 1,1,2,2-
tetrachlorethan; anilin; 2-aminoethan-1-ol (kolamin); fenol;
fenylhydrazin; kresoly (hydroxyderiváty toluenu); thioly
(merkaptany); nitrobenzen; tetrachlorethan; 2-nitrofenol; 3-
nitrofenol;
4-nitrofenol; nitrokresoly; nitrosloučeniny; sulfidy
(thioethery);
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
4.4. skupina
1,4-dichlorbenzen ; benzaldehyd; butylaldehyd (butanal); >2000 100
ethylbenzen;
2-furaldehyd (furfural); chlorbenzen; 2-chlor-butadien
(chloropren); isopropylbenzen (kumen); methylacetát;
methylmethakrylát; kyselina octová; styren; toluen; vinylacetát;
xyleny (dimetylbenzeny); naftalen;
2-methylnaftalen; 1-methylnaftalen; 2-chlorpropan
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
4.5. skupina
dichlormethan (methylenchlorid); chlorethan (ethylchlorid); >3000 150
butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton,
dimethylketon); butylacetát; ethylacetát; ethan-1,2-diol
(ethylenglykol); 4-hydroxy-4-methyl-pentan-2-on; bifenyl;
difenylether; diisopropylether; N-methyl-2-pyrrolidon
(N-methyl-ă-butyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny
benzoové; alifatické a aromatické ethery, jmenovitě neuvedené v
jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 9 a nižším;
alifatické aldehydy, jmenovitě neuvedené v jiné skupině,
s počtem atomů uhlíku v molekule 8 a nižším; alkylalkoholy
s počtem atomů uhlíku v molekule 6 a nižším; alkany s počtem
atomů uhlíku v molekule 11 a nižším s výjimkou methanu; alkeny,
jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku
v molekule 11 a nižším
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
4.6. skupina
Organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC), > 0 50
pokud pro ně nejsou stanoveny emisní limity uvedené ve skupině
4.1. až 4.5.
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
5. Organické halogenované sloučeniny neuvedené v jiné skupině
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
5.1 skupina
organické sloučeniny fluoru vyjádřené jako F (s výjimkou >100 10
regulovaných látek a látek ovlivňujících klimatický systém Země)
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
5.2 skupina
organické sloučeniny chloru vyjádřené jako Cl; organické >100 10
sloučeniny bromu vyjádřené jako Br
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
6. Persistentní organické látky (POPs)
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
6.1 skupina
polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) ; polychlorované >0 0,1 ng TEQ/m3
dibenzofurany (PCDF) 1)
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
6.2 skupina
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) >0 0,2 mg/m3
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
6.3 skupina
polychlorované bifenyly (PCB) 2) >0 0,2 mg TEQ/m3
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
6.4 skupina
hexachlorcyklohexan; tetrachlorfenol; hexachlorbenzen; >0 0,2 mg/m3
trichlorbenzen
----------------------------------------------------------------- ---------------------------------------
Poznámka:
1) Výčet PCDD a PCCF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou
uvedeny v části III
2) Výčet PCB a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v
části IV
II.
Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené
skupiny platné od 1. 1. 2015
Obecné emisní limity uvedené v této příloze platí pro koncentrace ve
vlhkém plynu při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kPa a
teplotě 0 st. C).
Níže uvedené prvky resp. látky nesmí, a to i v případě přítomnosti více
prvků resp. látek téže skupiny, v případě překročení uvedených
hmotnostních toků překročit jim stanovené hmotnostní koncentrace v
odpadním plynu.
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
Název znečišťující látky Hmotnostní tok Hmotnostní
(v g/h) koncentrace
(v mg/m3)
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
1. Tuhé znečišťující látky
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
1.1 skupina
tuhé znečišťující látky=< 500 150
> 500 100
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
2. Prvky a jejich sloučeniny vyjádřené jako příslušný prvek
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
2.1 skupina
rtuť; thalium; kadmium; berylium >1 0,2
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
2.2 skupina
arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; šestimocný chrom >5 1
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
2.3 skupina
chrom (bez šestimocného chromu); olovo; zinek; měď; mangan; vanad; cín >25 5
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3. Plynné anorganické sloučeniny
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.1 skupina
kyanidy a kyanovodík >10 1
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.2 skupina
stiban; arsan; fosfan; chlorkyan; karbonyldichlorid (fosgen) >10 1
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.3 skupina
silné anorganické kyseliny (kromě HCl) vyjádřené jako H+ >100 10
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.4 skupina
fluor a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF >20 2
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.5 skupina
chlor; brom a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HBr; sulfan >50 5
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.6 skupina
plynné anorganické sloučeniny chloru (kromě chloru a chlorkyanu) vyjádřené >200 30
jako HCl
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.7 skupina
amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak >200 50
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.8 skupina
oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý >1800 600
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.9 skupina
oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý >1800 500
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
3.10 skupina
oxid uhelnatý >5000 800
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
4. Organické sloučeniny vyjádřené jako celkový organický uhlík
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
4.1. skupina
2-naftylamin; N-nitrosodimethylamin >1 0,2
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
4.2. skupina
1,2-dibromethan; buta-1,3-dien; akrylonitryl; benzen; epichlorhydrin >50 5
(1-chlor-2,3-epoxypropan); oxiran (epoxyethan); hydrazin;
2-methyloxiran (1,2-epoxypropan); vinylchlorid (chlorethen)
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
4.3. skupina
1,2-dichlorethan (ethylendichlorid); toluidiny >100 20
(2-methylanilin, 3-methylanilin a 4-methyanilin); tetrachlormethan;
trichlormethan (chloroform); 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid);
benzylchlorid; tetrachlorethylen; trichlorethylen; 1,2-dichlorethylen;
acetaldehyd (ethanal); kyselina akrylová (kyselina propenová);
ethylakrylát, methylakrylát; diethylamin; dimethylamin; methylamin;
formaldehyd (methanal); kyselina mravenčí; 3-nitrotoluen; 4-nitrotoluen;
pyridin; sirouhlík; 1,1,2,2-tetrachlorethan; anilin; 2-aminoethan-1-ol
(kolamin); fenol; fenylhydrazin; kresoly (hydroxyderiváty toluenu); thioly
(merkaptany); nitrobenzen; tetrachlorethan; 2-nitrofenol; 3-nitrofenol;
4-nitrofenol; nitrokresoly; nitrosloučeniny; sulfidy (thioethery);
dichlormethan (methylenchlorid); chlorethan (ethylchlorid);
1,4-dichlorbenzen
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
4.4. skupina
benzaldehyd; butylaldehyd (butanal); ethylbenzen; >2000 100
2-furaldehyd (furfural); chlorbenzen; 2-chlor-butadien (chloropren);
isopropylbenzen (kumen); methylacetát; methylmethakrylát; kyselina octová;
styren; toluen; vinylacetát; xyleny (dimetylbenzeny); naftalen;
2-methylnaftalen; 1-methylnaftalen; 2-chlorpropan
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
4.5. skupina
butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton, dimethylketon);>3000 150
butylacetát; ethylacetát; ethan-1,2-diol (ethylenglykol); 4-hydroxy-4-
methyl-pentan-2-on; bifenyl; difenylether; diisopropylether; N-methyl-2-
pyrrolidon
(N-methyl-ă-butyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny benzoové;
alifatické a aromatické ethery, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s
počtem atomů uhlíku v molekule 9 a nižším; alifatické aldehydy, jmenovitě
neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 8 a nižším;
alkylalkoholy s počtem atomů uhlíku v molekule 6 a nižším; alkany s počtem
atomů uhlíku v molekule 11 a nižším s výjimkou methanu; alkeny, jmenovitě
neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
4.6. skupina
Organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC), pokud pro ně > 0 50
nejsou stanoveny emisní limity uvedené ve skupině 4. 1. až 4. 5.
