Vyhláška č. 162/2017 Sb. o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona
| uveřejněno v: | č. 56/2017 Sbírky zákonů na straně 1514 |
| schváleno: | 25.05.2017 |
| účinnost od: | 15.06.2017 |
| [Textová verze] [PDF verze (136 kB)] |
162/2017 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 25. května 2017
o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č.
263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 48 odst. 6:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a stanoví
a) pravidla provádění hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů
hodnocení a lhůty, v nichž jsou prováděny,
b) způsob dokumentování hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů
hodnocení a obsah dokumentace hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů
hodnocení a
c) způsob využití hodnocení bezpečnosti.
§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) analýzou nejistot hodnocení vlivu nejistot spojených s jednotlivými
prvky logického modelu aktuálního stavu jaderného zařízení vytvořeného
v rámci pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti (dále jen "model
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti") na celkové výsledky
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
b) analýzou citlivosti analýza míry vlivu použitých předpokladů a
zadaných vstupních údajů hodnocení určité skutečnosti na výsledky
tohoto hodnocení,
c) generickým provozním údajem číselný údaj o spolehlivosti systémů,
konstrukcí a komponent nezaložený na informacích o minulých stavech
hodnoceného jaderného zařízení a použitelný pro určení spolehlivosti
systémů, konstrukcí a komponent tohoto jaderného zařízení,
d) iniciační událostí událost vyžadující odezvu jaderného zařízení nebo
jeho obsluhy pro převedení jaderného zařízení do bezpečného stavu,
která by v případě selhání odezvy mohla vést k poškození jaderného
paliva nebo úniku radioaktivní látky z jaderného zařízení,
e) scénářem posloupnost událostí zahrnující zejména náhodný výskyt
iniciační události, odezvu jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent
zajišťujících bezpečnostní funkce a převedení jaderného zařízení do
bezpečného nebo jiného stavu,
f) specifickým provozním údajem číselný údaj o spolehlivosti systémů,
konstrukcí a komponent založený na informacích o minulých stavech
hodnoceného jaderného zařízení a
g) velkým časným únikem únik více než 1 % počátečního množství 137Cs v
jaderném zařízení do 10 hodin od vyhlášení radiační havárie.
§ 3
Obecné požadavky na hodnocení bezpečnosti
(1) Hodnocení bezpečnosti musí být prováděno podle aktuálních a
praktickou aplikací prověřených metodik v souladu se stávající úrovní
vědy a techniky a správnou praxí.
(2) Hodnocení bezpečnosti musí zohlednit změny způsobilé ovlivnit
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení, ke kterým dojde v průběhu životního cyklu jaderného
zařízení.
(3) Hodnocení bezpečnosti musí zohlednit nové poznatky z provozních
zkušeností a informace o rizicích a následcích využívání jaderné
energie relevantní z hlediska jaderné bezpečnosti, které by mohly
významně ovlivnit hodnocení bezpečnosti.
(4) Při postupu podle odstavců 2 a 3 musí být uplatněn odstupňovaný
přístup podle vlivu zohledňovaných skutečností na jadernou bezpečnost,
radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
§ 4
Deterministické hodnocení bezpečnosti
(1) Deterministickým hodnocením bezpečnosti musí být prokazována
přijatelnost důsledků odezvy jaderného zařízení a jeho systémů,
konstrukcí a komponent a pracovníků na iniciační události z hlediska
jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti a zvládání
radiační mimořádné události.
(2) Deterministickým hodnocením bezpečnosti musí být posouzena
a) schopnost jaderného zařízení zajistit plnění principů bezpečného
využívání jaderné energie,
b) odolnost, spolehlivost a účinnost bezpečnostních systémů a dalších
systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost v
podmínkách, pro které jsou určeny, a
c) schopnost pracovníků zajistit plnění základních bezpečnostních
funkcí jaderného zařízení.
(3) Deterministické hodnocení bezpečnosti musí hodnotit plnění
požadavků vyhlášky o požadavcích na projekt jaderného zařízení.
(4) Výsledky deterministického hodnocení bezpečnosti musí být uvedeny v
zadávací bezpečnostní zprávě, předběžné bezpečnostní zprávě, provozní
bezpečnostní zprávě pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení s
jaderným reaktorem, provozní bezpečnostní zprávě a bezpečnostní zprávě
k vyřazování z provozu jaderného zařízení.
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti
§ 5
(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat
a) 1. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, v jejímž rámci
musí být prováděna analýza projektu jaderného zařízení a jeho provozu,
včetně předcházejících fází životního cyklu, tak, aby byl odhalen sled
událostí, které mohou vést k poškození jaderného paliva nebo systému,
konstrukce nebo komponenty obsahující jiné radioaktivní látky
vyskytující se v tomto zařízení a stanovena frekvence výskytu za rok, s
níž může dojít k takovému poškození v důsledku sledu těchto událostí, a
b) 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, v jejímž rámci
musí být prováděna analýza chronologického rozvoje následků poškození
jaderného paliva a jiných systémů, konstrukcí nebo komponent s obsahem
radioaktivních látek vyskytujících se v jaderném zařízení, odhalených v
rámci 1. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, včetně
kvantitativního hodnocení fenoménů z toho vyplývajících; v rámci 2.
úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být odhaleny
způsoby, jimiž se uniklé radioaktivní látky mohou šířit do životního
prostředí.
(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zohlednit
a) radioaktivní látky vyskytující se v jaderném zařízení,
b) provozní režimy jaderného zařízení, včetně odstávek, a
c) vnitřní a vnější iniciační události, včetně plošně působících
vnitřních a vnějších iniciačních událostí.
(3) V rámci pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být vytvořen
model pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, který musí být založen
na realistickém modelování průběhu rozvoje vnitřních a vnějších
iniciačních událostí.
