Vyhláška č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 26.08.2009

   137/1998 Sb.

   VYHLÁŠKA

   Ministerstva pro místní rozvoj

   ze dne 9. června 1998

   o obecných technických požadavcích na výstavbu

   Změna: 491/2006 Sb.

   Změna: 502/2006 Sb.

   Ministerstvo  pro  místní  rozvoj  stanoví podle § 143 odst. 1 písm. k)
   zákona  č.  50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
   zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.:

   ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

   § 1

   Předmět úpravy

   Vyhláška stanoví základní požadavky na územně technické řešení staveb a
   na  účelové  a  stavebně  technické  řešení  staveb,  které  náleží  do
   působnosti  obecných  stavebních  úřadů a orgánů obcí podle § 117, 118,
   119, 123 a 124 stavebního zákona.

   Rozsah platnosti

   § 2

   (1) Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování a pořizování územně
   plánovací  dokumentace  a  územně plánovacích podkladů, při navrhování,
   umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění, kolaudaci, užívání a
   odstraňování staveb a při výkonu státního stavebního dohledu.

   (2)  Ustanovení  této  vyhlášky se uplatní též při stavebních úpravách,
   udržovacích  pracích,  při změnách v užívání staveb, u dočasných staveb
   zařízení  staveniště  a  u  nástaveb,  jakož  i  u  staveb,  které jsou
   kulturními   památkami,^1)  pokud  to  závažné  územně  technické  nebo
   stavebně technické důvody nevylučují.

   (3)  Požadavky  obsažené v části první až třetí této vyhlášky platí pro
   všechny druhy staveb podle § 1, není-li v části čtvrté uvedeno jinak.

   § 3

   Pro účely této vyhlášky se rozumějí

   a)  budova je nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně
   uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

   b)  stavba  pro  shromažďování  většího  počtu osob je stavba s alespoň
   jedním  prostorem  určeným  pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na
   jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m

   2
   (konferenční   sály,  divadla,  kina,  koncertní  síně,  taneční  sály,
   sportovní haly, tribuny apod.),

   c) stavba pro obchod je stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu
   větší než 2000 m

   2
   (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy),

   d)  ubytovací jednotka je jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které
   svým  stavebně  technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na
   přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu užívání určeny,

   e)  stavba  pro  výrobu  a skladování je stavba určená pro průmyslovou,
   řemeslnou  a  jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a
   dále  pro  skladování  výrobků,  hmot  a  materiálů,  kromě  staveb pro
   skladování uvedených pod písmenem j),

   f)   zemědělská   stavba  je  stavba  pro  chov  hospodářských  zvířat,
   skladování  produktů  živočišné  výroby,  přípravu a skladování krmiv a
   steliva,  pěstování  rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů
   rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na
   ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby,

   g)  sítě technického vybavení jsou nadzemní nebo podzemní vedení včetně
   armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území,
   obcí,  jejich  částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení;
   podle  účelu  jsou  sítě  technického  vybavení energetické (elektrická
   silová   vedení,   plynovodní   a   tepelná),   vodovodní,   stokové  a
   telekomunikační, popřípadě jiná vedení (například produktovody),

   h) byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který
   svým  stavebně  technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na
   trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen,

   i)  obytná  místnost  je  část  bytu  (zejména  obývací pokoj, ložnice,
   jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena
   k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m

   2
   ;  pokud  tvoří  byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu
   nejméně 16 m

   2
   ,

   j)  pobytová  místnost  je  místnost  nebo prostor, která svou polohou,
   velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v ní
   zdržovaly   osoby   (například   kanceláře,  dílny,  ordinace,  výukové
   prostory,  pokoje  ve zdravotnických zařízeních, hotelích a ubytovnách,
   halové prostory různého účelu, sály kin, divadel a kulturních zařízení,
   místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci apod.),

   k)  malá  čistírna  je  čistírna  odpadních  vod  do 500 ekvivalentních
   obyvatel,

   l)   normová  hodnota  je  konkrétní  technický  požadavek  obsažený  v
   příslušné  české technické normě ČSN, jehož dodržení považuje konkrétní
   ustanovení za splnění jím stanovených požadavků.

   ČÁST PRVNÍ

   ÚZEMNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY A NA JEJICH UMÍSŤOVÁNÍ

   § 4

   zrušen

   § 5

   Studny individuálního zásobování vodou

   (1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen "studna") musí být
   situována  v  prostředí,  které  není  zdrojem  možného  znečištění ani
   ohrožení  jakosti  vody  ve  studni,  a  v  takové  poloze,  aby nebyla
   ovlivněna vydatnost sousedních studní.

   (2)  Nejmenší  vzdálenost  studny  od  zdrojů  možného  znečištění a od
   sousedních studní je dána normovými hodnotami.

   § 6

   Žumpy a malé čistírny

   (1) Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět
   do  stokové  sítě  nebo  kde  by  čištění odpadních vod v malé čistírně
   neodpovídalo  konkrétním  potřebám  v  místě.  Žumpy se nesmí opatřovat
   odtokem a musí být odvětrány.

   (2)  Žumpa  nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo
   umožněno  výhledové  připojení  stavby  na  stokovou  síť. Po připojení
   stavby na stokovou síť musí být žumpa vyřazena z provozu a asanována.

   (3)  Žumpa  nebo  malá  čistírna se umísťují tak, aby k nim byl přístup
   nebo příjezd pro vybírání jejich obsahu.

   (4)   Nejmenší   vzdálenosti   žumpy   nebo  malé  čistírny  od  studny
   individuálního zásobování vodou jsou dány normovými hodnotami.

   § 7

   zrušen

   § 8

   zrušen

   § 9

   zrušen

   § 10

   Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu

   (1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu (například chodník,
   veřejné  prostranství)  odpovídající  druhu stavby. Řešení rozptylových
   ploch  musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob,
   včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, do okolí stavby.

   (2)  Stavby  musí být vybaveny normovým počtem odstavných a parkovacích
   stání,^8)   včetně  předepsaného  počtu  stání  pro  vozidla  zdravotně
   postižených  osob,^10) řešených jako součást stavby, nebo jako provozně
   neoddělitelná  část  stavby,  anebo umístěných na pozemku stavby, pokud
   tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření.^5)
   U  bytových  domů  mohou být odstavná a parkovací stání umístěna i mimo
   pozemek stavby.

   § 11

   Připojení staveb na sítě technického vybavení

   (1)  Stavby podle druhu a potřeby se napojují na zdroj pitné, popřípadě
   užitkové  vody a vody pro hašení požárů, potřebné energie, zařízení pro
   zneškodňování    odpadních   vod   a   musí   umožňovat   napojení   na
   telekomunikační síť.

   (2)  Každá  přípojka  stavby  na  vodovodní a energetickou síť musí být
   samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr
   vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená.

   (3)  Stavby  musí  být  napojeny  na  veřejnou  kanalizaci,  pokud je v
   technicky,   popřípadě   ekonomicky   dosažitelné   vzdálenosti   a  má
   dostatečnou  kapacitu.  V  opačném případě je nutno realizovat zařízení
   pro zneškodňování odpadních vod (například malé čistírny, žumpy).

   (4)  Všechny prostupy vedení technického vybavení do staveb nebo jejich
   částí, umístěné pod úrovní terénu, musí být plynotěsné.

   § 12

   Oplocení pozemků

   (1) Oploceny musí být pozemky se stavbami,

   a)  které  mohou  působit  nepříznivě  na  životní prostředí (například
   stavby   pro  výrobu  s  nečistým  provozem,  čistírny  odpadních  vod,
   veterinární asanační ústavy),

   b)  kde  je  nutno  zamezit  volnému pohybu osob nebo zvířat (například
   nápravná   zařízení,  kasárna,  infekční  pavilony  nemocnic,  uzavřená
   psychiatrická oddělení, zoologické zahrady),

   c)  které  je  třeba  chránit  před  okolními  vlivy  (například stavby
   průmyslu potravin, nápojů a pochutin),

   d)  které  je  třeba  chránit  před vstupem neoprávněných osob (jaderná
   zařízení, regulační, měřicí stanice apod.).

   (2)  Oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit
   charakter  stavby  na  oplocovaném  pozemku  a jejího okolí^11) a nesmí
   zasahovat do rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikace.

   (3)  Provedení  oplocení  nesmí ohrožovat bezpečnost osob včetně osob s
   omezenou schopností pohybu a orientace a účastníků silničního provozu.

   § 13

   Vliv staveb na životní prostředí

   (1)  Negativní  účinky  staveb  a jejich zařízení na životní prostředí,
   zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach,
   znečišťování  vod  a  pozemních  komunikací  a  zastínění  budov, nesmí
   překročit limity uvedené v příslušných předpisech.^12)

   (2)  Stavby,  jejichž  užíváním  vznikají  odpady,  musí  mít  vyřešeno
   nakládání  s  odpady  (shromažďování,  zneškodňování,  popřípadě jejich
   využití) podle zvláštních předpisů.^13)

   (3)  Zařízení  a  prostory  pro  nakládání s odpady musí být umístěny v
   souladu  s  požadavky  na  ochranu  zdraví  lidí a na ochranu životního
   prostředí.

   § 14

   Staveniště

   (1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami
   pro  dopravu  materiálu  tak,  aby  se  stavba  mohla  řádně a bezpečně
   provádět.  Nesmí  docházet  k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí,
   zvláště  hlukem,  prachem  apod.,  k  ohrožování bezpečnosti provozu na
   pozemních  komunikacích,  zejména  se  zřetelem  na  osoby  s  omezenou
   schopností   pohybu   a   orientace,   dále  k  znečišťování  pozemních
   komunikací,  ovzduší  a  vod,  k omezování přístupu k přilehlým stavbám
   nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením.

   (2)  Požadavky  na  staveništní zařízení z hlediska požární bezpečnosti
   staveb jsou dány normovými hodnotami.

   (3) V památkových rezervacích a v přírodních zvláště chráněných územích
   lze  zřizovat  pouze  takové  stavby  zařízení staveniště, které nejsou
   spojeny  se  zemí  pevným  základem,  nebo  zařízení  pojízdná.  Stavby
   zařízení staveniště nelze ani dodatečně povolit jako stavby trvalé.

   (4)  Odvádění srážkových, odpadních a technologických vod ze staveniště
   musí být zabezpečeno tak, aby se zabránilo rozmočení pozemku staveniště
   včetně vnitrostaveništních komunikací, nenarušovala a neznečišťovala se
   odtoková  zařízení pozemních komunikací a jiných ploch přiléhajících ke
   staveništi a nezpůsobilo se jejich podmáčení.

   (5)  Podzemní  energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě v
   prostoru   staveniště  musí  být  polohově  a  výškově  vyznačeny  před
   zahájením stavby.

   (6)  Veřejná  prostranství^14) a pozemní komunikace dočasně užívané pro
   staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností (chodníky,
   podchody  apod.), včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace,
   se  musí  po  dobu  společného  užívání  bezpečně  chránit  a udržovat.
   Ustanovení zvláštního předpisu^10),^15) tím není dotčeno.

   (7)  Veřejná  prostranství  a  pozemní komunikace se pro staveniště smí
   použít  jen  ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Po ukončení jejich
   užívání  jako  staveniště  musí  být  uvedeny do původního stavu, pokud
   nebudou určeny k jinému využití.

   (8)  Další  požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi jsou
   upraveny zvláštním předpisem.^15)

   ČÁST DRUHÁ

   OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB

   § 15

   Základní požadavky

   (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování
   hospodárnosti  vhodná  pro  zamýšlené  využití  a  aby současně splnila
   základní požadavky, kterými jsou

   a) mechanická odolnost a stabilita,

   b) požární bezpečnost,

   c) ochrana zdraví, zdravých životních podmínek4) a životního prostředí,

   d) ochrana proti hluku,^4),^16)

   e) bezpečnost při užívání,

   f) úspora energie a ochrana tepla.

   (2)  Stavba  musí  splňovat  požadavky  uvedené  v odstavci 1 při běžné
   údržbě  a  působení  běžně  předvídatelných vlivů po dobu předpokládané
   existence.

