Odpovědnost za vady díla v novém občanském zákoníku (II)
Nový občanský zákoník II
Článek se zabývá úpravou reklamace vad díla v novém občanském zákoníku. Popisuje aspekty vad zakládajících odpovědnost zhotovitele, jejich oznamování, nároků z nich plynoucích a specifika reklamace staveb jako předmětu smlouvy o dílo. Součástí článku jsou i doporučení pro praxi.
Úvod
Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který nabude účinnosti 1. ledna 2014, slučuje dosavadní dvojkolejnost civilního práva v podobě občanského a obchodního zákoníku. Po Novém roce tak odpadne zjišťování, zda se závazkový vztah účastníků smlouvy řídí pravidly občanského nebo obchodního práva. Následující text shrnuje klíčové prvky právní úpravy odpovědnosti za vady díla a zdůrazňuje několik odlišností od dosavadní právní úpravy v obchodním zákoníku, které přinese NOZ.
Provedení a převzetí díla
Obdobně jako dosavadní právní úprava v obchodním zákoníku NOZ stanovuje, že dílo je provedeno jeho řádným ukončením a předáním objednateli. Zásadní novinkou, kterou přináší NOZ, je ovšem stanovení momentu dokončení díla.
Dosavadní právní úprava stanovuje, že pokud má dílo vady, není řádně ukončeno. V takovém případě jej objednatel není povinen převzít. Oproti tomu podle NOZ je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu (§ 2605 odst. 1 NOZ). NOZ tedy připouští, že dílo může být kvalifikováno jako provedené, byť bude vykazovat vady. Jinými slovy, od momentu účinností NOZ budou objednatelé povinni převzít i dílo s vadami, pokud tyto vady nebrání tomu, aby sloužilo sjednanému účelu.
Praktickým důsledkem nepřevzetí vadného díla potom může být vznik prodlení na straně objednatele, kterým na něj přejde riziko škody na provedeném díle a v důsledku může také vést k odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele. Právní úprava v NOZ je tak v jistém smyslu benevolentnější ve vztahu k dodavatelům ze smluv o provedení díla a lze tedy jen doporučit, aby objednatelé při sjednávání smlouvy nepodceňovali vymezení účelu, kterému má dodávané dílo sloužit, a to v co nejkonkrétnější podobě.
© Tatty - Fotolia.com
Příklad:
Objednatel bude požadovat zhotovení skříně za účelem skladování oblečení. Zhotovitel skříň nenalakuje, ale předvede objednateli její schopnost sloužit svému účelu (uzavřít do skříně oblečení). Objednatel bude povinen takovou skříň převzít, byť bude mít zjevné vady (chybějící lak). Pokud by ovšem vymezení účelu díla pokrývalo i estetickou funkci skříně, objednatel by k jejímu převzetí povinen nebyl.
NOZ také nově upravuje problematiku samotného převzetí díla. Objednatel může dílo převzít s výhradami nebo bez výhrad. Pokud objednatel převezme dílo, aniž by uvedl jakékoli výhrady k jeho provedení, je v případě sporu zhotovitel oprávněn namítnout, že objednatel právo reklamovat zjevné vady díla neuplatnil včas. V takovém případě soud objednateli nepřizná nároky vyplývající ze zjevných vad díla (§ 2605 odst. 2 NOZ). Zde se jedná o změnu proti dosavadní úpravě v obchodním zákoníku, která neváže povinnost prohlídky a oznámení zjevné vady přímo na okamžik předání dokončeného díla, ale na dobu dle možností nejbližší po předání díla.
Obdobné pravidlo platí i pro uplatnění skrytých vad. Případnou skrytou vadu díla musí objednatel oznámit zhotoviteli bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při vynaložení dostatečné péče zjistit, nikoliv však později než do dvou let ode dne předání díla (§ 2618 NOZ). Pokud tak neučiní a dojde ke sporu se zhotovitelem, soud nárok z pozdě uplatněné skryté vady zhotoviteli nepřizná. Výjimkou může být situace, kdy je vada důsledkem skutečnosti, o které zhotovitel v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. V praxi však prokazování této situace může být velmi obtížné.
Převzetí díla je tak pro objednatele zcela zásadním momentem a je třeba mu věnovat dostatečnou pozornost. Důkladné posouzení souladu provedeného díla s charakteristikami stanovenými ve smlouvě a včasná komunikace případných nedostatků zhotoviteli je podmínkou pozdějšího úspěšného uplatnění nároků z vad díla. Pro právní jistotu obou stran je přitom vhodné zachytit vzájemnou komunikaci písemně včetně dokladu o doručení stanoviska druhé smluvní straně.