§ 6
(1) Při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí
být
a) využívány údaje projektu jaderného zařízení o skutečnostech majících
vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a zvládání radiační
mimořádné události,
b) zdůvodněno stanovení doby, pro kterou se modeluje odezva jaderného
zařízení na vnitřní a vnější iniciační události,
c) provozní režimy jaderného zařízení rozděleny do dílčích provozních
stavů podle skutečností souvisejících se stavem jaderného zařízení,
které mohou vést ke stejné odezvě jaderného zařízení na iniciační
události,
d) pro dílčí provozní stavy určeny iniciační události, které nejsou
prakticky vyloučeny,
e) vytvořeny skupiny iniciačních událostí podle písmene d) a stanoveny
frekvence jejich výskytu za rok,
f) stanovena kritéria přijatelnosti pro zabránění tavení jaderného
paliva nebo úniku radioaktivních látek,
g) použita kauzální analytická metoda pro vyhodnocení průběhu procesu a
jeho událostí vedoucích k možné radiační mimořádné události využívající
kritéria přijatelnosti podle písmene f),
h) sestrojeny stromy událostí pro jednotlivé skupiny iniciačních
událostí formou grafického logického modelu na základě výsledků použití
kauzální analytické metody,
i) odhalena a odstraněna zacyklení v modelu pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti,
j) použita deduktivní metoda založená na pravděpodobnostním přístupu,
která zpětně analyzuje rozvoj nežádoucí události nebo poruchy systému,
pro nalezení všech řetězců příčin, které mohou vést k této události,
využívající kritéria přijatelnosti podle písmene f),
k) sestrojeny stromy poruch pro každé zařízení využívané při odezvě na
iniciační událost formou grafického logického modelu na základě
výsledků použití deduktivní metody,
l) provedena komplexní analýza lidského faktoru tak, aby byly zahrnuty
možné chyby pracovníků vykonávajících činnosti související s využíváním
jaderné energie, činnosti v rámci expozičních situací a činnosti při
zvládání radiační mimořádné události; v této analýze musí být
zohledněny faktory způsobilé ovlivnit činnost pracovníků ve všech
dílčích provozních stavech jaderného zařízení, a to včetně závislostí
mezi lidskými chybami,
m) provedena komplexní analýza poruch ze společné příčiny a
n) provedena analýza radiačních mimořádných událostí vedoucích k úniku
radioaktivních látek z jaderného zařízení.
(2) V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být dále
zohledněny
a) všechny funkční závislosti mezi systémy, konstrukcemi nebo
komponentami a závislosti vyplývající z jejich umístění,
b) vzájemné závislosti skutečností ovlivňujících jadernou bezpečnost,
které mohou nastat následkem selhání jaderného zařízení, a
c) vzájemné závislosti mezi různými jadernými zařízeními umístěnými ve
stejném území k umístění jaderného zařízení.
§ 7
Na základě modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
a) proveden výpočet frekvence poškození jaderného paliva v aktivní zóně
jaderného reaktoru (dále jen "aktivní zóna") za rok zahrnující
1. celkovou frekvenci výskytu,
2. frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a
3. frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí,
b) proveden výpočet frekvence výskytu poškození jaderného paliva v
aktivní zóně a mimo aktivní zónu za rok zahrnující
1. celkovou frekvenci výskytu,
2. frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a
3. frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí,
c) proveden výpočet frekvence výskytu velkého časného úniku
radioaktivních látek za rok zahrnující
1. celkovou frekvenci výskytu,
2. frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a
3. frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí,
d) stanovena přesnost výpočtu modelu pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti tak, aby bylo dosaženo realistických výsledků,
e) identifikovány hlavní scénáře vedoucí k poškození jaderného paliva
nebo úniku radioaktivní látky z jaderného zařízení pro 1. a 2. úroveň
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
f) pro 1. a 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
identifikovány nejmenší množiny událostí,
1. jejichž společný výskyt ve scénáři vede k poškození jaderného paliva
nebo k úniku radioaktivní látky z jaderného zařízení a
2. které nejvýznamněji přispívají k celkovému riziku představovanému
jaderným zařízením,
g) provedeno hodnocení důležitosti pro celkové výsledky
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, a to u jednotlivých
1. systémů, konstrukcí a komponent,
2. chyb způsobených lidským faktorem a
3. poruch ze společné příčiny a
h) při provozu jaderného zařízení prováděno monitorování úrovně rizika
představovaného jaderným zařízením.
§ 8
(1) V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
provedena
a) analýza statistických nejistot souvisejících s údaji použitými v
modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a potřebnými ke
stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent a
pravděpodobností nebo ročních frekvencí výskytu chyb pracovníků a
b) analýza citlivosti veličin, které vykazují vysokou míru nejistoty,
mohou mít významný vliv na výsledky pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti a jsou spojeny s
1. výchozími předpoklady použitými při vytváření modelu
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
2. údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
potřebnými ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent
pro plnění jejich předepsané funkce a
3. údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
potřebnými ke stanovení pravděpodobností nebo ročních frekvencí výskytu
chyb pracovníků.
(2) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
porovnány s pravděpodobnostními kritérii přijatelnosti k ověření, zda
je s nimi jaderná bezpečnost v souladu. Při porovnávání výsledků
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s pravděpodobnostními
kritérii přijatelnosti musí být zohledněny výsledky provedených analýz
citlivosti a analýz nejistot.
(3) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být následně po jeho
provedení podrobeno nezávislému odbornému hodnocení tak, aby byly
odhaleny jeho případné nedostatky.
(4) Všechny prvky, které mají vliv na prováděné pravděpodobnostní
hodnocení bezpečnosti, musí být zohledněny v rámci tohoto
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, je-li použito pro posouzení
a) četnosti provádění zkoušek systémů, konstrukcí a komponent,
b) přípustných dob vyřazení systémů, konstrukcí a komponent z provozu,
nebo
c) změn veličin podle písmene a) nebo b).
§ 9
Lhůty provádění pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno do 12
měsíců od provedení změny při využívání jaderné energie, a to v
částech, které by mohly být touto změnou ovlivněny, jde-li o změnu s
vlivem na
a) vlastnosti území k umístění jaderného zařízení,
b) skutečný stav a provoz jaderného zařízení po provedené změně
projektu jaderného zařízení nebo změně způsobu testování a údržby
jaderného zařízení,
c) aktuální stav vnitřních předpisů,
d) údaje potřebné ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a
komponent a pravděpodobností výskytu jednotlivých lidských chyb,
založené zejména na získání specifických provozních údajů z jaderného
zařízení nebo jaderného zařízení podobného typu,
e) aktuální technické informace o stavu jaderného zařízení, nebo
f) aktuální informace o vlastnostech a chování jaderného zařízení při
provozní události, včetně radiační mimořádné události.