   § 16

   Mechanická odolnost a stabilita

   (1) Stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby zatížení
   a  jiné  vlivy,  kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně
   prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit

   a)  náhlé  nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození
   kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,

   b)  větší  stupeň  nepřípustného  přetvoření (deformaci konstrukce nebo
   vznik   trhlin),  které  může  narušit  stabilitu  stavby,  mechanickou
   odolnost  a  uživatelnost  stavby  nebo  její části, nebo které vede ke
   snížení trvanlivosti stavby,

   c)  poškození  nebo  ohrožení provozuschopnosti připojených technických
   zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,

   d)  ohrožení  provozuschopnosti  pozemních komunikací v dosahu stavby a
   ohrožení  bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci přiléhající ke
   staveništi,

   e)  ohrožení  provozuschopnosti  sítí  technického  vybavení  v  dosahu
   stavby,

   f)   poškození  staveb  například  explozí,  nárazem,  přetížením  nebo
   následkem  selhání lidského činitele, kterým by bylo možno předejít bez
   nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo je alespoň omezit,

   g)  ohrožení  průtočnosti  profilů  v inundačních územích při povodních
   svým odplavením.

   (2)  U  staveb  sloužících k zajištění zásobování odběratelů vodou nebo
   energií,  musí  být  konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo k
   nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti stavby
   jako celku.

   (3)  Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny
   tak,  aby  po dobu předpokládané existence stavby vyhověly požadovanému
   účelu  a  odolaly  všem  zatížením  a  vlivům,  které  se  mohou  běžně
   vyskytnout  při  provádění  i  užívání  stavby,  a  škodlivému působení
   prostředí,  zejména  atmosférickým a chemickým vlivům, korozi, záření a
   otřesům.

   (4)  Stavby  na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu
   seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané deformace
   základové  půdy,  způsobené  projevy  důlní  nebo seizmické činnosti na
   povrch.

   ODDÍL 1

   POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

   § 17

   Použité výrazy

   (1)  Požární  bezpečnost  stavby  je  schopnost stavby maximálně omezit
   riziko  vzniku  a šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví
   osob,  včetně  osob  provádějících  požární  zásah,  popřípadě zvířat a
   ztrátám   na   majetku   v  případě  požáru.  Dosahuje  se  jí  vhodným
   urbanistickým  začleněním  stavby,  jejím  dispozičním,  konstrukčním a
   materiálovým  řešením,  popřípadě  požárně  bezpečnostními opatřeními a
   zařízeními  požární  ochrany  (například  stabilním  hasicím zařízením,
   odvodem tepla a kouře při požáru) a prostředky požární ochrany.

   (2)  Požární úsek je prostor stavby oddělený od ostatních částí stavby,
   popřípadě od sousední stavby požárně dělicími konstrukcemi.

   (3)  Požární  odolnost je doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo
   požární  uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž
   došlo k porušení jejich funkce.

   (4) Úniková cesta je komunikace, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob
   ze  stavby  nebo  z  její části ohrožené požárem na volné prostranství,
   popřípadě přístup požárních jednotek.

   (5)  Požárně  nebezpečný  prostor  je  prostor  kolem hořící stavby, ve
   kterém  je  nebezpečí  přenesení  požáru  sáláním tepla nebo padajícími
   částmi stavby; nesmí přesahovat hranici stavebního pozemku.

   (6)  Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor vedoucí
   k východu na volné prostranství, tvořící samostatný požární úsek, jehož
   konstrukční  řešení a technické vybavení a zařízení jsou dány normovými
   hodnotami  (například  z  hlediska  použitých  stavebních hmot, požární
   odolnosti stavebních konstrukcí, způsobu větrání těchto prostorů).

   § 18

   Všeobecné požadavky

   (1)  K  zabránění  ztrát  na životech a zdraví osob, popřípadě zvířat a
   ztrát  na  majetku,  musí  být  stavby  podle druhu a potřeby navrženy,
   provedeny, užívány a udržovány tak, aby

   a)  zůstala  zachována  stabilita a únosnost konstrukcí po dobu určenou
   podle odstavce 4,

   b)  bránily  vzniku  a  šíření  požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými
   požárními úseky uvnitř stavby,

   c) bránily šíření požáru mimo stavbu, například na sousední stavbu nebo
   její část,

   d)  umožnily  bezpečnou evakuaci osob a evakuovatelných zvířat z hořící
   nebo   požárem   ohrožené   stavby,   popřípadě  její  části  na  volné
   prostranství nebo do jiného požárem neohroženého prostoru,

   e)  umožnily  účinný  a  bezpečný zásah požárních jednotek při hašení a
   zásahových pracích.

   (2)  Stavebními  úpravami  nesmí  dojít  ke snížení požární bezpečnosti
   stavby, snížení bezpečnosti osob ani ke ztížení požárního zásahu.

   (3) Stavba se musí dělit do požárních úseků, přesahuje-li její velikost
   mezní rozměry požárního úseku dané normovými hodnotami, nebo jsou-li ve
   stavbě  prostory, které musí tvořit samostatné požární úseky (například
   chráněné únikové cesty).

   (4)  Pro  stavební  konstrukce se použijí pouze hmoty, které odpovídají
   normovým  hodnotám  (například  stupeň hořlavosti). Stavební konstrukce
   musí  vykazovat  požární  odolnost  danou  normovými  hodnotami.  Nosné
   konstrukce  zajišťující  stabilitu  stavby  musí  mít  požární odolnost
   alespoň a) 60 minut u budov s 9 až 12 nadzemními podlažími, b) 90 minut
   u  budov  s  13 až 20 nadzemními podlažími, c) 120 minut u budov s více
   než 20 nadzemními podlažími.

   § 19

   Požadavky na zajištění úniku osob

   (1)  K  zajištění  evakuace  osob  musí  z každého požárního úseku vést
   únikové cesty, které svým typem, počtem, polohou, kapacitou, technickým
   vybavením  a konstrukčním provedením odpovídají normovým hodnotám a tím
   vytvářejí  předpoklady  k  bezpečnému  úniku osob na volné prostranství
   nebo do prostorů, kde nemohou být ohroženy požárem.

   (2)  Nejmenší  šířka  nechráněné  únikové  cesty je jeden únikový pruh;
   nejmenší  šířka  chráněné  a  částečně  chráněné  únikové  cesty je 1,5
   únikového pruhu se šířkou dveří na těchto cestách alespoň 800 mm. Šířka
   jednoho únikového pruhu je 550 mm.

   (3)  Ve  stavbách  s více než třemi nadzemními podlažími, ve kterých se
   trvale nebo pravidelně vyskytuje více než 10 osob s omezenou schopností
   pohybu  a orientace nebo osob neschopných samostatného pohybu, musí být
   zřízeny  evakuační  výtahy.  V  ostatních  budovách se evakuační výtahy
   zřizují  v závislosti na normových hodnotách. Funkce evakuačního výtahu
   musí  být  zajištěna  dodávkou  elektrické  energie  ze  dvou  na  sobě
   nezávislých zdrojů.

   (4)  Únikové  cesty  musí  mít zajištěno dostatečné osvětlení. Chráněné
   únikové  cesty,  cesty  sloužící k evakuaci osob se sníženou schopností
   pohybu  a  orientace  a  osob  neschopných  samostatného pohybu a cesty
   sloužící částečné evakuaci musí být vybaveny nouzovým osvětlením.

   § 20

   Požadavky na odstupové vzdálenosti

   (1)  K  zamezení přenosu požáru sáláním tepla nebo padajícími hořlavými
   částmi  konstrukcí  z  posuzovaného požárního úseku nebo stavby na jiný
   požární  úsek či stavbu, popřípadě na volné sklady hořlavých látek musí
   být  vytvořen  nezbytný odstup, vymezený požárně nebezpečným prostorem.
   Při  posuzování  požárně  nebezpečného prostoru se přihlíží i k požárně
   nebezpečným prostorům stávajících objektů.

   (2)  Požárně  nebezpečný  prostor  musí být stanoven i u volných skladů
   hořlavých  látek, u otevřených technologických zařízení, volně vedených
   rozvodů  a  u  jiných  zařízení a provozů, kde existuje možnost přenosu
   požáru na jinou stavbu.

   (3)  V  požárně nebezpečném prostoru smí být umístěny pouze stavby nebo
   jejich  části  a  zařízení,  které odpovídají normovým hodnotám požární
   bezpečnosti.

   § 21

   Požadavky na zajištění požárního zásahu

   (1)  Každá  stavba  musí  umožňovat  požární zásah vedený vnějškem nebo
   vnitřkem stavby, popřípadě současně oběma způsoby.

   (2)  Nástupní  plochy  a  přístupové  komunikace  musí  být  navrženy a
   provedeny  tak,  aby pro umístění a příjezd požární techniky odpovídaly
   normovým  hodnotám  požární  bezpečnosti,  přičemž nástupní plochy musí
   navazovat na přístupové komunikace.

   (3)  Vnitřní  zásahové  cesty musí být zřízeny v případech, kdy požární
   zásah  nelze  vést vnějškem stavby, popřípadě kdy zásah má být proveden
   současně vnějškem i vnitřkem budovy.

   (4)  Ve  stavbách  vyšších  než  45  m  musí být vnitřní zásahové cesty
   vybaveny  požárním výtahem. Požární výtah musí splňovat normové hodnoty
   a  zajistit  dopravu  požárních  jednotek  a  jejich  vybavení do všech
   podlaží  stavby.  Při  rozměrech výtahové kabiny alespoň 1100 x 2100 mm
   může  být  požární  výtah  považován  za  evakuační.  Funkce  požárního
   (evakuačního)  výtahu při požáru musí být zajištěna dodávkou elektrické
   energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

   (5)  Ve  všech  případech,  kde  se  předpokládá hašení vodou, musí být
   zajištěno její množství odpovídající normovým hodnotám. Pokud charakter
   hořlavých  látek či zařízení ve stavbě vylučuje užití vody jako hasiva,
   musí být stavba vybavena jinými vhodnými a účinnými hasebnými látkami.

   (6)  Zdroj  požární  vody,  popřípadě  jiná  hasicí  zařízení musí svou
   kapacitou,  umístěním  a  vybavením  umožňovat  účinný  požární zásah v
   kterémkoliv místě stavby.

   (7)  Všechna elektrická zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k
   ochraně  osob  a  majetku,  musí  mít  při  požáru  zajištěnou  dodávku
   elektrické   energie   alespoň  po  předpokládanou  dobu  užití  těchto
   zařízení, a to ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

   ODDÍL 2

   OCHRANA ZDRAVÍ, ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

   § 22

   Všeobecné požadavky

   (1)  Stavba  musí  být  navržena  a  provedena  takovým  způsobem,  aby
   neohrožovala  život,  zdraví,  zdravé životní podmínky jejich uživatelů
   ani  uživatelů  okolních staveb^4) a aby neohrožovala životní prostředí
   nad limity obsažené ve zvláštních předpisech,^12) zejména následkem

   a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat,

   b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,

   c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,

   d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření,^17)

   e) znečištění vzduchu a půdy,

   f)  nedostatečného  zneškodňování  odpadních  vod,  kouře,  tuhých nebo
   kapalných odpadů,

   g)   výskytu  vlhkosti  ve  stavebních  konstrukcích  nebo  na  povrchu
   stavebních konstrukcí uvnitř staveb,

   h) nedostatečných zvukoizolačních vlastností.

   (2)  Stavba  musí  odolávat  škodlivému  působení  prostředí, například
   vlivům   půdní   vlhkosti  a  podzemní  vody,  vlivům  atmosférickým  a
   chemickým, záření a otřesům.

   (3)  Úroveň  podlahy  obytné  místnosti  musí  ležet alespoň 150 mm nad
   upraveným terénem pozemku hraničícím s touto místností a alespoň 500 mm
   nad   hladinou   podzemní  vody,  pokud  místnost  není  chráněna  před
   nežádoucím  působením vody technickými prostředky. Požadavky zvláštního
   předpisu^10) tím nejsou dotčeny.

   (4)  Světlá výška místností, pokud zvláštní předpis^18) nebo ustanovení
   části čtvrté této vyhlášky nestanoví jinak, musí být alespoň:

   a) 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,

   b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se
   zkosenými  stropy  musí  mít  tuto  světlou výšku nejméně nad polovinou
   podlahové plochy.

