Požární inženýrství v ČSN: Ostatní normy (3. část)

Specifické posouzení má za hlavní cíl hospodárné navržení požárně bezpečnostních opatření při dosažení přijatelné úrovně požární bezpečnosti. Pravidla specifického posouzení a odkazy na odlišný postup jsou zahrnuty v projektových normách požární bezpečnosti staveb ČSN 73 08xx. Základní normy ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 jsme prošli v minulých dvou dílech, nyní se krátce zaměříme na další normy.

1. Součinnost požárně bezpečnostních a jiných zařízení v ČSN 73 0810

ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení v Příloze B v rámci stanovení pravidel součinnosti doporučuje v konkrétních případech použití metod požárního inženýrství. Cílem analýzy je navržení správné a optimální součinnosti aktivního a pasivního požárního zajištění objektu. Pokud není součinnost navržena správně, účinnost zajištění klesá a v krajním případě může dojít k významnému snížení účinnosti vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních opatření.

Příloha B ČSN 73 0810

„B.2 Požár může vzniknout v různých místech budovy a technologického zařízení. Vyhodnocení několika pravděpodobnostních variant vzniku požáru vede k jednomu nebo k několika návrhovým požárům (viz ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804), s normovým nebo s jiným (např. parametrickým) scénářem.
Návrhové požáry tvoří výchozí platformu pro návrh pasivního i aktivního zajištění budova technologických zařízení.
Návrhové požáry se doporučuje zpracovávat v těch případech, kde jsou:

• vnitřní shromažďovací prostory, které mají součin (SP).(VP) > 5 (viz ČSN 73 0831);
• zdravotnická zařízení LZ 2 s více než pěti lůžkovými jednotkami (viz ČSN 73 0835);
• objekty OB 4 s kapacitou přesahující 200 lůžek (viz ČSN 73 0833);
• výrobní nebo skladové prostory, včetně vnějších technologických zařízení, které jsou zařazeny do šesté či sedmé skupiny provozu výroby popř. skladu (viz ČSN 73 0804, ČSN 73 0845, ČSN 65 0201).

POZNÁMKA Návrhové požáry jsou někdy označovány jako požární scénáře, které zahrnují nejen normové či parametrické průběhy teplotních poli v hořícím prostoru, ale i další charakteristicky rozvoje požáru a z toho vyplývajících rizik. V jednotlivých požárních scénářích nevýrobních objektů jsou zpravidla rozhodující podmínky evakuace osob.“

Základní metodou pro stanovení požadovaného účinku požárně bezpečnostních a jiných zařízení při požáru je specifické posouzení požární bezpečnosti stavby podle Přílohy I ČSN 73 0802 pro nevýrobní objekty, resp. Přílohy J ČSN 73 0804 pro výrobní objekty. Pro nalezení optimální funkce protipožárních opatření musí být nejprve stanoveny požární scénáře a provedeno modelování skutečného požáru pomocí návrhových požárů.

„B.3 Podle návrhového požáru, členění objektů do požárních úseků, požárních popř. ekonomických rizik či skupin provozu výrob a skladů, nebo podle požadavků norem požární bezpečnosti staveb a dalších předpisů se stanovuje rozsah instalace požárně bezpečnostních zařízení a opatření - tedy rozsah aktivního požárního zajištění.“

Požadavky na požárně bezpečnostní zařízení mohou být odlišným postupem stanoveny kvalitativně přesněji než pomocí normativních ustanovení. Požární scénáře a analýzy návrhových požárů poskytnou podklady pro stanovení vhodného rozsahu, druhu a součinnosti jednotlivých zařízení. Skladba a součinnost zařízení při požáru vychází z analýzy rozvoje požáru a ze stanovených kritérií, například umožnění bezpečné evakuace (priorita odvětrání) nebo lokalizace požáru (priorita hašení).

2. Zásady podrobného výpočtu předpokládané doby evakuace v ČSN 73 0831

ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory v Příloze B poskytuje pokyny pro detailní analýzu evakuace prostor se soustředěním vysokého počtu osob. Modelování evakuace prostor se soustředěním vysokého počtu osob je v souladu s ustanovením 5.1.3 ČSN 73 0802 typickým úkolem požárního inženýrství. Uvedené zásady podrobného výpočtu předpokládané doby evakuace konkretizují výpočetní postup jedné z metod stanovení podmínek pro zajištění bezpečné evakuace.

Příloha B ČSN 73 0831

„B3. Cílovým stavem (k zajištění bezpečné evakuace) je navržení a vhodné rozmístění takového počtu východů ze shromažďovacího prostoru tak, aby riziko tvorby front bylo zcela potlačeno nebo omezeno jen na časový interval, který je bezpečný (s ohledem na šíření kouře a zplodin hoření ve shromažďovacím prostoru).

Podrobným výpočtem lze stanovit pro konkrétní případy pravděpodobné hodnoty rychlosti pohybu osob na únikové cestě i jednotkovou kapacitu únikového pruhu. Je možné také určovat předpokládanou dobu evakuace v souvislém časovém sledu (který představuje současný příchod a odchod osob z daného prostoru).“

Analýza evakuace zahrnuje nejen výpočet pohybu osob z daného prostoru, ale také zjištění rychlosti šíření kouře a zplodin hoření analýzou návrhových požárů. Vyhovující návrh únikových východů je takový, který umožní evakuaci všech osob, aniž by byly unikající osoby ohroženy požárem, tepelným sáláním, kouřem nebo dalšími zplodinami požáru.

