Vyhláška č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 10.01.2001
| se změnami: | 352/2000 Sb., zrušeno 20/2001 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 4/1977 Sbírky zákonů na straně 50 |
| schváleno: | 31.01.1977 |
| účinnost od: | 01.07.1977 |
| zrušeno: | 10.01.2001 |
| [Textová verze] |
13/1977 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 31. ledna 1977
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Změna: 352/2000 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky
stanoví podle § 70 odst. 1 ve vztahu k § 71 odst. 2 zákona č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Rozsah ochrany
(1) Touto vyhláškou se upravuje ochrana před nepříznivými
účinky hluku a mechanického kmitání a chvění (dále jen "vibrace"),
které ohrožují zdraví lidí nebo snižují jejich tělesné
a duševní schopnosti.
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na výrobky stanovené
k posuzování shody podle zvláštního zákona 1) a nařízení vlády 2)
před jejich uvedením na trh.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona
č. 71/2000 Sb.
2) Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády
č. 15/999 Sb.".
§ 2
Obecné povinnosti organizací, občanů a orgánů
(1) Státní, družstevní, společenské a jiné organizace (dále
jen "organizace") i občané jsou povinni činit potřebná opatření ke
snížení hluku a vibrací a pečovat o to, aby pracovníci i ostatní
občané byli jen v nejmenší možné míře vystaveni hluku a vibracím;
zejména musí pečovat, aby nebyly překračovány nejvyšší přípustné
hodnoty hluku a vibrací stanovené v této vyhlášce a v příloze,
která tvoří její nedílnou součást, 3) jakož i ve zvláštních
předpisech. 4)
(2) Nadřízené orgány a organizace jsou povinny soustavně vést
podřízené organizace k provádění opatření proti hluku a vibracím,
kontrolovat, jak dodržují své povinnosti na tomto úseku
a vyvozovat z neplnění těchto povinností důsledky.
(3) Ústřední orgány státní správy, vrcholné orgány družstev
a společenských organizací, národní výbory, oborová (generální)
ředitelství a jiné orgány středního článku řízení vypracovávají ve
spolupráci s organizacemi, které řídí, harmonogramy k plánovitému
snižování hluku a vibrací a zabezpečují jejich plnění. Přitom se
zaměřují i na vědeckotechnický výzkum snižování hluku a vibrací
a na pohotové převádění výsledků výzkumu do výrobních a jiných
provozů.
------------------------------------------------------------------
3) Příloha je vydána ve sbírce Hygienické předpisy pod č.
41/1977 (svazek 37) a lze ji koupit v prodejně n. p. Kniha
v Praze 2 - Nové Město, Lípová 6. Do sbírky lze nahlédnout
u krajských a okresních hygieniků.
4) Technické normy, zvláště ČSN 28 1304 Měření a hodnocení hluku
městských kolejových vozidel, ČSN 11 3003 Čerpadla. Odstředivá
a jim příbuzná čerpadla, ČSN 35 0092 Přípustný hluk
elektrických strojů točivých; vyhláška č. 90/1975 Sb.,
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích;
opatření FMD z 5. ledna 1972 čj. 6004/72-20, kterým se vydává
Předpis o hluku letadel (L 16) - reg. částka 16/1972 Sb.
§ 3
Povinnosti výrobních, dodavatelských a dovozních organizací
(1) Organizace, které projektují, konstruují a vyrábějí
stroje, nástroje, dopravní prostředky, strojní a jiná zařízení,
která jsou zdrojem hluku nebo vibrací (dále jen "zařízení"), jsou
povinny navrhovat a určovat konstrukční podmínky, včetně materiálu
a potřebných technických úprav zařízení podle stavu vědy
a techniky tak, aby hluk a vibrace byly snižovány v souladu
s potřebami ochrany zdraví.
(2) Vyžaduje-li splnění podmínek stanovených touto vyhláškou
nutné doplňkové vybavení omezující hluk a vibrace (např. tlumiče
hluku, zařízení pro pružné uložení, kryty zařízení a obsluhovací
kabiny), jsou organizace povinny je dodávat nebo zajišťovat jeho
dodávku.
(3) Není-li dočasně možné, aby zařízení, popřípadě včetně
doplňkového vybavení splňovalo podmínky stanovené touto vyhláškou
nebo je-li z celospolečenského hlediska ekonomicky podstatně
výhodnější řešit ochranu jinými technickými prostředky, musí
organizace dodávat alespoň taková zařízení, u nichž lze tyto
podmínky dodržet, jestliže se provedou další opatření jimi určená.