   (5)  Pozemky obestavěné ze všech stran (například dvory, prostory) musí
   být přístupné; mají-li plochu nad 200 m

   2
   ,  musí  umožňovat  příjezd  a odjezd průjezdem o šířce nejméně 3,5 m a
   výšce nejméně 4,1 m.

   (6)  U  každého  bytu musí být alespoň jeden záchod a jedna koupelna. U
   každé  samostatné  provozní  jednotky  s pobytovými místnostmi se počet
   záchodů stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu
   s  příslušnými  normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo z
   pobytové  místnosti,  nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v
   bytě.  Tvoří-li  byt  nejvýše  dvě obytné místnosti, mohou být záchod a
   koupelna v jedné místnosti.

   (7)  Požadavky  upravující  ochranu  osob před ozářením z radonu uvnitř
   staveb stanoví zvláštní předpis.^19)

   § 23

   Denní osvětlení, větrání a vytápění

   (1)  Návrh  denního osvětlení se musí posuzovat společně se souvisícími
   činiteli,   zejména  s  možností  sdruženého  a  umělého  osvětlení,  s
   vytápěním,  chlazením,  větráním,  ochranou  proti  hluku,  prosluněním
   včetně  vlivu  okolních  budov  a  naopak  vlivu  navrhované  stavby na
   stávající  zástavbu  za  účelem  dosažení vyhovujících podmínek zrakové
   pohody  s  minimální  celkovou  spotřebou energií v souladu s normovými
   hodnotami.

   (2)  Obytné  místnosti  musí  mít zajištěno dostatečné denní osvětlení,
   přímé větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla.

   (3)  V  pobytových místnostech se navrhuje denní osvětlení v závislosti
   na  jejich  funkčním  využití  a  na  délce pobytu osob. V odůvodněných
   případech lze navrhovat sdružené, popřípadě umělé osvětlení v souladu s
   normovými  hodnotami.  Pobytové místnosti musí mít zajištěno přímé nebo
   nucené  větrání  a  musí  být  dostatečně  vytápěny s možností regulace
   tepla.

   (4)  Záchody, prostory pro osobní hygienu, prostory pro vaření, spíže a
   komory  na  uskladnění  potravin  musí být účinně odvětrávány. Záchody,
   prostory pro osobní hygienu a pro vaření musí být dostatečně vytápěny s
   možností regulace tepla.

   (5)  Byty  nesmí  být  větrány  do  prostorů  domovního  vybavení  nebo
   domovních komunikací.

   (6)  Větrání  a  osvětlování  příslušenství  bytu^20) je přípustné i ze
   světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m

   2
   a  délku  kratší strany nejméně 1500 mm. Jejich dno musí být přístupné,
   snadno   čistitelné  a  musí  mít  odtok  se  zápachovým  uzávěrem.  Do
   světlíkové  nebo  větrací  šachty  lze  zaústit pouze větrání místností
   stejného  charakteru  v  celé výšce šachty. Nesmějí v nich být umístěny
   kouřovody, odvody spalin od plynových spotřebičů apod.

   § 24

   Proslunění

   (1) Prosluněny musí být obytné místnosti a ty pobytové místnosti, které
   to  svým  charakterem  a  způsobem  využití  vyžadují.  Přitom musí být
   zajištěna  zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových
   místnostech určených pro přesné činnosti.

   (2)  Všechny  byty  musí být prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet
   podlahových  ploch  jeho  prosluněných obytných místností roven nejméně
   jedné  třetině  součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností.
   Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot.

   § 25

   Ochrana proti hluku a vibracím

   (1)  Stavba  musí  odolávat  škodlivému působení vlivu hluku a vibrací.
   Stavba  musí  zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na lidi a zvířata
   byly  na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je
   vyhovující  pro  obytné  a  pracovní  prostředí,  a to i na sousedících
   pozemcích a stavbách.

   (2)  Nejvyšší  hodnoty  hluku  a  vibrací  pro  jednotlivé druhy staveb
   stanoví zvláštní předpis.^21)

   (3)  Při  zajišťování  ochrany  staveb proti vnějšímu hluku, zejména od
   dopravy,  se  musí  přednostně  uplatňovat  opatření  urbanistická před
   opatřeními chránícími jednotlivé stavby.

   (4)  Všechna  zabudovaná  technická  zařízení  působící  hluk a vibrace
   (například  výtahy,  čerpadla,  spínače, shozy odpadů, vzduchotechnická
   zařízení, výměníkové stanice, trafostanice apod.) musí být v budovách s
   obytnými  a  pobytovými  místnostmi umístěna a instalována tak, aby byl
   omezen   přenos  hluku  a  vibrací  do  stavební  konstrukce  a  jejich
   šíření,^21)   zejména  do  akusticky  chráněných  místností  (například
   obytných místností, pracoven, nemocničních pokojů, čítáren).

   (5)   Instalační   potrubí  (vodovodní,  plynovodní,  vzduchotechnická,
   kanalizační,   parovodní,   teplovodní,  horkovodní)  se  musí  vést  a
   připevnit  tak,  aby nepřenášela do akusticky chráněných místností hluk
   způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí.

   ODDÍL 3

   § 26

   Bezpečnost při provádění a užívání staveb

   (1)  Stavba  musí být navržena a provedena tak, aby při jejím užívání a
   provozu  nedocházelo  k  úrazu  uklouznutím, pádem, nárazem, popálením,
   zásahem  elektrickým  proudem,  výbuchem^22)  uvnitř  nebo  v blízkosti
   stavby nebo k úrazu způsobeným pohybujícím se vozidlem.

   (2)  Hlavní  domovní  komunikace  v budovách s obytnými nebo pobytovými
   místnostmi  musí  umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 x 1950 x 800
   mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí
   být  tento rozměr 1950 x 1950 x 900 mm. Uvedený požadavek se nevztahuje
   na rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci.

   (3) Požadavky na bezpečnost při provádění staveb nebo jejich částí jsou
   upraveny zvláštním předpisem.^15)

   (4)  Při  provádění  a  užívání  staveb  nesmí  být ohrožena bezpečnost
   provozu na pozemních komunikacích.

   § 27

   Přístup  a  užívání  staveb  osobami  s  omezenou  schopností  pohybu a
   orientace

   Požadavky  na  stavby  z  hlediska  jejich  užívání  osobami s omezenou
   schopností pohybu a orientace, včetně řešení přístupu do těchto staveb,
   požadavky  na komunikace, konstrukce a zařízení jsou upraveny zvláštním
   předpisem.^10)

   § 28

   Úspora energie a ochrana tepla

   (1)  Budovy  musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na
   jejich  vytápění,  větrání,  popřípadě  klimatizaci  byla  co nejnižší;
   energetickou   náročnost  je  třeba  ovlivňovat  tvarem  budovy,  jejím
   dispozičním  řešením, orientací a velikostí oken, použitými materiály a
   výrobky  a  vytápěcími  systémy.  Při návrhu budovy se musí respektovat
   klimatické podmínky lokality (například teplota vnějšího vzduchu a její
   kolísání,  vlhkost  vzduchu, síla a směr větru a četnost převládajících
   větrů, mohutnost a četnost srážek).

   (2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a
   provedeny tak, aby byly zaručeny požadavky na

   a) tepelnou pohodu uživatelů,

   b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí,

   c)  stav  vnitřního  prostředí  pro  technologické  činnosti a pro chov
   zvířat,

   d) nízkou energetickou náročnost při provozu stavby.

   (3) Tepelně technické vlastnosti budov jsou dány normovými hodnotami.

   § 29

   Odstraňování staveb

   (1)  Stavby  nebo jejich části se musí odstraňovat (bourat, demontovat,
   popřípadě  přemísťovat)  tak,  aby  v  průběhu prací nedošlo k ohrožení
   bezpečnosti,   života   a   zdraví   osob,   ke   vzniku   požáru  a  k
   nekontrolovatelnému  porušení  stability  stavby  nebo  její části. Při
   odstraňování  staveb  nebo  jejich  částí  nesmí být ohrožena stabilita
   jiných  staveb^15)  ani  provozuschopnost  sítí  technického vybavení v
   dosahu stavby.

   (2)  Okolí  odstraňovaných  staveb  nesmí  být  touto činností a jejími
   důsledky nadměrně obtěžováno, zejména hlukem a prachem.

   (3)   Odstraňování   staveb   se   provádí   podle  předem  stanoveného
   technologického postupu.^4),^15)

   (4)   Suť   a  odpadový  materiál  z  odstraňovaných  staveb  musí  být
   odstraňovány neprodleně a nepřetržitě tak, aby nedocházelo k narušování
   bezpečnosti   a   plynulosti   provozu   na  pozemních  komunikacích  a
   nenarušovalo se životní prostředí.

   (5)  Zneškodňování  sutě a odpadového materiálu z odstraňovaných staveb
   je upraveno zvláštním předpisem.^13)

   ČÁST TŘETÍ

   POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE A TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

   ODDÍL 1

   STAVEBNÍ KONSTRUKCE

   § 30

   Zakládání staveb

   (1)  Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům;
   nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb.

   (2)  Při  zakládání  staveb  se  musí zohlednit případné vyvolané změny
   základových  podmínek  na  sousedních  pozemcích určených k zastavění a
   případná změna režimu podzemních vod.

   (3)  Základy  se  musí  chránit podle potřeby před agresivními vodami a
   látkami, které je poškozují.

   (4)  U  staveb,  jejichž  základy  jsou vystaveny změnám teploty (pece,
   mrazírny),  se  musí  uvažovat  s  účinky  těchto  změn  na  vlastnosti
   základové půdy, zejména u zemin soudržných.

   (5) Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní
   zeminy  nebo  od  základů,  se  musí  izolovat  proti  zemní  vlhkosti,
   popřípadě  proti  podzemní  vodě.  Pro  místnosti a prostory určené pro
   pěstování   rostlin   a   skladování  rostlinných  produktů  (například
   žampionů, kořenové zeleniny, brambor) platí § 55 odst. 5.

   § 31

   Stěny, příčky

   (1)  Požárně dělicí a nosné stěny uvnitř požárních úseků musí vykazovat
   požární  odolnost  odpovídající  normovým  hodnotám. Na všechny stěny a
   příčky se použijí stavební hmoty v souladu s normovými hodnotami.

   (2)   Obvodové   stěny  nebo  jejich  části,  které  nesplňují  požární
   vlastnosti  podle odstavce 1, se posuzují jako požárně otevřené plochy.
   V  těchto  obvodových  stěnách  se  na  rozhraní  požárních  úseků musí
   vytvořit   požární  pásy,  odpovídající  normovým  hodnotám,  popřípadě
   instalovat  požárně  bezpečnostní  zařízení,  jimiž  lze  požární  pásy
   nahradit. Požární pásy se nevyžadují u rodinných domů.

   (3) Vnější stěny, vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem
   vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí splňovat požadavky
   na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry
   a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami

   a) tepelného odporu konstrukce,

   b) rozložení vnitřních povrchových teplot na konstrukci,

   c) tepelné setrvačnosti konstrukce ve vazbě na místnost nebo budovu,

   d) difuze vodních par a bilance vlhkosti,

   e) vzduchové propustnosti konstrukce, jejích spár a styků.

   (4)  Stěna  nebo  příčka  je  vyhovující  z  hlediska  zvukové izolace,
   jestliže    splňuje   požadavky   stavební   akustiky   na   vzduchovou
   neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami.

   § 32

   Stropy

   (1)  Požární  stropy  a  stropy  uvnitř  požárních úseků musí vykazovat
   požární odolnost odpovídající normovým hodnotám a musí být provedeny ze
   stavebních hmot v souladu s normovými hodnotami.

   (2)  Vnitřní  stropní  konstrukce  musí  splňovat  požadavky na tepelně
   technické  vlastnosti  při  prostupu  tepla  v  ustáleném i neustáleném
   teplotním  stavu,  které vychází z normových hodnot. Stropní konstrukce
   nad  otevřenými  průjezdy  a  prostory  musí  dále splňovat požadavky z
   hlediska difuze vodní páry a vzduchové propustnosti.

   (3) Stropy jsou vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže splňují
   požadavky  stavební  akustiky  na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost
   danou normovými hodnotami.

