Nařízení č. 143/2012 Sb. o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2019
| se změnami: | zrušeno 327/2018 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 53/2012 Sbírky zákonů na straně 2298 |
| schváleno: | 28.03.2012 |
| účinnost od: | 01.06.2012 |
| zrušeno: | 01.01.2019 |
| [Textová verze] [PDF verze (586 kB)] |
143/2012 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 28. března 2012
o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů
množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do
povrchových vod
Vláda nařizuje podle § 91 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o
změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.:
§ 1
Bližší vymezení zdroje znečištění
Zdrojem znečištění se pro účely tohoto nařízení rozumí území obce,
popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území
vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu,
pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.
Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách a
zjišťování průměrné koncentrace znečištění odpadních vod
§ 2
(1) Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách
zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, uchování a převoz, rozbory vzorků
a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Technické požadavky na úpravu
vzorků před chemickou analýzou jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto
nařízení. Ukazatele znečištění a analytické metody jejich stanovení
jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(2) Odběry a rozbory vzorků zabezpečuje oprávněná laboratoř. Při
odběrech vzorků umožní oprávněná laboratoř účast znečišťovateli. Vzorky
se odebírají v místě, které stanovil vodoprávní úřad v povolení k
vypouštění odpadních vod; jestliže toto místo vodoprávní úřad
nestanovil, stanoví toto místo po projednání s oprávněnou laboratoří
Česká inspekce životního prostředí (dále jen "Inspekce").
(3) Odběr vzorků se dokumentuje. Základem dokumentace je písemné
zpracování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro
odběr vzorků, které se sestavují s využitím statistických metod a
technických norem uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. O
odběrech vzorků se provádí písemný záznam. Písemné záznamy se vedou
také o výsledcích vnitřní a vnější kontroly dodržování programu
vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků.
(4) Minimální roční četnost odběrů vzorků a typy vzorků se řídí
povolením k vypouštění odpadních vod. Pokud v povolení k vypouštění
odpadních vod nejsou stanoveny, postupuje se podle přílohy č. 3 k
tomuto nařízení, která stanoví minimální roční četnost odběrů vzorků
vypouštěných odpadních vod pro zjišťování koncentrace vypouštěného
znečištění. Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu
celého kalendářního roku. V případě řízeného, nepravidelného nebo
nárazového vypouštění odpadních vod, které není dostatečně upraveno
povolením vodoprávního úřadu, stanoví četnost odběrů a typ vzorku pro
účely výpočtu poplatků po projednání se znečišťovatelem Inspekce tak,
aby bylo co nejobjektivněji stanoveno množství znečištění vypouštěné ze
zdroje.
(5) Pro výpočet množství znečištění se použijí výsledky rozborů ze
všech odběrů vzorků zpracovaných podle tohoto nařízení včetně výsledků
rozborů vzorků odebraných kontrolní laboratoří.
(6) Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodách se
zjišťuje
a) u znečištění vypouštěného kontinuálně jako aritmetický průměr z
výsledků všech rozborů vzorků, jestliže jejich počet je menší než 24 v
příslušném kalendářním roce,
b) u znečištění vypouštěného kontinuálně, a jestliže počet vzorků
odebraných v příslušném kalendářním roce je rovný nebo větší než 24,
tímto postupem:
1. z výsledků všech rozborů vzorků provedených v kalendářním roce se
stanoví aritmetický průměr a vypočte se směrodatná odchylka sigma n,
2. k aritmetickému průměru vypočtenému podle bodu 1 se připočte a
odečte hodnota dvojnásobku sigma n a stanoví se takto rozmezí hodnot
výsledků rozborů vzorků,
3. výsledky rozborů vzorků překračující rozmezí hodnot podle bodu 2 se
vyloučí a stanoví se nový soubor výsledků rozborů vzorků a
4. z tohoto souboru výsledků rozborů vzorků se stanoví aritmetický
průměr,
c) u znečištění vypouštěného z kampaňové výroby nebo v případech
řízeného nebo nepravidelného vypouštění se průměrná roční koncentrace
stanoví výpočtem, jehož způsob stanoví po projednání se znečišťovatelem
Inspekce.
