Cenový výměr č. 01/VODA/2022 o regulaci cen v oboru vodovodů a kanalizací

Změna: Výměr MF č. 02/VODA/2022
Změna: Výměr MF č. 03/VODA/2022
Změna: Výměr MF č. 04/VODA/2022
Změna: Výměr MF č. 05/VODA/2022

(1) Předmět regulace

Tímto výměrem se reguluje cena:

a) vody pitné¹⁾ dodávané odběratelům²⁾ ,

b) vody pitné dodávané jiné osobě, než je odběratel („voda předaná”),

c) vody odpadní³⁾ nečištěné a čištěné a

d) vody odpadní převzaté od jiného vodohospodářského subjektu („voda převzatá“).

Pro účely tohoto výměru vodou pitnou je zboží podle písm. a) nebo písm. b) a vodou odpadní je zboží podle písm. c) nebo písm. d), vodou je zboží podle písm. a) až d).

Tento výměr se vztahuje pouze na dodávky vody pitné z vodovodu a na odvádění a čistění vod odpadních kanalizací⁴⁾ podle zákona o vodovodech a kanalizacích⁵⁾ .

(2) Způsob regulace cen vody

Ceny zboží uvedeného v bodu 1 se regulují způsobem věcného usměrňování cen.

Do ceny vody lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle jiných právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Ekonomicky oprávněné náklady

Pro účely tohoto výměru se za ekonomicky oprávněné náklady považují pouze náklady, které byly vynaloženy hospodárně, efektivně a účelně; byly vynaloženy s péčí řádného hospodáře; byly vynaloženy v souvislosti se zajištěním dodávky vody pitné z vodovodu nebo odvádění nebo čistění vod odpadních kanalizací v odpovídajícím množství a požadované kvalitě; bez jejichž vynaložení by nebyla zajištěna dodávka vody pitné z vodovodu nebo odvádění nebo čistění vod odpadních kanalizací v odpovídajícím množství a požadované kvalitě; nebyly uhrazeny z jiných zdrojů např. dotací, tržeb za jiné zboží; a jsou evidovány v účetnictví podle právních předpisů upravujících účetnictví.

Za ekonomicky oprávněné náklady lze dále uznat zejména:

a) Odpisy

Odpisy majetku nezbytného pro dodání vody pitné z vodovodu nebo na odvádění nebo čištění vod odpadních kanalizací nebo prokazatelně sloužícího k zajištění plynulosti a zabezpečenosti dodání vody pitné z vodovodu nebo na odvádění nebo čistění vod odpadních kanalizací do výše skutečně uplatněné prodávajícím za daný rok podle právních předpisů upravujících účetnictví.

b) Pachtovné (nájemné)

Ekonomicky oprávněným nákladem je pachtovné (nájemné) za propachtování (pronájem) infrastrukturního vodohospodářského majetku (movitého a nemovitého majetku), který je používán výlučně pro dodání vody pitné z vodovodu nebo na odvádění nebo čištění vod odpadních kanalizací. Pachtovné (nájemné) je možné sjednat maximálně do výše odpovídající souhrnu odpisů z pronajímaného infrastrukturního majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, nákladů vlastníka na jím hrazené opravy a udržování infrastrukturního majetku, režijních nákladů spojených se správou a pronajímáním infrastrukturního majetku, úroků z úvěrů čerpaných pro realizaci plánu obnovy pronajímaného infrastrukturního majetku a přiměřeného zisku spojeného s těmito činnostmi, který rovněž pokrývá rozdíl mezi hodnotou určenou na obnovu⁶⁾ pronajímaného infrastrukturního majetku podle plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací⁷⁾ a částkou obnovy zahrnutou do výše uvedených složek pachtovného (nájemného).

Režijními náklady podle předcházejícího odstavce jsou náklady na plánování, přípravu a realizaci investiční výstavby, dohled nad provozováním a udržováním majetku, nabývání a vyřazování majetku, přípravu a uzavírání pachtovních (nájemních) smluv, inventarizaci majetku, pasportizaci objektů, narovnávání majetkových vztahů, zpracování kanalizačních a provozních řádů a povodňových plánů; pokud jsou tímto výměrem považovány za ekonomicky oprávněné.

c) Poplatky za vypouštění vod odpadních

Poplatky za vypouštění vod odpadních do vod povrchových podle vodního zákona⁸⁾ včetně té části poplatku, jejíž zaplacení bylo odloženo rozhodnutím příslušného orgánu.

d) Náhrada majetkové újmy

Náhrada majetkové újmy, která vznikla při užití cizího pozemku pro činnosti podle zákona o vodovodech a kanalizacích⁹⁾ , a to ve výši, která není kryta z pojištění odpovědnosti provozovatele.

