Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
| uveřejněno v: | č. 71/2002 Sbírky zákonů na straně 3542 |
| schváleno: | 25.03.2002 |
| účinnost od: | 01.01.2003 |
| [Textová verze] [PDF verze (56 kB)] |
168/2002 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 25. března 2002,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů,
které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy
dopravními prostředky
Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb.,
zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Toto nařízení stanoví požadavky na způsob organizace práce
a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
provozování dopravy dopravními prostředky.
§ 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) místním provozním bezpečnostním předpisem předpis upravující
pracovní a technologické postupy při provozování dopravy,
b) normovou hodnotou konkrétní technický požadavek obsažený
v příslušné české technické normě.
§ 3
Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky
organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se
zvláštními právními předpisy,1) návodem dodaným výrobcem pro
provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním
bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví
pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy,
bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na
zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení
zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi
zaměstnanci při pracovních operacích.
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č.
478/2001 Sb. a zákona č. 62/2002 Sb., zákon č. 56/2001 Sb.,
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za
škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákon č.
114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.
358/1999 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., zákon č. 49/1997 Sb.,
o civilním letectví, ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona
č. 146/2000 Sb., zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění
zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č.
71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 77/2002 Sb.
§ 4
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování
a) silniční dopravy, jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto
nařízení,
b) vnitrozemské plavby, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto
nařízení,
c) letecké dopravy, jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
d) dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové, jsou uvedeny
v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
v z. JUDr. Rychetský v. r.
1. místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Příl.1
Další požadavky na způsob organizace práce
a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při provozování silniční dopravy
1. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce
a pracovních postupů při provozování silniční dopravy, obsluze,
opravách, kontrole a údržbě dopravních prostředků a pracovních
činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak, aby
a) byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání
přepravovaného nákladu a určen zaměstnanec, který řídí
a koordinuje tuto činnost,
b) byly vydány organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvláště
těžkých nebo rozměrných nákladů a pro připojování a odpojování
dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců
pro tyto činnosti, a před zahájením prací určen způsob jejich
dorozumívání,
c) bylo pracoviště mimo pozemní komunikace v případě potřeby
vyznačeno výstražnými tabulkami, dopravními značkami, případně
nahrnutím zeminy tam, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání
dopravního prostředku, a za snížené viditelnosti byla
nebezpečná místa v terénu opatřena světly, odrazkami nebo
odrazovými deskami,
d) v případě, že to vyžadují okolnosti, byl zaměstnanec při pohybu
na pracovišti mimo pozemní komunikace seznámen s místními
provozními podmínkami.
2. Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec
a) neodstavoval dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska
bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských
sítí,1) a nevjížděl na místa, kde povrch terénu není dostatečně
pevný, široký a sjízdný,
b) používal při výstupu na ložnou plochu dopravního prostředku,
při sestupu z ní a při plachtování žebřík nebo jiné vhodné
zařízení,
c) zabezpečil bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího
zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný
rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace,
d) prováděl kontrolu spojení a kontrolu zajištění závěsného
zařízení dopravního prostředku při připojování dopravního
prostředku a po odpojení prováděl kontrolu odpojení
a zajišťoval rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému
pohybu,
e) používal při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy
na pozemních komunikacích a kdy je nutno na ně vstoupit,
výstražné vesty s vysokou viditelností vyhovující požadavkům
normových hodnot.
3. U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého
se nevztahuje zvláštní právní předpis,2) je zaměstnavatel povinen
zajistit, aby
a) nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za
dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než
15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být
řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou3) v trvání nejméně 30
minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může
být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut
zařazených do doby řízení,
b) během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost
vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na
vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na
jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na
začátku a na konci pracovní doby,
c) vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci
o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních
přestávek.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon).
2) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č.
304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb.
a zákona č. 361/2000 Sb.
Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku
zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě.
3) § 134e odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Příl.2
Další požadavky na způsob organizace práce
a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při provozování vnitrozemské plavby
1. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce
a pracovních postupů při provozování vnitrozemské plavby zejména
s ohledem na práci na plavidlech, při pohybu plavidel v obvodu
přístavu a plavebních komorách.