(7) Jsou-li odpadní vody u jednotlivého zdroje znečištění vypouštěny z
více výpustí, vypočte se roční průměrná koncentrace vypouštěného
znečištění ze všech výpustí zdroje znečištění pro účel porovnání s
limity zpoplatnění jako podíl součtu množství znečištění vypouštěného
ze všech výpustí zdroje znečištění a součtu objemů odpadních vod
vypouštěných ze všech výpustí zdroje znečištění. Za samostatný zdroj
znečištění se považuje také zdroj nečištěných odpadních vod.
(8) Skutečnost, že zpoplatněné znečišťující látky v odpadních vodách
uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen "ukazatele
znečištění") a vypouštěné ze zdroje znečištění, nepřekračují
hmotnostní, popřípadě koncentrační limity zpoplatnění, se prokazuje
především sledováním množství a jakosti vypouštěných odpadních vod v
místě a způsobem stanoveným v povolení k vypouštění odpadních vod.
Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení s
dostatečnou věrohodností, zjišťuje se množství znečištění teoretickým
výpočtem.
§ 3
(1) Kontrola zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod
zahrnuje
a) přezkoumání podkladů, které vede znečišťovatel v rámci provozní
evidence a dokumentace o odběru vzorků, které oprávněná laboratoř vede
o jejich úpravě a analýze; předmětem přezkoumání je i doklad o odborné
způsobilosti laboratoře,
b) odběr a rozbor kontrolních vzorků pro účely kontroly sledování
znečištění odpadních vod, který provádí kontrolní laboratoř.
(2) Kontrolní laboratoř vyrozumí znečišťovatele o kontrole
bezprostředně před jejím započetím. Na jeho žádost mu předá předem
dohodnutou část odebraného vzorku, a to po jeho úpravě podle přílohy č.
1 k tomuto nařízení. Kontrolní laboratoř oznámí znečišťovateli konec
kontroly a vyhotoví protokol o kontrole. Kontrolní laboratoř oznámí
Inspekci nejpozději do 20 dnů po provedení kontroly její výsledky.
Kontrolní laboratoř sdělí znečišťovateli bez odkladu výsledky kontroly.
(3) Výsledky rozborů odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů
znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru včetně nejistot, které jsou
uvedeny u validace metody pro příslušnou laboratoř. Pro výpočet
průměrné roční koncentrace a množství znečištění se hodnoty
připuštěných nejistot měření neberou v úvahu.
(4) Pokud je odebraný kontrolní vzorek analyzován současně kontrolní i
oprávněnou laboratoří a jsou zjištěny rozdíly ve výsledcích přesahující
nejistotu měření uvedenou pro dané stanovení oprávněnou laboratoří,
zahájí oprávněná laboratoř bezprostředně po doručení výsledků rozboru
vzorku kontrolní laboratoří jednání s kontrolní laboratoří za účelem
objasnění a odstranění příčin rozdílných výsledků. Oprávněná i
kontrolní laboratoř vzájemně spolupracují a předávají si výsledky za
účelem zjištění objektivního stavu věci. O výsledku jednání kontrolní
laboratoř písemně informuje Inspekci. Pokud bude ve stanovisku
kontrolní laboratoře označena jedna z analýz za chybnou, výsledky této
analýzy se do souboru dat pro výpočet poplatků pro daný ukazatel
nezahrnou.
(5) Pokud Inspekce při výpočtu poplatků zjistí, že průměrná koncentrace
ukazatele vypočtená ze souboru výsledků kontrolních vzorků za
kontrolované období je odlišná
a) o více než 30 % od koncentrace uvedené znečišťovatelem v poplatkovém
přiznání, přičemž za základ se bere údaj znečišťovatele, činí základ
pro výpočet výše poplatku za daný ukazatel polovinu součtu průměrů ze
souboru hodnot koncentrace oprávněné laboratoře a souboru hodnot
koncentrace kontrolní laboratoře, nebo
b) o více než 50 % od koncentrace uvedené znečišťovatelem v poplatkovém
přiznání, přičemž za základ se bere údaj znečišťovatele, vypočte se
výše poplatku podle koncentrace zjištěných kontrolní laboratoří.