(4) Náklady, které nelze uznat za ekonomicky oprávněné

Za ekonomicky oprávněné náklady nelze uznat zejména:

a) penále, pokuty, úroky z prodlení, popřípadě jiná plnění za porušení povinností vyplývajících ze smluv nebo z právních předpisů (např. přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší a platba za škody způsobené na zemědělských půdách),

b) škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním (s výjimkou škod způsobených živelními pohromami), včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob, náhrady škod a odškodnění, vyjma náhrady majetkové újmy dle bodu 3 písm. d),

c) manka nad rámec daňové uznatelnosti dle zákona o daních z příjmů¹⁰⁾ ,

d) nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční výstavby (zmařené investice),

e) náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby a na zastavený výzkum a vývoj,

f) platby za promlčené dluhy; odpisy promlčených a nedobytných pohledávek nad rámec daňové uznatelnosti dle zákona o daních z příjmu¹¹⁾ ,

g) odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby,

h) náklady na reprezentaci a dary,

i) cestovné vyplácené nad rámec povinností stanovených zákoníkem práce¹²⁾ ,

j) peněžité vyrovnání (např. odstupné) nad rámec povinností stanovených zákoníkem práce¹³⁾ ,

k) příspěvky na stravování nad rámec daňové uznatelnosti dle zákona o daních z příjmů¹⁴⁾ ,

l) příspěvky na penzijní připojištění, příspěvky na doplňkové penzijní spoření a příspěvky na životní pojištění vyplácené zaměstnavatelem,

m) platby pojistného na pojištění škod způsobených statutárními orgány a dalšími volenými orgány právnických osob,

n) odměny a plnění ve prospěch statutárních orgánů a dalších volených orgánů právnických osob poskytované nad rámec smlouvy o výkonu funkce nebo smlouvy jí podobné.

(5) Přiměřený zisk

Přiměřený zisk¹⁵⁾ je zisk (před zdaněním) spojený s regulovanou činností určený zejména na pořízení hmotného a nehmotného majetku, na zvýšení základního kapitálu, na tvorbu fondů, jejichž tvorba a naplňování jsou uloženy jinými právními předpisy, a k rozdělení, odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období.

Zisk je přiměřený, pokud je stejný nebo nižší, než zisk zajišťující návratnost kapitálu dle písm. a) a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku dle písm. b). Zisk se také považuje za přiměřený, je-li určen za podmínek dle písm. c).

K prokázání souladu uplatňovaného zisku s pravidly věcného usměrňování cen prodávající sestavuje výpočet podle přílohy č. 1 a č. 2 tohoto výměru.

V plánové i ve vyrovnávací kalkulaci může být kalkulován zisk pouze do výše přiměřeného zisku.

Přiměřený zisk v jednotlivých kalkulacích se při výpočtech zaokrouhluje na celé koruny dolů.

a) Výpočet zisku zajišťujícího návratnost kapitálu

Výpočet zisku zajišťujícího návratnost kapitálu využívá reprodukční hodnoty objektů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (dále jen „infrastrukturní majetek“) identifikovaných v evidenci Vybraných údajů majetkové evidence (dále jen „VÚME“)¹⁶⁾ nebo v evidenci Vybraných údajů provozní evidence (dále jen „VÚPE“)¹⁷⁾ podle zákona o vodovodech a kanalizacích, jejíž výše je určena dle Metodického pokynu¹⁸⁾ pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do VÚME vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací¹⁹⁾ zveřejňovaného Ministerstvem zemědělství způsobem umožňujícím dálkový přístup (dále jen „reprodukční hodnota infrastrukturního majetku“).

Ve VÚME je pro daný objekt infrastrukturního majetku uvedeno identifikační číslo majetkové evidence (dále jen „IČME“), které identifikuje hlavního vlastníka objektu infrastrukturního majetku (dále jen „vlastník“). Zároveň VÚME uvádí spoluvlastníky objektu infrastrukturního majetku a reprodukční hodnotu vlastněného objektu infrastrukturního majetku.