2. Při vytahování, spouštění, vyvazování a spojování
plavidel, při používání lodního výtahu, při práci s lany a kotvou,
při sochorování, nakládce, překládce a vykládce nákladu, při práci
ve strojovnách plavidel, údržbě, opravách a čištění plavidel je
zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanec
a) používal při práci s lany lana nepoškozená,
b) neponechával nepoužívaná lana volná,
c) nezachycoval uvolněná lana rukou,
d) nezdržoval se před lany v nebezpečném prostoru a nevstupoval do
lanových smyček,
e) ohýbal lana pouze přes kladku nebo pachole,
f) přecházel z plavidla na plavidlo jen v místech, kde boky
plavidel vzájemně přiléhají a obě paluby jsou bez překážek,
g) přestupoval z plavidla na plavidlo, z nichž jedno je v pohybu,
pouze tehdy, když rychlost pohybujícího se plavidla je stejná
nebo nižší než rychlost chůze zaměstnance a přestup je možný
pouhým překročením boků plavidel, a aby při přestupu nepřenášel
žádná břemena,
h) nepřelézal spojená plavidla po kormidlech a lanech,
i) při vyvazování plavidla ke břehu nebo v plavebních komorách
neopouštěl plavidlo současně s vyvazovacím nebo vrhacím lanem,
j) při nakládce a vykládce se nezdržoval v nebezpečném prostoru
strojů a technických zařízení pro nakládku a vykládku,
k) měl pro přechod z plavidel na břeh zajištěny vhodné lávky
dostatečných rozměrů, které musí být upevněny, opatřeny
zábradlím a jejich okraje označeny bezpečnostní značkou.
3. Zaměstnavatel je povinen označit bezpečnostními značkami
nebezpečná místa na plavidlech, přístupové a únikové cesty;
vnitřní strany poklopů v plavidlech musí být označeny tak, aby
označení bylo viditelné i při jejich otevření.
4. Při opravách a údržbě plavidel je zaměstnavatel povinen
zajistit, aby nedošlo k náhlému uvolnění demontovaných částí
zařízení. Demontované části musí být před úplným uvolněním
zajištěny proti nepředvídanému pohybu a odkládány tak, aby
nebránily bezpečnému pohybu zaměstnanců a byly zajištěny proti
pádu nebo sesunutí.
5. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci vhodné
osobní ochranné pracovní prostředky s ohledem na zvláštnosti
provozu při vnitrozemské plavbě. Záchrannou vestou musí být
zaměstnanec vybaven v případech
a) kdy plavidlo není vybaveno zábradlím a hrozí nebezpečí pádu
zaměstnance,
b) záchranných prací nebo při havárii plavidla,
c) použití záchranného člunu pro pracovní nebo záchranné účely,
d) při opuštění plavidla pomocí otočného ramene,
e) opuštění plavidla při vyvazování v plavební komoře,
f) vyprošťování kotvy,
g) kdy to podle podmínek a charakteru práce určí zaměstnavatel
nebo vůdce plavidla.
Příl.3
Další požadavky na způsob organizace práce
a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při provozování letecké dopravy.
1. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce
a pracovních postupů při provozování letecké dopravy s ohledem na
řízení, obsluhu, zajišťování leteckých prací a leteckých služeb
a při stanovení pravidel pohybu všech dopravních prostředků,
ostatních mechanismů a osob v areálu letiště.
2. Nakládání, překládání a vykládání přepravovaného nákladu
a práce při obsluze, údržbě a opravách letadel, jejich plnění
pohonnými hmotami, provádění motorových zkoušek, vlečení, mytí,
pojíždění a rozmrazování letadel, vyhřívání jejich kabin a práci
za nepříznivé povětrnostní situace organizuje zaměstnavatel tak,
aby zaměstnanec
a) k vlečení letadel používal pouze zařízení určená pro příslušné
typy letadel,
b) nevstupoval nebo nevjížděl do nebezpečného prostoru u vrtule
a před vstupy proudových motorů,
c) nepohyboval se nebo nepojížděl za letadly, která mají spuštěné
motory,
d) vstupoval, pohyboval se a vykonával pracovní činnost na ploše
letiště se zvýšenou pozorností s ohledem na provoz a aby při
cestě na pracoviště a odchodu z pracoviště používal pouze
stanovené přístupové a únikové cesty,
e) vykonávající práci na provozních plochách letiště
a v nebezpečných prostorách používal výstražné vesty, postroje
nebo oděvy s vysokou viditelností nebo z fluorescenčních
materiálů, popřípadě prostředky na ochranu sluchu nebo hlavy
splňující požadavky normových hodnot.