(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno souhrnně
nejméně jednou za 5 let provozu jaderného zařízení.
(3) Při pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti podle odstavce 2 musí
být
a) zohledněny aktualizované údaje potřebné ke stanovení spolehlivosti
systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností výskytu jednotlivých
chyb pracovníků založené na
1. specifických provozních údajích z jaderného zařízení nebo jaderného
zařízení podobného typu, jsou-li dostupné, nebo
2. generických provozních údajích z jaderného zařízení nebo jaderného
zařízení podobného typu a
b) užity aktuálně dostupné analytické metody a nástroje odpovídající
správné praxi.
Využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
§ 10
(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno během
životního cyklu jaderného zařízení při hodnocení významných informací o
riziku a následcích využívání jaderné energie, při přehodnocování
stávající úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a zvládání
radiační mimořádné události a při přijímání opatření k předcházení
snížení jejich úrovně a k jejich zlepšování.
(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být průběžně využíváno
k omezení rizika představovaného jaderným zařízením pro zjišťování
potřeby změn projektu jaderného zařízení plynoucích z nedostatků
a) projektu jaderného zařízení, nebo
b) vnitřních předpisů.
(3) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k
určování priorit při plánování opatření ke zvyšování úrovně jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany a zvládání radiační mimořádné události.
Při tomto plánování musí být kladen důraz na opatření s významným
dopadem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení.
(4) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k
hodnocení celkového rizika představovaného jaderným zařízením.
(5) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k
ověření
a) vyváženosti projektu jaderného zařízení,
b) absence malých odchylek vlastností jaderného zařízení od jejich
obvyklých hodnot stanovených právními předpisy, které jsou způsobilé
vyvolat významné snížení úrovně jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
c) absence prvků projektu jaderného zařízení nebo skupiny iniciačních
událostí představujících nepřiměřeně velký příspěvek k celkovému riziku
představovanému jaderným zařízením a
d) podílu činitelů, které jsou stanoveny s významnou neurčitostí, na
dosažení celkově nízké úrovně rizika představovaného jaderným
zařízením.
(6) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k
hodnocení
a) potřeby a přijatelnosti změn jaderného zařízení,
b) potřeby a přijatelnosti změn v limitech a podmínkách,
c) potřeby a přijatelnosti změn vnitřních předpisů a
d) závažnosti událostí na jaderném zařízení.
(7) Způsob využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti podle
odstavce 1 v podmínkách držitele povolení musí být stanoven vnitřním
předpisem držitele povolení.
§ 11
(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno při
zpracování havarijních předpisů a při ověřování jejich správnosti.
(2) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
využívány k prověření toho, zda program provozních kontrol zahrnuje
všechny systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou
bezpečnost.
(3) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
využívány k prověření toho, zda procesu řízeného stárnutí podléhají
všechny systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou
bezpečnost.
(4) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k
identifikaci systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, jejichž provozuschopnost musí být vždy zajištěna. Výsledky
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti identifikující takové
systémy, konstrukce a komponenty musí být uvedeny v předběžné
bezpečnostní zprávě, v provozní bezpečnostní zprávě pro první fyzikální
spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, v provozní
bezpečnostní zprávě a v bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozu
jaderného zařízení.
(5) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
využívány jako vstupní informace při přípravě a ověřování bezpečnostně
významných výcvikových programů pracovníků, včetně výcviku operátorů
blokové dozorny na simulátoru.
(6) Při každém využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí
být identifikována a zohledněna omezení pro tento způsob využití.
Vhodnost využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
prověřena s ohledem na tato omezení.
§ 12
Dokumentace pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
Dokumentace pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí obsahovat
a) popis rozsahu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
b) popis použité metodiky a dokumentaci zajištění kvality
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
c) informace o hodnoceném jaderném zařízení potřebné pro provedení
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
d) seznam dílčích provozních stavů jaderného zařízení, do nichž byly
pro účely pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti rozděleny všechny
provozní režimy jaderného zařízení, a popis procesu jejich stanovení,
e) popis procesu výběru a seskupování iniciačních událostí, jejich
seznam a popis jednotlivých skupin iniciačních událostí s ročními
frekvencemi jejich vzniku, včetně analýzy těchto frekvencí, a dále
přiřazení jednotlivých skupin iniciačních událostí k jednotlivým dílčím
provozním stavům jaderného zařízení, do nichž byl pro účely provedení
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti rozdělen provoz tohoto
zařízení,
f) popis sestrojených stromů událostí, včetně použitých předpokladů a
kritérií, podle § 6 odst. 1 písm. h),
g) seznam chyb způsobených lidským faktorem zahrnutých v
pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti a popis jejich analýzy,
h) seznam údajů potřebných ke stanovení spolehlivosti systémů,
konstrukcí a komponent, které byly použity pro modelování selhání
zařízení a jeho oprav, údržby a testování, a popis jejich analýzy,
i) seznam poruch ze společné příčiny a popis jejich analýzy,
j) popis řešení zacyklení v modelu pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti,
k) seznam hlavních předpokladů použitých při provádění
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a omezení modelu
pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
l) popis analýzy systémů a sestrojených stromů poruch, včetně použitých
předpokladů,
m) popis vztahů mezi 1. a 2. úrovní pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti,
n) popis analýzy radiační mimořádné události vedoucí k úniku
radioaktivní látky z jaderného zařízení, která přináší nejvýznamnější
příspěvek k riziku představovanému jaderným zařízením,
o) vymezení kategorií úniků radioaktivního materiálu uvolněného do
okolí jaderného zařízení podle velikosti a jejich časové úrovně,
p) popis a charakteristiku množství radioaktivního materiálu uvolněného
do okolí jaderného zařízení v závislosti na kategorii úniku podle
písmene o),
q) popis hlavních výsledků 1. a 2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti podle § 7,
r) výsledky analýz citlivosti,
s) výsledky analýz nejistot,
t) závěry a doporučení pro možné zvýšení úrovně jaderné bezpečnosti,
včetně zhodnocení účinnosti strategie zvládání těžkých havárií, a
u) popis 1. a 2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
zahrnující pro každou úroveň
1. pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti pro výkonové stavy,
2. pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti pro nízkovýkonové a odstavné
stavy a
3. pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti pro jednotlivé vnitřní a
vnější iniciační události.