V těchto případech jsou organizace povinny taková další opatření
sdělovat odběratelům, zejména jim dodávat návody ke správné
montáži, instalaci a k používání, včetně stavebních a prostorových
požadavků, zpracované i z hlediska ochrany před hlukem
a vibracemi.
(4) Technická dokumentace zařízení, jež jsou zdrojem hluku
a vibrací, které se blíží nejvyšším přípustným hodnotám, musí
obsahovat takové údaje, podle nichž by bylo možno provést
v případě potřeby opatření na ochranu proti jejich škodlivému
působení; to platí též pro zařízení používaná v podmínkách, kdy
hluk nebo vibrace těchto zařízení mohou způsobit překročení
nejvyšších přípustných hodnot hluku a vibrací. Organizace, které
vyrábějí nebo dodávají zařízení, odpovídají za to, že hodnoty
hluku a vibrací uvedené v technické dokumentaci lze při provedení
těchto opatření dodržet.
(5) Organizace, která požaduje dovoz zařízení, je povinna
zahrnout potřebné požadavky týkající se dovozu do návrhu
hospodářské smlouvy, popřípadě učinit i jiná opatření ke splnění
podmínek, které jsou stanoveny v této vyhlášce. Organizace
zahraničního obchodu je povinna uplatnit uvedené požadavky vůči
zahraniční organizaci a uskutečnit dovoz jen těch zařízení, která
jim odpovídají.
§ 4
Povinnosti projektových a stavebních organizací
(1) Organizace, které navrhují urbanistická, stavební nebo
technická řešení staveb, a organizace, které tyto stavby
provádějí, jsou povinny vyžadovat od organizací, které zařízení
vyrábějí, dodávají nebo požadují jejich dovoz, informace
o opatřeních podle § 3 a při své činnosti jich využívat; technická
i organizační řešení jsou povinny uplatňovat způsobem, který
zaručuje dodržení ustanovení této vyhlášky.
(2) Projektová dokumentace staveb, u nichž by mohlo docházet
k nepříznivému působení hluku a vibrací na pracovníky, obyvatele
nebo jiné uživatele staveb, musí obsahovat doklady, popřípadě
výpočty prokazující dostatečné omezení hluku a vibrací z vlastní
stavby nebo z okolí (např. výsledky experimentálního ověření
nových konstrukčních a technologických řešení staveb). Před
uvedením takových staveb do trvalého provozu (užívání) musí
investor v případech určených orgány hygienické služby prokázat na
základě akustického měření a zkoušek, že nejsou porušena
ustanovení této vyhlášky.
ČÁST DRUHÁ
Provádění ochrany před hlukem
§ 5
Opatření proti hluku
(1) Ochrana zdraví proti hluku se provádí:
a) opatřeními ke snížení hlučnosti zařízení (omezení emisí
hluku),
b) opatřeními na ochranu před účinky hluku v místech pobytu osob
(omezení imisí hluku).
(2) Hlučnost zařízení a hluk v místech pobytu osob se
vyjadřují veličinami a jednotkami uvedenými v příloze k této
vyhlášce a údaji uvedenými ve zvláštních předpisech (§ 18).
Omezení emisí hluku
§ 6
(1) Organizace, které vyrábějí zařízení, jsou mimo obecné
povinnosti uvedené v předchozích ustanoveních povinny
a) sledovat hlukové vlastnosti zařízení, u nichž hladina
akustického výkonu A vyzařovaná do okolí překračuje 100 dB (P,
A) nebo jejichž hladina hluku A v místě obsluhy překračuje 80
dB (A), a hlukové vlastnosti zařízení s nižšími hodnotami,
pokud jsou tyto nižší hodnoty stanoveny jako cílové hodnoty
v technických normách, a vést o nich evidenci,
b) zjišťovat údaje o hlučnosti obdobných výrobků vyráběných
v Československé socialistické republice a v zahraničí,
srovnávat je s vlastními výrobky a určovat si v souladu
s ustanoveními této vyhlášky cílové limity hlučnosti a lhůty
k jejich dosažení, pokud nejsou cílové hodnoty hluku těchto
výrobků stanoveny v technických normách,
c) požádat, překračuje-li zařízení hodnoty hluku uvedené pod
písm. a) o více než 10 dB (A), o jeho posouzení odborné
resortní nebo pro resort určené pracoviště anebo příslušnou
státní zkušebnu, podléhá-li toto zařízení výkonu státního
zkušebnictví, a zajistit jimi určená opatření,
d) požádat hlavního hygienika ČSR o závazný posudek, jestliže by
zařízení, které má být nově sériově vyráběno a má být
v činnosti za přítomnosti osob, způsobilo překročení
nejvyšších přípustných hodnot imisí hluku podle této vyhlášky;
jde-li o zařízení uvedené pod písm. c), musí být k žádosti
přiloženo předepsané odborné posouzení,
e) uvádět v technických informacích, v technických podmínkách
nebo normách údaje o hluku zařízení (hladiny akustického
výkonu A nebo hladiny hluku A) a o prostředích, pro která jsou
zařízení určena, a tyto údaje sdělovat na požádání
odběratelům.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až e) se vztahuje obdobně
na organizace, které požadují dovoz zařízení.