   § 33

   Podlahy, povrchy stěn a stropů

   (1)  Podlahové  konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické
   vlastnosti  v  ustáleném a neustáleném teplotním stavu a dále požadavky
   stavební   akustiky  na  kročejovou  a  vzduchovou  neprůzvučnost  dané
   normovými  hodnotami.  Souvrství  celé  stropní  konstrukce se posuzuje
   komplexně.

   (2)   Podlahy   všech   bytových   a   pobytových  místností  musí  mít
   protiskluzovou  úpravu  povrchu se součinitelem smykového tření nejméně
   0,3.  U  částí  staveb  užívaných  veřejností,  včetně pasáží a krytých
   průchodů, musí být tato hodnota nejméně 0,6.

   (3)  V  chráněných  únikových  cestách  musí  konstrukční a materiálové
   provedení podlah odpovídat normovým hodnotám (například při řešení změn
   výškových úrovní, umístění prahů). Na nášlapnou vrstvu podlah nesmí být
   použita hmota s indexem šíření plamene vyšším než 100 mm/min.

   (4)  Instalace  uložené  v  podlaze  nesmí  narušit  vlastnosti podlahy
   požadované pro příslušný prostor.

   (5)  V chráněných únikových cestách musí být na povrchové úpravy stěn a
   stropů použity hmoty s nulovým indexem šíření plamene.

   (6) Povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu,
   musí být hladký s omyvatelnou úpravou.

   § 34

   Schodiště a šikmé rampy

   (1)  Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a
   každý  užitný  půdní  prostor  budovy musí být přístupné alespoň jedním
   schodištěm  (hlavní  schodiště).  Další schodiště (pomocná) se navrhují
   především  pro  řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s
   normovými hodnotami. Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na
   únikových cestách nesmí mít větší sklon než 1 : 8.

   (2)  Nejmenší  podchodná  a  průchodná výška schodišť je dána normovými
   hodnotami.

   (3)  Všechny  schodišťové  stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít
   stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku.

   (4)  Nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou dány normovými
   hodnotami.

   (5)  Vzájemný  vztah mezi výškou h a šířkou b v mm schodišťového stupně
   musí  být 2h + b = 630 mm. Tuto hodnotu je možno snížit až na 600 mm za
   předpokladu,  že nebude překročen nejvyšší dovolený sklon schodišťového
   ramene příslušného schodiště.

   (6)  Počet  výšek  schodišťových  stupňů  v  jednom schodišťovém rameni
   hlavního  schodiště  smí  být  nejvýše  16,  u  pomocných  schodišť a u
   schodišť uvnitř bytů nejvýše 18; stupnice schodišťového stupně musí být
   vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru.

   (7)  Sklon  schodišťových  ramen ve všech bytových domech s výtahem a u
   schodišť  uvnitř  bytů nesmí být větší než 35, ve všech bytových domech
   bez výtahu nesmí být větší než 33. U schodišť uvnitř bytů s konstrukční
   výškou  menší  než  3000 mm a u schodišť do podzemních podlaží je možno
   sklon  schodišťových  ramen  zvýšit  až  na  41.  U staveb uvedených ve
   zvláštním  předpise^10)  nesmí být v částech užívaných veřejností sklon
   schodišťového  ramene  větší  než 28 a výška schodišťového stupně větší
   než 160 mm.

   (8)  Nejmenší  dovolená  průchodná  šířka  schodišťových ramen, rozměry
   podest  a  mezipodest  a  další  bezpečnostní  požadavky  jsou dány pro
   jednotlivé   druhy   staveb   zvláštním  předpisem^23)  nebo  normovými
   hodnotami.

   (9)  Povrch  podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v
   příčném  i  podélném  směru.  Povrch  podest vnějších schodišť může mít
   podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %.

   (10) Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání
   omezeným  počtem  osob  (například  vstup  na střechy, trvale neužívané
   půdy). Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového schodiště je 550 mm;
   tato   šířka   nesmí   být   ničím   zúžena.  Nejmenší  dovolená  šířka
   schodišťového stupně žebříkových schodišť je 150 mm.

   (11) Součinitelé smykového tření povrchu musí být u

   a)  stupnice  při  okraji schodišťového stupně nejméně 0,6, u ostatních
   ploch  stupnice nejméně 0,3 a protiskluzové úpravy nesmí vystupovat nad
   povrch stupnice více než 3 mm,

   b) podest vnitřních schodišť nejméně 0,6,

   c)  podest  vnějších  schodišť  nejméně 0,6 + tg alfa, kde alfa je úhel
   sklonu podesty,

   d) celé stupnice žebříkového schodiště nejméně 0,6,

   e) šikmých ramp nejméně 0,6 + tg alfa, kde alfa je úhel sklonu rampy.

   (12)  Technické požadavky na šikmé rampy jsou dány normovými hodnotami;
   požadavky zvláštního předpisu10) tím nejsou dotčeny.

   (13)  Hluk  přenášený ze schodišť a podest do sousedních místností musí
   splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.

   (14) Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.

   § 35

   Komíny a kouřovody

   (1)  Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech
   provozních  podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný
   odvod  a  rozptyl  spalin  do  volného  ovzduší,  aby  nenastalo jejich
   hromadění  a  ohrožení  bezpečnosti. Kouřová cesta tvořená kouřovodem a
   komínem nesmí snižovat účinnost spotřebičů paliv.

   (2)  Komíny  pro  odvod spalin od spotřebičů na kapalná a plynná paliva
   musí odolávat kondenzátům spalin.

   (3) Komíny, kouřovody a komínové vložky se navrhují z materiálů

   a)   nehořlavých,   popřípadě  nesnadno  hořlavých  pro  spotřebiče  se
   zaručenou nízkou výstupní teplotou spalin,

   b) s nasákavostí odpovídající normové hodnotě,

   c) odolných proti mrazu v části vystavené atmosférickým vlivům,

   d) odolných proti účinkům spalin a jejich kondenzátu.

   (4)  Komíny  s  trvalým  výskytem  kondenzátu musí být těsné a chráněné
   proti zamrznutí.

   (5) Požadavky na umístění komína, jeho výšku a ústí jsou dány normovými
   hodnotami.

   (6)  Nejmenší  dovolený rozměr světlého průřezu průduchu podtlakového a
   přetlakového komína je dán normovými hodnotami.

   (7)  Komín  musí  mít vybírací, popřípadě vymetací, čisticí a kontrolní
   otvory.  Otvory  se  zakrývají  těsnými komínovými dvířky z nehořlavého
   materiálu, zabezpečenými proti otevření nebo vypadnutí. U spotřebičů na
   plynná paliva mohou být z nesnadno hořlavého materiálu. Do komínů nesmí
   být zaústěn vzduchotechnický rozvod.

   (8) Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí
   být  bezpečný  přístup  budovou, otvorem ve střeše, popřípadě komínovou
   lávkou.  Požadavky  na  přístupové  cesty  a  komínové  lávky jsou dány
   normovými hodnotami.

   § 36

   Střechy

   (1)  Střechy  musí  zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak,
   aby  neohrožovaly  chodce  a účastníky silničního provozu v přidruženém
   dopravním  prostoru  a  zabraňovat  vnikání  vody do konstrukcí staveb.
   Střešní  plášť  musí  být  odolný  vůči  klimatickým  vlivům a účinkům.
   Střešní  plášť  zasahující  do požárně nebezpečného prostoru musí být z
   nehořlavých hmot nebo musí být prokázáno, že nešíří požár.

   (2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí
   být   na   nich   provedena  opatření  zajišťující  bezpečnost  provozu
   (zábradlí, zídky apod.) a vzduchovou neprůzvučnost.

   (3)  Střešní  konstrukce  musí  splňovat požadavky na tepelně technické
   vlastnosti  při  prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu
   konstrukcemi dané normovými hodnotami

   a) tepelného odporu konstrukce,

   b) rozložení vnitřních povrchových teplot na konstrukci,

   c) tepelné setrvačnosti konstrukce ve vazbě na místnost nebo budovu,

   d) difuze vodních par a bilance vlhkosti,

   e) vzduchové propustnosti konstrukce, jejích spár a styků.

   (4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky požární bezpečnosti dané
   normovými hodnotami.

   § 37

   Výplně otvorů

   (1)  Konstrukce  výplní  otvorů  (oken, dveří apod.) musí mít náležitou
   tuhost,  při  níž  za  běžného provozu nenastane zborcení, svěšení nebo
   jiná  deformace  a  musí  odolávat  zatížení včetně vlastní hmotnosti a
   zatížení  větrem  i  při  otevřené  poloze  křídla,  aniž  by  došlo  k
   poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení funkce.

   (2)   Výplně  otvorů  musí  splňovat  požadavky  na  tepelně  technické
   vlastnosti  v  ustáleném  teplotním  stavu.  Součinitel  prostupu tepla
   včetně rámů a zárubní podle druhu budovy a druhu výplně je dán normovou
   hodnotou.

   (3)   Akustické  vlastnosti  výplní  otvorů  v  obytných  a  pobytových
   místnostech musí být takové, aby při dané hladině venkovního hluku byly
   splněny  požadavky  na neprůzvučnost umožňující současně výměnu vzduchu
   nejméně jednou za hodinu ve všech obytných a pobytových místnostech.

   (4)  Velikost  otvoru  okna,  pokud  má  sloužit  jako náhradní úniková
   možnost,  musí  být  nejméně  500  x  800 mm a výška vnitřního parapetu
   nejvýše  1200  mm.  Pokud má otvor sloužit pro vedení požárního zásahu,
   musí mít rozměry nejméně 800 x 1500 mm.

   (5)  Hlavní  vstupní  dveře  do  bytů  a  pobytových místností musí mít
   světlou šířku nejméně 800 mm.

   (6)  Okenní  parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je
   volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm
   nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této výšky.

   (7)  Nejmenší rozměr průlezných otvorů ve stropech a u vstupních otvorů
   do šachet a kanálů je dán zvláštním předpisem.^23)

   (8) Otvory v požárně dělicích konstrukcích (dveře, vrata, poklopy) musí
   být  opatřeny  požárními  uzávěry, které svými typy a požární odolností
   odpovídají normovým hodnotám. Dveře na únikových cestách musí umožňovat
   snadný  a  rychlý průchod a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci osob,
   popřípadě zvířat a zásahu požárních jednotek.

   § 38

   Zábradlí

   (1) Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob a k nimž
   je  možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím (popřípadě jinou
   zábranou),  které  musí  bezpečně odolávat zatížením působícím ve směru
   vodorovném i svislém.

   (2)  Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž
   je  volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti
   na  zatřídění  pochůzné  plochy (například s omezeným přístupem osob, s
   volným přístupem dospělých osob, provozy určené pro děti, hlediště). Za
   volný  prostor se nepovažuje prostor zakrytý konstrukcí, která odpovídá
   zatížení pěším provozem.

   (3) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud

   a)   by   bránilo  základnímu  provozu,  pro  který  je  plocha  určena
   (nástupiště, rampy na nakládání, bazény, jeviště apod.),

   b)  při  hloubce volného prostoru nejvýše 3,0 m, je-li na volném okraji
   pochůzné  plochy  s  běžným  nebo  nízkým  provozem vytvořen nepochůzný
   bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen.

   (4) Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla je

   a) snížená - 900 mm, pokud je hloubka volného prostoru nejvýše 3,0 m,

   b)  základní  -  1000 mm, ve všech případech, kdy není předepsána větší
   výška nebo dovolena snížená výška,

   c) zvýšená - 1100 mm,

   1. hloubka volného prostoru je větší než 12,0 m, nebo

   2.  pochůzná plocha se ve vzdálenosti menší než 1,0 m svažuje k volnému
   okraji  sklonem  větším než 10 % nebo stupňovitě, bez ohledu na hloubku
   volného  prostoru  [pokud není třeba použít zábradlí podle písmene d)],
   nebo

   3. ve volném prostoru je ohrožení látkami škodlivými zdraví,^24)

   d) zvláštní - 1200 mm, pokud je hloubka volného prostoru větší než 30,0
   m.

   (5)  U  schodišť,  popřípadě  u  šikmých  ramp  se zrcadlem je nejmenší
   dovolená výška zábradlí dána normovými hodnotami.

   (6) Zábradlí v provozech určených pro děti a v bytových domech musí být
   plné  nebo  s  výplní  tabulovou, sloupkovou ze svislých tyčových prvků
   nebo  mřížovou. Mezery v zábradlí nesmí být širší než 120 mm v bytových
   domech a 80 mm v provozech určených pro děti.