Podmínkou pro použití výše uvedeného postupu je, že minimální velikost
souboru provedených kontrolních rozborů pro uvedený případ bude 1 z
počtu rozborů předepsaných znečišťovateli v povolení k vypouštění
odpadních vod pro danou výpusť, nejméně však 5 vzorků. Odběry
kontrolních vzorků budou v kontrolovaném období rovnoměrně rozloženy.
Tímto způsobem se stanoví roční průměrná koncentrace znečištění v
příslušném ukazateli znečištění i v případě, kdy oprávněná laboratoř
neanalyzuje současně s kontrolní laboratoří podíl vzorku odebraný
kontrolním odběrem.
(6) Pokud znečišťovatel množství znečištění ve vypouštěných odpadních
vodách nesleduje předepsaným způsobem, může Inspekce použít k výpočtu
poplatku výsledky stanovení koncentrací ukazatelů znečištění zjištěné v
daném roce kontrolní laboratoří v počtu rozborů podle odstavce 5.
Měření objemu vypouštěných odpadních vod
§ 4
(1) Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjišťuje jako objem
odpadních vod vypuštěných za kalendářní rok.
(2) Místo, způsob a četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod
zajistí znečišťovatel v souladu s podmínkami uvedenými v povolení k
vypouštění odpadních vod pro příslušnou výpust.
(3) Je-li instalováno měřidlo nebo měřicí systém, vypočte se objem
vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla
nebo měřicího systému. Měřidla a měřicí sestavy protečeného množství
vypouštěných odpadních vod zcela zaplněným potrubím podléhají povinnému
ověřování podle zákona o metrologii1). Správnost měřidel protečeného
množství vypouštěných odpadních vod v otevřených profilech zajišťuje
jejich uživatel kalibrací. Správnost měřicího systému objemu
vypouštěných odpadních vod zajišťuje v potřebném rozsahu jejich
uživatel posouzením funkční způsobilosti. Posouzení funkční
způsobilosti jsou oprávněny provádět odborně způsobilé osoby, které
jsou držiteli autorizace k výkonu úředního měření průtoku v profilech s
volnou hladinou podle zákona o metrologii1). Dokladem o posouzení
funkční způsobilosti měřicího systému je Protokol o posouzení funkční
způsobilosti, jehož přílohou je příslušný doklad o úředním měření
provedeném pro tento účel. Za funkčně způsobilý se považuje měřicí
systém, který splňuje technické a metrologické požadavky na pracovní
měřidla průtoku a proteklých objemů a posuzování jejich funkční
způsobilosti.
(4) Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla nebo
měřicího systému se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo nebo
měřicí systém v provozu, a z průměrného hodinového průtoku za období od
počátku roku do vzniku poruchy. Nejsou-li tyto údaje k dispozici,
odvodí se objem z údajů minulého roku. Doba trvání poruchy měřidla nebo
měřicího systému se stanoví na základě provozní evidence jeho
uživatele.
(5) Pokud není instalováno měřidlo nebo měřicí systém splňující
podmínky uvedené v odstavci 3, stanoví se objem odpadních vod na
základě jednorázových měření, minimálně na základě jednoho týdenního
měření za kalendářní rok. Roční objem vypouštěných odpadních vod se
vypočte jako součin naměřeného objemu za dané časové období a počtu
časových období za rok. Jednorázová měření se provedou při průměrných
podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených při
dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo bezprostředně po nich.
Pokud nelze měřit objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou
věrohodností, lze určit roční množství znečištění u výpustí nebo zdroje
znečištění teoretickým výpočtem.
(6) Kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod
provádí měřicí skupina. Kontrola zahrnuje ověření správnosti měření
zjištěním a osvědčením objemu nebo průtoku vypouštěných odpadních vod.