§ 7
(1) Nejvyšší přípustné hodnoty hluku jednotlivých druhů
zařízení jsou stanoveny státními, oborovými a podnikovými
technickými normami.5) Je-li to účelné, stanoví se v těchto
normách i nejvyšší přípustná hodnota emisí hluku, kterou bude
nutno dosáhnout do určité doby.
(2) Nejvyšší přípustná hodnota hluku zařízení, která jsou v
činnosti v místech pobytu osob, se určí podle hodnot imisí hluku
stanovených v této vyhlášce. Není-li dočasně technicky možné, aby
takové zařízení splňovalo podmínky podle této vyhlášky, stanoví se
v technické normě na určitou dobu (zpravidla 2 až 5 let) se
souhlasem hlavního hygienika ČSR dočasná nejvyšší přípustná
hodnota.
(3) Hodnoty nejvyšších přípustných hladin hluku pro vozidla
určená k provozu na pozemních komunikacích a pro letadla jsou
stanoveny ve zvláštních předpisech 6) a v příloze k této vyhlášce
(oddíl V).
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci; vyhláška č.
97/1964 Sb., kterou se provádí zákon o technické normalizaci.
6) Vyhláška č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích (§ 41); opatření FMD z 5. ledna 1972
čj. 6004/72-20, kterým se vydává Předpis o hluku letadel
(L 16) - reg. částka 16/1972 Sb.
Omezení imisí hluku
§ 8
K ochraně před nepříznivými účinky hluku v místech pobytu osob
se musí provádět technická, organizační a další opatření k tomu,
aby na těchto místech byl omezen hluk na nejmenší možnou míru,
zvláště pak aby nebyly překročeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku
stanovené pro jednotlivá místa pobytu osob (oddíly II až V přílohy
k této vyhlášce). Přitom je třeba dbát o to, aby osoby byly
vystaveny hluku po nejkratší možnou dobu, popřípadě aby jejich
pobyt v hlučném prostředí byl přerušován.
§ 9
(1) Organizace i občané jsou povinni zabezpečit, aby se při
provozu zařízení a jejich používání zamezilo vzniku a šíření
hluku, jehož se lze uvarovat, zejména musí dodržovat návody a jiné
pokyny pro obsluhu, provoz a údržbu zařízení. To platí i pro jinou
činnost, při níž může vznikat hluk.
(2) Hlučnost projevu osob se musí ve všech místech jejich
pobytu omezit na míru přiměřenou místu pobytu a jeho podmínkám. To
platí zejména o noční době (od 22 do 6 hodin) a pro prostory
vyžadující mimořádnou ochranu proti hluku (např. lázeňská místa
a jejich okolí, rekreační oblasti a okolí škol, nemocnic a jiných
zařízení ústavní péče).Pro prostory vyžadující mimořádnou ochranu
proti hluku mohou národní výbory učinit v rámci péče o zdravé
životní podmínky opatření zabezpečující vytvoření nebo udržení
oblasti ticha.
(3) Hudební nástroje, rozhlasové a televizní přístroje a jiná
zařízení k reprodukci zvuku se smějí používat jen takovým
způsobem, aby nezúčastněné osoby nebyly rušeny.
(4) Ve veřejných dopravních prostředcích je dovoleno používat
zařízení reprodukující zvuk, jen pokud hladina hluku uvnitř
dopravního prostředku nepřesahuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku
(oddíl V přílohy k této vyhlášce) a pokud instalace umožňuje
jejich vypnutí, jestliže si cestující nepřejí být rušeni
reprodukovaným zvukem; toto omezení se nevztahuje na poskytování
přepravních a zvláště důležitých a naléhavých informací.
