Nařízení č. 353/2002 Sb.

Nařízení č. 353/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2007

*se změnami:*	zrušeno 615/2006 Sb.
uveřejněno v:	č. 127/2002 Sbírky zákonů na straně 7408
schváleno:	03.07.2002
účinnost od:	14.08.2002
*zrušeno:*	01.01.2007
[Textová verze]

353/2002 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. července 2002,
kterým se stanoví emisní limity a další podmínky
provozování ostatních stacionárních
zdrojů znečišťování ovzduší

Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší), (dále jen "zákon"):

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských
společenství1) stanoví emisní limity, podmínky provozování
a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší podle § 4 odst. 4 zákona (dále jen "zdroj") do
jednotlivých kategorií zdrojů.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na
a) spoluspalování odpadů s palivy ve zdrojích, které je uvedeno ve
zvláštním právním předpisu,2)
b) zdroje, které emitují těkavé organické sloučeniny z procesů
aplikujících rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu,
které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.3)
-----------------------------------------------------------------
1) Směrnice Rady 84/360/EHS, o boji se znečišťováním ovzduší
z průmyslových závodů.
Směrnice Rady 87/217/EHS, o předcházení a omezování
znečišťování životního prostředí azbestem.
Směrnice Rady 92/112/EHS, o postupech ke slaďování programů
omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného odpady
z průmyslu oxidu titaničitého.
Směrnice Rady 96/61/EC, týkající se integrované prevence
a omezování znečišťování.
2) Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity
a další podmínky pro spalování odpadu.
3) Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity
a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky
z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování
a distribuce benzinu.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) vyjmenovaným zdrojem - zdroj uvedený v příloze č. 1 nebo
č. 2 k tomuto nařízení,
b) nevyjmenovaným zdrojem - zdroj neuvedený v příloze č. 1 nebo č.
2 k tomuto nařízení,
c) zvláště velkým zdrojem4) - zdroj se zvláště významným vlivem na
kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo příloze č. 2
k tomuto nařízení nebo ve zvláštním právním předpisu,4)
d) velkým zdrojem - zdroj s velmi významným vlivem na kvalitu
ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení nebo
zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního
ohřevu je vyšší než 5 MW, nebo zdroj, který při svém
projektovaném výkonu a při hmotnostní koncentraci znečišťující
látky odpovídající emisnímu limitu překračuje limitní roční
hmotnostní tok emise alespoň 1 nebo více z dále uvedených
znečišťujících látek množství
1. 200 t tuhých znečišťujících látek,
2. 300 t oxidu siřičitého,
3. 4 t chloru a jeho těkavých anorganických sloučenin
uváděných jako chlor,
4. 10 t těkavých organických látek uváděných jako celkový
organický uhlík ze zdrojů,
5. 200 t oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako
oxid dusičitý (dále jen "oxidy dusíku"),
6. 1 t sulfanu,
7. 2 t těkavých anorganických sloučenin fluoru uváděných jako
fluor,
8. 50 t oxidu uhelnatého,
9. 50 t amoniaku, nebo
10. v případě jakékoli další ze znečišťujících látek nebo
jejich stanovené skupiny uvedené v seznamu znečišťujících
látek překračuje její celková roční emise zjištěná
z hodinového průměru desetinásobek hmotnostního toku
rozhodujícího pro stanovení limitní koncentrace v odpadním
plynu,
e) středním zdrojem - zdroj s významným vlivem na kvalitu ovzduší
uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, nebo zdroj,
u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je
roven nebo vyšší než 0,2 kW, nebo zdroj, který překračuje při
svém nejvyšším projektovaném výkonu za nejméně příznivých
provozních podmínek s ohledem na ochranu ovzduší a při
hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu
roční hmotnostní tok emise alespoň u 1 nebo více znečišťujících
látek v množství od 10 do 100 % uvedených v písmenu d) bodech
1 až 10 nebo překračuje-li při maximálním projektovaném výkonu
zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému
emisnímu limitu hodinovou emisi stanovenou jako rozhodný
hmotnostní hodinový tok emisí znečišťující látky, nebo
stanovené skupiny znečišťujících látek, pro stanovení obecného
emisního limitu postupem uvedeným ve zvláštním právním
předpisu,5)
f) malým zdrojem - zdroj, který nelze zařadit podle písmen c) až
e),
g) stávajícím zdrojem - zdroj, na který bylo vydáno stavební
povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí do dne nabytí účinnosti
tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,
h) novým zdrojem - zdroj, na který bylo vydáno pravomocné stavební
povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí ode dne nabytí účinnosti
tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,
i) přímým procesním ohřevem - ohřev, u kterého jsou znečišťující
látky vzniklé spalováním paliv odváděny společně se
znečišťujícími látkami emitovanými technologickým procesem,
j) zemědělským zdrojem - zdroj emisí amoniaku a dalších
znečišťujících látek z provozu zemědělských technologií uvedený
v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
-----------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně
některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
5) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam
znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání
zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných
znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování
zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky
na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší
a podmínky jejich uplatňování.

§ 3

Vyjmenované zdroje a jejich kategorizace

(1) Kategorie vyjmenovaných zdrojů, specifické emisní limity
a technické podmínky jejich provozu jsou uvedeny v příloze č. 1
nebo č. 2 k tomuto nařízení. Technické a další podmínky provozu
vyjmenovaných zdrojů obsahují požadavky na konstrukci a vybavení
zdroje nebo na jeho provozování, které specifické emisní limity
doplňují nebo nahrazují.

(2) Pro vyjmenované zdroje platí specifické emisní limity
a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 1 nebo č.
2 k tomuto nařízení a dále lze uplatnit obecné emisní limity
u znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity
stanoveny. Obecné emisní limity se uplatňují postupem podle § 9
odst. 4 zákona.

§ 4

Nevyjmenované zdroje

Na zdroje, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 1 nebo č.
2 k tomuto nařízení, se vztahují obecné emisní limity stanovené
zvláštním právním předpisem.5) Kategorizace nevyjmenovaných zdrojů
se stanoví podle § 2 písm. d) až f) tohoto nařízení.
-----------------------------------------------------------------
5) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam
znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání
zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných
znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování
zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky
na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší
a podmínky jejich uplatňování.

§ 5

Postup stanovení obecných emisních limitů

(1) Pokud pro danou znečišťující látku nebo stanovenou
skupinu látek není u zdroje stanoven specifický emisní limit
a dojde-li k vymezení znečišťujících látek nebo jejich stanovených
skupin tak, aby byly plněny obecné emisní limity, orgán kraje
v přenesené působnosti (dále jen "orgán kraje")
a) stanoví obecné emisní limity těch znečišťujících látek nebo
jejich stanovených skupin, u nichž činí při nejvyšším
projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci
odpovídající jejich obecnému emisnímu limitu vypočtený roční
hmotnostní tok více než 4 % hodnoty ročních hmotnostních toků
znečišťujících látek uvedených v § 2 písm. d),
b) stanoví obecné emisní limity jiných látek, jejichž emise lze
u zdroje prokazatelně předpokládat a které mají významný vliv
na kvalitu ovzduší v místě působení zdroje, především jedná-li
se o oblast podle § 7 odst. 1 zákona,
c) stanoví obecné emisní limity dalších látek na základě vlastního
posouzení nebo odborného posudku a odůvodní je ve vydaném
rozhodnutí,
d) u zvláště velkého zdroje posoudí stanovení emisních limitů
podle § 6 u všech znečišťujících látek v tomto ustanovení
uvedených, pro které nejsou u zdroje stanoveny specifické
emisní limity.

(2) Od plnění stanovených emisních limitů podle odstavce 1
písm. b) a c) lze upustit u těch znečišťujících látek nebo jejich
stanovených skupin, u kterých výsledky autorizovaného měření emisí
prokáží nebo odborný posudek doloží, že jejich emise jsou pod
úrovní 10 % obecného emisního limitu a pod 10 % limitního emisního
toku.

§ 6

Emisní limity zvláště velkých zdrojů

Při vydávání povolení podle § 17 odst. 1 a 2 zákona u zvláště
velkých zdrojů se stanoví obecné emisní limity a další podmínky
jejich uplatňování v souladu s § 5 u těchto znečišťujících látek
a) tuhé znečišťující látky,
b) oxid siřičitý,
c) oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý
(oxidy dusíku),
d) oxid uhelnatý,
e) sulfan,
f) thioethery a thioalkoholy,
g) amoniak a amonné soli vyjádřené jako amoniak (amoniak),
h) těkavé organické látky vyjádřené jako organický uhlík (VOC),
i) těžké kovy a jejich sloučeniny vyjádřené jako kov (těžké kovy),
j) azbest (suspendované částice, vlákna),
k) chlor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako Cl (chlor),
l) fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako F (fluor),
m) arzen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As (arzen),
n) kyanidy vyjádřené jako CN (kyanidy),
o) karcinogenní a mutagenní látky nebo látky ovlivňující
reprodukci6) (karcinogeny),
p) polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany
(PCDD a PCDF),
r) pachové látky,
pokud pro tyto znečišťující látky nejsou v příloze č. 1 nebo č. 2 k
tomuto nařízení stanoveny specifické emisní limity.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000
Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.

§ 7

Společná ustanovení

Pro účely zpoplatňování emisí znečišťujících látek podle §
19 zákona a vedení provozní evidence podle § 13 zákona se považuje
soubor všech zdrojů znečišťování ovzduší téhož provozovatele,
které jsou umístěny v jediném provozním celku nebo areálu, za
společný zdroj. Kategorii společného zdroje určuje kategorie
zdroje, která je podle § 4 odst. 4 písm. a) zákona nejvyšší.

§ 8

Přechodná ustanovení

(1) Splnění zpřísněných nebo nově uložených specifických
emisních limitů u všech zdrojů, kterým je toto nařízení stanoví,
zajistí provozovatelé nejpozději do 1. ledna 2005. Do té doby
provozovatelé dodržují emisní limity platné do dne nabytí
účinnosti tohoto nařízení a postupují podle bodu 0.4. přílohy č.
1 k tomuto nařízení. Toto ustanovení se nevztahuje na emisní
limity pro pachové látky.