Měřicí skupina vydá protokol o kontrole funkční způsobilosti měřicího
systému na základě úředního měření provedeného podle zákona o
metrologii1).
(7) Výsledky kontroly předává měřicí skupina po ukončení kontroly do 30
dnů Inspekci.
(8) Rozdíl mezi znečišťovatelem naměřeným objemem u kontrolovaného
zdroje znečištění nebo výpusti a objemem naměřeným ve stejném časovém
úseku měřicí skupinou u dvou kontrolních měření nesmí být větší než
10%oproti výsledkům měřicí skupiny. V případě překročení tohoto rozmezí
se použije k výpočtu ročních poplatků aritmetický průměr objemů z
kontrolních měření.
Náležitosti provozní evidence
§ 5
Náležitostmi provozní evidence jsou
a) protokol o rozborech odpadních vod,
b) protokol o rozborech odebrané vody, je-li uplatňován odpočet,
c) protokol o odběru vzorků,
d) registrační výstup měření průtoků nebo jejich průměrných hodnot
stanovených na daném integračním intervalu, nebo záznamu provozních
hodin anebo chybového zásobníku měřidla,
e) protokol o provedeném jednorázovém měření průtoku a objemu,
f) záznam a protokol o provedeném ověření, kalibraci nebo posouzení
funkční způsobilosti měřidla,
g) evidence údajů a způsobu výpočtu všech hodnot uvedených v
poplatkovém hlášení a poplatkovém přiznání včetně podkladů k výpočtům
poplatků za každý zdroj znečištění a jeho výpust či výpusti,
h) evidence údajů o objemu odebrané vody,
i) záznam v provozním deníku vodního díla o provedení odběrů vzorků pro
účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do povrchových vod
včetně provedení kontrolních odběrů,
j) záznam o provedení a výsledku jednání oprávněné a kontrolní
laboratoře k identifikaci příčin rozdílných výsledků rozborů stejného
vzorku postupem podle § 3 odst. 4.
Provádění odečtů množství znečištění v odebrané vodě
§ 6
(1) Roční množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích
znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a
průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr
ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok.
(2) Průměrnou roční koncentraci znečištění v odebrané vodě doloží
znečišťovatel
a) výsledky sledování z kontrolního profilu státní sítě sledování
jakosti vod ve vodních tocích, pokud je tento profil v blízkosti odběru
povrchové vody, nebo
b) výsledky rozborů vzorků odebrané vody provedených oprávněnými
laboratořemi.
(3) Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu kalendářního
roku s výjimkou nepravidelných odběrů vody, kdy termíny odběru stanoví
po projednání se znečišťovatelem Inspekce. Minimální četnost odběrů
vzorků u podzemních vod je 4 prosté vzorky v kalendářním roce a u
povrchových vod 12 prostých vzorků v kalendářním roce. Vzorky se
neodebírají v době, kdy je jakost povrchové či podzemní vody ovlivněna
v důsledku neobvyklých situací, například při dlouhotrvajících nebo
intenzivních srážkách nebo tání sněhu. Na odběry vzorků se vztahuje
povinnost vedení dokumentace podle § 2 odst. 3. Při sestavování
programu a stanovení standardního postupu se vychází z požadavků
obsažených v technických normách pro vzorkování povrchových vod a
podzemních vod, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(4) Pokud průměrná koncentrace znečištění v odečítaném ukazateli
znečištění v odebrané vodě nepřesáhne dvojnásobek meze stanovitelnosti
uvedené pro daný ukazatel znečištění v normě k použité analytické
metodě stanovení, množství znečištění se v tomto ukazateli znečištění
neodečítá.
Účinnost
§ 7
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. června 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha 1
Technické požadavky na úpravu vzorků před chemickou analýzou
Pro účely tohoto nařízení je způsob úpravy vzorku určen v ČSN 75 7315
Úprava vzorků odpadních vod před chemickou analýzou. Podrobnosti uvádí
tabulka A. 1 v normativní příloze A této normy.