§ 10
(1) Při zajišťování ochrany proti vnějšímu hluku v pozemních
stavbách se musí přednostně uplatňovat opatření z hlediska
územního plánování, zejména urbanismu, před opatřeními k ochraně
jednotlivých staveb. To platí zejména pro obytné části sídelních
útvarů, pro umísťování staveb pro bydlení, staveb občanského
vybavení, staveb pro výrobu s hlučným provozem, pozemních
komunikací a staveb pro motorismus, letišť, a to i z hlediska
jejich dalšího rozvoje. Hodlá-li projektová organizace uplatnit
jen opatření k ochraně jednotlivých staveb, je povinna zároveň
prokázat, že byly vyčerpány možnosti urbanistického řešení nebo že
jejich uplatnění je z celospolečenského hlediska méně žádoucí.
(2) Při územním plánování se musí zvláště dbát na to, aby před
hlukem byly chráněny stavby pro bydlení a stavby občanského
vybavení, zejména stavby zdravotnických, školských, vědeckých
a jiných společenských zařízení. Územně plánovací podklady
a územně plánovací dokumentace musí být posouzeny z hlediska hluku
a v případech, kdy lze předpokládat, že se hluk přiblíží nejvyšším
přípustným hodnotám, musí být doplněny hlukovou studií a návrhem
opatření k ochraně před hlukem.
(3) Organizace jsou povinny zajišťovat projektovou
a konstrukční přípravu, výstavbu a provoz závodů, zařízení
a jiných objektů, z nichž se šíří hluk, zejména průmyslových
závodů, letišť a pozemních komunikací tak, aby nebyly překročeny
hladiny hluku, podle nichž bylo rozhodnuto o urbanistickém řešení
a využití území, popřípadě byla stanovena opatření na ochranu
staveb nebo venkovního prostoru před hlukem.
§ 11
Náhradní opatření
(1) Jestliže nelze na pracovištích vzhledem k současnému stavu
vědy a techniky dočasně zabezpečit, že nejvyšší přípustné hodnoty
hluku stanovené pro pracovní místa (oddíl II přílohy k této
vyhlášce) nebudou překračovány nebo vyplývá-li to ze zvláštního
hodnocení škodlivosti hluku (§ 14), musí organizace poskytnout
osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu. Pracovníci
jsou povinni těchto prostředků na pracovištích používat. 7) Osobní
ochranné pracovní prostředky musí zabezpečovat větší útlum hluku,
než je rozdíl mezi skutečnou a nejvyšší přípustnou hodnotou hluku.
(2) Pro pracovníky, kteří jsou povinni nosit ochranné pracovní
prostředky proti hluku nepřetržitě po celou směnu, musí být
stanoveny ze zdravotních důvodů nezbytné přestávky v nehlučném
prostředí (bez ochranných pracovních prostředků); jejich počet za
směnu a délku určí příslušný orgán hygienické služby zejména se
zřetelem na mikroklimatické podmínky a hodnoty hluku na
pracovištích.Nelze-li tyto přestávky zajistit přerušováním
hlučného provozu, musí být pro odpočinek upraveny v blízkosti
pracoviště klidové prostory chráněné proti hluku, kde hodnoty
hluku jsou nejméně o 10 dB nižší než nejvyšší přípustné hodnoty
hluku, stanovené pro pracovní místa.
(3) Nelze-li ve veřejných dálkových dopravních prostředcích
a na samojízdných pracovních strojích vzhledem k současnému stavu
vědy a techniky zabezpečit, že nejvyšší přípustné hodnoty hluku
nebudou překračovány, musí provozovatel poskytnout hygienicky
nezávadné a účinné pomůcky k ochraně sluchu; cestujícím hlučných
dopravních prostředků dálkové dopravy (např. hlučné dopravní
letadlo) musí provozovatel jejich použití výslovně doporučit.
(4) Orgány hygienické služby mohou uložit organizacím ještě
další náhradní opatření ke zmírnění škodlivých vlivů. 8)
------------------------------------------------------------------
7) Zákoník práce [§ 135 odst. 2 písm. b)].
8) Vyhláška č. 46/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých
životních podmínek (§ 36 a 43).
§ 12
Zákazy provozu, činnosti a vstupu
(1) Nejsou-li náhradní opatření podle § 11 možná nebo
dostatečně účinná, nelze používat zařízení, která způsobují
překročení stanovených nejvyšších přípustných hodnot hluku,
popřípadě pokračovat v práci nebo v jiné činnosti, u které jsou
nejvyšší přípustné hodnoty překročeny.