(2) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje povinnost
změnit nebo nově zpracovat soubor technickoprovozních parametrů
a technickoorganizačních opatření (provozní řád) podle § 11 odst.
2 zákona, učiní tak provozovatel nejpozději do 31. května 2003.

(3) Provozovatelé stávajících zdrojů provedou první měření
emisí u
a) zvláště velkých zdrojů do 31. března 2003,
b) velkých zdrojů nejpozději do 1 kalendářního roku ode dne
posledního jednorázového měření, které bylo prokazatelně
provedeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení,
c) středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů
dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo
použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední
jednorázové měření nebylo prokazatelně provedeno po 1. lednu
2000, nejpozději do 31. prosince 2003,
d) středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů
dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo
použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední
jednorázové měření proběhlo prokazatelně po 1. lednu 2000,
nejpozději do 3 kalendářních roků od data tohoto měření.

(4) U stávajících zvláště velkých zdrojů, kde ne-jsou obecné
emisní limity stanoveny postupem podle § 5, požádá provozovatel
orgán kraje o jejich stanovení do 2 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto nařízení.

§ 9

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.

Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.

Příl.1

Kategorie vyjmenovaných zdrojů, emisní limity
a požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu

0. VŠEOBECNÉ ZÁSADY

0.1. POUŽITÁ OZNAČENÍ

Pro účely této přílohy se užívá označení:
a) vztažné podmínky A pro emisní limit znamenají koncentraci
příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325
kPa, 293,15 K), někdy s udáním referenčního obsahu některé
látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku),
b) vztažné podmínky B pro emisní limit znamenají koncentraci
příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,325
kPa, 293,15 K), někdy s udáním referenčního obsahu některé
látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku),
c) vztažné podmínky C pro emisní limit znamenají koncentraci
příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních
podmínek,
d) "nest." u emisních limitů, u výrobních emisí a měrných
výrobních emisí značí, že pro uvedenou znečišťující látku není
stanoven specifický limit,
e) VOC značí těkavé organické látky vyjádřené jako organický
uhlík,
f) NO2 značí oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid
dusičitý,
g) TZL značí tuhé znečišťující látky,
h) SO2 značí oxid siřičitý,
i) SOx značí oxidy síry (SO2 a SO3), pokud text této přílohy
neuvádí jinak,
j) NH3 značí amoniak,
k) HCl značí chlorovodík,
l) HF značí fluorovodík,
m) CO značí oxid uhelnatý,
n) O2R značí referenční obsah kyslíku.

0.2. PLATNOST EMISNÍCH LIMITŮ

V případě, že není v tomto nařízení uvedeno jinak, jsou
stanovené emisní limity platné pro stávající i nové zdroje. Obecné
emisní limity se uplatní postupem podle § 5 tohoto nařízení u
všech vyjmenovaných i nevyjmenovaných zdrojů.

Stávající zdroje musí po rekonstrukci nebo generální opravě
plnit emisní limity platné pro nové zdroje.

0.3. ZÁVAZNÉ PODMÍNKY PROVOZU ZAŘÍZENÍ NA SPALOVÁNÍ ODPADNÍCH
PLYNŮ

Všechna (i nouzová) zařízení k likvidaci odpadních plynů se
konstruují tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno
optimální vedení spalovacího režimu a snižování emisí
znečišťujících látek do ovzduší.

Nejvýše přípustná tmavost kouře je dána emisním limitem.

Odcházející kouř nesmí být tmavší než 2. stupeň při měření a
hodnocení Ringelmannovou stupnicí. Při zapalování odpadního plynu
na fléře a po dobu nejdéle 10 minut může tmavost kouře dostoupit
až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice.

PRO NOVÉ ZDROJE

1. Fléra (pochodeň) je zařízení pro snížení emisí látek
znečišťujících ovzduší, které pracuje jako
a) havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší nebo
b) při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo
c) při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.

2. Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její
konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při
posuzování těchto zařízení je třeba dávat přednost asistovaným
flérám, tj. flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat
množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.

2.1. V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního
plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován
současně s vhodným stabilizačním palivem. Spalovací
zařízení je vybaveno regulací na stálou optimalizaci
poměru stabilizačního paliva, spalovacího vzduchu a
odpadního plynu.

2.2. Spalovací prostor fléry je tepelně izolován.

3. Údaje se vyjadřují při referenčním množství kyslíku 11%.

0.4. PLÁN SNÍŽENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U TECHNICKÉHO ZDROJE

Provozovatel zdroje § 8 odst. 1 tohoto nařízení, pokud
nesplňuje zpřísněný nebo nově uložený specifický emisní limit,
vypracuje nejpozději do 30. listopadu 2002 návrh plánu na snížení
emisí znečišťujících látek (dále jen "plán") a předloží ho podle
§ 5 odst. 7 zákona orgánu kraje se žádostí o schválení k jeho
provádění.

1. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje

Provozovatel v plánu uvede:
a) kategorii, skupinu, název, umístění a popis zdroje podle údajů
provozní evidence,
b) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických
postupů,
c) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,
d) dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst. 2 zákona,
jedná-li se o zvláště velký nebo velký zdroj,
e) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,
f) dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací znečišťujících
látek a množství vypouštěných znečišťujících látek,
g) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u
zdroje podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti
zákona,
h) údaje obsažené v souhrnné provozní evidenci, zejména celkové
množství vypuštěných emisí vykazované za uplynulá 2 léta,
i) porovnání stávající technologie s navrženou upravenou
technologií. Uvedení termínu realizace této změny při využívání
technologického zařízení zdroje,
j) další technickoorganizační opatření,
k) způsob dosažení a vyhodnocení snížení emisí a emisních
koncentrací na úroveň zpřísněných emisních limitů jako výsledku
plnění plánu,
l) termín zahájení plnění plánu, nejpozději k 1. lednu 2003.
m) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,
n) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a orgánu kraje.

2. Náležitosti a lhůty zpracování, schvalování a plnění plánu
a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,
b) krajský úřad plán schválí nebo zamítne do 90 dnů od data
doručení žádosti provozovatele.
c) ukončení účinnosti plánu a jeho splnění se stanoví nejpozději
od 1. ledna 2005. Tento termín je dobou stanovenou orgánem
ochrany ovzduší podle § 5 odst. 9 zákona.

3. Postup orgánu kraje při schvalování plánu
a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele
bezodkladně,
b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to
uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo
vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako
zásadní,
c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom
bezodkladně provozovatele, předá mu schválené vyhotovení plánu,
d) předá schválené vyhotovení plánu inspekci,
e) vyrozumí o schválení plánu Ministerstvem životního prostředí
(dále jen "ministerstvo") zřízenou právnickou osobu podle § 13
odst. 1 zákona.

1. ENERGETIKA

Mimo spalovací zdroje uvedené v § 4 odst. 5 zákona

1.1. Třídění a úprava uhlí, briketárny

Kategorie: zvláště velký zdroj mimo případy zařazení do jiné
kategorie uvedené v textu tabulky

Pro polycyklické aromatické uhlovodíky platí obecný emisní
limit jako specifický limit.

1.2. Výroba koksu - koksovací baterie

Kategorie: zvláště velký zdroj mimo případy zařazení do jiné
kategorie uvedené v textu tabulky

Odkazy:
1) obsah sulfanu v topném plynu nejvýše 500 mg/m3
2) přípustné viditelné emise budou pro každou koksárenskou baterii
stanoveny v místním provozním předpisu jako součást
technicko-organizačních opatření (§ 11 odst. 2 zákona)
3) pro polycyklické aromatické uhlovodíky platí obecný emisní
limit, vztažné podmínky C
4) zjišťováno jako denní průměr

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) veškeré úniky znečišťujících látek do ovzduší je třeba snižovat
nejnižší možnou míru odsáváním a odprašováním či hermetizací,
je-li to technicky proveditelné,
b) plnicí plyny (při plnění koksárenských komor) je třeba odvádět
do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory.
Podmínky průběhu operačního cyklu je třeba stanovit v provozním
řádu jako součást technicko-organizačních opatření,
c) množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší je omezeno
hodnotou 0,1 kg/t celkového suchého koksu (cks). Druh a kvalita
hasicí vody je třeba stanovit v provozním řádu jako součást
technicko-organizačních opatření,
d) zařízení chemických provozů koksoven je třeba zabezpečit proti
únikům VOC do vnějšího ovzduší. Závadné vody z přímého chlazení
plynu nesmějí být v přímém styku s ovzduším,
e) obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických
provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje
trvale provozním měřením,
f) vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno.
Podmínky pro jeho případné řízené spalování je třeba stanovit v
provozním řádu jako součást technickoorganizačních opatření
(§ 11 odst. 2 zákona).

1.3. Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace
plynů a minerálních olejů, výroba energetických plynů
(generátorový plyn, svítiplyn), syntézních plynů a bioplynu

Kategorie: zvláště velký zdroj

Obecné emisní limity pro TZL, SO2, NO2, CO, sulfan, amoniak,
polycyklické aromatické uhlovodíky thioethery, thioalkoholy a
pachy jako specifické limity při vztažných podmínkách A.

1.4. Hlubinné uhelné doly

Kategorie: střední zdroj

Specifický emisní limit pro methan není stanoven.

Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního
předpisu7).

2. Průmyslová výroba a zpracování kovů

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu:
a) U diskontinuálních pochodů s proměnlivými emisemi jsou emisní
limity stanoveny pro průměrné parametry technologických
procesů.
b) Veškeré úniky tuhých znečišťujících látek do ovzduší ze zdrojů
specifikovaných v kapitole 2 je třeba snižovat na nejnižší
možnou míru odsáváním a odprašováním či hermetizací, je-li to
technicky proveditelné.