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
5. Organické halogenované sloučeniny neuvedené v jiné skupině
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
5.1 skupina
organické sloučeniny fluoru vyjádřené jako F (s výjimkou regulovaných látek >2 5
a látek ovlivňujících klimatický systém Země) *
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
5.2 skupina
organické sloučeniny chloru vyjádřené jako Cl; organické sloučeniny bromu >100 10
vyjádřené jako Br
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
6. Persistentní organické látky (POPs)
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
6.1 skupina
polychlorované dibenzodioxiny (PCDD); polychlorované dibenzofurany (PCDF) >0 0,1 ng TEQ/m3
1)
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
6.2 skupina
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) >0 0,2 mg/m3
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
6.3 skupina
polychlorované bifenyly (PCB) 2) >0 0,2 mg/m3
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
6.4 skupina
hexachlorcyklohexan; tetrachlorfenol; hexachlorbenzen; trichlorbenzen >0 0,2 mg/m3
------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------
Poznámka:
1) Výčet PCDD a PCCF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou
uvedeny v části III
2) Výčet PCB a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v
části IV
III.
Výčet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených
PCDD a PCDF před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentu
toxicity 2,3,7,8-TCDD:
----------------------------------------------------- --------------------------------------
PCDD resp. PCDF Koeficient ekvivalentutoxicity
----------------------------------------------------- --------------------------------------
2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1
1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD) 0,01
oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001
2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF) 0,1
2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,5
1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,05
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01
1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01
oktachlordibenzofuran (OCDF) 0,001
----------------------------------------------------- --------------------------------------
IV.
Výčet polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu
toxicity
----------------------------------------------------- --------------------------------------
Kód UIPAC Výčet polychlorovaných bifenylů Koeficient ekvivalentu toxicity
----------------------------------------------------- --------------------------------------
77 3,3',4,4'-tetraCB 0,0005
126 3,3',4,4',5-pentaCB 0,1
169 3,3',4,4',5,5'-hexaCB 0,01
105 2,3,3',4,4'-pentaCB 0,0001
114 2,3,4,4',5-pentaCB 0,0005
118 2,3',4,4',5-pentaCB 0,0001
123 2',3,4,4',5-pentaCB 0,0001
156 2,3,3',4,4',5-hexaCB 0,0005
157 2,3,3',4,4',5'-hexaCB 0,0005
167 2,3',4,4',5,5'-hexaCB 0,00001
189 2,3,3',4,4',5,5'-heptaCB 0,0001
170 - di-ortho PCB 0,0001
180 - di-ortho PCB 0,00001
----------------------------------------------------- --------------------------------------
Příloha 2
EMISNÍ FAKTORY
1. Stanovení množství vypuštěné znečišťující látky se provede výpočtem
podle vztahu:
Ez = Ef . M
kde Ef je emisní faktor a M je množství jednotek, na které je emisní
faktor vztažen (vztažná veličina emisního faktoru - například hmotnost
spáleného paliva, hmotnost vstupní suroviny, hmotnost produkce, počet
jednotek produkce, a pod.).
2. Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při
spalování paliv.
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
Druh paliva Druh topeniště Jmenovitý TZL SO2 NOx CO Org. látky* Jednotka
tepelný
výkon zdroje
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
všechna tuhá pevný rošt =< 0,2 MW 1,0 x Ap 19,0 x Sp 2,0 45,0 8,90 kg/t spáleného
paliva mimo paliva
černé uhlí, 0,2 - 5 MW 1,9
koks a dřevo
pásový rošt s pohazováním jakýkoliv 5,0 x Ap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,40
pohyblivý rošt (přesuvný, jakýkoliv 3,5 x Ap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,40
vratný aj.) a kombinace
rošt+olej,
rošt + plyn
granulační a kombinace jakýkoliv 8,5 x Ap 19,0 x Sp 6,0 0,5 0,14
rošt+prášek
prášek+plyn
výtavné jakýkoliv 5,5 x Ap 19,0 x Sp 15,0 0,5 0,14
cyklónové jakýkoliv 1,5 x Ap 19,0 x Sp 27,5 0,5 0,14
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
černé uhlí a pevný rošt < 5 MW 1,0 x Ap 19,0 x Sp 2,0 45,0 8,90 kg/t spáleného
koks paliva
pásový rošt s pohazováním jakýkoliv 5,0 x Ap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,42
pohyblivý rošt (přesuvný, jakýkoliv 3,5 x Ap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,40
vratný aj.) a kombinace
rošt+olej, rošt+plyn
granulační a kombinace jakýkoliv 8,5 x Ap 19,0 x Sp 9,0 0,5 0,14
rošt+prášek prášek+plyn
tavicí jakýkoliv 5,5 x Ap 19,0 x Sp 15,0 0,5 0,14
cyklónové jakýkoliv 1,5 x Ap 19,0 x Sp 27,5 0,5 0,14
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
hnědé uhlí, pásový rošt =< 3 MW 1,9 x Ap 19,0 x Sp 3,0 5,0 1,29 kg/t spáleného
proplástek, paliva
lignit,
hnědo-uhelné
brikety
> 3 MW 1,9 x Ap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,43
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
černé uhlí pásový rošt =< 3 MW 1,7 x Ap 19,0 x Sp 3,0 5,0 1,29 kg/t spáleného
tříděné a paliva
prachové,
jiná tuhá
paliva
> 3 MW 1,7 x Ap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,43
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
dřevo jakékoliv =< 50 kW 5,2 1,0 0,7 1,0 0,89
> 50 =< 3000 4,5 1,0 0,7 1,0 0,89
kW
> 3 MW 15,0 1,5 0,7 1,0 0,89
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
těžký a jakékoliv =< 100 MW 2,91 20 x S 10,0 0,53 0,29
střední
topný olej
> 100 MW 1,06 20 x S 13,4 0,42 0,20
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
lehký topný jakékoliv jakýkoliv 2,13 20 x S 2,0 0,59 0,34
olej
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
motorová jakékoliv jakýkoliv 1,42 20 x S 2,0 0,71 0,34
nafta a
podobná
paliva
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
propan a jakékoliv =< 3 MW 0,45 0,02 x S 1,8 0,46 0,09
butan (0,004)
> 3 MW 0,42 0,02 x S 2,8 0,37 0,04
(0,004)
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
koksárenský jakékoliv =< 3 MW 302 2,0 x S 1920 320 64 kg/106 m3
plyn (9500) spáleného
plynu
> 3 MW =< 290 2,0 x S 3700 270 24
100 MW (9500)
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
generátorový jakékoliv =< 3 MW 302 2,0 x S 1920 320 64
plyn (6500)
> 3 =< 100 290 2,0 x S 3700 270 24
MW (6500)
> 100 MW 240 2,0 x S 9600 270 8
(6500)
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
vysokopecní jakékoliv =< 3 MW 302 2,0 x S 1920 320 -
plyn (150)
> 3 =< 100 290 2,0 x S 3700 270 -
MW (150)
> 100 MW 240 2,0 x S 9600 270 -
(150)
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
zemní plyn jakékoliv =< 0,2 MW 20 2,0 x S 1300 320 64
(9,6)
> 0,2 =< 5 20 2,0 x S 1300 320 64
MW (9,6)
> 5 =< 50 MW 20 2,0 x S 3300 270 24
(9,6)
> 50 =<100 20 2,0 x S 4200 270 24
MW (9,6)
> 100 MW 20 2,0 x S 5000 270 8
(9,6)
------------------------------------------------------ -------------------------------------------------- ------------------
Poznámky:
* nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický
uhlík
Ap - obsah popela v původním vzorku tuhých paliv ( % hm.)
Sp - obsah síry v původním vzorku tuhých paliv ( % hm.)