   (7) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy
   zábradlí opatřeno ochrannou lištou nejméně 100 mm vysokou.

   (8)  Šikmé  zábradlí  schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno madlem,
   umístěným  ve výšce nejméně 900 mm a nejvíce 1200 mm. U staveb určených
   pro pobyt dětí do 12 let se navíc musí umístit madlo ve výši 400 až 700
   mm. Madlo zábradlí nesmí mít ostré hrany, výstupy apod.

   (9)  Zábradlí  v  chráněných únikových cestách, kromě madla, musí být z
   nehořlavých hmot.

   § 39

   Výtahy

   (1) Stavby podle druhu a potřeby se vybavují výtahy^28a)

   a) určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů,

   b) určenými pro dopravu nákladů,

   c) požárními,

   d) evakuačními.

   (2)  Výtahy  se  musí  zřizovat  v  bytových domech se vstupy do bytů v
   úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.
   U  nástaveb  a vestaveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v úrovni
   pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí
   zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat.

   (3)  Provedení a rozměry výtahových klecí, šachetních a klecových dveří
   výtahů  podle  odstavce  1  jsou uvedeny v českých technických normách.
   Požadavky  na  rozměry  výtahové  klece,  šířku  šachetních a klecových
   dveří,  volnou  plochu  před  nástupními  místy do výtahu a na vybavení
   klece  výtahu  určeného pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a
   orientace stanovené zvláštním předpisem^10) tím nejsou dotčeny.

   (4)  Prostorové  uspořádání  a  provedení strojoven výtahů je uvedeno v
   českých  technických  normách.  Strojovny  výtahů  tvoří buď samostatný
   požární  úsek  nebo  společný požární úsek s výtahovou šachtou, jsou-li
   umístěny  nad  touto  šachtou. Strojovny evakuačních a požárních výtahů
   musí být požárně odděleny od strojoven ostatních výtahů.

   § 40

   Výtahové, instalační a větrací šachty

   (1)  Ve  výtahové  šachtě  nesmí  být umístěna žádná vedení technického
   vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz
   a  bezpečnost  výtahu.  Výtahová  šachta musí být dostatečně větrána do
   prostoru   mimo  budovu  a  nesmí  být  využita  pro  větrání  prostorů
   nesouvisejících s výtahem.

   (2) Výtahová šachta nesmí bezprostředně sousedit s akusticky chráněnými
   místnostmi.

   (3)  Výtahové,  instalační  a  větrací  šachty,  které  procházejí více
   požárními úseky, musí tvořit samostatné požární úseky.

   (4)   Požární   odolnost   požárně  dělicích  konstrukcí  výtahových  a
   instalačních šachet, včetně požárních uzávěrů otvorů, je dána normovými
   hodnotami.

   (5)   Ohraničující  konstrukce  výtahových,  větracích  a  instalačních
   šachet,  včetně izolací, musí být z nehořlavých nebo alespoň z nesnadno
   hořlavých hmot.

   (6) Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné instalační vedení.

   § 41

   Shozy pro odpad

   (1)  Shozy  pro  odpad  musí  zajišťovat  bezpečné  nakládání s odpady.
   Shozové  šachty,  jejich  vhozové  a  čisticí otvory, popřípadě vhozové
   kabiny  a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány,
   uspořádány  a  provedeny  tak,  aby  do  ostatních  částí stavby nemohl
   pronikat  oheň,  kouř,  pachy,  prach  a  hluk. Shozové šachty musí mít
   zajištěno účinné odvětrání.

   (2)  Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v
   obytných  ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100
   mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shozové šachty musí mít
   vyústění  do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z
   vnějšku stavby, snadno čistitelný a musí mít účinné větrání.

   (3)  Shozové  šachty  a  ostatní sběrné prostory musí tvořit samostatné
   požární   úseky;   požadavky  na  požární  úseky  jsou  dány  normovými
   hodnotami.

   § 42

   Balkóny, lodžie a arkýře

   (1)  Balkóny,  lodžie  a  arkýře  nesmí  svým  umístěním  a  provedením
   ohrožovat  provoz  na  veřejném  prostoru.  Výška  jejich  umístění nad
   vozovkou  a nad částí chodníku, která je bezpečnostním odstupem (0,5 m)
   dopravního prostoru, je nejméně 4,8 m.

   (2)  Podlahy  balkónů  a  lodžií  musí  být  vodotěsné. Musí z nich být
   zabezpečen odvod dešťové vody.

   (3)  Balkóny a lodžie musí být opatřeny zábradlím nebo jinou mechanicky
   odolnou a stabilní ochrannou konstrukcí.

   ODDÍL 2

   TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

   § 43

   Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody

   (1)  Vodovodní přípojka pitné vody z vodovodní sítě nesmí být propojena
   s jiným zdrojem.

   (2)  Vodovodní  přípojka,  popřípadě část vnitřního vodovodu vedeného v
   zemi  se  musí  uložit  do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti
   zamrznutí, například tepelnou izolací.

   (3)  Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být
   přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvanlivě označeno.

   (4) Je-li vodovodní síť řešena zvlášť pro pitnou a užitkovou vodu, musí
   být takto řešen i vnitřní vodovod.

   (5) Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno v případech, kdy by
   mohlo  dojít k zamrznutí vody. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody
   musí  být  vždy  tepelně izolováno. Potrubí podléhající korozi musí být
   proti ní chráněno.

   (6)  Vnitřní  vodovod  musí  být  chráněn proti možnému zpětnému nasátí
   znečištěné vody.

   (7)  Vnitřní  vodovody,  zajišťující  zásobování  požární  vodou  podle
   normových  hodnot, musí mít osazeny hydrantové systémy s trvalým tlakem
   a okamžitě dostupnou dodávkou vody.

   § 44

   Kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace

   (1) Je-li stoková síť oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná.

   (2)  Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky
   nebo se musí chránit proti zamrznutí, například tepelnou izolací.

   (3)  Čisticí  tvarovky  se  nesmí  osadit  v místnostech, ve kterých by
   případný  únik  odpadní  vody  mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání
   stavby.

   (4)  Větrací  potrubí  vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů,
   větracích  průduchů,  instalačních  šachet a půdních prostor a musí být
   vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště.

   (5) V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah, se zásobníky
   vody  a  se  zařizovacími  předměty,  které  nejsou napojeny na vnitřní
   kanalizaci,  musí  být  osazena  podlahová vpusť. Pokud to druh provozu
   vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot (tuků, olejů, pevných částic
   apod.).

   (6)  Potrubí z plastů vedené chráněnou únikovou cestou musí být zakryto
   krytem z nehořlavých hmot.

   § 45

   Elektrické přípojky a vnitřní rozvody silnoproudé a telekomunikační

   (1)  Vnitřní  silnoproudé  a  telekomunikační  rozvody  se připojují na
   rozvodné sítě přípojkou.

   (2) Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na

   a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,

   b)  provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu
   a vlivu prostředí,

   c)  přehlednost  rozvodu,  umožňující  rychlou  lokalizaci a odstranění
   případných poruch,

   d)   snadnou   přizpůsobivost   rozvodu  při  požadovaném  přemísťování
   elektrických zařízení a strojů,

   e)  dodávku  elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční
   při požáru,

   f)  zamezení  vzájemných  nepříznivých  vlivů  a  rušivých  napětí  při
   křižování a souběhu silnoproudých a telekomunikačních vedení.

   (3)  Požadavky  na silnoproudé elektrické přípojky staveb jsou upraveny
   zvláštním předpisem.^25)

   (4) Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné
   v  budovách  musí  vyhovět  všem  požadavkům  na zajištění bezpečnosti,
   hygienickým  požadavkům  (především  na  hlukové  a vibrační působení),
   požadavkům  na ochranu životního prostředí (zamezení úniků z palivového
   a  olejového  hospodářství,  minimalizace úniků spalin apod.) a požárně
   bezpečnostním požadavkům.

   (5)  Stavba  musí  umožňovat  vstup  silnoproudých  a telekomunikačních
   kabelů  do  budovy,  umístění  rozvodných  skříní a provedení vnitřních
   silnoproudých  a  telekomunikačních  rozvodů^26)  až  ke koncovým bodům
   sítě.  Požadavky  na  koncové  body  telekomunikační sítě jsou upraveny
   zvláštním  předpisem.^27)  Vnitřní  elektrické  rozvody  silnoproudé  a
   telekomunikační musí splňovat požadavky na zabezpečení proti zneužití.

   (6)  Každá stavba musí mít trvale přístupný a viditelně trvale označený
   hlavní vypínač elektrické energie.

   § 46

   Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení

   (1)  Pro  plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení^25) lze použít
   jen  materiál,  který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a
   danému provoznímu přetlaku.

   (2) Uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálů z plastů.
   Rozvod  plynu  musí  být  dimenzován  tak,  aby  byl  zajištěn potřebný
   provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.

   (3)  Rozvod  plynu  se  nesmí  vést  v  místech,  kde  by  byl vystaven
   mechanickému  namáhání,  popřípadě poškození, koroznímu nebo teplotnímu
   působení  (u  materiálu z plastů nesmí teplota překročit 20 stup. C a u
   oceli  50  stup.  C) a v místech, kde by byla znemožněna jeho kontrola,
   popřípadě údržba, pokud nejsou provedena opatření podle odstavce 5.

   (4)  Na  začátku  odběrného  plynového zařízení^25) musí být instalován
   hlavní  uzávěr umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí
   být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn v obytných a pobytových
   místnostech,   ve  spížích,  světlících  a  šachtách,  v  koupelnách  a
   záchodech,  v prádelnách a kotelnách, v garážích, ve skladech potravin,
   hořlavých látek a kapalin, ve shromažďovacích prostorech, v kolektorech
   a technických chodbách, v chráněných únikových cestách a nevětratelných
   nebo nepřístupných prostorech.

   (5) Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné trubky (chráničky)

   a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí,

   b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,

   c) při průchodu obvodovými zdmi a základy.

   (6)  Připojené  spotřebiče^28)  musí  vyhovovat  danému  druhu  plynu a
   provoznímu  přetlaku a mohou být podle svého provedení umístěny pouze v
   prostorách,   které   svým   objemem,   účelem  a  popřípadě  množstvím
   přiváděného  vzduchu  odpovídají  jmenovitému tepelnému výkonu a funkci
   spotřebiče.

   § 47

   Ochrana před bleskem

   Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde
   by blesk mohl způsobit

   a)  ohrožení  života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro
   shromažďování  většího  počtu  osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a
   školství,  stavby  veřejných  ubytovacích  zařízení) nebo většího počtu
   zvířat,

   b)  poruchu  s  rozsáhlými  důsledky  (například  elektrárna, plynárna,
   vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),

   c)  výbuch  (například  výrobna  a  sklad  výbušných a hořlavých látek,
   kapalin a plynů),

   d)   škody   na   kulturních,  popřípadě  jiných  hodnotách  (například
   obrazárna, knihovna, archiv, muzeum, památkově chráněná budova),

   e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až
   d) musí být před bleskem chráněny,

   f)  ohrožení  stavby,  u  které  je  zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v
   důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí (například
   tovární komín, věž, rozhledna).

   § 48

   Vzduchotechnická zařízení

   (1)  Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního
   ovzduší  větraných  prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým
   požadavkům.  Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat
   životní  prostředí  a  zdraví  a  musí  splňovat  požadavky  na nejvýše
   přípustné  hodnoty  hluku a vibrací.^21) Vzduchotechnické zařízení musí
   být řešeno tak, aby jím nedocházelo k šíření požáru a jeho zplodin.

   (2)  Výfuk  odpadního  vzduchu  musí  být  proveden  a umístěn tak, aby
   neobtěžoval  a  neohrožoval  okolí.  Výdechy odpadního vzduchu musí být
   vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu, východů
   z  chráněných  únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných,
   popřípadě  částečně  chráněných  únikových  cest  a 3 m od nasávacích a
   výfukových  otvorů  sloužících  nucenému  větrání  chráněných únikových
   cest.

   (3)  Nastává-li  při  dopravě  vzduchu  s  vysokým  obsahem vodních par
   nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu
   a opatřen odvodněním.

   (4)  Vzduchotechnická  zařízení  s  úpravou teploty přiváděného vzduchu
   musí být vybavena automatickou regulací.

