Vyhláška č. 193/2007 Sb. kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu
| uveřejněno v: | č. 62/2007 Sbírky zákonů na straně 2398 |
| schváleno: | 17.07.2007 |
| účinnost od: | 01.09.2007 |
| [Textová verze] [PDF verze (236 kB)] |
193/2007 Sb.
Vyhláška
ze dne 17. července 2007,
kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu
tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č.
406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb.,
(dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 9 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských
společenství^1). Stanoví požadavky na účinnost užití energie v nově
zřizovaných zařízeních pro rozvod tepelné energie a pro vnitřní rozvod
tepelné energie a chladu, a na vybavení těchto zařízení tepelnou
izolací, regulací a řízením u
a) parních, horkovodních a teplovodních sítí a sítí pro rozvod teplé
vody a chladu včetně přípojek, s výjimkou chladicí vody z energetických
a technologických procesů, která odvádí tepelnou energii do okolního
prostředí,
b) předávacích nebo výměníkových stanic,
c) zařízení pro vnitřní rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody v
budovách (dále jen "vnitřní rozvod").
(2) Dále tato vyhláška stanoví způsob zjišťování tepelných ztrát
zařízení pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné energie,
chladu a teplé vody.
(3) Tato vyhláška se vztahuje na rozvodná tepelná zařízení a vnitřní
rozvody tepelné energie a chladu sloužící k dodávkám tepelné energie
bytovým objektům nebo společně bytovým objektům, pro technologické
účely a pro nebytové prostory.
§ 2
Účinnost užití energie při rozvodu tepelné energie
(1) Tepelná síť se dimenzuje tak, aby roční využití její schopnosti
přenosu tepelné energie bylo co největší. Prokáže-li optimalizační
výpočet, respektující ekonomicky efektivní úspory energie, výhodnost
samostatného potrubí pro provoz mimo otopné období, dimenzuje se
potrubí podle ekonomické měrné tlakové ztráty.
(2) Účinnost užití energie z hlediska její dopravy a z hlediska
tepelných ztrát je určena podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k této
vyhlášce.
(3) Při navrhování nových a při rekonstrukci stávajících tepelných sítí
se použije řešení, pro které má minimální hodnotu energetické
náročnosti z hlediska dopravy tepelné energie étac a maximální hodnotu
účinnosti z hlediska tepelných ztrát étaz. Minimální hodnoty respektive
maximální hodnoty nemusí být dodrženy, pokud je navrženo výhodnější
řešení na základě optimalizačního výpočtu respektujícího ekonomicky
efektivní úspory energie. Oběhové čerpadlo se nepředimenzovává a
navrhuje se v okolí své nejvyšší energetické účinnosti.
(4) V provozních podmínkách se účinnosti užití energie z hlediska
tepelných ztrát vyhodnocuje étaz jedenkrát ročně.
§ 3
Teplonosná látka a její parametry v tepelném rozvodu
(1) Pro vytápění a přípravu teplé vody a všude tam, kde to pro daný
účel postačuje, volí se přednostně pro přenos tepelné energie teplá
voda do 90 st. C nebo do 115 st. C. Horká voda nad 115 st. C se použije
pro rozsáhlé tepelné sítě určené k zásobování rozlehlých sídlišť, obcí
a vzdálených odběratelů. Pára jako teplonosná látka se použije jen tam,
kde je to tepelně-technicky opodstatněné a zdůvodněné optimalizačním
výpočtem, a zejména pro technologické účely.
(2) Výpočtová teplota ve vratném potrubí se volí nižší nebo rovna 70
st. C. Vyšší hodnotu než 70 st. C, zejména z důvodů akumulace tepla v
síti, je nutno zdůvodnit optimalizačním výpočtem, respektujícím
ekonomicky efektivní úspory energie.
(3) Teplá nebo horká voda pro vytápění se v průběhu otopného období
udržuje podle klimatických podmínek na teplotě nezbytně nutné pro
zajištění dodávky tepelné energie potřebné k dosažení tepelné pohody
uživatelů napojených bytových a nebytových prostor.
(4) Tlak v teplovodní a horkovodní síti se za provozu udržuje ve výši,
která zajišťuje, že v žádné části potrubí ani v připojeném odběrném
tepelném zařízení nedojde k odpaření vody. Ve vratném potrubí se
udržuje trvale přetlak.