S - obsah síry v původním vzorku paliva pro kapalná paliva ( % hm.),
propan-butan (g/kg), plynná paliva (mg/m3)
3. Emisní faktory pro použití plynných paliv v plynových turbínách a
pístových spalovacích motorech (kg/103 . m3 )
------------------------------------------------------------------------ -----------------------------
Specifikace NOx SOx VOC TZL CO
------------------------------------------------------------------------ -----------------------------
Plynové turbíny 11 0,002 . S 0,2 - 3,7
Plynové turbíny odvozené z leteckých motorů 25 0,002 . S 7 - 7
Pístové motory zážehové 60 0,002 . S 30 0,05 15
Pístové motory dvojpalivové 40 0,002 . S 30 0,1 15
------------------------------------------------------------------------ -----------------------------
Poznámka: S = obsah síry v palivu v mg/m3
4. Emisní faktory pro použití kapalných paliv v plynových turbínách a
pístových spalovacích motorech (kg/t)
------------------------------------------------------------------------ -----------------------------
Specifikace NOx SOx VOC TZL CO
------------------------------------------------------------------------ -----------------------------
Plynové turbíny 15 20 . S 0,6 - 5
Plynové turíny odvozené z leteckých motorů 32 20 . S 6 - 9
Pístové motory zážehové 75 20 . S 30 0,1 250
Pístové motory vznětové 50 20 . S 6 1,0 15
------------------------------------------------------------------------ -----------------------------
Poznámka: S = obsah síry v palivu v % hmotnosti
5. Emisní faktory pro koksování uhlí
Uvedené hodnoty jsou orientační, pro výpočet poplatků jsou stanovovány
emisní faktory pro jednotlivé baterie a provozní služby hutních a
báňských koksoven.
-------------------------------------- -----------------
Znečišťující látka Ef (g/t koksu)
-------------------------------------- -----------------
NOx 260
-------------------------------------- -----------------
SO2 11001)/
3202)
-------------------------------------- -----------------
VOC 1000
-------------------------------------- -----------------
TZL 1000
-------------------------------------- -----------------
CO 1200
-------------------------------------- -----------------
Poznámky:
1) Platí při otopu odsířeným koksárenským plynem.
2) Platí při otopu směsným plynem.
6. Emisní faktory pro úpravu rud v černé metalurgii (spékací pásy)
-------------------------------------- -----------------------
Znečišťující látka Ef (kg/t spečence)
-------------------------------------- -----------------------
NOx 0,5
-------------------------------------- -----------------------
SO2 2,0
-------------------------------------- -----------------------
VOC 0,1
-------------------------------------- -----------------------
TZL 2,0
-------------------------------------- -----------------------
CO 50
-------------------------------------- -----------------------
7. Emisní faktory pro vysokopecní provozy
-------------------------------------- -----------------------
Znečišťující látka Ef (kg/t surového železa)
-------------------------------------- -----------------------
NOx 0,7
-------------------------------------- -----------------------
SOx 0,3
-------------------------------------- -----------------------
VOC 0,2
-------------------------------------- -----------------------
TZL 0,2^1); 1,0^2)
-------------------------------------- -----------------------
CO 8,0
-------------------------------------- -----------------------
Poznámky:
1) Provozy bez licího pole a s odprášením licího pole.
2) Provozy bez odprášení licího pole.
8. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro ocelárny v g/t
oceli
------------------------------------------------ --------------------------------------------------
Znečišťující látka Kyslíkové konvertory Nístějové pece Elektrické obloukové pece
------------------------------------------------ --------------------------------------------------
NOx 50 3500 300
------------------------------------------------ --------------------------------------------------
SOx 1,5 2000 1,5
------------------------------------------------ --------------------------------------------------
VOC 30 80 170
------------------------------------------------ --------------------------------------------------
CO 5000 10000 2000
------------------------------------------------ --------------------------------------------------
TZL^1),^2) 120 450 150
------------------------------------------------ --------------------------------------------------
Poznámky:
1) Platí po odprášení.
2) Uvedené hodnoty jsou orientační - k dispozici jsou hodnoty emisních
faktorů konkrétních agregátů.
9. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro válcovny a
slévárny
----------------------------------------------- ------------------------------------------
Znečišťující látka Válcovny Slévárny (g/t tekutého kovu)
(g/t vývalků) ------------------------------------------
Studenovětrné Horkovětrné kuplovny
kuplovny
----------------------------------------------- ------------------------------------------
NOx 250^1)/
400^2) 70 350
----------------------------------------------- ------------------------------------------
SO2 2100^1)
2800^2) 1400
----------------------------------------------- ------------------------------------------
TZL 10 000
----------------------------------------------- ------------------------------------------
CO 70 000
----------------------------------------------- ------------------------------------------
Poznámky:
1) Platí pro směsný plyn.
2) Platí pro koksárenský plyn
10. Emisní faktory pro vápenky
-------------------------------------- ------------------------
Znečišťující látka Ef (g/t výrobku)
-------------------------------------- ------------------------
NOx 200
-------------------------------------- ------------------------
SO2 0
-------------------------------------- ------------------------
TZL 1500
-------------------------------------- ------------------------
11. Emisní faktory pro cihelny (veškerý cihlářský sortiment)
-----------------------------------------------------------
Znečišťující látka Palivo Ef ^1)
-----------------------------------------------------------
TZL LTO, TTO, 1,5
ZP 20
-----------------------------------------------------------
SO2 ^2) LTO, TTO 20,0 . S
ZP 2,0 . S
-----------------------------------------------------------
NOx LTO, TTO 10
ZP 3300
-----------------------------------------------------------
CO LTO, TTO 0,5
ZP 270
-----------------------------------------------------------
VOC LTO, TTO 0,4
ZP 48
-----------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
LTO - lehký topný olej, TTO - těžký topný olej, ZP - zemní plyn,
S - obsah síry udaný pro LTO TTO v % hmotnosti, pro ZP v mg/m3
Poznámky:
1) Emisní faktor pro LTO a TTO jsou udány v kg/t spáleného oleje, Ef
pro ZP jsou udány v kg/106 m3 spáleného plynu
2) V případě použití uhelného prachu jako ostřiva je třeba přičíst
emisi SO2 podle obsahu síry v použitém uhlí s použitím Ef = 19,0 . Sp
(Sp = obsah síry v původním vzorku paliva v % hmotnosti)
Výpočet množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob:
Množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob závisí na jeho
obsahu ve výchozí surovině a na vypalovací teplotě.
Pro stanovení množství uvolněného fluoru ze suroviny v závislosti na
vypalovací teplotě se použije vztah:
A = (0,174 . t - 145) . 0,97
Kde
A = podíl uvolněného fluoru v %
t = nejvyšší teplota v oC (od 834 st. C výše)
12. Emisní faktory pro výrobu keramiky a porcelánu
Uplatní se pro
a) tepelné procesy Ef stejné jako u cihelen, včetně použití výpočtu
emisí fluoru,
b) ostatní procesy Ef pro TZL se stanoví individuálně podle vybavení
odlučovací technikou,
c) emisní faktor TZL pro úpravy materiálů je 500 g/t upravené suroviny
pro zařízení bez odlučovačů, v případě, že jsou instalovány se
postupuje ve smyslu písmena b).
13. Emisní faktory pro výroby anorganické chemie
------------------------------------------------------ --------------------------------------------
Typ zdroje Znečišťující látkaEf (g/t výrobku)
------------------------------------------------------ --------------------------------------------
Výroba H2SO4 - jednoduchá absorpce SOx 10000
- dvojitá absorpce 2200
------------------------------------------------------ --------------------------------------------
Výroba síry (Clausův proces) - bez odsíření SOx 50000
- s odsířením 10000
------------------------------------------------------ --------------------------------------------
14. Emisní faktory pro čerpací stanice pohonných hmot
---------------------------------------- ------------------------
Pohonná hmota Ef (g VOC/m3)
---------------------------------------- ------------------------
Benzin 1400
---------------------------------------- ------------------------
Motorová nafta 20
---------------------------------------- ------------------------
16. Emisní faktory pro skladování pohonných hmot
---------------------------------------- ------------------------
Pohonná hmota Typ zásobníku Ef (g VOC/t
prosazení)
---------------------------------------- ------------------------
Benzin s plovoucí střechou 2000
Nafta 39,3
Petrolej 45,1
Ropa 380
---------------------------------------- ------------------------
Benzin automobilový s pevnou střechou 730
Nafta 200
---------------------------------------- ------------------------
16. Emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene
Pokud provozovatel kamenolomu nemá stanovenu hodnotu měrné výrobní
emise TZL měřením a výpočtem, použijí se pro výpočet emisí TZL emisní
faktory (EF) v závislosti na vlhkosti materiálu a podle způsobu
odlučování prachu:
----------------------------------------- -------------------------------------------------------------
Technologický proces - zařízení EF v g TZL/t zpracovaného kameniva
-------- -------------------------------------------------------------
Suchý materiál Vlhký materiál ^1)
(1,5 - 4% hm.)
