Návrh požární odolnosti konstrukcí v národních předpisech
1 Požární bezpečnost
Požární ochrana patří ke kulturnímu bohatství, její kvalita se dosahuje vhodnou výchovou a vzděláváním, výzkumem, investicemi do technického řešení a vybavením budov, legislativou, standardy a prací profesionálních i dobrovolných hasičských sborů. Česká republika se, v evropském i celosvětovém statistickém porovnání, dlouhodobě pohybuje na předních místech v úspěšnosti požární ochrany osob a majetků. Statistika ukazuje, že v ČR ve ztrátách na majetku je na čtvrtém místě a ve ztrátách na životech je na osmém místě ve světových tabulkách viz [1].
V Československu se v sedmdesátých letech minulého století podařilo zachytit výrazný krok v celosvětovém trendu ke zvýšení požární bezpečnosti vymezit v samostatné části projektové dokumentace „požárně bezpečnostní řešení“ viz [2] až [6]. Toto vymezení požární bezpečnosti přineslo nároky na spolupráci mezi autorizovanými inženýry pro požární bezpečnost staveb a ostatními profesemi při návrhu, výrobě a údržbě budov. V oblasti stavebních nosných konstrukcí se spolupráce omezila na předání základních dat pro požární klasifikaci objektu. Větší zapojení autorizovaných statiků do ověření požadované požární odolnosti umožňuje vyšší pasivní požární spolehlivost, spolehlivost nosných a dělicích konstrukcí. Při výpočtech lze uvažovat chování celé konstrukce a jejích částí. Vhodným návrhem, který je založen na popisu fyzikálních jevů, lze optimalizovat a kontrolovaně zvyšovat spolehlivost konstrukcí. Při výpočtu lze doložit a archivovat vstupní a výstupní hodnoty řešení pro příští kontrolu a využití při rekonstrukci. Výpočty lze ověřit spolehlivost konstrukce, která se nyní většinou skládá z nosných konstrukčních prvků, a to z různých materiálů.
Požární bezpečnost staveb je jedním ze šesti základních požadavků Směrnice Rady 89/106/EHS, ze dne 21. 12. 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států, které se týkají stavebních výrobků. V nárocích na požární bezpečnost staveb jsou zahrnuty dílčí části: zachování nosnosti a stability konstrukce, omezení rozvoje a šíření ohně a kouře v objektu, omezení šíření požáru na sousední objekty, umožnění bezpečné evakuace osob a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotkám hasičského záchranného sboru.
Problematika požární ochrany je multidisciplinární. Podílí se na ní většina účastníků ve výstavbě, tj. investoři, projektanti, státní správa a stavební výroba. Multidisciplinarita přináší nutnost sjednocování terminologie a symboliky, což je jednou z výhod zapojení do evropského normativního procesu. Jazyk je živý nástroj myšlení, terminologie v normách je platná v době jejich vzniku a její vývoj nelze zmrazit. Při požárním návrhu stavebních nosných konstrukcí se setkává terminologie požárních národních norem, evropských návrhových norem a legislativy.
2 Stanovení požární bezpečnosti
Zcela nový postup při navrhování, povolování, provádění a užívání staveb přinesl zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebnětechnické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
Za stavbu se považuje i výrobek plnící funkci stavby. Nově je v § 103 definována skupina druhů staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, na které je vydáván stavebním úřadem územní souhlas a neposuzuje je žádný dotčený orgán. Jedná se např. o jednopodlažní stavby do 25 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s omezeným způsobem využití. Do druhé skupiny patří jednoduché stavby podle § 104, které vyžadují ohlášení a kam se zařadily např. podzemní nebo nadzemní stavby o zastavěné ploše do 300 m2 a 3 m hloubky nebo 10 m výšky, haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m s dále definovanými podmínkami, které musí být doloženy stavebnímu úřadu pro ohlášení projektovou dokumentací. Na tyto stavby je vydáván jen územní souhlas stavebního úřadu a je na ně proto zpracovávána pouze jedna projektová dokumentace. Na projektanta je tak kladen velký nárok na získání potřebných podkladů a rozsah projektu. Teprve na třetí skupinu druhů staveb, které nejsou vyjmenovány v dlouhém výčtu § 103 a § 104 stavebního zákona, je vydáváno územní rozhodnutí a následné stavební povolení. V územním rozhodnutí může stavební úřad uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby, prováděných stavebním úřadem nebo při vydání kolaudačního souhlasu.