Ve VÚPE je pro objekt infrastrukturního majetku nebo pro soubor objektů infrastrukturního majetku uvedeno identifikační číslo provozní evidence (dále jen „IČPE“), které identifikuje provozovatele infrastrukturního majetku (dále jen „provozovatel“). Zároveň VÚPE obsahuje všechna IČME objektů infrastrukturního majetku, ke kterým se dané IČPE vztahuje. Součet reprodukčních hodnot těchto IČME tvoří reprodukční hodnotu provozovaného majetku identifikovaného daným IČPE.

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku je vlastníkem nebo provozovatelem odůvodněně rozdělena mezi jednotlivé kalkulace, popř. nevyužita pro žádnou kalkulaci. V případě, že je majetek nezbytný pro více kalkulací, vlastník nebo provozovatel přiměřeně rozdělí jeho hodnotu mezi tyto kalkulace. Způsob rozdělení reprodukční hodnoty infrastrukturního majetku je shodný pro všechny kalkulace prodávajícího. Stejný způsob je využíván také pro rozdělení ekonomicky oprávněných nákladů bezprostředně souvisejících s tímto infrastrukturním majetkem.

Pro vlastníka, popřípadě vlastníky, infrastrukturního majetku je zisk zajišťující návratnost kapitálu stanoven následujícím vzorcem:

Z_NKV = IM * M_v,

kde:

Z_NKV je zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka,

IM je reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny,

M_v je maximální míra návratnosti pro vlastníka ve výši 0,92 %.



Pro provozovatele infrastrukturního majetku je zisk zajišťující návratnost kapitálu stanoven následujícím vzorcem:

Z_NKP = IM * M_P,

kde:

Z_NKP je zisk zajišťující návratnost kapitálu provozovatele,

IM je reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny,

M_P je maximální míra návratnosti pro provozovatele ve výši 0,49 %.

Pro vlastníka infrastrukturního majetku, který je zároveň jeho provozovatelem, je zisk zajišťující návratnost kapitálu roven součtu zisků dle předcházejících ustanovení.

Vypočtený zisk zajišťující návratnost kapitálu může být navýšen v odůvodněných případech o částku, která byla využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která nebyla v příslušné kalkulaci uplatněna jiným způsobem. Uvedené navýšení může uplatnit pouze provozovatel, který je zároveň vlastníkem používaného infrastrukturního majetku. Obdobně může postupovat vlastník, který pronajímá používaný infrastrukturní majetek. Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu. Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu.

Vypočtený zisk zajišťující návratnost kapitálu může být prodávajícím vody navýšen o 7 % hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu. Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013. Promítnutí této složky do výše zisku je možné až po předchozím souhlasu Ministerstva financí na základě žádosti prodávajícího. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem.

b) Meziroční nárůst zisku

Meziroční nárůst kladné hodnoty zisku celkem za 1 m³ vody musí odpovídat vztahu:
PZ_t / PZ_t-1 ≤ 1,07,

kde:

t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace,

PZ_t je hodnota přiměřeného zisku na 1 m³ v roce t,

PZ_t-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m³ v první plánové kalkulaci pro rok t-1.



c) Podmínky pro navýšení zisku

Ve výjimečných případech prodávající před sjednáním cen pro další období může předložit Ministerstvu financí žádost s podrobným odůvodněním potřeby uplatnění vyššího zisku než stanoveného podle písm. a) a písm. b), který může promítnout do ceny až po vydání souhlasu Ministerstva financí. Ministerstvo financí může vydat souhlas např. v případech, kdy potřeba tvorby vyššího zisku vyplývá z jiné zákonné povinnosti.

d) Uplatnění vnitropodnikového zisku

Vnitropodniková plnění jsou v ceně kalkulována bez vnitropodnikového zisku.

To neplatí pro cenu vody uplatňované v rámci prodávajícího jako jedné účetní jednotky, pokud je pro cenu každé vody zpracována samostatná kalkulace podle pravidel tohoto výměru.

(6) Dvousložková forma vodného a stočného

Je-li u vody kromě vody předané, rozhodnuto²⁰⁾ o uplatnění dvousložkové formy vodného²¹⁾ a stočného²²⁾ , pak může být vyčleněno pro výpočet pevné složky²³⁾ nejvýše 15 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období.

Je-li u vody předané rozhodnuto²⁴⁾ o uplatnění dvousložkové formy vodného, pak může být vyčleněno pro výpočet pevné složky²³⁾ nejvýše 30 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období.