(5) Parametry páry se volí tak, aby s ohledem na úbytek tlaku a teploty
v síti byly uspokojeny požadavky všech napojených odběratelů a aby při
její dopravě byla omezena kondenzace v potrubí. K tomu se přihlédne i
při dimenzování potrubí.
(6) Při rekonstrukci parní tepelné sítě se pára jako teplonosná látka
nahradí v souladu s odstavcem 1 teplou nebo horkou vodou postupně ve
všech částech nebo samostatných okruzích, kam je dodávána tepelná
energie pro vytápění a přípravu teplé vody, nebo pro technologické
účely.
§ 4
Vnitřní rozvod tepelné energie
(1) Každý spotřebič tepelné energie se opatřuje armaturou s uzavírací
schopností, pokud to jeho technické řešení a použití připouští. Každé
otopné těleso se vybavuje ventilem s uzavírací a regulační schopností s
regulátorem pro zajištění místní regulace a u dvoubodového napojení,
vyjma jednotrubkových otopných soustav, též regulačním šroubením, pokud
se nejedná o případ podle § 7 odst. 5.
(2) Každý parní spotřebič včetně parního rozvodu nebo v technicky
odůvodnitelných případech skupina spotřebičů se opatří vhodně voleným
odvaděčem kondenzátu, zabraňujícím vstupu páry do kondenzátního
potrubí, s výjimkou spotřebičů s regulací výkonu na straně kondenzátu.
Každý parní spotřebič ve skupinovém zapojení připojený na společný
kondenzátní uzávěr se vybaví zpětnou a uzavírací armaturou.
(3) Pro vytápění s nuceným oběhem teplonosné látky nevýrobních objektů
se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa do 75 st.
C. Pro vytápění s přirozeným oběhem otopné vody se volí teplota
teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa maximálně 90 st. C.
(4) Ke snížení teploty a využití odparu v kondenzátním systému se
instalují dochlazovače, které zajišťují vychlazení kondenzátu pod 100
C.
(5) Tepelná energie předávaná do vytápěného prostoru z neizolovaného
potrubí se považuje za trvalý tepelný zisk, který se uvažuje při návrhu
tepelného výkonu otopných těles podle tabulek 1 a 2 uvedených v příloze
č. 2 k této vyhlášce, jestliže projektovaná teplota teplonosné látky v
rozvodu je rovna nebo vyšší než 60 st. C. Přípojné potrubí k otopnému
tělesu se respektuje až od délky 2 m.
§ 5
Tepelná izolace zařízení pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod
tepelné energie pro vytápění a technologické účely a pro rozvod teplé
vody
(1) Část tepelné sítě, která prochází netemperovanými prostory, s
teplonosnou látkou o teplotě vyšší než 40 st. C nesloužící temperování
prostorů, kterými prochází, se vybaví tepelnou izolací. Pokud je třeba
zajistit vychlazení kondenzátu pod určenou teplotu a vychlazení není
možné zajistit v dochlazovačích umožňujících využití takto získaného
tepla, pak je možno ve výjimečných případech neinstalovat izolace na
kondenzátní potrubí a nádrže.
(2) Tepelná izolace se chrání před mechanickým poškozením. Vnější
povrch izolovaného potrubí se upraví tak, aby byl odolný vůči vnějšímu
prostředí a slunečnímu záření. Zvlhnutí tepelné izolace se brání
opatřením k ochraně před atmosférickou vlhkostí, u bezkanálového
provedení před zemní vlhkostí, při vedení v kanálech před vnikáním
podzemní a povrchové vody do těchto kanálů.
(3) Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 st.
C se navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší
oproti teplotě okolí a u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou nad 115
st. C o méně než 25 K oproti teplotě okolí, není-li na základě § 5
odst. 4 stanoveno jinak.
(4) Na všech vnitřních rozvodech musí být instalována tepelná izolace,
pokud nejsou určeny k vytápění nebo temperování okolního prostoru, s
výjimkou týkající se kondenzátních potrubí a nádrží.
(5) Izolace armatur a přírub se provádí jako snímatelná. Izolace se
nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich funkci nebo podstatně
ztěžovalo manipulaci s nimi.