2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy včetně
sirníkové rudy

Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj podle
zvláštního právního předpisu5), mimo případy zařazení do jiné
kategorie uvedené v textu tabulky

2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli

Z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního
lití

Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj, mimo případy
zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky

2.2.1. Výroba železa

2.2.2. Výroba oceli

Např. konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové
tandemové pece, Marz-Bohlenovy pece

------------------------------------------------------------------
Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro O2R Vztažné
[%] podmínky
------------------------------------------------------------------
TZL SO2 NO2 CO VOC
------------------------------------------------------------------
Doprava a manipulace se vsázkou1) (stávající střední zdroj)
100 nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Doprava a manipulace se vsázkou1) (nový střední zdroj)
50 nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (stávající zdroj)
75 400 400 nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (nový zdroj)
50 400 400 nest. nest. - B
------------------------------------------------------------------
Kyslíkový konvertor (stávající zdroj)
50 2) nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Kyslíkový konvertor (nový zdroj)
50 2) nest. 400 nest. nest. - A
------------------------------------------------------------------
Elektrické obloukové a pánvové pece s hmotností vsázky do 20 tun
včetně /nad 20 tun (stávající zdroj)
75/50 nest. 400 1000 nest. - C
------------------------------------------------------------------
Elektrické obloukové pece s kapacitou do 2,5 tuny za hodinu včetně
(nový zdroj)
50 nest. 400 1000 nest. - A
------------------------------------------------------------------
Elektrické obloukové pece s kapacitou nad 2,5 tuny za hodinu
včetně (nový zdroj)
20 nest. 400 1000 nest. - A
------------------------------------------------------------------
Pánvové pece (nový zdroj)
50 nest. 400 1000 nest. - A
------------------------------------------------------------------
Elektrické indukční pece s hmotností vsázky nad 5 tun (stávající
zdroj)
75 nest. 400 1000 nest. - C
------------------------------------------------------------------
Elektrické indukční pece s kapacitou nad 2,5 t/hod.
50 nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) dělení těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem je nutno
provádět s odsáváním a následným čištěním odpadního plynu,
pokud je to technicky možné; postup je třeba uvést v místním
provozním předpisu jako součást technicko-organizačních
opatření (§ 11 odst. 2 zákona)
2) konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti
a dále jej využívat; číselná hodnota emisního limitu platí pro
případ, že je vypouštěn do ovzduší

2.3. Zařízení na zpracování železných kovů

Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj podle
zvláštního právního předpisu5), mimo případy zařazení do jiné
kategorie uvedené v textu tabulky

2.3.1. Válcovny za tepla

Velkým zdrojem jsou válcovny za tepla o kapacitě 10 až 20 t
surové oceli za hodinu.

Zvláště velkým zdrojem jsou válcovny za tepla o kapacitě
větší než 20 t surové oceli za hodinu.

Emisní limity jsou platné pro nové zdroje. Provozovatelé
stávajících zdrojů postupují podle bodu 0.4. této přílohy.

2.3.2. Kovárny

Velkým zdrojem jsou kovárny se spotřebou tepelné energie 5 -
20 MW.

Zvláště velkým zdrojem znečišťování jsou kovárny s buchary o
energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde spotřeba tepelné
energie je větší než 20 MW.

Emisní limity platí pro nové zdroje. Provozovatelé
stávajících zdrojů postupují podle bodu 0.4. této přílohy.

2.3.3. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů

Velký zdroj je zařízení s kapacitou 1 až 2 tuny zpracované
surové oceli za hodinu.

Zvláště velký zdroj je zařízení s kapacitou větší než 2 tuny
zpracované surové oceli za hodinu.

Emisní limity platí pro nové zdroje znečišťování.
Provozovatelé stávajících zdrojů postupují podle bodu 0.4. této
přílohy.

2.4. Slévárny železných kovů (slitin železa)

Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj podle
zvláštního právního předpisu5), mimo případy zařazení do jiné
kategorie uvedené v textu tabulky

------------------------------------------------------------------
Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro O2R Vztažné
[%] podmínky
------------------------------------------------------------------
TZL SO2 NO2 CO jiné
------------------------------------------------------------------
Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem1),5)
100 nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Tavení v elektrické obloukové peci (stávající zdroj)
75 nest. 400 1000 nest. - C
------------------------------------------------------------------
Tavení v elektrické obloukové peci s produkční kapacitou vyšší než
20 t/den (nový zdroj)
20 nest. 400 1000 nest. - A
------------------------------------------------------------------
Tavení v elektrické obloukové peci s produkční kapacitou do 20 t
včetně/den (nový zdroj)
20 nest. 400 1000 nest. - A
------------------------------------------------------------------
Tavení v elektrické indukční peci (stávající zdroj)
75 nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Tavení v elektrické indukční peci s produkční kapacitou vyšší než
20 t/den (nový zdroj)
20 nest. nest. nest. nest. - A
------------------------------------------------------------------
Tavení v elektrické indukční peci s produkční kapacitou do 20 t
včetně/den (nový zdroj)
75 nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Kuplovny2) (stávající zdroj)
100 nest. nest. 1000 3) nest. - C
------------------------------------------------------------------
Kuplovny2) s produkční kapacitou vyšší než 20 t/den (nový zdroj)
20 nest. 400. 1000 3) nest. - A
------------------------------------------------------------------
Kuplovny2) s produkční kapacitou do 20 t včetně/den (nový zdroj)
100 nest. 400. 1000 3) nest. - A
------------------------------------------------------------------
Tavení v rotační bubnové olejové a plynové peci - kapalná/plynná
paliva (stávající i nový zdroj)
30/20 4) 400 300/200. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských
zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků,
dokončovacích operací
2) plynné znečišťující látky z kychtových plynů je třeba podle
technických možností odstraňovat
3) v komíně za rekuperátorem horkovětrných kuploven
4) obsah síry v kapalném palivu max. 1% hm.
5) plynné anorganické i těkavé organické znečišťující látky
vznikající při výrobě forem a jader je třeba zachycovat
6) zvláště velký zdroj je slévárna železných kovů o výrobní
kapacitě větší než 20 tun denně

2.5. Zařízení metalurgie neželezných kovů

Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj znečišťování
podle zvláštního právního předpisu5), mimo případy zařazení do
jiné kategorie uvedené v textu

2.5.1. Úprava rud neželezných kovů

a) emisní limit pro tuhé znečišťující látky 50 mg/m3
b) při zpracování rud na získání olova,
odchylně od písmene a) 10 mg/m3

Velký zdroj znečišťování
Pro nové zdroje jsou stanoveny vztažné podmínky A

2.5.2. Zařízení na výrobu nebo tavení neželezných kovů, včetně
slévání slitin a přetavování produktů (rafinace, výroba
odlitků apod.)1)

------------------------------------------------------------------
Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro O2R Vztažné
[%] podmínky
------------------------------------------------------------------
TZL SO2 NO2 CO jiné
------------------------------------------------------------------
Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem (stávající
střední zdroj)
100 8)9) nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem (nový střední
zdroj)
50 8)9) nest. nest. nest. nest. - A
------------------------------------------------------------------
Pecní agregáty (stávající zdroj)
50 2)5)6) nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Pecní agregáty (nový zdroj)
50 5)6) nest. 400 nest. nest. - A
------------------------------------------------------------------
Elektrolytická výroba hliníku
30 3) nest. nest. nest. 2 4). - C
------------------------------------------------------------------
Tavení neželezných kovů a jejich slitin (stávající zdroj)
75 nest. nest. nest. nest. - C
------------------------------------------------------------------
Tavení neželezných kovů a jejich slitin (nový zdroj)
50 nest. 400 nest. nest. - A
------------------------------------------------------------------
Žárové pokování zinkem
nest. nest. nest. nest. 10 7) - C
------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) zvláště velký zdroj je zařízení o kapacitě tavení větší než 4 t
denně u olova a kadmia nebo 20 t denně u ostatních kovů
2) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v odpadních plynech z
odsávání 100 mg/m3
3) v odpadním plynu z elektrolyzéru; měrné výrobní emise tuhých
znečišťujících látek, včetně odsávaných výrobních prostor
elektrolýzy, zjištěné z denních průměrů nesmí překročit hodnotu
5 kg/t hliníku
4) z elektrolyzérů i z výrobních prostor elektrolýzy; měrné
výrobní emise plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřené
jako fluorovodík, včetně odsávání výrobních prostor
elektrolýzy, zjištěné z denních průměrů nesmějí překročit
hodnotu 0,5 kg/t hliníku
5) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v odpadních plynech
při výrobě mědi a zinku, včetně pecí typu Imperial Smelting 20
mg/m3
6) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v odpadních plynech
při výrobě olova 10 mg/m3
7) emisní limit pro zinek
8) včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských
zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků,
dokončovacích operací apod.
9) VOC vznikají při výrobě forem a jader je nutno zachycovat

2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů, plastů a jiných
nekovových předmětů s použitím elektrolytických nebo
chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m3 3)

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

2.7. Povrchová úprava kovů1)

(Zařízení technologie podle bodu 2.6. s obsahem lázní do
30 m3 - zejména procesy moření, galvanické pokovování4),
fosfatizace, smaltování, leštění, tryskání a související operace)

Kategorie: střední zdroj znečišťování

2.8. Obrábění kovů

Brousicí stroje, zejména brusky na plocho, bezhroté brusky,
broušení obrobků za účelem dosažení požadovaných parametrů
výrobku, ostření nástrojů, apod. Platí pro brousicí stroj nebo
skupinu brousicích strojů, s celkovým elektrickým příkonem vyšším
než 1 kW.

Kategorie: nový střední zdroj znečišťování

3. ZPRACOVÁNÍ NEROSTŮ A VÝROBA NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH PRODUKTŮ

Kategorie: velký zdroj znečišťování mimo případy zařazení do
jiné kategorie uvedené v textu nebo v tabulce

3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku a vápna1)

3.2. Činnosti s materiály a produkty obsahujícími azbest

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Azbest je definován jako vláknité silikáty krocidolit (modrý
azbest), aktinolit, antofylit, chrysolit (bílý azbest), amosit
(hnědý azbest), tremolit.

Emisní limit je platný pro následující činnosti:
a) práce s azbestem nebo s produkty obsahujícími azbest,
b) demolice budov, konstrukcí a instalací obsahujících azbest,
c) odstraňování azbestu nebo materiálů obsahujících azbest, které
by mohly vést k uvolnění azbestových vláken.