(7) Postup při uplatnění pravidel Operačního programu Životní prostředí

U subjektů, které postupují podle přílohy č. 7 Operačního programu Životní prostředí pro období 2007–2013 Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na „Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007–2013“ předložených Evropské komisi 6. srpna 2007, resp. podle přílohy č. 6 Operačního programu Životní prostředí pro období 2014–2020 a dále u subjektů financovaných z Národního programu Životní prostředí, které v plném rozsahu aplikují „Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí“, a používají k naplnění těchto podmínek pro čerpání prostředků k tomuto účelu v nich stanovený postup pro výpočet ceny, se považuje tento postup za postup v souladu s pravidly věcného usměrňování cen.

Podle tohoto výměru postupuje subjekt v rozsahu povinností neupravených v příslušných pravidlech pro výpočet ceny vázaný na daný Operační nebo Národní program Životní prostředí.

Prodávající podle tohoto bodu předkládá kalkulace ve smyslu bodu (8) až pro rok 2023 a následující.

(8) Kalkulace ceny vody

Kalkulaci ceny vody prodávající zpracovává v členění položek odpovídajícím příloze č. 19 a č. 19a prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích²⁵⁾ .

Jednotlivé nákladové položky se uvádí ve výši, která odpovídá nákladům vynaloženým s péčí řádného hospodáře k zajištění regulované činnosti a která není v rozporu s předpisy upravujícími obor vodovodů a kanalizací. Přiměřený zisk se uvádí ve výši, která je v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Při neuplatnění všech ekonomicky oprávněných nákladů vůči kupujícímu se tyto náklady uvedou do jednotlivých nákladových položek a zároveň se o ně sníží položka kalkulační zisk / ztráta. V cenové evidenci prodávající vede a uchovává informace o nákladech podle předchozí věty (v Kč), které byly uhrazeny z jiných zdrojů a nebyly uplatněny vůči kupujícímu.

Kalkulace ceny vody se zpracovávají pro celý kalendářní rok, s výjimkou aktualizace plánové kalkulace, která se sestavuje pro období od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po dni předložení aktualizace Ministerstvu financí do 31. 12. příslušného kalendářního roku.

Kalkulace ceny vody mají pro daný kalendářní rok stejné členění ekonomicky oprávněných nákladů a musí splňovat podmínky stanovené tímto výměrem.

Prodávající je povinen kupujícímu předložit kalkulace ceny vody na jeho žádost.

Cena vody za 1 m³ se zaokrouhluje na celé haléře dolů.

a) Plánová kalkulace

Cena vody uplatňovaná v kalendářním roce vychází z plánové kalkulace, ve které lze uplatnit pouze důvodně předpokládané ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk, a která odpovídá důvodně předpokládanému množství fakturované vody v kalendářním roce, pro který je sestavena. Výše předpokládaných ekonomicky oprávněných nákladů vychází z účetnictví minulých let se zohledněním změn, které lze důvodně předpokládat pro období, pro které je kalkulace sestavována.

b) Aktualizace plánové kalkulace

Aktualizace plánové kalkulace se zpracovává vždy, když dojde k významnému a trvalému snížení předpokládaných ekonomicky oprávněných nákladů, snížení uplatněné ceny vůči všem kupujícím nebo nárůstu předpokládaného množství vody. Pokud dojde ke zvýšení nákladů nebo ke snížení předpokládaného množství vody, a tím i k růstu ceny vody, může být aktualizace plánové kalkulace rovněž zpracována.

Aktualizace plánové kalkulace ceny vody se sestavuje pro období od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po dni předložení aktualizace Ministerstvu financí do 31. 12. kalendářního roku, pro který byla sestavena plánová kalkulace.

Posledním dnem měsíce, ve kterém byla předložena aktualizace kalkulace, pozbývá předcházející plánová kalkulace platnost.

