Požární inženýrství v ČSN: Výrobní objekty (2. část)
Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Část druhá: Výrobní objekty.
Specifické posouzení má za hlavní cíl hospodárné navržení požárněbezpečnostních opatření při dosažení přijatelné úrovně požární bezpečnosti. Pravidla specifického posouzení a odkazy na odlišný postup jsou zahrnuty v projektových normách požární bezpečnosti staveb ČSN 73 08xx. Pro výrobní objekty je základní normou požární bezpečnosti ČSN 73 0804.
1. ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty
Implementace odlišného postupu v ČSN 73 0804 pro výrobní objekty je do značné míry shodná s implementací pro nevýrobní objekty v ČSN 73 0802. Odlišnosti pouze odrážejí přítomnost výrobních technologických zařízení ve výrobních objektech a možné vyšší požární zatížení v těchto objektech. Výchozí odkaz na odlišný postup je uveden v ustanovení 5.1.3 normy a pravidla jsou popsána v příloze J. Na odlišný postup se následně odkazuje řada dalších ustanovení normy, například 5.2.4, 7.2.9, 9.1.6, 9.5.3, 10.1.1.1, I.7.2 aj.
„5.1.3 U stavebních objektů, kde je soustředěn velký počet osob, nebo u objektů s rizikovým charakterem provozu či u objektů s prováděnou stavební změnou při které dochází k mimořádným požárním rizikům (nap. provozy skupiny výrob 6,7) mají být zpracovány odborné expertizy (expertní zprávy, expertní posudky apod.) k projektovému řešení požárního zajištění těchto objektů. V odborné expertize se může užít přesnějších výpočtových metod, analyzujících podrobněji podmínky posuzované stavby po vzniku požáru, zejména intenzitu požáru, jeho šíření a šíření zplodin hoření, podmínky evakuace a zásahu s ohledem na užívání a provoz objektu. Nejméně u této skupiny objektů má být prováděn autorský dozor požární bezpečnosti při realizaci objektu (popř. změn objektu).“
V případě požárněbezpečnostního řešení komplikovaných objektů, objektů se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, objektů s rizikovým charakterem provozu nebo objektů ohrožujících v případě požáru závažným způsobem své okolí, se má vyhodnotit průběh požáru a jeho vliv na konstrukce, šíření zplodin, průběh evakuace a průběh požárního zásahu, na základě pravděpodobných požárních scénářů.
„Při zpracování odborné expertizy se doporučuje postupovat podle přílohy I, (podrobněji viz ISO/TR 13387/2), přičemž jde zejména o tyto oblasti požárněbezpečnostního řešení objektu nebo jeho části:
- podle konkrétních podmínek posuzovaných částí stavby stanovit mimořádná riziková ložiska požáru a charakteristické parametry požáru v těchto částech;
- podle rizikových ložisek požáru určit členění stavby do požárních úseků, stupně požární bezpečnosti a požadavky na stavební konstrukce včetně druhu konstrukcí, popř. požárně nebezpečné prostory a odstupy;
- podle charakteristických parametrů požáru a podle výskytu osob v jednotlivých částech stavby stanovit podmínky evakuace osob a to i s ohledem na schopnost jejich pohybu;
- podle specifických podmínek možného rozvoje požáru, ochrany osob a podmínek zásahu požárních jednotek stanovit instalaci požárněbezpečnostních zařízení, včetně určení základních parametrů těchto zařízení.“
Hlavními oblastmi využití specifického posouzení jsou analýzy vývoje požáru, zjištění odolnosti konstrukcí při požáru, analýza chování výrobních technologií při požáru, analýza průběhu evakuace, návrhy instalace a součinnosti požárněbezpečnostních zařízení a posouzení podmínek zásahu jednotek požární ochrany.
„Předpokládá se, že odbornou expertizou nedojde k zásadnímu snížení skupiny výrob a provozu (popř. skladu) oproti příloze E, ke snížení požárních zatížení oproti příloze A v ČSN 73 0802:2009, či ke snížení počtu evakuovaných osob oproti ČSN 73 0818, ke snížení ekonomického rizika a mezních rozměrů požárních úseků, k překročení výškových limitů určených pro jednotlivé konstrukční systémy apod.“
Přesnější metody výpočtu a analýzy mohou upřesnit výsledné řešení, nikoliv ho zásadně změnit. Pokud by došlo k zásadnímu snížení požadavků požární bezpečnosti oproti standardnímu postupu, lze takové řešení akceptovat pouze na základě přesvědčivého odůvodnění.
2. Průmyslové haly
Výrobní objekty často obsahují rozsáhlé haly a prostory s výrobní technologií. Standardní tabulkový přístup nelze v těchto případech často použít a je jak z hlediska bezpečnosti, tak z ekonomického hlediska nutné zpracovat požárněbezpečnostní řešení odlišným postupem.