-------- -------------------------------------------------------------
bez Cyklony, text. bez Cyklony, text.
odluč. ^2) mlžení ^3) filtry ^4) odluč. ^2) mlžení ^3) filtry ^4)
----------------------------------------- -------------------------------------------------------------
Vrtací práce 10 10 0,4 10 10 0,3
----------------------------------------- -------------------------------------------------------------
Nakládka a vykládka rubaniny a
kameniva 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1
Linka pro úpravu kameniva:
- primární drcení (PD) 150 34 4 10 4 2,5
- primární třídění 140 13 3 8 3 2
- přesypy dopravníků za PD 100 10 3 5 3 2
- sekundární drcení 222 97 8 13 5 5
- sekundární třídění a třídění
za každým dalším stupněm 210 35 4 12 4 2,5
drcení
- přesypy dopravníků za každým 150 15 3 8 3 2
dalším stupněm drcení
- terciární a případný 4. 930 205 15 56 28 10
stupeň drcení
----------------------------------------- -------------------------------------------------------------
Poznámky:
1) Při stanovení emisního faktoru v závislosti na vlhkosti je vlhkost
stanovena vysušením materiálu při 105 st. C
2) Lom bez jakéhokoliv odlučování, bez zakrytí technologických celků a
dopravních cest
3) Lom s cyklony nebo mlžením (resp. jiným rovnocenným zařízením) na
zakrytých technologických celcích
3) Lom se zakrytými technologickými celky a tkaninovými nebo jinými
rovnocennými filtry
Nezbytnou přílohou výpočtu emise prachu pro kamenolom pomocí EF je
technologické schéma celého procesu těžby a úpravy kameniva, s uvedením
všech opatření aplikovaných ke snižování emisí TZL u každého
jednotlivého technologického procesu - zařízení (zajištění vlhkosti
zpracovávaného materiálu, způsobu odlučování TZL)
17. Emisní faktory pro krematoria
------------------------------------------- --------------
Znečišťující látka Ef (g/žeh)
------------------------------------------- --------------
CO 300
------------------------------------------- --------------
VOC 30
------------------------------------------- --------------
NOx 800
------------------------------------------- --------------
SO2 50
------------------------------------------- --------------
TZL 350
------------------------------------------- --------------
Cl- 15
------------------------------------------- --------------
F- 5
------------------------------------------- --------------
Příloha 3
PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE
I.
Přípustná tmavost kouře
Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná
pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se
ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupeň 0 - 5). Tmavost
kouře lze rovněž vyjádřit ve stupních Bacharacha (stupeň 0 - 9) nebo
měřením opacity (udávané v %), která se měří v kouřovodu.
Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je
obecně dána těmito limity:
a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň
při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota
opacity nesmí být větší než 40 %. Po dobu roztápění zařízení ze
studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle
nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3
Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60 % opacity.
b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě
podmínek stanovených v předchozím odstavci nebyla při kontrole obsahu
sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle
Bacharacha zjištěna vyšší hodnota, než odpovídá stupni 4 Bacharachovy
stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3 alespoň
u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného
stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.
II.
Zjišťování tmavosti kouře
Tmavost kouře se zjišťuje měřením metodou podle Ringelmana a
Bacharacha.
A.
Měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmanna
1. Metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s
odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost
zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a
jiných částic.
2. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. V každém
poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a
hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém
podkladě.
3. Rozlišuje se stupeň 0 až pět Ringelmannových stupňů
a) stupeň 0 tvoří čistě bílé pole s definovanou odrazivostí světla 80
%,
b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě a slouží pro
ověření optických vlastností Ringelmannovy stupnice, černá barva
použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.
4. Optické vlastnosti Ringelmannovy stupnice použité k měření musí být
garantovány výrobcem.
5. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí ze vzdálenosti
150 až 400 m od pozorovaného komínu. Směr kouřové vlečky vystupující z
komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování. Pozadí
kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování
není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo okolnímu
terénu. Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve volně
natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných
stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v místě
výstupu kouře z koruny komína se určí stupeň tmavosti kouře.
6. Při každém měření se provádí 30 odečtů v pravidelných půlminutových
intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí
jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.
B.
Měření tmavosti kouře metodou podle Bacharacha
1. Metoda je založena na porovnání kruhové barevné skvrny získané
prosátím předepsaného množství kouřových plynů přes filtrační papír se
standardními skvrnami Bacharachovy stupnice. Tmavost zbarvení kouřové
vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
2. Zařízení pro měření se skládá z odběrové sondy o vnitřním průměru 6
mm s odchylkou max. 0,1 mm, filtračního papíru, odsávací pumpy o
zdvihovém objemu 0,163 dm3 s odchylkou max. 0,007 dm3 a Bacharachovy
stupnice.
3. Zdvihový objem odsávací pumpy a optické vlastnosti Bacharachovy
stupnice použité k měření musí být ověřeny.
4. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí odběrem kouřových
plynů sondou z kouřovodu. Do zářezu v pumpě se vloží čistý filtrační
papír a dotažením se zajistí těsnost spoje. Odsávací sonda se zasune do
kouřovodu kolmo ke směru proudu spalin, co nejdále směrem ke středu
(umístění sondy musí být takové, aby byl nasáván vzorek z hlavního
proudu spalin). Deseti úplnými zdvihy pumpy se provede nasátí
předepsaného vzorku spalin 1,63 dm3 s odchylkou max. 0,071 dm3. Zdvihy
pumpy se provádí volně, avšak tak, aby celý vzorek byl odebrán v čase
kratším než tři minuty. Po provedení odběru se uvolní a vyjme filtrační
papír; vytvořená skvrna musí být kruhová o průměru 6,0 mm s odchylkou
max. 0,1 mm. Tmavost skvrn se porovná s tmavostí skvrn Bacharachovy
stupnice.
5. Při každém měření se provádí 3 odběry v pravidelných intervalech 5
minut. Měření se hodnotí jako tři samostatné odběry.
Příloha 4
Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o
akreditaci
------------------------------------------------------ -------------------------------------
Číslo Název zkoušky Metoda stanovení
------------------------------------------------------ -------------------------------------
1. Stanovení rychlosti proudění Měření rychlosti proudění
a objemového toku a průřezu
------------------------------------------------------ -------------------------------------
2. Stanovení vlhkosti plynu Kondenzační metoda
Adsorpční metoda
------------------------------------------------------ -------------------------------------
3. Stanovení koncentrace kyslíku Paramagnetická resonance
Elektrochemický článek
(tuhý elektrolyt)
------------------------------------------------------ -------------------------------------
4. Stanovení hmotnostní koncentrace plynných Spektroskopie
znečišťujících látek automatizovanými analyzátory Chemiluminiscence
(oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý)
------------------------------------------------------ -------------------------------------
5. Stanovení úhrnné hmotnostní koncentrace Plamenoionizační detekce
organických látek vyjádřených jako celkový
organický uhlík automatizovanými analyzátory
------------------------------------------------------ -------------------------------------
6. Stanovení koncentrace organických látek Plynová chromatografie
------------------------------------------------------ -------------------------------------
7. Stanovení hmotnostní koncentrace tuhých Gravimetrie
znečišťujících látek
------------------------------------------------------ -------------------------------------
8. Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou Dynamická olfaktometrie
olfaktometrií
------------------------------------------------------ -------------------------------------
9. Odběr vzorků pro stanovení těžkých kovů Izokinetický odběr a absorpce do
kapaliny
------------------------------------------------------ -------------------------------------
10. Odběr vzorků pro stanovení persistentních Metoda filtračně-kondenzační
organických látek Metoda zřeďovací
Metoda s chlazenou sondou
------------------------------------------------------ -------------------------------------
Příloha 5
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ A ZÁVAZNÉ STANOVISKO
I.