Pokud zhotovitel poskytne objednateli záruku za jakost díla, postavení objednatele se samozřejmě posiluje. Zárukou za jakost se zhotovitel zavazuje, že dílo bude po určitou dobu k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Po dobu záruční doby tak může objednatel oznámit zhotovitel vady díla, na které se vztahuje záruka za jakost díla a které se projeví v záruční době bez ohledu na to, zda existovaly již v době předání díla. Záruční doba počíná běžet ode dne předání díla (§ 2113 a § 2619 NOZ).
Práva objednatele při vadách díla
Otázku uplatňování odpovědnosti za vady díla řeší NOZ v zásadě totožně s dosavadní právní úpravou v obchodním zákoníku. Podle dosavadní právní úpravy se dílo považuje za vadné, jestliže jeho provedení neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Velmi obdobně NOZ konstatuje, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě, tedy účelu, vlastnostem a charakteristikám sjednaným ve smlouvě (§ 2615 NOZ). Lze tedy opět zdůraznit, že je v zájmu objednatele ve smlouvě co nejpřesněji konkretizovat svou představu o účelu (jak je uvedeno výše) a konečné podobě díla. Lze se tak efektivně vyhnout případným pochybnostem a sporům o tom, zda je zhotovené dílo bezvadné nebo nikoliv.
Podle dosavadní právní úpravy i NOZ je vadou díla skutečnost, že dílo není předáno objednateli v ujednaném množství, ve sjednané jakosti a v určeném provedení (§§ 2099 a 2095 NOZ). Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní zhotovitel v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Za vadu se považuje i plnění jinou věcí. Za vadu se rovněž považují vady v dokladech nutných pro užívání věci.
Úprava NOZ týkající se práv objednatele vyplývajících z vad díla odpovídá téměř doslova dosud účinné úpravě v obchodním zákoníku. Nadále tedy platí, že právo objednatele z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na objednatele, byť se projeví až později (skrytá vada), jakož i později vzniklá vada, pokud ji zhotovitel způsobil porušením své povinnosti (§ 2100 NOZ).
NOZ rovněž rozlišuje vadné plnění na plnění, které způsobuje podstatné porušení smlouvy a plnění, které představuje nepodstatné porušení smlouvy. Vadou způsobující podstatné porušení smlouvy je přitom takové porušení povinnosti, které pro druhou smluvní stranu znehodnocuje celý smluvní vztah, tj. znemožní naplnění známého účelu smlouvy (smluvní strana by při předvídání tohoto porušení smlouvu vůbec neuzavřela a tato skutečnost je nebo má být druhé straně známa). Příkladem může být pozdní dodání díla, jehož využití je vázáno ke konkrétnímu časovému momentu, o němž zhotovitel věděl nebo vědět měl.
Je-li vada plnění podstatným porušením smlouvy, má objednatel právo (§ 2106 odst. 1 NOZ) na odstranění vady dodáním nového díla bez vady nebo dodáním chybějící části díla, na odstranění vady opravou díla, na přiměřenou slevu z ceny díla nebo právo odstoupit od smlouvy. Je-li vada plnění nepodstatným porušením smlouvy, práva objednatele jsou v takovém případě zúžena pouze na možnosti požadovat (§ 2107 NOZ) odstranění vady díla, anebo poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla.
V případě, kdy chce objednatel uplatnit právo vzniklé vadou díla představující podstatné porušení smlouvy, sdělí zhotoviteli, jaké právo si zvolil, a to současně s oznámením vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady (§ 2106 odst. 2 NOZ). Včasné oznámení vady díla a zvoleného způsobu nápravy zhotoviteli je přitom klíčovým úkonem, který zásadně ovlivňuje dostupné možnosti nápravy vad dodaného díla. Pokud objednatel zhotoviteli vadu řádně oznámí, ale zároveň bez zbytečného odkladu nezvolí uplatňované právo, zužují se jeho práva na možnosti dostupné v situaci, kdy je vadné plnění kvalifikováno jako nepodstatné porušení smlouvy (§ 2106 odst. 2 a 3 NOZ). V takové situaci je tedy objednatel oprávněn požadovat pouze odstranění vad díla, případně přiměřenou slevu.