3.2.1. Stávající zdroje znečišťování1)

Při všech činnostech s azbestem nebo produkty, které obsahují
azbest, nesmí koncentrace azbestu vypouštěného do vnějšího ovzduší
překročit hodnotu obecného emisního limitu pro azbest.

Odkazy
1) po 1. lednu 2005 platí pro všechny technické zdroje podmínky
podle bodu 3.2.2.

3.2.2. Nové zdroje znečišťování

Při všech činnostech s azbestem nebo produkty, které obsahují
azbest, nesmí být koncentrace azbestu v odpadním plynu vyšší než
1000 vláken/m3.

3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken21)

------------------------------------------------------------------
Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro O2R Vztažné
[%] podmínky
------------------------------------------------------------------
TZL SO2 NO2 CO jiné
------------------------------------------------------------------
Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních
minerálních vláken, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro
bižuterní zpracování (stávající zdroje)
150 1) 500 7) 2500 9) 800 13) 10 5) 13 3) A
100 2) 1700 8) 1100 10) 5 6) 17 4) A
1600 11) 50 14) 22)
12) 100 15)
------------------------------------------------------------------
Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních
minerálních vláken, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro
bižuterní zpracování (nové zdroje a stávající zdroje po 1. lednu
2007)
------------------------------------------------------------------
150 1) 500 7) 2500 9) 800 13) 10 5) A
100 2) 1700 8) 1100 10) 5 6) 13 4) A
1600 11) 50 14 22)
12) 100 15)
23)
------------------------------------------------------------------
Výroba minerálních vláken s použitím organických pojiv
50 16) nest. nest. nest. 18) - C
75 7)
------------------------------------------------------------------
Zpracování a zušlechťování skla (leštění, mačkání, tavení z
polotovarů nebo střepů aj.) a výroba bižuterie s kapacitou nad 5
tun ročně (střední zdroje)
nest. nest. nest. nest. 7 19) - C
20)
------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h
2) při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 2,5 kg/h
3) pro kontinuální tavicí agregáty
4) pro diskontinuální tavicí agregáty
5) pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď při celkovém
hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo vyšším než
0,05 kg/h
6) pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen při celkovém
hmotnostním toku všech těchto látek hmotnostním toku rovném
nebo vyšším než 0,01 kg/h
7) při spalování zemního plynu
8) pro ostatní paliva
9) regenerační kontinuální tavicí agregáty
10) diskontinuální tavicí agregáty
11) rekuperační kontinuální tavicí agregáty
12) při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace
oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot
13) při hmotnostním toku vyšším než 5 kg/h
14) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík při
hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším
15) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík při
hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším
16) v odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou
a ostatních zařízení, která emitují TZL
17) v odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení
minerálních vláken s organickými pojivy
18) pro koncentrace VOC v odpadních plynech platí obecné emisní
limity
19) sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík při hmotnostním
toku 0,05 kg/h nebo vyšším
20) pro ostatní charakteristické znečišťující látky spojené
s daným technologickým postupem platí obecné emisní limity
21) zvláště velkým zdrojem znečišťování je zařízení o kapacitě
tavení větší než 20 t denně
22) při použití kyslíku nebo u pecí s elektrickým otopem se
neprovádí přepočet na O2R; v případě jiných variant se
postupuje podle § 4 odst. 10 zákona
23) limitní koncentrace emisí olova je 5 mg/m3

3.4. Zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně nerostných
vláken5)

3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména
krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček,
kameniny nebo porcelánu1),2)

Platí obecné emisní limity.

Odkazy:
1) zvláště velkým zdrojem znečišťování je zařízení o kapacitě pecí
větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3
2) kategorie zařízení o kapacitě pecí do 4 m3 a s hustotou vsázky
do 300 kg/m3 se určuje podle § 2 písm. d) až f).

3.6. Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba,
těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého

Kategorie: střední zdroje znečišťování

Emise tuhých znečišťujících látek do ovzduší je třeba u
zdroje snižovat a vyloučit v maximální míře, která je prakticky
dosažitelná, tj. všechna místa a operace, kde dochází k emisím
tuhých znečišťujících látek do ovzduší je nutno, s ohledem na
technické možnosti, vybavit podle povahy procesu vodní clonou,
skrápěním, odprašovacím nebo mlžícím zařízením.

Realizace opatření musí být odsouhlasena a pravidelně
vyhodnocována inspekcí.

Na hranici pozemku kamenolomu nesmí být překročen depoziční
limit pro prašný spad podle zvláštního předpisu8).

3.7. Obalovny živičných směsí a mísírny živic

Kategorie: velký zdroj znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky

4. CHEMICKÝ PRŮMYSL

Kategorie: zvláště velké zdroje podle zvláštního právního
předpisu5) nebo velké zdroje znečišťování mimo případy zařazení do
jiné kategorie uvedené v textu.

4.1. Chemická průmyslová zařízení na výrobu vybraných základních
organických chemických látek

Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

4.1.1. Výroba 1,2 - dichlorethanu a vinychloridu

-------------------------------------------------------------------------------
Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro Měrná Vztažné Pozn.
výrobní podmínky
---------------------------------------------- emise --------------------
Znečišťující zjišťovaná v odpadním plynu [g/g]
látka
-------------------------------------------------------------------------------
vypouštěném ze zařízením ze
do ovzduší na sniž.emisí sušáren
-------------------------------------------------------------------------------
akrylonitril - 0,2 1) - nest. C 3)
5 2)
-------------------------------------------------------------------------------
akrylonitril - 10 20 nest. C 4)
-------------------------------------------------------------------------------
akrylonitril - 10 5) - nest. C 7)
35 6)
-------------------------------------------------------------------------------
akrylonitril - - 25 nest. C 8)
-------------------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) ze zařízení na snižování emisí spalováním
2) na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí
3) výroba vláken
4) výroba a zpracování ACN polymerů
5) při mokrém procesu zvlákňování
6) při suchém procesu zvlákňování
7) spřádání vláken
8) výroba ABS polymerů (hmot)

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu:

Všechny plyny s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken vyšším
než 5 mg/m3, všechny plyny z reaktorů, sběrných nádob na suspenze
a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien, je
třeba odvádět a zneškodňovat v zařízení pro snižování emisí.

4.1.3. Výroba PVC

-------------------------------------------------------------------------------
Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro Měrná Vztažné Pozn.
výrobní podmínky
---------------------------------------------- emise --------------------
Znečišťující zjišťovaná v odpadním plynu [g/t]
látka
-------------------------------------------------------------------------------
vypouštěném ze zařízením ze
do ovzduší na sniž.emisí sušáren
-------------------------------------------------------------------------------
vinylchlorid - 5 - nest. C 1)
-------------------------------------------------------------------------------
vinylchlorid - - - 10 3) C 2)
100 4)
-------------------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) odpadní plyny obsahující vinylchlorid je třeba odvádět a čistit
termicky likvidovat
2) zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného
systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním
průměru
3) u hotového výrobku na jednotku PVC
4) v suspenzi polymeru na jednotku PVC

4.1.4. Výroba a zpracování viskózy

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

-------------------------------------------------------------------------------
Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro Měrná Vztažné Pozn.
výrobní podmínky
---------------------------------------------- emise --------------------
Znečišťující zjišťovaná v odpadním plynu [g/g]
látka
-------------------------------------------------------------------------------
vypouštěném ze zařízením ze
do ovzduší na sniž.emisí sušáren
-------------------------------------------------------------------------------
sulfan - 10 - nest. C -
sirouhlík - 100 - nest. C
-------------------------------------------------------------------------------
sulfan 50 - - nest. C 1)
sirouhlík 400 - - 200 000 2) C
-------------------------------------------------------------------------------
sulfan C
sirouhlík 200 3) - - nest. 2)
-------------------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) ve výrobě kordového hedvábí
2) ve výrobě střiže a textilního hedvábí
3) sumárně pro sulfan a sirouhlík

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Odpadní plyny z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a
podle technických možností i z ostatních operací je třeba
odvádět ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí
znečišťujících látek.
b) Zvlákňovací stroje při kontinuálním způsobu zvlákňování je
třeba uzavřít, vznikající plyny odsávat a zavádět ke
zneškodnění do zařízení na snižování emisí.
c) Odpadní vody obsahující sulfan a sirouhlík je třeba odplyňovat
a odpadní plyny zavádět ke zneškodnění do zařízení na snižování
emisí.

4.1.5. Výroba gumárenských pomocných přípravků

Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadním
plynu při výrobě sazí nesmí překročit 20 mg/m3 v žádném z úniků do
ovzduší.

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu

Výrobu sazí je třeba vybavit zařízením na dodatečné spalování
odpadních plynů podle bodu 0.3 této přílohy.

Podmínky pro jeho řízené spalování je třeba stanovit v
provozním řádu jako součást technickoorganizačních opatření.

Zařízení na spalování plynů je třeba provozovat nepřetržitě.

4.1.6. Ostatní zařízení

Kategorizace: zvláště velké zdroje podle zvláštního právního
předpisu5), nebo velké nebo střední zdroje, u kterých je
kategorie stanovena podle § 2 písm. d) nebo e) tohoto nařízení.

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 a případně § 6
tohoto nařízení.

4.2. Chemická průmyslová zařízení na výrobu vybraných základních
anorganických chemických látek

Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

4.2.1. Výroba chloru1)

4.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové

4.2.3. Výroba síry (Clausův proces)1)

4.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého

Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je třeba
zavádět do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného
zpracovatelského či odsiřovacího zařízení a zneškodnit.

4.2.5. Výroba kyseliny sírové

4.2.6. Výroba amoniaku

4.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí

4.2.8. Ostatní zařízení

Kategorizace: zvláště velké zdroje podle zvláštního právního
předpisu5), nebo velké nebo střední zdroje, u kterých je kategorie
stanovena podle § 2 písm. d) nebo e) tohoto nařízení.

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 a případně § 6
tohoto nařízení.