Náležitosti žádosti o povolení a závazné stanovisko u zdrojů, s
výjimkou spaloven odpadu a zařízení schvalovaných pro spoluspalování
odpadu
Orgán ochrany ovzduší udělující povolení a závazné stanovisko podle
zákona vyžaduje k žádosti tyto podklady:
1.1. Specifikace katastrálních území, na kterých bude investice
realizována (nový zdroj), nebo je již zbudována (stávající zdroj).
1.2. Soupis všech zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných žadatelem v
místě zdroje, jenž je předmětem žádosti, včetně specifikace všech
komínů, výduchů nebo výpustí ze zařízení pro zachycování emisí. V
případě nových zdrojů tyto údaje dle projektu. Podrobný technický popis
všech zdrojů znečišťování ovzduší u zdrojů, které žadatel provozuje.
Pro posouzení technologie a zařízení je nutno dodat minimálně
následující údaje: přesné označení zařízení názvem a typem, název a
adresu výrobce zařízení, podrobný technický popis zařízení, technické
parametry zařízení.
1.3. Vlastní projekt, včetně jeho názvu a identifikačního označení,
který je předmětem žádosti, pokud jde o nový zdroj. Materiály musí
obsahovat mimo jiné údaje o přesném umístění stavby, investorovi,
zpracovateli projektu a další projektovou dokumentaci - zejména
technickou zprávu. Z materiálu musí být zřejmý podrobný technický popis
celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících a
technické parametry - především kapacita zařízení, hmotnostní toky
jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií, atd.
1.4. Pokud jde o stávající zdroj, platnou výkresovou a technickou
dokumentaci staveb a technologií zdrojů, provozní předpisy,
technologické předpisy a reglementy, a další materiály nezbytné k tomu
aby byl zřejmý podrobný technický popis celého technologického
zařízení, procesů na něm probíhajících, a technické parametry -
především kapacita zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i
výstupních materiálů, spotřeba energií.
1.5. Provozní řády stávajícího zdroje (zdrojů) zpracované podle § 11
odst. 2 zákona, nebo jejich návrhy v případě nových zdrojů. Dále
regulační řády u stávajících zdrojů, pokud jsou ze zákona zpracovány.
1.6. Informace k plánovaným modernizacím stávajícího zdroje. Uvést
kvantifikaci snížení emisí stávajícího zdroje.
1.7. Vyjádření, zda projekt investice nového zdroje nebo dokumentace
stávajícího zdroje obsahuje podrobné technické řešení ochrany ovzduší.
V případě nového zdroje popis dle projektu, v případě stávajícího
zdroje předložit podrobný popis stávajícího technického řešení. Doklad
o tom, že projekt investice (nový zdroj), nebo stav zařízení (stávající
zdroj) zajišťuje odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší
kontrolovaným způsobem, doložený informacemi o technickém řešení,
počtech a výškách výduchů a komínů, instalovaných zařízeních pro
zachycování látek znečišťujících ovzduší, která musí být instalována,
aby bylo zajištěno splnění emisních limitů, a dále o zařízeních pro
zamezení nekontrolovatelnému úniku znečišťujících látek do vnějšího
ovzduší (např. podtlakem či hermetizací). U stávajících zdrojů uvést
informace o stávajících technických a technologických podmínkách ve
stejném rozsahu.
1.8. Informace o zajištění zjišťování emisí látek znečišťujících
ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro kontinuální i
jednorázová měření emisí znečišťujících látek a jejich hmotnostního
toku.
1.9. Doklad o tom, zda investice (nový zdroj) nebo existující zařízení
(stávající zdroj) je vedena jako nejlepší dosažitelná technika (BAT) z
hlediska ochrany ovzduší a v jakém referenčním dokumentu, v případě
velkých a středních zdrojů porovnání s nejlepšími známými
technologiemi.
1.10. Specifikace všech znečišťujících látek nebo pachových látek,
které budou při provozu investice přecházet do vnějšího ovzduší, včetně
látek, které budou emitovány za přechodných stavů (najíždění,
zastavování operací) nebo při náhodných jevech nebo haváriích. U
stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném
rozsahu.
1.11. Údaje o použití látek poškozujících ozónovou vrstvu Země
specifikovaných zákonem při výstavbě nebo provozu investice (nový
zdroj) nebo o skutečném použití a nakládání s těmito látkami za provozu
stávajícího zařízení. Pakliže látky jsou používány, uvést úplný výčet
druhů a množství těchto látek.
1.12. Údaj o ochraně okolí investice (nový zdroj) nebo stávajícího
zdroje před obtěžováním zápachem. Informace, zda v důsledku provozu
zařízení pachové látky vznikají, pokud ano tak s uvedením jejich
specifikace a způsobu, kterým budou zachycovány.
1.13. Typy a výrobce přídavných zařízení u zdrojů, která s nimi tvoří
dílčí technologické celky, pokud mají vliv na emise látek
znečišťujících ovzduší.
1.14. Ve výše uvedených podkladech musí být mimo jiné uvedeno:
a) Specifikace hořáků použitých na zařízení jednotlivých zdrojů
znečišťování ovzduší, jejich typy, výrobce, parametry, použité palivo,
certifikáty, a měřicí protokoly o stanovení emisí provedeném na těchto
hořácích.
b) Technický popis a parametry spalovacích zařízení procesních ohřevů,
zejména údaje o objemu a složení spalin vypouštěných do ovzduší a
podrobný popis teplotního režimu.
c) Specifikaci spalovacích zdrojů používaných k zásobování zařízení
energiemi. Jejich tepelné výkony (příkony), výrobce, názvy a typy.
d) Technické popisy dalších přídavných zařízení, která jsou součástí
technologického celku, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících
ovzduší (zařízení pro uložení kapalných uhlovodíků, zařízení na
spalování přebytečných plynů).
e) Přesnou specifikaci složení vstupních přírodních i umělých surovin,
paliv, odpadů, chemických látek a přípravků, těkavých organických
látek, regulovaných látek a provozních náplní s nimiž je v provozu
zařízení nakládáno s uvedením závazných předpisů stanovujících
požadavky na jejich vlastnosti a dokladů, které se na ně vztahují podle
jiných právních předpisů. Popis způsobu zajištění jejich stabilních
vlastností a jejich kontroly zejména s ohledem na možnosti vzniku
nebezpečných emisí persistentních organických polutantů nebo těžkých
kovů. Uvést jejich celkové a měrné spotřeby při provozu zařízení na
jmenovitý a obvyklý provozní výkon. Pro těkavé organické látky doložit
jejich podrobnou hmotnostní bilanci z procesů aplikujících organická
rozpouštědla podle vyhlášky č. 355/2002 Sb., v platném znění.
f) V případě, že je v provozu zařízení nakládáno s odpady (nevztahuje
se na spalování nebo spoluspalování odpadu) a působí-li toto nakládání
emise do ovzduší, pak uvést podrobný popis všech způsobů nakládání s
nimi (od předání odpadu do zařízení až po konečné naložení s vlastními
odpady a residui).
II.