(6) Minimální tloušťka tepelné izolace armatur se volí stejná jako u
potrubí téhož jmenovitého průměru.
(7) Při výpočtu tepelných ztrát rozvodů se tepelné ztráty neizolovanými
armaturami, uložením a kompenzátory postihují opravným součinitelem
vztaženým na délku potrubí
a) u bezkanálového uložení 1,15,
b) při vedení v kanálech 1,25,
c) u nadzemního nebo pozemního vedení 1,30.
(8) Pro tepelné izolace rozvodů se použije materiál mající součinitel
tepelné vodivosti lambda u rozvodů menší nebo roven 0,045 W/m.K a u
vnitřních rozvodů menší nebo roven 0,040 W/m.K (hodnoty lambda udávány
při 0 st. C), pokud to nevylučují bezpečnostně technické požadavky.
(9) U rozvodů se tloušťka tepelné izolace stanoví výpočtem tak, aby
součinitel prostupu tepla vztažený na jednotku délky potrubí U byl
menší nebo roven jak hodnoty uvedené v příloze č. 3.
(10) Při vyšších provozních teplotách než 90 st. C je u vnitřních
rozvodů tloušťka izolace úměrně zesílena, aby byl dodržen požadavek
podle odstavce 3.
(11) U vnitřních rozvodů se minimální tloušťka tepelné izolace (diz -
d)/2 stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla vztažený na
jednotku délky potrubí U byl menší nebo roven hodnotě uvedené v příloze
č. 3 k této vyhlášce a zároveň bylo dodrženo ustanovení odstavce 3.
Výpočet se provede podle vztahu uvedeného v příloze č. 3. U vnitřních
rozvodů plastových a měděných se tloušťka tepelné izolace volí podle
vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN.
(12) U vnitřních rozvodů menšího průměru než DN 10 se při stanovení
tloušťky tepelné izolace přihlíží k izolačnímu logicky neřešitelnému
rozporu.
§ 6
Předávací stanice a jejich vybavení
(1) Každý zdroj tepelné energie pro ústřední vytápění, popřípadě k němu
připojené předávací stanice se k zabezpečení hospodárného nakládání s
tepelnou energií a rovnovážného stavu mezi výrobou a spotřebou tepelné
energie vybaví zařízením automaticky regulujícím teplotu teplonosné
látky, zejména v závislosti na průběhu klimatických podmínek nebo
venkovní teploty ve vazbě na teplotu vnitřní ve vytápěném prostoru nebo
podle zátěže, nebo regulátorem tlaku páry. Požadavek se nevztahuje na
kotelnu s násypnými kotli na tuhá paliva.
(2) V odběrném tepelném zařízení se trvale udržuje tlakový rozdíl ve
výši, která umožňuje regulaci vytápění a teploty teplé vody u
spotřebitelů.
(3) Předávací stanice se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé
odběratele. Společné stanice pro více odběratelů se při rekonstrukcích
nahrazují přednostně stanicemi pro jednotlivé odběratele.
(4) Při navrhování regulace v předávacích stanicích se postupuje tak,
aby bylo přijato technicky dostačující řešení při zachování ekonomické
výhodnosti.
(5) Příprava teplé vody je u předávacích stanic řešena vždy jako
tlakově nezávislá s oddělením ohřívající a ohřívané teplonosné látky
teplosměnnou plochou.
(6) Předávací stanice se vybavují automatickou regulací teploty
teplonosné látky. Druh použité regulace se volí podle maximálně
dosažitelných úspor tepelné energie a podle odstavce 4.
(7) U vodního primárního rozvodu se u nových nebo rekonstruovaných
předávacích stanic provede opatření zamezující překročení maximálního
dovoleného průtoku na primární straně rozvodu u odběratele. U parních
tepelných sítí se instalují omezovače spotřeby tepla.
(8) Parní předávací stanice jsou takové stanice, kde je primární
teplonosnou látkou vodní pára. U dodávky vodní páry se provádí
opatření, aby primární teplonosnou látkou v místě napojení předávací
stanice nebyla mokrá pára.
(9) Vnitřní rozvody tepelné energie ve zdrojích tepelné energie a v
předávacích stanicích se opatřují tepelnou izolací podle § 5.