Obecné požadavky na provádění periodického hodnocení bezpečnosti
§ 13
(1) Periodické hodnocení bezpečnosti musí porovnat stav jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení
dosažený na jaderném zařízení s požadavky právních předpisů a s
požadavky plynoucími ze stávající úrovně vědy a techniky a správné
praxe (dále jen "bezpečnostní požadavky") platnými v době jeho
provádění.
(2) Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být v předem stanovených
intervalech systematicky a komplexně prověřeny následující oblasti:
a) projekt jaderného zařízení,
b) skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent,
c) způsobilost systémů, konstrukcí a komponent k plnění funkcí
požadovaných projektem jaderného zařízení (dále jen "kvalifikace
zařízení"),
d) stárnutí systémů, konstrukcí a komponent,
e) deterministické analýzy bezpečnosti,
f) pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti,
g) analýza rizika,
h) provozní bezpečnost,
i) využití provozních zkušeností z jiných jaderných zařízení a poznatků
vědy a výzkumu,
j) organizace a řízení,
k) postupy a předpisy,
l) lidský faktor,
m) zvládání radiační mimořádné události a
n) vliv provozu jaderného zařízení na jeho okolí z hlediska radiační
ochrany.
(3) Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být u výzkumného jaderného
zařízení v předem stanovených intervalech systematicky a komplexně dále
prověřena oblast zvláštní povahy využívání jaderného reaktoru k
výzkumu, vzdělávání, výrobě radionuklidů, neutronové radiografii,
testování materiálů nebo poskytování zdravotních služeb (dále jen
"využívání jaderného reaktoru").
(4) Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být pro úložiště
radioaktivního odpadu v předem stanovených intervalech systematicky a
komplexně dále prověřena oblast zvláštní povahy využívání úložiště
radioaktivního odpadu.
(5) Periodické hodnocení bezpečnosti musí prověřovat stav podle
odstavce 1 při provozu a vyřazování z provozu jaderného zařízení a po
dobu platnosti povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu.
(6) Pro každou oblast podle odstavců 2 až 4 musí být stanoven soubor
požadavků a kritérií, při jejichž naplnění lze bezpečnostní požadavky
považovat za splněné.
(7) Pro každou oblast podle odstavců 2 až 4 musí být provedeno dílčí
vyhodnocení všech bezpečnostních požadavků pro příslušnou oblast.
Výsledky dílčích vyhodnocení oblastí podle odstavců 2 až 4 musí být
použity pro provedení souhrnného vyhodnocení všech oblastí.
§ 14
(1) V rámci periodického hodnocení bezpečnosti musí být vyhodnocen
bezpečnostní význam všech zjištěných odchylek od bezpečnostních
požadavků.
(2) Na základě vyhodnocení bezpečnostního významu všech zjištěných
odchylek od bezpečnostních požadavků musí být vytvořen návrh souboru
opatření vedoucích k dosažení a zajištění úrovně jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení
požadované bezpečnostními požadavky až do dalšího periodického
hodnocení bezpečnosti (dále jen "soubor opatření") a harmonogram jejich
uskutečňování.
(3) Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit, zda byly
vyřešeny všechny odchylky od bezpečnostních požadavků zjištěné v
průběhu provozu nebo vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo
odhalené předchozím periodickým hodnocením bezpečnosti.
(4) Periodické hodnocení bezpečnosti musí být prováděno podle strategie
přístupu k periodickému hodnocení bezpečnosti (dále jen "strategie").
Strategie musí být zpracována před provedením periodického hodnocení
bezpečnosti.
§ 15
Lhůty provádění periodického hodnocení bezpečnosti
(1) První periodické hodnocení bezpečnosti musí být provedeno do 6 let
od zahájení provozu jaderného zařízení.
(2) Periodické hodnocení bezpečnosti, s výjimkou prvního periodického
hodnocení bezpečnosti, musí být provedeno do 10 let od provedení
předchozího periodického hodnocení bezpečnosti.
(3) Periodické hodnocení bezpečnosti při vyřazování z provozu jaderného
zařízení musí být provedeno na konci každé etapy vyřazování z provozu
jaderného zařízení a dále v případě změny původně plánovaného způsobu
vyřazování z provozu jaderného zařízení.
§ 16
Rozsah periodického hodnocení bezpečnosti
(1) Do periodického hodnocení bezpečnosti musí být zahrnuty v
závislosti na typu jaderného zařízení všechny oblasti mající vliv na
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení v jednotlivých provozních celcích jaderného zařízení a na
jaderném zařízení jako celku podle § 13 odst. 2 až 4.
(2) Pro jaderná zařízení bez jaderného reaktoru nebo s jaderným
reaktorem o výkonu nižším než 50 MW musí být rozsah periodického
hodnocení bezpečnosti přizpůsoben charakteristikám projektu jaderného
zařízení a způsobu provozování jaderného zařízení.