Do aktualizace plánové kalkulace se zahrnuje 1/12 plánovaného zisku dle první plánové kalkulace za každý měsíc období, pro které byla aktualizace plánové kalkulace zpracována a 1/12 vyrovnávacích položek za každý měsíc období, pro které byla aktualizace plánové kalkulace zpracována. Přiměřeně se zahrnují i náklady s ohledem na zákaz dvojí úhrady.

c) Vyrovnávací kalkulace

K prokázání souladu uplatňované ceny vody s pravidly věcného usměrňování cen prodávající sestavuje vyrovnávací kalkulaci („Porovnání“). Vyrovnávací kalkulace obsahuje skutečně uplatněné ekonomicky oprávněné náklady, uplatněnou výši přiměřeného zisku a skutečné množství vody. Výše ekonomicky oprávněných nákladů se prokazuje z účetnictví vedeného podle právních předpisů upravujících účetnictví²⁷⁾ . Uplatněná výše přiměřeného zisku dosahuje nejvýše maximální hodnoty přiměřeného zisku podle bodu 5. tohoto výměru. Skutečné množství vody odpovídá fakturovanému množství vody v souladu s předpisy upravujícími obor vodovodů a kanalizací. Ve vyrovnávací kalkulaci je uvedena skutečně uplatňovaná cena a vyrovnávací položka z předcházejícího období. Ve vyrovnávací kalkulaci je vypočtena vyrovnávací položka pro následující období.

d) Vyrovnání

Vyrovnání prodávající provede při zjištění kladného rozdílu mezi součinem skutečně uplatněné ceny a skutečného fakturovaného množství vody a součinem ceny vypočtené z uskutečněných ekonomicky oprávněných nákladů, vyrovnávacích položek z minulého období a uplatněné výše přiměřeného zisku dle vyrovnávací kalkulace a skutečného fakturovaného množství vody vycházejících z vyrovnávací kalkulace.

Tento rozdíl je prodávající povinen vyčíslit a následně vyrovnat jako snižující vyrovnávací položku a započítat v plánové i ve vyrovnávací kalkulaci pro rok t+2, tj. pro druhý rok následující po roce, ve kterém byla uplatňována cena (rok t). V případě, že by vyrovnávací položka byla vyšší než 10 % z úplných vlastních nákladů vyplývajících z vyrovnávací kalkulace, je prodávající povinen tento rozdíl vyrovnat vrácením přímo kupujícím nejpozději v roce t+1, tj. roce následujícím po roce, ve kterém byla uplatňována cena.

Vyrovnávací položka je určena dle následujícího vzorce:

VP_t = (CS_t * VS_t) – (CVK_t * VVK_t),

kde:

VP_t je vyrovnávací položka vyčíslená z rozdílu mezi součinem skutečně uplatněné ceny a skutečného fakturovaného množství vody za rok t a součinem ceny a množství vody vycházejících z vyrovnávací kalkulace (v Kč),

CS_t * VS_t je součin skutečně uplatněné ceny v roce t a množství skutečně fakturovaného množství vody; v případě, že bylo uplatňováno více cen, jedná se o součet násobků (CS_t1 * VS₁ + CS_t2 * VS_t2 + …) (v Kč),

CVK_t * VVK_t je součin vypočtené ceny z uskutečněných ekonomicky oprávněných nákladů, vyrovnávacích položek z minulého období a uplatněné výše přiměřeného zisku dle vyrovnávací kalkulace za rok t (po započítání snižující položky za rok t-2) a fakturovaného množství vody dle vyrovnávací kalkulace za rok t (v Kč).

Cena v plánových i vyrovnávacích kalkulacích v roce t+2 je upravena snižující vyrovnávací položkou z roku t (VP_t) pomocí následujícího vzorce:

CV_t+2 = CK_t+2 – VP_t / VK_t+2,

kde:

CV_t+2 je výsledná cena dle kalkulace pro rok t+2 (v Kč/m³ ),

CK_t+2 je cena dle kalkulace pro rok t+2 před započtením vyrovnávací položky z roku t (v Kč/m³ ),

VP_t je vyrovnávací položka vyčíslená z rozdílu mezi součinem skutečně uplatněné ceny a skutečného fakturovaného množství vody za rok t a součinem ceny a množství vody vycházejících z vyrovnávací kalkulace (v Kč),

VK_t+2 je množství vody dle kalkulace na rok t+2 (v m³ ).

Není-li možné započítat vyrovnávací položku do kalkulace za rok t+2 z důvodu změny počtu sestavovaných kalkulací, pak je tato vyrovnávací položka rozpočítána do nově sestavovaných kalkulací podle množství vody.