O zpracování prováděcí dokumentace musí rozhodnout stavební úřad, nikoliv projektant nebo stavebník, a to v územním řízení na podložený návrh účastníků řízení. Pokud tyto stavby nejsou určeny pro specifikovanou veřejnost, obchod nebo průmysl, postačí po dokončení stavby písemné oznámení stavebníka o záměru započít s užíváním stavby stavebnímu úřadu. Pokud stavební úřad nezjistil při závěrečné kontrolní prohlídce závady, lze stavbu užívat bez rozhodnutí stavebního úřadu a účasti dotčených orgánů. Stanovisko dotčeného orgánu k užívání stavby je požadováno jen jako podklad pro vydání kolaudačního souhlasu u staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (např. nemocnice, školy, nájemní bytové domy, obchody, průmysl, shromažďovací prostory, ubytovny odsouzených a obviněných). Vznikly tak tři skupiny druhů staveb s výrazným omezením vstupu státní správy a počtu vydávaných rozhodnutí. Dotčené orgány vydávají stanoviska k projektové dokumentaci u vyhrazených staveb na územní řízení a na všechny stavby podléhající stavebnímu povolení. Kolaudační řízení, při kterém bylo možno uplatnit námitky jen při místním šetřením s následným vydáním kolaudačního rozhodnutí, je minulostí. Nahradil jej kolaudační souhlas, který není správním rozhodnutím, ale administrativním úkonem stavebního úřadu po vydání souhlasných stanovisek všech dotčených orgánů k užívání omezeného počtu staveb podle § 122 stavebního zákona, tj. jen u staveb, kde nemohou budoucí uživatelé vlastnosti ovlivnit.
Zcela nové úkoly byly v § 152 stavebního zákona uloženy stavebníkovi. Ten je povinen např. dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, být šetrný k sousedství, opatřit předepsanou dokumentaci, ohlašovat závady ohrožující životy a zdraví osob na stavbě. Uložené povinnosti se vztahují na všechny stavby bez ohledu na to, zda vyžadují ohlášení, příp. stavební povolení nebo ne. Veškerá odpovědnost za stavby je na stavebníkovi, nikoliv na úřadech, jak byla i odborná veřejnost doposud zvyklá.
Projektant podle § 159 stavebního zákona odpovídá za správnost, celistvost, a úplnost jím zpracované projektové dokumentace, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Nově projektant odpovídá i za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu. Odpovědnost projektanta tak nekončí odevzdáním projektového díla a nemalou důležitost získává autorský dozor na stavbě i proto, že fyzická kontrola stavby je prováděna dotčeným orgánem jen u vymezených druhů staveb.
Pro stavbu mohou být podle § 156 stavebního zákona navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární odolnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. Výrobky, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle příslušných nařízení vlády.
Podmínky na stavby jsou uvedeny ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Požární bezpečnost patří mezi tyto základní požadavky, stejně jako mechanická odolnost a stabilita. Za splnění požadavků se považuje dodržení normových hodnot. Technické normy jsou sice od 1. 1. 2000 nezávazné, ale u chráněných zájmů je jejich závaznost uložena technickými právními předpisy. Technickým právním předpisem je zákon, nařízení vlády a vyhláška. Všechny technické právní předpisy jsou obecně závazné. Přílohy technických norem mohou být ve svém názvu normové nebo informativní. Pokud jsou přílohy normové, musí být podle nich postupováno. Informativní přílohy stanovují rozsah požadovaných postupů nebo informací, korespondujících s logikou předmětné technické normy, ale smysl přílohy může být prokázán odchylným způsobem na stejné úrovni.