Předmět periodického hodnocení bezpečnosti
§ 17
Periodické hodnocení bezpečnosti musí hodnotit
a) v oblasti, kterou je projekt jaderného zařízení, skutečné projektové
řešení systémů, konstrukcí a komponent a jejich fungování porovnáním s
platnými bezpečnostními požadavky, včetně způsobu dokumentování změn
provedených na jaderném zařízení a schopnosti jaderného zařízení
naplňovat principy bezpečného využívání jaderné energie,
b) v oblasti, kterou je skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent,
zda systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost
vyhovují technickým požadavkům uvedeným v technické specifikaci,
splňují projektové požadavky, jsou nadále schopny plnit funkce
předpokládané projektem jaderného zařízení a zda je jejich stav řádně
dokumentován,
c) v oblasti, kterou je kvalifikace zařízení, stav a rozsah schopnosti
systémů, konstrukcí a komponent plnit projektové požadavky v
podmínkách, kterým jsou vystaveny po celou dobu jejich životnosti s
uvážením vlivu pracovního prostředí, včetně havarijních podmínek;
kvalifikace zařízení musí být hodnocena z hlediska, zda
1. je řádně provedena a dokumentována a
2. je pravidelně prověřována a vyhodnocována v procesu plánované
údržby, kontrol a zkoušek funkčnosti systémů, konstrukcí a komponent,
d) v oblasti, kterou je stárnutí systémů, konstrukcí a komponent,
1. provádění systematického monitorování a účinného řízení procesu
stárnutí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost způsobem, který umožňuje zachování bezpečnostní funkce po
celou dobu životního cyklu jaderného zařízení,
2. rozsah opotřebení a degradace materiálů, včetně dopadu opotřebení a
degradace na schopnost systémů, konstrukcí a komponent plnit svoji
funkci a na predikci budoucího vývoje, a
3. dokumentaci procesu řízeného stárnutí,
e) v oblasti, kterou jsou deterministické analýzy bezpečnosti, rozsah,
úplnost, platnost a aktuálnost deterministické analýzy bezpečnosti,
včetně souladu použitých deterministických metod hodnocení, výpočetních
kódů, použitých bezpečnostních kritérií a standardů se stávající úrovní
vědy a techniky a správné praxe, a to při uvážení
1. všech změn projektu jaderného zařízení, které byly na jaderném
zařízení uskutečněny,
2. skutečného stavu systémů, konstrukcí a komponent a
3. očekávaného stavu systémů, konstrukcí a komponent na konci období
před následujícím periodickým hodnocením bezpečnosti, a
f) v oblasti, kterou je pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti,
1. systém zvládání havárií a jeho soulad s výsledky pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti tak, aby byla určena vhodnost tohoto systému pro
předcházení těžkému poškození aktivní zóny nebo zmírnění jeho následků,
2. rozsah a úplnost pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti z
hlediska toho, zda je zohledněn vliv radioaktivní látky vyskytující se
v jaderném zařízení, provozních stavů jaderného zařízení a uvažovaných
iniciačních událostí pro jaderné zařízení,
3. provádění pravidelných aktualizací pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti tak, aby hodnotilo aktuální stav jaderného zařízení, včetně
aktuálního stavu vnitřních předpisů,
4. soulad použitých metodik, výpočetních kódů a kritérií úspěšnosti se
stávající úrovní vědy a techniky a správné praxe,
5. soulad využívání pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s
požadavky plynoucími ze stávající úrovně vědy a techniky a správné
praxe a
6. soulad pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s požadavky této
vyhlášky na pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti.
§ 18
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a) v oblasti, kterou je analýza rizika,
1. přiměřenost ochrany jaderného zařízení proti vnitřním a vnějším
událostem vzhledem ke skutečnému stavu všech systémů, konstrukcí a
komponent s vlivem na jadernou bezpečnost a aktuálním hodnotám
pravděpodobnosti výskytu rizik získaným z aktuálního hodnocení území k
umístění jaderného zařízení, v němž je jaderné zařízení umístěno, s
ohledem na možný výskyt klimatických změn a dopravních a jiných
průmyslových aktivit, a
2. opatření pro předcházení vzniku havarijních podmínek a ke zmírňování
jejich následků uplatněním ochrany do hloubky,
b) v oblasti, kterou je provozní bezpečnost,
1. dlouhodobou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení při provozu jaderného zařízení a trendů jejího
vývoje na základě rozboru průběžného hodnocení jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany a technické bezpečnosti a provozních zkušeností,
2. systém zjišťování, klasifikace, zaznamenávání a ohlašovaní
provozních událostí,
3. způsob zpracování a vedení dokumentace systému zpětné vazby a
4. účinnost systému zpětné vazby,
c) v oblasti, kterou je využití provozních zkušeností z jiných
jaderných zařízení a poznatků vědy a výzkumu,
1. existence a využívání systému pro získávání, třídění, vyhodnocování
a zaznamenávání informací z provozu jiných jaderných zařízení podobného
typu a
2. míru, s níž jsou nové poznatky vědy a výzkumu promítnuty do opatření
pro zvýšení jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační
mimořádné události jaderného zařízení,
d) v oblasti, kterou je organizace a řízení,
1. způsob zavedení systému řízení a celkovou úroveň kultury
bezpečnosti,
2. dostatečnost množství pracovníků s požadovanou kvalifikací pro
provádění činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a
radiační ochrany a činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
3. systém odborné přípravy pracovníků,
4. požadavky na kvalifikaci pracovníků a
5. vhodnost kvalifikace pracovníků pro výkon určené činnosti a
e) v oblasti, kterou jsou postupy a předpisy, postupy a vnitřní
předpisy pro provoz a vyřazování z provozu jaderného zařízení z
hlediska
1. jejich shody s aktuálním stavem jaderného zařízení a jeho provozem
nebo vyřazováním z provozu,
2. jejich komplexnosti, ověření, schválení,
3. zavedení systému změnového řízení pro jejich úpravy a
4. míry jejich dodržování.