3. Eurokódy

Důležitým podkladem pro odlišný postup jsou normy ČSN EN 1991-1-2 až ČSN EN 1996-1-2, patřící do skupiny norem, nazvaných zkráceně Eurokódy. Normy obsahují obecná pravidla pro navrhování konstrukcí na zatížení při požáru.

V ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru je v rámci postupu návrhu konstrukce na účinky požáru shrnut základní postup při specifickém posouzení požární bezpečnosti staveb z hlediska zjištění teplot na povrchu stavebních konstrukcí při požáru. Dále norma obsahuje pravidla pro výpočet teplotních a mechanických zatížení stavebních konstrukcí s cílem stanovení požárního zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru.

ČSN EN 1991-1-2

„2.1 (1) Při návrhu konstrukce na účinky požáru se bere v úvahu:

• volba příslušného návrhového požárního scénáře;
• stanovení odpovídajícího návrhového požáru;
• výpočet vývoje teploty v nosných prvcích;
• výpočet mechanického chování konstrukce vystavené účinkům požáru.“

Norma popisuje odlišný postup z hlediska analýzy požární odolnosti stavebních konstrukcí. V rámci výpočtu teploty v konstrukčních prvcích norma obsahuje podrobný popis základních teplotních křivek a metodiku výpočtu přirozených modelů požáru, zahrnující jednoduché i zpřesněné výpočetní modely požáru.

4. Mezinárodní normy

Podrobný popis metod požárního inženýrství je uveden v mezinárodních normách ISO/TR 13387 – Požární inženýrství:

• ISO/TR 13387-1:1999 – Fire safety engineering Part 1: Application of fire performance concepts to design objectives;
  Část 1, Aplikace koncepce průběhu požáru v projektování, stanovuje rámec pro řešení požární bezpečnosti staveb metodami požárního inženýrství.
• ISO/TR 13387-2:1999 – Fire safety engineering Part 2: Design fire scenarios and design fires;
  Část 2, Návrhové požární scénáře a návrhové požáry, obsahuje metodiku pro sestavení požárních scénářů a návrhových požárů.
• ISO/TR 13387-3:1999 – Fire safety engineering Part 3: Assessment and verification of mathematical fire models;
  Část 3, Posuzování a ověřování matematických modelů požáru, popisuje metody identifikace chyb a stanovení platnosti matematických modelů průběhu požáru.
• ISO/TR 13387-4:1999 – Fire safety engineering Part 4: Initiation and development of fire and generation of fire effluents;
  Část 4, Vznik a rozvoj požáru, se věnuje předvídání vzniku požáru, tvorby zplodin a rozvoje požáru v místě jeho vzniku.
• ISO/TR 13387-5:1999 – Fire safety engineering Part 5: Movement of fire effluents;
  Část 5, Pohyb zplodin požáru, dává návod k posouzení toku zplodin požáru uvnitř i vně budovy.
• ISO/TR 13387-6:1999 – Fire safety engineering Part 6: Structural response and fire spread beyond the enclosure of origin;
  Část 6, Chování konstrukcí a šíření požáru mimo místo vzniku požáru, je přehledem hodnocení požární odolnosti stavebních konstrukcí, vystavených požáru.
• ISO/TR 13387-7:1999 – Fire safety engineering Part 7: Detection, activation and suppression;
  Část 7, Detekce, aktivace a potlačení požáru, obsahuje souhrnné hodnocení účinnosti požárně bezpečnostních zařízení, počínaje detekcí požáru a hašením požáru konče.
• ISO/TR 13387-8:1999 – Fire safety engineering Part 8: Life safety – Occupant behavior, location and condition.
  Část 8, Bezpečnost osob – Chování, rozmístění a kondice obyvatel, detailně rozebírá průběh evakuace osob z hořícího objektu.

Použitá literatura

• [1] ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení, 4/2009, 44 stran, vydal ÚNMZ, Zpracovatel: Ing. Vladimír Reichel, DrSc. ve spolupráci s PAVUS, TNK 27 Požární bezpečnost staveb, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček
  Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
• [2] ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory, 6/2011, 36 stran, vydal ÚNMZ, Zpracovatel: Ing. Vladimír Reichel, DrSc. ve spolupráci s PAVUS, Ing. František Pelc, TNK 27 Požární bezpečnost staveb, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček
  Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
• [3] ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru, 08/2004, 56 stran, vydal ČNI, Zpracovatel: Ing. Jan Karpaš, CSc., TNK 38 Spolehlivost stavebních konstrukcí, pracovník ČNI Ing. Marie Plachá
  Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
• [4] ISO/TR 13387-1 až 8:1999 Fire safety engineering, 1999, vydala ISO, zpracovatel TC 92/SC 4
  Odkaz: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail?csnumber=21860
• [5] Odlišný způsob splnění technických podmínek, 06/2009, 11 stran, sestavila subkomise SC4 Požární inženýrství TNK 27 Požární bezpečnost staveb, Zpracovatel: Ing. Rudolf Kaiser, Ing. Petr Kučera, Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., Ing. Tomáš Pavlík
  Odkaz: http://www.hzscr.cz/soubor/odlisny-zpusob-splneni-technickych-podminek-08-06-2-pdf.aspx