„5.2.4 Samostatné požární úseky musí tvořit
…
Výrobní objekty, které z technologických důvodů nelze členit do požárních úseků (nebo je lze členit jen částečně) a jsou bez požárně dělících konstrukcí (včetně řešení podle 9.8.1), musí být na podkladě expertního posudku (viz. 5.1.3) v těchto případech navrženo požární zajištění objektů nebo jejich částí a to zejména aplikací aktivních požárněbezpečnostních zařízení bránících šíření požáru (např. chemické provozovny, elektrárny).
…“
Norma v článku 5.2.4 v předposledním odstavci vyžaduje v odkazu na článek 5.1.3 požárněbezpečnostní řešení provést odlišným způsobem. Je kladen důraz na správný návrh požárněbezpečnostních zařízení, který vyplyne z návrhových scénářů a řešení návrhových požárů.
3. Komentované znění Přílohy J ČSN 73 0804 – Postup při specifickém posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti
Implementace odlišného postupu v Příloze J ČSN 73 0804 je do značné míry shodná s implementací v Příloze I ČSN 73 0802, jejíž komentovaný výklad je uveden v 1. díle tohoto článku. Proto se zaměříme jen na rozdíly obou příloh.
J.1 Společné zásady
Shodné znění s I.1 ČSN 73 0802.
J.2 Kvalitativní analýza požární bezpečnosti staveb
„…
J.2.5 Pro identifikaci požárního nebezpečí a jeho možných následků je nutno provést jeho systematické posouzení, které zpravidla obsahuje:
…
- d) posouzení rizik vznikajících z provozních a havarijních stavů zařízení;
- e) posouzení rizik vznikajících z provozních, neprovozních a havarijních stavů technologických zařízení a technologie provozu;
- f) posouzení rizik vznikajících při odstávce a najíždění výroby
…“
Prvním krokem specifického posouzení je analýza objektu z požárního hlediska. Formálně odpovídá standardnímu požárněbezpečnostnímu řešení v případě zvýšeného nebo vysokého požárního nebezpečí, musí být podrobná a obsahovat detailní údaje, nutné pro následující modelování a výpočtové řešení. Oproti ČSN 73 0802 je dán důraz také na analýzu rizik, souvisejících s konkrétními výrobními technologiemi v posuzovaném objektu.
J.3 Kvantitativní analýza požární bezpečnosti staveb
„J.3.1 Pro posouzení hlavních cílů požární bezpečnosti a kriterií přijatelnosti v kvantitativní analýze se řeší dílčí části návrhu požární bezpečnosti, které vzájemně spolupůsobí. Jedná se zpravidla o hodnocení dynamiky požáru a jeho průvodních jevů, stavebních konstrukcí za požáru, návrhu požárněbezpečnostních zařízení, zařízení pro ochranu technologických zařízení a technologie provozu, bezpečné evakuace osob, odstupových vzdáleností a podmínek pro zásah požárních jednotek.“
Kvantitativní analýza obsahuje vlastní výpočet průběhu požáru a souvisejícího vývoje událostí. Především se jedná o chování ohně a kouře, ohřev a zachování stability stavebních konstrukcí, aktivaci a vliv požárněbezpečnostních zařízení a změny podmínek evakuace osob a podmínek požárního zásahu, přičemž se jednotlivé faktory mohou vzájemně ovlivňovat. Oproti ČSN 73 0802 se analýza týká také chování konkrétních výrobních technologií v posuzovaném objektu, které mohou průběh požáru zásadně ovlivňovat.
J.4 Posouzení výsledků analýzy podle kritérií přijatelnosti
Shodné znění s I.4 ČSN 73 0802.
J.5 Zaznamenání a prezentace výsledků
Shodné znění s I.5 ČSN 73 0802.
Použitá literatura
- [1] ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty, 10/2002, 142 stran, vydal ÚNMZ, Zpracovatel: Ing. Vladimír Reichel, DrSc., TNK 27 Požární bezpečnost staveb, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
- [2] ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, 05/2009, 122 stran, vydal ÚNMZ, Zpracovatel: Ing. Vladimír Reichel, DrSc. ve spolupráci s PAVUS, TNK 27 Požární bezpečnost staveb, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
- [3] Odlišný způsob splnění technických podmínek, 06/2009, 11 stran, sestavila subkomise SC4 Požární inženýrství TNK 27 Požární bezpečnost staveb, Zpracovatel: Ing. Rudolf Kaiser, Ing. Petr Kučera, Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., Ing. Tomáš Pavlík Odkaz: http://www.hzscr.cz/soubor/odlisny-zpusob-splneni-technickych-podminek-08-06-2-pdf.aspx
Fire engineering is a way to define the requirements of fire safety at risk, complex and unusual structures. It consists in a specific risk assessment of fire safety conditions in a different ways from those of the procedure prescribed in Czech technical standards under § 99 of Act No. 133/1985 Coll. for fire protection. Notes on the standards will be presented in three parts. Part Two: Industrial buildings.
