Poslanci schválili novelu zákona o veřejných zakázkách

Rozšíření hodnotících kritérií o možnost hodnotit organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků

Novela klade důraz na zvýšení kvalitativní stránky nabízeného plnění, a to rozšířením hodnotících kritérií o možnost hodnotit organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky, čímž bude potlačena tendence výběru dodavatele pouze na základě nejnižší nabídkové ceny. Zejména u intelektuálních služeb, tedy u služeb konzultantů, architektů, projektantů nebo restaurátorů, u nichž je kvalita plnění bezprostředně závislá na schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou veřejnou zakázku realizovat, bude nově možné hodnotit i kvalitu plnění.

Možnost hodnotit také sociální aspekty

V souvislosti s novými způsoby nastavení hodnotících kritérií je nyní umožněno hodnotit i vliv na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce, respektive zahrnout do hodnocení také sociální aspekty vyjadřující společenskou odpovědnost zadavatele, pokud tyto aspekty přímo souvisí s plněním veřejné zakázky. Zadavatel je tedy oprávněn posuzovat, zda je například podporováno sociální začlenění znevýhodněných osob nebo příslušníků ohrožených skupin mezi osoby pověřené realizací veřejné zakázky, čímž je významným způsobem posílen základní princip rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Zrušení povinnosti rušit zadávací řízení při jedné nabídce

Výrazným přínosem je taktéž zrušení povinnosti rušit zadávací řízení v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku nebo pokud mu k hodnocení zbyde pouze jedna nabídka. Nadále bude samozřejmě možné veřejnou zakázku zrušit, ale nebude to již ze zákonná povinnost. Primární účel, tedy zvýšení konkurenceschopnosti nabídek a zvýšení motivace zadavatelů otevírat zadávací podmínky většímu počtu uchazečů jejich mírnějším nastavením, nebyl naplněn, právě naopak, u zadavatelů poptávajících specifická plnění docházelo často k neřešitelným situacím. Vyjmutí této povinnosti ze zákona přinese zefektivnění celého procesu, odstranění zbytečných průtahů v zadávacím řízení a eliminaci hrozby kartelových dohod za účelem podání dvou a více nabídek tak, aby zadávací řízení nemuselo být rušeno.

Upravena formulace podmínek pro využití tzv. víceprací

S ohledem na komplikace, které vznikají v případě dodatečných plnění, především u veřejných zakázek na stavební práce, upravilo MMR již v souladu s novou evropskou směrnicí taktéž formulaci podmínek pro využití tzv. víceprací. Téměř absolutní míra objektivní nepředvídatelnosti zadavatele bude zásadním způsobem zmírněna. Nově tedy může potřeba dodatečných plnění nastat v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Pokud tedy zadavatel jedná s náležitou péčí, nicméně ne větší než obvyklou, je za splnění dalších podmínek oprávněn dodatečné stavební práce či služby zadat a nepřijde tak například o dotace vázané konkrétními termíny.

Pozměňovací návrhy - jen se souhlasem MMR ČR

Ve 3. čtení byly také přijaty následující pozměňovací návrhy, se kterými v předchozí fázi projednávání vyslovilo MMR souhlas. Jedná se o tyto návrhy:

• Posílení elektronizace komunikace s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, což přinese zrychlení jeho rozhodovacího procesu.
• Stanovení účinnosti zákona dnem jeho vyhlášení.
• Úprava posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v rámci elektronické aukce, jakožto reakci na rozhodnutí ÚOHS S745/2012 , ve kterém bylo konstatováno, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 77 odst. 1 ZVZ tím, že neposoudil výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny po ukončení aukce.
• Možnost v rámci kvalifikačních předpokladů předkládat diplomy v latinském jazyce, čímž dojde k odstranění nadbytečné administrativní zátěže dodavatelů, kteří museli latinsky psané diplomy nechávat přeložit do českého jazyka.

Neschválení dalších poslaneckých návrhů, ke kterým v předchozí fázi zaujalo MMR neutrální až negativní stanovisko, lze rozhodně považovat za úspěch.

Jedná se zejména o neschválení rozšíření výjimek z působnosti zákona o oblast právních služeb, kdy podstatou pozměňovacího návrhu je jednak vynětí služeb zastupování advokátem z režimu ZVZ, ale také zcela nová výjimka na absolutní vynětí všech právních služeb až do rozsahu 750 tis. EUR pro veřejné zadavatele a 1 milionu EUR pro sektorového zadavatele, a o úpravu tzv. výjimky in-house tak, aby tuto výjimku mohly využívat všechny ústřední orgány státní správy vůči všem podřízeným organizacím některého z těchto orgánů.

Poslanecká sněmovna ČR se usnesla, že s návrhem zákona vyslovuje souhlas a postoupila jej k projednání Senátu.