4.3. Chemická průmyslová zařízení na výrobu hnojiv

Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

Pro amoniak, oxidy a další sloučeniny dusíku, sloučeniny
síry, sloučeniny fosforu, sloučeniny draslíku a TZL platí obecné
emisní limity.

4.4. Chemická průmyslová zařízení na výrobu základních prostředků
na ochranu rostlin a biocidů

Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek
obsahujících látky těžko odbouratelné, lehce akumulovatelné nebo
vysoce jedovaté (vyhláška č. 192/1988 Sb.) v odpadních plynech z
výroby, rozemílání, míšení, balení či přečerpávání prostředků k
ochraně rostlin před škůdci a plevely nebo k likvidaci škůdců a
plevelů při hmotnostním toku 25 g/h a větším nesmí překročit
hodnotu 5 mg/m3.

4.5. Chemická zařízení na výrobu výbušnin

Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

Uplatní se obecné emisní limity postupem podle § 5.

4.6. Výroba oxidu titaničitého, litoponu, stálé běloby (blanc
fix), pigmentů z titanové běloby, železitých a ostatních
pigmentů

Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

U výroby oxidu titaničitého včetně navazujících procesů musí
být v okolí zdroje prováděno reprezentativní nepřetržité ověřování
imisních koncentrací TZL a dále SOx (sulfátového procesu) nebo
chloru (chlorový proces).

Nakládání se zachycenými emisemi látek znečišťujících ovzduší
a řídí podle zvláštního právního předpisu (zákon o odpadech).

4.6.1. Výroba oxidu titaničitého (hlavní výpusti)1),7)

-------------------------------------------------------------------------------

Znečišťující Limitní Měrná výrobní Vztažné podmínky Poznámka
látka hmotnostní emise
koncentrace [kg/t]
[mg/m3]
-------------------------------------------------------------------------------
Sulfátový proces 2),3)
-------------------------------------------------------------------------------
TZL 50 nest. B Zařízení
9),10),
11),12)
a další
hlavní
výpusti
-------------------------------------------------------------------------------
SOx4),5) 500 4) 10 5) B
-------------------------------------------------------------------------------
Chlorový proces
-------------------------------------------------------------------------------
TZL 50 nest. B
-------------------------------------------------------------------------------
Chlor 5 6) nest. B
-------------------------------------------------------------------------------

Odkazy jsou uvedeno v bodu 4.6.2.

4.6.2. Výroby ostatních pigmentů, výroba oxidu titaničitého
(vedlejší výpusti),

-------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující Limitní Měrná výrobní Vztažné podmínky Poznámka
látka hmotnostní emise
koncentrace [kg/t]
[mg/m3]
-------------------------------------------------------------------------------
TZL 150 nest. C 8)
50 12)
-------------------------------------------------------------------------------
TZL 100 nest. C 13)
-------------------------------------------------------------------------------
TZL 100 nest. C 14)
-------------------------------------------------------------------------------
TZL 100 16) nest. C 15)
100 17) 19)
100 18)
50 12)
-------------------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) výroba oxidu titaničitého
2) je třeba instalovat zařízení určená k předcházení emisí
kapiček kyseliny sírové
3) pro účely bodu 4.6. této přílohy se pod označením SOx rozumí
plynný oxid siřičitý a sírový včetně kapiček kyseliny sírové;
zařízení na pražení solí vzniklých z upravovaných odpadů je
třeba upravit z důvodů snížení SOx nejlepší dostupnou
technologií, která nevyžaduje nadměrné náklady
4) zařízení na koncentraci kyselého odpadu nesmějí vypouštět
více než 500 mg/m3 SOx v přepočtu na ekvivalent SO2
5) emise SOx vznikajících ve fázi rozkladu a kalcinace při
výrobě oxidu titaničitého jsou omezeny na nejvýše přípustnou
hodnotu 10 kg ekvivalentu SO2 na tunu vyrobeného oxidu
titaničitého,
6) emisní limit denní průměrné koncentrace chloru; okamžitá
maximální koncentrace je přípustná v úrovni maximálně 40
mg/m3
7) imise tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého nebo
chloru se zjišťují kontinuálním měřením, kontrolu
a vyhodnocování monitoringu provádí právnická osoba zřízená
ministerstvem podle § 6 odst. 8 zákona
8) vedlejší výpusti výroby oxidu titaničitého
9) na výstupu ze sušárny
10) z mlýnského okruhu
11) z kalcinace
12) za látkovým filtrem při konečné úpravě produktu (mletí,
třídění a balení)
13) u provozů výroby litoponu
14) u provozů výroby stálé běloby (blanc fix)
15) při výrobě železitých pigmentů
16) u dehydratačních pecí zelené skalice
17) u sušení zelené skalice v rotačních sušárnách
18) u sušení pigmentu v rotačních sušárnách
19) u kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné
technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti
tohoto odlučovacího zařízení

4.7. Těžba, doprava, manipulace a skladování zemního plynu

Při těžbě, dopravě, manipulaci a skladování ropy a zemního
plynu je třeba využít všechna technicky dostupná opatření ke
snížení úniků znečišťujících látek do ovzduší.

Plyny a páry z výrobních zařízení

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu:
a) Odpadní plyny, které se tvoří při běžném provozu, najíždění,
odstavování a opravách technologických zařízení, a také odpadní
plyny, které se tvoří při regeneraci katalyzátorů, je třeba
odvádět k dodatečnému zpracování nebo spalování, případně je
třeba využít jiné účinné opatření ke snížení emisí.
b) Ustanovení písmene a) se netýká zařízení pro řešení havarijních
situací k tomuto účelu zvlášť konstruovaných, jako jsou
pružinové pojistné ventily, pojistné membrány, vodní uzávěry
nebo jiné systémy, jisticí zařízení nezávisle na obsluze, pokud
by jejich zachycování, zpětné vracení a následné odstraňování
zhoršilo podmínky bezpečnosti práce.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

4.7.1. Podzemní zásobníky zemního plynu

Kategorizace: střední zdroj

Uplatní se obecné emisní limity.

Veškeré kontrolované i nekontrolované úniky zemního plynu
oznámí provozovatel, zásobníku Registru emisí a zdrojů
znečišťování ovzduší v příloze souhrnné provozní evidence, s
udáním termínu a objemu úniku.

4.8. Rafinérie ropy, petrochemické zpracování ropy, výroba,
zpracování a skladování petrochemických výrobků a jiných
kapalných organických látek

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Provozovatelé zdrojů podle § 1 odst. 2 písm. b) tohoto
nařízení postupují podle zvláštního právního předpisu3).

4.8.1. Skladování a manipulace

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu

a) Při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak
par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, je třeba
skladovací nádrže o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže
zdroje s ročním obratem nad 10 000 m3 uspořádat a vybavit
takto:
1. skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být
opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů
střechy,
2. nádrže s pevnou střechou vybaveny vnitřní plovoucí střechou
s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90% ve
srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli
opatření,
3. nebo je třeba u nádrží s pevnou střechou zajistit
zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených
kapalin s účinností nejméně 99%. K dosažení této účinnosti
nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné
zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné.
Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění,
4. nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací a reflexním nátěrem
s nejméně 70% odrazností sálavého tepla za účelem snížení
objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů
venkovní teploty.

Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu do 1000 m3 nebo pro
zdroje s ročním obratem do 10 000 m3 platí tato opatření v
přiměřeném rozsahu.

b) Při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa
při teplotě 293,15 K, například při jejich stáčení z mobilních
zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích
nádrží, je třeba zajistit zachycování, zpětné vracení a
odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99% a dále:
1. je třeba používat čerpadla bez úniku přečerpávaných látek,
například s mechanickou ucpávkou,
2. alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních
zásobníků je třeba uzpůsobit k plnění mobilních zásobníků
spodem,
3. manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem
je třeba zajistit tak, aby konec plnicího potrubí byl během
plnění udržován u dna mobilního zásobníku.

4.8.2. Plyny a páry z výrobních zařízení

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu

Odpadní plyny, které se tvoří při běžném provozu, najíždění,
odstavování a opravách technologických zařízení, a také odpadní
plyny, které se tvoří při regeneraci katalyzátorů, je třeba
odvádět k dodatečnému zpracování nebo spalování, případně je třeba
využít jiné účinné opatření ke snížení emisí.

Ustanovení bodu a) se netýká zařízení pro řešení havarijních
situací k tomuto účelu zvlášť konstruovaných, jako jsou pružinové
pojistné ventily, pojistné membrány, vodní uzávěry nebo jiné
systémy, jisticí zařízení nezávisle na obsluze, pokud by jejich
zachycování, zpětné vracení a následné odstraňování zhoršilo
podmínky bezpečnosti práce.

4.8.3. Sulfan

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu
a) Odpadní plyny z odsiřovacích zařízení nebo jiných zdrojů s
hmotnostní koncentrací sulfanu 6 000 mg/m3 a vyšší a
hmotnostním tokem sulfanu 80 kg/hod a vyšším je třeba dále
zpracovávat.
b) Odpadní plyny podle písmene a), které nemohou být dále
zpracovány, je třeba zneškodnit jiným způsobem (například
spalováním).
c) Hmotnostní koncentrace sulfanu v odpadním plynu nesmí překročit
10 mg/m3.

4.8.4. Regenerace a aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení
ve fluidní vrstvě

4.8.5. Odpadní vody

a) Odpadní vody je třeba před přívodem do čistírny odpadních vod
odplynit. Uniklé plyny je třeba zachycovat a zneškodnit.
b) Ustanovení a) neplatí, pokud je čistírna odpadních vod
zastřešená a má asanaci odpadních plynů.

4.9. Čerpací stanice a zařízení na dopravu skladování pohonných
hmot s výjimkou nakládání s benzinem podle zvláštního
právního předpisu3)

Kategorie: střední zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Platí obecný emisní limit pro těkavé organické látky.

5. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

5.1. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají
celkovou kapacitu větší než 25 000 t, mimo skládky inertního
odpadu

Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci skládkových plynů je třeba dodržet
zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

5.2. Kompostárny

Kategorie: střední zdroje znečišťování

Platí pro zařízení určená pro průmyslové kompostování.