Podrobnosti k obsahu žádostí o povolení a k podkladům povolení
vydávaným podle § 17 odst. 1 a 2 zákona pro spalovny odpadu a zařízení
schvalovaná pro spoluspalování odpadu
Žádost obsahuje
1. Základní údaje o žadateli a charakteristiku spalovny nebo
spoluspalovacího zařízení, a to
a) název, jméno a příjmení statutárního zástupce žadatele, adresu sídla
a jeho vztah k zařízení (projektant, výrobce, investor, budoucí
provozovatel, případně zmocněná osoba a kým),
b) u žádosti o povolení k uvedení do provozu nebo k pokračování provozu
jméno fyzické osoby autorizované pro dohled nad provozem spalovny nebo
spoluspalovacího zařízení,
c) místo (lokalita) stavby zařízení,
d) předpokládaný způsob využívání zařízení (např. spalovna nebezpečného
odpadu, spalovna komunálního odpadu, spoluspalovací zařízení pro
nebezpečný odpad),
e) jmenovitá kapacita,
f) předpokládané provozní využití spalovny nebo spoluspalovacího
zařízení;
2. Technický popis zařízení po jeho jednotlivých částech s uvedením
výrobce zařízení, roku výroby, materiálového provedení a jmenovité
kapacity (rozsahu), a to zejména
a) vah, zásobníků, zařízení pro úpravu odpadu před spalováním -
třídění, směšování, sušení, drcení a jiné,
b) spalovacích jednotek spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení
po jednotlivých stupních,
c) zařízení pro odvod tepla - výměníků tepla, zařízení pro maření tepla
a jiné,
d) aparátů sloužících ke snižování emisí znečišťujících látek a jejich
účinnosti,
e) zařízení pro odvod spalin do atmosféry - komínů, havarijních komínů
a jiné,
f) zařízení pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek a
provozních parametrů,
g) zařízení sloužících ke skladování a k úpravám odpadních
technologických vod a odpadů po spálení,
h) vyjádření vodoprávního úřadu k odpadním vodám z čištění odpadních
plynů;
3. Technologický popis jednotlivých operací, a to
a) příjmu odpadu - vážení, vzorkování, analýz odebraných vzorků,
archivace a jiné.,
b) skladování odpadu v zásobnících, způsobů nakládání s odpadními plyny
ze zásobníků odpadu,
c) úpravy odpadu před spalováním - třídění, směšováni, sušení, drcení a
jiné.,
d) dávkování odpadu do pecí nebo topenišť spalovny odpadu nebo
spoluspalovacího zařízení, včetně způsobu stanovení hmotnostního toku
odpadu, hmotnostního toku pomocných a dalších paliv, resp.
zpracovávaných surovin a produktů,
e) vlastního spalování - podmínky spalovacích procesů v jednotlivých
stupních spalování, režimy spouštění a zastavování provozu, možné
mimořádné provozní podmínky a jejich řešení,
f) způsobů odstraňování popela, strusky a dalších odpadů,
g) postupů čištění spalin,
h) kontinuálního měření emisí jednotlivých znečišťujících látek,
způsobů registrace, vyhodnocení a prezentace měření umožňujících
ověření splnění stanovených emisních limitů a zpětných vazeb v řízení
spalovacího procesu a procesu čištění spalin,
i) měření a registrace provozních veličin a zpětných vazeb v řízení
spalovacího procesu a procesu čištění spalin,
j) způsobů odvodu spalin do atmosféry,
k) metod kontinuálního měření emisí jednotlivých znečišťujících látek,
provozních veličin a zpětných vazeb v řízení spalovacího procesu a
procesu čištění spalin,
l) měření znečišťujících látek jednorázovým měřením,
m) stanovení kvality odpadních technologických vod před jejich úpravou
i po ní,
n) způsobu nakládání s odpadními vodami odsouhlaseného vodoprávním
úřadem a s odpady po spálení,
o) způsobu stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve
strusce;
4. Specifikaci vstupů a výstupů, a to
a) spalovaného odpadu včetně uvedení kódů odpadu (zařazení odpadů do
skupin, uvedení nebezpečných vlastností, složek a jejich obsahu v
odpadu, které činí odpad nebezpečným, uvedení konzistence odpadu,
vlhkosti, minimální a maximální výhřevnosti a hmotnostních množství
jednotlivých druhů odpadu) a pomocných paliv,
b) dalších paliv spalovaných s odpadem ve spoluspalovacím zařízení,
c) pomocných chemických přípravků, např. aditiv, sorbentů, reakčních
komponent absorpčních roztoků,
d) emisí znečišťujících látek, jejich koncentrací a jejich rozptylu v
atmosféře,
e) odpadních vod - koncentrací a hmotnostních toků znečišťujících látek
před a po jejich úpravě, vyjádření vodoprávního úřadu,
f) zbytků po spálení, včetně obsahu celkového organického uhlíku v
popelu a ve strusce;
5. Údaje o způsobu využití tepla vzniklého při spalování nebo
spoluspalování odpadu, tepelného výkonu zařízení a podílu tepla
vzniklého spalováním odpadu v případě spoluspalování odpadu.
Příloha 6
SEZNAM ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI
1.
Identifikace provozovatele a provozovny
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČO), bylo-li přiděleno, obchodní
firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa
trvalého pobytu.
Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název a
skladba provozovny, počet zdrojů v provozovně, adresa provozovny, kód
územně technické jednotky, odpovědná osoba.
2.
Údaje o technologickém provozu
Stálé údaje
Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého zdroje v rámci
provozovny, název zdroje dle provozního řádu nebo povolení k provozu
nebo technické dokumentace, kategorie zdroje, název/označení sektoru,
výrobce, rok výroby a datum uvedení do trvalého provozu, životnost,
směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, počet odlučovacích zařízení a
jejich evidenční čísla, pořadová (příp. také evidenční) čísla komínů
nebo výduchů do nichž je zdroj zaústěn a uplatněné emisní limity.
a)
Údaje o každém spalovacím zdroji, spalovně odpadu a procesním ohřevu
bez kontaktu s technologickou látkou
Stálé údaje
Typ spalovacího zdroje nebo zařízení ke spalování odpadů, jmenovitý
tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu, účinnost
spalovacího zdroje podle výrobce, druh topeniště. U spalovacích zdrojů
(příp. spaloven) vyrábějících elektřinu také instalovaný elektrický
výkon.
Proměnné údaje
Provozní hodiny (rok, měsíc, den), vyrobené teplo, využití kapacity v
%. U spalovacích zdrojů (příp. spaloven) vyrábějících elektřinu a
dodávajících teplo také množství vyrobené elektrické energie a množství
dodaného tepla.
b)
Údaje o každém zařízení procesních ohřevů s kontaktem spalin s
technologickou látkou
Stálé údaje Typ zařízení, jmenovitý tepelný výkon, druh výrobku, měrná
jednotka množství výrobku, projektovaná kapacita výroby.
Proměnné údaje
Provozní hodiny (rok, měsíc, den), množství výrobku.
c)
Údaje o každém ostatním zdroji
Stálé údaje
Typ zařízení, název výrobku, měrná jednotka množství výrobku,
projektovaná kapacita výroby.
Proměnné údaje
Provozní hodiny (rok, měsíc, den), množství výrobku.
3.
Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
Proměnné údaje
Druh a spotřeba paliv, suroviny, spalovaného nebo spoluspalovaného
odpadu (den, měsíc rok), výhřevnost paliva, nebezpečné vlastnosti
odpadu,
4.
Údaje o zařízení k omezování emisí
Stálé údaje
Evidenční číslo a druh odlučovacího zařízení, odlučovací stupeň, počet
jednotek, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující
látky, garantovaná účinnost odlučovače.
Proměnné údaje
Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin zdroje), provozní
účinnost, objemový průtok odpadního plynu odlučovačem.
5.
Údaje o komínech a emisích
Stálé údaje
Pořadové, případně také evidenční, číslo komínu nebo jiného výduchu,
výška komínu od paty komínu a převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu
nad okolním terénem, světlost v koruně komínu, zeměpisné souřadnice,
materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, časový režim vypouštění
emisí, vypouštěné znečišťující látky.
Proměnné údaje
Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem
ze zařízení na odlučování emisí v místě měření emisí, v případě
vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry ve skutečných spalinách
(vzdušině) v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo
výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti), provozní
hodiny komínu nebo jiného výduchu.
6.
Údaje o měření nebo jiném způsobu zjišťování množství emisí
znečišťujících látek
Stálé údaje
Seznam znečišťujících látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity
nebo které měří na základě § 12 nebo pro které jsou v Příloze č. 2
stanoveny emisní faktory pro výpočet emisí a údaje, na které látky se
vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí.
Proměnné údaje
Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách,
hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná
výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, příp.
jiný způsob výpočtu množství emisí, datum jednorázového měření emisí,
datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace
systému kontinuálního měření, roční hmotnostní bilance těkavých
organických látek u zdrojů nakládajících s těmito látkami podle jiného
předpisu^1).