§ 7
Regulace a řízení dodávky tepelné energie
(1) Oběhová čerpadla se navrhují na jmenovitý průtok a tlakovou ztrátu
hlavní zásobované větve rozvodu.
(2) Oběhová čerpadla v předávacích stanicích a v otopných soustavách s
jmenovitým tepelným výkonem nad 50 kW se vybavují automatickou plynulou
nebo alespoň třístupňovou regulací otáček, pokud tomu nebrání způsob
provozování čerpadel.
(3) Zdroje tepelné energie, které zajišťují vytápění ústřední, bytové
individuální a lokální, se vybavují automatickou regulací umožňující
centrálně snížit či odstavit dodávku tepelné energie, stejně jako
zapnout a vypnout elektrická zařízení zajišťující dopravu tepelné
energie v závislosti na venkovní teplotě nebo jiné určující veličině.
Volba druhu regulace upřednostňuje požadavek maximálních úspor tepelné
energie. Požadavek se nevztahuje na násypné kotle na tuhá paliva.
(4) Spotřebiče se vybavují místní regulací tak, aby se dosáhlo
zohlednění tepelných zisků z oslunění a vnitřních tepelných zisků. U
skupin spotřebičů a u skupin místností stejného typu a druhu využití v
nebytovém objektu se připouští skupinová regulace.
(5) K zajištění úsporného, bezhlučného a bezporuchového provozu celé
otopné soustavy se použijí odpovídající technické prostředky.
(6) U rozvodu tepelné energie a vnitřního rozvodu vytápění a teplé vody
se seřizují průtoky tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým
průtokům s maximální odchylkou +- 15 %. Seřízení průtoků se prokazuje
měřením v jednotlivých větvích otopné soustavy. Měření se provádí při
uvádění do provozu, po odstranění závažných provozních závad, při
nedostatečném zásobování nebo přetápění u některého odběratele či
spotřebitele a při změnách zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v
síti, zejména při připojení nových a odstavení stávajících odběratelů
či spotřebitelů. Protokol o měření a nastavení průtoků zůstává trvale
uložen u provozovatele rozvodu či vnitřního rozvodu.
§ 8
Tepelná izolace zásobníků teplé vody a expanzních nádob
(1) Minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků teplé vody a
otevřených expanzních nádob je 100 mm při použití izolačního materiálu
se součinitelem tepelné vodivosti lambda menším nebo rovným 0,045 W/m.K
(udáváno při teplotě 0 st. C). Při jiných hodnotách součinitelů tepelné
vodivosti se tloušťka izolace přepočítá tak, aby bylo dosaženo stejných
nebo lepších tepelně izolačních vlastností.
(2) Minimální tloušťka tepelné izolace pasivních zásobníků
(akumulačních nádob) je 100 mm při použití izolačního materiálu se
součinitelem tepelné vodivosti lambda menším nebo rovným 0,04 W/m.K
(udáváno při teplotě 0 st. C). Při menších hodnotách součinitelů
tepelné vodivosti se tloušťka izolace přepočítá tak, aby bylo dosaženo
součinitele prostupu tepla U <= 0,30 W/m2.K.
(3) U dlouhodobých nebo sezonních zásobníků tepelné energie se tloušťka
tepelné izolace určuje optimalizačním výpočtem respektujícím ekonomicky
efektivní úspory energie.
§ 9
Rozvody chladicích látek, jejich tepelné izolace a regulace a řízení
dodávky chladu
(1) Rozvody a vnitřní rozvody chladu se dimenzují na základě
optimalizačního výpočtu respektujícího ekonomicky efektivní úspory
energie.
(2) Rozvody a vnitřní rozvody chladu s provozní teplotou chladicí látky
+18 st. C až +5 st. C mají tloušťku izolace podle § 5 odst. 9 a 11.
(3) Pro tepelné izolace rozvodů a vnitřních rozvodů chladu se použije
materiál mající součinitel tepelné vodivosti lambda menší nebo roven
0,038 W/m.K (hodnoty lambda udávány pro 0 st. C).
(4) Rozvody a vnitřní rozvody chladu s provozní teplotou chladicí látky
nižší než +5 st. C se opatřují tepelnou izolací s minimální tloušťkou
danou 1,5násobkem tloušťky stanovené podle § 5 odst. 9 a 11.
