195/2001 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 21. května 2001,
kterým se stanoví podrobnosti obsahu
územní energetické koncepce
Vláda nařizuje podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií:
§ 1
(1) Toto nařízení stanoví podrobnosti obsahu územní
energetické koncepce na úrovni krajů, hlavního města Prahy
a statutárních měst.
(2) Pokud obec využije svého práva pořídit územní
energetickou koncepci pro svůj územní obvod nebo jeho část, může
postupovat podle tohoto nařízení obdobně s přihlédnutím
k dostupnosti vstupních údajů.
§ 2
(1) Rozbor trendů vývoje poptávky po energii obsahuje
a) analýzu území, jejímž cílem je shromáždit údaje o počtu
obyvatel a sídelní struktuře včetně výhledu, dále geografické
a klimatické údaje, na základě kterých je možno provádět
tepelně technické výpočty a analyzovat budoucí výrobu
a spotřebu energie,
b) analýzu spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších
letech, jejímž cílem je určení spotřebitelů a spotřebitelských
systémů v tomto členění: bytová sféra, občanská vybavenost,
podnikatelský sektor a provedení kvantifikace jejich
energetické náročnosti.
(2) Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií
obsahuje
a) analýzu dostupnosti paliv a energie, jejímž cílem je určit
strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních
a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při
zásobování řešeného územního obvodu,
b) zhodnocení, zda byla dodržena závazná část územního plánu
obsahující plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby,
podmínky vývoje obce a jejího členění a koncepci technického
vybavení.
(3) Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie
obsahuje
a) analýzu možnosti užití obnovitelných zdrojů energie zaměřené na
regionální a místní cíle a snížení ekologické zátěže,
b) zjištění a možnosti využívání případného výskytu druhotných
energetických zdrojů na území.
(4) Hodnocení ekonomicky využitelných úspor se provede podle
tabulkových a grafických výstupů územní energetické koncepce
uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje
a) potenciál úspor a jejich realizaci u spotřebitelských systémů,
kde se určují příležitosti pro získání úspor energie
v jednotlivých spotřebitelských systémech a vyjádří se
potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých
spotřebitelských systémů realizací úsporných opatření; úsporná
opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný
a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie,
b) potenciál úspor a jejich realizaci u výrobních a distribučních
systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie
v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se
potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých
výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření;
úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na
dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně
posouzení využití nejlépe dostupných technologií.
(5) Řešení energetického hospodářství území obsahuje
a) zabezpečení energetických potřeb územních obvodů s podílem
využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie
a s ekonomickou efektivností při respektování státní
energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se
zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie,
b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního
energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků
definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného
územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu
klimatu. Při formulaci variant se může uplatnit princip
dvoucestného zásobování energií. Varianty technického řešení
musí především
1. vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů,
vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou
poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení
opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance
územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před
dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech,
2. zajišťovat spolehlivou dodávku energie,
3. maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních
energetických zdrojů,
4. využívat co nejšířeji potenciál úspor energie
a obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
5. splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,
6. být technicky i ekonomicky proveditelné,
c) vyčíslení účinků a nároků variant, přitom se posuzují zejména
1. energetická bilance nového stavu a podíl ztrát v rozvodech
na výrobě,
2. investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením,
3. provozní náklady, zejména náklady na palivo a energii,
4. výrobní náklady spojené se zabezpečením území energií,
5. plošné nároky na zábor půdy,
6. výrobní energetický efekt zdrojové části systému,
7. množství produkovaných znečišťujících látek a jejich
porovnání s emisními stropy a imisními limity,
8. úspora primárních energetických zdrojů,
9. vytvořené nové pracovní příležitosti,
d) komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického
systému, čímž se rozumí rozhodovací proces o optimální variantě
budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním
obvodu pomocí více kritérií respektujících zejména ekonomické
a ekologické cíle. Hodnocení se proto přednostně provádí na
základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika.
Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů státní
ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní
koncepce. Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií
ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup
a korektní metody ekonomického hodnocení. Použitá metoda musí
respektovat časovou hodnotu peněz a toky nákladů vyvolaných
realizací a provozem hodnocené varianty řešení. V rámci
komplexního hodnocení se rovněž provede analýza rizika s cílem
vyhodnocení míry rizika spojeného s realizací jednotlivých
variant rozvoje místního energetického systému,
e) stanovení pořadí výhodnosti variant z hlediska nejvyššího
stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního
energetického systému a doporučené nejvhodnější varianty
rozvoje energetického systému v předmětném územním obvodu.
Souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií
musí být shodný.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příl.
Tabulkové a grafické výstupy řešení
územní energetické koncepce