Pozn.:
1) Vyhláška č. 355/2002 Sb., v platném znění
Příloha 7
SEZNAM ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
1.
Identifikace provozovatele a provozovny
Vysvětlivky:
1 Identifikační číslo (IČ) bylo-li přiděleno. Fyzické osoby, nemající
IČ, vyplní datum narození.
2 Identifikační číslo provozovny (IČP) - označení provozovny, ve které
je provozován jeden nebo více zdrojů znečišťování ovzduší. IČP je
přidělováno prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí.
3 Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena
jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí
METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně
technických jednotek.
2.
Souhrnná provozní evidence spalovacích zdrojů a spaloven odpadů
Vysvětlivky a návod pro vyplnění jednotlivých sloupců:
1 Pořadové číslo spalovacího zdroje v rámci provozovny v rozsahu 001 -
099; spalovacím zdrojem se pro účely souhrnné provozní evidence rozumí
ve smyslu § 4 odst. 4 písm. b) bod 1 zákona každý jednotlivý kotel,
spalovací motor, atd. Spalovnou se rozumí zdroj definovaný podle § 2
písm. d) a e) nařízení vlády 354/2002 Sb. V případě spalovacího zdroje,
který obsahuje výhradně spalovací zařízení spalující plynná paliva se
jmenovitými tepelnými výkony do 0,5 MW, se níže uvedené údaje vyplňují
pro zdroj jako celek
2 Nejvyšší kategorie spalovacího zdroje stanovená na základě sčítání
výkonů a příkonů zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona, nebo kategorie
spalovny odpadů: ZV - zvláště velký zdroj, V - velký zdroj, S - střední
zdroj
3 Označení sektoru v souladu s nomenklaturou pro reporting uveřejněnou
ve Věstníku MŽP
4 Název spalovacího zdroje/zařízení nebo spalovny dle provozního řádu
nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace
5 Vyplní se údaj o tepelné účinnosti spalovacího zdroje (pouze pro
spalovací zdroje o tepelném příkonu nad 20 MW)
6 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího zdroje dle technické
dokumentace spalovacího zdroje
7 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické
dokumentace zdroje znečišťování
8 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího zdroje dle technické
dokumentace - jen u kategorie zvláště velkých spalovacích zdrojů a u
spalovacích zdrojů vyrábějících elektrickou energii
9 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické
dokumentace
10 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák,
atd.) dle číselníku uvedeném ve Věstníku MŽP
11 Celkový počet hodin, po které byl zdroj znečišťování ve vykazovaném
roce provozován
12 Počet provozních hodin zdroje za rok po přepočtu na stupeň využití
instalované kapacity
13 Vyplní se celkové množství vyrobeného tepla ve vykazovaném roce
14 Uvede se, zda zdroj znečišťování je využíván ke kombinované výrobě
tepla a elektrické energie (ANO/NE)
15 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva; u spaloven odpadů nebo u
spalovacích zařízení se spoluspalováním odpadů se uvede rovněž jako
samostatná položka odpad (bez bližšího určení)
16 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů
dodavatele paliva
17 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím zdrojem ve
vykazovaném roce; v případě, že je spalován nebo spoluspalován odpad
nebo odpady, uvede se k údaji odpovídajícímu položce odpadu celkové
množství spálených odpadů
18 Celkové množství tuhých znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší
za spalovací zdroj a vykazovaný kalendářní rok
19 Celkové množství emisí oxidu siřičitého vypuštěného do ovzduší za
spalovací zdroj a vykazovaný kalendářní rok
20 Celkové množství emisí oxidů dusíku vypuštěných do ovzduší za
spalovací zdroj a vykazovaný kalendářní rok
21 Celkové množství emisí oxidu uhelnatého vypuštěného do ovzduší za
spalovací zdroj a vykazovaný kalendářní rok
22 Celkové množství emisí dalších znečišťujících látek, které nejsou
uvedeny ve sloupcích 18 až 21, vypuštěných do ovzduší za spalovací
zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má spalovací zdroj
stanoveny emisní limity nebo je povinen emise těchto znečišťujících
látek zjišťovat měřením v souladu s § 12 nebo jsou pro tyto
znečišťující látky v Příloze č. 2 stanoveny emisní faktory pro výpočet
množství emisí.
3.
Souhrnná provozní evidence ostatních zdrojů znečišťování ovzduší
Vysvětlivky a návod pro vyplnění jednotlivých sloupců:
1 Pořadové číslo ostatního zdroje v rámci provozovny v rozsahu 101 -
999; ostatním zdrojem se pro účely vykazování souhrnné provozní
evidence rozumí souhrnně všechny ostatní zdroje stejného
technologického charakteru a typu výroby v dané provozovně (tj. se
shodným zařazením do kategorií stanovených v nařízení vlády č. 615/2006
Sb., a do činností uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 355/2002 Sb.)
2 Kategorie ostatního zdroje stanovená podle nařízení vlády č. 615/2006
Sb. nebo vyhlášky č. 355/2002 Sb.: V - velký zdroj, S - střední zdroj
3 Označení sektoru v souladu nomenklaturou pro reporting uveřejněnou ve
Věstníku MŽP
4 Název ostatního zdroje podle nařízení vlády č. 615/2006 Sb. nebo
vyhlášky č. 355/2002 Sb.
5 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva; v případě, že je
spoluspalován odpad nebo odpady, uvede se jako samostatná položka odpad
(bez bližšího určení)
6 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů
dodavatele paliva
7 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného zdrojem znečišťování ve
vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je spalován nebo
spoluspalován odpad nebo odpady, uvede se k údaji odpovídajícímu
položce odpadu celkové množství spálených odpadů
8 - 10 Spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných
těkavých organických látek podle § 3 odst. a), b) a c) vyhlášky č.
355/2002 Sb.
11 Druh výrobku u vybraných technologií dle číselníku uveřejněném ve
Věstníku MŽP
12 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku MŽP
13 Celkové množství emisí tuhých znečišťujících látek vypuštěných do
ovzduší za ostatní zdroj a vykazovaný rok
14 Celkové množství emisí oxidu siřičitého vypuštěného do ovzduší za
ostatní zdroj a vykazovaný kalendářní rok
15 Celkové množství emisí oxidů dusíku vypuštěných do ovzduší za
ostatní zdroj a vykazovaný kalendářní rok
16 Celkové množství emisí oxidu uhelnatého vypuštěného do ovzduší za
ostatní zdroj a vykazovaný kalendářní rok
17 Celkové množství emisí těkavých organických látek (VOC) za ostatní
zdroj a vykazovaný kalendářní rok. Zdroje na něž se vztahuje vyhláška
č. 355/2002 Sb. zjišťují celkové roční emise těkavých organických látek
podle metodiky výpočtu roční hmotnostní bilance rozpouštědel uvedené v
příloze vyhlášky č. 355/2002 Sb. Zdroje na něž se vztahuje nařízení
vlády č. 615/2006 Sb. zjišťují celkové roční emise těkavých organických
látek výpočtem z výsledků autorizovaného měření, výpočtem z měřeného
celkového organického uhlíku (TOC) nebo emisních faktorů či měrné
výrobní emise VOC.
18 Celkové množství emisí amoniaku vypuštěného do ovzduší za ostatní
zdroj a vykazovaný rok zjištěného výpočtem z výsledků autorizovaného
měření nebo emisních faktorů či měrné výrobní emise amoniaku.
19 Celkové množství emisí dalších znečišťujících látek, které nejsou
uvedeny ve sloupcích 13 až 18, vypuštěných do ovzduší za ostatní zdroj
a vykazovaný kalendářní rok, pro které má zdroj stanoveny emisní limity
nebo je povinen tyto emisní zjišťovat měřením uvedeným v § 12 nebo jsou
pro tyto emise v Příloze č. 2 stanoveny emisní faktory pro výpočet
množství emisí.
4.