(5) Pro vnitřní rozvody chladu malých průměrů menších než DN 10 se při
návrhu tloušťky tepelné izolace přihlíží k izolačnímu logicky
neřešitelnému rozporu.
(6) Povrchy, spoje a čela tepelných izolací se opatří vhodnou
nepřerušovanou parotěsnou vrstvou k zamezení pronikání vlhkosti difuzí
vodních par. Pro ochranu izolací platí rovněž § 5 odst. 2. Tepelné
izolace opatřené na vnějším povrchu kovovým opláštěním se při
provozních teplotách nižších než +15 st. C na všech spojích opatří
stále pružným tmelem proti difuzi vlhkosti s faktorem difuzního odporu
mý > 7000.
(7) Pokud není vnější povrch tepelné izolace opatřen parotěsnou vrstvou
nebo utěsňovaným oplechováním, použije se tepelná izolace s faktorem
difuzního odporu mý > 5000.
(8) Pro rozvody s provozní teplotou nižší než +15 st. C se vláknité
izolace nepoužívají. V rozmezí teplot 0 až +15 st. C je jejich použití
možné pouze v kombinaci s kapilárně vodivou tkaninou.
(9) Při montáži potrubí a při dopěňování polyuretanových izolací se
postupuje podle technologického předpisu výrobce potrubí.
(10) Tepelná izolace se provede tak, aby jí neprocházely žádné kabely,
vodovodní potrubí apod. Pokud je nezbytné, aby izolací procházel vodič,
provede se v tepelné izolaci zvláštní průchodka vhodně zaizolovaná a
utěsněná proti difuzi.
(11) Tepelná izolace se provede tak, aby mezi potrubím a tepelnou
izolací nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti ze vzduchu.
(12) Minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků chladu se určuje
optimalizačním výpočtem, respektujícím ekonomicky efektivní úspory
energie.
(13) Každý zdroj chladu, případně k němu připojené předávací stanice se
k zabezpečení hospodárného nakládání s chladem a k zabezpečení
rovnovážného stavu mezi výrobou a spotřebou chladu vybavuje zařízením
automaticky regulujícím chladicí výkon v závislosti na potřebě chladu.
(14) Při navrhování regulace dodávky chladu se volí způsob podle
technicko-ekonomického výpočtu nejvýhodnější.
(15) Zdroje chladu se vybavují regulací umožňující centrálně snížit či
odstavit dodávku chladu, stejně jako zapnout a vypnout elektrická
zařízení zajišťující dodávku chladu a regulující zdroje chladu, v
závislosti na určující veličině. Při volbě druhu regulace se
upřednostňuje požadavek maximálních úspor chladu.
(16) U rozvodu chladu a vnitřního rozvodu chladu se seřizují průtoky
tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s maximální
odchylkou +- 12 %. Seřízení průtoků chladicí látky se prokazuje měřením
v jednotlivých větvích soustavy. Měření se provádí při uvádění do
provozu, po odstranění závažných provozních závad, při nedostatečném
zásobování a při změnách zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v
síti, zejména při připojení nových a odstavení stávajících odběratelů
či spotřebitelů. Protokol o měření a nastavení průtoků zůstává trvale
uložen u provozovatele rozvodu či vnitřního rozvodu chladu.
§ 10
Metody zjišťování tepelných ztrát a zisků v zařízeních pro rozvod
tepelné energie, chladu a teplé vody
(1) V provozních podmínkách se používají pro zjišťování tepelných ztrát
a zisků v zařízeních pro rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody
provozní metody.
(2) U provozních metod nejsou teploty přesně definovány a měření je
závislé na možnostech měřicí metody. Přesnost naměřených hodnot, tj.
tepelného toku, popř. tepelné vodivosti, je horší než 5 %. Provozní
metody ověřují tepelně izolační vlastnosti především tepelnou vodivostí
a tepelnými ztrátami.
(3) V protokolu z provozního měření se zaznamená
a) datum, čas a délka měření,
b) technický popis měřicího zařízení a místa měření,
c) rozměry měřené izolace, zejména průměry potrubí, složení a tloušťky
vrstev,
d) druh izolačního materiálu a jeho stav,
e) provozní teploty, teplota okolí, klimatické poměry.