Základní požadavky požární bezpečnosti pro navrhování, umístění a užívání stavby jsou uvedeny ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Podle § 2 vyhlášky musí být stavba umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor, zdroje požární vody a jiného hasiva, vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, zabezpečení stavby nebo území jednotkami požární ochrany, stanovené v českých technických normách, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Rozsah a obsah projektové dokumentace je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, pro ohlašované stavby, pro stavební povolení a dokumentaci skutečného provedení stavby. Vždy musí obsahovat požární bezpečnost, kde musí být řešeno zachování nosnosti a stability konstrukce po určitou dobu, omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavbu, umožnění evakuace osob a zvířat, umožnění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Podrobně je pak v části požárně bezpečnostního řešení uvedena povinnost popisu a umístění stavby a jejích objektů, rozdělení stavby a jejích objektů do požárních úseků, výpočet požárního rizika a stanovení stupně požární bezpečnosti, stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí, evakuace, stanovení druhu a kapacity únikových cest, počet a umístění požárních výtahů, vymezení požárně nebezpečného prostoru, výpočet odstupových vzdáleností, způsob zabezpečení stavby požární vodou nebo jinými hasebními látkami, stanovení počtu, druhu a rozmístění hasicích přístrojů, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, zhodnocení technických zařízení stavby, stanovení požadavků pro hašení požáru a záchranné práce.
Projektová dokumentace pro provádění stavby, pokud je uvedena v územním rozhodnutí, musí vždy obsahovat část pozemní stavební objekty, inženýrské objekty a provozní soubory, členěné na jednotlivé položky. Zpracovávají se pouze ty části projektové dokumentace pro provádění stavby, které nejsou shodné s projektem pro ohlášení stavby nebo stavební povolení. V technické zprávě se zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a případné odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci, zdůvodňují se a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení a stanovení případných zvláštních podmínek pro provádění, montáž nebo technologické postupy. Pokud je před zahájením stavby zjištěno, že stavebním úřadem ověřená projektová dokumentace nevyhovuje stavebníkovi nebo možnosti provedení, lze zpracovat a s dotčenými orgány odsouhlasit dokumentaci změny stavby před jejím dokončením.
Souběžně s touto vyhláškou upravuje podrobnost projektové dokumentace v části požárně bezpečnostního řešení i vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Pro stavby podléhající stavebnímu povolení rozlišuje, co je podkladem pro územní rozhodnutí a pro stavební povolení. V územním řízení je dostačující návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby, řešení příjezdových komunikací a nástupních ploch, potřebného množství požární vody, vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností. V projektu pro stavební povolení musí být kromě prokazovaných podrobností uveden i seznam použitých podkladů pro jeho zpracování.
Hasičský záchranný sbor provádí výkon státního požárního dozoru u vyhrazených druhů staveb posuzováním projektové dokumentace v rozsahu požárně bezpečnostního řešení. Proto musí být v této části projektu uvedeny všechny požadavky na stavbu, které ovlivňují požární bezpečnost a průkaz jejich splnění. Nelze se odkazovat na ostatní části projektu, kde není právně možné požadovat nápravu případných nesprávných postupů. Požárně bezpečnostní řešení je ukládáno s vydaným stanoviskem v dokumentaci Hasičského záchranného sboru. Po dokončení stavby je podle požárně bezpečnostního řešení na místě ověřováno, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti stavby, které vyplývají z posouzených podkladů a dokumentace. Státní požární dozor se vykonává také kontrolou dodržování povinností vlastníků a uživatelů stanovených mimo jiné i projektovou dokumentací při následném užívání stavby. Požárně bezpečnostní řešení musí být komplexní částí projektu, podle které lze správnost provedení a užívání stavby ověřit i po desetiletích od dokončení stavby.
3 Prokazování požární bezpečnosti
Shodou výrobku se rozumí prokazatelné splnění stanovených požadavků. Prokazatelnost požadovaných vlastností je povinnost výrobce s přímou odpovědností za bezpečnost výrobku. Technický předpis je veřejnoprávní technická specifikace vyhlášená sbírkou zákonů. Vymezuje práva, odpovědnosti, povinnosti a požadavky ve vztahu k výrobku. Způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo přírodní prostředí (oprávněný zájem), práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo do provozu výrobky, práva a povinnosti osob, pověřených k činnosti při posuzování shody, upravuje Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Posuzování shody je činnost výrobce k dosažení bezpečnosti výrobku a všech jeho vlastností, kterou provádí buď samostatně, nebo za účasti oprávněných osob podle rizikovosti výrobků. Stanovený postup je technickým předpisem, tj. zákonem nebo nařízením vlády, vynucený postup posuzování shody. Prokazování shody je poskytování důkazů o splnění stanovených povinností výrobcem a dalšími zúčastněnými osobami oprávněným způsobem tak, že bezpečnost a vhodnost výrobku k určenému používání je snadno zjistitelná. Při prokazování shody je třeba klasifikovat výrobek, přiřadit všechny účinné právní předpisy, posoudit stanovené postupy, zhodnotit rizika, shromáždit dokumentaci a důkazy, stanovit opatření k vyloučení rizik a vydat prohlášení.