(2) V prostředí, kde maximální hladiny hluku přesahují 115 dB
(A), je dovolen pobyt osob pouze za podmínek určených orgány
hygienické služby; těmito podmínkami se zejména přesně vymezí doba
pobytu osob nebo doba trvání hluku.
(3) Do prostředí, kde maximální hladiny hluku, měřené při
dynamické charakteristice I (impuls), přesahují 140 dB (A), není
vstup dovolen, a to ani při použití osobních ochranných pracovních
prostředků.
§ 13
Preventivní lékařské prohlídky
(1) Na pracovištích, na kterých jsou překračovány nejvyšší
přípustné hodnoty hluku a která jsou z toho důvodu určena za
riziková, smějí být zaměstnáni jen pracovníci, kteří jsou k tomu
způsobilí podle výsledků preventivních lékařských prohlídek. 9) To
platí též pro pracoviště, která jsou určena za riziková podle
výsledku biologického hodnocení škodlivosti hluku (§ 14).
(2) Organizace jsou povinny vytvářet věcné a organizační
předpoklady pro provádění preventivních lékařských prohlídek osob
pracujících v hlučném prostředí. Organizace, jejichž pracovníci
dočasně pracují v podmínkách uvedených v odstavci 1, jsou povinny
vybavovat závodní zdravotnická zařízení přístroji k vyšetřování
z hlediska škodlivosti hluku, např. pro audiometrická vyšetření
pracujících.
------------------------------------------------------------------
9) Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ,
o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic
č. 17/1970 Věst. MZ ČSR.
§ 14
Biologické hodnocení škodlivosti hluku
Pro zařazení pracovišť podle závažnosti škodlivého působení
hluku a pro jejich určení za riziková, pro určení lhůt pro
periodické prohlídky, pro stanovení dalších opatření (§ 11 odst.
4) a pro kontrolu účinnosti protihlukových opatření v případech,
kde přesnost používaných měřících metod není dostačující,
provádějí orgány hygienické služby ve spolupráci se zdravotnickými
zařízeními biologické hodnocení škodlivosti hluku
(patofyziologická korekce škodlivosti hluku). 10)
------------------------------------------------------------------
10) Postup při biologickém hodnocení škodlivosti hluku,
spočívající zejména ve zjištění ztráty ostrosti sluchu, určuje
hlavní hygienik ČSR a vyhlašuje se ve Věstníku MZ ČSR.
ČÁST TŘETÍ
Provádění ochrany před vibracemi
§ 15
Opatření proti vibracím
(1) Organizace jsou povinny provádět opatření k tomu, aby ze
zařízení a staveb, při jejichž provozu a užívání vznikají vibrace,
nedocházelo k nepříznivému působení vibrací na člověka, především
k přenosu vibrací o kmitočtech, při kterých jeho tělo nebo části
těla resonují. 11) K tomu je nutno přihlížet zejména při volbě
základního kmitočtu zařízení.
(2) Pokud nelze zabránit přenosu vibrací na člověka, musí
organizace činit opatření, aby vibrace nepřekročily nejvyšší
přípustné hodnoty vibrací stanovené v příloze k této vyhlášce.
(3) Při konstrukci a výrobě zařízení, zejména dopravních
prostředků, a při jejich provozování je třeba omezit i nebezpečí
vzniku kinetóz (nemocí z pohybu) způsobovaných intenzívními
vibracemi o kmitočtech 0,1 až 1 Hz. Zařízení, zejména dopravní
prostředky, nesmějí vykazovat vyšší hodnotu vibrací, než jsou
hodnoty uvedené v oddílu VIII přílohy k této vyhlášce.
(4) V obytných budovách, v zařízeních ústavní péče,
v objektech občanské vybavenosti a v jejich nejbližším okolí se
nesmějí instalovat zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz.
------------------------------------------------------------------
11) jsou to zejména kmitočty v oblasti 4 až 8 Hz pro celkové
vertikální vibrace a kmitočty menší než 2 Hz pro celkové
horizontální vibrace.
§ 16
Ochrana před chladem a vlhkem
(1) Pracovníci, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivému
působení vibrací, musí být chráněni také před chladem a vlhkem.
Při práci konané v prostorách, kde nelze zajistit podmínky tepelné
pohody požadované příslušnými hygienickými předpisy, 12) musí být
vybaveni teplými pracovními oděvy a obuví a musí být pro ně
zajištěny ohřívárny včetně sušáren oděvů. Při pracích, u kterých
dochází k přenosu vibrací na ruce a při kterých by zároveň mohly
být ruce ochlazovány nebo by na ně mohla působit vlhkost, musí být
pracovníci vybaveni rukavicemi, které chrání před vlhkem
a chladem, a v případech, kdy to určí orgány hygienické služby,
rukavicemi, které zároveň omezují přenos vibrací.