§ 19
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a) v oblasti, kterou je lidský faktor, zda lidský faktor nezvyšuje
riziko vzniku iniciační události, včetně hodnocení, zda
1. předepsané činnosti a zásahy pracovníků, které jsou označovány jako
akce na podporu jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení, jsou proveditelné a zda mají nezbytnou
technickou a organizační podporu,
2. je počet pracovníků vykonávajících činnosti důležité z hlediska
jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení dostatečný,
3. je proces výběru a přípravy pracovníků majících vliv na jadernou
bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení
účinný,
4. celková personální politika a její řízení jsou ze strany vedoucích
pracovníků v souladu s požadavky na kulturu bezpečnosti,
5. pracovní prostředí má vhodné uspořádání a technické vybavení v
souladu s ergonomickými požadavky podle stávajícího stavu vědy a
techniky a správné praxe a
6. programy zpětné vazby z provozních zkušeností pro činnosti se
selháním člověka, které přispěly nebo mohly přispět k provozním
událostem, jsou způsobilé určit příčiny takových selhání a jejich
nápravná opatření, a
b) v oblasti, kterou je zvládání radiační mimořádné události,
1. požadavek projektu jaderného zařízení na vybavení úkrytů a jejich
schopnost plnit svou funkci s ohledem na opotřebení vybavení,
2. požadavek projektu jaderného zařízení na trvalou provozuschopnost a
obyvatelnost úkrytů určených jako havarijní řídící středisko a
technické podpůrné středisko,
3. zda je pravidelně prověřován a vyhodnocován proces plánované údržby
úkrytů,
4. zda existuje a je využíván systém pro získávání, třídění,
analyzování, vyhodnocování a zaznamenávání informací o vzniku
radiačních mimořádných událostí a průběhu odezvy na ně na jiných
jaderných zařízeních podobného typu,
5. dostatečnost množství pracovníků s požadovanou kvalifikací pro
provádění řízení a odezvy na vzniklou radiační mimořádnou událost podle
jednotlivých zásahových instrukcí,
6. zda systém vzdělávání fyzických osob určených k provádění činností
podle zásahové instrukce, vnitřního havarijního plánu nebo havarijního
řádu v oblasti zvládání radiační mimořádné události je v souladu se
stávajícím stavem vědy a techniky a správné praxe,
7. zda pracovní prostředí v úkrytech určených jako havarijní řídící
středisko a technické podpůrné středisko má uspořádání a technické
vybavení v souladu s ergonomickými požadavky podle stávajícího stavu
vědy a techniky a správné praxe,
8. nápravná opatření nedostatků zjištěných při ověřování funkčnosti
technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu provedená od
předchozího periodického hodnocení bezpečnosti,
9. nápravná opatření nedostatků zjištěných při havarijních cvičeních se
zahrnutím vnitřního havarijního plánu a zásahových instrukcí, při nichž
byl procvičován scénář zahrnující radiační havárii, provedená za období
od předchozího periodického hodnocení bezpečnosti,
10. systém poskytování základní informace pro případ radiační havárie
obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,
11. systém informování obyvatelstva v zóně havarijního plánování v
případě vzniku radiační havárie a
12. významné změny v areálu jaderného zařízení a v zóně havarijního
plánování, které mohou mít vliv na zajištění zvládání radiační
mimořádné události za období od předchozího periodického hodnocení
bezpečnosti.
§ 20
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a) v oblasti, kterou je vliv provozu jaderného zařízení na jeho okolí z
hlediska radiační ochrany,
1. aktuálnost a komplexnost programu monitorování výpustí a programu
monitorování okolí s ohledem na změny provedené na jaderném zařízení a
změny infrastruktury v okolí jaderného zařízení,
2. aktuálnost metod a technických prostředků využívaných k monitorování
výpustí a okolí a k hodnocení dávek pro reprezentativní osobu z
hlediska stávajícího stavu vědy a techniky a správné praxe,
3. vývoj dlouhodobých trendů hodnot veličin monitorovaných podle
programu monitorování výpustí a programu monitorování okolí v porovnání
s výsledky monitorování radiační situace před uvedením jaderného
zařízení do provozu a
4. vývoj dlouhodobých trendů hodnot úvazků efektivní dávky pro
reprezentativní osobu v porovnání s autorizovanými limity stanovenými
Úřadem,
b) v oblasti zvláštní povahy využívání výzkumného jaderného zařízení
1. aktuální využívání jaderného reaktoru a předpokládané změny v jeho
využívání,
2. vhodnost existujících vnitřních předpisů pro využívání jaderného
reaktoru,
3. účinnost systému řízení u procesů a činností spojených s využíváním
jaderného reaktoru,
4. změny v dokumentaci vztahující se k výzkumnému jadernému zařízení s
ohledem na využívání jaderného reaktoru,
5. vliv způsobu využívání jaderného reaktoru na jadernou bezpečnost,
radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
6. vhodnost limitů a podmínek stanovených specificky pro využívání
jaderného reaktoru,
7. proces řízeného stárnutí zařízení používaných k využívání jaderného
reaktoru a
8. kvalifikaci personálu provádějícího procesy a činnosti při využívání
jaderného reaktoru a
c) v oblasti zvláštní povahy využívání úložiště radioaktivního odpadu
1. postupy pro ověření, že vlastnosti radioaktivního odpadu odpovídají
podmínkám přijatelnosti k uložení v úložišti radioaktivního odpadu, a
2. skutečnosti ovlivňující jadernou bezpečnost, radiační ochranu,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení úložiště radioaktivního odpadu po jeho uzavření, včetně
analýzy jeho provozu a potenciálního vývoje bariér, území k umístění
tohoto úložiště a biosféry.
§ 21
Dokumentace periodického hodnocení bezpečnosti
(1) Strategie musí obsahovat
a) popis rozsahu periodického hodnocení bezpečnosti,
b) popis provádění periodického hodnocení bezpečnosti, včetně
harmonogramu realizace jednotlivých etap a požadavků na
1. výstupy periodického hodnocení bezpečnosti a
2. validaci výstupů periodického hodnocení bezpečnosti podle vyhlášky o
požadavcích na systém řízení,
c) postupy pro zjištění a řešení odchylek mezi stávajícími a
požadovanými funkčními a výkonovými charakteristikami jaderného
zařízení,
d) způsob provádění vyhodnocení bezpečnostního významu odchylek od
bezpečnostních požadavků,
e) seznam dokumentace periodického hodnocení bezpečnosti a
f) popis systému řízení periodického hodnocení bezpečnosti, včetně
způsobu komunikace při provádění periodického hodnocení bezpečnosti.