5.2.1. Stávající zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

5.2.2. Nové zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet
zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6. OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

6.1. Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných
vláknitých materiálů, papíru a lepenky o výrobní kapacitě
větší než 20 t denně

6.1.1. Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných
vláknitých materiálů

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

-------------------------------------------------------------------------------
Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro Měrná Vztažné Pozn.
výrobní podmínky
---------------------------------------------- emise --------------------
Znečišťující zjišťovaná v odpadním plynu [g/t]
látka
-------------------------------------------------------------------------------
vypouštěném ze zařízením ze
do ovzduší na sniž.emisí sušáren
-------------------------------------------------------------------------------
SO2 - - - 2 000 1) C 2)
-------------------------------------------------------------------------------
Sloučeniny - - - 350 3) C 4)
síry
vyjádř.jako
síra
-------------------------------------------------------------------------------
Odkazy:
1) včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů na jednotku
vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
2) při sulfitovém způsobu výroby
3) při centrální likvidaci zapáchajících látek, na jednotku
vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
4) u sulfátového způsobu výroby

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu

Při výrobě buničiny je třeba využít všechna dostupná
technická řešení ke snižování nebo likvidaci zapáchajících látek z
jednotlivých zdrojů emisí (například varna, odparka, vyvařovací
kolona) a provést místní nebo centrální odsávání odpadních plynů
do zařízení pro snižování emisí.

6.1.2. Průmyslové závody na výrobu lepenky o výrobní kapacitě
větší než 20 t denně

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet
zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace)
nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská
kapacita je větší než 10 t denně

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet
zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská
kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet
zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.4. Potravinářský průmysl

a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně,
b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z:
I) živočišných surovin (jiných než mléka) o výrobní kapacitě
větší než 75 t hotových výrobků denně,
II)rostlinných surovin o výrobní kapacitě větší než 300 t
hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),
c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného
mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok)

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet
zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.5. Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a
živočišného odpadu o kapacitě větší než 10 t denně

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet
zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.6. Zařízení na chov hospodářských zvířat a s nimi související
zemědělské technologie

Uplatňuje se § 5 odst. 8 zákona a obecný emisní limit pro
amoniak.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Kategorie, emisní limity a další podmínky provozování zdrojů
podle tohoto bodu upravuje příloha č. 2 k tomuto nařízení.

6.7. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí)
nebo elektrografitu vypalováním či grafitací a zpracování
uhlíkatých materiálu1)

Kategorie: zvláště velký zdroj

Emise VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů
je třeba podle technických možností a s přihlédnutím na
přiměřenost nákladů omezovat (například odsávat a zneškodňovat).

6.8. Krematoria

Kategorie: střední zdroj znečišťování

Zařízení určená pro spalování mrtvých lidských těl, orgánů a
ostatků.

Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního
spalování těl zvířat a živočišných zbytků.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování
technologického procesu

Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu je třeba
udržovat takovou teplotu, která zajišťuje termickou a oxidační
destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně 850
st.C) s dobou setrvání spalin nejméně 1 s.

Při použití topných olejů musí být spalován olej podle
zvláštního právního předpisu9)

6.9. Veterinární asanační zařízení

Kategorie: střední zdroj znečišťování

Zařízení na sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv
nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky, například
kostí, chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod., která nespadají
pod bod 6.5.

6.9.1. Stávající zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

6.9.2. Nové zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet
zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.10. Zpracování dřeva

Kategorie: střední zdroj znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Průmyslové zpracování dřeva (například pily, výroby nábytku,
dřevěných konstrukčních desek včetně dřevotřískových desek apod.)
mimo pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech
(krácení kmenů).

6.11. Čistírny odpadních vod

Kategorie: střední zdroj znečišťování

Zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více
ekvivalentních obyvatel nebo zařízení určená pro provoz
technologií produkujících odpadní vody10), nepřevoditelných
na ekvivalentní obyvatele, v množství větším než 50 m3/den.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Platí pro stávající i nové zdroje.

6.12. Udírny (dvou a vícekomorové)

Kategorie: střední zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

6.13. Zařízení na výrobu dřevěného uhlí

Kategorie: střední zdroj znečišťování

Pro emise CO platí obecný emisní limit

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

6.14. Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných
uhlovodíků z kontaminovaných zemin)

Kategorie zdroje znečišťování:

střední zdroj: zařízení s projektovaným ročním výkonem 1 až 5 tun
uhlovodíků

velký zdroj: zařízení s projektovaným ročním výkonem vyšším než 5
tun uhlovodíků

6.15. Pražírny kávy

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
------------------------------------------------------------------
3) Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity
a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky
z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování
a distribuce benzinu.
5) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam
znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání
zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných
znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry
obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace
osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů
znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
7) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.,
zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č.
128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb.,
zákona č. 325/2001 Sb., zákona č. 206/2002 a zákona č.
206/2002 Sb.
8) Nařízení vlády č. 350/2002, kterým se stanoví imisní limity
a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení
kvality ovzduší.
9) Vyhláška č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na
kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.
10) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon).

Příl.2

Kategorie zemědělských zdrojů znečišťování, emisní limity,
emisní faktory, plány zavedení zásad správné zemědělské
praxe u zdrojů znečišťování ovzduší a určení referenčních
a snižujících technologií chovu hospodářských zvířat

Vysvětlivky platné pro celý bod 1 této přílohy:
1) Není-li údaj o projektované kapacitě k dispozici, nahradí se
údajem vypočteným z prostoru ustájení s použitím měrného
prostoru pro jedno zvíře stanoveného zvláštním právním
předpisem.
2) Je-li údaj o projektované kapacitě v rozporu s platnými
právními předpisy, nahradí se údajem vypočteným z prostoru
ustájení s použitím měrného prostoru pro jedno zvíře
stanoveného zvláštním právním předpisem.
3) Míněno ustájení dospělých jedinců s výjimkou chovů podle bodu
1.2. této přílohy.
4) Chovy s nižší projektovanou kapacitou ustájení zvířat jsou malé
vybrané zdroje znečišťování.

1. KATEGORIE VYJMENOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

1.1. Zařízení pro chov drůbeže

a) zařízení pro intenzivní chov drůbeže s projektovanou1)
kapacitou2) ustájení3) od 40 000 kusů - zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od
20 000 do 39 999 kusů - velký zdroj,
c) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od
1 000 4) do 19 999 kusů - střední zdroj.

1.2. Zařízení pro chov prasat

a) zařízení pro intenzivní chov prasat na porážku (nad 30 kg) s
projektovanou kapacitou ustájení od 2 000 kusů nebo 750 prasnic
- zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou
kapacitou ustájení od 1 000 do 1 999 kusů nebo od 300 do 749
prasnic - velký zdroj,
c) zařízení chovu prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou
kapacitou ustájení od 500 4) do 999 kusů nebo od 150 4) do 299
prasnic - střední zdroj.

1.3. Zařízení pro stájový chov skotu

a) zařízení intenzivního chovu skotu s projektovanou kapacitou
ustájení od 1 000 ks - zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov skotu s projektovanou roční kapacitou chovu
skotu od 500 do 999 kusů - velký zdroj,
c) zařízení s projektovanou roční kapacitou pro chov skotu od
180 4) do 499 kusů - střední zdroj.

1.4. Zařízení pro stájový chov jiných zvířat nebo mláďat skotu,
prasat nebo drůbeže

Kategorie těchto chovů se určuje podle bodu 1.3., přičemž za
počty kusů skotu se dosadí kusy přepočtených zvířecích (dobytčích)
jednotek podle výpočtu. Za dobytčí jednotku (dále jen DJ) se
považuje dojnice o hmotnosti 500 kg. Jedna DJ představuje emisní
hodnotu 25 kg NH3 za rok.

1.5. Náležitosti zdrojů

a) Ke zdroji znečišťování zařazenému do příslušné kategorie a
skupiny podle bodů 1.1 až 1.4 náleží i plochy rostlinné výroby
a činnosti, pokud jsou spojeny s nakládáním látkami
uvolňujícími emise amoniaku a pachových látek pocházejícími z
provozu zdroje.
b) Ke zdrojům znečišťování uvedeným v bodech 1.1 až 1.4 nenáleží
spalovací zdroje, spalovny odpadu a technické stacionární
zdroje nezemědělských technologií v případech, pokud jsou
umístěny v provozních areálech zemědělských zdrojů. U těchto
zdrojů se ochrana ovzduší před znečišťujícími látkami řídí
podle zvláštních právních předpisů.

2. EMISNÍ LIMITY A DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH
ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

a) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1
této přílohy je platný specifický emisní limit pro amoniak na
úrovni obecného emisního limitu pro tuto znečišťující látku.
b) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1
této přílohy platí specifický emisní limit pro pachové látky 50
QUER/m3.
c) Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
d) Při aplikacích statkových hnojiv na pozemky, které jsou
využívány pro zemědělskou výrobu, provozovatelé minimalizují
emise amoniaku a pachových látek do ovzduší a dodržují
ustanovení zvláštních předpisů11), agrotechnické normy a lhůty
jimi stanovené.
e) Při jiných způsobech využití statkových hnojiv provozovatelé
dodržují obecné emisní limity pro znečišťující látky a
specifický emisní limit pro pachové látky 50 QUER/m3, nejsou-li
pro použitá zařízení a technologie předepsány zákonem a jeho
prováděcím právním předpisem další specifické emisní limity pro
znečišťující látky.
f) Emise znečišťujících látek je třeba ze zdrojů odvádět
kontrolovaným způsobem, v souladu s ustanoveními zákona a se
stanovisky a povoleními vydanými podle § 17 zákona.
g) Inspekce postupuje podle § 5 a § 6 tohoto nařízení, pokud
shledá závažné důvody pro stanovení obecných emisních limitů
pro další znečišťující látky.
h) V bodu 8 této přílohy jsou uvedeny referenční a snižující
technologie emisí amoniaku u chovů hospodářských zvířat.
Doplňování seznamu ověřených snižujících technologií bude
každoročně zveřejňováno ve Věstníku Ministerstva životního
prostředí.

3. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ
VYPOUŠTĚNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

a) Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy může
předložit podle § 5 odst. 8 zákona krajskému úřadu plán
zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování
ovzduší. Žádost doloží návrhem plánu zpracovaným podle § 5
odst. 9 zákona a tohoto nařízení. Datem schválení plánu
krajským úřadem přestává být provozovatelem zdroje podle bodu
2. V případě, že dvě po sobě následující kontroly inspekce
zjistí neplnění schváleného plánu provozovatelem, orgán kraje
na návrh inspekce plán zruší.
b) Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy,
který nepostupuje podle písmene a), prokazuje dodržení emisních
limitů autorizovaným měřením emisí znečišťujících a pachových
látek podle zvláštního předpisu5) a podle této přílohy.
c) Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy vedou
provozní evidenci chovu (dále jen "evidence") a z jejích údajů
zpracovávají a předávají souhrnnou provozní evidenci podle
zvláštního předpisu5). V rámci provozní evidence průběžně
vykazují počty zvířat chovaných u zdroje v průběhu kalendářního
roku.
d) Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy zjišťují
množství znečišťujících látek jako roční emisi a uvádějí ho v
souhrnné provozní evidenci. Provozovatel zdroje podle bodu 1
zjišťuje toto množství v souladu s výpočtem pomocí emisního
faktoru uvedeného v bodu 6 této přílohy. Provozovatel zdroje
podle písmene b) doloží stejný výpočet také provedeným měřením
emisí.
e) Emisní faktory pro jednotlivé kategorie a skupiny zdrojů jsou
uvedeny v bodu 6 této přílohy.

4. PLÁN ZAVEDENÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE U ZDROJE
ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

Provozovatel zdroje podle bodu 1 této přílohy ověřuje
dodržování stanovených emisních limitů a dalších podmínek
provozování stanovených v bodu 2 a měří emise, pokud nezpracuje
pro svůj zdroj plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u
zdroje znečišťování ovzduší (dále jen "plán"), nepředloží tento
plán ke schválení krajskému úřadu podle § 5 odst. 8 zákona a
schválený plán dále důsledně neplní.

4.1. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje již
uvedeného do provozu a provozovaného

4.1.1. Provozovatel v plánu uvede:

a) kategorii, skupinu, název, umístění a popis zdroje podle údajů
provozní evidence,
b) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických
postupů,
c) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských
zvířat,
d) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,
e) dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst. 2 zákona,
jedná-li se o zvláště velký či velký zdroj,
f) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,
g) dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací znečišťujících
látek a množství vypouštěných znečišťujících látek,
h) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u
zdroje podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti
zákona,
i) údaje v souhrnné provozní evidenci, zejména celkové množství
vypuštěných emisí amoniaku vykazovaná za uplynulé 2 roky,
j) referenční nebo snižující technologie podle bodu 8 této přílohy
pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a
kejdy a způsoby zapravení na podle, u kterých je deklarován
emisní hmotnostní tok amoniaku do vnějšího ovzduší, a které
budou v rámci plánu u zdroje instalovány. Porovnání stávající
technologie chovu s navrženou snižující technologií. Uvedení
termínu realizace jako změny při využívání technologického
zařízení zdroje ve smyslu § 17, odst. 2 písm. f) zákona,
k) další technickoorganizační opatření,
l) spalovací zdroje, zdroje nezemědělských technologií, případně
spalovny odpadů provozované v areálu zemědělského zdroje,
m) vyhodnocení snížení emisí amoniaku a pachových látek jako
výsledku plnění plánu,
n) termín zahájení plnění plánu,
o) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,
p) termíny či lhůty doplňování plánu,
r) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a krajského úřadu.

4.1.2. Náležitosti a lhůty zpracování, schvalování a plnění plánu

a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,
b) plán orgán kraje schválí či zamítne do 90 dnů od data doručení
žádosti provozovatele. V případě přerušení řízení podle bodu 3
písm. a) této přílohy uvedená lhůta v rozmezí dat odeslání
přerušení a příjmu doplňujících dokladů vedených podle
spisového řádu krajského úřadu neprobíhá,
c) plán se zpracovává na dobu podle § 5 odst. 9 zákona. Může být
zrušen pouze rozhodnutím krajským úřadem podle bodu 3 písm. a)
této přílohy nebo na základě písemné žádosti provozovatele
zdroje k datu, o kterém rozhodne orgán kraje,
d) provozovatel v rámci plánu volí podle bodu 4.1.1 písm. j)
snižující technologie odpovídající alespoň kategorii zdroje
(jako zvláště velkého, velkého, středního nebo malého zdroje).
Přiřazení snižujících technologií ke kategoriím zdrojů je
uvedeno v bodu 8 této přílohy.

4.1.3. Postup krajského úřadu při schvalování plánu

a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele
bezodkladně,
b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to
uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo
vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako
zásadní,
c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom
bezodkladně provozovatele, předá mu schválené vyhotovení plánu,
d) předá schválené vyhotovení plánu inspekci,
e) vyrozumí o schválení plánu ministerstvem zřízenou právnickou
osobu podle § 13 odst. 1 zákona.

4.2. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje v rámci
stavebního nebo kolaudačního řízení

4.2.1. Provozovatel v plánu uvede

a) identifikační údaje stavby nebo rekonstrukce zdroje, podle
nichž je vedena v rámci stavebního nebo kolaudačního řízení,
b) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských
zvířat,
c) návrh zařazení zdroje do kategorie a skupiny zdrojů podle bodu
1 této přílohy,
d) povolení inspekce podle § 17 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo d)
zákona,
e) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických
postupů,
f) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,
g) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,
h) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u
rekonstruovaného zdroje před rekonstrukcí podle právních
předpisů platných do data nabytí účinnosti zákona,
i) údaje souhrnné provozní evidence, zejména celková množství
vypuštěných emisí amoniaku vykazovaná za uplynulé 2 roky u
rekonstruovaného zdroje,
j) technické prostředky pro měření koncentrací amoniaku,
k) referenční nebo snižující technologie podle bodu 8 této přílohy
pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a
kejdy a způsoby zapravení na pole, u kterých je deklarován
emisní hmotnostní tok amoniaku do vnějšího ovzduší, které budou
v rámci plánu u zdroje instalovány, a termíny jejich realizace
jako změny využívání technologického zařízení zdroje ve smyslu
§ 17 odst. 2 písm. f) zákona,
l) spalovací zdroje, zdroje nezemědělských technologií, případně
spalovny odpadů, které budou nebo jsou provozovány v areálu
zemědělského zdroje,
m) vyhodnocení snížení emisí amoniaku a pachových látek jako
výsledku plnění plánu,
n) termín zahájení plnění plánu,
o) termíny či lhůty doplňování plánu,
p) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,
r) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a krajského úřadu.

4.2.2. Zásady a lhůty pro zpracování,schvalování a plnění plánu:

a) plán je zpracován a schvalován ve 3 vyhotoveních,
b) plán orgán kraje schvaluje nebo zamítá ve lhůtě do 90 dnů od
data doručení žádosti provozovatele,
c) plán se zpracovává na dobu podle § 5 odst. 9 zákona. Může být
zrušen pouze rozhodnutím krajského úřadu nebo na základě
písemné žádosti provozovatele zdroje k datu, o kterém rozhodne
orgán kraje,
d) provozovatel v rámci plánu volí podle bodu 4.2.1. písm. k) této
přílohy snižující technologie odpovídající alespoň kategorii
zdroje (jako zvláště velkého, velkého, středního či malého
zdroje). Přiřazení snižujících technologii ke kategoriím zdrojů
je uvedeno v bodu 8 této přílohy.

4.2.3. Postup krajského úřadu při schvalování plánu:

a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele,
b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to
uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo
vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako
zásadní,
c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom
provozovatele a předá mu schválené vyhotovení plánu,
d) současně předá schválené vyhotovení plánu inspekci a
e) vyrozumí o schválení plánu ministerstvem zřízenou právnickou
osobu (§ 13 odst. 1 zákona).

5. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA MĚŘENÍ EMISÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ
VYPOUŠTĚNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ
ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

a) Emise zjišťované měřením prokazují provozovatelé jednorázovým
měřením s použitím prostředků pro kontinuální měření emisí
amoniaku nebo jednorázovým měřením.
b) Měřením jsou zjišťovány emise amoniaku, případně dalších látek,
pro něž má daný zdroj znečišťování určeny emisní limity.
c) Vybudování místa pro měření emisí (měřící místo) provádí
provozovatel.
d) Od měření lze upustit v případech, kdy
1. nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření
odráží skutečný stav znečišťování ovzduší,
2. provozovatel zdroje plní schválený plán na zavedení zásad
správné zemědělské praxe u zdrojů znečišťování ovzduší.
e) Při měření za použití prostředků pro kontinuální měření emisí
amoniaku se měření provádí nejméně po dobu 24 hodin.
f) Další požadavky na měření v odpovídajícím rozsahu, vztahující
se například na přístroje pro měření stavových, srovnávacích a
vztažených veličin nebo na nakládání s výsledky měření, stanoví
zvláštní právní předpis5).
g) Pokud tato příloha nestanoví jinak, platí pro měření emisí,
zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek a vedení
provozní evidence zvláštní prováděcí právní předpis5).

6. EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE

(kgNH3.zvíře-1.rok-1)

---------------------------------------------------------------------------------------------------
KATEGORIE ZVÍŘAT Stáj Hnůj Kejda Zapravení Pastva Celkový
do půdy emisní
faktor
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Stáj+ Stáj+
hnojiště pastva
---------------------------------------------------------------------------------------------------
SKOT - Stelivové ustájení
---------------------------------------------------------------------------------------------------
dojnice optimální 10,0 2,5 0 12,0 2,4 24,5 24,5
způsob
---------------------------------------------------------------------------------------------------
zastaralý 12,0 2,5 0 12,0 2,4 26,5 26,4
způsob
---------------------------------------------------------------------------------------------------
telata,býci, optimální 6,0 1,7 0 6,0 1,8 13,7 13,8
jalovice způsob
---------------------------------------------------------------------------------------------------
zastaralý 9,5 1,7 0 6,0 1,8 16,7 16,8
způsob
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Bezstelivové ustájení
---------------------------------------------------------------------------------------------------
telata,jalovice,býci 5,5 0 2,5 5,0 1,8 13,0 12,3
---------------------------------------------------------------------------------------------------
PRASATA
---------------------------------------------------------------------------------------------------
selata 2,0 0 2,0 2,5 0 6,5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
prasnice 4,3 0 2,8 4,8 0 11,9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
prasnice březí 7,6 0 4,1 8,0 0 19,7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
prasata výkrm 3,2 0 2,0 3,1 0 8,3
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Drůbež
---------------------------------------------------------------------------------------------------
nosnice 0,12 0 0,2 0,13 0 0,27
---------------------------------------------------------------------------------------------------
brojleři 0,10 0,01 0 0,10 0 0,21
---------------------------------------------------------------------------------------------------
husy a kachny 0,35 0,03 0 0,35 0 0,73
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:

Optimálním způsobem ustájení skotu se rozumí:
a) dojnice ve volném stelivovém ustájení s intenzivní přirozenou
ventilací,
b) ostatní skot, tj. jalovice a býci průměrné živé hmotnosti 350
kg v kotcovém ustájení s přirozenou cirkulací.

Zastaralým způsobem ustájení skotu se rozumí: dojnice ve
vazném stelivovém ustájení s nucenou ventilací

7. EMISNÍ FAKTORY PRO ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE PODLE OBJEMU ODPADU

---------------------------------------------------------------------------------------------------
Kategorie zvířat Objem produkovaných exkrementů [m3.rok-1] Emisní faktor
[kgNH3.m-3rok-1]
---------------------------------------------------------------------------------------------------
střední zdroj velký zdroj zvláště velký
zdroj
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Skot
---------------------------------------------------------------------------------------------------
dojnice od 2 500 do od 5 100 do nad 7 700 2,27
5 099 6 699
---------------------------------------------------------------------------------------------------
jalovice od 2 200 do od 4 400 do nad 6 600 2,27
4 399 6 599
---------------------------------------------------------------------------------------------------
telata od 1 100 do od 2 200 do nad 3 300 4,55
2 199 3 299
---------------------------------------------------------------------------------------------------
býci od 2 100 do od 4 300 do nad 6 400 2,33
4 299 6 399
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Prasata
---------------------------------------------------------------------------------------------------
selata od 3 000 do od 6 100 do nad 10 100 1,59
6 099 10 099
---------------------------------------------------------------------------------------------------
prasnice od 3 100 do od 6 300 do nad 10 200 1,51
6 299 10 199
---------------------------------------------------------------------------------------------------
březí prasnice od 2 700 do od 5 500 do nad 8 800 1,78
5 499 8 799
---------------------------------------------------------------------------------------------------
prasata výkrm od 5 200 do od 9 800 do nad 15 000 0,99
9 799 14 999
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Drůbež
---------------------------------------------------------------------------------------------------
nosnice od 1 300 do od 2 600 do nad 3 900 3,85
2 599 3 899
---------------------------------------------------------------------------------------------------
brojleři od 1 100 do od 2 300 do nad 3 400 4,35
2 299 3 399
---------------------------------------------------------------------------------------------------
krůty od 1 800 do od 3 500 do nad 5 300 2,83
3 499 5 299
---------------------------------------------------------------------------------------------------
kachny a husy od 600 do od 1 100 do nad 1 700 9,01
1 099 1 699
---------------------------------------------------------------------------------------------------

8. Referenční a snižující technologie emisí amoniaku u chovů
hospodářských zvířat

SKOT - Stelivové ustájení

---------------------------------------------------------------------------------------------------
Referenční technologie Ověřená snižující technologie Procento snížení
stručný popis stručný popis emisí amoniaku
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané ve stájovém prostředí
---------------------------------------------------------------------------------------------------
boxové ustájení odkliz kejdy několikrát denně 50% 1)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje
---------------------------------------------------------------------------------------------------
zakrytí povrchu jímek fólií 60% 2)
betonové nebo
ocelové jímky na kejdu
---------------------------------------------------------------------------------------------------
pevné víko nebo zastřešení jímky 80% 3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
pokrytí povrchu jímky rašelinou, 40% 1)
slámou,
olejem nebo jiným materiálem
---------------------------------------------------------------------------------------------------
bioreaktory 85% 3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
ponechání chlévského hnoje ponechání v klidu do vytvoření 35 - 50% 2)
volně na statkovém hnojišti přírodní krusty
---------------------------------------------------------------------------------------------------
zastřešení hnoje 80% 3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy
---------------------------------------------------------------------------------------------------
rozmetání hnoje přímo na zapravení do půdy při orbě do 12 80%-orná půda3)
pole hodin
---------------------------------------------------------------------------------------------------
zapravení do půdy při orbě do 24 60%-orná půda2)
hodin
---------------------------------------------------------------------------------------------------
rozstřik kejdy pásový postřik 30%-orná půda1)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
vlečená botka 40%-trávní porost2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
injektáž - otevřená štěrbina 60%-trávní porost3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
injektáž - uzavřená štěrbina 80%-orná půda3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------

PRASATA
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Referenční technologie Ověřená snižující technologie Procento snížení
stručný popis stručný popis emisí amoniaku
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané ve stájovém prostředí
---------------------------------------------------------------------------------------------------
technologie suchého krmení technologie krmení s enzymatickými 40% 3)
látkami
---------------------------------------------------------------------------------------------------
plně roštová podlaha částečně roštová podlaha (50%) 20% 1)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
částečně roštová podlaha - kovové 40% 2)
rošty
---------------------------------------------------------------------------------------------------
hluboká podestýlka ošetření hluboké podestýlky 60% 3),2)
enzymatickými látkami
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje
---------------------------------------------------------------------------------------------------
zakrytí povrchu jímek folií 60% 2)
betonové nebo ocelové
jímky na kejdu
---------------------------------------------------------------------------------------------------
pevné víko nebo zastřešení jímky 80% 3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
pokrytí povrchu jímky rašelinou, 40% 1)
slámou, olejem nebo jiným materiálem
---------------------------------------------------------------------------------------------------
bioreaktory 85% 3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
biotechnologické přípravky 40% 2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy
---------------------------------------------------------------------------------------------------
rozmetání hnoje přímo na pole zapravení do půdy při orbě 80%-orná půda3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
zapravení do půdy při orbě do 24 60%-orná půda2)
hodin
---------------------------------------------------------------------------------------------------
rozstřik kejdy pásový postřik 30%-orná půda1)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
vlečená botka 40%-trávní porost2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
injektáž - otevřená štěrbina 60%-trávní porost3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
injektáž - uzavřená štěrbina 80%-orná půda3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------

DRŮBEŽ
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Referenční technologie Ověřená snižující technologie Procento snížení
stručný popis stručný popis emisí amoniaku
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané ve stájovém prostředí
---------------------------------------------------------------------------------------------------
technologie krmení a napájení technologie krmení a napájení 40% 1),2),3)
bez enzymatických látek s enzymatickými látkami
---------------------------------------------------------------------------------------------------
větrání bez rekuperačních větrání s rekuperačními výměníky 25% 2),3)
výměníků
---------------------------------------------------------------------------------------------------
klecový chov nosnic hnojový pás s nuceným sušením, 80% 2)
uskladnění mimo budovu
---------------------------------------------------------------------------------------------------
odkliz nejméně dvakrát týdně do 90% 3)
uzavřených jímek
---------------------------------------------------------------------------------------------------
stáje s hlubokou podestýlkou ošetření hluboké podestýlky 70% 2),3)
enzymatickými látkami
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané na skládkách hnoje
---------------------------------------------------------------------------------------------------
betonové nebo ocelové jímky zakrytí povrchu jímek fólií 60% 2)
na chlévský hnůj
---------------------------------------------------------------------------------------------------
pokrytí povrchu jímky rašelinou, 40% 1)
slámou, olejem nebo jiným materiálem
---------------------------------------------------------------------------------------------------
bioreaktory 85% 3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
biotechnologické přípravky 40% 2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy
---------------------------------------------------------------------------------------------------
rozmetání hnoje přímo na pole zapravení do půdy při orbě 80%-orná půda3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
zapravení do půdy při orbě do 24 60%-orná půda2)
hodin
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Přiřazení a volba použití snižujících technologií při zpracování
plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje
znečišťování ovzduší:

Provozovatel v rámci plánu volí podle bodů 4.1.1 písm. j) a
4.2.1 písm. k) snižující technologie odpovídající kategorie zdroje
(zvláště velké, velké, střední nebo malé zdroje) popřípadě
technologii účinnější. Přiřazení snižujících technologií k
jednotlivým kategoriím zdrojů se provádí podle bodu 4.1.2 písm. d)
a bodu 4.2.2 písm. d) této přílohy.

Přiřazení je provedeno podle odkazů v tabulce uvedené v tomto
bodu:

Odkazy:
1) snižující technologie vyžadovaná pro střední a malé zdroje,
2) snižující technologie vyžadovaná pro velké zdroje a vhodná pro
střední a malé zdroje,
3) snižující technologie vyžadovaná pro zvláště velké zdroje a
vhodná pro všechny další kategorie zdrojů.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Rady 84/360/EHS, o boji se znečišťováním ovzduší
z průmyslových závodů.
Směrnice Rady 87/217/EHS, o předcházení a omezování
znečišťování životního prostředí azbestem.
Směrnice Rady 92/112/EHS, o postupech ke slaďování programů
omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného
odpady z průmyslu oxidu titaničitého.
Směrnice Rady 96/61/EC, týkající se integrované prevence
a omezování znečišťování.
2) Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní
limity a další podmínky pro spalování odpadu.
3) Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity
a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky
z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování
a distribuce benzinu.
4) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně
některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
5) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam
znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání
zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných
znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry
obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace
osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů
znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
11) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných
půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích
a substrátech a o agrotechnickém zkoušení půd, ve znění zákona
č. 308/2000 Sb.

Tisk Hledat v právních předpisech

Nařízení č. 353/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2007

Newsletter