Není-li možné započítat vyrovnávací položku do kalkulace pro rok t+2 z důvodu změny prodávajícího, je původní prodávající povinen vyrovnávací položku vyrovnat přímo vrácením kupujícím v roce t+1, tj. roce následujícím po roce, ve kterém byla uplatňována cena; tato povinnost se rovněž považuje za splněnou, pokud převedl peněžní prostředky ve výši vyrovnávací položky na následujícího prodávajícího do konce roku t+1 s identifikací příslušných kalkulací. Pokud následující prodávající obdržel prostředky podle předcházející věty, je povinen vyrovnávací položku zohlednit v příslušných kalkulacích.

Je-li do kalkulace zahrnuta vyrovnávací položka, uchovávají se k prokázání správnosti výše vyrovnávací položky podklady pro sestavení kalkulace, ze které byla vyrovnávací položka vypočtena.

e) Termíny předkládání kalkulací ceny vody Ministerstvu financí

Prodávající předkládá Ministerstvu financí kalkulaci dle přílohy č. 1 až č. 2 tohoto výměru. Plánovou kalkulaci ceny vody a její aktualizace předkládá prodávající nejdříve tři měsíce před jejich platností, nejpozději však jeden kalendářní den před jejich platností.

Kalkulace ceny vody předkládá do 30. dubna roku následujícího po uplatnění ceny. Za předložení kalkulace se považuje také odevzdání údajů dle právních předpisů Ministerstva zemědělství v rozsahu údajů stanovených a ve struktuře databázového souboru, uvedené v přílohách č. 18, č. 19, č. 19a, č. 20 a č. 24 prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích ve znění účinném od 1. ledna 2025. Prodávající nemusí předložit Ministerstvu financí aktualizaci kalkulace, pokud aktualizací kalkulace nedochází ke změně uplatňované ceny nebo zvýšení zisku.

Za předložení kalkulace se považuje také, pokud jiná osoba než prodávající odevzdá údaje dle právních předpisů Ministerstva zemědělství ve struktuře databázového souboru a v rozsahu údajů stanovených v přílohách č. 18, č. 19, č. 19a, č. 20 a č. 24 prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích ve znění účinném od 1. ledna 2025 za podmínky, že prodávajícímu tato jiná osoba předala autorizační soubor z aplikace IS VaK a prodávající tento soubor odeslal prostřednictvím systému datových schránek na Ministerstvo zemědělství.

(9) Přechodná ustanovení

Ceny sjednané pro plnění uskutečněná před účinností tohoto výměru se posuzují podle dosavadních cenových rozhodnutí Ministerstva financí.

Prodávající podle bodu (7) předkládá kalkulace ve smyslu bodu (8) až pro rok 2023 a následující.

(10) Zrušovací ustanovení

Ve výměru MF č. 01/2021 se zrušuje položka č. 2 části II.

(11) Účinnost

Tento výměr nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Prodávající postupuje podle tohoto výměru při zpracování kalkulací cen uplatňovaných od 1. ledna 2022.


JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. v. r.
místopředsedkyně vlády a ministryně financí




Příloha č. 1 k výměru MF č. 01/VODA/2022

Plánová kalkulace ceny vody
pro kalendářní rok XXXX (t)

Prodávající předkládá plánovou kalkulaci ceny vody pro kalendářní rok xxxx (t) Ministerstvu financí nejpozději jeden kalendářní den před její platností prostřednictvím aplikace dostupné na adrese https://vodamonitor.spcss.cz.

K předání kalkulace se použije strojově zpracovatelný formulář, který je k dispozici na internetové stránce Ministerstva financí.

Plánová kalkulace ceny vody se předkládá v rozsahu a ve struktuře údajů stanovených Přílohou č. 19 a č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění účinném od 1. ledna 2025.


Příloha č. 2 k výměru MF č. 01/VODA/2022

Vyrovnávací kalkulace ceny vody
pro kalendářní rok XXXX (t)

Prodávající předkládá vyrovnávací kalkulaci ceny vody pro kalendářní rok xxxx (t) Ministerstvu financí do 30. dubna roku následujícího po uplatnění ceny prostřednictvím aplikace dostupné na internetové stránce Ministerstva zemědělství v tématu Voda sekce Vodovody a kanalizace část IS VaK Informační systém vodovodů a kanalizací.

K předání kalkulace se použije strojově zpracovatelný formulář, který je k dispozici v aplikaci IS VaK Ministerstva zemědělství.

Vyrovnávací kalkulace ceny vody se předkládá v rozsahu a ve struktuře údajů stanovených Přílohou č. 20 a č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění účinném od 1. ledna 2025.