(2) Metodiky podle § 3 odst. 1 pro periodické hodnocení bezpečnosti
musí být zpracovány samostatně pro každou hodnocenou oblast podle § 13
odst. 2 až 4 a musí obsahovat
a) popis požadavků právních předpisů a požadavků technických norem nebo
technických předpisů, které budou při hodnocení použity,
b) popis metod hodnocení a
c) popis kritérií použitých pro hodnocení naplnění bezpečnostních
požadavků.
(3) Výsledky hodnocení jednotlivých bezpečnostních požadavků musí být
zachyceny záznamy o provedeném hodnocení. Záznam o provedeném hodnocení
musí obsahovat
a) popis podkladů použitých pro hodnocení,
b) popis způsobu plnění kritéria podle § 13 odst. 6 a 7,
c) zjištěné odchylky od plnění kritéria podle § 13 odst. 6 a 7,
d) vyhodnocení bezpečnostního významu odchylek od bezpečnostních
požadavků a
e) doporučení nápravných opatření k řešení odchylek od bezpečnostních
požadavků.
(4) Výsledky hodnocení jednotlivých oblastí periodického hodnocení
bezpečnosti musí být zachyceny dílčími zprávami o hodnocení oblastí
periodického hodnocení bezpečnosti. Tyto dílčí zprávy musí obsahovat
a) popis cíle hodnocení,
b) seznam bezpečnostních požadavků,
c) výsledek hodnocení jednotlivých bezpečnostních požadavků s uvedením
1. bezpečnostních požadavků,
2. použitých kritérií pro hodnocení naplnění bezpečnostních požadavků a
metodik podle § 3 odst. 1,
3. popisu postupu hodnocení a
4. návrhu řešení odchylek od bezpečnostních požadavků a
d) v případě dílčí zprávy z hodnocení skutečného stavu systémů,
konstrukcí a komponent dále
1. výčet systémů, konstrukcí a komponent, u kterých není možné prověřit
skutečný stav technickými metodami,
2. popis nepřímých metod hodnocení stavu systémů, konstrukcí a
komponent podle bodu 1 a
3. vyhodnocení nemožnosti prověřit skutečný stav technickými metodami z
hlediska závažnosti pro jadernou bezpečnost, radiační ochranu,
technickou bezpečnost, monitorování radiační situace a zvládání
radiační mimořádné události.
(5) Výsledky periodického hodnocení bezpečnosti s návrhem souboru
opatření musí být zpracovány v závěrečné souhrnné zprávě o periodickém
hodnocení bezpečnosti (dále jen "souhrnná zpráva"). Souhrnná zpráva
musí být předložena Úřadu do 3 měsíců od uplynutí lhůty k provedení
periodického hodnocení bezpečnosti podle § 15.
(6) Souhrnná zpráva musí obsahovat
a) stručný popis provedeného periodického hodnocení bezpečnosti s
uvedením jeho cílů, rozsahu, postupu, použitých zdrojů a odkazů na
nejdůležitější použitou a vyhotovenou dokumentaci,
b) u jiného než prvního periodického hodnocení bezpečnosti porovnání
hodnocených oblastí se stavem při předchozím periodickém hodnocení
bezpečnosti,
c) přehled výsledků a zjištění umožňujících posouzení dosažené úrovně
jaderné bezpečnosti s uvedením zjištěných odchylek od bezpečnostních
požadavků a opatření k jejich vyřešení,
d) závěr o celkové úrovni jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,
technické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání
radiační mimořádné události dosažené v hodnoceném období,
e) konečný soubor opatření a
f) souhrnný plán realizace souboru opatření, včetně harmonogramu jejich
uskutečňování.
§ 22
Průběžné hodnocení bezpečnosti
(1) Po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení musí držitel
povolení provádět průběžné hodnocení bezpečnosti hodnocením současného
stavu zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení a způsobu naplňování zásad mírového využívání
jaderné energie a ionizujícího záření.
(2) Průběžné hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat
a) sledování, vyhodnocování a zaznamenávání
1. veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
2. výsledků monitorování radiační situace podle programů monitorování a
3. údajů o spolehlivosti a provozuschopnosti systémů, konstrukcí a
komponent s vlivem na jadernou bezpečnost,
b) hodnocení systému plánování a provádění změn při využívání jaderné
energie,
c) hodnocení účinnosti systému řízení,
d) sledování plnění podmínek stanovených v povolení vydaném Úřadem,
e) hodnocení výsledků pravidelného prověřování shody provozovaných
vybraných zařízení s technickými požadavky, včetně hodnocení výsledků
dohledu prováděného držitelem povolení nad jeho dodavateli, a
f) hodnocení procesů a činností k zabránění rozvoje havarijních
podmínek na jaderném zařízení a ke zmírnění jejich následků podle § 49
odst. 1 písm. u) atomového zákona.
(3) Hodnocení veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné
bezpečnosti a radiační ochrany musí být prováděno porovnáním jejich
současného stavu s hodnotami stanovenými projektem jaderného zařízení a
vnitřními předpisy.
(4) Pro hodnocení podle odstavce 3 musí být stanoven a používán soubor
ukazatelů bezpečnosti a spolehlivosti pro tyto veličiny a skutečnosti,
které umožní sledování vývoje úrovně jaderné bezpečnosti, radiační
ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení porovnáním stejných údajů za
minulá období.
(5) Průběžné hodnocení bezpečnosti musí hodnotit účinnost vnitřních
předpisů.
(6) Záznamy výstupů průběžného hodnocení bezpečnosti musí popisovat
provedení průběžného hodnocení bezpečnosti a jeho dosažený výsledek.
(7) Výsledek průběžného hodnocení bezpečnosti musí být zohledněn ve
vnitřních předpisech, provozní bezpečnostní zprávě, v bezpečnostní
zprávě k vyřazování z provozu jaderného zařízení a v pravděpodobnostním
hodnocení bezpečnosti.
Zvláštní hodnocení bezpečnosti
§ 23
(1) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání
jaderné energie, která se týká vybraného zařízení, musí posoudit
a) dopad provedení změny na schopnost jaderného zařízení plnit principy
bezpečného využívání jaderné energie,
b) úplnost a správnost návrhu změny z hlediska současných požadavků na
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení a
c) soulad změny s požadavky dokumentace pro povolovanou činnost a
vnitřních předpisů.