   § 49

   Vytápění

   (1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a
   spolehlivý provoz.

   (2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího
   vzduchu.  Odvod  spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí
   ohrožovat životní prostředí a zdraví osob.

   (3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými hodnotami.

   (4)  Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu (například v předškolních
   a  školských  zařízeních)  musí  být instalovaná otopná tělesa opatřena
   ochrannými kryty.

   (5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a
   nastavení  parametrů  otopných  soustav  (například  teplot,  přetlaku,
   tlakových  rozdílů,  průtoků).  Při  provozu  otopných  soustav se musí
   zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla.

   (6)  Při  dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní
   otopné  soustavy  stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného
   média;  měřiče  dodávaného  tepla  musí  být  osazeny ve vnitřní otopné
   soustavě.^25)

   (7)  Zařízení  uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí
   být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci.

   (8) Otopná soustava vedená technickými podlažími musí být izolovaná.

   ČÁST ČTVRTÁ

   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY STAVEB

   § 50

   Rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci

   (1)  Rodinný  dům  musí  mít  vymezen  prostor  pro  ukládání  odpadu z
   domácnosti.  Není-li  možné  takovýto prostor situovat v domě, je třeba
   vymezit  stanoviště  pro  nádobu  na  odpad  z  domácnosti  na  pozemku
   rodinného domu.

   (2)  Světlá  výška  obytných  místností  v  rodinném  domě a pobytových
   místností ve stavbě pro individuální rekreaci musí být nejméně 2500 mm,
   v  podkroví  2300  mm.  V  obytných  a pobytových místnostech se šikmým
   stropem  musí  být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou
   plochy místnosti.

   (3)  Sklon  schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v
   rodinném domě a ve stavbě pro individuální rekreaci nesmí být větší než
   35  stupňů;  nepřesáhne-li  konstrukční  výška 3000 mm, je možno zvýšit
   sklon  schodišťových  ramen  až na 41 stupňů. Počet výšek schodišťových
   stupňů v jednom rameni smí být nejvýše 18.

   (4)  U  hlavních  schodišť  a  u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro
   individuální  rekreaci  musí  být  nejmenší  podchodná  výška 2100 mm a
   nejmenší  průchodná  šířka  900  mm;  u  pomocných  schodišť (například
   sklepních, do půdního prostoru) je nejmenší průchodná šířka 750 mm.

   (5)  Rodinný  dům  nebo  stavba  pro  individuální rekreaci tvoří jeden
   požární  úsek,  kromě  prostorů,  které  musí tvořit samostatné požární
   úseky (například garáž).

   (6)  V rodinném domě a ve stavbě pro individuální rekreaci se únik osob
   řeší pouze nechráněnými únikovými cestami.

   § 51

   Stavby pro shromažďování většího počtu osob

   (1) Stavby pro shromažďování většího počtu osob

   a)  musí  být  situovány  a  vybaveny (například požárně bezpečnostními
   zařízeními)  tak, aby v případě havárie nebo požáru byla možná rychlá a
   účinná  lokalizace a likvidace požáru, a aby byla v nejvyšší možné míře
   zaručena  bezpečnost  osob  nacházejících  se v této stavbě nebo v její
   blízkosti;  pro  požární  a  jiná pohotovostní vozidla musí být zřízeny
   vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy,

   b) musí mít nejméně dva východy vedoucí na volné prostranství,

   c)  musí  být  vybaveny  evakuačními výtahy kromě případů, kde východ z
   podlaží na volné prostranství je veden po rovině nebo po rampě,

   d) musí mít stanoven maximální limit návštěvníků.

   (2)  Osoby,  které  jsou ve shromažďovacích prostorech, musí mít vždy k
   dispozici  nejméně  dvě  únikové  cesty  vedoucí různým směrem, přičemž
   jedna úniková cesta je nejvíce pro 250 osob. Kapacity dalších únikových
   cest musí odpovídat normovým hodnotám.

   (3) Každá část shromažďovacího prostoru zvýšená nebo snížená o více než
   500  mm,  která  slouží  ke  shromáždění  více  než 100 osob (například
   balkóny, jeviště, orchestřiště), musí mít samostatný východ.

   (4)  Únikové  cesty z podzemních podlaží a z prvního nadzemního podlaží
   musí vést přímo na volné prostranství. Alespoň jedna úniková cesta musí
   být  přizpůsobena  pro  osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
   Únikové  cesty  z  podzemních  a  nadzemních  podlaží musí být vzájemně
   odděleny,  kromě  případů,  kde tyto cesty slouží k evakuaci z jediného
   shromažďovacího prostoru.

   (5)  Výškové  rozdíly  na únikových cestách ze shromažďovacích prostorů
   menší než 400 mm musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.

   (6)  Schodiště uvnitř shromažďovacího prostoru a schodiště na únikových
   cestách  ze shromažďovacího prostoru, určená pro únik více než 50 osob,
   musí  mít  sklon  schodišťových ramen od 25 stupňů do 35 stupňů. Jejich
   ramena  musí  být  přímá.  Schodiště  ze  shromažďovacího  prostoru,  s
   výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a
   podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením
   dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty.

   (7)  K  rychlé  evakuaci ze shromažďovacích prostorů musí být zajištěno
   bezpečné  opuštění  míst  k  sezení,  jejichž  řešení je dáno normovými
   hodnotami.  Šířka  stupňů  u  míst k stání uspořádaných stupňovitě musí
   činit  alespoň 400 mm. Soubory stupňovitých nebo svažitých míst k stání
   musí  být  vybaveny zábradlím pro ochranu a oporu. U tribun pro stojící
   diváky se musí vždy po 10 řadách instalovat vodorovné zábradlí, členěné
   s ohledem na příchod a odchod diváků.

   (8)  Shromažďovací  prostory  včetně  únikových  cest musí být vybaveny
   nouzovým  osvětlením. Směry úniku musí být zřetelně označeny všude tam,
   kde  východy  na  volné  prostranství  nejsou přímo viditelné. Dveře na
   únikových   cestách  ze  shromažďovacích  prostorů  musí  být  opatřeny
   odblokovacím zámkem.

   (9)  Každý  shromažďovací  prostor musí tvořit samostatný požární úsek,
   jehož  konstrukční  řešení  a  technické  vybavení  a  zařízení je dáno
   normovými  hodnotami  (například  z hlediska použitých stavebních hmot,
   požární  odolnosti  stavebních  konstrukcí,  odvodu  tepla  a kouře při
   požáru).

   (10)  Vždy  pro  50  žen  a 100 mužů musí být k dispozici alespoň jeden
   záchod  a  dále  vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání a alespoň jeden
   záchod  pro  osoby  používající  vozík  pro invalidy. Personál musí mít
   hygienické  zařízení  oddělené  od  zařízení  pro veřejnost. Hygienické
   zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně.

   (11)  Šikmé  rampy v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí mít sklon
   nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu.

   (12) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.

   § 52

   Stavby pro obchod

   (1)  Stavby  pro  obchod,  které  mají  více než tři nadzemní podlaží s
   prodejními prostorami, musí být vybaveny evakuačními výtahy.

   (2)  Hlavní  dopravní  komunikace  v  prodejních  místnostech  musí mít
   průchozí  šířku  alespoň  2000 mm, v přízemí 2500 mm. Na jejich křížení
   musí být umístěny ukazatele k východům a hlavnímu schodišti.

   (3) Nejméně u jedné pokladny každého oddělení musí být zajištěn průchod
   o šířce nejméně 900 mm a manipulační plocha ve výšce nejvýše 800 mm nad
   podlahou.  Nejmenší průchozí šířka mezi samoobslužnými prodejními pulty
   musí  být  1800 mm. Při stavebních úpravách stávajících staveb může být
   nejmenší šířka mezi samoobslužnými pulty nejméně 1500 mm.

   (4) Vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících
   provozu  (příjem  zboží,  vstupy  pro zaměstnance, odvoz odpadu apod.).
   Sklady  potravin^29)  musí  být  odděleny  od  skladů  ostatního zboží.
   Všechny sklady musí být vybaveny měřicím zařízením teploty a vlhkosti.

   (5)  Větrací a klimatizační zařízení musí umožnit při výskytu hořlavých
   plynů samočinné vyřazení z provozu.

   (6) Požadavky požární bezpečnosti staveb pro obchod jsou dány normovými
   hodnotami.  Stavby pro obchod, které jsou ve smyslu požární bezpečnosti
   stavbami  pro  shromažďování  většího  počtu  osob,  musí dále splňovat
   podmínky § 51 odst. 1, 2, 4, 5, 6, 8 a 9.

   (7)  U  prodejen  potravin,  bez ohledu na velikost prodejní plochy, se
   stanoví   hygienické   požadavky   a  rozsah  vybavení  prodejny  podle
   zvláštního předpisu.^29)

   (8)  U  staveb pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a více je nutné
   zajistit  napojení  z  přilehlé  pozemní  komunikace pro odbočení vlevo
   levým odbočovacím pruhem.

   (9)  Stavby  pro obchod musí být vybaveny záchody pro veřejnost v počtu
   odpovídajícím kapacitě stavby a zvláštnímu předpisu.^10)

   § 53

   Stavby ubytovacích zařízení

   (1)  Prostory  vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí umožňovat
   plynulý příjem a odbavení hostů.

   (2)  Světlá  výška  pokoje  hosta  musí  být minimálně 2600 mm. V části
   pokoje  se  šikmým  stropem  (například  v  podkroví) se do jeho plochy
   započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje
   pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje.

   (3) Předsíň musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u pokojů určených
   k  ubytování  osob  s  omezenou  schopností pohybu a orientace musí být
   průchozí šířka předsíně 1500 mm a délka 2200 mm. Minimální šířka chodeb
   pro  hosty  je  1500 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro hosty je
   1100  mm.  Nejmenší  šířka  chodby pro zaměstnance je 1200 mm, nejmenší
   průchozí  šířka  schodiště  pro  zaměstnance  je  1100  mm.  Komunikace
   zaměstnanců se nesmí křížit s komunikacemi hostů.

   (4) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v členění do tříd činí

   a) 8 m

   2
   u jednolůžkového pokoje, 12,6 m

   2
   u dvoulůžkového pokoje (třída jedna a dvě hvězdičky),

   b) 9,5 m

   2
   u jednolůžkového pokoje, 13,3 m

   2
   u dvoulůžkového pokoje (třída tři hvězdičky),

   c) 11,4 m

   2
   u jednolůžkového pokoje, 13,3 m

   2
   u dvoulůžkového pokoje (třída čtyři hvězdičky),

   d) 12 m

   2
   u jednolůžkového pokoje, 16 m

   2
   u  dvoulůžkového  pokoje  (třída  pět  hvězdiček). Jestliže u ubytovací
   jednotky  třídy jedna až tři hvězdičky má pokoj více než dvě lůžka, pro
   každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha pokoje zvětšuje o 5 m

   2
   .

   (5) Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít nejmenší plochu 4 m

   2
   .

   (6) Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních zařazených do třídy tři
   až  pět  hvězdiček musí mít hygienické zařízení přístupné z předsíně. U
   ostatních  ubytovacích  zařízení  musí  být v pokoji alespoň umyvadlo s
   tekoucí  vodou.  V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně
   však  na  každých  10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým
   koutem  a  umyvadlem,  a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro
   ženy, s předsíní a umyvadlem.

   (7)  Stavba  ubytovacího zařízení s více než dvěma nadzemními podlažími
   musí být vybavena výtahem. Ve stavbách ubytovacích zařízení, které mají
   více než tři nadzemní podlaží, musí být evakuační výtahy.

   (8)  V  části  ubytovacího  zařízení,  kde  jsou poskytovány stravovací
   služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být
   záchody  odděleně  pro  muže a pro ženy s předsíní a umyvadlem, přičemž
   nejméně  jedna  záchodová  kabina  musí  být řešena pro užívání osobami
   používajícími vozík pro invalidy. Požaduje se a) pro ženy jedno sedadlo
   na  10 žen, pro každých dalších 20 žen jedno další sedadlo, b) pro muže
   jedno  sedadlo  a  jedno  pisoárové  stání  nebo  mušle na 10 mužů, pro
   každých  dalších  40  mužů  jedno další sedadlo a jedno pisoárové stání
   nebo mušle.