Při sestavování programu odběru vzorků a vypracování standardního
postupu pro odběr vzorků se vychází z požadavků obsažených v níže
uvedených příslušných technických normách pro odběr vzorků. ČSN EN ISO
5667-1 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 1: Návod pro návrh
programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků
ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 3: Návod
pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi
ČSN ISO 5667-4 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 4: Pokyny pro
odběr vzorků z vodních nádrží
ČSN ISO 5667-6 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 6: Návod pro
odběr vzorků z řek a potoků
ČSN ISO 5667-10 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 10: Pokyny
pro odběr vzorků odpadních vod
ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 11: Pokyny
pro odběr vzorků podzemních vod
ČSN ISO 5667-14 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 14: Pokyny
pro zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi
Příloha 2
Ukazatele znečištění a analytické metody jejich stanovení
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Analytické metody stanovení ukazatelů znečištění
znečištění
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CHSKCr ČSN ISO 15705 (75 7521) Jakost vod - Stanovení chemické spotřebykyslíku (CHSKCr) -
Metoda ve zkumavkách
ČSN ISO 6060 (75 7522) Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
RAS ČSN 75 7347 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných anorganických solí (RAS) v odpadních
vodách - Gravimetrická metoda po filtraci filtrem ze skleněných vláken
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NL ČSN EN 872 (75 7349) Jakost vod - Stanovení nerozpuštěných látek- Metoda filtrace filtrem
ze skleněných vláken
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pcelk ČSN EN ISO 6878 (75 7465), čl. 7 a čl. 8, Jakost vod - Stanovenífosforu -
Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným
ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní
spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
ČSN EN ISO 15681-1 (75 7464) Jakost vod - Stanovení orthofosforečnanů a celkového fosforu
průtokovou analýzou (FIA a CFA) - Část 1: Metoda průtokové injekční analýzy (FIA)
ČSN EN ISO 15681-2 (75 7464) Jakost vod - Stanovení orthofosforečnanů a celkového fosforu
průtokovou analýzou (FIA a CFA) - Část 2: Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA)
ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně
vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-NH4+ ČSN ISO 5664 (75 7449) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po destilaci
ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů -Část 1: Manuální
spektrometrická metoda
ČSN EN ISO 11732 (75 7454) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku - Metoda průtokové
analýzy (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
ČSN ISO 6778 (75 7450) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Potenciometrická metoda
ČSN EN ISO 14911 (75 7392) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných kationtů Li+, Na+, NH4+,
K+, Mn2+, Ca2+, Mg2+, Sr2+ a Ba2+ chromatografií iontů - Metodapro vody a odpadní vody
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nanorg (N-NH4+) + (N-NO2-) + (N-NO3-)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-NO2- ČSN EN 26777 (75 7452) Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční
spektrofotometrická metoda
ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového
dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěnýchaniontů metodou
kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů,
dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-NO3- ČSN ISO 7890-3 (75 7453) Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část3: Spektrometrická
metoda s kyselinou sulfosalicylovou
ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku
a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěnýchaniontů metodou kapalinové
chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů,
fosforečnanů a síranů
ČSN 75 7455 Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Fotometrická metoda s 2,6-dimethylfenolem -
Metoda ve zkumavkách
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
AOX ČSN EN ISO 9562 (75 7531) Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných
halogenů (AOX)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hg ČSN EN 1483 (75 7439) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové absorpční spektrometrie
ČSN 75 7440 Jakost vod - Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou
absorpční spektrometrií
ČSN EN 12338 (75 7441) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metody po zkoncentrování amalgamací
ČSN EN ISO 17852 (75 7442) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metodaatomové fluorescenční
spektrometrie
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cd ČSN EN ISO 5961 (75 7418) Jakost vod - Stanovení kadmia atomovouabsorpční spektrometrií
ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní
spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a
olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční
spektrometrií s grafitovou kyvetou
ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně
vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
U stanovení fosforu podle ČSN EN ISO 6878 je postup upřesněn odkazem na
příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky
mineralizace vzorku podle ČSN EN ISO 6878 čl. 7 nebo podle ČSN EN ISO
11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace
vzorku podle ČSN EN ISO 6878 čl. 8 nebo podle TNV 75 7466.