Do doby řádného vyřízení reklamace (odstranění vady díla) objednatel nově podle NOZ nemusí platit zhotoviteli část ceny díla odhadem přiměřeně odpovídající jeho právo na slevu z ceny díla (§ 2108 NOZ). Nadále pak bude platit, že pokud zhotovitel neodstraní vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z ceny díla, anebo může od smlouvy odstoupit.
Vady stavby jako předmětu díla
Nová specifická pravidla platí pro uplatňování vad stavby. Objednatel není oprávněn odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě, ani ve spojení s jinými, nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují (§ 2628 NOZ).
Skrytá vada objevená po vichřici - nepřikotvené oplechování
Skryté vady stavby je třeba oznámit zhotoviteli bez zbytečného odkladu poté, co je možné je při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby. Stejně jako vady stavby lze ve lhůtě pěti let od převzetí stavby reklamovat i skryté vady projektové dokumentace a jiná obdobná plnění (§ 2629 odst. 1 NOZ). NOZ počítá s tím, že pro některé části stavby může být prováděcím předpisem zkrácena doba pěti let pro reklamaci skrytých vad stavby. K jakémukoli ujednání smluvních stran o zkrácení této doby se nepřihlíží, je-li objednatel slabší stranou, tj. uzavírá smlouvu jako spotřebitel nebo vystupuje jako podnikatel mimo souvislost s vlastním podnikáním (§ 2629 odst. 2 NOZ)
Významnou novinkou je společná odpovědnost za vady stavby zhotovitele, jeho poddodavatele, zpracovatele stavební dokumentace a osoby vykonávající stavební dozor. Osoby spoluodpovědné za vady stavby se zhotovitelem se mohou této odpovědnosti zprostit, pouze prokážou-li, že vadu díla nezpůsobila chyba v jejich činnosti. Obdobně zhotovitel stavby se zprostí povinnosti z vady stavby, jen prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si zvolil objednatel, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil (§ 2630 NOZ). Tato úprava je jistě výhodná pro objednatele, který se může domáhat svého práva z vad stavby u kterékoliv ze spoluodpovědných osob. V případném sporu přitom nebude nucen prokazovat, komu ze spoluzodpovědných osob lze vznik vady přičíst.
Doporučení pro praxi
NOZ, obdobně jako dosavadní právní úprava, nabízí širokou škálu možností upravit si vzájemné vztahy odlišně od znění zákona. Smluvní strany si tak mohou ve smlouvě individualizovat např. definici momentu dokončení díla, kvalifikaci podstatných a nepodstatných vad, přesný harmonogram uplatnění práv z vady díla atp. Do značné míry lze touto cestou eliminovat nejasnosti při realizaci smlouvy a napomoci tak dobrým vztahům se smluvním partnerem.
Z pohledu praktických dopadů nové právní úpravy lze zejména doporučit, aby objednatelé dostatečně přesně vymezili ve smlouvě účel díla. Vyvarují se tak situace, kdy jim zhotovitel dodá dílo, které nemohou prakticky použít, přesto jej však musí převzít se všemi riziky a možnými náklady s jeho dalším obhospodařováním.
Objednatelé by také měli věnovat dílu a jeho vlastnostem patřičnou pozornost při jeho převzetí a řádně zkontrolovat, jestli nevykazuje vady a tyto vady bezodkladně vytknout. U významnějších děl lze také doporučit, aby si objednatelé přesně evidovali den zjištění vady a den jejího oznámení zhotoviteli.
The article describes the characteristics of claims for defects from contract for work according to the new Civil Code. The new Civil Code unifies the provisions on contract for work currently contained in both Civil and Commercial Code. The article describes the defects founding the liability of a contractor, reporting the defects and warranty, the rights resulting from the defects and the specifics of claims for defects when the subject of a contract is a building.
It is important for the work to be clearly specified in the contract. Differences from the contract are considered defects. It is vital to inspect the work after the handover for any differences from the contract. The ordering party has to report the defects to the contractor without undue delay. The statute of limitations for claiming the rights from defects is 2 years. The rights resulting from sales contract defects apply analogously to the contract for work. In case of substantial breach of contract the ordering party can ask for the delivery of a new work, repairs or resolution of a contract. Unsubstantial breach of contract allows for repairs or discount.
The last part of the article concerns specifics of claims for defects when the subject of a contract is a building. The ordering party cannot refuse to accept the building for minor defects. The statute of limitations for reporting hidden defects is 5 years in case of a building. The responsibility for defects in shared between the contractor, the maker of the documentation and the construction supervisor.