(2) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání
jaderné energie, která se týká organizace a řízení, musí posoudit
a) plnění požadavků na systém řízení po provedení změny,
b) vliv změny na činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné
bezpečnosti a činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a
c) soulad stavu po provedení změny s požadavkem na zajišťování a
udržování lidských zdrojů potřebných k plnění povinností souvisejících
s jadernou bezpečností, radiační ochranou, technickou bezpečností,
monitorováním radiační situace, zvládáním radiační mimořádné události a
zabezpečením.
(3) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením jiné změny při
využívání jaderné energie, kterou je provoz jaderného zařízení nad
rámec jeho životnosti předpokládané jeho projektem při prvním
fyzikálním spouštění jaderného zařízení, musí pro celou dobu jeho
dalšího provozu posoudit
a) míru stárnutí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, jejichž poškození může omezit rozsah plnění bezpečnostní
funkce,
b) spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost zaznamenávaných v rámci průběžného hodnocení bezpečnosti,
c) plnění kritérií přijatelnosti a zachování bezpečnostních rezerv u
systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost
vzhledem k účinkům stárnutí,
d) schopnost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost plnit bezpečnostní funkce stanovené projektem jaderného
zařízení,
e) platnost analýz stárnutí obsahujících časově omezené předpoklady a
f) účinnost uchovávání vědomostí a zkušeností pracovníků o jaderném
zařízení ze všech předchozích etap jeho životního cyklu.
(4) Zvláštní hodnocení bezpečnosti podle odstavce 3 musí být provedeno
nejpozději 24 měsíců před dosažením životnosti jaderného zařízení
předpokládané projektem jaderného zařízení při prvním fyzikálním
spouštění jaderného zařízení.
(5) V případě, že termín provedení zvláštního hodnocení podle odstavce
3 je shodný s plánovaným termínem provedení periodického hodnocení
bezpečnosti podle § 15, musí být toto zvláštní hodnocení provedeno v
rámci hodnocení odpovídajících oblastí podle § 13 odst. 2 až 4.
§ 24
(1) Zvláštní hodnocení bezpečnosti v případě radiační mimořádné
události na jaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízení podobného
typu musí posoudit
a) význam radiační mimořádné události na jaderném zařízení nebo na
jiném jaderném zařízení podobného typu z hlediska jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení s využitím postupů
systému zpětné vazby podle vyhlášky o zajišťování jaderné bezpečnosti
jaderného zařízení,
b) vhodnost opatření, která jsou navržena k zamezení nebo snížení
možnosti opětovného výskytu vzniklé radiační mimořádné události, a
c) v případě radiační mimořádné události vzniklé na jiném jaderném
zařízení podobného typu vhodnost použití nápravných opatření navržených
provozovatelem tohoto zařízení pro vlastní jaderné zařízení.
(2) Zvláštní hodnocení bezpečnosti při podezření na snížení úrovně
jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení musí posoudit
a) schopnost jaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání
jaderné energie,
b) platnost deterministických analýz bezpečnosti,
c) soulad provozu jaderného zařízení s požadavky dokumentace pro
povolovanou činnost a vnitřních předpisů,
d) možnost zvýšení četnosti vzniku iniciační události nebo rozvoje
havarijních podmínek,
e) vliv lidského faktoru,
f) stav fyzických bezpečnostních bariér proti úniku radioaktivních
látek nebo ionizujícího záření,
g) výstupy monitorování radiační situace porovnáním s autorizovanými
limity stanovenými Úřadem,
h) ozáření reprezentativní osoby, dojde-li k úniku radionuklidu do
životního prostředí,
i) správnost stanovení příčiny snížení úrovně jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,
j) skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, jejichž selhání vedlo k podezření na snížení úrovně jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo
zabezpečení,
k) dostatečnost opatření k opětovnému dosažení požadované úrovně
jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události
nebo zabezpečení, byla-li navržena, a
l) účinnost opatření podle písmene k), byla-li přijata.
§ 25
Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti
(1) Výsledky zvláštního hodnocení bezpečnosti před provedením změny při
využívání jaderné energie musí být shrnuty ve zprávě, která musí
obsahovat
a) označení změny,
b) předpokládaný termín provedení změny,
c) popis důvodů pro provedení změny,
d) popis rozdílu mezi stávajícím a navrhovaným stavem,
e) popis dopadu změny na
1. dokumentaci systému řízení,
2. dokumentaci pro povolovanou činnost a
3. schopnost jaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání
jaderné energie,
f) typ změny,
g) hodnocení vlivu změny na lidský faktor a
h) výsledky hodnocení bezpečnosti.
(2) V případě hodnocení podle § 23 odst. 3 musí zpráva dále obsahovat
a) seznam systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost,
b) výsledky procesu řízeného stárnutí,
c) výsledky hodnocení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent s
vlivem na jadernou bezpečnost,
d) výsledky hodnocení platnosti analýz stárnutí obsahujících časově
omezené předpoklady,
e) seznam změn provedených od zahájení provozu jaderného zařízení a
f) program dalšího provozu jaderného zařízení.
(3) Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 1
musí obsahovat
a) výsledky posouzení významu radiační mimořádné události pro jaderné
zařízení,
b) výsledky posouzení závěrů zprávy o vzniku a průběhu radiační
mimořádné události a
c) výčet nápravných opatření k zabránění výskytu radiační mimořádné
události stejné kategorie a předpokládaný termín jejich provedení.
(4) Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 2
musí obsahovat
a) zprávu o výsledcích zvláštního hodnocení bezpečnosti obsahující
výsledky posouzení podle § 24 odst. 2,
b) výčet a popis opatření podle § 24 odst. 2 písm. k) a
c) výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti v případě, že
opatření podle § 24 odst. 2 písm. k) vedou ke změně způsobu využívání
jaderné energie.
§ 26
Přechodné ustanovení
Periodické hodnocení bezpečnosti jaderného zařízení provozovaného přede
dnem nabytí účinnosti této vyhlášky musí být provedeno do 10 let po
nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 27
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se
stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se
stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s
vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění
směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro
jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