Údaje o komínech nebo výduších zdrojů znečišťování ovzduší
Vysvětlivky a návod pro vyplnění jednotlivých sloupců:
1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny
2 Pořadové číslo zdroje uvedeného v položce č. 1 Listu 2 nebo 3
3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu (komínu) nad okolním
terénem
4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha
průřezu komínu
5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu zdroje uvedená v
souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně
přístroji GPS
7 Zjištěná nebo odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí
komínu/výduchu
8 Zjištěná nebo odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí
komínu/výduchu
9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž
dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu
dle schéma uveřejněném ve Věstníku MŽP (1 = znečišťující látky jsou v
daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství
znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec
vypouštěny)
10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění
škodlivin ze zdroje do komínu/výduchu)
11 Druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke
snižování množství tuhých znečišťujících látek (dle číselníku
uveřejněném ve Věstníku MŽP) V případě, že dochází k vypouštění/úniku
veškerých emisí ze zdroje uvedeného v položce č. 2 pouze jedním
komínem/výduchem, údaje v položkách 12-17 se nevyplňují
12 Celkové množství emisí tuhých znečišťujících látek vypuštěných do
ovzduší za zdroj znečišťování ovzduší a vykazovaný rok vypuštěných
daným komínem/výduchem
13 Celkové množství emisí oxidu siřičitého vypuštěného do ovzduší za
zdroj znečišťování ovzduší a vykazovaný kalendářní rok vypuštěných
daným komínem/výduchem
14 Celkové množství emisí oxidů dusíku vypuštěných do ovzduší za zdroj
znečišťování ovzduší a vykazovaný kalendářní rok vypuštěných daným
komínem/výduchem
15 Celkové množství emisí oxidu uhelnatého vypuštěného do ovzduší za
zdroj znečišťování ovzduší a vykazovaný kalendářní rok vypuštěných
daným komínem/výduchem
16 Celkové množství emisí těkavých organických látek (VOC) za zdroj
znečišťování ovzduší a vykazovaný kalendářní rok vypuštěných daným
komínem/výduchem
17 Celkové množství emisí dalších znečišťujících látek vypuštěných do
ovzduší za zdroj znečišťování ovzduší a vykazovaný kalendářní rok
vypuštěných daným komínem/výduchem, pro které má zdroj stanoveny emisní
limity, nebo je povinen tyto emise zjišťovat měřením uvedeným v § 12
nebo jsou pro tyto emise v příloze č. 2 k této vyhlášce stanoveny
emisní faktory pro výpočet množství emisí, a které nejsou uvedené v
položkách č. 12 až 16
5.
Údaje o autorizovaných měřeních
Vysvětlivky a návod pro vyplnění jednotlivých sloupců:
1 Pořadové číslo zdroje uvedeného v položce č. 1 Listu 2 nebo 3
2 Datum posledního platného autorizovaného měření
3 Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek přepočtená na
podmínky stanovené pro emisní limit zdroje v mg.m-3
4 Podíl hmotnosti tuhých znečišťujících látek a vztažné veličiny, která
je stanovena pro emisní limit zdroje
5 Jednotka měrné výrobní emise dle číselníku uveřejněném ve Věstníku
MŽP
6 Hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého přepočtená na podmínky
stanovené pro emisní limit zdroje v mg.m-3
7 Podíl hmotnosti emisí oxidu siřičitého a vztažné veličiny, která je
stanovena pro emisní limit zdroje
8 Jednotka měrné výrobní emise dle číselníku uveřejněném ve Věstníku
MŽP
9 Hmotnostní koncentrace emisí oxidů dusíku přepočtená na podmínky
stanovené pro emisní limit zdroje v mg.m-3
10 Podíl hmotnosti emisí oxidů dusíku a vztažné veličiny, která je
stanovena pro emisní limit zdroje
11 Jednotka měrné výrobní emise dle číselníku uveřejněném ve Věstníku
MŽP
12 Hmotnostní koncentrace emisí oxidu uhelnatého přepočtená na podmínky
stanovené pro emisní limit zdroje v mg.m-3
13 Podíl hmotnosti emisí oxidu uhelnatého a vztažné veličiny, která je
stanovena pro emisní limit zdroje
14 Jednotka měrné výrobní emise dle číselníku uveřejněném ve Věstníku
MŽP
15 Hmotnostní koncentrace emisí těkavých organických látek přepočtená
na podmínky stanovené pro emisní limit zdroje v mg.m-3
16 Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a vztažné veličiny,
která je stanovena pro emisní limit zdroje
17 Jednotka měrné výrobní emise dle číselníku uveřejněném ve Věstníku
MŽP
18 Hmotnostní koncentrace emisí dalších znečišťujících látek přepočtená
na podmínky stanovené pro emisní limit zdroje v právním předpisu v
mg.m-3, případně v jiných jednotkách uvedených v řádce č. 19
19 Jednotka, ve které je stanoven emisní limit
20 Podíl hmotnosti emisí dalších znečišťujících látek a vztažné
veličiny, která je stanovena pro emisní limit zdroje v právním předpisu
21 Jednotka měrné výrobní emise dle číselníku uveřejněném ve Věstníku
MŽP
Příloha 8
OBSAH PROVOZNÍHO ŘÁDU
1. Identifikace zdroje a provozovny, ve které je zdroj umístěn,
provozovatele, případně majitele.
2. Podrobný popis zdroje znečišťování s důrazem na technický popis
instalovaných zařízení nebo částí zařízení, která při provozu
znečišťují nebo v případě havárie nebo poruchy mohou znečišťovat
ovzduší, a dále popis zařízení sloužících k omezování emisí
znečišťujících látek a jejich funkce. Číslování zdroje a jeho částí je
shodné s provozní evidencí zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné
provozní a technologické předpisy provozovatele.
3. Vstupy do technologie - zpracovávané suroviny, paliva a odpady
spalované nebo spoluspalované ve zdroji.
4. Popis technologických operací prováděných ve zdrojích se vstupními
surovinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších
reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní
podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky
provozu zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek nebo
dalších operací sloužících k omezování emisí znečišťujících látek).^2)
5. Výstupy z technologie - produkty, energie, odpady, znečišťující
látky a jejich vlastnosti, množství a způsob zacházení s nimi, místa
výstupu znečišťujících látek z technologie do ovzduší.
6. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a
popis měřicího místa, včetně postupu sledování provozu zdroje a
stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např.
sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH, tmavosti
kouře).
7. Popis měřicího místa pro jednorázové měření.
8. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek, u
kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie zdroje nebo jeho
části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu.
9. Aktuální spojení^1) na příslušný orgán ochrany ovzduší, způsob
podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a
veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o
poruchách a haváriích.
10. Způsob předcházení haváriím a poruchám; opatření, která jsou nebo
budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a
uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch
včetně režimů omezování nebo zastavování provozu zdroje.^1)
11. Termíny kontrol, revizí a údržby zařízení odlučovačů, případně
dalších zařízení a technologií sloužících k ochraně ovzduší nebo pro
ovzduší rozhodujících. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných
osob.^2)
12. Definice poruch a havárií s dopadem na ovzduší a jejich
odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii
zdroje a podmínky odstavení zdroje z provozu.^2)
13. Způsob a četnost seřizování zařízení ke spalování paliv.
14. Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů
v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění
technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po
stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a
kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách,
najíždění nebo odstavování zdroje.^2)
15. Způsob vedení a kontroly údajů, závazných pro sledování přijatého
plánu snížení emisí, plánu zavedení správné zemědělské praxe, plnění
emisního stropu nebo plánu útlumu provozování spalovacího zdroje.
16. Podpis provozovatele nebo jeho statutárního zástupce.
Poznámky:
1) Takto označené údaje mohou být zpracovány společné pro všechny
zdroje jediné provozovny.
2) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, která bude
požadované údaje obsahovat.
1) Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších
podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší.
2) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon
o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a
další podmínky pro spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č.
206/2006 Sb.
Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další
podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících
organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu, ve znění
vyhlášky č. 509/2005 Sb.
4) § 4a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
(zákon o odpadech), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam
nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a
tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a
tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování
životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