(4) Provozní metody jsou Schmidtova, termovizní a kalorimetrická. Popis
provozních metod je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(5) Vzhledem k toku tepla se měření provádí
a) při ustáleném toku tepla, v časovém úseku, kdy se nemění teploty
vnitřního a vnějšího prostředí ani rychlost proudění okolního vzduchu
(stacionární metoda),
b) při neustáleném tepelném toku, při řízeném ohřívání nebo
ochlazování, za současného zjišťování času, za který se druhá strana
izolované desky ohřeje nebo ochladí. Jde o metody laboratorní s vyšší
nepřesností a nemožností určení střední teploty (nestacionární metoda).
§ 11
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti
užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné
energie.
2. Vyhláška č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení
účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu
elektrické energie.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.
Ministr:
Ing. Říman v. r.
Příloha 1
Stanovení účinnosti užití energie pro rozvod tepelné energie
A) Účinnost užití z hlediska dopravy tepelné energie je určena vztahem:
B) Účinnost užití z hlediska tepelných ztrát je určena vztahem:
kde
PN jmenovitý výkon čerpadla [kW]
PSN příkon čerpadla při nižších než jmenovitých [kW]
otáčkách
QOD,i teplo odebrané i-tým odběrným místem [GJ]
QZD teplo dodané zdrojem [GJ]
k počet pevně nastavitelných stupňů otáček, na které [-]
je čerpadlo provozováno
l poměrná část provozní doby čerpadla za otopné [-]
období, kdy čerpadlo nepracuje
m poměrná část provozní doby čerpadla za otopné [-]
období, kdy čerpadlo pracuje se jmenovitými
otáčkami
n poměrná část provozní doby čerpadla za otopné [-]
období, kdy čerpadlo pracuje se sníženými otáčkami;
u čerpadel s plynule proměnnými otáčkami se uvažuje
n=0,5
Příloha 2
Směrné hodnoty tepelného výkonu neizolovaného potrubí vztažené na 1 m
délky
Tabulka 1 Vertikální rozvod
--------------------------------------------------------------
Vnitřní Teplota vody v trubce [°C]
Potrubí výpočtová 90 85 80 75 70 65 60
teplota Tepelný výkon neizolovaného potrubí
--------------------------------------------------------------
DN °C W/m
--------------------------------------------------------------
10 20 45 40 35 30 30 25 20
15 20 60 50 45 40 35 30 30
20 20 70 65 60 50 45 40 35
25 20 90 80 70 65 55 50 40
32 20 110 100 90 80 70 60 55
40 20 125 115 100 90 80 70 60
50 20 150 140 120 110 100 85 75
--------------------------------------------------------------
Tabulka 2 Horizontální rozvod
--------------------------------------------------------------
Vnitřní Teplota vody v trubce [°C]
Potrubí výpočtová 90 85 80 75 70 65 60
teplota Tepelný výkon neizolovaného potrubí
DN ti [°C] W/m
--------------------------------------------------------------
10 20 35 30 30 25 25 20 15
15 20 45 40 35 30 30 25 20
20 20 55 50 45 40 35 30 25
25 20 70 60 55 50 45 40 30
32 20 85 75 70 60 55 50 40
40 20 95 85 80 70 60 55 50
50 20 115 105 90 85 75 65 55
--------------------------------------------------------------
Příloha 3
Stanovení součinitele prostupu tepla vztaženého na jednotku délky
kde:
U součinitel prostupu tepla vztažený na jednotku [W/mK]
délky
D vnitřní průměr trubky [m]
d vnější průměr trubky [m]
diz vnější průměr izolace [m]
alfaiz součinitel přestupu tepla na povrchu izolace [W/m2K]
alfai součinitel přestupu tepla na vnitřní straně trubky [W/m2K]
lambdaiz součinitel tepelné vodivosti tepelné izolace [W/m.K]
lambdatr součinitel tepelné vodivosti materiálu trubky [W/mK]
te teplota okolního vzduchu [°C]
tiz povrchová teplota tepelné izolace [°C]
Součinitel přestupu tepla na vnitřní straně trubky se určí z
odpovídajících kriteriálních rovnic respektujících rychlost proudění a
další fyzikální veličiny a na vnější straně tepelné izolace se ještě
respektuje sálavá složka.