Příl.4
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
provozování dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové
1. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce
a pracovních postupů při provozování dráhy, drážní dopravy1)
a dráhy průmyslové s ohledem na obsluhu, doprovod, údržbu a opravy
drážních vozidel, zvláštní technologie používané při provozování
dráhy, práci v kolejišti, na trati, v obvodu dráhy, včetně
určování a označování přístupových a manipulačních cest a stezek
a zabezpečení bezpečného pohybu po přístupových cestách i při
nepříznivé povětrnostní situaci, stavební činnosti, údržbě,
překládce a vykládce nákladu, při připojování a odpojování
drážních vozidel, posunu, zajišťování drážních vozidel proti
náhodnému pohybu a při specifických činnostech.
2. Zaměstnavatel je povinen na pracovišti označit
bezpečnostními značkami stožáry, sloupy, konstrukce, pevné
objekty, zařízení a jiné překážky zasahující do volného schůdného
a manipulačního prostoru. Pro ochranu zaměstnanců na pracovišti je
zaměstnavatel povinen v případě potřeby zajistit užívání
výstražných systémů, například zastavovacích terčů.
3. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce
a pracovních postupů při provozování dráhy, drážní dopravy a dráhy
průmyslové tak, aby zaměstnanec
a) vstupoval, pohyboval se a pracoval v kolejišti jen za účelem
výkonu práce, a to se zvýšenou pozorností na provoz, a aby při
cestě na pracoviště a při odchodu z pracoviště používal pouze
určené přístupové a únikové cesty,
b) nestoupal a nesedal na hlavu kolejnic, srdcovku, přídržnici,
jazyk nebo opornici výměny, na narážecí a táhlové ústrojí a na
další zařízení drážních vozidel, s výjimkou stupaček a míst
k tomu určených,
c) nepodlézal drážní vozidla a nevstupoval mezi ně, pokud jsou
v pohybu,
d) nepřecházel koleje před a za stojícími drážními vozidly ve
vzdálenosti menší než 5 metrů a nepřecházel koleje
bezprostředně před a za jedoucími drážními vozidly,
e) neprocházel mezerami mezi drážními vozidly, je-li vzdálenost
mezi nimi menší než 10 metrů, pokud se nepřesvědčil, že tato
vozidla nebudou uvedena do pohybu,
f) nevystupoval, nesestupoval a nestál na brzdové plošině,
schůdcích a bočních stupátkách drážních vozidel, pokud se
nemůže přidržovat madla,
g) nevystupoval na střechy drážních vozidel a jejich náklady na
kolejištích s trolejovým vedením, pokud toto vedení není
vypnuto a řádně zajištěno,
h) při posunu drážních vozidel na ně naskakoval a seskakoval
z nich jen tehdy, odpovídá-li rychlost drážního vozidla
rychlosti jeho chůze,
i) nenaskakoval a neseskakoval z drážních vozidel za nepříznivé
povětrnostní situace, zejména za mlhy, deště, sněhu a náledí,
j) ručně nesvěšoval a nerozvěšoval drážní vozidla, která jsou
v pohybu,
k) nerozvěšoval drážní vozidla tyčí v případě, že jejich rychlost
neodpovídá rychlosti chůze,
l) nerozvěšoval drážní vozidla při spojeném brzdovém, vzduchovém
a jiném potrubí, při spojených kabelech elektrického topení
a ovládání vozidel a při spuštěných přechodových můstcích,
m) nevstupoval při svěšování a rozvěšování drážních vozidel mezi
ně, pokud nejsou v klidu,
n) nestál při jízdě na stupátkách drážních vozidel na straně ramp
a pevných staveb zasahujících do zúženého průjezdného průřezu,
o) netlačil nebo netáhnul drážní vozidla za nárazníky nebo
šroubovky při současné chůzi v koleji,
p) nevstupoval do prostoru mezi nákladní rampu a drážní vozidla,
nezdržoval se v tomto prostoru a v místech, kde je úzký
průjezdný průřez nebo není zachován volný schůdný prostor,
r) při posunu, při práci na kolejišti, při čištění, údržbě
a opravách drážních vozidel, při práci ve výškách a na
pracovišti, kde je nebezpečí pádu předmětů nebo pracovních
úrazů způsobených elektrickým proudem, a při stavební činnosti
používal výstražné vesty, postroje nebo oděvy vyrobené
z fluorescenčního materiálu, vhodné prostředky na ochranu hlavy
a obuv s protiskluznou podešví vyhovující požadavkům normových
hodnot a svítilny s bílým světlem, pokud vstupuje do tunelu.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999
Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č.
132/2000 Sb. a zákona č. 77/2002 Sb.