U stanovení amoniakálního dusíku je odměrná metoda podle ČSN ISO 5664
vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda podle ČSN ISO
7150-1 pro nižší koncentrace. Před spektrometrickým stanovením podle
ČSN ISO 7150-1 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze
snížit rušivé vlivy filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální
dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664.
U stanovení dusitanového a dusičnanového dusíku podle ČSN EN ISO
10304-1 se vzorek před analýzou filtruje membránou 0,45 mikrometrů.
Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální
činnosti, lze použít i před stanovením podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO
13395.
U stanovení kadmia je metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie
(AAS) vhodná pro stanovení vyšších koncentrací, metody AAS s grafitovou
kyvetou, ICP-OES a ICP-MS jsou vhodné pro stanovení nižších
koncentrací. ČSN EN ISO 5961 obsahuje dvě metody AAS, plamenovou i s
grafitovou kyvetou.
Mez stanovitelnosti má laboratoř stanovenu při validaci metody. Pro
účely stanovení poplatků se rozbory zpoplatněných znečišťujících látek
s výsledkem pod mezí stanovitelnosti považují za rovné nule.
Příloha 3
Minimální roční četnost odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro
zjišťování koncentrace vypouštěného znečištění
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel znečištění Roční množství znečištění Počet odběrůvzorků a
přitékajícího do zdroje typ vzorku uvýpustí ze
znečišťování ( t/rok) zdroje znečišťování
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CHSKCr 10 až 200 včetně 4 / a) nebo b)
(chemická spotřeba kyslíku nad 200 až 1 000 včetně 6 / c)
dichromanovou metodou) nad 1 000 až 4 000 včetně 12 / c)
nad 4 000 24 / c)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nanorg 20 až 100 včetně 6 / b)
(celkový anorganický dusík) nad 100 až 350 včetně 12 / c)
nad 350 24 / c)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Celkový fosfor 3 až 13 včetně ( od 1.1.2005) 6 / b)
nad 13 až 60 včetně 12 / c)
nad 60 24 / c)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
RAS 20 až 100 včetně 4 / a) nebo b)
(rozpuštěné anorganické nad 100 až 5 000 včetně 12 / b)
soli) nad 5 000 až 10 000 včetně 12 / c)
nad 10 000 24 / c)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NL 10 až 50 včetně 4 / a) nebo b)
(nerozpuštěné látky) nad 50 až 1 000 včetně 12 / b)
nad 1 000 až 2 000 včetně 12 / c)
nad 2 000 24 / c)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
AOX 15 až 5 000 kg včetně 12 / b)
(adsorbovatelné organické nad 5 000 až 10 000 kg včetně 12 / c)
halogeny) nad 10 000 kg 24 / c)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hg 0,4 až 50 kg včetně 12 / b)
(rtuť) nad 50 až 200 kg včetně 12 / c)
nad 200 kg 24 / c)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cd 2 až 200 kg včetně 12 / b)
(kadmium) nad 200 až 1 000 kg včetně 12 / c)
nad 1 000 kg 24 / c)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Typy vzorků u výpustí ze zdroje znečišťování
a) dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků
stejného objemu v intervalu 15 minut. Tento typ vzorku se použije pouze
pro komunální odpadní vody čištěné na čistírenském zařízení s dobou
zdržení minimálně 24 hodin pro roční množství 10 t až 200 t ročně v
ukazateli CHSKCr přitékající do zdroje
b) 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných
dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin
c) 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku
úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin
Vysvětlivka:
Pokud se analyzuje současně více ukazatelů znečištění, lze použít typ
vzorku nejvyšší kategorie například, pokud je stanoveno použití vzorků
typu a) pro jeden ukazatel a typu b) pro druhý ukazatel analyzovaný
současně, lze použít pro oba ukazatele znečištění typ vzorku b).