   (9)  Podle ustanovení odstavce 8 se postupuje i u samostatných zařízení
   veřejného stravování.

   (10)  Hygienická  zařízení  v  částech ubytovacích zařízení uvedených v
   odstavci  8  a  v samostatných zařízeních veřejného stravování musí být
   vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich
   provozní dobu.

   (11)  Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní
   síť.  Ubytovací  zařízení  s  více  než  100  pokoji pro hosty musí být
   vybaveno  rozhlasem  umožňujícím  řízení evakuace. Ubytovací zařízení s
   lůžkovou  kapacitou  větší  než  100  osob musí mít elektrickou požární
   signalizaci  a domácí rozhlas s nuceným poslechem. Ubytovací zařízení s
   ubytovací  kapacitou  vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro
   akustický  signál  vyhlášení  poplachu.  Pokud  jsou ubytovací jednotky
   umístěny  výše  než  30 m nad úrovní prvního nadzemního podlaží, musí v
   nich být instalováno samočinné hasicí zařízení.

   (12)  Požadavky  požární  bezpečnosti  ubytovacích  zařízení  jsou dány
   normovými hodnotami. Ve stavbách nebo jejich částech, kde jsou umístěna
   ubytovací  zařízení,  musí  každá  ubytovací jednotka tvořit samostatný
   požární  úsek,  jehož konstrukční řešení a technické vybavení vychází z
   normových  hodnot  (například při úpravě povrchů stavebních konstrukcí,
   kvality podlahových krytin).

   (13) Ubytovací zařízení mohou mít nejvýše osm nadzemních podlaží, pokud
   nosné a požárně dělicí konstrukce jsou smíšené, a tři nadzemní podlaží,
   pokud  nosné  a  požárně dělicí konstrukce jsou z hořlavých hmot. Počet
   nadzemních  podlaží není omezen pro nosné a požárně dělicí konstrukce z
   nehořlavých hmot.

   (14)  V  každém  ubytovacím  zařízení  musí být zajištěna evakuace osob
   únikovými cestami, jejichž druh, rozmístění, počet a technické vybavení
   vychází  z  normových  hodnot (například z hlediska vytváření požárních
   úseků, velikosti nahodilého požárního zatížení, povrchových úprav).

   (15)  Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr
   úniku.

   (16)  Rozvody  vzduchotechnických zařízení musí být z nehořlavých hmot.
   Vzduchotechnické  zařízení  v  ubytovací  části  nesmí  být napojeno na
   vzduchotechnické zařízení kuchyní.

   (17) Ustanovení odstavců 1 až 16 se v plném rozsahu vztahují na hotely,
   motely a penziony; na ostatní ubytovací zařízení se použijí přiměřeně.

   § 54

   Stavby pro výrobu a skladování

   (1)  U  staveb  pro  výrobu a skladování musí být stanoveno podle druhu
   výroby,  skladovaných  hmot  a  výrobků  a  druhu unikajících škodlivin
   ochranné   pásmo,  popřípadě  dodržena  bezpečnostní  vzdálenost  podle
   zvláštního předpisu.^30)

   (2)  Stavby  pro  výrobu  a  skladování  musí  být  řešeny  v souladu s
   normovými  hodnotami  požární  bezpečnosti,  u  staveb  pro  skladování
   zvláště se zřetelem k vybavení požárně bezpečnostními zařízeními.

   (3)  Schodiště  ve  stavbách  pro  výrobu a skladování musí mít první a
   poslední  stupeň  schodišťového  ramene  výrazně rozeznatelný od okolní
   podlahy.^23)

   (4)  Vnitřní  povrchy  stěn,  podlah  a  jiných  konstrukcí v provozech
   prašných  nebo  v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno
   čistitelné.

   (5)   Pracoviště   bez   denního  osvětlení  nebo  s  uměle  vytvářeným
   mikroklimatem  se  smí  zřizovat  při  dodržení  podmínek hygienických,
   bezpečnosti práce a pracovních podmínek.^15),^18),^23)

   (6)   Ve  stavbách  pro  výrobu  a  skladování  se  zřizují  hygienická
   zařízení.^10),^18)

   § 55

   Zemědělské stavby

   (1) U staveb pro chov hospodářských zvířat

   a) se stanoví ochranná pásma,^12),^31)

   b)   s  požadovaným  stavem  vnitřního  prostředí  se  stanoví  tepelně
   technické  vlastnosti  konstrukcí  na  základě  tepelné  bilance stavby
   zahrnující biologickou produkci tepla, vodních par a plynů,

   c)  v případech, že se nepožaduje stanovit stav vnitřního prostředí, se
   zvířata chrání před přímým působením větru, srážek a slunečního záření,

   d) se musí zajistit zdravotní nezávadnost povrchů stavebních konstrukcí
   a technologických zařízení, se kterými přicházejí zvířata do styku.

   (2) U staveb pro větší počet hospodářských zvířat se musí

   a) vybudovat oplocení a systém filtrů proti vnesení nákazy,

   b)  u  staveb  pro  drůbež,  prasata  a dojnice zajistit náhradní zdroj
   elektrické energie.

   (3)  Stavby pro skladování siláže a statkových hnojiv (hnoje, hnojůvky,
   močůvky,  kejdy,  silážních šťáv) musí být navrženy podle druhu a počtu
   ustájených zvířat a se zřetelem na umístění stavby v ochranných pásmech
   vodních  zdrojů  určených  k  hromadnému  zásobování pitnou a užitkovou
   vodou  a  vodárenských  nádrží a jejich přítoků. Jejich konstrukce musí
   být  nepropustné, musí zamezit vnikání povrchových vod, umožňovat odvod
   nekontaminovaných srážkových vod odděleně od vod kontaminovaných a musí
   zamezit vytékání skladovaných tekutých složek ze stavby.

   (4) Stavby pro skladování a úpravu rostlin a rostlinných produktů musí

   a)  u skladů zrnin, ovoce a zeleniny svým provedením zabezpečit ochranu
   proti vnikání ptactva a hlodavců,

   b) být snadno čistitelné a desinfikovatelné,

   c)  u  skladů  brambor,  ovoce  a  zeleniny  splnit  požadované tepelně
   izolační vlastnosti obvodových stěn, stropů a podlah.

   (5)  Stavby  pro  pěstování  rostlin  a skladování rostlinných produktů
   (například  žampionů,  brambor  a kořenové zeleniny) nemusí mít izolace
   podlah proti zemní vlhkosti nebo mohou být provedeny bez podlahy.

   (6)  Skladovací  prostory pro skladování minerálních hnojiv a přípravků
   na  ochranu  rostlin musí být zabezpečeny před účinkem zemní vlhkosti a
   účinky  povětrnosti  a  nesmí  umožňovat  impuls pyrolytického rozkladu
   hnojiv.

   (7)  Sklady minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, asanační
   plochy,  příjmová  a  výdejní  místa  apod.  musí být zabezpečeny proti
   vniknutí srážkových vod a nesmí být odkanalizovány do stokové sítě.

   (8)  Plochy,  na  kterých  může  dojít  ke  kontaminaci  srážkových vod
   minerálními  hnojivy  a  přípravky  na ochranu rostlin, musí být řešeny
   jako nepropustné a odvodněny do jímek nebo účinného čisticího zařízení.
   V  jednotlivých jímkách na jímání odpadních vod kontaminovaných hnojivy
   a  přípravky  na  ochranu  rostlin  lze  akumulovat  pouze odpadní vody
   stejného charakteru.

   (9)  Sklady  přípravků  na  ochranu rostlin musí být vybaveny záchytnou
   bezodtokovou  jímkou  o  objemu  odpovídajícímu největšímu skladovanému
   obsahu  nebo nepropustnou podlahou ohraničenou nepropustným soklem stěn
   a  zvýšeným  prahem  dveří.  Sklady těchto přípravků na ochranu rostlin
   musí   být  z  hlediska  požární  bezpečnosti  posuzovány  jako  sklady
   hořlavých kapalin.

   (10)  Skladovací  nadzemní nádrže skladů kapalných minerálních hnojiv o
   objemu větším než 100 m

   3
   musí  být  opatřeny  indikací  případných netěsností těch částí nádrže,
   které  nelze  kontrolovat.  Stáčecí  místa  příjmu  a  výdeje  se  musí
   zabezpečit bezodtokovou jímkou pro zachycení úkapů.

   (11)  Výdejní  rampa  u  skladů  přípravků  na ochranu rostlin musí být
   chráněna  před  dešťovými  srážkami  a mít sklon do bezodtokové jímky s
   kapacitou minimálně 1 m

   3
   .

   (12)   Další  požadavky  na  navrhování  zemědělských  staveb  upravují
   zvláštní předpisy.^31),^32)

   (13)  Požadavky  požární  bezpečnosti  na  zemědělské  stavby jsou dány
   normovými hodnotami.

   § 56

   Odstavné a parkovací plochy, garáže

   (1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp je dána normovými hodnotami.

   (2)  V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické
   zařízení v souladu s normovými hodnotami.

   (3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání
   velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými
   hodnotami.

   (4)  Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají
   podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku
   nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par.

   (5)  V  hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde
   jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti.

   (6)  V  prostorech  stání  a  vnitřních komunikací hromadných garáží se
   nesmí umísťovat odběrná plynová zařízení.

   (7) Požadavky požární bezpečnosti garáží jsou dány normovými hodnotami.

   (8)  Nejmenší šířka únikových cest v garážích je 1,5 únikového pruhu. Z
   požárního  úseku  hromadné  garáže  musí  vést  alespoň  dvě nechráněné
   únikové  cesty,  a  to  na  volné prostranství nebo do chráněné únikové
   cesty.  Z  požárního  úseku  hromadné garáže může vést jedna nechráněná
   úniková cesta, pokud je v něm nejvýše 50 % normového počtu stání.

   (9) Hromadné garáže musí mít označení únikových cest včetně vyznačeného
   směru  úniku.  Hromadné  garáže v podzemních podlažích musí mít nouzové
   osvětlení únikových cest.

   (10)  Hromadné  garáže se dvěma a více podzemními podlažími nebo s více
   než  třemi  nadzemními podlažími musí mít vnitřní zásahové cesty, které
   mohou být umístěny ve všech typech chráněných únikových cest.

   § 57

   Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot

   (1)  Odpadní vody ze servisů a opraven před vypuštěním do stokové sítě,
   popřípadě  do  vodního  recipientu  se  upraví  v  souladu  s normovými
   hodnotami  tak,  aby  bylo  dosaženo složení odpadních vod požadovaného
   podle zvláštního předpisu.^6)

   (2)  Manipulační  plochy  čerpacích  stanic  pohonných  hmot  musí  být
   nepropustné  a  musí  být  vyspádovány do záchytných jímek s odtokem do
   kanalizace zaolejovaných vod.

   (3)  U servisů, opraven a čerpacích stanic se zřídí hygienická zařízení
   v souladu s příslušnými normovými hodnotami a zvláštním předpisem.^10)

   (4)  Světlé  výšky  místností  a  prostorů  v  servisech,  opravnách  a
   čerpacích stanicích jsou dány normovými hodnotami.

   (5)  Větrání  servisů,  opraven  a  čerpacích stanic musí zajistit, aby
   koncentrace  škodlivých  látek v ovzduší nepřekročila normové hodnoty z
   hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu.^22)

   (6)  Servisy  a opravny, pokud jsou vestavěné do budovy sloužící jinému
   účelu,  popřípadě  k ní přistavěné musí tvořit samostatný požární úsek.
   Požadavky  na  požární  úseky  servisů  a  opraven  jsou dány normovými
   hodnotami.

   (7)   Čerpací   stanice  pohonných  hmot  jsou  otevřená  technologická
   zařízení,  kde  samostatné požární úseky tvoří skladovací nádrže včetně
   stáčecího   místa   a  výdejní  stanoviště.  Součástí  požárního  úseku
   výdejního  stanoviště  může  být kiosek, pokud prodejní místnost kiosku
   nemá větší půdorysnou plochu než 75 m

   2
   .  Řešení  požární  bezpečnosti  čerpacích  stanic  je  dáno  normovými
   hodnotami požární bezpečnosti.