(2) Mobilní stroje, kterých se používá na volném prostranství
v chladném období a při nichž je stálá obsluha, musí být opatřeny
vyhřívanou kabinou. Stroje a nářadí poháněné stlačeným vzduchem
musí mít výfuk chladného expandovaného vzduchu usměrněn tak, aby
vzduch nesměřoval na pracovníky obsluhy, zejména aby nepůsobil
místní ochlazení jejich rukou.
(3) Pracovníkům, kteří byli při práci vystaveni nepříznivému
působení vibrací a pracovali ve vlhku a chladu, musí organizace
umožnit po práci prohřátí celého těla.
------------------------------------------------------------------
12) Směrnice č. 46/1977 sb. Hyg. předp., o hygienických
požadavcích na pracovní prostředí průmyslových závodů.
§ 17
Náhradní opatření a preventivní lékařské prohlídky
Ustanovení § 11, § 12 odst. 1 a § 13 platí obdobně
o náhradních opatřeních a preventivních lékařských prohlídkách pro
pracovníky vystavené nepříznivým účinkům vibrací.
ČÁST ČTVRTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 18
Způsob měření a hodnocení
Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací stanoví zvláštní
předpisy. 13)
------------------------------------------------------------------
13) Směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku v
pracovním prostředí, ve stavbách pro bydlení, ve stavbách
občanského vybavení a ve venkovním prostoru a z leteckého
provozu (svazek č. 37/1977 sb. Hyg. předp.).
§ 19
Povolení výjimek
(1) Hlavní hygienik ČSR může s ohledem na současný stav vědy
a techniky povolit časově omezenou výjimku z ustanovení této
vyhlášky pro zařízení sériově vyráběná nebo dovážená. Krajský
hygienik může povolit takovou výjimku v rámci projednávání
opatření, jimiž by mohly být ovlivněny životní podmínky, 14) pro
jednotlivá zařízení nebo místa pobytu osob.
(2) V žádosti o výjimku musí být kromě odborného odůvodnění
navržena technická, organizační, popř. i jiná opatření ke zmírnění
škodlivých vlivů.
(3) Provozovatelé jsou povinni zajistit, aby při používání
zařízení, pro která byla povolena výjimka, byly dodrženy stanovené
podmínky.
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (§ 4).
§ 20
Postih za porušení vyhlášky
Postih organizací a občanů, kteří nesplní povinnosti stanovené
touto vyhláškou nebo neprovedou opatření uložená podle ní, se řídí
zvláštními předpisy. 15)
------------------------------------------------------------------
15) Organizace a jejich pracovníci se postihnou podle zákona
České národní rady č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování
právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních
podmínek, popřípadě podle zákoníku práce (úplné znění č.
55/1975 Sb.). Pracovníci organizací, pokud jim nebyla z téhož
důvodu uložena pokuta podle zákona ČNR č. 36/1975 Sb.,
a občané se postihnou, nejde-li o trestný čin nebo přečin,
podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při
zajišťování socialistického pořádku (§ 12 odst. 2, § 19
a § 25).
§ 21
Přechodné ustanovení
Zařízení a stavby dodané a uvedené do provozu nebo jiného
používání před počátkem účinnosti této vyhlášky, pokud nesplňují
podmínky jí stanovené, musí být postupně podle závažnosti jejich
nepříznivých účinků upraveny v termínech uvedených
v harmonogramech vypracovaných podle § 2 odst. 3 a projednaných
s orgány hygienické služby. 16) Obdobně se postupuje u zařízení
a staveb, na něž byly uzavřeny před účinností této vyhlášky
hospodářské smlouvy a u schválených úvodních projektů.
------------------------------------------------------------------
16) Zákon č. 20/1966 Sb. (§ 4 odst. 4).
§ 22
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. směrnice č. 32/1967 sb. Hyg. předp., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku, registrované v částce 22/1967 Sb.,
2. směrnice č. 33/1967 sb. Hyg. předp., o ochraně zdraví před
nepříznivým působením mechanického kmitání a chvění (vibrací),
registrované v částce 32/1967 Sb.
§ 23
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1977.
Ministr:
Prof. MUDr. Prokopec, CSc. v. r.