Výrobky, které mají rozhodující význam pro kvalitu stavby, jsou pro Českou republiku stanoveny a posuzovány podle Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů nebo podle Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že se na výrobek vztahuje několik směrnic a jsou vyrobené ve státech EU, budou předpisy sjednoceny vydáním ES Prohlášení v jednom z úředních jazyků EU. ES prohlášení o shodě, musí být vypracováno v úředním jazyce země určení, tj. při zabudování do stavby v České republice v českém jazyce. Výrobce, zplnomocněný zástupce nebo distributor zajistí překlad prohlášení s dodáním kopie v původním jazyce. ES prohlášení o shodě musí být na požádání ihned dáno k dispozici orgánu dozoru. Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního předpisu a mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. V projektové dokumentaci nestačí uvést jen normové požadavky, ale projektant musí zjistit, zda pro navrhované konstrukce byl vydán průkaz shody podle příslušného nařízení vlády nebo podle Eurokódů průkaz shody provede. Zhotovitel stavby je podle § 160 stavebního zákona povinen provést stavbu v souladu s ověřenou projektovou dokumentací a nemůže zasahovat do právní odpovědnosti projektanta jiným řešením.
4 Prokazování shody
Účinnost národní hodnotové normy ČSN 73 0821 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí z 1973 dnem 1. 3. 2010 skončila a byla nahrazena ČSN 730821 ed.2. Při posuzování směn staveb je možno využít hodnoty požární odolnosti v ČSN 730834 Z1 a podle evropských/českých návrhových norem, Eurokódů, nebo průkaz shody podle příslušných nařízení vlády, změnila se stavební legislativa a z ní vyplývající Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Na konstrukce, pro které byly vlastnosti stanoveny výpočtem podle návrhových norem, Eurokódů, vydá dodavatel stavby, kterého lze pro tento účel považovat za výrobce, prohlášení, že stavbu provedl podle ověřené projektové dokumentace a tím splní povinnost prokazování shody.
Literatura
- [1] Wald, F., Kaiser, R. Twenty Two Years of Structural Fire Engineering in Czech Republic In: Applications of Structural Fire Engineering. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009, p. 13–17. ISBN 978-80-01-04266-3.
- [2] Karpaš J., Zoufal R.: Ochrana ocelových konstrukcí před požárem, publikace ČSP Zabraňujeme škodám, svazek 6, Praha 1978.
- [3] Reichel V.: Navrhování požární bezpečnosti staveb, edice Zabraňujeme škodám, Česká státní pojišťovna, díl I, svazek 11, Praha 1978, 72 s., díl I., svazek 12, Praha 1979, 67 s.
- [4] Reichel V.: Czech Navrhování požární bezpečnosti staveb, edice Zabraňujeme škodám, Česká státní pojišťovna, díl II, svazek 12, Praha 1978, 67 s.
- [5] Reichel V.: Czech Navrhování požární bezpečnosti výrobních objektů, edice Zabraňujeme škodám, Česká státní pojišťovna, Svazek 17, Praha 1987, 125 s.
- [6] Karpaš J., Zoufal R.: Požární odolnost ocelových a železobetonových konstrukcí, publikace ČSP Zabraňujeme škodám, svazek 28, Praha 1989, 43 s.
Směrnice, zákony, nařízení vlády a vyhlášky
- Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky ze dne 6. 3. 2002.
- Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE.
- Směrnice Evropské rady ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků, Úřední věstník Evropské unie, 89/106/EHS, 13/sv. 9, s. 296–310.
- Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ze dne 12. 8. 2009.
- Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb ze dne 10. 11. 2006.
- Vyhláška Ministerstva vnitra č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany ze dne 29. 1. 2008.
- Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ze dne 29. 6. 2001.
- Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ze dne 14. 3. 2006 se změnami: 68/2007 Sb., 191/2008 Sb., 223/345/2009 Sb. a 379/2009 Sb.
Quality of fire protection is achieved by appropriate education and training, research, investment in technical solutions and equipment of buildings, legislation, standards and work of professional and volunteer fire brigades. The Czech Republic in the European and global statistical comparisons, long been high on the success of fire protection of persons and property. The article is important summary of the options in the fire resistance design of structures in the national regulations.