alfaiz = alfaiz,K + alfaiz,S
kde:
alfaiz,K součinitel přestupu tepla na povrchu izolace konvencí [W/m2.K]
alfaiz,S součinitel přestupu tepla na povrchu izolace sáláním [W/m2.K]
Určující hodnoty součinitelů prostupu tepla vztažených na jednotku
délky u vnitřních rozvodů
----------------------------------------------------------------------
DN 10 až 15 20 až 32 40 až 65 80 až 125 150 až 200
----------------------------------------------------------------------
U [W/mK] 0,15 0,18 0,27 0,34 0,40
----------------------------------------------------------------------
Určující hodnoty součinitelů prostupu tepla vztažených na jednotku
délky u rozvodů uložených v zemi
------------------------------------------------------------------------------
DN 20 25 32 40 50 65 80 100 125 150 175 200
------------------------------------------------------------------------------
U A 0,14 0,17 0,18 0,21 0,23 0,25 0,27 0,28 0,32 0,36 0,38 0,39
------------------------------------------------------------------------------
[W/mK] B 0,16 0,19 0,20 0,24 0,26 0,30 0,31 0,32 0,36 0,40 0,44 0,46
------------------------------------------------------------------------------
A - pevné potrubí; B - pružné potrubí a potrubí zdvojená (uložena vedle
sebe)
Při výpočtu součinitele prostupu tepla u rozvodů uložených v zemi se ve
vztahu nahradí poměr 1/alfaiz tepelným odporem vrstvy 1 m přilehlé
zeminy Rz [m2.K/W].
- sypká zemina a písek Rz = 1,11 m2.K/W
- skála Rz = 0,42 m2.K/W
- zemina nebo skála pod hladinou spodní vody Rz = 0 m2.K/W
Příloha 4
Provozní metody zjišťování tepelných ztrát a zisku v zařízeních pro
rozvod tepla a chladu
1) Schmidtova metoda
Gumový pásek je obložen sériovým termočlánkem měřícím rozdíl teplot na
tloušťce pasku 2 mm. Pásek je zavulkanizován do pasu 60 x 5 x 600 mm.
Pas se přikládá k měřenému povrchu, kterým prochází tepelný tok. Ten
vyvolá změnu teplot na vnitřním i vnějším povrchu zavulkanizovaného
pásku a sériové termočlánky násobící změnu signalizující napětí v
závislosti na velikosti tepelného toku. Po ocejchování pasu se získá
konstanta pasu C. Násobením odečteného napětí na svorkovnici pasu
získáme hodnotu měřeného tepelného toku. Vzhledem k cejchování pasu na
rovině se tepelný tok určovaný na potrubí násobí korekčním
součinitelem. Měření vyžaduje ustálený stav, povrch se chrání před
prouděním okolního vzduchu, pas nelze položit na kovový povrch, k
zamezení bočních ztrát se k pasu z boků přidávají další pasy a měření
vyžaduje zkušenost obsluhy.
2) Termovizní metoda
Tato metoda představuje, způsob měření, při kterém se termovizní
kamerou snímá povrch izolovaného zařízení. Termovizní zobrazení
povrchových ploch umožňuje zaznamenat rozloženi povrchových teplot
zařízeni a tak případné vady izolace, které se projevují jako tepelné
mosty. Tato metoda neumožňuje ověření součinitele tepelné vodivosti
tepelných izolaci.
Termovizní metoda je vhodná pro komplexní zhodnocení skutečného stavu
tepelně izolovaných rozvodů a energetických zařízeni.
3) Kalorimetrická metoda
Metoda vycházející z kalorimetrické rovnice a umožňuje stanovit tepelné
ztráty či zisky na úseku rozvodu. Měřením se stanoví rozdíl teplot
teplonosné látky a průtok. Při využití fakturačních měřidel tepla
dodavatele a součtových hodnot fakturačních měřidel na vstupu u
odběratelů lze přibližně stanovit tepelné ztráty celé sítě. Naměřený
rozdíl však zahrnuje krom tepelné ztráty sítě i veškeré nepřesnosti
měřidel a často tato metoda nedává věrohodné výsledky.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické
náročnosti budov.