   (8)  Stavební  konstrukce  čerpací stanice musí být z nehořlavých hmot,
   kromě čerpací stanice s nejvíce šesti výdejními stojany, která může mít
   pro  zastřešení  výdejních stojanů a kiosku použity konstrukce smíšené,
   pokud  není  skladování  pohonných  hmot  zajištěno nadzemní skladovací
   nádrží.

   (9)  Pro  vymezení  požárně  nebezpečného  prostoru  jednotlivých částí
   čerpací stanice jsou odstupové vzdálenosti dány normovými hodnotami.

   § 58

   Stavby pro zdravotnictví

   U  staveb pro zdravotnictví jsou technické požadavky upraveny zvláštním
   předpisem.^10),^33)

   § 59

   Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

   (1)   Pro   stavby  vysokých  škol  a  vysokoškolských  zařízení  platí
   ustanovení tohoto paragrafu přiměřeně.

   (2) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být

   a)  3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na
   světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu
   12 m

   3
   na jedno dítě,

   b)  3300  mm  u  základních, středních, vyšších a speciálních škol; při
   dodržení  všech  podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné
   snížení  na  světlou  výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu
   5,3 m

   3
   na jednoho žáka,

   c)  6000  mm  u  tělocvičen  rozměrů  12  x 18 m a 12 x 24 m, 7000 mm u
   tělocvičen rozměrů 18 x 30 m a větších,

   d) 2500 mm u šaten.

   (3)  V  budově  každé  školy,  předškolního, školského a tělovýchovného
   zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené
   a  větrané.  Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků
   se musí řešit odděleně od šaten žáků.

   (4)  U  centrálních  šaten  žáků  musí  být  šířka  kóje u jednostranně
   umístěných  věšáků  nejméně  1500  mm,  u dvoustranně umístěných věšáků
   nejméně 2200 mm. Na jednoho žáka se počítá 0,25 m

   2
   plochy.

   (5)   Záchody   a  umývárny  ve  školách,  školských  a  tělovýchovných
   zařízeních  se  zřizují  odděleně podle pohlaví. Musí být umístěny tak,
   aby  dostupná  vzdálenost nepřesáhla 60 m. Záchody u výukových prostorů
   musí  být  vždy  přímo  osvětleny  a  větrány.  Pro 80 chlapců musí být
   zřízena  jedna záchodová kabina a pro 20 chlapců jedno pisoárové stání.
   Pro  80  dívek  musí být zřízena jedna hygienická kabina a pro 20 dívek
   jedna záchodová kabina. V záchodových předsíních, které se užívají jako
   umývárny,  se počítá jedno umyvadlo na 20 žáků. Nejméně jedna záchodová
   kabina  musí  být  řešena  pro  užívání osobami používajícími vozík pro
   invalidy.

   (6) Záchody a umývárny pedagogických a nepedagogických pracovníků nesmí
   být  přístupné ze záchodů a umýváren žáků. Pro 20 osob musí být zřízena
   jedna záchodová kabina a jedno umyvadlo.

   (7)  Záchody  a  umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze
   šatny  a denních místností dětí. Nedělí se podle pohlaví a pro pět dětí
   musí být zřízena jedna dětská mísa a jedno umyvadlo.

   (8)  Záchody  a  umývárny  u  speciálních  škol  musí  být umísťovány a
   zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.

   (9)  Nejmenší  světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li
   výukové  prostory  umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li
   výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako
   hlavní  komunikační  spojení,  pak  musí  být  široká  nejméně 3000 mm.
   Nejmenší  světlá  šířka  chodby  u všech předškolních zařízení musí být
   1200 mm.

   (10)  Ve  výukových  prostorách  musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U
   tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1800 x 2100 mm.

   (11)  Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách
   speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená
   dveřní   křídla   musí   být  opatřena  bezpečnostním  sklem.  U  všech
   předškolních zařízení nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

   (12) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné
   vody.  Pokud  je  zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí
   mít teplotu vyšší než 45 stup. C.

   (13)   Řešení  požární  bezpečnosti  škol,  předškolních,  školských  a
   tělovýchovných zařízení je dáno normovými hodnotami požární bezpečnosti
   staveb.

   (14)   Ustanovení  odstavců  2  až  13  se  vztahují  na  stavby  škol,
   předškolních,  školských  a  tělovýchovných  zařízení,^34)  které  jsou
   určeny pro výchovu a vzdělávání.

   § 60

   Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci

   (1)   Svým  provedením  a  umístěním  nesmějí  stavby  a  zařízení  pro
   informace,  reklamu  a  propagaci  porušovat  krajinný  ráz,  ohrožovat
   veřejnou   bezpečnost   a   pořádek,   bránit   rozhledu  na  pozemních
   komunikacích  a  nad  přípustnou  míru  obtěžovat okolí, zejména obytné
   prostředí,  hlukem  nebo  světlem,  obzvláště přerušovaným. Umístěním a
   provozem   těchto  staveb  a  zařízení  nesmějí  vznikat  na  pozemních
   komunikacích,  veřejných plochách a prostranstvích překážky pro osoby s
   omezenou  schopností  pohybu a orientace.^10) Tyto stavby a zařízení se
   nesmějí  umísťovat na stavbách vojenské správy a v jejich blízkosti bez
   souhlasu příslušného vojenského stavebního úřadu.

   (2)  V dosahu chráněných památek, přírodních zvláště chráněných území a
   významných zařízení rekreačních a lázeňských se smějí stavby a zařízení
   pro informace, reklamu a propagaci umístit po posouzení jejich vlivu na
   okolí podle příslušných zvláštních předpisů.

   (3)  Stavby  a  zařízení pro informace, reklamu a propagaci umístěné na
   budovách  musí  být  přizpůsobeny  jejich  architektuře  a  nesmí rušit
   základní členění průčelí a jeho významné detaily.

   (4)  Stavby  a  zařízení pro informace, reklamu a propagaci umístěné na
   střechách  budov nesmí přesahovat hřeben střechy a jejich celková výška
   nesmí  přesáhnout  2  m.  Při  umístění  na oplocení nebo vedle něho do
   vzdálenosti rovnající se výšce zařízení nesmí přesahovat výšku oplocení
   o více než 20 %.

   ČÁST PÁTÁ

   ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

   § 61

   Výjimky

   Za  podmínek  stanovených v § 138a stavebního zákona lze v odůvodněných
   případech povolit výjimku z ustanovení § 4 odst. 5 , § 8 odst. 2, 3, 4,
   § 9 odst. 1, § 10 odst. 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5, § 22 odst. 3, 4,
   §  23 odst. 6, § 24 odst. 2, § 30 odst. 5, § 42 odst. 2, § 47 písm. a),
   §  48 odst. 4, § 49 odst. 5, § 50 odst. 2, 5, 8, 9, § 51 odst. 10, § 59
   odst. 5 a § 60 odst. 4 této vyhlášky.

   § 62

   Zrušovací ustanovení

   Zrušují se:

   1.  Vyhláška  č.  83/1976  Sb.,  o  obecných technických požadavcích na
   výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.

   2.  Vyhláška  č.  17/1982  Sb.,  o  technických požadavcích na výstavbu
   skupinových rodinných domků do osobního vlastnictví.

   3. Vyhláška č. 3241/1948 Ú. l., o poškozených obcích.

   4.  Vyhláška  č. 1056/1947 Ú. l., o určení souvislých těžce poškozených
   území.

   5.  Směrnice Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
   č. 3/1975 pro stavby na poddolovaném území, reg. částka 33/1975 Sb.

   6.  Směrnice  Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č.
   7/1984, kterou se stanoví odchylná úprava pro stavby jaderné elektrárny
   Mochovce a stavby jí vyvolané, reg. částka 4/1985 Sb.

   7.  Výnos Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č.
   5/1982  o  pozemcích  se  ztíženými zakládacími podmínkami určených pro
   výstavbu rodinných domků, reg. částka 17/1982 Sb.

   8.  Výnos  Státní  komise  pro  vědeckotechnický a investiční rozvoj č.
   5/1987,  kterým  se  upravuje  dokumentace staveb jaderných elektráren,
   reg. částka 1/1988 Sb.

   9.  Výnos Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č.
   10/1981  o  vydání oborového kalkulačního vzorce pro projektové práce a
   inženýrskou činnost a pokyny k němu, reg. částka 27/1981 Sb.

   § 63

   Přechodná ustanovení

   U   územně  plánovací  dokumentace,  jejíž  návrh  byl  zpracován  před
   účinností  této  vyhlášky, u staveb, o jejichž umístění bylo pravomocně
   rozhodnuto  v  územním  řízení  před  účinností této vyhlášky, a dále u
   staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracována před účinností
   této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

   § 64

   Účinnost

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

   Ministr:

   MVDr. Černý v. r.

   Vybraná ustanovení novel

   Čl.II vyhlášky č. 491/2006 Sb.

   Přechodné ustanovení

   U  staveb,  pro  které  byla  projektová  dokumentace  zpracována  před
   účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

   1)  Zákon  č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
   předpisů.

   10) Vyhláška č. 174/1994 Sb.

   11) Např. zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 20/1987 Sb.

   12)  Např.  zákon  č.  20/1966  Sb.,  zákon č. 17/1992 Sb., vyhláška č.
   45/1966  Sb.,  o  vytváření  a  ochraně zdravých životních podmínek, ve
   znění  pozdějších  předpisů,  vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví
   před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

   13) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech.

   14)  Např.  § 4 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění
   pozdějších předpisů.

   15)  Vyhláška  č.  324/1990  Sb.,  o  bezpečnosti  práce  a technických
   zařízení při stavebních pracích.

   16) Vyhláška č. 13/1977 Sb.

   17)  Např. vyhláška č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
   účinky elektromagnetického záření.

   18)   Směrnice  č.  46/1978  sb.  Hygienické  předpisy  o  hygienických
   požadavcích  na  pracovní  prostředí,  ve znění směrnice č. 66/1985 sb.
   Hygienické  předpisy  a výnosu č. 77/1990 sb. Hygienické předpisy, reg.
   částky 21/1978 Sb., 16/1985 Sb. a 9/1989 Sb.

   Směrnice  č.  58/1981  sb. Hygienické předpisy o zásadních hygienických
   požadavcích,  o  nejvyšších  přípustných  koncentracích nejzávažnějších
   škodlivin  v  ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění, reg. částka
   14/1981 Sb.

   Vyhláška č. 174/1994 Sb.

   19) Zákon č. 18/1997 Sb.

   Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

   20) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.

   21) Vyhláška č. 13/1977 Sb.

   Směrnice č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy, nejvyšší přípustné hodnoty
   hluku a vibrací, reg. částka 4/1977 Sb.

   22)  Vyhláška  č.  18/1987  Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu
   před výbuchy hořlavých plynů a par.

   23)  Vyhláška  č.  48/1982  Sb., kterou se stanoví základní požadavky k
   zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších
   předpisů.

   24) Nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách
   škodlivých zdraví.

   25) Zákon č. 222/1994 Sb.

   26) Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   27) Vyhláška č. 130/1997 Sb., o koncovém bodu telekomunikačních sítí.

   28)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o
   změně a doplnění některých zákonů.

   Nařízení  vlády  č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
   na spotřebiče plynných paliv.

   28a) Zákon č. 22/1997 Sb.

   Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
   výtahy, ve znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb.

   29)  Vyhláška  č.  295/1997  Sb.,  o hygienických požadavcích na prodej
   potravin a rozsah vybavení prodejny.

   30) Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin.

   31)  Zákon  č.  87/1987  Sb.,  o  veterinární péči, ve znění pozdějších
   předpisů.

   32)  Zákon  č.  246/1992  Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
   pozdějších předpisů.

   Zákon  č.  61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších
   předpisů.

   Zákon  č.  147/1996  Sb.,  o  rostlinolékařské péči a změnách některých
   souvisejících zákonů.

   Vyhláška  č.  84/1997  Sb.,  kterou se upravuje registrace přípravků na
   ochranu  rostlin  a  zacházení  s  nimi  a  technické  a  technologické
   požadavky  na  mechanizační  prostředky  na  ochranu  rostlin  a jejich
   kontrolní testování.

   33)  Vyhláška  č.  49/1993  Sb., o technických a věcných požadavcích na
   vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

   34)  Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a
   vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon  č.  76/1978  Sb.,  o  školských  zařízeních, ve znění pozdějších
   předpisů.